9 C 327/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 52 566 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 52 556 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky od 7. 5. 2020 do zaplacení ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v aktuálním znění, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobce doručil zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020 žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky shora uvedené. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně jako podnikatel mj. v oboru„ přípravné a dokončovací práce, specializovaná stavební činnost“ dne 2. 11 2017 uzavřela na straně zaměstnavatele dohodu o provedení práce s poškozeným [jméno] [příjmení], [datum narození] na straně zaměstnance (dále jen„ zaměstnanec“), jejímž předmětem byl provedení úklidu komunikace, začišťování výkopů a dalších pomocných prací na staveništi parkoviště v areálu tzv. [anonymizována tři slova] [obec]. Uvedená dohoda byla uzavřena na jeden (jediný) den, konkrétně na 2. 11. 2017, respektive na 8 hodin z tohoto dne. V rámci uvedené dohody (dále jen„ dohoda“) řídil zaměstnanec vibrační válec zn. [příjmení], typ [anonymizována tři slova] (dále jen„ vibrační válec“) s jehož obsluhou byl náležitě seznámen a proškolen. Při řízení vibračního válce zaměstnancem došlo k pracovnímu úrazu. Poškozený zaměstnanec s vibračním válcem najel na hranu plochy, který byla vytyčena k válcování - tzn. mimo oblast, kterou měl válcovat, stroj se s ním převrhnul na bok a došlo tak ke zranění poškozeného. Žalovaná uvedené likvidovala jako pojistnou událost, kterou eviduje pod [číslo] žalované sdělila, že uplatnila postih ve výši 10% z pojistného plnění v celkové výši 525 560 Kč, tedy částku ve výši 52 556 Kč. K uvedenému krácení může podle žalobkyně dojít pouze v případě, že a) došlo ze strany zaměstnavatele k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně při práci a b) pokud poručení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Žalobkyně má za to, že ke zvlášť závažnému porušení předpisů o bezpečnosti práce nedošlo, a pokud došlo k nějakému porušení na úrovni BOZP jedná se o marginální porušení, které navíc není v příčinné souvislosti s úrazovým dějem. Žalobkyně vyzvala žalovanou písemností odeslanou žalované dne 22. 4. 2020 k přehodnocení jejího postoje (slovy žalobkyně - když uvedená písemnost je předžalobní výzvou), když žalovaná plnění reakcí ze dne 6. 5. 2020 odmítla.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila přípisem ze dne 11. 2. 2021 a to tak, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává ani z části. Má za to, že žaloba není důvodnou. Na prvním místě žalovaná učinila nesporným, že dne 2. 11. 2017 utrpěl zaměstnanec žalobkyně při výkonu činnosti pro žalobkyni pracovní úraz. K uvedenému pracovnímu úrazu došlo tak, že zaměstnanec při řízená vibračního válce najel s tímto v podélném směru hutněné plochy příčně na okraj štěrkové plochy, v důsledku čehož došlo k bočnímu sesunutí vibračního válce po hraně hutněné plochy a k jeho následnému převrácení na bok, kdy poškozený, který nebyl připoután bezpečnostním písem, se sesunul ze sedadla obsluhy vibračního válce, který následně přimáčkl jeho pravou dolní končetinu k okolnímu terénu. Dále žalovaná činí nespornou skutečnost, že poškozený zaměstnanec činnost konal na základě dohody o provedené práce ze dne 2. 11. 2017, které byla sjednána pouze na jeden den, respektive na 8 hodin. Žalovaná na této pojistné události vyplatila pojistné plnění ve výši 533 560 Kč, když žalovaná vůči žalobci uplatnila postih ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) Vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škod při pracovním úrazu, nebo nemoci z povolání, a to v rozsahu 10% z částky 533 560 Kč. Žalobkyně se domáhá vyplacení uvedené částky (52 556 Kč), když má za to, že k uvedenému krácení nebyli splněny podmínky, s čímž žalovaná nesouhlasí a tento nárok činí sporným. Žalovaná sporuje, že by se coby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance dopustila porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, respektive, že by k poškození zdraví poškozeného zaměstnance došlo v souvislosti s takovým porušením. Žalovaná s uvedeným nesouhlasí a v tomto ohledu odkazuje na skutečnosti zjištění v rámci trestního řízení vedeného před Okresním soudem v Přerově pod sp. zn. [spisová značka]. Během uvedeného trestního řízení bylo zjištěno, že poškozený zaměstnanec neměl kvalifikaci pro řízení vibračního válce, ani přiměřený zácvik a jeho proškolení bylo nedostatečné. Pro vedení vibračního válce je vyžadováno strojnické oprávnění, které poškozený zaměstnanec žalobkyně neměl, a dokonce tento (poškozený zaměstnanec) ani nevlastní řidičské oprávnění, co čemž žalobkyně věděla. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 3. Soud nařídil jednání na 13. 7. 2021 a 2. 11. 2021, když soud při jednání konaného dne 13. 7. 2021 přesně a podrobně poučil strany podle § 118b o.s.ř. a provedl dokazování obsahem spisu při jednání konaném dnem 2. 11. 2021 provedl dokazování důkazy z připojeného trestního spisu, a ve věci samé rozhodl. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:

4. Dohoda o provedení práce uzavřená mezi žalobkyní a poškozeným [jméno] [příjmení] dne 2. 11. 2017, podle které pracovní úkol měl být zahájen 2. 11. 2017 a téhož dne taktéž skončen, když předpokládána délka práce je 8 hodin s odměnou za provedení pracovního úkolu ve výši 70 Kč za hodinu.

5. Přípis žalované adresované zástupci žalobkyně s názvem„ postih dle § 10 odst. 1 vyhlášky [číslo]“, ze dne 6. 5. 2020, podle kterého žalovaná zdůrazňuje, že postih byl uplatněn v minimální výši 10 %.

6. Přípis adresovaný žalobkyni žalovanou dne 22. 11. 2019 s názvem„ postih podle § 10 vyhlášky - zápočet“, podle kterého z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání poškozenému bylo vyplaceno bolestné ve výši 82 767 Kč, když dle přiloženého znaleckého posudku činí požadovaný nárok 75 000 Kč, ztížení společenského uplatnění činilo 450 000 Kč, ušlý výdělek 560 Kč, celkem 525 560 Kč, což činí 52 556 Kč, onen postih, ve smyslu § 5 odst. 2 vyhlášky 125/93 Sb. byl proveden zápočet postihu ve výši 52 556 Kč z požadované refundace na pojistné plnění za pracovní úraz, zbývající část požadované refundace ve výši 22 444 Kč byl zaslán na účet žalobkyně.

7. Protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj č. j. 5904/10.41/18-1, ze dne 13. 3. 2018, kterou vykonal inspektor Ing. [jméno] [příjmení], inspekce byla provedena dne 10. 11. 2017 a 14. 2. 2018, když kontrolní zjištění obsahuje, že v době kontroly bylo zjištěno, že zaměstnanec kontrolované osoby - zaměstnavatele [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [datum narození], prováděl 2. 11. 2017 hutnění podkladu parkovací plochy, která se nachází u ul. [příjmení] [příjmení], [obec], v areálu bývalých [anonymizována dvě slova], vibračním válcem značky [příjmení] [jméno] [číslo], který sám obsluhoval. Zde bylo zjištěno, že dle příručky k obsluze válce [příjmení] 1,5t, se kterou byl dne 2. 11. 2017 [jméno] [příjmení] seznámen, má obsluha vibračního válce používat osobní ochranné pomůcky, které nebyly zaměstnanci [jméno] [příjmení] poskytnuty.

8. Protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj ze dne 12. 3. 2016 č. j. 27986/10.41-17-12, u kterého soud konstatuje z kontrolního zjištění, že kontrolovaná osoba dopisem ze dne 27. 2. 2018 sdělila zejména, že zaměstnanci, kteří obsluhovali vibrační válec, byli ústně poučeni, že s vibračním válcem mají hutnit plochu navezeného kameniva, myslí se tím celou plochu od hrany navezeného kameniva, kontrolovaná osoba porušila povinnost zaměstnavatele, viz dokumentace, o informacích a pokynech o bezpečnosti ochrany zdraví při práci, dále byla povinna zajistit zaměstnanci [jméno] [příjmení] informaci o pokynech, v jaké vzdálenosti od kraje kamenitého podkladu parkovací plochy, po které jezdil vibračním válcem, má [jméno] [příjmení] bezpečně hutnit vibračním válcem parkovací plochu.

9. Výpis veřejné části živnostenského rejstříku žalobkyně, ze kterého bylo zjištěno, že žalobkyně působí mj. v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti.

10. Výzva zástupce strany žalující s názvem„ výzva k přehodnocení postihu/zápočtu na vyplacené pojistné plnění“ ze dne 22. 4. 2020 a podle kterého se žalobkyně nedopustila zvlášť závažného porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

11. Záznam o úrazu s hospitalizací delší než pět dní ze dne 2. 11. 2017, jehož součástí je skutečnost, že při hutnění terénu zaměstnanec [jméno] [příjmení], který byl seznámen s obsluhou stroje i s návodem použití uvedeného stroje a zároveň s riziky, které při použití uvedeného stroje hrozí, najel na okraj upravované hutné plochy, došlo k převrácení stroje, na kterém zraněný seděl a při pádu uvedený stroj přimáčknul a zranil mu pravou dolní končetinu, 12. Návod k obsluze podepsaný dne 2. 11. 2017 také poškozeným [jméno] [příjmení], kde je uvedeno 9 bodů. Vzhledem k charakteru věci soud z tohoto důkazu cituje všech devět bodů návodu k obsluze:

1. Sedneme so do válce, 2. Zasuneme klíš, tak aby se rozsvítila kontrolka, 3. Dáme plyn do poloviční polohy, 4. Bílým tlačítkem nastartujeme, 5. Po nastartování ubereme plyn, 6. Necháme 10 minut zahřát, 7. K pojezdu dopředu, dozadu použijeme píku po pravé straně, 8. Vibrace zapneme červeným tlačítkem nacházejícím se v pravo na palubové desce, 9. Stroj vypneme vytažením klíče ze zapalování a ubereme plyn. Ustanovení týkající se kontroly oleje není pro posuzovanou věc podstatným.

13. Výpis obchodního rejstříku žalované, podle kterého je žalovaná v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou s předmětem podnikání pojišťovnictví.

14. Hlášení pojistné události na tiskopisu žalované, s datem dne 5. 1. 2018, podle kterého při hutnění terénu válcem najel na okraj upravované plochy, došlo k převrácení válce a při pádu přimáčkl poškozenému pravou nohu.

15. Rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 27. 3. 2019, č.j. 2 T 141/2018 – 510, kterým se jednatel žalobkyně a vedoucí provozovny zprošťují obžaloby z těžké újmy na zdraví, tím že porušili důležitou povinnost, uloženou jim podle zákona.

16. Příkaz Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 10. 1. 2019 adresovaný žalobkyni, která, jako obviněná, byla uznána ze spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, kterého se dopustila tím, že jakožto zaměstnavatel neuvedla dokumentaci o informacích a pokynech, která je povinna zajistit zaměstnancům, dále neposkytla postiženému osobní ochranné prostředky, pracovní oděv a obuv, ačkoliv k tomu měla povinnost, za což jí byla uložena pokuta ve výši 32 000 Kč.

17. Znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], posudek [číslo] 2017 (z trestného spisu 2 T 141/2018 vedeného Okresním soudem v Přerově), ze kterého soud zjistil, že bezpečná obsluha stavebních strojů (kam patří také vibrační válec) není zajištěna pouhým školením o právních a ostatních předpisech, ale součástí kvalifikačních požadavků na obsluhu stavebních strojů by měly být jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti spojené s obsluhou stroje - v posuzované věci vibračního válce. Z hlediska prevence rizik má největší význam návod k obsluze (který u vibračního válce má 77 stran) a bezpečností příručka (která má 59 stran). Uvedené mí znalec za něco co je ve vztahu k § 101 odst. 1 zákoníku práce. Dále uvádí, že uvedené by mělo platit i mimo režim vyhlášky č. 77/1966 Sb. Dále se ve svém výslechu znalec zabýval právními aspekty ovládání tak složitého zařízení jakým je vibrační válec. Poškozenému zaměstnanci bylo pouze převeden, jak se vibrační válec vede, což představovalo cca 15 minut. Následně so poškozený zaměstnanec sám vedení vibračního válce vyzkoušel, což však nezvládl a zapadl do prohlubně. Následně začal jezdit poškozený zaměstnanec s válcem sám a to nejprve nižší a následně také vyšší rychlostí. Nicméně s riziky při obsluze vibračního válce poškozený zaměstnanec seznámen nebyl. Uvedené také bylo potvrzeno dalším důkazem, kterým byl protokol o hlavním líčení před Okresním soudem v Přerově, v jehož rámci byl znalec také vyslechnut. <b>III. Skutkové hodnocení věci</b> 18. Z provedeného dokazování a jak z žaloby tak z vyjádření žalované soud vzal na prvním místě na nesporné, že dne 2. 11. 2017 zaměstnanec žalobkyně (který však byl u žalované zaměstnán pouze na dobu 8 hodin s odměno za provedené pracovního úkonu 70 Kč/hodina) pracovní úraz (bod 1, 2, 4). K uvedenému pracovnímu úrazu došlo, tak že poškozený zaměstnanec žalobkyně při obsluze (řízení) vibračního válce najel na okraj štěrkové plochy, v důsledku čehož došlo k bočnímu sesutí tohoto vibračního válce, po hraně hutněné plochy a jeho následnému převrácení na bok, když při tomto došlo k přimáčknutí dolní končetiny poškozeného zaměstnance k okolnímu terénu (bod 11).

19. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně je podnikatel v oblasti stavebnictví, respektive se specializací přípravné a dokončovací stavební práce, specializovaná stavební činnost (bod 9) a žalovaná je podnikatelkou v oblasti pojišťovnictví (bod 13) a žalobkyně u žalované má sjednané příslušné pojištění (což je skutečnost, kterou žádná ze stran nesporovala). Výše uvedená nehoda (bod 18) byla žalované hlášena jako pojistná událost dne 5. 1. 2018 (bod 14).

20. Žalovaná pojistné plnění s odkazem na § 10 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., krátila o 10 % s čímž žalobkyně nesouhlasila a přípisem ze dne 22. 11. 2019 žádala žalobkyni o přehodnocení tohoto postihu (bod 6), a následně pak výzvou ze dne 22. 4. 2020 (bod 10), na kterou žalobkyně reagovala dne 6. 5. 2020 a to tak, že postih byl uplatněn pouze v minimální výši (bod 5). Důvodem, pro který žalobkyně žádá o přehodnocení je skutečnost, že se tato nedopustila zvlášť závažného porušení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V tomto ohledu žalobkyně odkazuje na protokol Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj ze dne 12. 3. 2016, podle kterého žalobkyně (tomuto inspektorátu sama) uvedla, že zaměstnanci, kteří obsluhovali vibrační válec byli ústně poučeni (bod 8). Tento Oblastní inspektorát podle protokolu z následujícího dne byl poškozený zaměstnanec žalobkyně seznámen s příručkou k obsluze stroje a tento zaměstnanec měl použít osobní ochranné pomůcky, které mu žalobkyní nebyly vydány, v čemž inspektorát práce spatřuje drobné pochybení (bod 7). Uvedené soud dává do souvislosti s návodem k obsluze stroje, podepsaný poškozeným zaměstnancem žalobkyně, který však obsahuje pouze 9 bodů, když žádný z těchto bodů se nezabývá problematikou zacházení se strojem z hlediska jeho fyzikálních vlastností, mechanických náležitostí a tak podobně (bod 12). Žalobkyně dále odkazuje na příkaz Oblastního inspektorátu práce ze dne 10. 1. 2019, podle kterého žalobkyně neuvedla dokumentaci o informacích a pokynech, které je povinna zajistit zaměstnancům, dále neposkytla osobní ochranné prostředky, pracovní oděv a obuv, za což byla žalobkyni udělena pokuta ve výši 32 000 Kč (bod 16). Závěrem žalobkyně odkazuje na rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 27. 3. 2019, kterým byl v trestní věci týkající se těžké újmy na zdraví jednatel žalobkyně a vedoucí provozovny zproštěni obžaloby (bod 15). Žalobkyně tak má za to, že s ohledem na uvedené není na místě pojistné plnění krátit.

21. Žalovaná naopak setrvává ve svém názoru na opodstatněnost krácení pojistného plnění, když odkazuje na znalecký posudek a výslech znalce, který byl proveden právě v rámci uvedeného trestního řízení. Znalec zde poukazuje na složitost zařízení a skutečnost, že zaškolení v rozsahu jedné hodiny (resp. ukázání jak se vibrační válec vede v rozsahu cca 15 minut) není v posuzované věci dostatečným. Dále znalec odkazuje na návod k obsluze, který má 77 stran a bezpečnostní příručku o rozsahu 59 stran. Dále znalec odkazuje na právní normy upravující vedení (ovládání) stavebních strojů (bod 17). <b>IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 22. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo k neodůvodněné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

24. Podle § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, (dále jen„ vyhl. č. 125/1993 Sb.“) pojišťovna má vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti ve vznikem škody.

25. Podle § 103 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů32, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, 26. Podle § 103 odst. 3 ZP, zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu. <b>V. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 27. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. V první řadě soud vycházel z nesporných skutečností, že poškozený zaměstnanec uzavřel s poškozeným zaměstnancem dne 2. 11. 2017 dohodu o provedení práce, když tato dohoda byla uzavřena pouze na 8 hodin s odměnou 70 Kč na hodinu (bod 18 ve vztahu k bodu 4). Poškozenému zaměstnanci bylo po krátkém proškolení svěřena práce spočívající ve vedení (ovládání) vibračního válce, se kterým měl (podle určení vibračního válce) hutnit povrch. Při tomto vedení vibračního válce poškozený zaměstnanec najel na okraj štěrkové plochy a došlo k převrácení válce.

28. Při plnění žalovaná krátila pojistné plnění s odkazem na § 10 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 125/1993 Sb., (bod 24), když má za to, že ke vzniku škody došlo k závažnému porušení předpisů o bezpečnosti při práci, s čímž žalobkyně nesouhlasí a odkazuje na rozhodnutí trestního soudu vedeného v Přerově, kde byl jednatel a pověřená osoba osvobozeny (bod 15) a také na příslušná šetření a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce (bod 20 ve vztahu k bodu 7, 8 a 16). Soud je ve smyslu § 135 o.s.ř. vázán rozhodnutím, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt. Zároveň otázky o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. V posuzované věci nebylo rozhodováno správním orgánem, zda žalobce jednal takovým způsobem, že by v příčinné souvislosti s takovým jednáním ve smyslu § 2900 o.z. byl vznik škody (nehoda poškozeného zaměstnance). Inspektorát práce pouze dospěl závěru, že poškozenému zaměstnanci nebyly poskytnuty osobní ochranné pomůcky. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené správními a trestními orgány nebylo zjištěno (respektive o vině nebylo rozhodnuto), soud tedy ve smyslu § 135 odst. 2 o.s.ř může tyto otázky, které jsou navíc mezi stranami sporné, posoudit sám.

29. V posuzované věci tedy jde především o posouzení, zda ústní poučení, návod k obsluze stroje o 9 řádcích a cca 15 minut dlouhé zaškolení je dostatečnou kvalifikací k vedení (ovládání) vibračního válce (bod 20 a 21). V posuzované věci se především jedná o otázku, zda zaměstnavatel tím, že takto„ vyškoleného“ zaměstnance (zaměstnaného na 8 hodin pomocných prací, který navíc ani nevlastní řidičské oprávnění) zařadil na vedení vibračního válce, závažným způsobem porušil předpisy o bezpečnosti práce. Na tomto místě soud odkazuje na § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se zajišťují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytnutí služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), který požaduje zvláštní odbornou způsobilost na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, kde je vyžadováno, aby takové zařízení obsluhoval jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Jedná se o zaměstnance, kteří musí dokončit zaškolení nebo zácvik, v němž působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2 písm. e), popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba zaškolení nebo zácviku určen osobou uvedenou v odstavci 2 písm. e) (splnění požadavků podle odstavce 3 určených osobou, která uvádí na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem), určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy. S uvedeným souvisí § 21 písm. b) bod 1 zákona č. 309/2006 Sb., podle kterých se nařízením stanoví technická zařízení představující zvýšenou míru rizika. Příslušný prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se problematikou vibračních válců nikterak nezabývá. V tomto ohledu je tedy nutné vycházet z problematiky dané obecnou prevenční povinností ve smyslu § 2900 o.z.

30. Soud ve vztahu k uvedenému uvádí, že zaměstnanec byl proškolen v řádu minut (více navíc s ohledem, že jeho pracovní vztah trval 8 hodin) ani nebylo myslitelné. Během zaškolení mu byl seznámen s devíti body ovládání stroje typu, usedneme do válce, zasuneme klíč, necháme zahřát, soud nepovažuje za dostatečné seznámení se se strojem, jeho ovládáním a způsobem práce s takovým strojem. Uvedené soud demonstruje například na nutnosti být držitelem tzv. svářecího průkazu, pokud zaměstnanec chce vykonávat kvalifikovanou práci svářeče. Na druhou stranu celá řada majitelů rodinných domků má doma svářečku elektrickým obloukem, kdyby si doma„ potřeboval něco hefnout“. Uvedené však neznamená, že je kvalifikovanou osobou k vykonávání práce svářeče, kde je nutná dodržet celou řadu bezpečnostních opatření (ochrana zraku, odvod spalin, ochranný oděv a atp.). Poškozený zaměstnanec nebyl držitelem strojnického oprávnění, a ani řidičského průkazu. Pokud jde o řidičský průkaz, v tomto ohledu nejde o vedení vozidla na veřejné komunikaci, ale o další znalosti vedení vozidla (základní fyzikální vlastnosti - jejichž znalosti poškozený zaměstnanec nemá). Uvedené základní znalosti fyzikálních a mechanických skutečností se projevili v posuzované věci - poškozený zaměstnanec najel na štěrkovou krajnici, kde následně (za) fungovali základní fyzikální principy, o kterých zaměstnanec nebyl poučen a nevěděl jakým způsobem jim buď předejít, nebo na ně reagovat. Navíc poškozený zaměstnanec nebyl seznámen (a vzhledem k délce pracovního poměru, ani nemohl být) seznámen s kompletním návodem k obsluze, který je v rozsahu 77 stran a bezpečnostní příručkou, která je v rozsahu 59 stran.

31. Soud dospěl k závěru, že nedostatečné poučení a zkušenosti poškozeného s vedením vibračního válce představovali základní důvody vzniku posuzované nehody. Žalobci nepostupovali tak, aby nedošlo k neodůvodněné újmě na zdraví jiného. Navíc v ohledu k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nedostatečná kvalifikace poškozeného zaměstnance (byť tato kvalifikace není vyžadována příslušnými zákonnými předpisy /což soud považuje spíše za legislativní nedostatek spíše než legislativní záměr/) byla hlavní příčinnou vzniku nehody. V tomto ohledu soudu nezbylo nic jiného, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. <b>VI. Náhrada nákladů řízení</b> 32. Žalovaná byla ve sporu úspěšnou, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč. Podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby představující písemné vyjádření ze dne 11. 2. 2021 účast na soudním jednání dne 13. 7. 2021 účast na soudním jednání dne 2. 11. 2021 3x režijní paušál jako náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (celkem 900 Kč).

33. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.