9 C 73/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 127 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 11 521,29 Kč zastavuje.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 366,90 Kč k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 4. 2025 domáhala zaplacení částky 127 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na zaplacení této částky odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“). Předmětem smlouvy bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 760 Kč měsíčně. Pojištění bylo uzavřeno jako tzv. investiční, kdy je část zaplaceného pojištění umisťována do fondů pojistitele. Fond je portfolio investičních instrumentů ve vlastnictví pojistitele složené z dopředu určených typů investic, které se skládá z podílových jednotek stejné hodnoty. Podílová jednotka je pak základní jednotkou vyjadřující poměrný podíl hodnoty daného fondu (viz čl. XXXII. písm. g) Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, , dále jen „ZPP“). Dožije-li se pojištěný dne uvedeného v Pojistné smlouvě jako konec pojištění, vyplatí pojistníkovi pojistitel pojistné plnění ve výši hodnoty účtu pojistníka. Zemře-li pojistník, vyplatí pojistitel pojistné plnění ve výši hodnoty účtu pojistníka (čl. XXII. odst. 1 a 5 ZPP). Hodnotou účtu je celkový součet počtu podílových jednotek z příslušných fondů, přičemž uvedeným účtem je individuální účet vedený pojistitelem ke konkrétní pojistné smlouvě, který je tvořen podílovými jednotkami jednotlivých fondů nakoupených za pojistné. Rozsah pojištění je tedy konstruován pomocí hodnoty účtu pojistníka. Pojištění na základě pojistné smlouvy skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkem 220 000 Kč, žalovaná jí na základě pojistné smlouvy poskytla plnění ve výši 93 000 Kč. Žalobkyně se proto touto žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 127 000 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému uhrazenému žalobkyní na základě pojistné smlouvy sníženému o již poskytnuté plnění žalovanou. Žalobkyně svůj nárok odůvodňovala neplatností pojistné smlouvy pro rozpor se zákonem a s evropským právem.

2. Neplatnost pojistné smlouvy žalobkyně spatřovala jednak v rozporu se zákonem, ale také z důvodu rozporu s evropským právem a pro rozpor s dobrými mravy. Dle názoru žalobkyně pojistná smlouva obsahovala zneužívající a nepřiměřené ujednání. Jedním z takových ujednání byl dle jejího názoru „skrytý poplatek“ představující rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Tento rozdíl mohl činit až 5 % (čl. X odst. 4 ZPP), čímž je snižována hodnota účtu a běžný spotřebitel nemá šanci odhalit jeho dopady na budoucí pojistné plnění. Pojistná smlouva také obsahovala ujednání o poplatcích, která byla dle názoru žalobkyně neurčitá. Podle článku XIX. ZPP byla žalovaná oprávněna snižovat hodnotu účtu o různé poplatky – za pojistná rizika, úhradu počátečních nákladů, nákladů na vedení účtu a dalších nákladů s pojištěním spojených. Sazebník poplatků (dále jen „Přehled poplatků“) však byl součástí listin poskytnutých žalobkyni a žalobkyně s ním proto nikdy ani nebyla seznámena. V souladu se závěry Nejvyššího soudu má přitom žalobkyně za to, že je na pojistiteli, aby prokázal, že na oceňovací tabulky a jiná vedlejší ujednání pojistné smlouvy (tzn. včetně sazebníku poplatků v daném případě) bylo v pojistné smlouvě řádně odkázáno a pojistník s nimi byl před uzavřením pojistné smlouvy výslovně seznámen. Dle názoru žalobkyně je tedy ustanovení čl. XIX ZPP neplatné pro neurčitost a ujednání o poplatcích jsou současně zneužívající a proto neplatná. Zmíněná ujednání v pojistné smlouvě navíc žalobkyně považovala za neplatné i z hlediska evropského práva, vzhledem k existenci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). V tomto směru žalobkyně rovněž odkázala na rozsáhlou evropskou judikaturu, z níž dle jejího názoru vyplývá, že pojistná smlouva, zejména pak ujednání o poplatcích, je neplatné a způsobuje neplatnost celé pojistné smlouvy, neboť se jedná o smluvní ujednání způsobující v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu mezi právy žalobce jako spotřebitele a žalované na straně druhé. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích jsou nezbytná pro výpočet pojistného, je pojistná smlouva neplatná jako celek, neboť nemůže bez předmětných ujednání existovat. Kromě žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení se žalobkyně dále v řízení domáhala i přiznání nároku na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne marného uplynutí přiměřené lhůty stanovené v předžalobní výzvě (tj. od 17. 3. 2025), a dále náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala a navrhla soudu žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná odmítla, že by pojistná smlouva uzavřená mezi ní a žalobkyní byla neplatná, a dále argumentovala tím, že je jednak nárok žalobkyně částečně promlčen a zároveň, že plnění poskytnuté žalovanou žalobkyni zjevně převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobkyní žalované. Žalovaná shodně se žalobkyní uvedla, že mezi oběma stranami byla uzavřena pojistná smlouva. Dle žalované byly součástí této smlouvy i Všeobecné pojistné podmínky („VPP“) a ZPP. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí žalobkyně ke dni 31. 7. 2023, za dobu jejího trvání uhradila žalobkyně na pojistném celkem 217 448 Kč. Během pojistného vztahu poskytovala žalovaná žalobkyni pojistnou ochranu a současně jí opakovaně plnila pojistné plnění na základě 23 pojistných událostí nahlášených žalobkyní v celkové výši 93 000 Kč. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen v souladu s tehdy účinnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kterým se vztah z pojistné smlouvy řídil. S ohledem na to žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 10. 4. 2023. Z toho vyplývá, že žalobkyně v posledních dvou letech do ukončení pojistné smlouvy uhradila žalované plnění ve výši pouze 2 214 Kč (3 x 738 Kč). Počátek subjektivní lhůty spatřovala žalovaná nejdříve ve chvíli, kdy byla žalobkyně seznámena se všemi relevantními okolnosti, tj. v době před uzavřením pojistné smlouvy, nejpozději pak ze Žádosti o změnu v pojistné smlouvě z 31. 1. 2019, kde žalobkyně prohlásila a svým podpisem na této žádosti stvrdila, že se seznámila s Přehledem poplatků a parametrů pojištění („Přehled poplatků“) a převzala jej v písemné podobě. Tento závěr pak mohla učinit i po obdržení rekapitulace stavu pojistné smlouvy, kde byla informována o výši zaplaceného pojištění, průměrném ročním zhodnocení, stavu kapitálové hodnoty i výši aktuálního odkupného. V případě, že by se soud neztotožnil s tvrzeným počátkem běhu subjektivní lhůty, vznesla žalovaná i námitku promlčení tvrzeného nároku žalobkyně v objektivní tříleté promlčecí lhůtě ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 10. 4. 2022, kdy žalobkyně v posledních třech letech před podáním žaloby uhradila žalované plnění v celkové výši 11 070 Kč (15 x 738 Kč). Pokud jde o tvrzení žalobkyně o neplatnosti pojistné smlouvy, žalovaná namítla, že žalobkyně měla prokazatelně možnost se s obsahem sazebníku poplatků („Přehled poplatků“) seznámit během zprostředkovatelského procesu, kdy jí byly představeny všechny parametry pojistné smlouvy. Přehled poplatků byl v době uzavření pojistné smlouvy dostupný na všech obchodních místech a u všech obchodních zástupců žalované a rovněž byl zveřejněn na jejích internetových stránkách. Následně byla žalobkyně o nákladech pojištění pravidelně informována prostřednictvím rekapitulací. Proti sdělovaným informacím nikdy nic nenamítala. Dle názoru žalované pojistná smlouva žádná zneužívající ani neurčitá ujednání neobsahuje. Žalovaná nakonec vznesla i námitku promlčení k uplatnění práva žalobkyně vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy z v žalobě uváděných důvodů.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření (č. l. 128 a násl.) doplnila, že dle jejího názoru je pojistná smlouva neplatná absolutně pro nedostatek srozumitelnosti a transparentnosti, a námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně zopakovala, že nikdy nebyla seznámena se sazebníkem poplatků (tj. Přehled poplatků), protože tento byl zcela úmyslně vyčleněn z produktového sešitu, který obdržela v rámci uzavírání pojistné smlouvy. Žalobkyně má proto za to, že informace o poplatcích a nákladech jí nebyly ze strany žalobkyně sděleny zcela úmyslně. Přehled poplatků se proto nikdy nestal součástí pojistné smlouvy. Její nárok na vydání bezdůvodného obohacení tedy není promlčen v důsledku existence neplatných zneužívajících ujednání a potažmo neplatnosti pojistné smlouvy jako takové. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyně se o důvodu neplatnosti dozvěděla ihned po uzavření pojistné smlouvy, má žalobkyně za to, že je taková námitka žalované v rozporu s dobrými mravy a žalovaná tímto způsobem pouze hodlá těžit z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání.

5. Žalovaná ve svém vyjádření (č. l. 158 a násl.) zopakovala svá tvrzení týkající se platnosti smlouvy a promlčení nároku žalobkyně.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

7. Z listiny označené jako Pojistná smlouva , Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 25, 47) soud zjistil, že žalovaná jako pojistitel a žalobkyně jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu. Jednalo se o pojištění pro případ smrti (na částku 600 000 Kč) ve formě investičního pojištění. Výše měsíčního pojistného byla 1 760 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno v garantovaném fondu. Nad vlastnoručním podpisem žalobkyně je zaškrtnuto „Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou dokumenty k pojistné smlouvě, smluvní ujednání a závěrečná ustanovení uvedená na zadní straně pojistné smlouvy“, přičemž na zadní straně smlouvy jsou vypsány jednotlivé typové pojistné podmínky všeobecné, zvláštní, dodatkové atd.).

8. Z listin označených jako Soubor dokumentů k životnímu pojištění , Anonymizováno, (č. l. 10-23, 52-65), jehož součástí jsou také Zvláštní pojistné podmínky (ZPP), jsou v čl. XIX upraveny obecně poplatky z účtu pojistníka. V odst. 4 tamtéž je uvedeno: „Výše poplatků je uvedena v Přehledu“, který je pojistitel oprávněn během trvání pojištění aktualizovat. Pojistník má právo u pojistitele do Přehledu nahlížet. Pojistitel sníží hodnotu účtu pojistníka o příslušný poplatek podle Přehledu platného ke dni, kdy mu na poplatek vznikl nárok, není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak.“; čl. X odst. 4 pak ještě uvádí, že: „Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílové jednotky fondu pro běžné a mimořádné pojištění stanoví pojistitel; tento rozdíl může dosáhnout nejvýše 5 % nákupní ceny a je uveden v Přehledu.“9. Z listiny označené jako Přehled poplatků a parametrů pojištění („Přehled poplatků“) (č. l. 71-77) pro sazbu 7 BN platný ke sni 1.7.2012 soud zjistil, že se jedná o sazebník poplatků žalobkyně platný v době uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou.

10. Z listiny označené jako Příloha k pojistné smlouvě č. , hodnota, „Další pojištěné osoby , Anonymizováno, “ (č. l. 26, 50) soud zjistil, že se jedná o přílohu předmětné pojistné smlouvy, kdy kromě žalobkyně byl pojištěn i obmyšlený ze smlouvy o investičním životním pojištění, s tím, že v případě pojistné události by měla nárok na plnění od pojišťovny žalobkyně.

11. Z listin označených jako Žádost o změnu v pojistné smlouvě u pojištění Perspektiva z 24. 9. 2012 (č. l. 86), z 1. 7. 2014 (č. l. 87), z 17. 9. 2015 (č. l. 88), z 31. 1. 2019 (č. l. 89-91), z 24. 7. 2020 (č. l. 92-93) soud zjistil, že na žádost žalobkyně docházelo v průběhu trvání ke změnám v pojistné smlouvě, týkající se převážně změn výše pojistného. Součástí Žádosti o změnu v pojistné smlouvě u pojištění Perspektiva z 31. 1. 2019 je ustanovení, které odkazuje na přílohy k pojistné smlouvě, přičemž jako jedna z nich je uveden i Přehled poplatků. Součástí této žádosti je prohlášení pojistníka, že se s těmito dokumenty seznámil (jedná se o 3 strany, na konci je vlastnoruční podpis žalobkyně).

12. Z listin označených jako Dodatek k pojistné smlouvě z 5. 10. 2012 (č. l. 94-95), z 11. 7. 2014 (č. l. 96-97), z 9. 10. 2015 (č. l. 98-99), z 21. 2. 2019 (č. l. 80-81), s účinností od 1. 4. 2020 (č. l. 84-85), s účinností od 1. 5. 2020 (č. l. 82-83) soud zjistil, že se jedná o oběma stranami přijaté změny pojistné smlouvy v průběhu trvání pojištění na základě žádostí o změny pojistné smlouvy ze strany žalobkyně. Změny se týkaly převážně výše měsíčního pojistného.

13. Z listin označených jako Rekapitulace pojistné smlouvy ke dni 9. 10. 2012 (č. l. 117-118), ke dni 17. 12. 2013 (č. l. 106-107), ke dni 13. 12. 2014 (č. l. 123-124), ke dni 16. 12. 2015 (č. l. 102-103), ke dni 17. 12. 2016 (č. l. 108-109), ke dni 16. 12. 2017 (č. l. 104-105), ke dni 8. 10. 2018 (č. l. 110-111), ke dni 8. 10. 2019 (č. l. 112-114), ke dni 9. 10. 2020 (č. l. 119-120), 9. 10. 2021 (č. l. 121-122), ke dni 8. 10. 2022 (č. l. 115-116) soud zjistil, že rekapitulace z let 2012-2018 neobsahují žádné informace o žalobkyní uhrazených poplatcích a dalších nákladech ani informaci o odkupném, resp. novější uvádí pouze, že na „odkupné zatím není nárok“. Rekapitulace z roku 2014 obsahuje „UPOZORNĚNÍ“, že k 1. 12. 2014 vstoupil v platnost nový Přehled poplatků a parametrů s odkazem na web žalované, stejně tak rekapitulace z roku 2018 obsahuje upozornění, že v říjnu a v prosinci 2018 vydá žalovaná nový Přehled poplatků a parametrů pojištění. V rámci rekapitulace z roku 2019 je na první straně úplně dole uvedeno „K 8. 10. 2019 nevykazuje stav účtu pojistníka kladnou hodnotu.“, obsahuje dále „Údaje o nákladech pojištění“, kde je vypočteno, které poplatky a náklady byly uplatněny za období od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019. Rovněž obsahuje upozornění na to, že v prosinci 2018 byl vydán nový Přehled poplatků. Rekapitulace z let následujících, tj. 2020, 2021, 2022 už poté všechny na první straně obsahují informaci o tom, že k říjnu příslušného roku stav účtu pojistníka nevykazuje kladnou hodnotu, a dále přehled všech uplatněných poplatků a nákladů za příslušné roční období. Rekapitulace z roku 2020 obsahuje upozornění na vstup v platnost nového Přehledu poplatků od 1. 5. 2020.

14. Z listiny označené jako žádost o ukončení pojistné smlouvy ze dne 6. 6. 2023 (č. l. 49) soud zjistil, že žalobkyně k tomuto dni vyplnila k tomu určený formulář žalobkyně, kterým zažádala o ukončení pojistné smlouvy dohodou stran k 31. 7. 2023.

15. Z listiny označené jako oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 7. 8. 2023 (č. l. 9, 51) soud zjistil, že žalovaná dopisem ze dne 7. 8. 2023 vyrozuměla žalobkyni o ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 31. 7. 2023 z důvodu výpovědi pojistníka ke konci pojistného období. Zároveň žalobkyni vyzvala k úhradě dlužné částky 350 Kč.

16. Z dopisu ze dne 20. 11. 2024 (č. l. 27) soud zjistil, že se jedná o odpověď žalované na žádost žalobkyně ze dne 18. 11. 2024, kterou žalobkyně zaslala žalované a kterou požadovala zaslání podkladů k pojistné smlouvě. Žalovaná odpověděla, že žalobkyně všechny požadované dokumenty a podklady již v minulosti obdržela, žalovaná proto neshledala důvod k jejich duplicitními poskytnutí i vzhledem k zániku pojistné smlouvy.

17. Z dopisu ze dne 10. 2. 2025 (č. l. 8) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce poslala žalované žádost o poskytnutí informací týkající se pojistné smlouvy č. , hodnota, .

18. Z listiny označené jako Výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 17. 3. 2025 (č. l. 30) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou dopisem před podáním žaloby vyzvala k plnění, tzn. zaplacení částky 127 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Z doručenky do DS žalované (č. l. 28) vyplývá, že výzva byla žalované doručena dne 19. 3. 2025.

19. Z dopisu ze dne 7. 4. 2025 označeného „Vyřízení stížnosti“ (č. l. 29) soud zjistil, že žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně reagovala tak, že požadavek žalobkyně považuje za „zcela neopodstatněný“. Podle žalované žalobkyně uzavřela rizikové pojištění, každoročně byla informována kolik zaplatila, součástí výročních dopisů byla i výše odkupného, přičemž vždy potvrdila, že byla seznámena se všemi přílohami včetně poplatků, a to jak při uzavření pojistné smlouvy jako takové, i při několika změnách pojištění.

20. Z listiny označené jako bilance pro smlouvu č. , hodnota, (č. l. 48, 66-68) soud zjistil, že se jedná o přehled plnění na pojistnou smlouvu od 29. 9. 2011 do 1. 10. 2023, přičemž z tohoto přehledu vyplývá, že žalobkyně za toto období zaplatila na pojistném celkem 217 098 Kč a žalovaná jí za stejné období na pojistném plnění poskytla částku celkem 93 000 Kč.

21. Z listin označených jako Dohledový benchmark č. 3/2012 (č. l. 136-138) a Dohledový benchmark č. 3/2019 (č. l. 185-186) bylo zjištěno, že se jedná pouze o informativní a nezávazné materiály vydané sekcí dohledu nad finančním trhem ČNB obsahující doporučovaný postup pro pojišťovny, jakým způsobem informovat klienty o nákladovosti produktu životního prostředí v rámci předsmluvních informací a o odkupném, a problematiky odkazů v pojistných smlouvách a pojistných podmínkách na jiné dokumenty.

22. Z listiny označené jako Úřední sdělení ČNB z 2. 5. 2012 (č. l. 144-145) soud zjistil, že se jedná o informativní materiál k některým informačním povinnostem pojišťoven při sjednávání a během trvání životního pojištění, kterým ČNB pojišťovny upozorňuje na některé jejich povinnosti a uděluje jim v tomto směru vhodná doporučení.

23. Soud ve věci zjistil z předložených listinných důkazů následující skutkový stav:Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. Tato Pojistná smlouva se dále řídila Zvláštními pojistnými podmínkami pro investiční pojištění , Anonymizováno, („ZPP“). ZPP se pak odkazovali na aktuální Přehled poplatků a nákladů pojištění (Přehled poplatků), který žalovaná zveřejňovala na svém webu a v provozovnách. Výše měsíčního pojistného byla 1 760 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno v garantovaném fondu. V průběhu trvání pojištění žalobkyně opakovaně podala žádost o změnu smlouvy (24. 9. 2012, 1. 7. 2014, 17. 9. 2015, 31. 1. 2019, 24. 7. 2020), nejčastěji se změna týkala výše placeného pojištění. V návaznosti na to vždy obdržela od žalované Dodatek k pojistné smlouvě (z 5. 10. 2012, z 11. 7. 2024, z 9. 10. 2015, z 21. 2. 2019, s účinností od 1. 4. 2020, s účinností od 1. 5. 2020). Žalobkyně pojištění pravidelně hradila, celkem na pojistném za dobu trvání pojištění uhradila 217 098 Kč. Žalovaná jí za tuto dobu poskytla plnění v případě, že nastaly pojistné události předpokládané pojistnou smlouvou, celkem ve výši 93 000 Kč. V průběhu trvání doby pojištění žalovaná zasílala žalobkyni jednou ročně rekapitulaci, kde byla žalobkyně informována o stavu pojistné smlouvy, přičemž některé rekapitulace upozorňovali žalobkyni na změny v Přehledu poplatků, a rekapitulace od roku 2019 žalobkyni dokonce informovali o konkrétní výši uplatněných nákladů a poplatků za aktuální roční období, a také o stavu účtu pojistníka – v tomto případě o tom, že „nevykazuje kladnou hodnotu“. Pojistná smlouva byla ukončena na žádost žalobkyně ze dne 6. 6. 2023 uplynutím dne 31. 7. 2023, o čemž žalovaná žalobkyni informovala dopisem ze dne 7. 8. 2023. Dopisem ze dne 17. 3. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši představující rozdíl mezi jí zaplaceným pojištěním za celou dobu trvání pojistné smlouvy a plněním, které jí poskytla žalovaná z titulu dožití se konce pojistné smlouvy, tj. celkem 127 000 Kč.

24. Dle § 55 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zvoník, (dále jen „obč. zák.“), se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení., kdy v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

25. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

26. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodným obohacením je pak majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „ZoPS“) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

28. Dle § 4 odst. 4 ZoPS součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

29. Dle článku 3.1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách („Směrnice“) smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle článku 5 Směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některé podmínky má převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.

30. Přechodné ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) stanoví, že se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

31. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky.

32. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) může žalobce (navrhovatel) za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

33. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, kterou se žalovaná jako pojistitel zavázala v případě vzniku nahodilé události (smrt, dožití) poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalobkyně jako pojistník se zavázala platit žalované pojistné. Převážná většina námitek žalobkyně směřovala k neplatnosti pojistné smlouvy, přičemž žalobkyně v průběhu řízení především tvrdila, že pojistná smlouva je absolutně neplatná, protože obsahuje některá ustanovení, která jsou nepřiměřená a/nebo zneužívající. Za takováto ustanovení pak označila ustanovení Přehledu poplatků, který se podle ní navíc nikdy nestal součástí pojistné smlouvy, protože s ním v rámci předsmluvních jednání nebyla seznámena a listiny s Přehledem poplatků při podpisu pojistné smlouvy ani neobdržela. Žalovaná se proti těmto argumentům žalobkyně bránila námitkou promlčení s počátkem subjektivní lhůty nejdříve v době uzavření smlouvy, kdy byla žalobkyně seznámena se všemi relevantními okolnostmi, a nejpozději pak k Žádosti o změnu v pojistné smlouvě z 31. 1. 2019, kdy žalobkyně prohlásila a svým podpisem na žádosti stvrdila, že se seznámila s Přehledem poplatků a převzala jej v písemné podobě.

34. Předně se proto soud zabýval námitkou promlčení, přičemž se ztotožnil se závěrem žalované, že nárok uplatněný žalobkyní je skutečně promlčen. Soud už nicméně nemohl přisvědčit žalované ohledně počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty podpisem pojistné smlouvy. V souladu s judikaturou Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10. 5. 2022) soud dospěl k závěru, že žalobkyně si skutečně mohla učinit i laický úsudek o ekonomickém výsledku pojistného záměru a spočítat si, co přinesla částka investovaná do předmětného pojistného produktu žalobkyně nejpozději z Rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 8. 10. 2019, která obsahovala kromě údajů o nákladech pojištění (tzn. výpočtu nákladů a poplatků uplatněných za poslední rok) i informaci o tom, že „K 8. 10. 2019 nevykazuje stav účtu pojistníka kladnou hodnotu“. Soud je přesvědčen, že taková informace mohla žalobkyni jednoznačně posloužit jako podklad pro zcela jednoduchou laickou úvahu o (ne)výhodnosti pojistné smlouvy a rovněž i úvahu o případném bezdůvodném obohacení žalované na základě neplatnosti smlouvy. Žalobkyně tak nicméně neučinila, jakkoliv „hlídat“ svá práva si mohla a měla, a navíc za situace, kdy stejnou informaci o stavu účtu pojistníka obdržela i v rámci rekapitulací z let 2020, 2021 i 2022, přičemž jejich obdržení v rámci řízení nijak nerozporovala. Skutečnost, že žalobkyně dospěla k závěru o existenci jejího práva na vydání bezdůvodného obohacení až o několik let později a po skončení pojistné smlouvy, jde tak pouze a jen k její tíži. Příslušná právní úprava (§ 107 odst. 1 obč. zák.) stanoví subjektivní lhůtu jako dvouletou.

35. Vzhledem k poskytování pojistného plnění ze strany žalované ve prospěch žalobkyně by se nicméně nárok na vydání potenciálního bezdůvodného obohacení týkal pouze rozdílu v poskytnutých dosud nepromlčených vzájemných plněních. Jak žalovaná ve svých tvrzeních uvedla, i v případě promlčení v objektivní tříleté promlčecí lhůtě (§ 107 odst. 2 obč. zák.), tzn. ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 10. 4. 2022, žalobkyně v posledních třech letech před podáním žaloby uhradila žalované pojištění v celkové výši 11 070 Kč (tj. 15 x 738 Kč, což je počet měsíců krát poslední smluvně upravená výše pojistného). Protože se však žalovaná vzhledem k těmto okolnostem rozhodla žalobkyni v průběhu řízení zaplatit částku 11 521,29 Kč představující částku odpovídající výši dosud nepromlčeného plnění v tříleté objektivní lhůtě včetně zákonného úroku z prodlení jednotlivého pojistného za období od 4. 4. 2025 do 5. 8. 2025 (tj. od poskytnutí poslední výzvy k plnění do zaplacení), soud konstatuje, že v době rozhodování soudu nejsou mezi stranami již žádná existující dosud nepromlčená plnění.

36. Pokud jde o námitku žalobkyně ohledně rozporu námitky promlčení s dobrými mravy, k tomu soud uvádí, že podstatou institutu promlčení je upřednostnění právní jistoty účastníků ve vztahu k plynutí času před dodržováním starých závazků. Už tato skutečnost je sice sama o sobě v mnoha ohledech v podstatě nespravedlivá, ale aby bylo možné námitku promlčení označit za rozpornou s dobrými mravy, musela by míra nespravedlnosti výrazně převyšovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3594/2018). V daném případě je sice pravdou, že sazebník poplatků žalované podle všeho nebyl do původního znění smlouvy inkorporován zcela správně, nicméně žalovaná v době trvání smlouvy žalobkyni opakovaně při pojistných událostech plnila, a proto se jeví jako nespravedlivé spíše tvrzení, že žalovaná od počátku o neplatnosti pojistné smlouvy věděla a těžila z vlastní nepoctivosti na úkor žalobkyně. Převedeno na konkrétní čísla, v průběhu trvání pojištění žalovaná plnila žalobkyni do výše 42,8 % toho, co žalobkyně zaplatila na pojistném (tj. 217 448 Kč ku 93 000 Kč). S přihlédnutím k povaze, tzn. že pojištění je smlouvou odvážnou a u investičního životního pojištění to principiálně platí o to víc, a účelu pojistné smlouvy, kterým je plnění v případě nahodilé události, která může a nemusí nastat, je v daném případě nepoměr mezi vzájemně poskytnutými plněnými z pojistné smlouvy podstatně lepší, než kdy u většiny pojistných smluv vůbec nastane. Žalobkyně rovněž nemůže popřít, že minimálně v roce 2019 stvrdila svým podpisem, že je s Přehledem poplatků seznámena a od toho roku navíc opakovaně disponovala přehledem uplatněných nákladů a poplatků za každé příslušné roční období. Argumentu žalobkyně, že v průběhu pojištění neměla žádnou informaci o existenci nebo výši poplatků či výnosnosti pojistné smlouvy proto také nelze přisvědčit. Vzhledem k těmto všem okolnostem soud neshledal námitku žalované ohledně promlčení nároku žalobkyně za rozpornou s dobrými mravy.

37. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl v rozsahu zbývajícím vůči původně žalovanému nároku (výrok II.) poníženému o částku 11 521,29 Kč (představující částku 11 070 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 4. 4. 2025 do 5. 8. 2025) co do které vzala žalobkyně svou žalobu zpět a soud žalobu v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 1,2 o. s. ř. zastavil (výrok I.).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 366,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 127 000 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k replice žalobkyně z 6. 8. 2025, účast u jednání dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 890 Kč ve výši 4 176,90 Kč.

39. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.