8 C 28/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 1 295 276 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 295 276 Kč za období od 10. 4. 2025 do 13. 5. 2025 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 1 295 276 Kč jakožto náhrady za ztížení společenského uplatnění se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 10. 4. 2025 do zaplacení. Žalobkyně byla dne 1. 6. 2022 při dopravní nehodě sražena nákladním automobilem a utrpěla vážná poranění. Vozidlo bylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, u žalované, proto žalobkyně podle § 9 odst. 1 tohoto zákona uplatnila svůj nárok přímo u ní. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovil náhradu za tížení společenského uplatnění žalobkyně na částku 2 023 868 Kč, žalobkyně však v řízení před soudem požadovala jen 1 295 276 Kč, neboť částku snížila o 20 % z důvodu svého věku nad 70 let a o 20 % pro svou spoluúčast. Dne 7. 1. 2025 se s požadavkem na uspokojení nároku obrátila e-mailem na žalovanou a připojila i uvedený znalecký posudek. Žalovaná jí téhož dne sdělila, že znalecký posudek bude postoupen odbornému lékaři k posouzení nároku a o výsledku bude žalobkyně informována. Uplatnění nároku bylo žalované doručeno též dopisem dne 10. 4. 2025. Ani po uplynutí 3 měsíců však žalobkyně nebyla informována o výsledku posouzení, proto se obrátila s žalobou na soud.

2. Žalovaná ve svém vyjádření potvrdila, že žalobkyně u ní dne 7. 1. 2025 e-mailem uplatnila nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění a sdělila, že po podání žaloby dne 14. 5. 2025 žalobkyni uhradila celou požadovanou částku 1 259 276 Kč. Doplnila, že má právo na prošetření uplatněného nároku a nebyla povinna automaticky plnit podle předloženého znaleckého posudku. Proto ihned po uplatnění nároku oslovila znalce za účelem odborného posouzení požadavku žalobkyně, nicméně jeho stanovisko obdržela až na konci dubna 2025 a v návaznosti na to žalobkyni dne 12. 5. 2025 poukázala požadovanou částku na účet.

3. Žalobkyně v reakci na úhradu vzala žalobu zpět co do celé žalované částky 1 295 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 14. 5. 2025 do zaplacení a v tomto rozsahu bylo řízení usnesením ze dne 1. 7. 2025, č. j. 8 C 28/2025-68, zastaveno. Předmětem řízení tedy zůstal jen požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 295 276 Kč za období od 10. 4. 2025 do 13. 5. 2025.

4. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž obě účastnice řízení s tímto postupem výslovně souhlasily.

5. Na základě provedeného dokazování listinnými důkazy soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z dopisu ze dne 6. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se obrátila na žalovanou s požadavkem na úhradu částky 1 619 095 Kč jakožto náhrady za ztížení společenského uplatnění z nehody ze dne 1. 6. 2022, k čemuž připojila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 8. 2024. Z dodejky ze dne 10. 1. 2025 soud zjistil, že téhož dne byl dopis žalované doručen.

7. Z e-mailové komunikace ze dne 7. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se toho dne e-mailem obrátila na žalovanou s uplatněním nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění s připojeným znaleckým posudkem a požádala o zaslání zprávy o likvidaci nároku. Téhož dne žalovaná převzetí nároku potvrdila a sdělila, že znalecký posudek bude postoupen odbornému lékaři k posouzení a následně o nároku rozhodne komise. Žalovaná uvedla, že o výsledku bude žalobkyni informovat, jakmile jej bude mít k dispozici.

8. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 12. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaná stanovila žalobkyni výši pojistného plnění z dopravní nehody dne 1. 6. 2022 na částku 1 295 276 Kč. Vycházela z částky 2 023 868 Kč, k níž uplatnila snížení o 20 % v důsledku spoluviny žalobkyně a snížení o 20 % pro věk žalobkyně nad 70 let.

9. Z výpisu k pojistné události č. , hodnota, soud zjistil, že k vyplacení pojistného plnění žalobkyni ve výši 1 295 276 Kč došlo dne 14. 5. 2025. Totéž vyplynulo i z vyjádření žalobkyně.

10. Z ostatních předložených důkazů (protokol o nehodě v silničním provozu z 1. 6. 2022, oznámení o poskytnutí pojistného plnění – bolestného ze dne 26. 2. 2024, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 z 14. 6. 2023, sp. zn. 29 T 92/2023, rozhodnutí Městské části Praha 10 ze dne 28. 2. 2023, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 4. 2024, č. j. 19 P 68/2001-389, vysokoškolského diplomu žalobkyně, znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, ze dne 1. 11. 2022, znaleckého posudku téhož znalce č. , č. účtu, ze dne 25. 8. 2024 a usnesení , právnická osoba, ze dne 13. 3. 2023, č.j. , Anonymizováno, ) soud nezjistil nic podstatného pro předmět řízení, kterým byla pouze otázka příslušenství.

11. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo včetně vyjádření účastníků.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalobkyně dne 7. 1. 2025 uplatnila u žalované nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 295 276 Kč. Žalovaná téhož dne potvrdila převzetí nároku, ve lhůtě 3 měsíců však žalobkyni nesdělila, jakým způsobem uplatněný nárok posoudila ani v této lhůtě nevyplatila požadované pojistné plnění. K výplatě celého požadovaného nároku došlo až dne 14. 5. 2025.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

15. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024, nestanoví-li tento zákon jinak má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, (…) pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

16. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

17. Podle § 9 odst. 3 téhož zákona je pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinena) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebob) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

18. Žalobkyně uplatnila právo na plnění z pojištění odpovědnosti dne 7. 1. 2025. Následně proto žalovaná měla dle citovaného ustanovení 3 měsíce na to, aby prošetřila pojistnou událost a sdělila žalobkyni výši pojistného plnění, které jí poskytne, nebo aby jí v téže lhůtě písemně sdělila, jak jinak s nárokem naložila. Tj. ve druhém uvedeném případě žalovaná buď měla sdělit, že pojistné plnění žalobkyni neposkytne, nebo že šetření pojistné události nebylo možné v tříměsíční lhůtě ukončit. Žalovaná ovšem v zákonné lhůtě neučinila ani jeden z uvedených kroků a až dne 12. 5. 2025, tedy po podání žaloby, žalobkyni vyrozuměla o přiznání nároku. Žalovaná se proto ode dne 8. 4. 2025 ocitla v prodlení a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni vzniklo právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení. Na něj má nárok až do dne 14. 5. 2025, kdy došlo k úhradě celého požadovaného pojistného plnění.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 1 295 276 Kč až ode dne 10. 4. 2025 do dne 13. 5. 2025, soud jejímu nároku v plnému rozsahu vyhověl (výrok I).

20. O nákladech řízení (výrok II) soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně sice s ohledem na § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. měla plný úspěch v řízení, když řízení ohledně částky 1 295 276 Kč bylo zastaveno pro chování žalované, a žalobkyně uspěla i ohledně příslušenství, soud nicméně žalobkyni nemohl s ohledem § 142a o. s. ř. a absenci předžalobní výzvy právo na náhradu nákladů přiznat.

21. Jak bylo shrnuto výše, žalovaná měla do 7. 4. 2025 možnost o nároku žalobkyně rozhodnout, žalobkyně však již dne 11. 4. 2025 (méně než 7 dnů po uplynutí lhůty k prošetření pojistné události) podala žalobu. Předžalobní výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobkyně soudu nepředložila, ani netvrdila, že by ji žalované zaslala. Soud současně ve věci neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by žalobkyni náklady řízení mohl přiznat. Podle judikatury (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4388/2013) je v tomto směru třeba zkoumat povahu (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o „opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Soud ve světle právě uvedeného přihlédl k tomu, že žalobkyně se na žalovanou po uplynutí lhůty k prošetření nároku ani neformálně neobrátila s dotazem na stav vyřízení věci, ani nezaslala předžalobní výzvu a takřka ihned podala žalobu. V tom okamžiku přitom z chování žalované nebylo možné seznat, že nárok neuhradí. Kladný přístup žalované k uplatněnému nároku pak žalovaná potvrdila tím, že současně se svým prvním vyjádřením ve věci celou požadovanou částku uhradila. Žalobkyni proto za této situace nebylo namístě náhradu nákladů řízení přiznat.

22. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.