8 C 90/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Jméno žalovaného B bytem Adresa žalovaného B adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení spoluvlastnického práva žalobkyně k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, o velikosti ideální 1/2.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výš 20 573 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou spolu s návrhem na předběžné opatření podanou dne 1. 8. 2024 domáhala určení, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, o velikosti ideální ½ (dále jen „zahrada“). Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřeli manželství dne , datum, a nabývali majetek do společného jmění manželů (dále také „SJM“) v zákonném režimu. Zahrada obklopuje rodinný dům, který je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , adresa, , obec , adresa, , který je v SJM manželů, ve kterém se nacházela společná domácnost manželů. Užívání rodinného domu bez užívání zahrady není možné. Dne 1. 7. 2011 uzavřeli manželé Smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM (dále též „dohoda“), ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ , Anonymizováno, , ve kterém si mimo jiné dohodli, že zahrada bude náležet do výlučného jmění žalovaného. Avšak v zákonem stanovené tříleté lhůtě své SJM v rozsahu zúžení na základě uzavřené dohody nevypořádali ani smlouvu nepředložili katastru nemovitostí. Majetek manželů, který byl předmětem zúžení SJM - zahrada, se tak vypořádal na základě zákonné domněnky a stal se součástí podílového spoluvlastnictví manželů. Žalovaný dne 9. 1. 2024 podal bez souhlasu a vědomí žalobkyně návrh na vklad svého výlučného vlastnického práva k zahradě do katastru nemovitostí, a to i přesto, že zahrada dne 2. 7. 2014 byla manželi nabyta do podílového spoluvlastnictví o stejné velikosti podílů. Katastr nemovitostí na základě notářského zápisu ze dne 1. 7. 2011 zapsal dne 9. 1. 2024 výlučné vlastnické právo žalovaného k zahradě. Současný zápis v katastru nemovitostí ve vztahu k zahradě tak neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Výlučné vlastnické právo žalovaného k zahradě bylo do katastru nemovitostí zapsáno bez právního důvodu. Žalobkyně již podala k příslušnému katastru nemovitostí návrh na zápis poznámky spornosti. Žalobkyně má tak naléhavý právní zájem na určení jejího spoluvlastnického práva k zahradě a uvedení do souladu aktuálního zápisu v katastru nemovitostí s právem.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, nárok uplatněný žalobkyní zcela neuznává. Žalovaný uvedl, že strany spolu uzavřely smlouvu o zúžení jejich SJM, dle níž nemovité věci připadly do výlučného vlastnictví žalovaného. Manželé na nemovité věci po zúžení jejich SJM zcela jistě nahlíželi jako na nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalovaného. Následně bylo vlastnické právo žalovaného zapsáno i do katastru nemovitostí. Žalovaný si je jist, že zahrada je v jeho vlastnictví.

3. Mezi stranami není sporu o tom, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, manželství. Manželka u zdejšího soudu podala návrh o rozvod manželství vedený pod sp. zn. , Anonymizováno, , věc nebyla dosud pravomocně skončena. Dále není sporu o tom, že manželé uzavřeli dne , datum, smlouvu o zúžení SJM ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ , Anonymizováno, , kterým si mimo jiné dohodli, že zahrada obklopující rodinný dům bude ve výlučném vlastnictví žalovaného. Mezi stranami je však sporu o tom, zda došlo k účinnosti smlouvy o zúžení SJM, když ta byla katastru nemovitostí předložena více, jak deset let po jejím uzavření a především, zda došlo v zákonné tříleté lhůtě k vypořádání SJM anebo, zda došlo k nevyvratitelné právní domněnce o tom, že manželé se stali podílovými spoluvlastníky zahrady se stejně velkými podíly.

4. Soud provedl všechny oběma stranami navržené listinné důkazy dle § 129 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), soud však zamítl žalovaným navržený účastnický výslech žalobkyně, neboť dle § 131 o.s.ř. důkaz výslechem účastníka může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Dokazovanou skutečnost, okolnosti uzavření dohody o zúžení SJM, je prokázána z listin – ze Smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne , datum, , která byla soudem provedena. Smlouva (notářský zápis) byla sepsána notářem za přítomnosti obou účastníků řízení. Soud proto účastnický výslech žalobkyně neprovedl, a to i s ohledem na hospodárnost řízení.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Z Notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, sepsaného dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, ze které vyplývá, že účastníci ke dni sepsání notářského zápisu byli manželi, když manželství uzavřeli dne , datum, . Na základě kupní smlouvy ze dne 16. 3. 2009 nabyli manželé do společného jmění manželů nemovitý majetek, mimo jiné pozemek parc. č. , Anonymizováno, orná půda o výměře , Anonymizováno, m2 a parc. č. , Anonymizováno, orná půda o výměře , Anonymizováno, m2 (zahrada), v katastrálním území , adresa, , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Stany se dohodly na zúžení zákonem stanoveného rozsahu jejich SJM, a to tak, že mimo jiné ve vztahu k zahradě se stane žalovaný výlučným vlastníkem zahrady. Ze smlouvy dále vyplývá z bodu dvanáct, že účastníci smlouvy se dohodli, že zúžení zákonem stanoveného rozsahu jejich SJM tak, že předmětem výlučného vlastnictví toho kterého z manželů budou nemovité a movité věci (s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti), bytové a nebytové prostory, vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů nabytých některým z manželů, počínaje dnem následujícím po uzavření této smlouvy, a to tak, že by jinak byly podle ustanovení § 143 obč. zák. předmětem jejich společného jmění. Závěrem bylo ujednáno, že žalovaný žalobkyni v případě rozvodu jejich manželství, v rámci vypořádání SJM, vyplatí peněžní částku ve výši 5 000 000 Kč ve lhůtě nejpozději do třiceti dnů ode dne právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství, a dále se žalovaný zavázal k poskytnutí v plné výši finančních prostředků na úhradu nákladů na studia společných dětí.

7. Z informací o řízení č. , Anonymizováno, vyplývá, že řízení se týká nemovitosti v k. ú. , adresa, , adresa, , převodcem je označena žalobkyně a žalovaný a jako nabyvatel jen žalovaný. Řízení bylo zahájeno dne 9. 1. 2024, povolení a provedení vkladu nastalo dne 1. 2. 2024 a řízení bylo ukončeno dne 13. 3. 2024.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1. 2. 2024 k LV , Anonymizováno, vyplývá, ž k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2 zapsaných u , právnická osoba, pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , je jako vlastník uveden pouze žalovaný. Nabývacím titulem je listina – Smlouva o zúžení SJM NZ , Anonymizováno, ze dne , datum, . Právní účinky zápisu k okamžiku 9. 1. 2024, zápis proveden dne 31. 1. 2024.

9. Z informací o řízení č. V-, č. účtu, vyplývá, že vkladové řízení probíhalo od 25. 3. 2009 mezi převodcem společností , právnická osoba, a nabyvatelem žalobkyní a žalovaným, vklad byl proveden dne 24. 4. 2009 a řízení bylo skončeno dne 9. 6. 2009. Z informací o řízení V-, č. účtu, vyplývá, že vkladové řízení probíhalo od 24. 8. 2009 mezi převodcem společností , právnická osoba, a nabyvatelem žalobkyní a žalovaným, vklad byl proveden dne 15. 9. 2009 a řízení bylo skončeno dne 20. 11. 2009.

10. Z informace o pozemku na LV , Anonymizováno, vyplývá, že budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , adresa, , obec , adresa, , vlastnické právo k rodinnému domu je zapsáno SJM žalobkyně a žalovaného.

11. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 17. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně u Policie ČR – Místní oddělení , adresa, , č.j. , adresa, oznámila, že manžel – žalovaný změnil přístupové kódy a zámky od společného domu, ve kterém společně žili posledních 14 let, do 23. 12. 2023, a ona se tak nedostane do domu. Toto zjistila dne 4. 1. 2024, kdy se vrátila z dovolené a manžel byl v domě s milenkou. V tuto chvíli probíhá rozvodové řízení, které manželka vzpomínala již koncem roku 2023. Manželka uvedla, že se musí dopředu s manželem domluvit, aby jí umožnil vstup do společného domu, v domě má manželka své osobní věci (oblečení, kosmetiku apod.) vystěhované v horní ložnici. Žalobkyně nedala souhlas s případným trestním či přestupkovým stíháním žalovaného.

12. Z návrhu na zápis poznámky spornosti zápisu včetně podacího razítka z téhož dne 1. 8. 2024 soud zjistil, že ten podala žalobkyně ke Katastrálnímu úřadu pro hl. m. Prahu, a to k pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře o výměře , Anonymizováno, m2, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, oba v k.ú. , adresa, , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, .

13. Z interního systému soudu je soudu známo, že u Obvodního soudu pro , adresa, je vedeno řízení o rozvod manželství účastníků řízení, a to pod sp. zn. , Anonymizováno, . Manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 6. 1. 2025, č.j. , Anonymizováno, , který není dosud v právní moci.

14. Z provedených důkazů soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně s žalovaným jsou manželé od roku , Anonymizováno, . Manželka podala návrh o rozvod manželství, o kterém bylo zatím nepravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 6. 1. 2025, č.j. , Anonymizováno, . Manželé dne , datum, uzavřeli smlouvu o zúžení SJM formou notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, , na jejímž základě se dohodli mimo jiné, že nemovitosti – zahrada obklopující rodinný dům, který je ve společném jmění manželů, bude ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný se zavázal vyplatit žalobkyni v případě rozvodu jejich manželství, v rámci vypořádání SJM, peněžní částku ve výši 5 000 000 Kč ve lhůtě nejpozději do třiceti dnů ode dne právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství. Smlouva o zúžení SJM ze dne , datum, byla žalovaným podána jako vkladová listina ke katastru nemovitostí dne 9. 1. 2024. Katastr nemovitostí zapsal výlučné vlastnické právo žalovaného k zahradě dne 2. 2. 2024.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), a to s ohledem na datum uzavření Smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve spojení s ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), který stanoví, že vztahy a jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona, resp. před 1. 1. 2014, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Dle § 143a odst. 1 obč. zák.: „Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.“17. Dle § 150 odst. 1 a 4 obč. zák.: „(1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.“18. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15. 3. 2007 sp. zn. 20 Cdo 3297/2006 dovodil, že „Rozhodnutím o zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti dochází k modifikaci rozsahu společného jmění účastníků, stanoveného v § 143 obč. zák., tedy k vyloučení věcí, které by jinak tvořily předmět jejich společného jmění, až na věci tvořící obvyklé vybavení jejich společné domácnosti, ze společného jmění účastníků. Věci, které byly takto ze společného jmění manželů vyloučeny, podléhají podle § 149 odst. 4 obč. zák. vypořádání jako v případě zániku společného jmění manželů. Pokud po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásledovalo do tří let jejich vypořádání dohodou nebo nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí podle § 150 odst. 4 obč. zák. ohledně nemovitých věcí nevyvratitelná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví.“19. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 3. 2007 sp. zn. 20 Cdo 3297/2006 uvedl, že: „Věci, které byly ze společného jmění manželů vyloučeny, podléhají podle § 149 odst. 4 obč. zák. vypořádání jako v případě zániku společného jmění manželů. Pokud po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásledovalo do tří let jejich vypořádání dohodou nebo nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí podle § 150 odst. 4 obč. zák. ohledně nemovitých věcí nevyvratitelná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví.“20. A dále pak i v rozsudku ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4773/2018, Nejvyšší soud dovodil, že: „Dohodou o zúžení společného jmění uzavřenou formou notářského zápisu zaniká společné jmění účastníků k jmění v dohodě uvedenému. Teprve vypořádáním však zaniká bezpodílové spoluvlastnictví ke společnému jmění a jednotlivé majetkové kusy tvořící SJM se stávají výlučným majetkem, resp. společným majetkem v režimu podílového spoluvlastnictví či společných závazků. Je-li předmětem smlouvy o zúžení SJM „nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí“ (§ 143a odst. 1 obč. zák.); tomu je třeba rozumět tak, že účastníci smlouvy se stávají výlučnými vlastníky nebo podílovými spoluvlastníky nemovitostí na základě vypořádání toho, oč bylo SJM zúženo, okamžikem vkladu práva do katastru nemovitostí. K zásadní změně ve vlastnických vztazích dochází až vypořádáním SJM; proto stanoví-li zákon, že smlouva o zúžení SJM, týkající se nemovitosti, nabývá účinnosti vkladem do katastru nemovitostí, má tím na mysli dohodu o vypořádání (současně nebo i dříve) zúženého společného jmění.“21. Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není dle § 80 o.s.ř., se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce. Žalobce musí tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž je patrné, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

22. Po provedeném dokazování a s ohledem na ustálenou judikaturu vyšších soudů soud neměl pochyb o důvodnosti podané žaloby na určení. Aktivně legitimovaná žalobkyně v řízení prokázala, že na určení, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, o velikosti ideální ½, má naléhavý právní zájem. Současný stav nelze aprobovat a je zapotřebí aby došlo ke shodě mezi stavem skutečným a stavem právním.

23. Dohodou ze dne , datum, dle § 143a obč. zák. zúžili manželé (žalobkyně s žalovaným) své SJM, a to až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, současně s tím došlo k zániku SJM k ostatním věcem, které netvoří vybavení společné domácnosti. Zahrada, která byla ze SJM takto vyloučena, podléhá vypořádání jako v případě zániku SJM (§ 149 odst. 4 obč. zák.). Avšak vzhledem k tomu, že po zániku SJM k zahradě nenásledovalo v zákonné prekluzivní 3leté lhůtě (která skončila dne , datum, ) k vypořádání dohodou ani nebyl podán návrh na vypořádání SJM rozhodnutím soudu, došlo dle § 150 odst. 4 obč. zák. (shodně § 741 o.z.) ve vztahu k zahradě k nevyvratitelné domněnce vzniku podílového spoluvlastnictví. Podíly obou spoluvlastníků (žalobkyně a žalovaného) k zahradě jsou stejně velké. Žalobkyně s žalovaným sice uzavřeli dohodu o zúžení SJM, ale neučinili druhý krok, a to SJM vypořádat. Zánik SJM a jeho vypořádání jsou dvě právní skutečnosti, působící postupně. Smlouva o zúžení SJM, týkající se zahrady (nemovitostí), sice deklaruje vůli stran, že zahrada má být ve výlučném vlastnictví žalovaného, avšak nabývá účinnosti vkladem do katastru nemovitostí a je nutné v zákonné lhůtě SJM vypořádat, k čemuž v daném případě nedošlo. Katastr nemovitostí pochybil, když zapsal počátkem roku 2024 výlučné vlastnické právo k zahradě žalovanému, přestože jsou od , datum, žalobkyně s žalovaným podílovými spoluvlastníky předmětné zahrady.

24. Závěrem soud podotýká, že formalistický přístup nespatřuje v setrvání v závěrech vyšších soudů (v judikatuře), naopak tendenční postup soud spatřuje v postupu žalovaného, který smlouvu uzavřenou s žalobkyní ze dne , datum, předložit katastru nemovitostí začátkem roku 2024 více, jak deset let po jejím uzavření. Poté, kdy žalobkyně podala návrh o rozvod manželství, manželství, ve kterém žalovaný chtěl pokračovat. Přičemž je to právě žalovaný, který se ve smlouvě ze dne , datum, zavázal, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství s žalobkyní, žalobkyni uhradit částku 5 000 000 Kč.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 573 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava právního zastoupení a sepis žaloby), viz ust. § 15 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (účast na ústním jednání dne 14. 1. 2025) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 870 Kč ve výši 2 703 Kč. Soud poukazuje na to, že za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., tedy ve znění účinném do 31. 12. 2024.