9 C 35/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 87 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 500 Kč.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit soudní poplatek ve výši 4 380 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 8. Žalobce se u zdejšího soudu žalobou domáhal doplacení pojistného plnění z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] s žalovanou ze dne 7. 4. 2018. Jeho nárok měl spočívat v tom, že při příležitostném paraglidingu utrpěl dne 22. 4. 2019 úraz spadající pod pojistnou ochranu a měl tedy od žalované inkasovat pojistné plnění ve výši 7 000 Kč za prodlouženou léčbu zranění a 80 000 Kč jako odškodnění trvalých následků spojených se zlomeninou patní kosti. Žalovaná však žalobci vyplatila pouze 31 500 Kč, načež začala po žalobci uplatňovat navrácení i této již vyplacené částky z toho důvodu, že žalobce se paraglidingu věnoval na amatérské úrovni, která pojistkou není kryta. Žalobce podotýkal, že se během platnosti pojistné smlouvy žádné soutěže neúčastnil, pročež není naplněna výluka pojištění. Žalobce kategoricky odmítl, že by v inkriminovaný den (22. 4. 2019), kdy došlo k jeho zranění při paraglidingu, byl účasten závodu, který se na tomtéž místě, kde zranění utrpěl, konal. To dokládá i fakt, že žalobce nebyl na žádném závodě v onen den registrován. Zároveň nelze z registrace žalobce v Českém poháru paraglidingu (dále jen„ ČPP“) dovozovat, že by se automaticky účastnil soutěží, když ze zaznamenaných míst letů žalobce jednoznačně vyplývá, že paragliding vykonává pouze na úrovni rekreační. Závěrem žalobce podotkl, že soutěž Hop na sud 2019 je pouze pravidelné setkání vyznavačů rekreačního paraglidingu a jeho účast (nadto mimo pojistné období pojistné smlouvy) na této soutěži tedy nikterak nedokládá jeho ambice věnovat se paraglidingu jinak než na rekreační úrovni. Žalobce má rovněž za to, že veškeré skutečnosti by měly být posuzovány pouze do dne 22. 4. 2019, pozdější účast na soutěžích by nemělo mít na hodnocení trvalých následků vliv. Žalovaná se na výzvu soudu vyjádřila k žalobě tak, že žalobu ani co do důvodu ani co do výše neuznává a proto navrhla soudu žalobu zamítnout. Poukázala na to, že místem zranění žalobce bylo místo nejvíce využívané pro paraglidisty, přičemž v tento den se na tomto místě konal i úvodní závod ČPP a současně závod Raná CUP 2019. Ohledně vyplacení pojistného plnění žalovaná uvedla, že až po přešetření pojistné události vyšlo najevo, že žalobci tento nárok nevznikl, neboť během let 2017 a 2018 létal nikoli rekreačně (včetně zahraničních letů), když dohromady nalétal 11 hodin a 49 minut soutěžních letů. Žalovaná se v této souvislosti odvolává na své pojistné podmínky, ve kterých je stanoveno, že paragliding je pojištěn pouze pro případ rekreačního výkonu sportu, nikoli při amatérské aktivitě, která již zahrnuje soutěže po širokou veřejnost. Žalovaná polemizuje i nad způsobenými trvalými následky žalobce, když pouze několik měsíců po jeho zranění, v důsledků něhož mu měly trvalé následky vzniknout, se aktivně účastnil soutěže Hop na sud 2019. Tvrzenou účastí žalobce na soutěži Šumavská palačinka ve dne 7. 9. – 9. 9. 2018 žalovaná uvádí, že se žalobce zúčastnil soutěže i za dobu trvání pojistné smlouvy. Z výše uvedeného proto není jeho (amatérská) činnost kryta pojistnou smlouvou. Účastníci řízení učinili při jednání soudu nespornou skutečností, že žalobce vypověděl pojistnou smlouvu dne 14. 2. 2019, nicméně v době úrazu (22. 4. 2019) pojištění stále platilo. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci navrhli. Soud však zamítl návrh žalobce na provedení důkazu ve formě jeho účastnického výslechu, neboť intenzita jeho paraglidingových aktivit byla prokázána provedenými listinnými důkazy a jeho výpověď by tak byla v rozporu s § 131 o.s.ř.. Nad to je třeba upozornit na v podstatě mizivou důkazní váhu účastnické výpovědi obecně. Z výslechu žalobce by proto soud nemohl učinit žádná relevantní skutková zjištění. Totéž platí o audiozáznamu z pobočky [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 11. 2020, dále výslechu zprostředkovatele pojistné smlouvy a výslechu členů paraglidingové komunity. První dva důkazní návrhy měly prokazovat, jakým způsobem se mají vykládat ustanovení pojistné smlouvy. Toto je ale právě podstatou předmětného sporu a je na soudu, aby tak učinil. Nadto soud podotýká, že žalobce osobně uzavíral (a podepisoval) pojistnou smlouvu včetně smluvní a předsmluvní dokumentace k ní, kde svým podpisem potvrdil vědomost o obsahu smlouvy Generální reprezentantka žalované, s níž žalobce rozhovor vedl, by proto pouze vyložila smluvní ujednání, které má však soud již doložené pojistnou smlouvou a smluvní dokumentací. O výslechu (výkladu smlouvy) zprostředkovatele pak platí obdobné. Navíc se lze jen těžko domnívat, že (vzhledem k časovému odstupu od zprostředkování smlouvy) by z tohoto výslechu učinil nějaká podstatná skutková zjištění. Výslech členů paraglidingové organizace byl navržen k prokázání fungování systému zaznamenávání letů, což pro řízení není podstatné, když bylo prokázáno, jaké konkrétní lety uskutečnil sám žalobce. Rovněž byl zamítnut návrh žalobce na doplnění dokazování formou znaleckého posudku. K tomu soud uvádí, že provedení tohoto důkazu nebylo v souladu s procesní ekonomií zapotřebí, neboť soud zprvu zkoumal základ nároku jako takový. Až posléze by (v případě, že by byl základ nároku žalobce dán), přistoupil k vypracování znaleckého posudku s cílem„ ocenit“ trvalé následky žalobce. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce uzavřel dne 6. 4. 2018 s žalovanou smlouvu označenou jako„ [anonymizována tři slova] Č. [číslo]“ (dále jen„ pojistná smlouva“), v jejímž návrhu na uzavření bylo sjednáno v dokumentu„ Tabulka sportů“ to, že paragliding je jakožto sport standardně pojištěn pouze na úrovni provozování jako příležitostného sportu, což zahrnuje volnočasové aktivity a zážitkové akce; na úrovni amatérské (pravidelný tréning nebo účast v soutěžích) pojištěn není a nelze jej ani pro tyto aktivity připojistit. Tabulka rozděluje každý jednotlivý sport na tři úrovně: 1. příležitostnou, 2. amatérskou (pravidelný tréning a/nebo účast v soutěžích nejvýše na krajské úrovni nebo v soutěžích pro širokou veřejnost) a 3. nejvyšší (sport je převážným zdrojem příjmu). Například hraní kuželek je standardně pojištěno na všech třech úrovních provozování tohoto sportu, zatímco potápění se žraloky není pojištěno ani na té nejnižší úrovni výkonu sportu (prokázáno uvedeným návrhem smlouvy, tabulkou sportů v ní obsaženém a přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy s podpisem žalobce i pojišťovacího zprostředkovatele). Na důkaz uzavření smlouvy zaslala žalovaná žalobci potvrzení o uzavření pojistné smlouvy (prokázáno uvedeným potvrzením ze dne 20. 4. 2018) a vydala žalobci pojistku platnou od 7. 4. 2018 s počátkem pojištění tentýž dnem (prokázáno pojistkou k pojistné smlouvě životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo]). Žalobce nahlásil žalované pojistnou událost – úraz ze dne 22. 4. 2019, při kterém při pozemním nácviku zacházení s padákovým kluzákem vlivem poryvu větru dopadl patou na kámen (prokázáno kopií hlášení pojistné události od žalobce ze dne 23. 4. 2019). Žalobci byly kovy po zlomenině patní kosti extrahovány až 11. 3. 2020 (prokázáno ambulantní zprávou [nemocnice] ze dne 11 3. 2020). Žalovaná oznámila žalobci ukončení šetření pojistné události a vyplacení pojistného plnění 31 500 Kč na základě doložené zdravotní dokumentace od žalobce stran jeho úrazu (prokázáno Informací ke škodě č. 2019 ze dne 29. 4. 2019). Následně žalovaná uplatnila po žalobci nárok na vrácení pojistného plnění v souvislosti s prošetřením pojistné události (prokázáno dopisem„ Informace ke škodě“ ze dne 31. 7. 2020 a dále dopisem adresovaným advokátovi žalobce dne 7. 1. 2021, označený jako„ Škodní událost č. 2019“). Žalobce podal České obchodní inspekci, oddělení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR), návrh na zahájení řízení, přičemž tento orgán dospěl k závěru o tom, že intenzita žalobcova zapojení v paraglidingu je pouze občasná rekreační záliba, z toho důvodu vyzvala žalovanou k přehodnocení stanoviska o odmítnutí pojistného plnění (prokázáno vyrozuměním o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 1. 2021). [ulice] obchodní inspekce je však orgánem, na který se žalobce jakožto spotřebitel může obrátit pouze v rámci sporů z pojistných smluv neživotního pojištění (prokázáno předsmluvními informacemi k pojistné smlouvě [číslo]). Žalobce v roce 2017 vykonal čtyři paraglidingové lety a v roce 2018 vykonal lety dva (prokázáno detailem pilota – žalobce na internetových stránkách [webová adresa]). V roce 2017 přitom žalobce měl jeden odlétaný závod (prokázáno žebříčkem [anonymizováno] [rok] na stránkách [obec] ligy paraglidingu 2017 – [anonymizováno]). Dne 22. 4. 2019, kdy žalobce úraz utrpěl, se na stejném místě konal závod Raná Cup 2019 a současně se uskutečnil úvodní závod ČPP (prokázáno letákem na Raná Cup 2019 a pravidly soutěže ČPP). Žalobce rovněž figuroval na výsledkové listině závodu [ulice] palačinka na [anonymizováno] místě (prokázáno žebříčkem ze závodu Šumavská palačinka PGA 2018: Liga ČR), který se konal ode dne 7. 9. 2018 do 9. 9. 2018 (prokázáno informacemi o akci na internetové stránce [webová adresa]). Žalobce se dále umístil v roce 2019 na [anonymizováno] místě v soutěži Hop na sud 2019 (prokázáno výsledkovou listinou uvedené soutěže). Žalobce je veden jako bývalý pilot v programu Talenti pg pod Svazem Paraglidingu Letecké amatérské asociace ČR (prokázáno seznamem bývalých pilotů). Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.“), dle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle § 2774 odst. 2 o. z. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná. K takovému závěru soud dospěl po hodnocení každého důkazu jednotlivě a všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti. V první řadě je nutné podotknout, že žalobce svůj nárok odvozuje od pojistné smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou, a v níž jsou daná kritéria pro případné pojistné plnění a současně povinnosti, které váží obě strany. Pojistnou smlouvu je nutné vykládat v kontextu celého smyslu pojištění včetně VPP. Smyslem pojištění zde bylo mj. odškodnit pojištěnému (žalobci) případný úraz, v tomto konkrétním případě úraz ze dne 22. 4. 2019, avšak pouze splňuje-li pojistné podmínky. V daném případě je touto podmínkou úroveň provozování sportu podle Tabulky sportů, která je součástí pojistné smlouvy. Jinými slovy řečeno, žalobce by měl nárok na pojistné plnění pouze za předpokladu, vykonával-li by paragliding pouze v úrovni příležitostné, tj. na bázi volnočasové aktivity či v rámci zážitkových akcí. Uvedené omezení spočívá v úmyslu žalované zabránit nadměrnému podstupování rizik a představuje zcela legitimní způsob projekce nebezpečnosti a rizikovosti každého jednotlivého sportu zvlášť. Tabulka je natolik komplexní a přehledná, že rozděluje každý jednotlivý sport na tři úrovně: 1. příležitostnou, 2. amatérskou (pravidelný tréning a/nebo účast v soutěžích nejvýše na krajské úrovni nebo v soutěžích pro širokou veřejnost) a 3. nejvyšší (sport je převážným zdrojem příjmu). V této tabulce žalovaná zcela logicky a předvídatelně reflektuje nebezpečnost toho kterého sportu, který je v ní uvedený. Stupeň pojištění/možnosti připojištění/nepojištění je pak odvislý od objektivní nebezpečnosti daného sportu. Uvedené lze jednoduše demonstrovat na příkladu, kdy hraní kuželek je standardně pojištěno na všech třech úrovních provozování tohoto sportu, zatímco potápění se žraloky není pojištěno ani na té nejnižší úrovni výkonu sportu. Je tedy zcela logickým vyústěním nebezpečnosti paraglidingu, že tento sport je standardně pojištěn pouze při příležitostném výkonu, přičemž na amatérské úrovni pojištěn není a nelze jej ani jakkoliv připojistit. Odkazuje-li tedy žalobce na vyrozumění České obchodní inspekce o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, který ve svém rozhodnutí zahrnuje poukaz na judikát 28 Cdo 864/2008, zdejší soud tento judikát neshledává v tomto případě aplikovatelným, neboť jak je uvedeno výše, pojistné podmínky (příloha návrhu smlouvy – tabulka sportů) byly vyloženy zcela jednoznačně a nezaměnitelně. V této souvislosti nelze nepoukázat na to, že Česká obchodní inspekce neměla ani zmocnění stran o sporu mimosoudně rozhodovat, neboť strany si mezi sebou ujednaly, že ve sporech ze životního pojištění bude (v případě mimosoudního řešení) rozhodovat finanční arbitr. Jádrem sporu bylo určit, na jaké úrovni žalobce paragliding za dobu trvání pojistné smlouvy provozoval. V tomto případě musel soud přisvědčit žalobci v tom, že intenzitu výkonu sportu je zapotřebí zkoumat pouze co do období účinnosti pojistné smlouvy, tj. od 7. 4. 2018 do uplynutí výpovědní doby (min. do 22. 4. 2019 dle nesporného tvrzení stran). Dřívější soutěžní klání, jichž se žalobce účastnil v letech 2017 a 2018 (před uzavřením smlouvy) tedy nebral soud pro posouzení intenzity zapojení žalobce v potaz. Vycházeje však z tabulky sportů, musel soud dospět k závěru, že účastí v soutěžích ztrácí žalobce nárok na vyplacení pojistného plnění od žalované. Přestože tedy ze statistik vedených na jméno žalobce na stránkách České ligy paraglidingu ani z detailu pilota na stránkách [webová adresa] nelze usuzovat, že by žalobce podstupoval pravidelný tréning paraglidingu, lze se spolehlivě dovědět, že žalobce za dobu trvání pojištění podstoupil soutěž v paraglidingu. Bylo tomu tak mezi dny 7. 9. 2018 až 9. 9. 2018, kdy žalobce opakovaně soutěžil v přesnosti přistání dokonce v šesti kolech soutěže. Tím proto naplnil min. amatérskou úroveň provozování paraglidingu, pročež soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť paragliding není na takové sportovní úrovni žalovanou pojištěn. K tomu soud dodává, že si lze jen stěží představit, že by žalobce byl veden Svazem Paraglidingu Letecké amatérské asociace ČR za bývalého pilota v programu Talenti pg, vykonával-li by paragliding pouze rekreačně. Uvedené pak mimo jiné svědčí i o jeho zapojení do paraglidingu přinejmenším na úrovni amatérské. Za všech výše uvedených skutečností tedy soud uzavírá, že účastí na soutěži Šumavská palačinka, evidence žalobce jako bývalého talenta paraglidingu a jeho několikanásobná účast na zahraničních letech předznamenává, že paragliding vykonával nikoli pouze příležitostně, pročež nebyl dle tabulky sportů (přílohy pojistné smlouvy) žalovanou pro takový případ úrazu pojištěn, jak je zřetelně dáno najevo onou tabulkou sportů. Podle § 2758 o.z. proto žalovaná není povinna poskytnout žalobci pojistné plnění, neboť úraz ze dne 22.4.2018 není nahodilou událostí, která je kryta pojištěním. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani co do doplacení několika denních paušálních částek na odškodnění za úraz ve výši 7 000 Kč, ani za způsobené trvalé následky ve výši 80 000 Kč, a proto jí zamítnutl. Nadto soud uvádí, že žalobce se zúčastnil soutěže Hop na sud 2019 poté, co se mu stal úraz, avšak ještě dlouho před tím, než mu byly dne 11. 3. 2022 extrahovány části kovu z patní kosti. Uvedené pak vypovídá o tom, že i po dobu léčení žalobce aktivně soutěžil a jeho úraz mu v soutěžení nebránil. Vznik trvalých následků žalobce v souvislosti s jeho úrazem by se tedy rovněž dal považovat za diskutabilní, nicméně s ohledem na to, že soud z důvodu, že není dán základ nároku, k trvalým následkům další dokazování neprováděl a žalobu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající výhradně z paušální odměny za 5 úkonů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. vyjádření ve věci samé k žalobě, 2. doplnění skutkových tvrzení, 3. příprava na jednání a 4. a 5. účast na jednání soudu). Soud tedy přiznal žalované náhradu v celkové výši 1 500 Kč. Ohledně povinnosti žalobce uhradit soudní poplatek stanovené ve výroku III. tohoto rozsudku soud uvádí, že tak učinil v souladu s § 9 odst. 6 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a proto soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku v příslušné výši (položka 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků). Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody. Lhůtu k zaplacení soudního poplatku soud uložil dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.