9 C 2/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 34 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % z této částky od 4. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 21 417 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobou ze dne 13. 12. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 900 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se přihlásila ke studiu u žalované jako soukromé vysoké školy. Dne 13. 7. 2023 uzavřela se žalovanou Smlouvu o studiu, jejímž předmětem bylo úplatné poskytování studia v bakalářském studijním programu Marketingová komunikace, distanční formou s místem studia v Praze, po dobu tří let s počátkem studia v akademickém roce 2023/2024. Žalobkyně tvrdila, že se nikdy „de iure“ nestala studentkou žalované, byla postavením pouze uchazečkou. Dne 13. 10. 2023 zaplatila žalované školné za zimní semestr 2023/2024 ve výši 34 900 Kč. Žalobkyně dne 29. 12. 2023 požádala o „přerušení studia“, k čemuž došlo ke dni 3. 1. 2024 na dobu od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025. Dne 19. 6. 2024 žalobkyně oznámila žalované, že zanechává svého statutu uchazečky o studium (ruší přihlášku ke studiu), právní vztah byl ukončen ke dni 19. 6. 2024. Vyrozuměním ze dne 21. 6. 2024 vzala žalovaná zrušení právního vztahu na vědomí a vyzvala žalobkyni k úhradě „školného za letní semestr 2023/2024“ ve výši 34 900 Kč. A to i přesto, že žalobkyně předtím e-mailem prostřednictvím zaměstnance studijního oddělení žalobkyni ubezpečila, že pokud si do konce ledna požádá o přerušení studia, a následně studium ukončí, nebude jí účtováno školné. Žalobkyni však školné naúčtováno bylo, jakkoli v době přerušení studentkou být rozhodně nemohla a školné za tento semestr tak představovalo pouze zcela nepřípustnou sankci bez jakéhokoliv protiplnění žalované. Žalovaná však se svými účelovými e-mailovými výzvami pokračovala, čímž nakonec získala na žalobkyni neoprávněný majetkový prospěch ve výši 34 900 Kč, protože žalobkyně dne 27. 6. 2024 pod tlakem žalované tuto částku zaplatila. Žalované nárok na zaplacení školného ale nikdy nesvědčil, protože žalobkyně se nestala „de iure“ studentkou žalované. Žalovaná jí totiž nikdy řádně nedoručila rozhodnutí o přijetí ke studiu (s elektronickým doručením nikdy nedala žalované souhlas a nedostala tak prostor se proti rozhodnutí odvolat), a navíc ji do studia i sama automaticky zapsala ke dni 30. 9. 2023, což bylo právo svědčící pouze žalobkyni samotné. Samotná smlouva o studiu je navíc dle názoru žalobkyně neplatná pro rozpor se zákonem a s veřejnými mravy. Podle žalobkyně s ohledem na judikaturu je vztah mezi ní a žalovanou vztahem spotřebitelským, tzn., že ke zneužívajícím ujednáním uvedeným ve Smlouvě o studiu se ze zákona nepřihlíží. Smlouva o studiu byla koncipována úmyslně jednostranně pouze ve prospěch žalované, povahově navíc byla smlouvou adhezní s ohledem na četné odkazy na další předpisy a listiny žalované. Žalobkyně dále dovozovala absolutní neplatnost Smlouvy o studiu pro rozpor se zákonem o vysokých školách, a to mj. proto, že žalovaná neměla v rozporu s § 59 tohoto zákona žádný registrovaný vnitřní předpis, který by věcně upravoval poplatky za studium. Rozpor s dalšími ustanoveními zákona o vysokých školách dokonce podle žalobkyně způsobuje nicotnost Smlouvy o studiu. Žalovaná podle žalobkyně tedy nikdy neměla žádný existující a relevantní právní titul, z něhož by se mohla po žalobkyni domáhat plnění ve výši 34 900 Kč. K získání plnění vedlo pouze protiprávní (nemorální) jednání žalované. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k vrácení částky 34 900 Kč výzvou ze dne 1. 3. 2025. Žalovaná však na tuto výzvu reagovala dne 11. 3. 2025 tak, že nároky žalobkyně neuznává. Kromě této částky se žalobkyně dále v řízení domáhala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 4. 3. 2025, tj. ode dne následujícího po splatnosti pohledávky z bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná s žalovanou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že mezi stranami byla dne 13. 7. 2023 uzavřela Smlouva o studiu a že ze strany žalobkyně bylo uhrazeno školné za letní semestr 2023/2024 ve výši 34 900 Kč dne 27. 6. 2024, a to na fakturu č. hodnota vystavenou žalovanou dne 21. 6. 2024, nesouhlasila však s tvrzením žalobkyně, že se nikdy nestala ani nemohla stát jejím studentem. Tato tvrzení označila žalovaná za účelové. Žalovaná dne 29. 9. 2023 vydala Rozhodnutí o přijetí žalobkyně ke studiu, které podle ní obsahovalo veškeré podstatné náležitosti a žalobkyně na jeho základě mohla být přijata ke studiu u žalované. Ode dne uzavření Smlouvy o studiu žalobkyně jednala ve vztahu k žalované jako uchazeč o studium. Ve Smlouvě o studiu (čl. 2.3) se strany dohodly na tom, že zápis provede za žalobkyni žalovaná, neboť zastoupení školou při tomto jednostranném úkonu není zákonem vyloučeno a je to organizačně jednodušší. Žalobkyně tedy tento projev vůle učinila podpisem Smlouvy o studiu. Následně žalobkyně ve vztahu k žalované vystupovala a jednala jako student – od převzetí přístupů do informačního systému, zápisu předmětů, uhrazením školného za zimní semestr, žádostí o přerušení studia. Tvrzení o neexistenci statutu studenta se tak jeví čistě účelovým. Platbou za studium se student podílí na nákladech za vysokoškolské studium a jeho administraci, nejedná se o běžný soukromoprávní závazek, kde by poplatek představoval přímé (adresné) protiplnění za poskytnutou službu (zprostředkovanou výuku). K platbě školného za letní semestr byla žalobkyně vyzvána s ohledem na čl. 4.4 Smlouvy o studiu, dle kterého dojde-li v době přerušení studia k jeho ukončení, má žalovaná nárok na zaplacení školného za celý akademický rok, v němž došlo k ukončení studia bez ohledu na přerušení. Co se týká problematiky stanovení poplatků ve vnitřních předpisech žalované, k tomu žalovaná uvádí, že ve vnitřních předpisech musí být stanoveny jednotlivé druhy poplatků, se základním vymezením jejich účelu, nikoli však jejich výše. Ohledně konkrétní výše školného se vnitřní předpisy žalované odkazují na smlouvu o studiu. Prostřednictvím smlouvy o studiu je tedy i uchazeč jasně a srozumitelně seznámen s podmínkami placení a výší školného pro konkrétní studium a akademický rok. Žalovaná rovněž odmítla, že by se v případě Smlouvy o studium jednalo o smlouvu adhezní, kde by žalobkyně byla slabší smluvní stranou. Tato smlouva navíc neobsahovala žádná nesrozumitelná nebo zjevně zneužívající ustanovení zvláště nevýhodná právě pro žalobkyni. Plnění poskytnuté ze strany žalobkyně ve výši 34 900 Kč tedy bylo zcela po právu, v souladu s příslušnými ustanoveními platné Smlouvy o studiu, jakož i v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, přičemž žalované tedy nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Žalovaná proto soudu navrhla, aby žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a učinil z nich následující skutková zjištění.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 13. 7. 2023 Smlouvu o studiu a že žalobkyně zaplatila žalované dne 27. 6. 2024 částku 34 900 Kč.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované k 15. 1. 2026 bylo zjištěno, že se jedná o akciovou společnost, která vznikla 2. 9. 1994, a jejímž předmětem podnikání je vysokoškolské vzdělávání na soukromé vysoké škole dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění zákonů, vzdělávací činnost pro bankovní i mimobankovní sféru formou systémového vzdělávání, a dále vyjmenované obory činností ve službách neuvedených v přílohách 1 až 3 zákona živnostenského zákona.

6. Ze Statutu právnická osoba. z 23. 8. 2023, registrovaného pod č. j. Anonymizováno (dále je „Statut“), soud zjistil, že statut žalované v čl. 3 upravuje co jsou vnitřní předpisy. V čl. 5 upravuje přijetí uchazeče ke studiu na základě přijímacího řízení v souladu s § 50 zákona; o přijetí uchazeče ke studiu rozhoduje na základě výsledků přijímacího řízení rektor nebo jím pověřená osoba. V čl. 15 odst. 1 je stanoveno, že uchazeč o studium se stává studentem školy dnem zápisu ke studiu dle § 53 odst. 1 zákona a Studijního a zkušebního řádu, a přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 zákona nebo po dobu přerušení studia podle § 54 zákona. Odst. 3 tamtéž pak stanoví, že povinnosti studenta vyplývají dále ze studijního programu a Studijního a zkušebního řádu. Podle odst. 6 tamtéž je student povinen hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, seznámit se s aktuálním zněním vnitřních předpisů a směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími prorektorů, rektora a představenstva žalované. Čl. 16 pak upravuje poplatky spojené se studiem, kdy studium se uskutečňuje za úplatu. Těmito poplatky jsou následující druhy poplatků: příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studium („školné“) a administrativní poplatky (zde blíže specifikované, nikoli vyčíslené). Podle odst. 4 tamtéž je výše školného stanovena v opatření rektora stanovujícím podmínky přijímacího řízení pro akademický rok jehož přílohou je i vzor smlouvy o studiu, kterou žalovaná s uchazečem uzavírá. Podle odst. 6 tamtéž je školné hrazeno zpravidla na jeden akademický rok, na základě žádosti studenta lze školné rozdělit po semestrech nebo na individuální splátky. Podle odst. 7 tamtéž se s uchazečem uzavírá smlouva o studiu, které kromě jiného obsahuje podrobnosti o úhradě poplatků spojených se studiem.

7. Ze Studijního a zkušebního řádu právnická osoba. ze dne 23. 8. 2023, registrovaného pod č. j. Anonymizováno („SZŘ“), soud zjistil, že SZŘ čl. 11 je upraveno přijetí ke studiu a zápis, uchazeč se studentem stává dnem zápisu do studia (odst. 3), student je povinen hradit poplatky spojené se studiem podle čl. 16 Statutu (odst. 4). Bližší podrobnosti o úhradě poplatků spojených se studiem obsahuje smlouva o studiu uzavřená žalovanou s uchazečem (odst. 5). Úpravu poplatků spojených se studiem pak obsahuje čl. 18, kde je uvedeno, že se jedná o školné a administrativní poplatky. Výše školného je stanovena v opatření rektora stanovujícím podmínky přijímacího řízení pro akademický rok, jehož přílohou je i vzor smlouvy o studiu, více odkaz na čl. 16 Statutu a čl. 11 odst. 5 SZŘ (odst. 2)

8. Z Opatření rektorky č. Anonymizováno: Podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2023/2024 pro distanční studijní programy, účinného od 20. 3. 2023, bylo zjištěno, že je jedná o interní předpis žalované, který upravuje základní informace o přijímacím řízení do příslušného akademického roku, seznam otevíraných studijních programů, podmínky přihlášky ke studiu a přijímacího pohovoru, podmínky přijetí. V čl. 5 je upraveno přijetí ke studiu, zápis do studia, odvolací řízení, přičemž v odst. 2 je konkrétně uvedeno, že Rozhodnutí o přijetí ke studiu bude doručeno uchazeči prostřednictvím informačního systému školy nejpozději do 30 dnů po splnění podmínek přijímacího řízení. V čl. VI je pak upraveno školné jako poplatek spojený se studiem, kdy je konkrétně uvedeno, že školné je student povinen hradit ve výši a ve lhůtě v souladu s předpisy žalované ve spojení se smlouvou o studiu. Součástí Opatření je příloha č. 1, kde jsou upraveny konkrétní výše školného pro bakalářské programy pro studium zahájené v akademickém roce 2023/2024. V případě programu Marketingová komunikace činí výše školného při semestrální platbě 34 900 Kč za jeden semestr.

9. Z příchozího e-mailu do schránky žalobkyně ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že jí bylo na mail odesláno automatické potvrzení z formuláře na webu https://www.Anonymizováno.cz/prihlaska potvrzující podání online přihlášky ke studiu u žalované v bakalářském studiu Marketingová komunikace, distančně (online), s tím, že termín přijímacího pohovoru si může žalobkyně zarezervovat online pod připojeným odkazem.

10. Z listiny označené jako Smlouva o studiu ze dne 13. 7. 2023 (dále jen „Smlouva o studiu“) bylo zjištěno, že žalovaná a žalobkyně uzavřely smlouvu upravující „práva o povinnosti stran při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Marketingová komunikace“, se zahájením studia v akademickém roce 2023/2024. Podle této smlouvy se uchazeč stane studentem žalované v den zápisu ke studiu (čl. 1.2.), a student se podílí na úhradě nákladů spojených se studiem tak, jak se upraveno v této smlouvě (čl. 1.5.). Z čl. 3.4. vyplývá povinnost studenta platit školné a další poplatky spojené se studiem ve stanovených termínech, v předepsané výši a způsobem uvedeným v čl. 9 a 10 smlouvy. Podle čl. 2.3. bude-li uchazeč přijat ke studiu, bude pro daný akademický rok zapsán, přičemž z organizačních důvodů po přijetí uchazeče provede v daném termínu zápis žalovaná a uchazeč s tímto podpisem smlouvy výslovně souhlasí. Podle čl. 4.4. pokud dojde v průběhu přerušení studia k ukončení studia, má žalovaná nárok na zaplacení částky školného za celý tento akademický rok ve výši dohodnuté se studentem, v němž k ukončení studia bez ohledu na přerušení došlo, přičemž žalovaná na to vystaví fakturu. V čl. 6.1. je stanoveno právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření. Podle čl. 9.1. jsou poplatky spojené se studiem stanoveny vnitřním předpisem žalované, rozdělují se na školné a další administrativní poplatky, kdy žalovaná má na tato poplatky nárok dnem účinnosti smlouvu po celou dobu jejího trvání, a to i v případech, kdy bylo studium přerušeno či ukončeno či dosud nebyl uchazeč zapsán. Podle čl. 9.2. je uchazeč/student povinen hradit školné vždy na akademický rok předem, podle čl. 9.3. si však student může požádat o splátky (např. rozdělením plateb za semestry). Podle čl. 9.7. v případě, že bude studium ukončeno, nárok na zaplacení školného za akademický rok, v jehož průběhu došlo k ukončení, nezaniká. Konkrétní výše je podle čl. 10.1. uvedena v opatření rektorky pro akademický rok 2023/2024 a v tomto článku uvedené tabulce, z níž vyplývá, že pro bakalářský obor Marketingová komunikace při semestrální platbě činí poplatek za jeden semestr 34 900 Kč, tj. 2 x 34 900 Kč za jeden akademický rok. Podle čl. 12.6. pokud právní předpis nestanoví něco jiného, se veškeré písemnosti, rozhodnutí, oznámení či další sdělení doručují prostřednictvím IS (infomačního systému), případně na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě. Smlouva je žalobkyní vlastnoručně podepsána, a stejně tak zmocněnkyní žalované.

11. Z listiny označené jako Základní informace o průběhu studia na právnická osoba., v akademickém roce 2023/2024 ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že se jedná o dokument, který stručně shrnuje a vysvětluje důležité informace týkající se studia u žalované. V sekci Úhrada školného a dalších poplatků spojených se studiem je uvedeno, že student hradí školné za celý akademický rok dopředu, a pokud chce, může požádat o úhradu školného po semestrech nebo v odůvodněných případech v individuálních splátkách. Je zde rovněž odkaz na příslušné vnitřní předpisy žalované a informace o tom, že je student povinen se s nimi seznámit. Žalobkyně tuto listinu za textem opatřila vlastnoručním podpisem s datem 13. 7. 2023.

12. Z listiny označené jako Žádost o stanovení formy úhrady školného pro akademický rok 2023/2024 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala žalovanou o úhradu školného ve formě plateb po jednotlivých semestrech. Žádost je žalovanou vlastnoručně podepsána.

13. Z listiny označené jako „Seznámení se s dokumenty právnická osoba. …“ soud zjistil, že žalobkyně svým podpisem ze dne 8. 10. 2023 stvrdila, že se seznámila pokyny pro zajištění BOZP a PO, etickým kodexem žalované, vnitřními předpisy žalované – zejm. Statutem, Studijním a zkušebním řádem, Stipendijním řádem a Disciplinárním řádem, Směrnicemi, opatřeními a oznámeními rektorky a že se se bude dále seznamovat s dokumenty na Úřední desce žalované, přičemž ke každému okruhu dokumentů je zde odkaz na jejich umístění na webu žalované.

14. Z kopie maturitního vysvědčení žalobkyně soud zjistil pouze toliko, že žalobkyně složila maturitní zkoušku jako nezbytnou podmínku pro studium na vysoké škole.

15. Z e-mailu z 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že zaměstnankyně žalované informovala žalobkyni e-mailem o tom, že jí byla na základě Smlouvy o studiu založena elektronická přihláška v informačním systému, vedle pokynů k přihlášení a heslo je v tomto e-mailu uvedeno i to, že v přihlášce žalobkyně nalezne Rozhodnutí o přijetí ke studiu, přičemž elektronickou přihlášku jí je doporučeno sledovat, protože tam bude průběžně přidáváno spoustu zajímavých a důležitých informací.

16. Z Rozhodnutí o přijetí ke studiu z 29. 9. 2023, č. j. anonymizováno, bylo zjištěno, že rektorka žalované k tomuto datu rozhodla o přijetí žalobkyně ke studiu u žalované ve studijním programu Marketingová komunikace od akademického roku 2023/2024 na základě podané přihlášky a absolvovaného přijímacího pohovoru. Rozhodnutí obsahuje poučení o možnosti podat proti němu odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení k rektorce školy.

17. Ze sjetiny z informačního systému žalované ve vztahu k žalobkyni: Historie změn registrace a zápisu studia soud zjistil, že u některých předmětů pro zimní semestr 2023/2024 došlo k hromadnému zápisu IS Anonymizováno, u některých je uvedeno, že je zadala sama žalobkyně (časy zápisu jsou u všech zcela shodné, někde je uvedeno, že důvodem je změna registrační aplikace, jinde, že předmět zapsalo studijní oddělení).

18. Z e-mailu žalobkyně ze dne 29. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně poslala studijnímu oddělení žalované e-mail, kde sděluje, že chce z osobních důvodů pozastavit studium.

19. Z fotografie e-mailu ze dne 2. 1. 2024 ze studijního oddělení žalované adresovaného žalobkyni, bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance žalobkyni sdělila že požádat o přerušení studia lze prostřednictvím informačního systému, přičemž studium jí může být přerušeno na jeden až dva semestry a žádost je zpoplatněna dle aktuálního sazebníku poplatků (pod připojeným odkazem), kdy do žádosti je třeba uvést, že chce přerušit před začátkem letního semestru a zároveň je třeba podat žádost do konce měsíce, protože od 1. 2. 2024 by jí vznikla povinnost uhradit školné za letní semestr 2024 bez ohledu na přerušení.

20. Ze sjetiny z RT systému žalované bylo zjištěno, že k č. hodnota: Přerušení studia byl dne 3. 1. 2024 vytvořen požadavek žalobkyně spočívají v tom, že opravuje svoji žádost o přerušení studia tak, že nechce přerušit zimní tento (tj. zimní) semestr studia, ale přerušení si přeje až od semestru letního.

21. Z listiny ze dne 3. 1. 2024, pod č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o žádost vytvořenou žalobkyní o přerušení studia prostřednictvím informačního systému žalované s tím, že žádá přerušit ode dne žádosti na dva semestry z důvodu zdravotních problémů.

22. Z Rozhodnutí o přerušení studia ze dne 3. 1. 2024, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že ve věci studia žalobkyně bylo tímto aktem prorektorem pro studium žalované rozhodnuto tak, že ve věci žádosti o přerušení studia z 3. 1. 2024 se vyhovuje, a studium se žalobkyni přerušuje od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025. Rozhodnutí obsahuje poučení o možnosti se proti němu do 30 dnů ode dne jeho oznámení odvolat k rektorce školy. Zároveň je v něm i upozornění na automatický zápis po uplynutí doby přerušení studia a možnosti prodloužení přerušení.

23. Z fotografie informačního systému žalované na č. l. 69 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci tohoto systému zaslala dne 18. 6. 2024 e-mail žalované s tím, že by chtěla své studium ukončit, protože jí okolnosti neumožňují v něm pokračovat, ale na stránkách nenašla, jak to má udělat. Na to obdržela e-mail od studijního oddělení žalované dne 19. 6. 2024 s tím, že pokud má zájem o ukončení studia, může tak provést prostřednictvím informačního systému žalované a studium jí bude ukončeno ke dni podání oznámení. Zároveň byla touto cestou žalobkyně upozorněna, že ukončením studia jí nezanikají závazky specifikované ve Smlouvě o studiu, společně s vyrozuměním proto obdrží také rekapitulaci závazků.

24. Z listiny ze dne 19. 6. 2024, označené č. j. anonymizováno, bylo zjištěno, že se jedná o oznámení žalobkyně vůči žalované, že ukončuje studium ke dni 19. 6. 2024 z důvodu nedostatku financí.

25. Z listiny ze dne 21. 6. 2024, označené č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že ve věci studia žalobkyně bylo tímto aktem rektorkou žalované sděleno žalobkyni ukončení studia na základě jejího oznámení z 19. 6. 2024. Dole na listině je poznámka o tom, že žalobkyni je současně zaslána Rekapitulace závazků vůči žalované Smlouvy o studiu. V rámci této rekapitulace žalovaná žalobkyni sděluje, že ke dni 21. 6. 2024 eviduje neuhrazenou fakturu č. hodnota na částku 34 900 Kč, kterou má žalobkyně ve prospěch žalované provést nejpozději do 5. 7. 2024.

26. Z e-mailové komunikace z června 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 6. 2024 poslala e-mail na studijní oddělení žalované s tím, jak je možné, že má neuhrazenou fakturu, pokud studium před druhým semestrem pozastavila a studium následně ukončila. Ze strany studijního oddělení žalobkyně jí bylo dne 25. 6. 2024 v odpovědi sděleno, že se při podpisu Smlouvy o studiu zavázala uhradit školné za celý první akademický rok, s ohledem na rozložení plateb po semestrech jí byla během přerušení studia tato povinnost pozastavena, ukončením studia jí však bylo následně školné za zbytek akademického doměřeno.

27. Z potvrzení od právnická osoba. včetně výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně ve prospěch účtu žalované uhradila dne 13. 10. 2023 částku 34 900 Kč a dne 27. 6. 2024 také částku 34 900 Kč.

28. Z listiny označené jako Výzva k neprodlenému zaplacení dluhu; předžalobní výzva ze dne 1. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vrácení částky 34 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení pro neplatnost Smlouvy o studiu, a to včetně úroku z prodlení (ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy) a nákladů právního zastoupení, přičemž nebude-li žalovaná plnit dobrovolně, bude se žalobkyně svých nároků domáhat soudní cestou. Z připojené doručenky do datové schránky žalované vyplývá, že jí tato výzva byla doručena dne 3. 3. 2025.

29. Z listiny označené jako Jméno žalované. ca jméno FO ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 1. 3. 2025 reagovala tak, že se vyjádřila ke všem argumentům žalobkyně stran namítané neplatnosti smlouvy, s tím, že trvá na tom, že Smlouva o studiu je platná a nároky z ní vyplývající po právu, a není zde tedy důvod požadovanou částku žalobkyni vracet.

30. Ze zprávy o vnějším hodnocení právnická osoba., ze sjetiny informačního systému týkajícího se historie změn přihlášky žalobkyně ke studiu u žalované, z fotografie odpovědi na e-mail jméno FO od MŠMT z 16. 7. 2020, z e-mailu ze dne 5. 2. 2024 od MŠMT adresované e-mail, odpovědi na žádost o informace podle z. č. 106/1999 Sb. ze dne 4. 4. 2023 od MŠMT jméno FO, soud nezjistil žádné relevantní informace pro jeho rozhodnutí ve věci.

31. Ze Statutu právnická osoba z 31. 7. 2000, ze Změny a doplnění Statutu právnická osoba z 31. 1. 2001, ze Změny Studijního a zkušebního řádu pro studenty v bakalářském studijním programu právnická osoba z 1. 10. 2001, ze Statutu právnická osoba z 30. 9. 2011, ze Statutu právnická osoba, ze Studijního a zkušebního řádu pro studenty v bakalářském studijním programu právnická osoba z 2. 1. 2003, ze Studijního a zkušebního řádu právnická osoba z 31. 8. 2017 a jeho změny z 6. 12. 2017, ze Statutu právnická osoba z 9. 10. 2017, soud zjistil pouze toliko, že žalovaná v čase postupně měnila svou úpravu poplatků spojených se studiem v těchto registrovaných předpisech, aby dostála požadavkům zákona a vyvíjejícího se judikaturního výkladu.

32. V návaznosti na provedené dokazování tak soud dospěl ke skutkovému závěru, který lze stručně shrnout následovně:

33. Žalobkyně dne 29. 6. 2026 podala přihlášku ke studiu u žalované jako soukromé vysoké školy. Dne 13. 7. 2023 pak jako uchazečka o studium uzavřela se žalovanou Smlouvu o studiu, kdy předmětem této smlouvy bylo poskytování studia v bakalářském studijním programu Marketingová komunikace distanční formou s počátkem studia v akademickém roce 2023/2024. Ve Smlouvě o studiu bylo mj. uvedeno, že školné se platí za celý akademický rok předem, a to i v případě předčasného ukončení studia, a to ve smlouvě uvedené konkrétní výši, tj. 34 900 Kč v případě, že bude placeno ve splátkách po semestrech. Kromě toho bylo ve smlouvě uvedeno, že veškeré písemnosti, rozhodnutí, atd. budou uchazeči/studentovi doručovány prostřednictvím informačního systému žalované. Žalobkyně si v rámci podpisu Smlouvy o studiu písemně požádala o placení školného formou semestrálních splátek. Dne 29. 9. 2023 bylo rektorkou žalované vydáno Rozhodnutí o přijetí ke studiu, v němž byla žalobkyně poučena o možnosti odvolání. Téhož dne zaměstnankyně žalované informovala žalobkyni e-mailem o tom, že jí byla na základě Smlouvy o studiu založena elektronická přihláška v informačním systému spolu s pokyny a heslem k přihlášení do tohoto systému, s tím, že v něm nalezne i Rozhodnutí o přijetí ke studiu. Zápis do studia provedla žalovaná automaticky prostřednictvím informačního systému v souladu se Smlouvou o studiu. Žalobkyně dne 8. 10. 2023 svým podpisem stvrdila, že se seznámila se Statutem, Studijním a zkušebním řádem, Disciplinárním řádem, Směrnicemi, opatřeními a oznámeními rektorky, a že se bude dále seznamovat s dokumenty zveřejňovanými na úřední desce žalované. Dne 13. 10. 2023 žalobkyně uhradila první semestrální splátku školného ve výši 34 900 Kč. Prostřednictvím e-mailu ze dne 29. 12. 2023 žalobkyně žalované sdělila, že si přeje své studium přerušit z osobních důvodů. Zaměstnancem studijního oddělení žalované byla informována, jak má požádat o přerušení studia, že by tak měla učinit do konce měsíce, protože od 1. 2. 2024 jí vznikne povinnost uhradit školné za letní semestr 2024 bez ohledu na zamýšlené přerušení. Žalobkyně proto 3. 1. 2024 o přerušení požádala prostřednictvím informačního systému, načež bylo o přerušení obratem rozhodnuto rozhodnutím prorektora pro studium. Dne 18. 6. 2024 žalobkyně e-mailem vyrozuměla žalovanou o tom, že chce své studium ukončit, načež jí bylo 19. 6. 2024 ze strany studijního oddělení sděleno, že tak může provést prostřednictvím informačního systému a studium jí bude ke dni podání ukončeno, zároveň byla žalobkyně upozorněna, že ukončením studia nezanikají závazky ze Smlouvy o studiu. Žalobkyně téhož dne učinila oznámení o ukončení studia prostřednictvím informačního systému. Rektorkou bylo ukončení studia ke dni 19. 6. 2024 sděleno aktem ze dne 21. 6. 2024, jehož součástí byla rekapitulace závazků. V rámci rekapitulace závazků byla žalobkyně informována o neuhrazené faktuře č. hodnota na částku 34 900 Kč představující druhou semestrální splátku školného za akademický rok 2023/2024 s ohledem na předčasné ukončení studia. Žalobkyně následně existenci této faktury komunikovala se studijním oddělením žalované, které žalobkyni odkázalo na závazek ze Smlouvy o studiu uhradit školné za celý školní rok, který předčasným ukončením studia nezaniká. Žalobkyně dne 27. 6. 2024 uhradila školné ve výši 34 900 Kč za zmíněnou fakturu. Dne 1. 3. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v podobě školného za letní semestr 2023/2024, na což žalovaná reagovala tak, že trvá na tom, že toto školné bylo uhrazeno po právu a není důvod jej žalobkyni vracet. Žalobkyně se proto následně se svým nárokem obrátila na soud.

34. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům, přičemž vycházel z níže citovaných ustanovení právních předpisů.

35. Podle § 41 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, (dále jen „zákon o VŠ“) právnická osoba, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, vydá vnitřní předpisy soukromé vysoké školy, kterými stanoví, které orgány této právnické osoby vykonávají působnost vysoké školy, popřípadě působnost součásti vysoké školy, stanovenou v částech čtvrté až jedenácté a v části sedmnácté (odst. 1). Vnitřními předpisy soukromé vysoké školy jsou a) statut soukromé vysoké školy, b) studijní a zkušební řád, c) stipendijní řád, d) disciplinární řád pro studenty, e) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy, f) řád celoživotního vzdělávání, jestliže soukromá vysoká škola poskytuje programy celoživotního vzdělávání podle § 60, g) řád úhrad spojených se studiem, h) další předpisy, pokud tak stanoví statut soukromé vysoké školy (odst. 2).

36. Podle § 51 odst. 1 zákona o VŠ oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě a formou stanovenou vysokou školou nebo její fakultou. Zapsal-li se uchazeč do studia před uplynutím lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o přijetí ke studiu, platí, že se práva podat odvolání zápisem vzdal. Zapsal-li se uchazeč do studia po podání odvolání v průběhu odvolacího řízení, odvolací řízení je zápisem do studia zastaveno; usnesení o zastavení řízení se nevydává.

37. Podle § 69a odst. 2 zákona o VŠ stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, vysoká škola může v řízeních podle § 50 (upravujícího přijímací řízení), 54b nebo 68 doručovat písemnosti účastníkům řízení prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Pro řízení podle § 50 vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o takovém způsobu doručování společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst.

5. Vnitřní předpis vysoké školy může stanovit pro řízení podle § 50, 54b a 68 takové doručování i jen pro některá řízení nebo některé úkony v řízení.

38. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

39. Předmětem tohoto řízení byla částka 34 900 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, kterou žalobkyně zaplatila žalované na školném za letní semestr 2024. Žalobkyně se uvedené částky domáhala z titulu bezdůvodného obohacení, neboť tvrdila, že se de iure nikdy nestala studentkou žalované, byla pouze uchazečkou, protože ji žalovaná mj. řádně nedoručila rozhodnutí o přijetí ke studiu a sama ji do něj automaticky zapsala, čímž nárok žalované na zaplacení školného nikdy nevznikl, a zároveň proto, že je Smlouva o studiu je neplatná pro rozpor se zákonem a veřejným pořádkem, pro nedodržení veřejnoprávních předpisů žalovanou, zejména co se týká úpravy školného, které podle žalobkyně absentuje v ministerstvem registrovaných předpisech žalované, a dále pro přítomnost některých zjevně zneužívajících ustanovení, které jsou ve Smlouvě o studiu obsaženy. Kromě výše bezdůvodného obohacení se dále v řízení domáhala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

40. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce předložila soudu nepřeberné množství rozhodnutí jiných soudů, stejného stupně i vyšších, soud k tomu však generálně konstatuje, že valná většina z nich se zabývala problematikou školného a smluv o studiu na vysokých školách buď pouze v obecné rovině (např. konstatující, že se jedná o smlouvy spotřebitelské a tak podobně) nebo se týkaly zcela odlišného skutkového stavu, kdy dotyčný či dotyčná soukromou vysokou školu fakticky nikdy studovat nezačali, ani to neměli v úmyslu a soukromou vysokou školu měli mnohdy pouze jako „zálohu“, pokud by se nedostali nikam jinam. Vzhledem k opravdu velkému množství této judikatury soud uvádí, že jeho úlohou není vypořádat se s odůvodněním každého jednotlivého rozhodnutí předloženého na podporu argumentace účastníka, ale je jeho povinností toliko obhájit své závěry ve světle relevantní či přímo sjednocující judikatury soudu vyšších stupňů, přičemž soud má za to, že tomu je v následujícím odůvodnění učiněno za dost a pokud vycházel při svém rozhodnutí z konkrétní judikatury, tuto konkrétně pro přehlednost uvádí.

41. K námitce, že se žalobkyně de iure nestala studentkou, soud z provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně podepsala smlouvu o studiu dne 13. 7. 2023, dne 29. 9. 2023 žalovaná vydala Rozhodnutí o přijetí ke studiu pro akademický rok 2023/2024, v němž žalobkyni poučila o možnosti odvolání ve lhůtě 30 dnů. Rozhodnutí o přijetí ke studiu bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím informačního systému v souladu s čl. 12.

6. Smlouvy o studiu a v souladu s Opatřením rektorky č. Anonymizováno. Ustanovení § 69a odst. 1 zákona o VŠ stanoví, že škola v řízení dle § 50 (kam spadá i přijímací řízení, a tedy se vztahuje i na rozhodnutí o přijetí ke studiu) je možno uchazeči doručit i prostřednictvím informačního systému, stanoví-li tak vnitřní předpis. Jakkoliv Statut ani Studijní a zkušební řád žalované toto sice nestanoví, ani jiný soudu k důkazu předložený předpis, žalobkyně s tímto způsobem doručování ve smlouvě o studiu (čl. 12.6) výslovně svým podpisem souhlasila. Stejně tak svým podpisem na listině Seznámení se s dokumenty právnická osoba. (…) dne 8. 10. 2023 stvrdila, že se mj. seznámila právě s Opatřením rektorky č. 60/2023, které v čl. 5 odst. 2 taktéž uvádí, že rozhodnutí o přijetí ke studiu bude uchazeči doručeno prostřednictvím informačního systému školy. Tzn. jak ze znění Smlouvy o studiu, tak nejpozději po seznámení se s Opatřením rektorky č. 60/2023 musela být tato skutečnost žalobkyni minimálně známa. O tom, že Rozhodnutí o přijetí ke studiu bylo vydáno a kde ho nalezne, byla navíc zaměstnankyní informován i e-mailem na adresu, z níž se školou po celou dobu komunikovala. Rozhodnutí jí tedy bylo doručeno v souladu s uzavřenou Smlouvou o studiu, kterou soud i přes četné námitky žalobkyně neshledal neplatnou, přičemž důvody tohoto závěru se soud bude zabývat podrobněji dále v tomto odůvodnění. Protože Rozhodnutí o přijetí ke studiu nebylo napadeno ve správním řízení, civilní soud vycházel z presumpce jeho správnosti, neboť k posouzení jeho platnosti či nicotnosti nemá zákonem danou pravomoc.

42. Co se týká námitky žalobkyně, že byla ke studiu zapsána automaticky školou v rozporu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, soud se zde ztotožnil se závěry některých odvolacích soudů (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 69 Co 23/2025-442 a rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 324/2025-193), neboť zákon o vysokých školách explicitně neuvádí, že by se muselo jednat o osobní účast studenta při zápisu ke studiu (viz § 51 odst. 1 zákona o VŠ), a žalobkyně navíc projevila svou vůli ke zmocnění žalované k zápisu do studia ve Smlouvě o studiu (v čl. 2.3., kde je uvedeno, že bude-li uchazeč přijat ke studiu, provede z organizačních důvodů v daném termínu zápis žalovaná a uchazeč s tímto podpisem smlouvy výslovně souhlasí). Ani tuto námitku žalobkyně tedy soud neshledal důvodnou.

43. Nad to soud podotýká, že celá argumentace žalobkyně ohledně toho, že se nikdy nestala studentkou se z jí uváděných důvodů jeví jako účelová, vzhledem k tomu, že žalobkyně po onom automatickém zápisu školou ke dni 29. 9. 2023 následně 13. 10. 2023 zaplatila školné za zimní semestr, a z historie v informačním systému je zjevné, že si sama zapsala některé studijní předměty a o přerušení studia údajně „ze zdravotních důvodů“ požádala školu až téměř na konci tohoto semestru v prosinci 2023. Zda-li žalobkyně jako studentka skutečně studovala, absolvovala přednášky či semináře nebo zda získala nějaké zápočty, už je věcí pouze žalobkyně samotné, v řízení nicméně žalobkyně netvrdila, že by jí snad nebylo studium ze strany žalované po zaplacení školného umožněno. Pokud i přesto žalobkyně chce tvrdit, že studentkou de iure nikdy nebyla, soud to vede k otázce, zda se tedy žalobkyně podle tohoto přesvědčení chovala i ve vztahu k hrazení zdravotního pojištění, které jinak za studenty hradí stát, a dalším slevám, které jsou běžně studentům poskytovány, např. na jízdném nebo v případě vstupů do různých kulturních zařízení. V tomto směru se dle názoru soudu jedná o čistě účelovou argumentaci a zároveň je to i důvod, proč se nyní žalobkyně v řízení nedomáhá vydání bezdůvodného obohacení i za školné za první (zimní) semestr studia. To už je ale na svědomí žalobkyně samotné.

44. Pokud jde o posouzení platnosti Smlouvy o studiu, soud se ztotožnil se závěry vyšších soudů v tom, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, adhezního typu, neboť žalobkyně byla při jejím uzavírání v postavení slabší strany, na její obsah neměla téměř žádný vliv a tato smlouva obsahovala odkazy na vnitřní předpisy žalobkyně, na které je třeba materiálně nahlížet jako na „obecné obchodní podmínky“. Co se týká poplatku za studium, soud se v tomto směru ztotožnil se závěrem Ústavního soudu v nálezu sp. zn. II. ÚS 2694/24, a potažmo závěrem Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne 21. 1. 2026, sp. zn. 11 Co 324/2025-195, který ve světle soukromoprávní autonomie vůle a preference platnosti právního jednání před neplatností dospěl k závěru, že ceník studia a způsob úhrady, tak jak je v tomto řešeném případě stanoven v čl. 10 Smlouvy o studiu je dostatečným určením ceny a vychází z odkazu na vnitřní předpisy žalované, ať už registrované u ministerstva či nikoliv. Pro platnost (soukromoprávní) smlouvou založených závazků smluvních stran není dle názoru soudu rozhodující, zda byl tento dokument, na který smlouva pro stanovení výše úplaty za studium odkazuje, registrován MŠMT či nikoli. Navíc pokud je podstatou registrace mj. to, aby byla před podpisem smlouvy o studiu uchazeči transparentně školou sdělena výše poplatků za studium, je vzhledem ke znění ve Smlouvě o studiu evidentní, že žalobkyně byla s konkrétní výší školného za jeden rok studia dostatečně a jednoznačně seznámena. Svým podpisem souhlasila s tím, že školné se žalované platí za celý akademický rok (čl. 9.

2. Smlouvy o studiu), a to i v případě, že studium v průběhu roku předčasně ukončí (čl. 4.

4. Smlouvy o studiu). Skutečnost, že žalobkyně platila po jednotlivých semestrech a nikoli rovnou roční školné, bylo jen a jen na základě její vlastní žádosti vůči žalované (viz vlastnoručně žalobkyní podepsaná Žádost o stanovení formy úhrady školného pro akademický rok 2023/2024, která byla umožněna na základě čl. 16 odst. 6 Statutu). Povinnost doplatit školné za druhý semestr v případě ukončení jí nezanikla a dle názoru soudu tedy není ani bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a následující o. z. Pokud žalobkyně tvrdí, že byla uvedena v omyl studijním oddělením žalované, soud se s touto její námitkou neztotožnil, neboť z provedených e-mailů vyplývá pouze to, co je upraveno ve Smlouvě smlouvy o studiu. Sdělení studijního oddělení o tom, že nebude muset platit za letní semestr 2024 se vztahovalo toliko k tomu, že s ohledem na přerušení by za tento (druhý) semestr studia byla žalobkyně vyzvána k úhradě až po opětovném nástupu ke studiu po ukončení přerušení. Protože se tak ale nestalo, a žalobkyně se rozhodla studium ukončit, byla školou v souladu s čl. 4.4., potažmo 9.7., Smlouvy o studiu vyzvána k doplacení zbytku školného za celý jeden akademický rok (ročník studia). Takové smluvní ujednání soud nepovažuje za neplatné, neztotožnil se se závěry žalobkyně o tom, že placení poplatků za celý akademický rok a setrvání na jejich zaplacení i přes ukončení studia v jeho průběhu zakládá významnou nerovnost stran a nepřípustně přenáší obchodní riziko žalované na žalobkyni. Mezi spotřebiteli a podnikateli lze sjednat nespočetné množství služeb, které jsou hrazeny předem bez ohledu na to, zda spotřebitel nakonec službu využije pouze částečně, anebo vůbec. Pokud by podnikatelé alespoň nějakou část svého obchodního rizika nepřenášeli do ceny služby, podnikání by se nikomu nevyplatilo. Vyšší soudy navíc již opakovaně dospěly k závěru o specifické povaze školného za studium na soukromých školách jako podílu studenta na nákladech soukromé školy, které stát aproboval jako legálního poskytovatele vzdělání, který si zajišťuje prostředky na poskytování studia a tvůrčí činnost právě prostřednictvím školného od svých studentů. Podle množství dokládané judikatury jsou oba účastníci s touto problematikou podrobně seznámeni a soud se jí proto na tomto místě podrobněji zabývat nebude.

45. S ohledem na to, že soud neshledal žádnou z námitek žalobkyně za důvodnou a dospěl k závěru, že uhrazené školné není bezdůvodným obohacením za straně žalované, žalobě nevyhověl.

46. Závěrem si nicméně soud neodpustí konstatování, že byť v daném případě argumentům žalobkyně nepřisvědčil, protože dle jeho názoru podpisem Smlouvy o studiu a nástupem do prvního semestru, včetně úhrady školného za tento semestr jednoznačně projevila vůli studovat u žalované a k zaplacení školného za celý akademický rok se smluvně zavázala, v řízení a z judikatury zjištěná praxe žalované, byť ji soud neshledal v rozporu se zákonem, je přinejmenším k zamyšlení a soud si dokáže představit řadu jiných situací, kdy by se požadavek zaplacení školného za celý akademický rok, v případě automaticky ke studiu zapsaných uchazečů, kteří však ke studiu nastoupit z různých důvodů ve skutečnosti nezamýšleli, jevil minimálně jako nemorální, ne-li dokonce jako nespravedlivý.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 417 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 900 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ze 13. 1. 2026, písemné podání ze 4. 3. 2026, účast na jednání dne 30. 4. 2026, písemné podání z 9. 6. 2026, účast na jednání dne 16. 6. 2026) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 700 Kč ve výši 3 717 Kč.

48. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností v podobě povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení pak určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.