9 C 139/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A : Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 17 466,86 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 466,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 3. 6. 2025 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinná do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované nákladyřízení ve výši 6 810 Kč, k rukám její zástupkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 17 466,86 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ), jakožto původní věřitelka pohledávky (dále jen „právníShodu s prvopisem potvrzuje Alena Bulířová.9 C 139/2025předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 17 966,86 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr vrátit do 2. 6. 2025, což však – přes písemnou výzvu právního zástupce žalobkyně - neučinila. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že klientům je ponechána 10% rezerva rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku (min. ve výši životního minima, že činí 4 860 Kč), přičemž dále ověřoval žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE? CRKI, EUCB, s tím, že pro případ, že by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje nárok části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy nebyla řádně zkoumána její úvěruschopnost, neboť zcela absentuje doložení toho, jak reálně bylo při schvalování úvěru naloženo s finančními a osobními údaji žalované, resp. jak byly vyhodnoceny její příjmy, výdaje a další objektivní aspekty. Namítá absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, a to z důvodu porušení zákonné povinnosti původního věřitele řádně a důsledně posoudit úvěruschopnost žalované, kdy neprovedla dostatečné ověření příjmů a výdajů žalované (žalovaná k jejich předložení nebyla ani vyzvána) a spolehla výhradně na tvrzení žalované, aniž by provedla jakékoli kroky k jejich ověření, čímž porušila § 86 odst. 2 SpotřU. Tvrdila, že žalované byl na základě předmětné úvěrové smlouvy poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy žalovaná z titulu dané úvěrové smlouvy k rukám žalobkyně již uhradila částku 20 809 Kč, což dokládá přiloženými doklady o čerpání a zaplacení, přičemž nad rámec jistiny úvěru žalovaná uhradila částku 10 800 Kč. Požadavek na zaplacení dalších 17 466,86 Kč je tak zcela nedůvodný, neboť s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy žalovaná žalobkyni ničeho již nedluží. Doplnila, že žalovaná byla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy na mateřské dovolené (pobírala toliko rodičovský příspěvek, který činil 21 021 Kč měsíčně, od 1. 7. 2024 pouze 8 600 Kč měsíčně), z čehož musela plnit vyživovací povinnost a hradit náklady na bydlení a existenční potřeby. Žalovaná měla dále při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy sjednané a uzavřené úvěrové smlouvy s jinými úvěrovými společnostmi, konkrétně: úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, . na úvěr nejméně 5 700 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, – úvěr ve výši 45 000 Kč, úvěrová smlouva ID: , Anonymizováno, a ID: , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, – nejméně ve výši 50 000 Kč, úvěrová smlouvy č., hodnota, u společnosti , právnická osoba, – kde čerpala úvěr 30 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, – kde čerpala úvěr 5 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, . – kde čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, a č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, . – čerpala úvěr ve výši 9 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, se společností , právnická osoba, . – čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč. Přestože tyto skutečnosti byly právní předchůdkyni žalobkyně známy z registru dlužníků, byl žalované poskytnut další úvěr, byť bylo zřejmé, že nebylo ve finančních možnostech žalované, tento splácet.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, z něhož se zástupkyně žalobkyně omluvila, soud tedy jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.) a doplnil dokazování účastnickým výslechem žalované (dle § 131 o. s. ř.).

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž byla oprávněna čerpat úvěr do 10 000 Kč (za výpůjční úrokovou sazbuShodu s prvopisem potvrzuje Alena Bulířová.9 C 139/20250,4026% denně, 146,949% ročně, RPSN 299,98%) s tím, že maximální částku úvěru 10 000 Kč může čerpat kdykoli ve smyslu úvěrové smlouvy s tím, že příslušeném termínu splatnosti vždy musí vypořádat minimální částku (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , standardními podmínkami úvěru). Žalované byla na její účet č. , č. účtu, dne 2. 12. 2024 zaslána pod var. symbolem , var. symbol, částka 10 000 Kč, dne 13. 1. 2025 částka 1 457 Kč a dne 26. 2: 2025 částka 1616 Kč (prokázáno potvrzením sweep bank čl. 14-16); žalovaná pod variabilním symbolem , var. symbol, uhradila z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, celkem částku 20 809 Kč, a to: dne 23. 9. 2025 částku 3 000 Kč, dne 23. 8. 2025 částku 1 000 Kč, dne 21. 8. 2025 částku 452 Kč, dne 25. 8. 2025 částku 400 Kč, dne 21. 8. 2025 částku 500 Kč, dne 2. 9. 2025 částku 435 Kč, dne 1. 9. 2025 částku 302 Kč, dne 12. 8. 2025 částku 500 Kč, dne 27. 6. 2025 částku 500 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 700 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 1 000 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 870 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 5 000 Kč, dne 13. 8. 2025 2025 pod kódem transakce , Anonymizováno, částku 500 Kč, dne 13. 8. 2025 pod kódem transakce , Anonymizováno, částku 500 Kč, dne 13. 8. 2025 pod kódem transakce , Anonymizováno, částku 500 Kč, dne 21. 8. 2025 částku 1 150 Kč, dne 21. 8. 2025 částku 2 000 Kč, dne 21. 8. 2025 po kódem transakce , Anonymizováno, částku 1000 Kč, dne 21. 8. 2025 po kódem transakce , Anonymizováno, částku 1 000 Kč (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne 3. 9. 2025, potvrzeními o odchozí úhradě , právnická osoba, ., čl. 35-54). Společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ) postoupila pohledávku žalované na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 14. 6. 2025 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávku s tím, že dlužnou částku má uhradit na účet č.: , č. účtu, pod VS: , var. symbol, a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky 17 966,86 Kč (prokázáno oznámením žalobkyně ze dne 14. 6. 2025 a výzvou k úhradě z téhož dne, čl. 11).

7. Žalovaná při uzavírání posuzované úvěrové smlouvy byla na rodičovské dovolené, jediným příjmem byl rodičovský příspěvek, přičemž v té době měla uzavřeno vícero úvěrových smluv s dalšími nebankovními společnostmi rozsahu závazků cca 100 000 Kč. V rámci procesu uzavírání předmětné úvěrové smlouvy po ní nebylo vyžadováno předložení žádných dokladů, nic neskenovala, žádné kopie nedoplňovala. Dle posuzované úvěrové smlouvy načerpala částku 10 000 Kč, poté měla hradit měsíční minimální limit cca 1600 Kč (po jeho zaplacení zase měla uvolnění limit 10 000 Kč), třetí splátku již neuhradila, věc byla předána inkasní společnosti, které pak postupně uhradila dle instrukcí žalobkyně 20 800 Kč (prokázáno účastnickým výslechem žalované).

8. Žalovaná měla sjednané a uzavřené úvěrové smlouvy s jinými úvěrovými společnostmi, konkrétně: úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2024 u společnosti , právnická osoba, . na úvěr do úvěrového rámce 47 600 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, – úvěr ve výši 45 000 Kč, úvěrová smlouva ze dne , datum, a , datum, ID: , Anonymizováno, a ID: , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, – nejméně ve výši 50 000 Kč, úvěrová smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, – kde čerpala úvěr 8 000 Kč, úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, – kde čerpala úvěr 5 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, u společnosti , právnická osoba, . – kde čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, . – čerpala úvěry ve výši 9 000 Kč, úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, se společností , právnická osoba, . – čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč (prokázáno úvěrovými smlouvami žalované čl. 63-114).

9. Z dalších v řízení provedených důkazů (faktura čl. 12, cizojazyčný přehled plateb čl. 13) soud nezjistil nic k učinění závěru o skutkovém stavu.Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Bulířová.9 C 139/202510. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Původní věřitelka, společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ) na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla žalované na její účet č. , č. účtu, dne 2. 12. 2024 částku 10 000 Kč, dne 13. 1. 2025 částku 1 457 Kč a dne 26. 2. 2025 částka 1616 Kč. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku žalované na žalobkyni a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky na účet č.: , č. účtu, pod VS: , var. symbol, . Žalovaná v období června až září 2025 zaslala na účet č.: , č. účtu, k var. symbolu: , var. symbol, částku 20 800 Kč.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zák. č. 257/2016 Sb.“), dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla sice uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 10 000 Kč, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že posuzovaná úvěrová smlouva je z důvodu absence splnění zákonné povinnosti právního předchůdce žalobkyně spočívající v řádném prověření úvěruschopnosti žalované absolutně neplatná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měla uzavřeno s jinými úvěrujícími společnosti řadu úvěrů v celkové výši cca 100 000 Kč, žádné doklady původní věřitelce k prokázání příjmové či výdajové stránky nepředkládala, což vzhledem k její osobní a finanční situaci (pobiratelka pouze rodičovského příspěvku) nemohlo vést k závěru o její schopnosti poskytnutý úvěr řádně splácet. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy by byla žalované povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, avšak v řízení bylo současně prokázáno, že žalovaná v období června až září 2025 uhradila na účet uvedený žalobkyní (a pod variabilní symbol taktéž tam uvedený) v oznámení postoupení pohledávek a předžalobní výzvě částku 20 800 Kč, jež právním předchůdcem žalobkyně poskytnutou jistinu (kterou by byla povinna z titulu bezdůvodného obohacení vrátit) zcela převyšuje.

16. Na základě výše uvedenou soud uzavřel, že nárok žalobkyně není po právu, a proto žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem ve výši 21 600 Kč, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 1 820 Kč, tj. 5 460 Kč (a to dle § 11 odst.Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Bulířová.1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, písemné vyjádření že dne 10. 9. 2025 a ze dne 22. 10. 2025, kdy výše úkonů právní pomoci je dána dle § 7 bod 5. ve spojení s 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč. Celkové náklady žalované ve výši 6 810 Kč byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.