9 C 110/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 338 030 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 130 465 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 31. 1. 2025 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému částku 147 359 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 5. 12 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 130 465 Kč od 5. 12. 2024 do 30. 1. 2025.

III. Zamítá se žaloba se co do částky 60 206 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 5. 12. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 89 331,70 Kč, k rukám jeho zástupce.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, soudní poplatek ve výši 2 778 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se původně podanou žalobou ze dne 6. 12. 2024, projednávanou zdejším soudem v řízení pod sp. zn. 9 C , číslo, /, rok, , spolu se svými blízkými osobami domáhal po žalované zaplacení částky 338 030 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že odsouzenému , jméno FO, , narozenému dne , datum, , bytem , adresa, (dále jen „odsouzený“), bylo v trestním řízení rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , senát, , rejstřík, , číslo, /, rok, -, č.l., uloženo, aby žalobci nahradil částku ve výši 424 270 Kč. Žalobce se proto obrátil na žalovanou jakožto pojistitele odpovědnosti odsouzeného. Žalovaná částečně uspokojila nárok žalobce do výše pouhých 86 240 Kč, zatímco ostatní žalobci blízké osoby obdrželi plnění ve výši 433 410 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná má za to, že žalobci náleží na náhradě duševních útrap přesně polovina částky, kterou žalovaná vyplatila vnukům a vnučkám zemřelého. Vnučkám a vnukům zemřelého žalovaná plnila částku 433 410 Kč, a proto pravnukovi zemřelého (žalobci) plnila částku 216 705 Kč. Upozorňuje, že trestní rozsudek nezakládá pojistiteli povinnost plnit poškozeným, neboť se jím stanovuje povinnost pouze odsouzenému.

3. Soud v paralelním řízení sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, schválil usnesením ze dne , datum, , č. j. , senát, , rejstřík, , Anonymizováno, , číslo, /, rok, -, č.l., , soudní smír, jímž byly nároky žalobců a) – e) vůči žalované vypořádány tak, že z touto žalobou uplatněných nároků ve výši 202 995 Kč pro každého z žalobců a) – e) bylo smírem přiznáno 101 498 Kč (tj. polovina žalované částky). Ještě před tím zdejší soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , senát, , Anonymizováno, , rejstřík, , Anonymizováno, , číslo, /, rok, -, č.l., , vyloučil řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou k samostatnému projednání, které bylo zapsáno pod sp. zn. 9 C 110/2025.

4. Žalobce vzal ve svém podání ze dne 24. 2. 2025 podanou žalobu částečně zpět, neboť mu žalovaná uhradila dne 30. 1. 2025 částku ve výši 130 465 Kč. Jelikož vzal žalobce žalobu částečně zpět před prvním jednání ve věci, neobesílal soud žalovanou za účelem zjištění jejího stanoviska k tomuto zpětvzetí a řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. Nadále tak žalobce požaduje částku 207 565 Kč spolu s odpovídajícím příslušenstvím.

5. Mezi účastníky je nesporné, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k újmě na zdraví s následkem smrti pana , jméno FO, , nar. , datum, . Nehoda byla způsobena provozem vozidla, jehož řidičem byl odsouzený. Spoluúčast oběti trestného činu byla vyloučena.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobci bylo v době smrti jeho pradědečka 11 let, s pradědečkem si velice rozuměl, hrál s ním fotbal, učil ho hrát karty, opravovali spolu věci, bral žalobce na burzu, do ZOO, na „smažák“, do lesa na houby. Se svou matkou žalobce zapaluje každý večer svíčku za zesnulého pradědečka, představuje si, jak zemřel (okolnosti havárie vozidla pradědečkova vozidla), jeho smrt, jakož její způsob prožívá velmi intenzivně. Pro žalobce byl pradědeček vždy velký vzor, stejně jako žalobcův otec a dědeček (prokázáno dopisem žalobce ze dne , datum, , dopisem matky žalobce ze dne , datum, ). Z přiložených fotografií vzal soud za prokázané, že žalobce s jeho matkou trávili s žalobcovým pradědečkem mnoho času, např. v období Vánoc, při různých oslavách, při opékání buřtů atd., přičemž jejich vztah, četnost kontaktů a soudržnost rodiny lze kvalifikovat za vysoce nadstandardní.

7. Žalovaná žalobci uhradila jako náhradu za duševní útrapy žalobce částku 50 000 Kč (prokázáno sdělením výše pojistného plnění ze dne , datum, ). Dalším plněním ve výši 86 240 Kč uspokojila žalovaná další část nároku žalobce (prokázáno sdělením výše pojistného plnění ze dne , datum, ). Další částkou (tentokrát ve výši 130 465 Kč) žalovaná částečně uspokojila nárok žalobce (prokázáno sdělením výše pojistného plnění ze dne , datum, ). Žalobce s dostatečným předstihem před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, a doručenkou datové zprávy z následujícího dne).

8. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl pravnuk zemřelého pradědečka, jehož smrt při dopravní nehodě zavinil odsouzený, jehož odpovědnostním pojistitelem byla právě žalovaná. Žalobce si byl s pradědečkem velice blízký a trávili společně mnoho času při různorodých aktivitách. Žalovaná již uhradila žalobci v součtu částku 216 705 Kč; v trestním řízení byla odsouzenému uložena povinnost náhrady nemajetkové újmy ve vztahu k žalobci ve výši 424 270 Kč.

9. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle kterého při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je důvodný zčásti. V projednávané věci se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 338 030 Kč s příslušenstvím jako náhrady za duševní útrapy v souvislosti s úmrtím osoby blízké při dopravní nehodě dne , datum, způsobené vozidlem pojištěným u žalované. Zemřelý byl pradědečkem nezletilého žalobce, jeho smrt nastala v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, za nulové spoluúčasti zemřelého. Při úmrtí osoby blízké, které bylo způsobeno třetí osobou, dochází k neoprávněnému zásahu do soukromého a rodinného života, kdy je zasaženo vytváření a rozvíjení vztahu mezi osobami nejbližšími a je třeba, aby finanční náhrada byla svou výší do určité míry vyvážit duševní útrapy, k nimž na straně pozůstalých došlo.

12. Konstantní judikatura (např. rozhodnutí ND sp. zn. 25 Cdo 894/2018) ve věci odškodnění dle § 2959 o. z. vychází z 20tinásobku průměrné mzdy, která v projednávané věci činí 866 820 Kč (nesporná tvrzení účastníků), přičemž v případě 2. stupně příbuzenství (sourozenci, vnuci) bývá krácena na polovinu této částku, v případě 3. stupně příbuzenství (prarodiče, pravnuci) na čtvrtinu. Rozhodujícím jsou však vždy konkrétní okolnosti posuzované věci, blízkost vztahu dotčených osob, jakož jeho intenzita, síla a harmonie. V případě nezletilého žalobce ve věku 11 let 1 měsíc a pradědečka ve věku 80 let a 2 měsíce má soud z provedeného dokazování za prokázané (četnost kontaktu, různorodost aktivit, prožívání okolnosti úmrtí), že je jednalo o nikoli běžný – standardní vztah, ale vztah nadstandardní, který se blížil síle vztahu jako mezi vnuky a vnučkami. Ačkoli z obecně dostupných statistik Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrný věk dožití mužů v ČR je pod 80 let, v daném případě byla osoba poškozeného vitálním a aktivním jedincem (dokladem jeho zdravotního stavu je do jisté míry i skutečnost, že měl řidičské oprávnění, rovněž žádné negativní poznatky stran zdravotního stavu nebyly zjištěny), proto lze předpokládat, že při přirozeném běhu života by tento vztah po dobu dalších let dospívání žalobce ještě mohl rozvíjet a možnost společného trávení času by tak mohla žalobci (právě v letech formování jeho osobnosti) přinášet zkvalitnění osobního života. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že úmrtí pradědečka ve vztahu k žalobci bylo spojeno s maximálně vnímaným zármutkem a neštěstím utrpěným jeho ztrátou, jež je právě s ohledem na věk žalobce touto událostí dle názoru soudu enormně dotčen (není tomu tak ani u dětí nižší věkové kategorie, ani u dětí-vnuků dospělých).

13. V této souvislosti soud tedy výrazně přihlédl ke skutečnosti, že ačkoli v posuzovaném případě se již fakticky jedná o třetí stupeň příbuzenství, věkově a intenzitou vztahu však vztah posuzovaných osob odpovídal stupni druhému, přičemž žalobce ztratil osobu blízkou ve svém dětském věku (a to věku, kdy prožitek ztráty a zármutku je vnímán s enormním dopadem). Dle judikatury se v případech vnoučat obvykle přiznává odškodnění maximálně ve výši 10tinásobku průměrné mzdy, tedy polovina základní výše odškodnění u nejbližších příbuzných. Vzhledem k tomu, že žalovaná celkem vyplatila pozůstalým vnukům (původním žalobcům a) – e) celkem 534 907 Kč (odpovídající cca 60 % 20tinásobku průměrné mzdy), soud proto považuje ke všem okolnostem projednávané věci (zej. věku účastníků řízení, intenzitě jejich vztahu a společných prožitků) částku odpovídající 42 % 20tinásobku průměrné mzdy, jež činí částku 364 067 Kč. Jelikož co do částky 216 705 bylo již žalovanou plněno, rozdíl soudem přiznané částky činí 147 359 Kč a v této části nárok shledal důvodným (výrok II). Ve zbytku žalované částky s příslušenstvím pak žalobu zamítl (výrok III).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku IV. podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení, byť jen zčásti úspěšný, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 89 331,70 Kč. Tyto náklady sestávají výhradně z nákladů vynaložených na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty předmětu sporu ve výši 277 824 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy k plnění, 3. sepis a podání žaloby, 4. replika ze dne 24. 2. 2025, 5. účast na jednání dne 29. 4. 2025 a 6. účast na jednání dne 23. 6. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a dalších tří paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 150 Kč ve výši 3 181,50 Kč. Dále náklady řízení tvoří rovněž cestovné v souvislosti s dvěma cestami z , adresa, ke zdejšímu soudu realizované za účelem účasti na soudním jednání, tedy náhrada ve výši 2 x 6 206 Kč za 744 ujetých km při každé ze dvou cest tam a zpět (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 32 × 30 minut (každá cesta trvala 4 hodiny, tj. 8 půlhodin, v částce 4 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 570 Kč ve výši 13 349,70 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. V této souvislosti soud pro upřesnění dodává, že tarifní hodnota ve výši 277 824 Kč je součtem přiznané částky výrokem II. (147 359 Kč) a částky, ohledně níž vzal žalobce žalobu částečně zpět (130 465 Kč), neboť i co do této částky je nutné považovat žalovanou za neúspěšnou, neboť procesní zavinění za částečné zastavení řízení ohledně této částky leží na žalované, jelikož to byla právě žalovaná, která tuto částku žalobci sice uhradila, nicméně učinila tak až po podání žaloby.

15. O zaplacení soudního poplatku (výrok V.) soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., přičemž dle pol. 3 písm. b) Sazebníku poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy převyšující částku 200 000 Kč 1% z této částky, tedy z částky ve výši 277 824 Kč (jež je součtem přiznané částky výrokem II. ve výši 147 359 Kč a částky, ohledně níž vzal žalobce žalobu částečně zpět ve výši 130 465 Kč), což činí na soudním poplatku částku 2 778 Kč.

16. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.