9 C 38/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 656,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 21 346,30 Kč.

II. Zamítá se žaloba co do částky 9 310,54 Kč a co do příslušenství tvořeného zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 284,05 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 311 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám její zástupkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 10. 3. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 30 656,84 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, jakožto původní věřitelka pohledávky, uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínkách byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná ničeho neuhradila, proto žalobkyně po žalované požaduje částku nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 346,30Kč, smluvního úroku v celkové částce 8 937,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 373,79 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Pro případ, že by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje nárok části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby neúspěšně k úhradě dlužné částky. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie s tím, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala zcela nečinná.

3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, učinil soud po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a to prostřednictvím platby dne 5. 5. 2023 na účet žalované. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 7. 5. 2023, a to v celkové výši 51 600,96 Kč, když se zavázala zaplatit úrok podle zápůjční úrokové sazby 114,25 % p.a. a RPSN 197,80 % (ročně), jakož smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (prokázáno předmětnou smlouvou ze dne datum). Původní věřitelka, společnost právnická osoba zaslala dne 5. 5. 2023 žalované částku 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu pod VS č. var. symbol, jehož majitelem a jediným disponentem byla žalovaná (prokázáno potvrzeními o provedených platbách, sdělením právnická osoba. 8. 4. 2026). Společnost právnická osoba postoupila pohledávku na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025, včetně přílohy obsahující seznam pohledávek zahrnující pohledávky žalované). Žalobkyně žalovanému řádně oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2025 a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 7. 2025, včetně potvrzení o podání zásilky).

5. Žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni nesplacenou část jistiny ve výši 21 346,30 Kč uhradila, soud proto vycházel z tvrzení samotné žalobkyně, že nesplacená část jistiny činí tuto částku.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, dle které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s úroky a dalšími poplatky, což ve vztahu k jistině ve výši 21 346,30 Kč neučinila. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované, což však žalobkyně neprokázala a v žalobních tvrzeních uvedla, že nenavrhuje další důkazy, dospěl soud k závěru, že smlouva je neplatná. Ve spise rovněž není založen žádný důkaz ohledně posouzení úvěruschopnosti (co do příjmové a výdajové stránky úvěrované), ačkoliv si je žalobkyně zcela jistě vědoma této povinnosti s ohledem na jiná řízení související s vymáháním pohledávek. Rovněž z úřední činnosti soudu je známo, že např. dle databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smlouvy (květen 2023) obvyklá úroková sazba u korunových spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pod 10 % p. a., tudíž úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný a představuje tak další důvod pro považování předmětné smlouvy za absolutně neplatné.

11. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala její právní předchůdkyně žalovanému na jeho bankovní účet ve výši 30 000 Kč bez právního důvodu po odečtení částky, kterou žalovaná již dle tvrzení žalobkyně uhradila, tj. na částku 21 346,30 Kč, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z. tak, že nárok žalobkyně je co do výše bezdůvodného obohacení po právu. Soud tedy žalobě co do nároku spočívajícím v bezdůvodném obohacení v částce 21 346,30 Kč (tj. v rozsahu nevrácené jistiny) jako důvodné vyhověl, a to lhůtě určené za obdobného použití výše uvedeného zvláštního zákonného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (výrok I.). Jelikož je lhůta k plnění určena teprve tímto rozsudkem, neocitla se žalovaná dosud v prodlení, a soud proto žalobu zamítl též v rozsahu požadovaného úroku z prodlení. Ve zbytku žalované částky představované příslušenstvím pak žalobu zamítl (výrok II.)

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, a to v rozsahu jistiny (cca 2/3 sporu), naopak nebyla úspěšná v rozsahu části smluvního úroku, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení (cca 1/3 sporu), tudíž ji náleží 1/3 nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení ve výši 3 933 Kč se sestává ze soudního poplatku ve výši 1 533 Kč a odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 700 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba (když soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč), a dále paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 1/3 z částky 3 933 Kč činí 1 311 Kč.

14. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě plnění soud podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.