Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

9 C 47/2020

č. j. 9 C 47/2020-81

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-09 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2021:9.C.47.2020.3

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátkou, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 10 183 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalobci bylo uloženo zaplatit částku ve výši 10 183 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 679,20 Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobce doručil zdejšímu soudu dne 2. 3. 2020 žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky shora uvedené. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 14. 1 2019 bylo při dopravní nehodě zaviněné pojištěncem žalované poškozen. jeho vozidlo Audi Q8, r.z. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ poškozené Q8“). Poškozené Q8 žalobce nechal opravit u [právnická osoba], a.s., když za tuto opravu byla vyfakturována částka 290 811 Kč, kterou žalovaný uplatnil u žalované, která je pojistitelem viníka nehody. Žalovaná z fakturované částky uhradila 280 628 Kč přímo servisu s tím, že žalobkyně nemá na zaplacení částky 10 183 Kč právo. Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky v žalované výši 10 183 Kč vyzvala, avšak žalovaná do dne podání žaloby dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila přípisem ze dne 14. 5. 2020 a to tak, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává ani z části. Na prvním místě žalovaná má za to, že žaloba není projednatelnou, když žalobkyně v žalobě rezignovala na základní náležitosti žaloby a z této není ani zřejmé co je předmětem žaloby. Žalovaná se pouze omezila na konstatování, že žalobce po dobu užívání náhradního vozidla ujel 1 726 km což žalovaná násobí částkou 9,90 Kč na kilometr, což je částka představující pevné náklady na použití vozidla. Uvedené pak představuje částku 10 183 Kč což patrně představuje žalovanou částku. Žalovaná uvádí, že žalobkyně za dobu používání náhradního vozidla ujela 1 726 kilometrů a o toto množství kilometrů nebude míz opotřebováno své vozidlo. Dále žalovaná odkazuje na právní větu rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen„ NS“) sp. zn. 25 Cdo 2703/2006 ze dne 16. 10. 2008 a na rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 232/2012. Žalovaná ve svém vyjádření cituje právní větu„ při určování výše náhrady za pronájem náhradního vozidla v rámci náhrady škody je aplikace ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) zák. 119/1992 Sb., resp. nyní § 157 zák. č. 262/2006 Sb. vyloučena, neboť zákonem stanovené paušalizované náhrady se vztahují pouze na výpočet cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců. Jejich – byť podpůrná – aplikace na kalkulaci„ úspory nákladů“ na provoz vlastního poškozeného vozidla je proto z logiky věci vyloučena. Snížení náhrady nákladů vynaložených na nájem náhradního vozidla v případě poškození vozidla vlastního přichází samozřejmě v úvahu, avšak nelze tuto náhradu snižovat o částky paušálně stanovené právním předpisem pro účely a případy zcela odlišné“. Závěrem žalovaná uvádí, že pokud by nedošlo k odečtení počtu ujetých kilometrů ve vztahu k opotřebení vozidla, došlo by na straně žalující k bezdůvodnému obohacení. Smyslem poskytnutí náhradního vozidla však je pouze odstranění výpadku vozidla, nikoliv bonus, spočívající v tom, že se vozidlo poškozeného dále neopotřebuje. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 3. Soud nařídil jednání na 25. 8. 2020 a 9. 3. 2021, když soud při jednání konaného dne 25. 8. 2020 přesně a podrobně poučil strany podle § 118b o.s.ř. a při jednání konaném dnem 9. 3. 2021 provedl dokazování a ve věci samé rozhodl. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:

4. Zakázkový list pro zakázku číslo [anonymizováno] [číslo] provozovny [právnická osoba] Audi, se sídlem v [obec], podle kterého požadovaný popis prací představuje vozidlo po pojistné události přední a zadní část, je zde uvedeno čpp (číslo pojistného případu - není však vyplněno) a dále je v tomto zakázkovém listu uvedeno - zapůjčeno náhradní vozidlo Audi A6 [anonymizováno] [číslo]. Předběžný termín dokončení je uveden datem 31. 1. 2019 a odhade ceny, včetně DPH je ve výši 500 000 Kč.

5. Daňový doklad - faktura číslo [rok] [anonymizováno], vystavena dne 31. 1. 2019 na firmu [právnická osoba] - žalobkyni. Tato faktura znějící na částku 290 811 Kč, je vystavena [právnická osoba] s datem splatnosti 14. 2. 2019. Obsahem této faktury je přesný rozpis prací a to jak prací mechanických, klempířských tak lakýrnických. Je použit software Audatex a odhad prostřednictvím Audatex. Dále je na této faktuře uveden konkrétní rozpis všech materiálů použitých k opravě vozidla. Další položkou této faktury je půjčení náhradního vozidla Audi A6 na dobu 18 dní, představující celkovou částku 36 000 Kč. Na tomto daňovém dokladu je výslovně uvedeno, že zákazník doklad převzal, dílo zkontroloval a převzal to bez výhrad, s uvedenou cenou souhlasí a tuto cenu uznává co do důvodu i výše.

6. Předžalobní výzva zástupce [právnická osoba] a.s. adresovaná žalobci (a jeho právnímu zástupci), ze dne 29. 10. 2019. Obsahem této předžalobní výzvy je žádost o zaplacení částky 10 183 Kč, s tím, že pokud tato částky nebude zaplacena do 15. 11. 2019 bude žalobkyní také žádán úrok z prodlení a náhrada nákladů spojených se soudním řízením.

7. Potvrzení o provedení platby, ve výši 10 183 Kč, z účtu žalobkyně. Platba je zaúčtovaná dne 14. 11. 2019 a tato platba je adresovaná [právnická osoba] a.s.

8. Přípis žalované adresovaný [právnická osoba] a.s. ze dne 26. 3. 2019 s názvem sdělení výše pojistného plnění, podle tohoto přípisu žalovaná uvádí, že z podkladů má k dispozici stanovení pojistného plnění bez DPH, které vyplácí následujícím způsobem, bankovním převodem částku ve výši 25 817 Kč. Skutečná škoda: za zapůjčení náhradního vozidla po odpočtu pevných nákladů ve výši 5,90 Kč x 1 726 km.

9. Sdělení ke škodní události ze dne 13. 11. 2019 adresované žalovanou společnosti [právnická osoba] (žalobkyni), podle kterého jsou odečteny pevné náklady na provoz vlastního vozidla. Kalkulují se ceny a jeho obvyklé životnosti v kilometrech, obvyklé ceny pneu a jejich obvyklé životnosti v kilometrech a náklady na pravidelný servis a obvyklou údržbu vozidla v souvislosti s jeho opotřebením opět přepočteny na 1 km provozu vozidel.

10. Přípis zástupce strany žalující adresovaný zástupci strany žalované dne 11. 11. 2019, s názvem pojistná událost [číslo] (AUDI Q8) – stanovisko poškozeného, ve kterém zástupce žalobce zásadně nesouhlasí s krácením pojistného plnění ze strany pojišťovny ve výši 10 183 Kč. Při zapůjčení náhradního vozidla klient sepsal smlouvu o zapůjčení náhradního vozidla po dobu provádění oprav a byl pracovníky servisu [právnická osoba] ubezpečen, že náklady na zapůjčení vozidla v plné výši bude hradit pojišťovna (pokud by tomu nebylo, vozidlo by si vůbec nepůjčoval, protože disponuje mnoha vlastními vozidly, která mohl užívat po dobu opravy havarovaného vozidla). Vůbec pak nechápe argumentaci výpočtu pojišťovny pro krácení pojistného plnění, nelze jí dát za pravdu o domnělém zhodnocení za nespotřebovanou amortizaci opravovaného vozidla ve výši 5,9 Kč/kilome. A to zcela odporuje logice, neboť na druhé straně by naopak žalobce mohl po pojišťovně požadovat náhradu za podstatné znehodnocení vozidla, neboť při následném prodeji vozidla nehavarovaného a vozidla havarovaného v tomto konkrétním případě je pak rozdíl výsledných tržních cen se může lišit v řádech i stovek tisíc korun, které by pak žalobce mohl po pojišťovně požadovat (samotnou opravou havarovaného vozidla již nikdy nelze dosáhnout úplné naturální restituce s ohledem na cenu).

11. Předžalobní výzva zástupce strany žalující adresovaná žalovanému, ze dne 12. 2. 2020. Obsahem této předžalobní výzvy je žádost o zaplacení částky 10 183 Kč, reprezentující krácení pojistného plnění za pojistnou událost [číslo]. Žalobce uvedenou částku byl smluvnímu servisu [právnická osoba] nucen uhradit, kterou žalovaná odmítla plnit. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná nebyla oprávněna pojistné plnění krátit.

12. Výpis z obchodního rejstříku žalované, podle kterého je žalovaná v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou s předmětem podnikání pojišťovací činnost.

13. Znalecký posudek [číslo] ze dne 7. 2. 2020 s účelem posudku stanovení výše znehodnocení vozidla provedenou opravou po havárii Audi Q8 3,0 TDI, [registrační značka], zpracovatel posudku Ing. [jméno] [příjmení], podle kterého znalec dospěl k závěru, že stanovení výše znehodnocení vozidla činí částku 255 258 Kč. <b>III. Skutkové hodnocení věci</b> 14. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že ve věci došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobkyně. Pojišťovnou likvidující pojistnou událost svého pojištěnce je žalovaná, kterážto je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku s předmětem podnikání pojišťovnictví (bod 12). Vozidlo žalobkyně bylo dáno k opravě do servisu [právnická osoba] Audi, se sídlem v [obec]. Dle zakázkového listu [anonymizováno] [číslo] byla zapsaná odhadovaná cena opravy částkou 500 000 Kč a předběžné datum dokončení opravy byl stanoven dnem 31. 1. 2019 (bod 4). Dále bylo podle tohoto zakázkového listu žalobci zapůjčen náhradní automobil AUDI A6 [anonymizováno] [číslo]. Uvedené vozidlo si žalobkyně jako náhradní vozidlo zapůjčila i přes to, že jej nezbytně nutně nepotřebovala, protože disponuje mlha vlastními vozidly, která po dobu opravy havarovaného vozidla mohla užívat, jak uvedla v přípise ze dne 11. 11. 2019 adresovaném straně žalované (bod 10), když byl pracovníky servisu [právnická osoba] ubezpečen, že náklady na zapůjčení vozidla v plné výši bude hradit pojišťovna.

15. Oprava poškozeného vozidla (AUDI Q8) byla provedena a na provedení opravy autoservis [příjmení] vystavil fakturu na částku 290 811 Kč, se splatností dne 14. 2. 2019 (bod 5). Tato faktura obsahuje přesný rozpis provedených prací a náhradních dílů a součástí této faktury je částka 36 000 Kč za pronájem náhradního vozidla Audi A6 (18 dní v částce 2 500 Km, počet ujetých km 1 726, fakturovaná částka 36 000 Kč plus DPH, celkem 43 560 Kč). Žalovaná [právnická osoba], [anonymizováno] dne 26. 3. 2019 sdělila, že mu vyplácí částku ve výši 25 817 Kč, když z fakturované částky 36 000 Kč je odečtena částka 10 183 Kč představující bezdůvodné obohacení pojištěného (1 726 Km x 5,90 Kč/km) (bod 8). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná částka nebyla zaplacena, byla žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] (tedy tím, kdo provedl opravu vozidla a žalobkyni také zapůjčil náhradní vozidlo) předžalobní výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky 10 183 Kč (bod 6). Na uvedené žalobkyně reagovala zaplacením dlužné částky, jak vyplývá z potvrzení o provedení platby ve výši 10 183 Kč ze dne 14, 11. 2019 (bod 7).

16. Žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2019 prostřednictvím svého zástupce, žalované sdělila, že zásadně nesouhlasí s krácením pojistného plnění ve výši 1 183 Kč. Výslovně uvádí, že byla ubezpečena zástupcem [právnická osoba] a.s., že náklady na zapůjčení vozidla bude hradit pojišťovna. Pokud by tomu tak nebylo, náhradní vozidlo by si žalobkyně nepůjčila, když disponuje mnoha vlastními vozidly. Žalobkyně nechápe argumentaci týkající se domnělého zhodnocení vozidla částkou 5,9 Kč/km - ve vztahu k amortizaci. Naopak uvádí, že v důsledku nehody (přestože dojde k naturální restituci opravou vozidla) poškozené vozidlo ztrácí na hodnotě (bod 10). K uvedenému žalovaná přípisem ze dne 13. 11. 2019 sdělila, že jsou odečteny pevné náklady na provoz vlastního vozidla, když se kalkulují obvyklé ceny v obvyklé životnosti v kilometrech a náklady na pravidelný servis (bod 9).

17. Žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek, ze dne 7. 2. 2020, který stanovil, že poškozené vozidlo Audi Q8 TDI [registrační značka] (při nehodě poškozené vozidlo) bylo v důsledku nehody znehodnoceno částkou 255 258 Kč (bod 13).

18. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne 12. 2. 2020 žalované, předžalobní výzvu (bod 11). <b>IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 19. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

20. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo k neodůvodněné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

21. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. <b>V. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 24. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti.

25. Soud při prvním jednání ve věci poučil strany ve smyslu § 118a o.s.ř. a výslovně vyzval stranu žalují k upřesnění předmětu řízení. Na začátku sporu se soud„ pouze mohl domnívat“ co je vlastně předmětem řízení. Dále při prvním jednání soud uvedl, že pokud by se mělo jednat o žalovanou namítané zhodnocení vozidla, je na místě odkázat na rozhodnutí 25 Cdo 2703/2006. V návaznosti na poskytnutí poučení a stanovení lhůty k žalobě strana žalující uvedla, že ponížení pojistného plnění představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, když žalobce za ni plnil to, co měla žalovaná plnit sama. Faktura za opravu vozidla vystavená [právnická osoba] a.s. činila 290 811 Kč a žalovaná tuto částku svévolně snížila o žalovanou částku 10 183 Kč (bod 15). Žalobkyně ve svém vyjádření dále uvádí, že její vozidlo nehodou ztratilo na hodnotě částku cca 200 000 Kč (konkrétně o 255 258 Kč - (bod 17)) a není tedy logické, pokud žalovaná své argumenty opírá o zhodnocení žalobcova vozidla.

26. Po uvedeném doplnění žaloby soud dospěl k závěru, že předmětem sporu je žalovanou ponížené plnění ve výši 10 183 Kč. Uvedená částka představuje ponížené plnění za poskytnutí náhradního vozidla, se kterým žalovaná za domu 18 dní ujela 1 726 Km. Proti počtu ujetých kilometrů v průběhu řízení nenamítal nikdo ničeho. Je tedy na místě se zabývat oprávněností žalované ponížit pojistné plněné žalovanou částkou 10 183 Kč za ujetý počet kilometrů, když tento počet kilometrů je násoben částkou 5,9 Kč/km. Jedná se tedy o vzorec 1 726 x 5,90 = 10 183,4 (výsledek je zaokrouhlen na celá čísla dolů, tedy na částku 10 183 Kč).

27. Podle obsahu žaloby a stejně ta doplnění žaloby k výzvě soudu žalobce nepožadoval škodu na vozidle spočívající ve snížení jeho hodnoty, což ani neodpovídá výši žalované částky, ale rozdíl mezi zaplacenou opravou včetně nájmu náhradního vozidla a žalovanou zaplacenou částkou, která dospěla k závěru, že není na místě vyplatit celou částku, ale částku poníženou (bod 26). Soud na tomto místě odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn 25 Cdo 3911/2007 (C 8355), které ve své právní větě uvádí:„ skutečnou škodu, spočívající v nákladech na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na vypůjčení náhradní věci, odpovídající věci poškozené; i u srovnatelného náhradního vozidla je rozsah náhrady omezen hlediskem účelnosti“. Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2703/2006 (SR 10/2009 s. 383) podle jehož právní věty„ skutečnou škodou spočívající v nutně vynaložených nákladech na vypůjčení osobního automobilu po dobu, kdy poškozený nemohl použít svého automobilu v důsledku poškození, představuje půjčovné, zaplacení za vypůjčené vozidla srovnatelného s poškozeným, pokud převyšuje výdaje spojené s užitím vlastního vozu; tyto výdaje nejsou paušálně stanoveny v zákoně č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách“.

28. Soud souhlasí s názorem žalované, podle kterého je (v souladu s výše uvedeným (bod 27)) od půjčovného zapotřebí odečíst náklady na opotřebení vozidla. Stejně jako do zapůjčeného vozidla žalobce byl nucen zakoupit pohonné hmoty, tak na ujetou (ne zcela zanedbatelnou vzdálenost za období 18 dní - 1 726 Km) je také zapotřebí adekvátního množství motorového oleje, dojde k určité míře opotřebení pneumatik a dalšímu opotřebení vozidla (baterie, tlumiče, náprava, atd.). Pokud žalobkyně užívala náhradní vozidlo, u kterého tyto náklady hradila žalovaná v nájemném, je na místě od nájmu tyto náklady odečíst. Pokud by tak neučinila, na straně žalované by došlo ve smyslu § 2921 o.z., k bezdůvodnému obohacení ve výši daného opotřebení. Skutečnost, že žalobci vznikla škoda na jeho vozidla Audi Q8 představující snížení hodnoty jeho vozidla není předmětem projednávané věci a z tohoto důvodu k uvedenému nebylo soudem přihlíženo.

29. Nad rámec výše uvedeného soud poukazuje na skutečnost, že nájemné nebylo ani účelným, když žalobkyně sama v řízení (a v dopise adresovaném žalované dne 11. 11. 2019 (bod 10 a 14) uvádí, že měla možnost užívat svá další vozidla. Uvedené je přímo v rozporu s účelností. Na tomto místě soud odkazuje na obě výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu (bod 27), kde se v obou těchto rozhodnutích výslovně uvádí,„ … spočívající v nutně a účelně vynaložených nákladech na vypůjčení vozidla srovnatelného s poškozeným … - 25 Cdo 2703/2006“ nebo„ … v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na vypůjčení náhradní věci … - 25 Cdo 3911/2007“. Pokud tedy žalovaná plnila v rozsahu 25 817 Kč, plnila tedy ve vyšším rozsahu, než bylo nezbytně nutné. Žalovaná pak ani účelnost s ohledem na její vyjádření, že měla možnost užít jiné své vozidlo, netvrdila a ani neprokazovala.

30. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná pojistné plnění krátila v souladu s právem a není tedy na místě žalobě vyhovět. <b>VI. Náhrada nákladů řízení</b> 31. Žalovaná byla ve sporu úspěšnou, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 675,20 Kč. Podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby představující přípravu a převzetí, účast na soudním jednání dne 9. 3. 2021 písemné vyjádření ze dne 14. 5. 2020 představující částku ve výši 4 620 Kč (3x 1 540 Kč), 3x režijní paušál jako náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (celkem 900 Kč). Dále soud přiznal žalobkyni [příjmení] představující 21% ze základu daně (z částky 5 520 Kč) ve výši 1 159,20 Kč. Soud žalované náhradu nákladů za vyjádření ze dne 9. 12. 2020 náhradu nákladů řízení nepřiznal jako neúčelné. Je sice pravdou, že žalovaná uvedeného dne podala vyjádření, které však je prostým e-mailem zaslaným do datové schránky soudu, který se omezuje na konstatování o šesti řádcích, postrádající jak právní hodnocení tak hlubší skutková vyjádření. U tohoto vyjádření tak soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter a rozsah žalobci náhrada nákladů nepřísluší.

32. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.