9 C 196/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození , 2) celé jméno žalovaného , datum narození oba fakticky bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o výměře cca 69 m2, umístěný ve 4. nadzemním podlaží (3. patro) stavby [adresa], ul. [ulice a číslo], situované na pozemku parc. [číslo] zapsáno k katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, katastrální území Čimice, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto v písemném vyhotovení rozhodnutí. <b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobou ze dne 4. 9. 2019 se žalobkyně domáhala vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, o výměře cca 69 m2, umístěný ve 4. nadzemním podlaží (3. patro) stavby [adresa], ul. [ulice a číslo], situované na pozemku parc. [číslo] zapsáno k katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, katastrální území Čimice (dále jen„ předmětný byt“), kterého je žalobkyně nájemcem, a který žalovaní užívají, aniž by jim k tomu svědčil právní titul.

2. Žalobkyně svoji aktivní legitimaci ve sporu odvozuje od skutečnosti, že ve členkou Bytového družstva vlastníků domů [ulice a číslo], [IČO] se sídlem [adresa], [ulice a číslo] (dále jen„ družstvo“). U uvedeného družstva je žalobkyně nájemkyní předmětného bytu. Jak je uvedeno výše (bod 1), užívají žalovaní v současné době předmětný byt bez právního důvodu. V minulosti tomu tak však nebylo, když první žalovaná předmětný byt užívala na základě podnájmu, poté svůj podíl v družstvu (vyjádřený předmětným bytem) převedla na třetí osobu. Předtím, než žalobkyně nabyla podíl v bytovém družstvu (vyjádřený nájemním vztahem k předmětnému bytu), došlo jeho předchozímu opakovanému převodu. Podíl žalobkyně nabyla od RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. na základě smlouvy ze dne 6. 6. 2017, která deklaruje, že na bytu (míněn předmětný byt - poznámka soudu) neváznou žádná právní vady, a že k bytu nebude mít jiná osoba právo nájmu, podnájmu, předkupní právo či jakékoliv užívací právo. Takové právo ani existovat nemůže, když družstvo takovou smlouvu nikdy neuzavřelo. Pokud jde o podnájem bytu, tento zaniká se zánikem nájemního vztahu. Žalobkyně se žalovanými (a ani s jedním z žalovaných samostatně) žádnou smlouvu o podnájemním vztahu, a pokud taková smlouva byla uzavřena v minulosti, tento vztah zanikl se zánikem nájemního vztahu. Se znalostí nedobrého zdravotního stavu první žalované (po částečné amputací dolní končetiny, nechodící, inkontinentní, odkázanou na pomoc dalších osob) se tehdejší zástupce žalobkyně snažil vyjednávat s tehdejším zástupcem žalované [číslo] pokud jde o její umístění v domě s pečovatelskou službou. Žalobkyně takové umístění vyjednala, včetně ochoty poskytnout první žalované finanční podporu potřebnou pro umístění v takovém zařízení. Nakonec uvedená řešení první žalovaná odmítla a druhý žalovaný s žalobkyní nekomunikuje vůbec.

3. Poté, co se první žalovaná stala imobilní, přistěhoval se k ní druhý žalovaný, avšak řádně o ni nepečuje. Spíše se jedná o opak, když ostatní nájemníci a podnájemníci bytů v domě jsou obtěžováni hlukem (hlasité hádky mezi žalovanými) a zápachem. Nepořádek v bytě pak komplikuje (případně přímo znemožňuje) odečty měřidel médií a plánovanou údržbu bytu družstvem. Druhý žalovaný se pak chová velmi hrubě k představitelům družstva, ostatním členům družstva a také k ostatním podnájemcům. Za užívání bytu žalovaní hradí částku 3 000 Kč měsíčně, což žalobkyně nepovažuje za dostatečné. V souvislosti s neoprávněným užíváním bytu žalobkyně žalované vyzvala nejprve prostřednictvím jejich prvního právního zástupce (dne 28. 3. 2019 a dne 20. 8. 2019) a následně prostřednictvím jejich dalšího právního zástupce (dne 16. 8. 2019), avšak do dne podání žaloby předmětný byt nevyklidily.

4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 1. 11. 2019, ve kterém navrhli, aby soud žalobu zamítl. Ve svém vyjádření na prvním místě rozporují tvrzení, že by užívaly předmětný byt bez právního důvodu. Právní důvod užívání předmětné nemovitosti vyplývá z ustanovení čl. 3 Dohody o podmínkách převodu podílu v bytovém družstvu uzavřenou dne 4. 4. 2016 mezi paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení]. Navíc dalším důvodem užívání předmětné nemovitosti je podnájemní smlouva, která nikdy nepozbyla účinnosti, když nebyla nikdy řádně ukončena.

5. Žalovaní ve svém podání vysvětlili vývoj celé situace, když uvedly, že v roce 2016 první žalovaná prodala byt paní [jméno] [příjmení], když v souvislosti s prodejem bytu byl kupující sjednán závazek zjistit první žalované v tomto bytě dožití. Právě závazek dožití první žalované v předmětném bytě byl zohledněn v kupní ceně, která tvořila ½ ceny tržní. Byt byl paní [příjmení] ve stejném roce (2016) prodán panu [příjmení] a to opět za ½ tržní ceny a to přihlédnutím k břemenu dožití paní [celé jméno žalované]. V roce 2017 došlo k dalšímu prodeji bytu, tentokráte RNDr. [příjmení], když ve smlouvě o převodu byl závazek dožití první žalobkyně uznán. V roce 2018 došlo k dalšímu prodeji bytu, tetě pana [příjmení], což se odehrálo v době, kdy první žalovaná byla v léčebně dlouhodobě nemocných (dále jen„ LDN“), ze které se na podzim roku 2018 vrátila. Po návratu první žalované z LDN byla natolik indisponovanou, že nemohla chodit a v té době o ni řádně pečoval její syn a za první žalovanou docházel lékař. Za první žalovanou se v prosinci 2018 dostavila žalobkyně a nutila ji k odchodu do domova důchodců. Zároveň nutila lékaře první žalované„ podepsat nějaké papíry“, aby první žalovaná mohla být do domova důchodců přesunuta, což tento odmítl udělat. V roce 2019 dokonce mělo ze strany žalobkyně dojít k výhružce vystěhování, pokud e první žalovaná nepřesune do domova důchodců.

6. Žalovaná byt užívá po dobu delší než 20 let a je v rozporu s dobrými mravy, ji nátlakem vystěhovat a přesunout ji do domova důchodců. Pokud kdy (smlouva o převodu družstevního podílu uzavřenou mezi žalobkyní a panem [příjmení]) bylo uváděno, že na bytu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva a ani neexistují žádné další právní vady, a že k bytu dnem podpisu této smlouvy nebude mít jiná osoba právo nájmu, podnájmu, předkupní právo či jakékoliv užívací právo, je třeba podotknout, že deklarace pana [příjmení] a skutečný stav jsou dvě různé věci. Závěrem první žalovaná uvádí, že není pravdou, že by se k ní druhá žalovaný, její syn přistěhoval až po vzniku problému. Její syn se k ní přistěhoval již dlouho předtím. A pokud je v žalobě uváděno, že žalovaní hradí za byt částku 3 000 Kč, uvedené není pravdou. Žalovaná za byt hradí dlouhodobě částku 8 000 Kč. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 7. Soud nařídil jednání na 21. 5. 2020, když při uvedeném jednání žalované zastupoval Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]. Soud stranám při tomto jednání sdělil výsledky přípravy jednání a poučil účastníky o zákonné koncentraci řízení. V souvislostí s koncentrací řízení účastníci požádali o stanovení lhůty pro doplnění dokazování a skutkových tvrzení, když soud stranám poskytnul lhůtu 30 dní pro doplnění dokazování a skutkových tvrzení. Jednání bylo odročeno na 10. 11. 2020, když toto jednání bylo na základě žádosti zástupce žalovaných ze dne 2. 11. 2020 bylo toto jednání odročeno na 26. 1. 2021. Zástupkyně žalovaných dne 21. 1. 2021 žádala o odročení jednání podáním označeným jako„ Žádost o odročení - nouzový stav, pandemická situace“, ve kterém zástupce žalovaných výslovně uvedla, že„ zdvořile žádám o odročení jednání, a to z důvodu současného nouzového stavu, kdy pandemická situace se nevyvíjí dobře a s ohledem, že mám malou novorozenou dceru, mám strach a důvodnou obavu z nákazy koronavirem.“ S ohledem na výše uvedené soud jednání zrušil a nařídil nový termín jednání dnem 6. 4. 2021. Nicméně se zástupkyně žalovaných před Obvodním soudem pro Prahu 8, senátem 9 C (před soudcem rozhodujícím tuto věc) účastnila dne 28. 1. 2021 jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod zp. zn. 9 C 54/2020. S ohledem na skutečnost, že ke ztrátě obav z nákazy během dvou dní, soud pojal obavy, že by se uvedeným jednáním zástupkyně žalovaných mohla pokusit o maření jednání. Zástupkyně žalovaných dne, 19. 3. 2021 pak ve věci ukončila zastupování žalovaných. Dne 6. 4. 2021 soud v průběhu dne obdržel od žalovaných žádost o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti (obou účastníků), když tato pracovní neschopnost nebyla žalovanými nikterak doložena. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a výslovně uvedl, že v této části bude žádat separaci nákladů. Další jednání bylo nařízeno dne, 13. 5. 2021, když žalovaní se z tohoto jednání opětovně omluvili a požádali o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti, kterou opětovně nikterak nedoložili. Vzhledem k soustavným žádostem o odročení jednání ať již ze strany zástupkyně žalovaných, či ze strany žalovaných přímo, soud již jednání neodročil a provedl dokazování obsahem spisu. Po provedení dokazování obsahem spisu soud dospěl k závěru, že doplnění dokazování o navrhované svědky pro rozhodnutí ve věci není nezbytné a z tohoto důvodu provedení těchto důkazů zamítl. Zároveň ve snaze šetřit práv všech osob zúčastněných na řízení věc odročil za účelem předložení závěrečných návrhů písemným způsobem a žalovaným (každému zvlášť) také doručil protokol o jednání, aby žalovaní v závěrečných návrzích mohli na provedené jednání reagovat. Protokol o jednání, spolu s výzvou k předložení závěrečných návrhů písemným způsobem byl žalovaným doručován doporučeným způsobem prostřednictvím poštovního přepravce. Dne 3. 6. 2021 byla žalovaným poštovním přepravcem zanechána výzva k převzetí zásilky. Vzhledem ke skutečnosti, že tito si doporučenou zásilku uloženou na poště ve lhůtě nevyzvedly, byl jim protokol o jednání spolu s výzvou k předložení závěrečných návrhů písemným způsobem doručen vhozením do domovní schránky dne 17. 6. 2021. Dne 20. 7. 2021 soud tedy ve věci vynesl rozsudek.

8. Při jednání konaném dne 13. 5. 2021 soud provedl dokazování a to:

9. Potvrzení výzvy k vyklizení bytu ze dne 14. srpna 2019 adresované první žalované, když shodného dne bylo obdobné potvrzení adresováno druhému žalovanému. Podle této písemnosti žalobkyně trvá na svém požadavku vyklizení předmětného bytu, jehož nájemcem je právě žalobkyně. Oboje potvrzení nejsou podepsány žalovanými, avšak doručeny byli první žalované dne 20. 8. 2019 a druhému žalovanému dne 16. 8. 2019. S uvedenou písemností pak souvisí E-mail od zástupce strany žalující adresovaný [anonymizována dvě slova] s názvem vyklizení bytu [anonymizováno] [celé jméno žalované] [celé jméno žalovaného], ve kterém v souvislosti s připravovanou žalobou je zástupci žalovaných zaslána kopie dopisů s dodejkou.

10. Výzva k vyklizení bytu, ze dne 10. 3. 2019 adresovaní první žalované. Touto výzvou je první žalovaná vyzvána k vyklizení předmětného bytu, který dle žalobkyně tato užívá bez právního důvodu, když žalobkyně neeviduje žádnou smlouvu, opravňující první žalovanou předmětný byt užívat. Dále podle této výzvy první žalovaná nehradí žádnou částku, která by odpovídala obvyklému nájemnému. První žalovaná toto výzvu převzala dne 28. 3. 2014 a uvedla k ní, že s uvedeným nesouhlasí.

11. Nájemní smlouva uzavřená mezi Bytovým družstvem vlastníků domu [ulice a číslo], [IČO], a žalobkyní ze dne 28. 6. 2017, podle které je žalobkyně od tohoto dne nájemkyní předmětného bytu. S nájemní smlouvou souvisí výpočtový list, platný od 1. 7. 2017, podle kterého je žalobkyni za teplo, teplou vodu, vodu, odpadky, společná elektrika, výtah, úklid, fond oprav nájemníci, daň z nemovitosti, pojištění a správní poplatek u předmětného bytu, účtována měsíční částka 4 263 Kč.

12. Smlouva o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu uzavřená mezi RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [příjmení] [jméno] [příjmení] (žalobkyní) ze dne 6. 6. 2017 na jejímž základě došlo k převodu družstevního podílu (vyjádřeného předmětným bytem) na žalobkyni. Součástí této smlouvy je v bodu IV. s názvem„ Prohlášení smluvních stran“ v bodu 1 výslovně uvedeno, že [příjmení] prodávající výslovně prohlašuje, že v okamžiku uzavření této Smlouvy: a) nemá vůči družstvu, žádné jiné závazky, dluhy nebo nedoplatky; b) na předmětném Družstevním bytě neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani neexistují žádné jiné právní vady; c) že k Družstevnímu podílu bytu nebude mít dnem podpisu této Smlouvy jiná osoba právo nájmu, podnájmu, předkupní právo či jakékoli užívací právo. Tato smlouva není podepsána žalobkyní, ale [jméno] [příjmení], kterému k uzavření (této) smlouvy žalobkyně dne 19. 5. 2017 udělila plnou moc.

13. Připomenutí výzvy k vyklizení bytu k 30. 6. 2019 ze dne 10. 6. 2019, kterým je první žalované připomenuto, že koncem měsíce června, nejpozději tedy 30. 6. 2019, což je neděle, je datum vyklizení bytu.

14. Výzva k vyklizení bytu ze dne 18. 3. 2019 adresovaná zástupci žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle této výzvy na vyklizení předmětného bytu netrvá pouze žalobkyně, jako nájemce předmětného bytu, ale také bytové družstvo jako majitel tohoto bytu. Pokud jde o zatížení družstevního podílu, pak žalobkyně uvádí, že takovou smlouvu by muselo uzavřít bytové družstvo jako vlastník předmětného bytu, což se však nestalo.

15. Odpověď (zástupce žalovaných) na dopis ze dne 18. 6. 2019 a na výzvu k vyklizení bytu. V této výzvě zástupce žalovaných uvádí, že užívací právo žalovaných k předmětnému bytu jsou dány odst. 3.3 dohody o podmínkách k převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne 4. 4. 2016. Uvedenou dohodou je první žalované zřízeno doživotní užívací právo.

16. Informace o pozemku parc. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví] o výměře 262 m², součástí je stavba, budova [část obce] s [adresa], bytový dům, stavba stojí na pozemku [číslo], stavební objekt [adresa], ulice [ulice], adresní místa [ulice a číslo], podle které vlastníkem uvedených nemovitostí je Bytové družstvo vlastníků domu [ulice a číslo], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo].

17. E-mail od zástupce žalobkyně adresovaný zástupci strany žalované dne 27. 8. 2019 podle kterého zástupce žalobkyně navrhuje první žalované řešení spočívající v jejím umístění v domově seniorů v [část obce], kdy žalobkyně zajistí nezbytné formuláře a doklady. Zároveň do doby umístění v domově bude první žalovaná v předmětném bytě bydlet, když za užívání tohoto bytu bude hradit měsíční kompenzaci v částce 3 000 Kč a zálohy na služby dle předpisu, což tehdy činilo částku 4 713 Kč. Okamžikem umístění první žalovaní v domově seniorů bude byt vyklizený předán žalobkyni, když ke dni předání bytu tento také opustí druhý žalovaný.

18. Dohoda o podmínkách o převodu družstevního podílu ze dne 2. 2. 2016 uzavřený mezi první žalovanou a [jméno] [příjmení], kterým dochází k převodu družstevního podílu, kde je výslovně uvedeno, že podmínky úhrady vyrovnání je částka 800 000 Kč. Nabyvatel bytu se podle bodu III. Čl. 3.3 této smlouvy zavázal umožnit převodci (první žalovaná) doživotní právo užívání předmětného bytu, s tím, že to bude převodce, kdo bude hradit veškeré náklady na služby související s užíváním předmětného bytu a plateb souvisejících v členstvím v družstvu. Dále se touto smlouvou nabyvatel zavázal, pokud dojde k převodu bytu do tzv. osobního vlastnictví, zřídit první žalované věcné břemeno doživotního práva užívání bytu. První žalovaná se pak touto smlouvou zavázala hradit nabyvateli ([jméno] [anonymizováno])„ podnájemné“ ve výši 3 000 Kč.

19. Dohoda o podmínkách převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, smluvní strany [jméno] [příjmení] (převodce) a [jméno] [příjmení] (nabyvatel) ze dne 4. 4. 2016. Součástí této dohody je obsahově stejný bod III. Čl. 3.3 jako v dohodě ze dne 2. 2. 2016 (bod 18), a to včetně následných ujednání o podnájemném ve výši 3 000 Kč.

20. Nájemní smlouva uzavřená dne 2. 3. 2016 mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a první žalovanou, týkající se předmětného bytu. Předmětný byt je první žalované pronajat za měsíční částku 3 000 Kč, dále se první žalovaná zavázala hradit zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu (předmětu nájmu), což je vodné, stočné, elektrickou energii, plyn, úklid a správu společných prostor, odvoz odpadu atd., když pronajímatel ([jméno] [anonymizováno]) se zavázala po dobu nájmu nezbytné služby zajistit.

21. Smlouva o převodu družstevního podílu uzavřenou mezi první žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne 2. 3. 2016, kde je specifikován předmětný byt. V této smlouvě není uvedeno žádné právo či povinnost vztahující se k tomuto družstevnímu podílu. K této smlouvě se vztahuje Dohoda o podmínkách převodu družstevního podílu ze dne 2. 2. 2016 (bod 18).

22. Smlouva o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 4. 4. 2016. U této smlouvy je vyznačeno její převzetí družstvem dne 5. 4. 2016. V této smlouvě není uvedeno jakékoliv omezení dispozičního práva s předmětným podílem v bytovém družstvu vyjádřeného předmětným bytem.

23. Smlouva o podnájmu nebytových prostor uzavřená dne 1. 5. 2016 mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a první žalovanou, týkající se předmětného bytu (přestože smlouva je nazvanou – o podnájmu nebytových prostor). Smlouva je uzavřena na dobu určitou, konkrétně na dobu 12ti měsíců ode dne jejího podpisu, s dalšími možnostmi ukončení smlouvy, např. výpovědí se lhůtou 3 měsíců, dohodou smluvních stran nebo ukončením nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2016 uzavřené mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a bytovým družstvem [ulice]. Dále je touto smlouvou stanovena úhrada za předmět podnájmu, když tato úhrada činí 9 300 Kč měsíčně. Tato částka představuje 3 000 Kč měsíčně hrazené na účet pronajímatele a částku 6 300 Kč hrazených přímo na účet bytového družstva.

24. Pasport objektu týkající se předmětného bytu, podle kterého ke dni 31. 12. 2015 tento byt je obsahuje kuchyň, předsíň, pokoj [číslo] WC, koupelna, komora, balkon, sklep, systému vodoměru.

25. Informace o navýšení nájmu k 1. 7. 2019, kterým žalobkyně zvyšuje první žalované nájemné na částku 3 000 Kč měsíčně, a druhému žalovanému na částku 5 000 Kč měsíčně a zálohy na služby na částku 4 713 Kč měsíčně, celkem se tedy jedná o částku 12 713 Kč měsíčně.

26. Žádost první žalované ze dne 11. 1. 2019 o poskytnutí sociální služby domova pro seniory. Tato žádost obsahuje informace týkající se zdravotního stavu první žalované a je opatřena razítkem praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení].

27. Poukaz na vyšetření první žalované ze dne 1. 11. 2018 týkající se jejího zdravotního stavu, ve vztahu k zanedbanému sociální prostředí, malhygiena, riziko infekce, alergie - heřmánek, inkontinence. Předepsána domácí péče, kterou má být dosaženo zamezení komplikací u imobilního pacienta, RHB předejít kloubní rigiditě a kontrakturám, monitoring kožní integrity, ošetřovací návštěva, domácí zdravotní péče typ 2 1krát denně, 7krát týdně, kontrola kožní integrity + prevence porušení, protahovací cvičení velkých kloubů, HK, DK na lůžku, vertikalizace do sedu s pomocí osoby, cévní gymnastika, kontrola zdravotního stavu, edukace + výkon sestry v den pracovního klidu nebo pracovního volna. Obdobný poukaz na vyšetření ze dne 4. 11. 2017 a stejný pak ze dne 1. 11. 2018.

28. Souhlas s předáním osobních údajů týkající se první žalované ve vztahu k Domovu pro seniory [část obce], který není nikterak datován.

29. Propouštěcí zpráva [nemocnice] s hospitalizací od 19. 8. 2017 do 20. 10. 2017 týkající se hospitalizace žalované v uvedeném období, s doporučením klidový režim, kontrola PL do tří dnů, rehabilitace, chůze s medikací, doprava neinfekční sanitou, dispenzarizace gynekologem a kardiologem nutná.

30. Soud usnesením zamítl výslech svědka [příjmení], svědka [příjmení], svědka [příjmení], žalované [číslo] výslech žalobkyně, stejně jako znalecká posudek z oblasti grafologie s tím, že provedení důkazu výslechem pana [příjmení], [ulice], [příjmení], provedení znaleckých posudků považuje za nadbytečné, když především otázky, ke kterým by se tito měly vyjádřit jsou zároveň dokazovány listinnými důkazy. Dále soud dospěl k závěru, že pokud jde o výslech žalované [číslo] je v podstatě nereálný, když žalovaná [číslo] se odmítá dostavit k nařízeným jednáním a uvádí, že není schopna se k těmto jednáním dostavit. Pokud jde o výslech žalobkyně, tento strana žalující má a nadbytečný, strana žalovaná neuvádí ničeho, čeho by mělo být dokázáno jejím výslechem, a z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že není na místě provedení výslechu strany žalující, resp. žalobkyně. Pokud jde o samotný návrh znaleckým posudkem, vzhledem k tomu, že se žalobci k jednání nedostavili (což činí systémově, ať již se jedná o ně samotné nebo jejich právní zástupce (bod 7) a z odůvodnění návrhu k provedení dokazování není soudu zřejmé co má být tímto důkazem prokázáno, dospěl soud k závěru, že pokud není patrno, co má být daným důkazem zjištěno, jedná se o důkaz nadbytečný. Žalovaní se k soudu nedostavili a netvrdí, čeho nového by mělo být výslechem těchto účastníků a provedením znaleckého posudku prokázáno. <b>III. Skutkové hodnocení věci.</b> 31. Na základě výše uvedených provedených důkazů soud zjistil, že předmětem řízení je (předmětný) byt sestávající se z kuchyně, předsíně, pokoje [číslo] WC, koupelny, komory, balkonu sklepa, systému vodoměru (bod 24), který se nachází v bytovém domě, ve vlastnictví Bytového družstva vlastníků domu [ulice a číslo], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] (bod 16).

32. První žalovaná byla ke dni 2. 3. 2016 vlastnicí podílu v bytovém družstvu, když její podíl v bytovém družstvu byl vyjádřen nájemním právem k předmětnému bytu. První žalovaná dne 2. 2. 2016 uzavřela s paní [jméno] [příjmení] dne 2. 2. 2016 dohodu, jejímž obsahem bylo stanovení podmínek, ze kterých první žalovaná převede svůj družstevní podíl (v bytovém družstvu, představující nájemní právo k předmětnému bytu). Touto dohodou byla stanovena kupní cena za družstevní podíl částkou 800 000 Kč. Dále se nabyvatelka podílu zavázala umožnit první žalované doživotní právo užívání předmětného bytu, s tím, že první žalovaná bude hradit náklady na služby související s užíváním předmětného bytu a platby související s užíváním předmětného bytu a platby související s členstvím v bytovém družstvu. Nakonec se touto smlouvou první žalovaná zavázala paní [jméno] [příjmení] hradit podnájemné ve výši 3 000 Kč. Zároveň se [jméno] [příjmení] zavázala v případě převedení bytu do tzv. osobního vlastnictví, zřídit první žalované věcné břemeno dožití (bod 18). Následně došlo dne 2. 3. 2016 mezi první žalovanou a [jméno] [příjmení] k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu (v bytovém družstvu) (bod 21). [příjmení] dne jako došlo k uzavřené smlouvy o převodu družstevního podílu (2. 3. 2016) byla také uzavřena mezi první žalovanou a [jméno] [příjmení] nájemní smlouva (kterou soud však podle jejího obsahu hodnotí jako smlouvu podnájemní). Podle této nájemní smlouvy, v souladu s výše uvedenými podmínkami spojenými s převodem bytu, se první žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné v částce 3 000 Kč, a zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu (bod 20).

33. Podíl v bytovém družstvu následně dne 4. 4. 2016 [jméno] [příjmení] převedla na [jméno] [příjmení] Smlouvu o převodu podílu převzalo bytové družstvo, když v této smlouvě není vyznačeno jakékoliv omezení dispozičního práva s předmětným bytem (bod 22). S touto Smlouvou o převodu obchodního podílu souvisí uzavření dohoda o převodu družstevního podílu, ze stejného dne 4. 4. 2016, ve které si [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ujednali podmínky ve vztahu k první žalované, shodné jako v dohodě o podmínkách o převodu družstevního podílu ze dne 2. 2. 2016 (bod 18), (bod 19). Následně pak 1. 5. 2016 první žalovaná uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu o podnájmu nebytových prostor, přestože předmětem podnájmu byl předmětný byt. Tato smlouva byla uzavřena na dobu 12ti měsíců (tedy na dobu určitou), s možností jejího ukončení ve tříměsíční výpovědní lhůtě, nebo dohodou stran. Zároveň touto smlouvou byla sjednána úplata za užívání předmětu podnájmu ve výši 9 300 Kč, když z této částky byla částka 3 000 Kč hrazena na účet pronajímatele ([jméno] [anonymizováno]) a částka 6 300 Kč byla splatná přímo bytovému družstvu (bod 23). Následující převod (nebo převody nebyly v řízení před soudem prokazovány), a v rámci prováděného dokazování nabyla na základě smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 6. 6. 2017 od [jméno] [příjmení], žalobkyně., když tuto smlouvu přímo žalobkyně nepodepisovala, ale na základě plné moci ji za žalobkyni podepsal [jméno] [příjmení]. Podle textu této smlouvy na předmětném bytu nemá jiná osoba právo nájmu, podnájmu, předkupní právo či jakékoliv užívací právo (bod 12). Po převodu družstevního podílu byla ze strany bytového družstva dne 28. 6. 2017 uzavřena nájemní smlouva, a byl jí vydán výpočtový list, platný od 1. 7. 2017 s platbami za provoz předmětného bytu, které byly stanoveny částkou 4 263 Kč (bod 11).

34. Po nabytí předmětného bytu žalobkyní v červnu roku 2016 bylo v řízení prokázáno, že dne 18. 9. 2017 byla z léčebny dlouhodobě nemocných propuštěna první žalovaná (bod 29), jejíž zdravotní stav v lezech 2017 - 2018 nebyl nikterak uspokojivý (v poukazu na vyšetření je výslovně uvedeno, že pacientka je imobilní a dále je zmíněno zanedbané sociální prostředí) (bod 27). V lednu 2010 (konkrétně 11. 1. 2019) požádal žalovaná o poskytnutí sociální služby - domova pro seniory, když součásti této žádosti jsou informace ohledně zdravotního stavu první žalované (bod 26) a k uvedenému se zřejmě vztahuje také souhlas s předáním osobních údajů, právě ve vztahu k Domovu pro seniory [část obce] (bod 28).

35. V první třetině roku 2019 začala žalobkyně požadovat po žalovaných vyklizení předmětného bytu. Konkrétně dne 10. 3. 2019 zaslala první žalované výzvu k vyklizení předmětného bytu, ve které uvádí, že neeviduje žádnou smlouvu opravňující žalovanou byt užívat, když první žalovaná navíc nehradí žalobkyni žádnou částku, která by odpovídala obvyklému nájemnému (bod 10). V návaznosti na uvedené dne 18. 3. 2019 byla (tehdejšímu) zástupci žalovaných odeslána výzva k vyklizení bytu, když u této výzvy žalobkyně uvádí, že na vyklizení netrvá pouze ona, ale také bytové družstvo. Zároveň uvádí, že v případě žalovaných chybí souhlas bytového družstva s podnájmem (bod 14). Požadavek vyklizení žalobkyně žalovaným připomenula přípisem ze dne 10. 6. 2019 (bod 13). Na výzvu k vyklizení předmětného bytu reagoval (tehdejší) zástupce žalovaných přípisem ze dne 18. 6. 2019, podle kterého první žalované podle dohody ze dne 4. 4 2016 svědčí právo doživotního užívání předmětného bytu (bod 15). Následně po tomto přípisu dne 1. 7 2019 žalobkyně zvyšuje první žalované nájemné na částku 3 000 Kč měsíčně (poznámka soudu, nejedná o se o zvýšení, když tato částka byla mezi stranami užita již v minulosti) a druhému žalovanému na částku 5 000 Kč měsíčně (poznámka soudu - z provedeného dokazování jde o první akt, kdy je po druhém žalovaném požadováno nájemné). Dále požaduje zálohy za služby v částce 4 713 Kč měsíčně (bod 25). Dne 16. a 20. 8. 2019 bylo žalovaným doručeno potvrzení výzvy k vyklizení předmětného bytu, jak vyplývá z doručenek. Tato potvrzení však nejsou žalovanými podepsány. Následně bylo uvedené doručeno včetně kopie doručenek (tehdejšímu) zástupci žalovaných (bod 9). Dále zástupce žalobkyně zaslal dne 27. 8. 2019 zástupci první žalované email, ve kterém navrhuje první žalované pomoc při umístění v Domově seniorů [část obce]. Zároveň nabízí, do doby, než první žalovaná bude v domově pro seniory umístěna, bude po ní za užívání předmětného bytu požadovat 3 000 Kč kompenzaci za užívání bytu a zálohy za služby spojené s užívání bytu ve výši 4 713 Kč (bod 17). <b>IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 36. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném od 28. 2. 2017 do 31. 12. 2017, tedy v den 28. 6. 2017 (den uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a bytovým družstvem) dále jen o.z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

37. Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

38. Podle § 1283 o.z. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

39. Podle § 2215 odst. 1 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

40. Podle § 2215 odst. 2 o.z. zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

41. Podle § 2215 odst. 3 o.z. užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

42. Podle § 2240 odst. 1 o.z. nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek stanovených jiným zákonem, popřípadě upravených ve stanovách bytového družstva. Totéž platí i o právech a povinnostech nájemce a pronajímatele.

43. Podle § 729 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění platném od 14. 1. 2017 do 30. 6. 2020, tedy v den 28. 6. 2017 (den uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a bytovým družstvem) dále jen„ zok“ družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen„ družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem.

44. Podle § 736 odst. 1 zok převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva.

45. Podle § 741 odst. 1 zok není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru. <b>V. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 46. Soud ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen„ o.s.ř.“) hodnotil každý důkaz samostatně a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Na prvním místě bylo zjištěno, že předmětný byt je vlastnictví bytového družstva ve smyslu § 729 zok. Žalobkyně je vlastnicí podílu v bytovém družstvu (je družstevníkem) a bytové družstvo se žalobkyní uzavřelo dne 28. 6. 2017 ve smyslu uvedeného ustanovení § 729 zok nájemní smlouvu (bod 43 a body 31 a 33). Žalobkyně jako nájemce předmětného bytu je tedy v posuzované věci osobou aktivně legitimovanou. Oba žalovaní předmětný byt užívají a soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že obě osoby jsou v posuzované věci pasivně legitimovaní.

47. První žalovaná byla původním vlastníkem předmětného bytu, když tato dne 2. 2. 2016 uzavřela s [jméno] [příjmení] dohodu, jejímž obsahem bylo stanovení podmínek, za kterých dojde k převodu družstevního podílu z první žalované na uvedenou [jméno] [příjmení] (bod 32). [příjmení] sjednané kupní ceny za tuto nemovitost, se jednalo o závazek nabyvatelky družstevního podílu zajistit doživotní užívací právo pro první žalovanou. V uvedené smlouvě je ve smyslu § 1257 odst. 1 o.z. (bod 36), § 1260 odst. 1 o.z. (bod 37) a 2215 odst. 1 o.z. (bod 38) ujednáno, že první žalované bude zřízeno věcné břemeno doživotního užívání předmětného bytu. Doživotní užívací právo představuje druh osobní služebnosti, kdy oprávněný (v posuzované věci první žalovaná) má právo užívat cizí („ služebnou“) věc pro potřeby své domácnosti. Služebnou věcí bude typicky nemovitost, užívací právo lze zřídit i k vymezené části nemovité věci (například bytu v domě). Pokud nebylo dohodnuto jinak, zaniká služebnost užívání smrtí oprávněného, popřípadě zánikem právnické osoby (v podrobnostech srov. výklad k § [číslo]). Oprávněný má právo užívat věc jakýmkoli způsobem, pokud jím uspokojuje své potřeby nebo potřeby členů své domácnosti. Rozsah užívacího práva je proto podstatně širší než rozsah typických pozemkových služebností, které umožňují jen určitý úzce vymezený způsob užívání (například průjezd, braní vody apod.). Oprávněný je při užívání věci omezen pouze povinností šetřit podstatu služebné věci, do níž nesmí zasahovat (kromě běžného opotřebení), a potřebami svými a své rodiny. Výkon služebnosti užívání je spojen přímo s osobou oprávněného, oprávněný tak nemůže převést výkon služebnosti na jiného (tzn. nemůže například dům ani určité jeho prostory pronajmout nebo půjčit). Kdyby uživatel neoprávněně služebnou věc pronajal, nebude nájemní smlouva neplatná (§ [číslo]). [příjmení] se však může domáhat vyklizení uživatelova nájemce podle § [číslo]. Užívací právo proto nelze ani postihnout exekucí. Není-li dohodnuto jinak, platí, že oprávněný smí služebnou věc užívat kdykoli, respektive trvale. Z užívání může vyloučit každého, včetně vlastníka věci (NS 22 Cdo 4747/2015). Svého práva se může domáhat žalobou podle § 1259 a 1042. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]), 2. vydání, 2021, s. [číslo] - [číslo]: D. [příjmení], J. [příjmení]

48. U zřízení doživotního užívacího práva soud dospěl k závěru, že se jedná o sjednání nemožného plnění. Důvodem pro nemožnost plnění je skutečnost, že nabyvatelka [jméno] [příjmení] se nestávala vlastníkem předmětného bytu, ale ve smyslu (tehdy platného) § 2240 odst. 1 o.z. měla uzavřenou smlouvu o nájmu družstevního bytu. Nabyvatelka družstevního podílu se uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu stávala nájemcem předmětného bytu, nikoliv jeho vlastníkem jak je uvedeno níže. Smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne 2. 3. 2016 (bod 32) došlo podle § 736 odst. 1 zok (bod 41) k převodu tohoto (družstevního) podílu na [jméno] [příjmení], které vzniká právo uzavření smlouvy o nájmu bytu. Uzavřením nájemní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a bytovým družstvem se první žalovaná dostává v případě dalšího užívání bytu do postavení podnájemce, nikoliv nájemce. Se vznikem podnájemního vztahu, však ve smyslu § 2215 o.z. (bod 39, 40 a 41) lze uzavřít podnájemní vztah jen se souhlasem pronajímatele (tedy bytového družstva) a to navíc jen na dobu nájemního vztahu.

49. Dohoda ze dne 2. 2. 2016 ve své podstatě obsahuje závazek (budoucího) nabyvatele podílu v bytovém družstvu zajistit souhlas bytového družstva (vlastníka předmětného bytu) s podnájmem tohoto bytu. Udělení souhlasu s podnájmem bytu je však projevem vůle (právnické osoby - bytového družstva) vlastníka předmětného bytu a nelze jej k takovému souhlasu (s výjimkami, kdy se jedná o požadavek zákona) nutit. V posuzované věci tedy paní [jméno] [příjmení] zavazovala třetí osobu bez jejího souhlasu něco plnit, nebo strpět, což představuje plnění nemožné. Zde soud navíc poukazuje na § 2215 odst. 3 o.z. (bod 41) podle kterého lze třetí osobě zřídit užívací právo třetí osobě, jen na dobu nájmu věci. Soud ani k odlišnému ujednání nemůže přihlédnout.

50. Poté co došlo k převodu podílu v bytovém družstvu na paní [jméno] [příjmení], není ve věcí prokázáno (ani prokazováno), že by vůbec byl dán požadavek k bytovému družstvu jako vlastníka předmětné nemovitosti se souhlasem s podnájmem bytu první žalované (nebo žalovaným). Souhlas s podnájmem předmětného bytu také přiložen není. Bytové družstvo by s takovým požadavkem podnájmu mohlo souhlasit (jak je uvedeno výše, nelze jej však k uvedenému nutit). Zároveň si lze představit ze strany bytového družstva zřízení věcného břemene dožití první žalované, s tím, že převod předmětné jednotky by byl vázán na podnájemní právo. Nic takového však není ve věci prokazováno a ani prokázáno a je tedy na první žalované, aby se domáhala svých práv vůči odpovědným osobám.

51. Soud se také zabýval problematikou platnosti smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 2. 3. 2016, když neplatnost této smlouvy neshledal. Smlouva pouze obsahuje technickou stránku převodu družstevního podílu. Podmínky, za kterých má být převod družstevního podílu uskutečněn jsou samostatným dokumentem, podle kterého se budoucí nabyvatel zavazuje k plnění, jehož realizace se může státi nemožnou, pokud ji vlastník bytu, kterým je bytové družstvo nebude akceptovat. Důvodem potencionální nemožnosti plnění je závazek třetí osoby, tedy souhlasu bytového družstva s doživotním užíváním předmětu nájmu (doživotním podnájmem předmětného bytu, ať je nájemcem předmětného bytu kdokoli). Dále, aby uvedené bylo realizovatelné, musel by v této dohodě figurovat závazek nabyvatele družstevního podílu, že tento podíl nebude zcizen, neboť ve smyslu výše uvedeného § 2215 odst. 3 o.z. skončením nájmu, užívací právo třetí osoby zaniká. Pokud tedy dojde ke zcizení družstevního podílu a uzavření nové nájemní smlouvy, s novým subjektem, zaniká užívací právo dosavadnímu podnájemci. Tedy z uvedeného vyplývá, že převedením družstevního podílu zaniká doživotní užívací právo první žalované. Po cca jednom měsíci byl dne 4. 4. 2016 družstevní podíl převeden z paní [jméno] [příjmení] na pana [jméno] [příjmení].

52. Po nabytí předmětné nemovitosti panem [jméno] [příjmení] byla mezi ním a první žalovanou uzavřena podnájemní smlouva, avšak v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by pro tento podnájem byl dán souhlas vlastníka předmětného bytu (bytového družstva) ve smyslu § 2215 odst. 1 o.z. [jméno] [příjmení] pak družstevní podíl převedl dále, když v řízení nebylo prokazováno (a tedy ani prokázáno) kdy a komu. Nicméně družstevní podíl byl dne 6. 6. 2017 od pana [příjmení] nabyt žalobkyní. Tedy se zánikem nájemní smlouvy, nejpozději však dnem 6. 6. 2017 zanikla ve smyslu § 2215 odst. 3 o.z. první žalované podnájemní smlouva. [ulice] podnájemní smlouva s první žalovanou uzavřena nebyla a pokud s první žalovanou bylo jednáno o jejím přesunu do domova seniorů, nemá uvedené k existenci, nebo naopak k neexistenci nájemního vztahu (či jeho ukončení) žádnou právní relevanci.

53. Pokud jde o osobu druhého žalovaného, tento nemovitost užívá jako osoba žijící ve společné domácnosti s první žalovanou.

54. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaným nesvědčí žádné užívací právo k předmětné nemovitosti. Pokud předmětnou nemovitost užívají, aniž by jim k tomu svědčilo jakékoliv právo, jde o narušování užívacího práva osoby, která uvedené užívací právo (na rozdíl od žalovaných) má. Soudu tak na základě výše uvedeného nezbylo než žalobě vyhovět v plném rozsahu. <b>VI. Náhrada nákladů řízení</b> 55. Žalovaná byla ve sporu úspěšnou, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 068 Kč.

56. Podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 7 úkonů právní služby, když ve smyslu rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 12. 1997, sp. zn. 11 Co 677/97 je spor o vyklizení budovy je ve svých důsledcích sporem o vydání věci. Hodnota sporu z hlediska soudního poplatku i mimosoudní odměny podle advokátního tarifu se v takovém případě určí podle ceny předmětné nemovitosti - nejde o případ, kdy hodnotu věci nelze vyjádřit v penězích. V posuzované věci jde o vyklizený nájemního bytu a v takovém případě vy se jednalo o hodnotu podílu v bytovém družstvu ve vztahu k pronajatému (předmětnému) bytu – tedy hodnotou družstevního bytu. Žádnou ze stran v posuzované věci nebyla hodnota tohoto podílu vyčíslena a soud tedy přes uvedené má za to, že hodnota sporu je vyčíslitelná s nepoměrnými obtížemi a z tohoto důvodu použil § 9 odst. 1 AT, podle kterého je hodnota sporu 10 000 Kč. Z uvedené částky je ve smyslu § 7 bod 4 AT odměna za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Soud tedy tuto odměnu přiznal následovně: příprava a převzetí, podání žaloby dne 4. 9. 2019 účast na soudním jednání dne 21. 5. 2020 účast na soudním jednání dne 6. 4. 2021 účast na soudním jednání dne 13. 5. 2021 sepis závěrečného návrhu písemným způsobem ze dne 1. 6. 2021, doručený soudu stejného dne. představující částku ve výši 9 000 Kč (6x 1 500 Kč), 6x režijní paušál jako náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (celkem 1 800 Kč). Dále soud přiznal žalobkyni DPH představující 21% ze základu daně (z částky 10 800 Kč) ve výši 2 268 Kč.

57. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.