9 C 38/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 266 993,10 Kč s příslušenstvím a částky 4 600 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 266 993,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 5. 2. 2020 do zaplacení a částky 4 600 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 135 411,59 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice náklady státu ve výši 0 Kč, do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 266 993,10 Kč s příslušenstvím a částky 4 600 Kč z titulu uplatněného pojistného plnění. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, došlo k poškození pásového rypadla , značka, , výrobní číslo , hodnota, , rok výroby , hodnota, (dále také jen „rypadlo“), které se projevilo nadměrnou hlučností a zasekáváním otoče rypadla. S rypadlem v tu dobu pracoval jednatel žalobkyně. K poškození rypadla došlo v důsledku prací na šikmém svahu, když obsluhovatel rypadla použil hydraulické rameno k zapření se o podklad za účelem předejití převrácení stroje. Poškozené hydraulické rameno bylo následně odvezeno k autorizovanému opravci, který po dokončení opravy vystavil žalobkyni fakturu na částku 296 659 Kč bez DPH. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva s předmětem pojištění pásové rypadlo a spoluúčastí 10 %, min. však 10 000 Kč. Dne , datum, oznámila žalobkyně žalované pojistnou událost, následně technik žalované pásové rypadlo prohlédl přímo u autorizovaného opravce. Žalovaná však uplatnila výluku z pojištění dle čl. 3 odst. 2 písm. f) ZPP a pojistné plnění žalobkyni ani částečně neposkytla, což odůvodnila tím, že k poškození ložiska došlo trvalým provozem rypadla. Žalobkyně se poté obrátila na soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který ve svém znaleckém posudku ze dne , datum, konstatoval, že poškození reduktoru otoče vzniklo v přímé souvislosti s nárazem ramene a jeho vystavení nestandardnímu zatížení, s tím, že vyloučil možnost, že by k poškození došlo postupným opotřebením rypadla. Žalobkyně současně uplatňuje po žalované též nárok na zaplacení částky 4 600 Kč, která odpovídá nákladům na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Připustila, že dne , datum, provedla prohlídku poškozeného reduktoru otoče prostřednictvím jednoho ze svých techniků, avšak následně předala pojistnou událost k posouzení společnosti , právnická osoba, , přičemž technik této společnosti vyloučil možnost vzniku poškození z důvodu, který uvádí žalobkyně. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, považuje žalovaná za nepřezkoumatelný, neboť z něj nevyplývá, jak znalec došel k názoru, že žalobkyní popisovaný stav je možný. Žalovaná dále tvrdila, že dle návodu a školení pro strojní průkaz je manévr provedený obsluhou stroje zakázaný, a proto byla oprávněna pojistné plnění odmítnout z důvodu výluky dle čl. 3 odst. 1 písm. b) ZPP. Současně má za to, že výše ceny opravy a její účelnost není žalobkyní nikterak podložena. V průběhu řízení doplnila, že nehodový dej popsaný jednatelem žalobkyně neodpovědí závěrům revizního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (jež ztvrdil závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který zpracoval pro žalovanou odborné vyjádření, závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, zcela vyvracející), dle kterého je příčina poškození v chybné obsluze, resp. v porušení preventivní povinnosti obsluhy či vlastníka (při první známce problému se měl stav odstavit a zkontrolovat), žalobcem deklarované poškození představuje až následnou škodu vzniklou porušením povinností obsluhy stroje. Jelikož žalobkyně neustála svou povinnost tvrzení a důkazní z hlediska tvrzení o škodném ději a jeho příčině, je bezpředmětné zabývat se případnou výší náhrady škody.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a doplnil dokazování výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (člena znaleckého ústavu, jež zpravoval písemné odborné vyjádření), svědka Pleši (pracovníka autorizovaného servisu) a účastnickým výslechem jednatele žalobkyně. Z důvodu nesouladu závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, s odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nechal soud rovněž zpracovat znalecký posudek od , tituly před jménem, , jméno FO, , který lze vnímat jako revizní, neboť reviduje jednak závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a konkurenčního odborného posouzení , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem4. Mezi účastnicemi řízení je nesporné, že spolu uzavřely dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , v rámci níž bylo sjednáno strojní pojištění, živelné pojištění a pojištění pro případ odcizení rypadla; nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky a Zvláštní pojistné podmínky. Dále je nesporné, že žalovaná eviduje pojistnou událost č. , hodnota, ze dne , datum, , při které mělo dojít k poškození otoče rypadla jeho zapřením o zem z důvodu odvrácení převrácení rypadla.

5. Mezi stranami zůstává sporné, jak došlo k poškození rypadla, zda k němu došlo v důsledku žalobkyní tvrzeného děje nebo k poškození došlo následkem trvalého provozu nebo ještě jiným způsobem.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně vlastní pásové rypadlo , značka, výrobní číslo: , hodnota, (prokázáno kupní smlouvou ze dne , datum, a fakturou ze dne , datum, ). Žalobkyně uplatnila u žalované nárok na vyplacení pojistného plnění za pojistnou událost – poškození pásového rypadla dne , datum, (prokázáno oznámením škodní události majetku č. , hodnota, ze dne , datum, ). Obsluha stroje odpracovala na rypadlu po nárazu ramene ještě tři hodiny (prokázáno sdělením opravce pásového rypadla ze dne , datum, ). Opravce , právnická osoba, vyúčtoval žalobkyni za opravu pásového rypadla částku 296 659 Kč bez DPH, která byla splatná dne , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, ).

7. Žalovaná nevyplatila žalobkyni za pojistnou událost ze dne , datum, ničeho, neboť její nárok odmítla s tím, že při prohlídce rypadla zjistili, že poškození reduktoru bylo způsobeno destrukcí ložiska reduktoru, přičemž způsob poškození převodovky nasvědčuje dlouhodobému působení provozu (prokázáno oznámením žalované ze dne , datum, a , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou s dostatečným předstihem před podáním žaloby k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20. 4. 2020).

8. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně soud zjistil, že při škodní události jednatel žalobkyně obsluhoval stroj, když s ním stál na hraně výkopu. Najednou ucítil, jak rypadlo začíná ujíždět a on při otáčení lžíce narazil do zeminy. Rypadlo se nárazem posunulo o cca. jeden metr a jemu se nezdálo, že by se s ním něco stalo; pracoval s ním pak další tři až čtyři hodiny, ale už po půl hodině se začalo ozývat cvakání a skřípání.

9. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že znalec rypadlo neprohlížel, a dále, že dospěl (na základě informace poskytnuté Servisní organizací , právnická osoba, ) k závěru, že k poškození rypadla došlo nestandardním pohybem ramene – nárazem při zapření ramene při snaze obsluhy zabránit převrácení rypadla a nedošlo k němu vlivem postupného provozního opotřebení. Žalobkyně uhradila za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 4 600 Kč. Z Dodatku č. , hodnota, k posudku č. , hodnota, bylo zjištěno, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, doplnil, že odborné posouzení , tituly před jménem, , jméno FO, je přijatelné, avšak nevyvrátilo závěru servisní organizace , právnická osoba, (že nestandardní zatížení ramene mohlo způsobit poškození reduktoru otoče), a dále doplnil, resp. přehodnotil, že poškození otoče mohl buď způsobit výrobně vadný díl dodaný při modernizaci otoče, nebo kombinace hypotéž 1, 2, 3, tj. že dochází k postupnému opotřebení dílů otoče, postupně uniká náplň, nárazem dochází k porušení těsnosti gufera a masivnímu úniku oleje, načež po třech hodinách provozu může dojít k havárii – destrukci otoče (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , citovaným znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně Dodatku č. , hodnota, ).

10. Z odborného posouzení ze dne , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soud zjistil, že hypotéza spočívající v poškození jednotlivých součástek kolizí se znalci jeví jako méně technicky přijatelná, neboť zjištěná poškození neodpovídají takovému průběhu, který líčí žalobkyně a autorizovaný servis. Znalec za nejvíce pravděpodobnou, resp. hypotézu, kterou dle jeho závěru nelze zamítnout, považuje tu, v níž uvádí, že k havárii ložiska došlo provozním opotřebením, jelikož rypadlo má odpracováno přibližně 9 000 Mth. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, následně při svém výslechu k závěrům odborného posouzení uvedl, že s velikou pravděpodobností došlo k destrukci ložiska (jednalo se o velkou destrukci, při nějaké havárii to není snadné, aby selhalo v relativně krátké době, odpovídající popisu děje žalobkyní), pokud se s rypadlem pracovalo poté, co začalo vydávat různé atypické zvuky, mohlo dojít k dalšímu většímu poškození. Rypadlo mělo v době škodní události odpracováno 9 000 moto hodin, přičemž k selhání ložiska dochází mezi 7 000 - 12 000 moto hodinami. K poškození nemohlo dojít v důsledku jednorázového zapření ramene, tj. nárazu (popisovanou nehodovou událostí) – typ prasklin by byl jiný (lomená plocha by musela vypadat jinak), nelze však vyloučit, zda zapření ramene urychlilo již degenerační proces, nebo zda děj se tak, jak je popsán stal.

11. Svědek , jméno FO, , pracovník autorizovaného servisu, ve věci uvedl, že žalobkyni vyjma dvou servisních oprav žádné kontroly rypadla neprováděli. Svědkův kolega reduktor demontoval a do servisu přivezl jen ten. V tu dobu již olej v reduktoru nebyl, neboť byla poškozená gumová gufera, a proto olejové náplně vytekly již předtím. V rámci servisního plánu není počítáno s výměnou reduktoru, životnost reduktoru je v podstatě životností rypadla.

12. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že rypadlo je konstruováno na těžké práce, a proto náraz i s vysutou lžící do nevytěžené hlíny se znalci jeví jako nejméně pravděpodobný. K tomu podotýká, že stáří stoje je více než 9 000 odpracovaných hodin, a proto by se případná konstrukční vada již projevila. Jako příčina poškození tak do úvahy připadá opotřebení ložiska, zanedbání servisu nebo neprovedená výměna olejů v předepsaných intervalech. Celková náplň oleje je 11 litrů, a proto by si jeho vytečení na podvozek rypadla v průběhu práce musela všimnout obsluha rypadla i přivolaný technik. Příčinou poškození je s největší pravděpodobností blížící se jistotě nepřítomnost oleje v redukční skříni převodovky. Celkovou destrukci redukční převodovky umocnilo pokračování v práci až do úplného zadření. Jelikož je redukční převodovka po pravé straně v blízkosti kabiny strojníka, nebylo možno zvuky přeslechnout. Pokud by k odstavení stroje došlo po prvním zjištění neobvyklých zvuků, devastace redukční převodovky by nedospěla až k její nefunkčnosti. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve shodě s , tituly před jménem, , jméno FO, shledává jako nejpravděpodobnější hypotézu spočívající v tom, že k havárii ložiska došlo provozním opotřebením. Při ústním jednání znalec ve svém výslechu doplnil, že k destrukci redukční převodovky došlo tím, že v rypadle olej nebyl. Uvedl, že v kabině rypadla bylo nainstalované i rádio, tudíž pokud je v kabině slyšet rádio, byly by slyšet i zvukové projevy destrukce ložiska; celková hlučnost rypadla v tomto ohledu není tak podstatná.

13. Z ostatních provedených důkazů (zejména z komunikace mezi autorizovaným servisem a účastnicemi řízení) soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

14. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování (k prokázání skutkového tvrzení o řádném servisu rypadla) svědeckou výpovědí servisního technika (jehož žalobkyně řádně nespecifikovala), opětovnou účastnickou výpovědí jednatele žalované, daňovými doklady za nákup materiálu pro údržbu reduktoru otoče a vyjádřením autorizovaného servisu (jež žalobkyně přes poučení dle § 118a o. s. ř. u ústního jednání konaného dne 26. 9. 2024 a soudem poskytnutou lhůtu nepředložila), když pravidelnost servisu a řádná péče o rypadlo není předmětem tohoto sporu. Jakkoli nelze určit přesnou příčinu destrukce reduktoru otoče, soud musí vycházet z hypotéz uvedených v odborném vyjádření, resp. znaleckých posudcích. Pravidelnost servisu a řádné dolévání olejových kapalin do rypadla nadto nelze objektivně prokázat, neboť i kdyby žalobkyně předložila soudu účtenky za pořízen olejové kapaliny, neměla by jak prokázat, že (popř. kdy) tyto následně nalila do příslušných nádrží rypadla. Uvedené důkazní návrhy proto soud pro jejich nadbytečnost zamítl.

15. Zamítnut byl i důkazní návrh spočívající v zadání revizního znaleckého posudku dalšímu znalci. Žalobkyně tento důkazní návrh činí z toho důvodu, že nesouhlasí se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . V této souvislosti má soud za to, že pouhá pochybnost účastnice řízení ohledně závěrů vyjádřených ve znaleckém posudku, které nehrají v její prospěch, není sama o sobě důvodem ke zpracování revizního znaleckého posudku. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje veškeré předepsané náležitosti a s ohledem na nedostatek podkladů stran nehodového děje, který si však žalobkyně zapříčinila sama tím, že tento nedostatečně zdokumentovala, soud tento znalecký posudek vnímá jako dostatečně zdůvodněný. Z výše uvedených důvodů proto soud další důkazní návrhy žalobkyně zamítl. K zamítnutí důkazního návrhu na výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud uvádí, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl v průběhu soudního řízení opakovaně k ústnímu jednání předvoláván, ani jednou se však nedostavil; současně vzhledem ke kvalitě a rozsahu jeho znaleckého posudku (rozebráno viz bod 19) nepovažoval soud za účelné trvat na jeho výslechu, když strana žalující jeho opětovný výslech požaduje poté, co závěr revizního znaleckého posudku nevyplývá v její prospěch (přestože na výslechu znalce , tituly před jménem, v průběhu řízení již netrvala – viz prohlášení ze dne 28. 11. 2022 - čl. 152, a dále viz její vyjádření jednak v závěru ústního jednání ze dne 6. 10. 2022 a jednak v úvodu ústního jednání konaného dne 10. 1. 2023 – že „znalce opakovaně bez odezvy kontaktovala, a pokud se tento nedostaví ani na další jednání, žalobkyně na něm pravděpodobně trvat nebude a bude předpokládat zpracování revizního znaleckého posudku“). Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (přes jeho doplnění) není patřičně odůvodněn, není z něj jasné, jak k uvedeným závěrům dospěl, a znalec by tudíž musel podat zcela nový znalecký posudek při ústním jednání, k čemuž ovšem výslech znalce sloužit nemá, zej. byl-li proveden důkaz znaleckým posudkem revizním, jehož závěry soud považuje a přesvědčivě a korespondující s ostatními v řízení provedenými důkazy.

16. Žádné další důkazní návrhy již ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

17. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vlastní rypadlo, které bylo dne , datum, poškozeno při práci na výkopu zeminy. Jednatel žalobkyně, který s ním v té době pracoval, narazil ramenem rypadla do zeminy, poté (když pokračoval v práci) začal slýchávat občasné nestandardní (skřípavé a cvakavé) zvuky, přesto s rypadlem ještě další tři až čtyři hodiny pracoval dále. Následně přijel autorizovaný opravce rypadla a část z něj si odvezl, rozebral a opravil. V době provádění opravy nebyl v rypadle žádný olej. Za opravu vyúčtoval žalobkyni částku 296 659 Kč bez DPH. Žalobkyně uplatnila u žalované nárok na pojistné plnění dne , datum, , ta ale s odkazem na VPP a ZPP neplnila, neboť dospěla k závěru, že vznik poškození rypadla je důsledkem dlouhodobého působení provozu. Rypadlo má odpracováno přibližně 9 000 Mth, ložisko vydrží 7 – 12 tisíc Mth. Příčinou poškození je s největší pravděpodobností blížící se jistotě nepřítomnost oleje v redukční skříni převodovky, přičemž pokračováním v práci poté, co rypadlo začalo vydávat nestandardní zvuky, mohlo docházet ke stupňování poškození. Celkovou destrukci redukční převodovky umocnilo pokračování v práci až do úplného zadření. Jelikož je redukční převodovka po pravé straně v blízkosti kabiny strojníka, nebylo možno zvuky přeslechnout. Jako nejpravděpodobnější možnost vzniku poškození se jeví provozní opotřebení rypadla. V řízení nebylo prokázáno, že by k rozpadnutí součástí reduktoru otoče došlo nárazem, typ prasklin by byl jiný (lomená plocha by musela vypadat jinak).

18. Soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů vyzdvihl zejména skutková zjištění prokázaná znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a odborným posouzením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kteří se jako jediní objektivně vyjádřili k možným příčinám vzniku poškození rypadla. Tito znalci aplikovali své odborné znalosti a na základě nich dovodili možné průběhy nehodového děje. Při formulaci svého závěru nebyli ovlivňováni žádnými jinými subjekty a své hypotézy si kvalitně a pečlivě odůvodnili.

19. V této souvislosti soud uvádí, že ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, sice , právnická osoba, přistupoval též jako k důkazu s obecně vyšší důkazní silou, nicméně po jeho provedení soud zjistil, že tento znalecký posudek nesplňuje předepsané náležitosti znaleckého posudku. Znalec v něm mechanicky přebírá hodnocení autorizovaného opravce rypadla a v závěru znaleckého posudku, v němž mají být jeho slovy vyjádřeny znalcem zjištěné závěry, uvádí toliko závěry autorizovaného servisu [viz body 2) a 4) závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ]. Znalec sám uvádí toliko tři dílčí závěry [viz body 1), 3, a 5) závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ], nicméně tyto závěry znalec nikterak nezdůvodňuje a pouze je přebírá z dokumentace opravce rypadla. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nadto neobsahuje žádné odůvodnění v rozsahu, které by umožňovalo přezkoumatelnost znaleckého posudku [§ 28 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2019 Sb.]. Jelikož znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nesplňoval zákonem předepsané náležitosti, nepřistupoval k němu soud jako ke znaleckému posudku, který by zadal sám soud (§ 127a o. s. ř.), přičemž je zcela bez významu, že tento znalecký posudek nechala zpracovat žalobkyně před zahájením soudního řízení.

20. K hodnocení důkazů soud dále uvádí, že účastnickou výpověď jednatele žalobkyně považoval za důkaz s obecně nižší důkazní silou, neboť účastník nevypovídá pod sankcí trestného činu křivé výpovědi, a navíc je v tomto případě ve sporu velmi osobně a zejména finančně zainteresován, neboť výsledek tohoto sporu bude mít nepochybně dopad do majetkové sféry společnosti. Na druhou stranu svědka , jméno FO, soud považoval za věrohodného, jeho výpověď jako přesvědčivou (svědek vypovídal konzistentně a spontánně, pročež soud nemá důvod pochybovat o jeho vztahu k věci, a to zejména proto, že není ve věci nijak zainteresován).

21. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

22. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle odst. 2 téhož ustanovení odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku.

23. Dle § 2796 odst. 1 o. z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně není důvodný. V projednávané věci žalovaná uzavřela s žalobkyní pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 o. z., na základě níž se jí žalovaná zavázala v případě nahodilé události (pojistné události) poskytnout pojistné plnění. Žalobkyně vzala rovněž na vědomí, že k pojistné smlouvě náleží též VPP a ZPP, které specifikují smluvní vztah např. co do rozsahu pojištění, podmínek výplaty pojistného plnění a případných výluk z pojištění (§ 2774 odst. 1 o. z.).

25. V této souvislosti soud primárně zkoumal, zdali se v případě nehody rypadla ze dne , datum, skutečně jednalo o nahodilou událost, kterou zákon předpokládá.

26. Jednatel žalobkyně, který s rypadlem v době jeho poškození pracoval, popsal nehodový děj tak, že se ramenem rypadla zapřel o nevytěženou zeminu, aby zabránil jeho převrácení v době, kdy stál na nakloněné rovině a rypadlo začalo o metr až metr a půl ze svahu sjíždět. Následně po dobu 3-4 hodin s rypadlem dále pracoval, ale už po půl hodině se začalo ozývat cvakání a skřípání. Znaleckým zkoumáním byla jako příčina poškození posuzovaného stroje (s největší pravděpodobností blížící se jistotě) označena opotřebení ložiska, zanedbání servisu nebo neprovedená výměna olejů v předepsaných intervalech. Nepřítomnost oleje v redukční skříni převodovky způsobila celkovou destrukci redukční převodovky, kdy k poškození nemohlo dojít v důsledku jednorázového zapření ramene, tj. nárazu popisovaného nehodovou událostí, neboť typ prasklin by byl jiný. Celkovou destrukci redukční převodovky umocnilo pokračování v práci až do úplného zadření. V provozním opotřebením rypadla tak nelze spatřovat nahodilou událost, jež v daném případě vedla ke způsobení škody.

27. Pokud jde o průběh nehodového děje, tento žalobkyně prokazuje pouze účastnickým výslechem jejího jednatele a vyjádřením autorizovaného servisu, aniž by byl zdokumentován stav stroje bezprostředně pro „nehodové události“ týkající se množství oleje po nárazu, či při poškození stroje před opravou. Důkazy provedené k návrhu žalobkyně jsou v rozporu provedeným znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který nehodový děj popisovaný jednatelem žalobkyně při účastnickém výslechu shledává jako nejméně pravděpodobný, neboť rypadlo je konstruováno na těžké práce a nárazem rypadla do zeminy by s největší pravděpodobností nemělo dojít k jeho poškození (resp. když příčinou poškození je nepřítomnost oleje v redukční skříni převodovky). Tento závěr podpořil rovněž odborný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který tuto možnost popisovanou žalobkyní shledává jako méně technicky přijatelnou s tím, že naopak jako nejpravděpodobnější hypotézu poškození rypadla spatřuje v provozním opotřebení, opět v souladu se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, .

28. Dále soud považuje za rozporné s obecnou prevenční povinností žalobkyně přecházet škodám na majetku skutečnost, že jednatel žalobkyně, jak potvrdil ve své účastnické výpovědi, pokračoval v práci s rypadlem po dobu tří až čtyř hodin od popisované události, při níž údajně mělo dojít k poškození rypadla, a to za občasného vydávání nestandardních skřípavých a cvakavých zvuků z rypadla. Žalobkyně si počínala nešetrně, když rypadlo ihned neodstavila a nenechala ho prohlédnout servisním technikem. Je tedy pravděpodobné, že pokračováním v práci (za absence dostatečného množství oleje) docházelo k postupné destrukci předmětného ložiska v rypadle. Za takovou příčinu poškození rypadla nicméně žalovaná nemůže odpovídat. Její odpovědnost v tomto ohledu vylučuje čl. 3 odst. 2 písm. f) ZPP, který odnímá žalobkyni právo na poskytnutí pojistného plnění v případě, kdy ke škodě dojde následkem trvalého vlivu provozu nebo přirozeným opotřebením. V této souvislosti soud podotýká, že v době prohlídky ramene rypadla autorizovaným servisem, ke které došlo v rámci hodin po události, při níž došlo k poškození rypadla, nebyl v rameni rypadla přítomný žádný olej. Olej přitom nebyl dle provedeného dokazování nalezen ani na ostatních částech rypadla, ani vyteklý na místě, kde se rypadlo při práci pohybovalo. Taková skutečnost by jistě byla autorizovaným servisem zdokumentována či žalobkyní popisována. Bylo přitom povinností obsluhy rypadla, aby si stav oleje před započetím prací zkontrolovala. Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, rypadlo pojme až 11 litrů oleje. Takové množství oleje se nevytratí znenadání, a tudíž by si žalobkyně měla při řádné péči všimnout, že rypadlo již neobsahuje žádné množství oleje a je tudíž zapotřebí tento neprodleně doplnit. Nulové množství oleje v rypadle hodnotí soud jako selhání žalobkyně a její rezignaci na řádnou údržbu rypadla. Jeví se tudíž jako pravděpodobné, že absencí oleje v rameni rypadla došlo k opotřebení až do té míry, která vedla k jeho destrukci. Tato skutečnost svědčí o oprávněnosti uplatnění výluky z pojištění ze strany žalované.

29. Soud tedy uzavírá, že v nehodovém ději nespatřuje nahodilou událost, která je základním předpokladem pro vznik nároku na pojistné plnění, nýbrž vědomé jednání obsluhy rypadla, které v konečném důsledku mohlo vést k jeho poškození.

30. Vzhledem k výše uvedeným úvahám soud žalobu zamítnul (výrok I.), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by k nehodovému ději došlo tak, jak jej popisovala, resp. že jí popsaný nedohodový děj je příčinné souvislosti se vznikem škody, jíž se po žalované domáhá. I v případě, kdyby nehodový děj vedl k příčině nedostatku oleje v převodovce (což však nebylo dle názoru soudu prokázáno), tento sled událostí by zřejmě nebyl příčinou poškození rypadla, neboť žalobkyně po „nehodě“ stroje stav oleje nezkontrolovala a se strojem nadále (přes nestandardní zvuky) pracovala. Jelikož soud zamítl žalobu z důvodu neprokázání nároku žalobkyně na vyplacení pojistného plnění, bylo nadbytečné zabývat se výší náhrady škody, resp. pojistného plnění.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 135 411,59 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacené a zčásti vyčerpané zálohy na znalecký posudek ve výši 17 799,59 Kč (ze zálohy 20 000 Kč byla použita částka 5 425,09 Kč, tj. polovina svědečného , právnická osoba, , částka 10 574,50 Kč jakožto polovina znalečného , jméno FO, a ještě bude použita částka 1 800 Kč na zaplacení nákladů na účast znalce , jméno FO, na jednání soudu) a nákladů vynaložených na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty předmětu sporu ve výši 271 593,10 Kč (266 993,10 Kč + 4 600 Kč) sestávající z částky 9 420 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí zastoupení a příprava věci, 2. vyjádření k žalobě ze dne 27. 4. 2021, 3. účast na jednání dne 11. 11. 2021, 4. doplňující vyjádření ze dne 3. 6. 2022, 5. účast na jednání dne 6. 10. 2022, 6. účast na jednání dne 10. 1. 2023, 7. účast na jednání dne 21. 3. 2023, 8. vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 3. 2024, 9. účast na jednání dne 26. 9. 2024 a 10. účast na jednání dne 25. 11. 2024) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Konečně advokátovi žalované náleží také DPH ve výši 21 %, jehož je plátcem, které je vypočteno z částky 97 200 Kč (10 x 9 420 Kč + 10 x 300 Kč) ve výši 20 412 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalované. Celkové náklady žalované ve byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Pro úplnost soud konstatuje, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za úkony spočívající ve vyjádření ze dne 4. 10. 2022, doplňující vyjádření ze dne 11. 10. 2022, vyjádření ze dne 2. 5. 2023 a vyjádření ze dne 30. 4. 2024. Tyto čtyři úkony soud hodnotil jako neúčelné a neshledal proto důvod přiznat za ně žalované náhradu nákladů řízení. Jednotlivě k těmto úkonům soud uvádí, že vyjádření ze dne 4. 10. 2022 bylo učiněno bez výzvy soudu a nadto pouhé dva dny před konáním jednání ve věci, kde mohl být jeho obsah sdělen ústně. Žalovaná tímto vyjádřením z vlastní vůle reaguje na repliku žalobkyně, vyjadřuje se k osobě , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a obhajuje jeho odborné posouzení a jeho použitelnost v tomto řízení. Doplňující vyjádření datované ke dni 11. 10. 2022 (doručeno soudu však bylo až 14. 11. 2022) je naopak činěno sedm dní po předchozím vyjádření a pouhých pět dní po ústním jednání. Žalovaná tak kumuluje tři podání do jednoho týdne, během něhož se konalo ústní jednání ve věci, kde mohla svá vyjádření prezentovat. K tomu je vyjádření datované ke dni 11. 10. 2022 stručné a vyjadřuje se toliko k dodatku posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , k němuž žalovaná opět vyzývána nebyla. Soud neshledal důvodné honorovat advokáta žalované též za vyjádření ze dne 2. 5. 2023, neboť žalovaná namísto toho, aby se vyjádřila (na výzvu soudu) k odvolání žalobkyně, využila tento prostor k tomu, aby opětovně reagovala na vyjádření žalobkyně ohledně dotazů na znalce. K tomu jí však soud nevyzýval. Konečně nepřiznal soud žalované ani náhradu nákladů řízení za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 30. 4. 2024 pro jeho stručnost, když žalovaná v něm pouze stroze v pár větách reaguje na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Veškeré tyto úkony tudíž soud shledává jako nikoliv účelně vynaložené k bránění práva žalované, a proto je soud nezahrnul do náhrady nákladů řízení.

33. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci však náklady státu (náklady, které byly soudem vyplaceny na svědečné a znalečné, konkrétně svědečného , právnická osoba, v částce 10 574,50 Kč, znalečné za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 21 149 Kč a znalečné za účast znalce , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání soudu ve výši 3 600 Kč) byly hrazeny z již soudem vybrané zálohy žalobkyně a žalované; naopak přeplatek nespotřebovaných záloh bude účastníkům vrácen právní moci meritorního rozhodnutí. Proto výše nákladů státu byly určena údajem 0 Kč (výrok III.).