9 C 100/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen advokátem, JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 200 000 Kč spolu s 9% ročním úrokem z prodlení z částky 200 000 Kč od 6. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobkyně doručila zdejšímu soudu dne 19. 10. 2018 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacená částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Důvodem uvedeného požadavku žalobkyně je skutečnost, že žalobkyně dne 27. 6. 2018 akceptovala nabídku žalované, čímž postupem došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy. Ve smyslu uzavřené smlouvy vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni za mediální služby - tisk, výrobu a zprostředkování reklamních propagačních brožur částku ve výši 1 612 500 Kč. Žalobkyně své služby v souladu se smlouvou poskytla a dne 31. 7. 2018 dodala 500 000 kusů brožur dle objednávky žalované, která za tyto však zaplatila pouze částku ve výši 1 412 500 Kč. Žalobkyně zjistila, že faktura č. 2018, vystavená dne 31. 8. 2018, splatná dne 5. 9. 2018, nebyla ani přes předžalobní výzvu žalobkyně do dne podání žaloby, uhrazena.

2. Dne 11. 12. 2018 soud pod [číslo jednací], specifický identifikátor [anonymizováno] vydal Elektronický platební rozkaz, kterým soud návrhu bez dalšího vyhověl v plném rozsahu. Proti tomuto Elektronickému platebnímu rozkazu byl dne 11. 2. 2019 (včas), podán odpor. Odpor zároveň představuje vyjádření k žalobě, podle kterého se jedná o chaos ve fakturaci žalobkyně, když podle dopisu zástupce žalobkyně se uvádí, že žalovaná uhradila částku ve výši 1 400 000 Kč. Dále podle tohoto vyjádření žalované byla dne 30. 7. 2018 vystavena žalobkyní faktura č. 2018 znějící na částku 612 500 Kč, s datem splatnosti 6. 8. 2018, když dle objednávky měla být faktura splatnou až 14 dní od expedice objednávky. Na faktuře chybí údaj o daňové klasifikaci (tzv. reverse charge), vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost. Tato faktura, pak nebyla žalované orazítkovaná a podepsaná nikdy fyzicky doručena. Dne 3. 8. 2018 byla vystavena faktura č. 2018, znějící na částku 612 500 Kč s datem splatnosti 7. 8. 2018, když zároveň faktura měla být dle objednávky splatnou až 14 dní po expedici, ke které došlo dne 1. 8. 2018, a faktura tak měla být splatnou nejdříve dnem 15. 8. 2018. Na faktuře opětovně chybí údaj o daňové klasifikaci (tzv. reverse charge), vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost. Tato faktura, pak nebyla žalované orazítkovaná a podepsaná nikdy fyzicky doručena. Dále dne 8. 8. 2018 došlo k elektronickému doručení faktury č. 2018, znějící na částku 612 500 Kč. Předmětem faktury byla částka 500 000 ks brožur, když podle obsahu faktury žalobce chápe určení 0% DPH za dodané zboží, čemuž žalobce nerozumí a má za to, že tato faktura byla vydána chybně. Fakturovaná částka byla ponížena o částku 1 000 000 Kč a celková splatná částka byla 612 500 Kč ke dni 7. 8. 2018. Datum zaslání faktury byl 8. 8. 2018, avšak termín splatnosti byl stanoven dne, 7. 8. 2018, tedy před odesláním faktury. Také tako faktura by měla být splatnou nejdříve dnem 15. 8. 2018. Tato faktura, pak nebyla žalované orazítkovaná a podepsaná nikdy fyzicky doručena. Předchozí faktura ze dne 2. 8. 2018 však žalované nebyla ani dobropisována ani stornována. Dle názoru žalovaná v tomto ohledu měl být vydán opravný daňový doklad. Dne 21. 8. 2018 v 11:52 byla žalované zaslána elektronická faktura č. 2018, znějící na částku 1 412 500 Kč s datem splatnosti 21. 8. 2018, na tomto místě žalovaná opětovně odkazuje na skutečnost, že datum vystavení a datum splatnosti je jedním tímtéž dnem. Dále splatná částka byla ponížena o zálohu ve výši 1 000 000 Kč a zbývá tak doplatit částka ve výši 412 500 Kč. Zároveň u předchozích faktur nedošlo ani k dobropisování faktur, ani k jejich stornu. Stejného dne pak v 17:29 byla žalované doručena další elektronická faktura s datem vystavení 15. 8. 2018 a datem splatnosti 21. 8. 2018, vydaná pod (stejným) číslem 2018 na celkovou částku 412 500 Kč. Mezi stranami bylo prostřednictvím emailu dne 21. 8. 2018 ujednáno, že kvůli chaotickým fakturám a administrativě bude žalobkyni uhrazena částka 412 500 Kč a žalovaná nemůže hradit zádržné ve výši 200 000 Kč, aniž by byli splněny podmínky 1. písemné fyzické dodání dohody o stornu elektronických faktur, 2. písemné dodání fyzické řádné a konečné faktury, 3. storno faktury (2018 a verzi 2018), 4. podmínky 1-3 nebyly dodrženy a z tohoto důvodu nebylo možno vyplatit zádržné. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 3. Soud nařídil jednání na 6. 8. 2020, 9. 2. 2021 a 2. 3. 2021, když soud provedl dokazování a ve věci samé při jednání dne 2. 3. 2021 pouze vynesl rozhodnutí. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:

4. Výzva k plnění v souladu s § 142a zák. č. 99/1963 Sb. - předžalobní výzva ze dne 27. 9. 2018 adresovanou žalované, vč. archu České pošty o odeslané poštovní zásilce ze dne 2. 10. 2018, ze které soud zjistil., že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění (žalovaného) dluhu ve výši 200 000 Kč.

5. Závazná objednávka ze dne 27. 6. 2018, podepsaná oběma stranami, kterou žalovaná objednává u žalobce zboží v celkové hodnotě v celkové hodnotě 1 612 500 Kč bez DPH. Detail zboží ani platební podmínky touto závaznou objednávkou nejsou upřesněny.

6. Nákladní list – konosament [anonymizováno] [číslo] s datem 31. 7. 2018, s poznámkou 14 palet, váhou 8 900 Kg, adresou dodání v Budapešti a podepsané společností [právnická osoba], provozovna [obec] a [anonymizována dvě slova]. S konosamentem je ve vztahu německy psaný dokument, týkající se expedice 136 000 ks brožur.

7. Faktura – daňový doklad č. 2018 s datem vystavení 31. 8. 2018, splatný dne 5. 9. 2018, znějící na částku 200 000 Kč, za tisk brožurek – doplatek. Formát (brožurek) 148x148, počet 500 000 ks.

8. Nákladní list – konosament PA [číslo] s datem 31. 7. 2018, s poznámkou na 33 palet, váhou zboží 22 800 Kg, Budapešti a podepsané společností [právnická osoba], provozovna [obec] a [anonymizována dvě slova].

9. E-mail ze dne 11. 2. 2019 od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jedná se o přeposlanou zprávu od [email] s datem 30. 7. 2018, který představuje přeposlaný e-mail od [jméno] [příjmení] s datem 30. 7. 2018, ve znění:„ Dobrý den, dovolujeme si Vám zaslat doplatkovou fakturu za objednané tisky brožurek, prosím o kontrolu.“ 10. Faktura - daňový doklad č. 2018 ze dne 30. 7. 2018, splatný dne 6. 8. 2018, znějící na částku 612 500 Kč za tisk brožurek – doplatek. Formát (brožurek) 148x148, počet 500 000 ks.

11. E-mail ze dne 11. 2. 2019 od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení] označený jako„ objednávka“ s přílohou„ faktura 2018 tisk Maďarsko doplatek.pdf“, který je přeposlanou zprávou od [jméno] [příjmení] s názvem„ objednávka.pdf“ ze dne 03. 8. 2018 adresovaná dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která je přeposlaným e-mailem od [jméno] [příjmení] s datem 03. 8. 2018 s textem„ Dobrý den, dovoluji si zaslat slibovanou fakturu“ jedná se o přeposlaný e-mail ze dne 30. 7. 2018 s dotazem:„ [jméno], dle objednávky má faktura 2 být vystavena pro expedici. Děkuji moc.“, k tomu je připojen další e-mail„ Faktury mají vystavit po expedici, jde tam o režim DPH, dík.“ 12. Faktura - daňový doklad č. 2018 s datem vystavení 2. 8. 2018, splatná 7. 8. 2018, znějící na částku 612 500 Kč za tisk brožurek - doplatek. Formát (brožurek) 148x148, počet 500 000 ks.

13. E-mail ze dne 8. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] adresovaný [email], jedná se o přeposlanou zprávu [jméno] [příjmení] ze dne 8. 7. 2018 [jméno] [příjmení] s textem„ Dobrý den, níže přeposílám veškeré faktury, dokumenty a informace, které by měly situaci s fakturami (doufejme) vyřešit.“, podepsán [jméno] [příjmení], jedná se o dále přeposlanou zprávu, resp. reakci na zprávu ze dne 8. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] adresovaná [jméno] [příjmení] s textem:„ Dobrý den, k původní faktuře ze dne 27. 6. 2018 na 1 000 000 Kč bylo vytvořeno storno faktury 2018 ze dne 27. 6. 2018 ([právnická osoba] bude podávat opravné DPH za 6/8 s opravou souhrnného hlášení ze [číslo]), vytvořena zálohová faktura [číslo] na 1 000 000 Kč, k níž byla přijata platba dne 27. 6. 2018 a 2. 8. vytvořena druhá část faktury na celkovou částku 1 612 500 Kč s odečtem zaplacené zálohy 1 000 000 Kč a doplatkem 612 500 Kč splatné 7. 8. 2018. Fakturu na 1 612 500 Kč budeme zahrnovat do DPH za 08/ 2018 a souhrnného hlášení 08/ 2018 pod kódem DPH dodání zboží do EU.“ Na uvedený e-mail navazuje další ze dne 8. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení] ve znění:„ Dobrý den, bude volat [jméno] s prosbou, jestli byste faktury mohla upravit tak, jak jste navrhovala, protože on s [jméno] nebudou teď u počítačů, aby to mohli udělat. Vzhledem k tomu, že potřebujeme, aby klient zaplatil do konce týdne, chceme postupovat rychle.“ K uvedenému je přiložena horní část - hlavička faktury č. 2018 adresovaná žalované s datem vystavení 2. 8. 2018 a datem splatnosti 2. 8. 2018, tato faktura pokračuje na další straně, je ve znění 612 500, Kč, a dále faktura 2018 s datem vystavení 27. 6. 2018 a datem uskutečněného plnění 27. 6. 2018, která představuje storno vydané faktury č. 2018 v částce 1 000 000 Kč a zálohová faktura [číslo] vystavená dne 27. 6. 2018 s datem splatnosti 27. 6. 2018, kterou je žalované fakturována částka 1 000 000 Kč.

14. E-mail od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení] dne 21. 8. 2018, ve znění:„ OK, děkuji a scan faktury je v příloze. Originál zašleme poštou.“. K uvedenému je přeposlaný e-mail ze dne 21. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] ve znění:„ Dobrý den, pane [anonymizováno], děkujeme za vstřícné vyjádření a ochotu se posunout. Jsme připraveni peníze dnes poslat. Požádali bychom Vás: 1) Dotáhnout formálně fakturaci - faktura má překlep, není podepsaná a orazítkovaná, doteď jsme od Vás tedy neobdrželi řádný daňový doklad. Zároveň bychom požádali o originál (může být poštou později, to nespěchá). Vystavte tedy, prosím, fakturu na tisk a dodání brožur do Maďarska na 412 500 CZK s datem vystavení dnes, datem splatnosti dnes 21. 8. 2018 a datem zdanitelného plnění 1. 8. 2018 a požádali bychom Vás o scan protokolu. 2) Ohledně zádržného, dobropisu a dalších náležitostí – nemáme v tuto chvíli čas řešit detail, probrali bychom s Vámi po návratu z akce, máme toho tu opravdu hodně - za nás je princip takový, že pokud budeme vyzváni fakturu nebo dobropis vystavený od [anonymizováno] vysvětlovat, tak hradíte náklady s tím spojené - doprava, ubytování, právní a daňové služby (odborník, který bude s námi komunikovat anglicky apod.). Předpokládáme, že nás buďto Maďarský úřad předvolá vysvětlit konkrétní doklad, případně budeme mít protokol o jednání s úřadem. Dobropis za nás v tuto chvíli berte, že není uznaný. Věříme, že vše dořešíme - platbu dnes a další formální věci po akci. Děkuji, jsme s pozdravem [jméno] [příjmení]“. Uvedené je reakcí na e-mail od [jméno] [příjmení] ze dne 21. 8. 2018 adresovaný adresátům označeným jako [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a Grácie [ulice] s názvem„ Žádost o platbu“ v textu:„ Vážená paní [příjmení], vážený pane [anonymizováno], omlouvám se za vzniklé administrativní potíže spojené s realizací zakázky. Na základě Vašeho návrhu souhlasím s odkladem platby zbylých 200 000 Kč a to prosím nejpozději do 31. 10. 2018. Pokud by vznikly Vám, jako odběrateli, prokazatelné vícenáklady spojené s řešením námi vystavené dobropisové faktury, pak bude částka odkládané platby o tyto vícenáklady po vzájemném odsouhlasení ponížena. Rád bych Vás ale požádal o provedení částečné platby doplatku za tisk brožur ve výši 412 500 Kč, a to prosím dnes 21. 8. 2018“. Na uvedené navazuje faktura [číslo] s datem vystavení 15. 8. 2018 s textem:„ Fakturujeme Vám tisk brožurek - 500 000 ks. Uhrazena záloha [číslo] platba - 1 000 000 Kč (mínus jeden milion korun českých), platba přijata 28. 6. 2018 --- 1 412 500 Kč, zbývá tedy k úhradě celkem 412 500 Kč“ 15. Faktura - daňový doklad č. 2018 adresovaná žalované s datem vystavení 15. 8. 2018, splatná 21. 8. 2018, znějící na částku 412 500 Kč za tisk 500 000 kusů brožurek. Na faktuře je vyznačeno, že dne 28. 6. 2018 byla přijata záloha ve výši 1 000 000 Kč (tato byla uhrazena na základě faktury [číslo]). Celková fakturovaná cena představuje částku 1 412 500 Kč, když od této částky byla odečtena záloha 1 000 000 Kč a k doplatku je částka 412 500 Kč. Na faktuře je pak výslovně uvedeno„ reverse charge – daň odvede zákazník“.

16. Výpis z účtu žalobkyně ([anonymizováno]) za období 12. 2. 2018 až 31. 12. 2018, vedený [ulice] bankou, podle kterého 28. 6. 2018 byla na tento účet připsána částka 1 000 000 Kč a dne 22. 8. 2018 byla na tento účet připsána částka 412 500 Kč. Plátkyní obou uvedených částek je žalovaná. 17. [příjmení] www stránky – Facebooku týkající se žalovaného ([anonymizována čtyři slova] / [příjmení] for [anonymizována dvě slova]), podle které 500 000 ks [anonymizováno] brožur dorazilo do Budapešti. Na této stránce, nad uvedený textem je fotografie kamionu a osoby držící letáky.

18. Faktura - daňový doklad č. 2018, s datem vystavení dne 2. 8. 2018 splatná 7. 2. 2018, znějící na částku 612 500 Kč za tisk 500 000 brožurek. Na faktuře je vyznačeno, že dne 28. 6. 2018 byla přijata záloha ve výši 1 000 000 Kč (tato byla uhrazena na základě faktury [číslo]). Celková fakturovaná cena představuje částku 1 612 500 Kč, když od této částky byla odečtena záloha 1 000 000 Kč a k doplatku je částka 612 500 Kč. Na faktuře je pak výslovně uvedeno„ reverse charge – daň odvede zákazník“.

19. E-mail ze dne 21. 6. 2020 od [jméno] [příjmení] s názvem„ Faktura“, který je přeposlaným e-mailem od [jméno] [příjmení] ze dne 13. 8. 2018 s názvem„ Faktura“ s textem:„ Dobrý den, posílám novou informaci k situaci„ faktura“, kterou jsme získali od vedení naší účetní společnosti. Dle jejich názoru budeme muset my upravit své červnové hlášení, protože jsme fakturu vystavili nesprávně. To, co oni shledávají jako nejvíce problematické je velká faktura na mezistátní služby (když jde ve skutečnosti o zboží) a tím spíš, když máte Vy psané sídlo v [obec]. To pro úřady může vypadat podezřele. Na druhou stranu faktura za zboží vč. podepsané dodejky z Maďarska by měl být ten nejuznatelnější způsob. Jako službu nám to tedy účetní nepustí. Počkám ještě na zprávu od Vás a z maďarské strany. Věřím, že se na konečném řešení společně shodneme. Zároveň bych chtěl požádat, vzhledem k tomu, že se nám blíží splatnost našeho závazku vůči tiskárně, zda by bylo možné zbylou částku poukázat do této středy. Nakonec ještě přidám závěrečnou fakturu, která tentokrát již správně obsahuje i„ reverse charge“, což na té předchozí verzi chybělo a účetní to opravila“.

20. Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávek, na něž vztahuje směrnice Rady 210/24, vydaný dne 8. 8. 2019, týkající se o původních dlužných částkách a dosud neuhrazených částkách, kde je uvedena souhrnná výše celkové pohledávky ve výši 4 112 000 maďarských forintů v měně dožádaného státu by to představovalo 327 341,25 Kč v eurech částku 12 646,47 EUR.

21. Přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc srpen 2018, kde je vyznačeno dodání zboží v hodnotě 1 612 500 Kč do jiného členského státu, odeslané do datové schránky Finančního úřadu pro [část Prahy] 24. 9. 2018.

22. Faktura - daňový doklad č. 2018, s datem vystavení 15. 8. 2018, splatná 21. 8. 2018 znějící na částku 0 Kč za tisk 500 000 Ks brožurek, když na této faktuře je vyznačena uhrazená záloha ve výši 1 000 000 Kč (záloha [číslo] platba přijata 28. 6. 2018). Dále je na této faktuře uvedeno, že reverse charge - daň odvede zákazník; 23. Následné souhrnné hlášení za kalendářní měsíc 06/ 2018 s celkovou hodnotou plnění 1 000 000 Kč a kód země vývozu Maďarsko.

24. Přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc červen 2018, kde je vyznačeno poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v § 102 odst. 1 písm. d) a odst. 2).

25. Výzva k okamžitému zaplacení částky 200 000 Kč, jedná se o e-mail BcA. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 8. 2018 adresovaná žalované.

26. E-mail od [email] ([příjmení] [anonymizováno]) adresovaný [jméno] [příjmení] dne 21. 8. 2018 v textu:„ V příloze zasílám potvrzení platby. Prostředky odeslány prioritní platbou - zítra budou na [příjmení] účtu.“ Přiložen scan z [anonymizována dvě slova], podle které byla uhrazena částka 412 500 Kč ke dni 22. 6. 2018.

27. Zpráva o řešení situace - e-mail od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2018 ve znění:„ Dobrý den, jako jednatel společnosti [příjmení] bych Vás rád požádal o jasné vyjádření k neutěšenému stavu naší spolupráce a došel k efektivnímu řešení. Nejdříve shrnu stav věci: Objednané zboží bylo řádně předáno v termínu a kvalitě požadované. Dle dohody měl být doplatek za brožury zaplacen nejpozději k 15. 8. 2018. Faktury za toto zboží jste přijali a jsou dle platných českých zákonů v pořádku. Problematická faktura musí projít stornem - to je jediné možné a zákonem přípustné řešení. Na základě vzniklých problémů ohledně faktur jsme přistoupili k prodloužení splatnosti, a to do pondělí 20. 8. 2018. Platí tedy to, že bude platba uhrazena v tomto termínu? Pokud ano, tak prosím zašlete potvrzení. Pokud platba nebude v tomto termínu provedena, pak budeme, bohužel, nuceni vymáhat tuto pohledávku nejen právní cestou, kde budeme také nuceni požadovat náhradu škod vzniklých pozdní platbou (pokuta a penále vůči naším dodavatelům a právní výdaje).“ 28. E-mail ze dne 13. 2. 2020 od [jméno] [příjmení] adresovaný [jméno] [příjmení], obsahující reakci na e-mail od [jméno] [příjmení] obsahující přeposlaný e-mail od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ve znění:„ Dobrý den, posílám novou informaci k situaci„ faktura“, jak bylo provedeno již dříve.“ 29. E-mail ze dne 12. 2. 2020 v textu:„ FYI toto jsem posílal 8. 8“ od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], obsahující přeposlaný e-mail ze dne 8. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znění:„ Dobrý den, níže přeposílám veškeré faktury, dokumenty a informace, které by měly situaci s fakturami (doufejme) vyřešit.“ Uvedené obsahuje přeposlanou zprávu od [jméno] [příjmení] ze dne 8. 8. 2018 [jméno] [příjmení] ve znění:„ Dobrý den, k faktuře ze dne 27. 6. 2018 na 1 000 000 Kč bylo vytvořeno storno faktura 2018 ze dne 27. 6. 2018 ([právnická osoba] bude podávat opravné DPH za 06/ 2018 s opravou, souhrnném hlášení za 06/ 2018). Vytvořena zálohová faktura [číslo] na 1 000 000 Kč, k níž byla přijata platba dne 27. 6. 2018 a 2. 8. vytvořena druhá část faktury na celkovou částku 1 612 500 Kč s odečtem zaplacené zálohy 1 000 000 Kč a doplatkem 612 500 Kč splatné 7. 8. 2018. Fakturu na 1 216 500 Kč budeme zahrnovat do DPH za 08/ 2018 a souhrnného hlášení 08/ 2018 pod kódem DPH dodání zboží do EU. S pozdravem [jméno] [příjmení]“ Ve vztahu k e-mailu ze dne 8. 8. 2018 od [jméno] [příjmení] adresovaný [obec] [anonymizováno] ve znění:„ Dobrý den, bude Vám volat [jméno] s prosbou, jestli byste faktury mohla upravit tak, jak jste to navrhovala, protože on s [jméno] nebudou teď u počítačů, aby to mohli udělat. Vzhledem k tomu, že potřebujeme, aby klient zaplatit do konce týdne, chceme postupovat rychle.“ 30. Zálohová faktura [číslo] ze dne 27. 6. 2018 splatná 27. 6. 2018 s textem:„ Fakturujeme Vám výrobu materiálu na tisk brožurek, tisk brožurky 1. část, ten stojí 500 000 Kč, cena celkem 1 000 000 Kč“ 31. Faktura č. 2018 ze dne 27. 6. 2018 s datem splatnosti 27. 6. 2018 s označením dodávky, storno vydané faktury č. 2018 Touto je stornována faktura na částku 1 000 000 Kč.

32. Faktura č. 2018 ze dne 27. 6. 2018, s datem splatnosti 27. 6. 2018, podle které je fakturován tisk brožurky - 1. část, formát 148x148 v počtu 500 000 ks za částku 1 000 000 Kč.

33. Objednávka ze dne 5. 8. 2018 odeslaná od [jméno] [příjmení] adresovaná [jméno] [příjmení], jedná se o e-mail s přeposlanou zprávou od [jméno] [příjmení] ze dne 5. 8. 2018 s názvem„ Objednávka“, ve znění:„ Dobrý den, potřebovali bychom celkovou fakturu s přenesenou daňovou povinností na celou částku, kde bude odečtena zaplacena záloha – bylo by to možné?“.

34. Odborné vyjádření auditora Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne 30. 8. 2020, s názvem nesprávně vystavený daňový doklad a možnost vzniku škody protistraně, který rozebírá podmínky pro nárokování DPH. Pokud jde o pravidla o DPH v rámci Evropské unie, odkazuje na implementaci směrnice 2006/112/ES. Dále se v tomto odborném vyjádření auditor a daňový poradce vyjadřuje ke konkrétnímu riziku žalovaného, kde výslovně uvádí, že„ V případě, že by protistrana ve svých hlášeních ohledně DPH maďarskému úřadu uvedla jinou částku - například částku vyšší, mohl by nabýt maďarský finanční úřad přesvědčení, že spolek měl v Maďarsku odvést vyšší DPH a zahájit se spolkem řízení. [příjmení] tvrdí, že s ním maďarský finanční úřad již daňové řízení zahájil, k danému procesu však nemáme další informace“.

35. Žalovaná navrhla zpracování znaleckého posudku týkajícího se škody, která žalovanému hrozí v rámci daňového řízení konaném v Maďarsku. Soud tento návrh při jednání konaném dne 9. 2. 2021 zamítl s tím, že žalovanému dosud žádná škoda nevznikla, resp. žalovaný žádnou škodu neprokázal a hrozící škoda není předmětem případného nároku a není možné ani kompenzovat škodu hrozící, neboť se jedná o událost, o které se neví, zda vůbec nastane a už vůbec se neví, kdy nastane. <b>III. Důkazní situace – výslech svědka</b> 36. Při jednání konaném dne 9. 2. 2021 soud provedl výslech svědka [příjmení], který uvedl skrze něj rodiči jeho kamarádky objednali tisk Brožur pro akci v Maďarsku. Zhotovení bylo objednáno u [právnická osoba] print center a v průběhu zpracování zakázky se pan [příjmení] a paní [příjmení] se pokusili jednat přímo se zhotovitelem. Uvedené jednání je dle svědka v jeho branži považováno za nekalou praktiku a uvedené bylo svědkovi [právnická osoba] print center sděleno, což mělo za následek první problematický bod spolupráce. Následně odmítli proplatit dodané zboží, jak bylo domluveno. Zakázka se realizovala někdy na přelomu června a července 2018. Žalovaný kvalitu provedené práce nikterak nereklamoval, naopak se provedenou prací chlubil na sociálních sítích. Zakázka byla expedována do Budapešti v Maďarsku. Žalovaní pak mnohokrát žádali o úpravu faktur. Zaplacení zakázky pak proběhlo ve splátkách, kdy byla nejprve zaplacena částka 1 000 000 Kč, další splátka byla ve výši 412 000 Kč (a dle vyjádřen svědka nějaké drobné) a poslední část ve výši 200 000 Kč nebyla zaplacena, když důvod nezaplacení svědkovi není znám. První fakturu žalobci převzali osobně a proplatili ji bez jakýchkoliv problémů a vůči faktuře také neměli žádných výtek. Pokud jde o zádržné, svědek uvedl, že si se [anonymizováno] ujednali nějakou částku pro eventuální budoucí náklady, které by měli souvislost s tím, co měli žalobci způsobit, ale sami [anonymizováno] druhý den dohodu porušili a tak se svědek nedomnívá, že by žalobci na zádržné měli právo. Pokud jde o nějaké eventuální náklady, pak svědkovi není známo, že by nějaké náklady vznikly, byť žalobci mělo být vyhrožováno, že nějaké budoucí náklady vzniknout mohou. Pokud jde o problémy s vystavením faktury, pak zde svědek uvádí, že žalovaný si vytvořil společnost s českým identifikačním číslem a se sídlem v Maďarsku. V důsledku uvedeného účetní firmě nebylo zřejmé, jakým způsobem měla být faktura vystavena. <b>IV. Skutkové hodnocení věci</b> 37. Z provedeného dokazování soud na prvním místě vzal za nespornou otázku uzavření smlouvy na dodání 500 000 kusů brožurek, s čímž souvisí závazná objednávka ze dne 27. 6. 2018 na dodání zboží v celkové hodnotě 1 612 500 Kč bez DPH (bod 5). Uvedenou skutečnost také potvrzuje svědek [příjmení] (bod 36). [příjmení] je jak výše kupní ceny ve výši 1 612 500 Kč (bod 5), tak skutečnost, že zboží bylo řádně dodáno. Dodání také potvrzuje otisk z Facebooku žalovaného, kde sám uvádí, že do Budapešti dorazilo 500 000 kusů evangelizačních brožur (bod 17). Dále bylo učiněno nesporným, že mezi stranami vznikla dohoda o zádržném ve výši 200 000 Kč pro případ vzniku škody žalované strany. Škoda mohla vzniknout v důsledku daňového řízené v Maďarsku (protokol o jednání ze dne 6. 8. 2019).

38. Poklud jde o dodávku samotnou pak skutečnost, že dodávka byla dodána do Budapešti je patrná z Nákladního listu NR [číslo], podle kterého bylo dodáno 14 palet zboží o váze 8 900 Kg (bod 6) a z nákladního listu PA [číslo], podle kterého bylo dodáno 33 palet zboží o váze 22 800 Kg (bod 8). Oba nákladní listy - konosamenty byly vystaveny dne 31. 7. 2018. Výše uvedené souvisí s tím, co bylo učiněno nesporným (bod 37).

39. Stejného dne jako byly podepsána závazná objednávka (27. 6. 2018) (bod 5 a 39) byla vystavena zálohová faktura [číslo] na zaplacení částky ve výši 1 000 000 Kč. Tato zálohová faktura byla splatná dne 27. 6. 2018 (bod 28). Tato částka byla na účet žalobce připsána dne 28. 6. 2018 (bod 16). Skutečnost, že by uvedená záloha ve výši 1 000 000 Kč nebyla zaplacena nebyla žalobce tvrzena. Naopak její zaplacení vyplývá z žalovanou vystavených faktur.

40. Následně došlo ze strany žalující k vystavení celé řady faktur. Dne 27. 6. 2018 se stejným datem splatnosti byla vystavena faktura č. 2018 znějící na částku 1 000 000 Kč (bod 33), když stejného dne byly vydána faktura č. 2018 s označením storno faktury č. 2018. Následně byla dne 30. 7. 2018 vystavena faktura č. 2018, která zněla na částku 612 500 Kč, představující doplatek za tisk 500 000 ks brožurek. Faktura byla vystavena před expedicí zboží, jak vyplývá z nákladního listu (bod 39, 6 a 8), přičemž splatnost byla stanovena dnem 6. 8. 2018 (bod 10). Následně byla dne 2. 8. 2018 vystavena faktura č. 2018. Tato faktura znějící na částku 612 500 Kč za tisk 500 000 ks brožurek byla splatnou dne 7. 8. 2018 (bod 12). Stejného dne pod stejným číslem byla žalobkyní vystavena faktura na shodnou částku 612 500 Kč. Na této faktuře je vyznačeno, že ze strany žalované byla dne 28. 6. 2018 vyplacena záloha ve výši 1 000 000 Kč a celková fakturovaná cena je na částku 1 612 500 Kč. K doplatku je tedy částka 612 500 Kč, po odečtení zálohy, když tento dokument výslovně obsahuje text„ reverse charge – daň odvede zákazník“ (bod 18). Přestože se jedná o dvě faktury vystavené žalobkyní stejného dne pod stejným číslem, znějící na stejnou částku, již jen grafickou úpravou se jedná o dva různé (nikoliv totožné) dokumenty. Následně byla dne 15. 8. 2018 vystavena pod stejným číslem (2018) vystavena faktura znějící na částku 412 500 Kč za tisk 500 000 ks brožurek. Splatnost byla stanovena dnem 21. 8. 2018. Na této faktuře je uvedeno, že celková cena činí 1 412 500 Kč, a že z této částky byla odečtena zaplacená záloha ve výši 1 000 000 Kč. Dále je na této faktuře uvedeno„ reverse charge – daň odvede zákazník“ (bod 15). Stejného dne (a se stejnou splatností) byla žalobkyní vystavena faktura č. 2018, která zní na částku 0 Kč, je na ní vyznačena zaplacená záloha ve výši 1 000 000 Kč a na které je uvedeno„ reverse charge – daň odvede zákazník“ (bod 22). Následně pak byla dne 31. 8. 2018 vystavena faktura č. 2018, splatná dne 5. 9. 2018, znějící na žalovanou částku 200 000 Kč (bod 7).

41. Na základě výše uvedených faktur byla ze strany žalované dne 22. 6. 2018 zaplacena částka ve výši 412 500 Kč (bod 16 a 26).

42. Mezi stranami proběhla emailová korespondence, když prostřednictvím e-mailu dne 30. 7. 2018 byla žalované zaslána faktura (bod 9), která byla okomentována (počet potřebných kusů, režim DPH) (bod 11). Dále byli žalovaní informováni o vystavení storno faktury a potřebě vytvoření opravného DPH (bod 13 a 29). Dne 5. 8. 2018 žádala celkovou fakturu s vyznačením přenesená daňové působnosti (bod 34). Následně dne 13. 8. 2018 bylo jednáno o nejuznatelnějším způsobu opravy faktury, když žalovaná má sídlo v [obec], ale zboží se expeduje do Maďarska. Je přidána závěrečná faktura včetně údaje reverse charge (bod 19). E-mail ze dne pak obsahuje pouze dotaz týkající se řešení situace, kdy do dne sepsání uvedeného e-mailu (20. 8. 2018) nebyl zaplacen doplatek ceny za dílo (bod 27).

43. V e-mailu ze dne 21. 8. 2018, a v reakci na tento e-mail ze stejného dne se strany dohodli, na zaplacení částky 412 500 Kč a na odkladu platby ve výši 200 000 Kč nejpozději do 31. 10. 2018. Důvodem odkladu je skutečnost, že pokud by v důsledku jednání žalobkyně byla žalovaná nucena fakturu nějak vysvětlovat, tak žalobce hradí náklady s tím spojené (doprava, ubytování, právní a daňové služby, anglicky komunikující odborník atd.) (bod 14).

44. Souhrnným (daňovým) hlášením za červen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný v rámci vývozu zboží uváděl částku 1 000 000 Kč (bod 23) s tímto pak souvisí přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc červen 2018, kde je vyznačeno místo plnění v jiném členském státě EU (bod 24) a přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen 2018, kde je vyznačeno dodání zboží do jiného členského státu EU v hodnotě 1 612 500 Kč (bod 21). S uvedeným pak souvisí jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávek z 8. 8. 2019, na něž se vztahuje směrnice rady 210/24. Zde je uvedena souhrnná výše celkové pohledávky ve výši 327 341,25 Kč (bod 20).

45. Z provedeného důkazu Odborné vyjádření auditora - s názvem nesprávně vystavený daňový doklad a možnost vzniku škody protistraně nebylo zjištěno, že s žalovaným je vedeno daňové řízení / nebo bylo vedeno daňové řízení a s jakým výsledkem. Toto vyjádření pouze tvrdí, že s žalovaným v maďarsku daňové řízení je vedeno, avšak k takovému řízení nejsou poskytnuty žádné další informace.

46. Před podáním žaloby pak žalobce žalovanému dne 29. 5. 2019 zaslal předžalobní výzvu (bod 18). <b>V. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 47. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

48. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

49. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

50. Podle § 2611 o.z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

51. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

52. Podle § 2894 odst. 2 o.z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

53. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

54. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

55. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

56. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

57. Podle §2913 odst. 2 o.z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. <b>VI. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 58. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Na prvním místě se soud vrátil k otázce nesporných skutečností (bod 5, 6, 8, 17, 36, 37 a 38). Nespornou skutečností je uzavření smlouvy o dílo dnem 27. 6. 2018, na zhotovení 500 000 ks brožurek za cenu 1 612 500 Kč. Zboží bylo řádně zhotoveno a dopraveno do Budapešti v Maďarsku.

59. Ve smyslu výše uvedeného tedy byla ve smyslu § 2586 odst. 1 a násl. o.z. (bod 47 - bod 50) uzavřena smlouva o dílo. Dílo bylo zhotoveno a předáno a v tomto smyslu podle § 2610 odst. 1 o.z. vzniklo žalobci právo na zaplacení díla. V posuzované věci bylo zboží expedováno do zahraničí (Maďarsko), což sebou nese zvýšenou náročnost na příslušnou fakturaci, zejména vzhledem k přenesení daňové povinnosti. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalobce fakturoval zhotovené dílo„ chaoticky“ a bylo vystaveno několik faktur shodného čísla, a každá z těchto faktur byla fakturou odlišnou (bod 40). Chaotická fakturace však v případě řádného převzetí díla nepředstavuje zproštění povinnosti odběratele (objednatele) díla za převzaté dílo zaplatit sjednanou cenu. Ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. výslovně uvádí, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla, nikoliv„ řádným vystavením faktury“.

60. Vzhledem ke smluvní volnosti, měli strany možnost, si placení upravit dalšími podmínkami, jako je například řádné vystavení faktury s konkrétními podmínkami, kterými může být například výslovné uvedení přenesení daňové povinnosti při vývozu zboží do zahraničí. V posuzované věci si strany nic podobného neujednali. Z tohoto důvodu tak byla cena za dílo splatnou provedením díla.

61. Strany si ujednali, zaplacení zálohy ve výši 1 000 000 Kč dnem 27. 6. 2018. Záloha byla na účet žalobkyně připsána následujícího dne 28. 6. 2018 (bod 39). Po provedení díla a problémech spojených s „ chaotickou fakturací“. Žalovaná dne 22. 8. 2018 zaplatila částku ve výši 412 500 Kč (respektive uvedeného dne byla tato částka připsána na účet žalobkyně) (bod 16). Dále s ohledem na žalovanou tvrzené nebezpečí vzniku škody z důvodu daňového řízení v Maďarsku žalovaná v e-mailu ze dne 21. 8. 2018 navrhla institut zádržného, a to částkou ve výši 200 000 Kč s tím, že„ když /žalovaná/ bude muset jakkoliv fakturu nebo dobropis /žalobkyně/ maďarským daňovým orgánům jakkoliv vysvětlovat, tak z této částky budou hrazeny náklady s uvedeným spojené, tedy doprava, ubytování, právní a daňové služby.“ Na uvedené žalovaná reagovala souhlasem s tím, že uvedené zádržné, částka ve výši 200 000 Kč bude uhrazena nejpozději do 31. 10. 2018 (bod 14). Žádné další skutečnosti v tomto ohledu nebyly předmětem dokazování a soud tak na základě uvedeného dospěl k závěru, že sjednané zádržné bylo limitováno datem 31. 10. 2018.

62. Žalovaná v řízení uváděla nebezpečí vzniku škody v rámci daňového řízení konaném v Maďarsku. V tomto ohledu se vyjádřil auditor a daňový poradce [příjmení] [příjmení], že takové škoda může vzniknout. Dále uvedl, že je mu známo, že maďarský finanční úřad daňové řízení zahájil, avšak nemá k takovému řízení žádné informace (bod 34). Žalovaná pak nav rámci řízení navrhla zpracování znaleckého posudku, týkající se škody, která jí v rámci daňového řízení v maďarsku hrozí. Soud zpracování tohoto znaleckého posudku zamítl (bod 35).

63. Soud po provedení dokazování dospěl k závěru, že žalovaná v řízení uvádí hypotetickou možnou škodu, u které není jisté, zda vůbec nastane. V řízení nebylo prokázáno a ani prokazováno, že v maďarsku je příslušným finančním úřadem daňové řízení zahájeno, ani že by bylo vedeno. Žalovaná se hájí pouze hypotetickou možnou škodou, když zboží bylo dodáno v červenci 2018, žaloba byla podána dne 19. 10. 2018, první jednání proběhlo dne 6. 8. 2020 a rozsudek byl vydán dne 2. 3. 2021. V průběhu uvedeného období tedy dvou roků a osmi měsíců od dodání zboží žalovaná soudu nepředložila jediný důkaz o zahájení a probíhání daňového řízení, u kterého jí hypoteticky může škoda vzniknout. V tomto ohledu tedy ani nebylo na místě zpracovat znalecký posudek, když soud může rozhodovat o vzniklé škodě, nikoliv o škodě potencionální. Na uvedené jednání pak ustanovení o vzniku škody nedopadá.

64. S uvedeným pak souvisí institut zádržného, když pokud nebyla škoda prokázána (nevznikla do 31. 10. 2018) vznikla povinnost žalované toto zádržné žalobkyni zaplatit. Pokud by pak v důsledku„ chaotické fakturace“ žalobkyně žalované v budoucnu škoda vznikla, nic nebrání žalované tuto škodu vymáhat. V posuzované věci však soud potenciální škodu musel hodnotit jako„ nenarozený nárok žalované“ a v tomto ohledu je na místě žalobě vyhovět. Žalovaná zboží převzala a s ohledem na provedené dokazování nebylo prokázáno, že by žalované jednáním žalobkyně škoda vznikla.

65. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby a žalobě vyhověl v plném rozsahu. <b>VII. Náhrada nákladů řízení</b> 66. Soud při vyhlašování rozhodnutí písařskou chybou (umazáním) nerozhodl o náhradě nákladů řízení a z tohoto důvodu bude rozhodnutí o náhradě nákladů řízení součástí doplňujícího rozhodnutí.

67. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.