9 C 211/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 77 712,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 712,15 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu do datové schránky dne 26. 8. 2020 domáhala zaplacení žalované částky 77 712,15 Kč. Uvedená (žalovaná) částka představuje rozdíl mezi požadavkem žalobkyně na pojistné plnění ve výši 384 066,25 Kč a žalovanou vyplaceným pojistným plněním, sníženým o 20%, tedy plněním ve výši 306 354 Kč. Žalovaná důvod pro snížení vyplaceného pojistného plnění spatřovala v tom, že„ poškozená žalobkyně neužila cyklostezky a při překonání vedlejší silnice měla z kola slézt a vést ho dle § 2918 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Navíc rozdíl mezi uplatněným nárokem ve výši 386 066,25 Kč a poskytnutým plněním ve výši 306 066,25 Kč není přesně 20%, což je skutečnost, kterou žalovaná nikterak neobjasnila.

2. Nárok na výplatu pojistného plnění vznikl v důsledku dopravní nehody, kterou podle žalobkyně dne 27. 8. 2016 zavinil [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako řidič osobního motorového vozidla v rozporu s § 5 odst. 1 písm. b) a § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“) při odbočování vlevo nedal přednost v jízdě žalobkyni, jakožto cyklistce. Žalobkyně v důsledku střetu s osobním vozidlem utrpěla zlomeninu stehenní kosti vlevo, zlomeninu bércových kostí vlevo, krvácení do měkkých plen mozkových, otřes mozku, tržní rány krku a oděrky levé paže. Pojistitelem automobilu viníka dopravní nehody je žalovaná, která škodní událost zaevidovala pod číslem 2016 a jak je uvedeno výše (bod 1) na nároku žalobkyně ve výši 384 066,25 Kč plnila částku ve výši 306 354 Kč. Dle žalobního tvrzení, žalovaná výši požadovaného nároku žalobkyně nezpochybnila, a pouze došlo k jeho krácení, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Především namítá, že v místě dopravní nehody, tedy v místě křížení s pozemní komunikace, tato stezka není vůbec zřízena, když před křížením s pozemní komunikací je ukončena značkou C 9b (podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích). Žalobkyně v závěru žalobního návrhu uvádí, že„ ve věci je nepodstatné, zda se před místem dopravní nehody žalobkyně pohybovala po pozemní komunikaci anebo po souběžně vedené stezce pro chodce a cyklisty, neboť v okamžiku střetu s osobním automobilem viníka neexistovala jiná možnost, než aby se žalobkyně pohybovala po samotné pozemní komunikaci, a to z toho důvodu, že stezka pro chodce a cyklisty není v místě střetu automobilu s jízdním kolem vůbec vyznačena“.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasí, když ve svém podání ze dne 10. 11. 2020 činí nesporným, že je pojistníkem řidiče [jméno] [příjmení], se kterým se žalobkyně při dopravní nehodě dne 27. 8. 2016 střetla a utrpěla zranění. Žalovaná však nárok žalobkyně krátila o 20% z důvodu, že žalovaná neužila cyklostezku, když pokud by ze strany žalobkyně k užití cyklostezky došlo, byla by povinna na jejím konci před křižovatkou zastavit a ke střetu by vůbec nedošlo. Dále se žalovaná vyjádřila k matematickým disproporcím, když uvádí, že tyto disproporce mohly vzniknout v důsledku vyplacení nákladů na lékaře v celé výši. Dále žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobkyně právě v souvislosti s tím, že cyklostezku nevyužila, byla v přestupkovém řízení uznána vinnou z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 125c odst. 1 písm. b), k ) s porušením pravidel účastníka provozu na pozemních komunikacích podle § 4 písm. b) a § 5 odst. 2 písm. b) a § 57 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. V závěru svého vyjádření žalovaná odkázala na lékařskou překladovou zprávu ze dne 6. 9. 2016, podle které žalobkyně při přijetí do nemocnice měla výsledek dechové zkoušky na alkohol 0,41 promile. Uvedená skutečnost pak mohla mít vliv na rozhodnutí žalobkyně absolvovat riskantní jízdu mimo cyklostezku. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 4. Soud nařídil jednání na 27. 5. 2021 a 22. 7. 2021, když soud při prvním jednání dne 27. 5. 2021 jednání provedl dokazování a dne 22. 7. 2021 ve věci samé vynesl rozhodnutí. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:

5. Usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 8. 2017, č. j. [číslo jednací], kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného [jméno] [příjmení]. Obviněný [jméno] [příjmení], podle tohoto usnesení se dopustil přestupku, respektive přečinu, kdy nedal přednost v jízdě cyklistce [celé jméno žalobkyně], jedoucí na jízdním kole po ulici [ulice] ve směru od [anonymizováno] k ulici [ulice], která v důsledku střetu s přední částí karosérie, krytem motoru a čelním sklem vozidla a následného pádu na vozovku, utrpěla zlomeninu pravé stehenní kosti, zlomeninu bércových kostí vlevo, krvácení do měkkých plen mozkových, otřes mozku, tržné rány na krku a oděrky pravé paže, když takové zranění si obvykle vyžádá následnou dobu léčení v trvání delším jak 6 měsíců.

6. Uplatnění nároku na náhradu škody z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které zástupce žalobkyně dne 6. 12. 2017, adresovala žalované. Uvedenou písemností žalovaná žádá ztrátu na výdělku, která v této písemnosti samotné, není vyčíslena. Dále zástupce žalobkyně v této písemnosti uvádí, že bolestné bude uplatňovat teprve následně. Toto uplatnění nároku bylo doplněno písemností ze dne 4. 10. 2018 o tři požadavky. Konkrétně se jednalo o požadavek odškodnění bolesti v počtu 920 bodů, což představuje částku ve výši 243 496 Kč Vedle bolestného požaduje žalobkyně zaplacení částky ve výši 500 Kč za vypracování posudku. Druhým požadavkem je náhrada za doplatek pobytu v lázních při rehabilitaci ve výši 1 260 Kč. Posledním třetím nárokem je požadavek cestového z domova k lékaři a zpět v částce 924 Kč.

7. Oznámení o vyřízení škody, ze dne 2. 11. 2018 (číslo škody 2016), podle kterého byla žalobkyni přiznána náhrada na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 110 309 Kč, náklady spojené s léčením ve výši 748 Kč, bolestné ve výši 194 797 Kč a poplatky lékařů, ve výši 500 Kč. V tomto oznámení žalovaná výslovně uvádí, že se rozhodla nárok žalobkyně snížit o 20%, když poškozená nevyužila cyklostezky a při překonání vedlejší silnice měla z kola slézt a vést ho podle § 2918 o.z.

8. Černobílá fotografie, křižovatky, kde došlo k dopravní nehodě (pořízenou ze serveru mapy.cz). Na této fotografii je zřejmé projíždějící vozidlo, samotné místo vzniku nehody, označení stezky pro chodce a cyklisty. Na fotografii je patrna zadní strana kulaté značky, zřejmě ukončení stezky pro chodce a cyklisty, a křížení silnice. Uvedené je také patrno z„ leteckého pohledu“ této mapy.

9. Výpis z obchodního rejstříku žalované, podle kterého je žalovaná v tomto rejstříku vedena právnickou osobou s předmětem podnikání mimo jiné pojišťovací a zajišťovací činnost.

10. Překladová zpráva pro [anonymizováno] žalobkyně vystavená oddělením úrazové a plastické chirurgie, traumatologie lůžka B, [ulice], [obec], s datem [datum]. Jedná se o léčení vzniklé v důsledku posuzované dopravní nehody. V této lékařské zprávě je uvedeno, sražená cyklistka vozem – hlavou rozbila dle parere čelní sklo auta, přilbu měla. Přivezena [datum] na TRAUM emerg. k ošetření, RZP zajištěna žilní linka, calypsol. [číslo] P 130/min, dechová zkouška 0,41 ‰. Rtg L bérce – viz dg – zlomenina distální metadiafýzy L bérce s dislokací atd.

11. Sdělení výsledku přestupkového řízení ze de 20. 3. 2019 zaslané Magistrátem města České Budějovice žalobkyni k jejímu č.j. 2016138213. Podle tohoto sdělení byla žalobkyně uznána vinou z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b), k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s porušením pravidel účastníka provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 4 písm. b) a § 5 odst. 2 písm. b) a § 57 odst. 1 zákona č. 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 2. 2017.

12. Fotografie místa nehody pořízené prostřednictvím webového mapového portálu, kde je pohled na hlavní silnici a křížení stezky pro cyklisty. Na další fotografii [webová adresa]) je vyznačené místo, odkud je daný pohled, tedy pohled z pravého jízdního pruhu ulice E. a pohledu na křižovatku, respektive ulici [anonymizována dvě slova]. Další fotografií je fotografie místa nehody (google - street view) zobrazuje stezku pro cyklisty a zadní stranu značky, kde začíná i končí stezka pro cyklisty před křižovatkou. Z uvedených fotografií je zřejmé, že oba účastníci se pohybovali po hlavní silnici, když poškozená žalobkyně odbočovala vlevo a křížila pruh, po kterém se pohybovalo osobní vozidlo se kterým se střetla.

13. Text s názvem Cyklostezky – Co to je - z 11. listopadu 2020 vydané [právnická osoba] [obec], ve kterém se podrobně rozebírá co jsou stezky pro cyklisty, stezky pro chodce a cyklisty, označení jednotlivých značek a vyznačení, kdy se používají stezky pro cyklisty.

14. Detail relace o dopravní nehodě (pořízený [anonymizována tři slova]), podle které k dopravní nehodě došlo dne [datum] v době kolem 18:20 hodin v [obec]. Podle této relace jel řidič [jméno] [příjmení] s vozidlem tov. zn. Mazda, [registrační značka] po ulici [ulice] ve směru od ul. [ulice] a na křižovatce s ul. [anonymizována dvě slova] odbočoval vlevo, kdy při tomto nedal přednost protijedoucí cyklistce [celé jméno žalobkyně], která jela na svém jízdním kole značky [anonymizována dvě slova] po ulici [ulice] ve směru od [anonymizováno] směrem k ulici [ulice]. Při dopravní nehodě došlo ke zranění cyklistky [celé jméno žalobkyně], která byla z místa odvezena vozidlem RZS do nemocnice [právnická osoba]. K jinému zranění nedošlo. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě uplatněna ani zjištěna. U řidiče [příjmení] byl alkohol vyloučen dechovou zkouškou přístrojem Drager, u cyklistky [celé jméno žalobkyně] nařízen odběr biologického materiálu (krve). Součástí této relace je 25 fotografií z místa nehody samotné, kde je tedy patrno pohled na místo vzniku nehody, položený bicykl, poškození vozidla, zastavené vozidlo [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [číslo], vyznačení místa, kde došlo ke střetu, pohled na vozidlo, pohled na jedoucího cyklistu po dané cyklostezce. Z některých fotografií vyplývá, že žalobkyně skutečně jela po silnici, a nevyužila stezku pro chodce a cyklisty. Dále je z těchto fotografií patrna poškozená přilba a krev na silnici. Na fotografii 7, 8 a 9, připojených k této relaci je pohled na místo dopravní nehody a jsou tam patrny dopravní značky. Konkrétně se jedná o dopravní značku P 2 - Hlavní pozemní komunikace (příloha č. 2 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se upravují pravidla provozu na pozemních komunikacích / značky upravující přednost /) a dopravní značku C 9b - (bod 37). <b>III. Skutkové hodnocení věci</b> 15. Z provedeného dokazování soud na prvním místě vzal za nesporné, že žalovaná, která je podnikatelem v oblasti pojišťovací a zajišťovací činnosti (bod 9) je pojistníkem řidiče [jméno] [příjmení], se kterým se žalobkyně při dopravní nehodě dne [anonymizována dvě slova] [rok] střetla a utrpěla zranění (bod 3). Uvedená skutečnost také vyplývá z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 8. 2017, č.j. [číslo jednací] (bod 5). Podle uvedeného usnesení č.j. [číslo jednací] [jméno] [příjmení], nedal přednost žalobkyni, v důsledku čehož došlo k dopravní nehodě, jejímž následkem bylo zranění poškozené, jehož léčba si obvykle vyžádá dobu delší než 6 měsíců. Dále žalovaná nikterak nesporovala žalobkyní původně požadovanou výši plnění 384 066,25 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně plnila, avšak jej snížila o 20%, když dospěl k závěru o jisté míře spoluzavinění poškozené, která měla použít cyklostezku, avšak nevyužila jí.

16. V souvislosti se vznikem nehody však v průběhu řízení také bylo prokázáno, že žalobkyně byla v samostatném správním řízení uznána vinou z přestupku, proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b), k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s porušením pravidel účastníka provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 4 písm. b) a § 5 odst. 2 písm. b) a § 57 odst. 1 zákona č. 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích (bod 11). Žalobkyně po vzniku nehody žádala po žalované písemností ze dne 6. 12. 2017 úhradu ztráty na výdělku a písemností ze dne 4. 10. 2018 tři nároky a to 1) odškodnění bolesti ve výši 243 496 Kč, a náklady na vypracování posudku ve výši 500 Kč, 2) doplatek za pobyt v lázních při rehabilitaci ve výši 1 260 Kč a 3) cestovné z domova k lékaři a zpět ve výši 924 Kč (bod 6). Rozsah zranění žalobkyně je patrný také z překladovaé zprávy [anonymizováno] datované dnem 6. 9. 2016 (bod 10). Žalovaná podle Oznámení o vyřízení škody ze dne 2. 11. 2018 žalobkyni přiznala náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 110 309 Kč, náklady spojené s léčením ve výši 748 Kč, poplatky lékařům ve výši 500 Kč a bolestné ve výši 194 797 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně snížila o 20%, když žalovaná nevyužila cyklostezky, ačkoliv tuto povinnost žalovaná měla (bod 7). Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že podle (výše uvedené) překladové zprávy datovanou dnem 6. 9. 2016 byla žalobkyni po nehodě dechovou zkouškou zjištěn obsah alkoholu ve výši 0,41 ‰ (bod 10). V tomto ohledu z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná nesporuje samotnou výši plnění, ale rozhodla se snížit nárok žalované o 20 %, když podle názoru žalované je žalobkyně částečně (spolu) vinou za vznik nehody. Žalobkyně s tímto výkladem žalované nesouhlasí.

17. Z fotografické dokumentace a z detailu relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že žalobkyně se pohybovala po hlavní silnici na kole (rovně) od ulice [ulice] a řidič [jméno] [příjmení] z této hlavní silnice pohybující se od ulice [ulice], odbočoval vlevo. Při uvedeném manévru řidič osobního motorového vozidla cyklistce nedal přednost a došlo ke srážce. Na místě je hlavní silnice [ulice], ze které je možno odbočit na ulici [ulice]. Podél ulice [ulice] je zřízena stezka pro chodce a cyklisty, která je v místě křížení ulice [anonymizována dvě slova] tato cyklostezka označena značkami C 9a a C 9b (bod 8, 12, 14, 37 a 38).

18. Závěrem byl proveden důkaz listinou, vydanou [právnická osoba] [obec], která se zabývá pojmem cyklostezky (bod 13). <b>IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 19. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

20. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

22. Podle § 2927 odst. 1 o.z. Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

23. Podle § 2 písm. h) zákona o provozu na pozemních komunikacích pro účely tohoto zákona je nemotorové vozidlo je přípojné vozidlo a vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo, 24. Podle § 2 písm. dd) zákona o provozu na pozemních komunikacích přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou, 25. Podle § 2 písm. ll) zákona o provozu na pozemních komunikacích pro účely tohoto zákona přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou dopravní značkou, 26. Podle § 4 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis,5 vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, 27. Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, 28. Podle § 21 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.

29. Podle § 54 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

30. Podle § 54 odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji.

31. Podle § 57 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.

32. Podle § 57 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou„ Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s jinou pozemní komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty, použijí se ve vztahu k tomuto sdruženému přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty pro jednotlivé účastníky provozu na pozemních komunikacích obdobně ustanovení upravující chování těchto účastníků provozu na přechodu pro chodce a na přejezdu pro cyklisty.

33. Podle § 57 odst. 8 zákona o provozu na pozemních komunikacích před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.

34. Podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, 35. Podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou.

36. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích příkazové značky se umísťují u místa, kde příkaz začíná, popřípadě končí.

37. Podle přílohy č. 4 značka C 9a / je značkou označenou jako Stezka pro chodce a cyklisty společná. Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky. Stezku pro chodce a cyklisty smí užít také osoba jedoucí na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit.

38. Podle přílohy č. 4 značka C 9b / je značka označenou jako Konec stezky pro chodce a cyklisty společné. Značka ukončuje platnost značky„ Stezka pro chodce a cyklisty společná“. <b>V. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 39. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Soud se nezbýval otázkou v jaké výši žalovaná plnila ve smyslu ohodnocení výše bolestného, když tato část není mezi účastníky spornou (bod 15). Spornou otázkou je však použití § 2918 o.z. (bod 21) žalovanou, když žalobkyně má za to, že použití uvedeného ustanovení není na místě. Důvodem je skutečnost, že v místě střetu osobního automobilu řízeného [jméno] [příjmení] a žalované již stezka pro cyklisty není. V tomto ohledu žalobkyně již v žalobě uvedla, že ve věci je nepodstatné, zda se před místem dopravní nehody žalobkyně pohybovala po pozemní komunikaci anebo po souběžně vedené stezce pro chodce a cyklisty, neboť v okamžiku střetu s osobním automobilem viníka neexistovala jiná možnost, než aby se žalobkyně pohybovala po samotné pozemní komunikaci, a to z toho důvodu, že stezka pro chodce a cyklisty není v místě střetu automobilu s jízdním kolem vůbec vyznačena“. V souvislosti s právním a skutkovým hodnocením věci soud odkazuje na závěrečný návrh žalobkyně (strana 3 závěrečného návrhu) ve které žalovaná výslovně uvádí:„ Ani pokud by žalobkyně chtěla, nemohla se v místě dopravní nehody pohybovat po„ cyklostezce, neboť v místě samotné nehody žádná stezka pro cyklisty není vyznačena. Jako poznámku mimo předmět tohoto sporu žalobkyně uvádí, že nevyznačená„ cyklostezka“ v křižovatce je důsledkem špatného návrhu dopravní infrastruktury, který upřednostňuje automobilovou dopravu před dopravou cyklistickou. V Moderním návrhu řešení dopravy by byl povrh vedlejší silnice zvýšen na úroveň výšky chodníku a v místě by byla kontinuálně a bez jakéhokoliv přerušení a dopravního značení vedena stezka pro chodce a cyklisty, na které by měli tito účastníci přednost před automobily. Dále ve svém vyjádření žalobkyně výslovně uvádí, že žalobkyně nebyla povinna na konci stezky před křižovatkou zastavit, jak namítá žalovaná, neboť se žalobkyně pohybovala po hlavní silnici a v místě není umístěna značka dej přednost v jízdě, ani zde není vyznačen přejezd pro cyklisty.

40. Na prvním místě se soud zabýval problematikou místa vzniku dopravní nehody. Zjistil, že k dopravní nehodě došlo v místě, kde je ukončena cyklostezka značkou C 9b (bod 8, 14 a 17). Zároveň z provedeného dokazování soud zjistil, že křížení silnice není vybaveno přechodem pro chodce přejezdem pro cyklisty nebo sdruženým přechodem pro chodce a přejezdem pro cyklisty ve smyslu § 54 a 57 zákona o provozu na pozemních komunikacích (bod 29, 30, 31, 32 a 33). Nicméně z provedených důkazů je zřejmé, že ukončení stezky pro cyklisty je jen několik málo metrů před odbočením cesty (v podstatě se začátkem křižovatky). V tomto ohledu ke střetu samotnému došlo v místě, kde stezka pro cyklisty byla ukončena.

41. K poškození zdraví tedy došlo mimo cyklostezku samotnou, když z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že ke škodě došlo v příčinné souvislosti s předchozím porušením pravidel silničního provozu, což ostatně uvádí sama žalobkyni ve své závěreční řeči (bod 39). Žalobkyně měla podle § 4b (bod 26), § 57 odst. 1 (bod 31), § 57 odst. 5 (bod 32), § 57 odst. 8 (bod 33) použít cyklostezku, což neučinila. Pokud by použila cyklostezku měla křížení cest také překonat ve smyslu § 2900 o.z. tak, aby nezpůsobila újmu (ani sobě ani jinému). Namísto toho, použila silnici (přestože měla použít stezky pro cyklisty) a řídila se dopravním značením hlavní silnice, když za touto značkou došlo vinou řidiče [jméno] [příjmení] k dopravní nehodě.

42. Soud nárok žalobkyně (ve smyslu jejího spoluzavinění) hodnotil ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2919/2016 (C 169971), podle kterého pro odškodnění nároků na náhradu újmy na zdraví při dopravní nehodě a pro úvahu soudu o rozsahu spoluzpůsobení si újmy poškozeným jsou podstatné příčiny vzniku následků úrazu, nikoliv jen příčiny vzniku dopravní nehody. Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1229/2013 (C 14287), podle kterého škoda na zdraví cyklisty, který na účelové komunikaci při míjení se s naloženým nákladním vozidlem dal nohu ze stupačky pod kola automobilu, je vyvolána zvláštní povahou provozu motorového vozidla. Spoluzavinění (spoluzpůsobení) si škody poškozeným nelze vyloučit závěrem, že mohl očekávat, že mu vozidlo umožní bezpečný průjezd, neboť ke vzniku spoluzavinění poškozeného postačí i náhoda, která se mu přihodila, tedy např. i pouhé uklouznutí (sklouznutí nohy ze stupačky kola). Soud po zhodnocení všech okolností dospěl k závěru, že mezi zaviněním poškozené (jízda mimo cyklostezku, která byla několik metrů před střetem ukončena) a vznikem škody (žalobkyní nárokované bolestné, vzniklé jako důsledek dopravní nehody) je příčinná souvislost (pokud by žalobkyně právní předpis neporušila - tedy jela by po cyklostezce, a následně by v souladu s právními předpisy překonala silnice, což představuje sesednutí z kola a následné překonání silnice) ke škodě by nedošlo. Nad rámec uvedeného, soud uvádí, že je logickým nesmyslem, pokud by žalobkyně přijela po cyklostezce, aby sjela na (hlavní) silnici, po této překonala křižovatku a následně se vrátila na stezku pro cyklisty. Uvedené jednání by postrádalo zásady obecné prevenční povinnosti.

43. Soud dále poukazuje na skutečnost, že v daném místě není přechod pro chodce ani přejezd pro cyklisty. Dokonce ani pokud by se na daném místě takový přechod nebo přejezd nacházel, uvedené automaticky neznamená absolutní přednost chodce, a ani cyklisty na přechodu pro chodce / přejezdu pro cyklisty - viz § 54 a 57 zákona o provozu na pozemních komunikacích.

44. Jednání žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené má za následek spoluodpovědnost na vzniku dopravní nehody. V uvedeném ohledu nelze z okolností vzniku dopravní nehody extrahovat pouze tu skutečnost, že při samotném vzniku dopravní nehody pravidla ze strany žalobkyně (v tu chvíli) nebyli porušeny - k nehodě došlo mimo cyklostezku. Avšak k nehodě došlo v důsledku předchozího porušení dopravních předpisů, od čehož nelze ohlédnout a vznik nehody je nutné hodnotit jako celek / jednu skutečnost, kde jednotlivé události na sebe navazují a mají za následek škodu.

45. Závěrem se soud také zabýval otázkou míry alkoholu v krvi žalobkyně. K této skutečnosti soud vůbec nepřihlížel, když odběr nebyl proveden v souladu se zákonem. Navíc u uvedeného soud uvádí, že 0,41 promile, není množství alkoholu, které by ovlivnilo schopnosti žalobkyně vést kolo. Uvedené soud srovnává s možností řídit osobní motorové vozidlo v Německu, Rakousku a Francii, kde je tolerance 0,5 promile alkoholu v krvi. Jednalo by se sice o porušení zákona, když v ČR je tzv. nulová tolerance, stejně jako je v podstatě nulová tolerance např. v Austrálii 0,05 promile, nebo Norsku, 0,2 promile nebo v Japonsku 0,15 promile. Z uvedeného soud dovodil, že případné množství alkoholu v krvi žalobkyně (ke kterému nepřihlížel, když odběr nebyl proveden ověřitelným postupem), na vznik nehody neměl vlivu.

46. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je na místě žalobu zamítnout, když postup žalované ve smyslu § 2918 o.z. soud shledal jako jednání, které má jak oporu ve věci samé, tak v zákonu. <b>VI. Náhrada nákladů řízení</b> 47. Žalovaná byla ve sporu úspěšnou, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč. Podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna ve výši 300 Kč za 4 úkony právní služby představující přípravu a převzetí, vyjádření se k žalobě ze dne 10. 11. 2020, účast na soudním jednání dne [datum], sepis závěrečného návrhu doručený soudu dne 9. 7. 2021 48. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.