9 C 124/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 576 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 576 Kč spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení z částky 644 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, z částky 644 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, z částky 644 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení, z částky 644 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 21. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil zaplatiti žalobkyni částku 2 576 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacené úhrady za předškolní vzdělání syna žalované. Usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 9 C 124/2021-52, soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaná v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 3. 3. 2021, žalovaná se k uvedenému usnesení nevyjádřila. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Uvedené usnesení bylo žalované doručováno na adresu jejího bydliště, kde poštou bylo vyznačeno, zásilka uložena dne 24. 6. 2021 a vzhledem ke skutečnosti, že zásilku nebylo možné vložit do schránky adresáta, dne 6. 7. 2021 byla zásilka vrácena soudu. Sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu bylo žalované vyvěšeno dne 28. 7. 2021. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaná podala dne 28. 8. 2019 žádost o přijetí svého nezletilého syna k předškolnímu vzdělávání u žalobkyně, kterému bylo ze strany žalobkyně rozhodnutím [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok] vyhověno a dne 28. 8. 2019 byl syn žalované přijat k předškolnímu vzdělávání, čímž žalované vznikla povinnost platit za něj pravidelně měsíční úhradu ve výši 644 Kč. Žalovaná od prosince roku 2019 neuhradila až do března roku 2020 na úhradu školného ničeho, pročež se žalobkyně vydala rozhodnutí ze dne 15. 3. 2020, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [číslo], kterým rozhodla o vyloučení syna žalované z předškolního vzdělávání, když žalovaná nedostála svým povinnostem a nehradila školné. Žalobkyně vyzvala před podáním návrhu žalovanou o splnění dluhu, přičemž žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen„ školský zákon“, dle kterého se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 35 odst. 1 písm. d) školského zákona může ředitel mateřské školy po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaná podala žádost o přijetí jejího syna do předškolní docházky, kam její syn na základě souhlasného rozhodnutí žalobkyně také nastoupil, čímž žalované vznikla povinnost hradit žalobkyni výše uvedenou částku jako úhradu za předškolní vzdělávání jejího syna. Žalovaná po čase s placením úhrad přestala, čímž porušila svou povinnost, načež bylo ze strany žalobkyně rozhodnuto o vyloučení jejího syna z předškolního vzdělávání, to vše plně v souladu s § 35 odst. 1 písm. d) školského zákona O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1968, 1969 a 1970 o. z., přičemž jeho výši stanovil § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem, odpovídá částka součtu nákladů za 2 úkony po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. podání návrhu na zahájení řízení a 2. jednoduchá výzva k plnění) a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.