9 C 123/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 74 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 74 950 Kč spolu s 8,25% ročním úrokem z prodlení od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 598 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podáním ze dne 9. 12. 2020 domáhala u zdejšího soudu uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni výše uvedenou žalovanou částku, která odpovídá nákladům na nucený odtah vozidla ze dne 21. 5. 2020, jehož provozovatelem je žalovaná, a parkovné na parkovišti provozovaném žalobkyní. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 21. 5. 2020 provedla podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu odtah vozidla [registrační značka] a toto umístila na odtahové parkoviště žalobkyně. Za odtah požadovala po žalované zaplatit 1 900 Kč a za parkování pak 250 Kč denně za první tři dny (tj. celkem 750 Kč) a 400 Kč denně za 4. až 180. den (tj. celkem 70 800 Kč) a 50 Kč za 181. a další den parkování (tj. celkem 1 150 Kč, neboť žaloba byla podána ke dni 9. 12. 2020, kdy vozidlo žalovaného stálo na parkovišti 23 dnů po 181. dni), to vše v souladu s § 2 odst. 1 a 3 příslušného nařízení hlavního města Prahy. Žalovaná přes upomínku na dlužnou částku neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze zřizovací listiny žalobkyně bylo zjištěno, že je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné provádění odtahů vozidel a jejich hlídání. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byl na pokyn strážníka městské policie proveden z ulice [anonymizována dvě slova] na [obec a číslo] odtah vozidla [značka automobilu], barva [anonymizováno], [registrační značka]. Z karty vozidla [registrační značka] bylo zjištěno, že provozovatelem a vlastníkem tohoto automobilu je jistý pan [jméno] [příjmení], přičemž tento se obrátil na žalobkyni s tím, že daný automobil již není v jeho sféře vlivu - automobil totiž prodal v roce 2018 žalované a toho času, kdy mu došla pokuta za odtah a parkovné vozidla, již nedisponoval klíči od auta ani malým a velkým technickým průkazem řidiče. To vše bylo soudu doloženo ve formě kupní smlouvy, kterou uzavřel pan [jméno] [příjmení] s žalovanou dne 7. 4. 2018. V článku VI. této smlouvy byla žalované stanovena povinnost spočívající v nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel. Měla tak učinit na svůj náklad. Soudu bylo prokázáno, že na základě oné kupní smlouvy byla v době odtažení a zaparkování vozidla na parkovišti žalobkyně vlastníkem vozidla žalovaná, a je tudíž pasivně legitimována v tomto řízení. Z oznámení o odtahu vozidla, z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 7. 2020 a z kopií vrácených obálek bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za odtah vozidla a parkování, a to na adrese evidované jako adresa jejího pobytu. Z nařízení schváleného usnesením rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013 bylo zjištěno, že maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla byla stanovena na 1 900 Kč a maximální denní cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel byla stanovena na 250 Kč za 1. až 3. den, 400 Kč za 4. až 180. den a 50 Kč za 181. den a dále. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 598 Kč. Tato částka odpovídá součtu nákladů za 2 úkony po 300 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. podání návrhu na zahájení řízení, 2. jednoduchá výzva k plnění) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 998 Kč.