10 C 285/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Malou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 68 639 Kč s přísl.

I. Žalobní návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 68 639 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku 90 604,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se v tomto řízení domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 68 639 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje cenu opravy vozu [příjmení] [jméno], [registrační značka] s tím, že opravu provedl žalobce na základě objednávky ze dne [datum], přičemž se jednalo o vůz v majetku úpadce: [právnická osoba] a.s., jehož byl žalovaný v mezidobí ustanoven insolvenčním správcem. Řízení o tomto žalobním návrhu bylo vyloučeno jakožto vzájemný návrh žalovaného [jméno] [příjmení] z jiného soudního řízení, vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 10 C 15/2013, v rámci něhož se projednávala žaloba insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] o vydání movité věci (vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]). Žalovaná částka ve výši 68 639 Kč je tvořena částkou 58 783 Kč účtovanou fakturou č. [rok] [právnická osoba] a.s. za opravu vozidla, částkou 10 756 Kč představují DPH k této faktuře, částkou 300 Kč představující DPH k faktuře č. [rok] účtující [právnická osoba] a.s. za odtah vozidla a částkou 10 756 Kč představují DPH k této faktuře, částkou 3 800 Kč představující DPH k faktuře č. [rok] účtující [právnická osoba] a.s. za zapůjčení náhradního vozidla.

2. Žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenční správce úpadce [právnická osoba], se svou žalobou ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod spisovou značkou 10 C 15/2013 domáhal vydání [značka automobilu] [registrační značka] s tvrzením, že žalovaný, který převzal vozidlo k opravě, toto vozidlo bezdůvodně zadržuje, neboť u úpadce [právnická osoba] byl usnesením Městského soudu v Praze 20. dubna 2012 č. j. MSPH 96 INS 21510/2011-A-35 zjištěn úpadek a následně [datum] byl na majetek dlužníka [příjmení] [příjmení] prohlášen konkurz, a to usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH 96 INS 21510/2011-B-15 ze dne 3. 7. 2012. Insolvenční správce do soupisu z [datum] zapsal do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba] pod položkou 672, [značka automobilu] [registrační značka] s tím, že je ve vlastnictví dlužníka. Dle § 246 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon – dále jen IZ) prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávněný nakládat s majetkovou podstatou, přičemž insolvenční správce zjistil, že vozidlo je u žalovaného v autoopravně umístěno, přes opakované výzvy insolvenčního správce nebylo vydáno a proto insolvenčnímu správci nezbylo, než se domáhat jeho vydání cestou soudní. O vydání [značka automobilu] shora uvedeného, soud rozhodl ve věci 10 C 15/2013 rozsudkem ze dne 14. 10. 2014 č. j. 10 C 15/2013-53, kdy o žalobě o vydání vozidla [anonymizováno] [příjmení] bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen předmětné vozidlo vydat, uhradit žalovanému náklady řízení, přičemž rozsudek soudu prvního stupně byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze z 1. července 2015 č. j. 69 Co 126/2015-70.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný uvedl, že se žalobcem nebyl v žádném smluvním vztahu. Podle žalovaného si předmětnou opravu objednala [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a nikoliv [právnická osoba] a.s. poukázal na to, že žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, ale [anonymizováno] pohledávka měla vzniknout v průběhu insolvenčního řízení až dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žalobce předmětné auto převzal do opravy bez dispozičního práva s majetkem náležejícím do náležející do majetkové podstaty [právnická osoba], které měl pouze žalovaný. Žalovaný také zdůraznil, že zaměstnanci žalobce o insolvenci věděli.

4. V dané věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9 dne 10. 6. 2019 rozsudkem č.j. 10 C 285/2015-126, kterým žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

5. K odvolání žalobce Městský soud v Praze zrušil usnesením ze dne 20. 5. 2020, č.j. 91 Co 361/2019-161 tento rozsudek s tím, aby si soud jako předběžnou otázku vyjasnil, zda žalobce jako třetí osoba měl vůbec možnost svou pohledávku přihlásit v otevřené lhůtě ve smyslu § 109 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon (dále jen IZ). opačném případě by se totiž jednalo o tzv. nový osobní dluh žalovaného. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení jsou vyjmenovány v ustanovení § 109 IZ ty podle § 109 odst. 1 IZ je se zahájením insolvenčního řízení spojeno hned několik účinků. Pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Zákon v § 109 odst. 1 písm. a) stanoví, že nelze uplatnit pohledávky týkající se majetkové podstaty žalobou, pokud je lze uplatnit přihláškou pohledávky. Je logické, že pokud pohledávka na majetku úpadce vzniká až po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávky, kterou stanovuje insolvenční soud, nemá věřitel objektivně možnost takovou pohledávku přihlásit v otevřené lhůtě, kterou předpokládá § 109 odst. 1 písm. a) IZ. Pokud by žalobce neměl možnost svou pohledávku za úpadcem přihlásit v otevřené lhůtě dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2012, jednalo by se o tzv. nový osobní dluh žalovaného, který vzniká až po uplynutí třicetidenní lhůty pro přihlášení pohledávek. V posléze uvedeném případě by se mohlo jednat o nárok třetí osoby proti insolvenčnímu správci, uplatněný za zhodnocení věci v majetkové podstatě úpadce. Náležitosti takovéhoto nároku jsou upraveny v ustanovení § 169 odst. 1 písm. f) IZ. Pasivně legitimovanou stranou není úpadce, nýbrž insolvenční správce (§ 203 odst. 4 IZ). Soud prvního stupně měl tedy posoudit, zda jsou v případě žalobního návrhu, vyloučeného z řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 10 C 285/2015, splněny náležitosti ustanovení § 169 odst. 1 písm. f) IZ, tedy zda tento nárok splňuje podmínky nároku uplatněného třetí osobou proti správci za zhodnocení věci nacházející se v majetkové podstatě úpadce.

6. Soud zjistil následující skutečnosti:

7. Z výpisu insolvenčního rejstříku a z tvrzení účastníků soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2012, č. j. MSPH 96 INS 21510/2011-A-35 byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a současně mu byl ustanoven správce (žalovaný). Insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2012, č. j. MSPH 96 INS 21510/2011-B-15 byl na majetek téhož dlužníka následně prohlášen konkurs a předmětné vozidlo [příjmení] [jméno] bylo sepsáno pod položkou [číslo] do majetkové podstaty s tím, že je ve vlastnictví dlužníka. Úpadek byl zjištěn ke dni [datum]. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že předmětné vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka] bylo dne [datum] předáno do servisu žalobce. Ze sdělení insolvenčního správce soud zjistil, že toto vozidlo bylo v rámci insolvenčního řízení zpeněženo za kupní cenu 21 875 Kč.

8. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje jako zmocnitele [právnická osoba] [část obce] bez uvedení konkrétní osoby a zmocněnce [příjmení] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] k zastupování a vykonávání úkonů souvisejících s uplatněním a vyřízení nároku na náhradu škody, k převzetí finančního a k jednání s pojišťovnou v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], při které došlo k poškození motorového vozidla [registrační značka].

9. Ze zakázky [číslo] soud zjistil, že byla vystavena dne [datum] a obsahuje údaj jako odběratel [právnická osoba] s tím, že předmětem zakázky je oprava vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka]. Jako zhotovitel zakázky je uveden [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení].

10. Ze zakázky [číslo] soud zjistil, že byla vystavena dne [datum] a obsahuje údaj jako odběratel [právnická osoba] s tím, že předmětem zakázky je oprava vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka]. Jako zhotovitel zakázky je uveden [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení].

11. Z dodacího listu [číslo] soud zjistil, že, že se jedná o přílohu k daňovému dokladu [číslo]. Obsahuje jednotlivé položky, za níž je účtová částka v celkové výši 22 385,71 Kč. Dále obsahuje listina údaje o rozpis výkonů, a to položku klempírna a odstrojení v celkové částce 21 562,24 Kč. Tato listina však neobsahuje razítko či podpis o předání předmětného vozidla. Soud z ní tedy nemohl učinit závěr, že toto bylo skutečně na vozidle provedeno.

12. Z faktury č. 2012 soud zjistil, že autoopravna [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] vystavila fakturu na odběratele [právnická osoba] k zaplacení částky 64 539 Kč za opravu vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] splatnou dne [datum].

13. Z faktury č. 2012 soud zjistil, že autoopravna [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] vystavila fakturu na odběratele [právnická osoba] k zaplacení částky 1 800 Kč za odtah vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] splatnou dne [datum].

14. Z faktury č. 2012 soud zjistil, že autoopravna [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] vystavila fakturu na odběratele [právnická osoba] k zaplacení částky 22 800 Kč za zapůjčení náhradního vozidla splatnou dne [datum].

15. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne [datum] soud zjistil, že pojišťovna sdělila [právnická osoba] a.s., že ukončila šetření pojistné události ve věci poškození vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] s tím, že poškozenému vyplatí pojistné plnění v celkové výši 74 283 Kč.

16. Z žádosti o vrácení plnění ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] k vrácení částky výši 74 283 Kč s tím, že mu pojišťovna sdělila, že se jedná o plnění za škodu na poškozeném vozidle, které žalobce neoprávněně obdržel bez souhlasu správce.

17. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za autoopravnu [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k vyzvednutí předmětného vozidla.

18. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za autoopravnu [anonymizováno] – [příjmení] – [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k odklizení předmětného vozidla s tím, že pokud tak neučiní, bude mu účtovat parkovné.

19. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že s [právnická osoba] [příjmení] spolupracoval, měl autoservis, opravoval auta m.j. pro [právnická osoba] [příjmení], která náhradní díly dodávala. Byl jejich odběratelem. Oni byli nedaleko, takže spolu několik let spolupracovali. Žalobce pro [příjmení] [příjmení] opravoval jejich služební auta. Jednoho dne mu volali, že mají nehodu. Shodou okolností, byť měl 20 zaměstnanců, jel pro vozidlo s odtahovkou on. Šlo o vozidlo [příjmení] [jméno], které mu bylo předáno do opravy panem [jméno] [příjmení], což byl vedoucí pobočky [příjmení] [příjmení]. [příjmení] byla v [část obce], asi kilometr od té nehody. Vozidlo mu předával pan [příjmení], vedoucí pobočky [příjmení] [příjmení]. Žalobce uvedl, že oprávnění panu [příjmení] udělila paní [příjmení], která byla vedoucí poboček, byla tedy zaměstnankyní [příjmení] [příjmení]. Vozidlo bylo firmy [příjmení] [příjmení], která následně spadla do úpadku. Předmětné vozidlo užívala pobočka [příjmení] [příjmení] v [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že se později dozvěděl, že [anonymizována dvě slova] je zřejmě dceřinou [právnická osoba] [příjmení], která měla vozidlo od [příjmení] [příjmení] pronajaté a platila [anonymizována dvě slova] nájemné. Nejdříve dostal objednávku od [právnická osoba] Z malého techničáku však zjistil, že vlastníkem vozidla je [příjmení] [příjmení] a proto vyžadoval objednávku od [příjmení] [příjmení], která mu následně byla vydána. Proto byly ty zakázky tři. Žalobce uvedl, že nevěděl jaký je vztah mezi [příjmení] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Vždycky spolupracoval s [příjmení] [příjmení], ale pobočka se zřejmě změnila na to [právnická osoba]

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si nepamatovala přesně, kdy došlo k nehodě vozidla [značka automobilu], bylo to někdy v roce [rok]. Vozidlo bylo v té době v majetku [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení]. Vozidlo užívala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která převzala prodej od [právnická osoba] [příjmení]. Firma [příjmení] [příjmení] někdy počátkem roku pro prodej a jako organizační změnu přivzala nového investora, což byla firma [právnická osoba], která zajišťovala pro [právnická osoba] [příjmení] management a prodej. Pro celou [právnická osoba] [příjmení]. [právnická osoba] převzala vedení celé společnosti [právnická osoba] Zda [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] provozovala vozidlo [značka automobilu] nevěděla, ani na základě jakého vztahu. Svědkyně pracovala a byla u firmy [příjmení] [příjmení] v té době zaměstnána jako regionální šéf prodeje, spadalo pod ní 7 poboček v [obec], které měla [právnická osoba] [příjmení], včetně [pobočka] [anonymizována dvě slova]. Svědkyně uvedla, že neví, kdo s vozidlem havaroval, ale dle interního postupu ji informoval telefonicky pan [příjmení], že došlo k nehodě. Pan [anonymizováno] byl tehdy vedoucím pobočky [část obce] a byl tedy její podřízený. Pan [anonymizováno] se jí zeptal, do které opravny má vozidlo opravit, navrhl jí asi dva autoservisy a vždycky dávali vozidlo do opravny, která zajišťovala tzv. full servis, tj. že vyřídila všechno, včetně pojišťovny. Pokyn k předání vozidla do servisu pana [příjmení] dala svědkyně. Byla zaměstnancem [právnická osoba]

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u firmy [příjmení] [příjmení] pracoval jako vedoucí [pobočka] [anonymizována dvě slova]. Figuroval u nehody, kterou opracoval pan [příjmení], šlo o vozidlo [příjmení] [jméno]. Kdy došlo k nehodě, to si již nepamatoval. Vozidlo neřídil, vozidlo řídil kolega, on potom řídil převod vozidla do opravny k panu [příjmení]. O opravě rozhodovala [jméno] [příjmení], neví, jestli to rozhodovala přímo ona, nebo ještě nějaké vyšší vedení. Takto bylo nastaveno ve firmě. Svědek nemohl o tom, kam bude vozidlo umístěno do opravy rozhodovat, pouze to oznámil své nadřízené [jméno] [příjmení], která mu pak dala pokyn, aby vozidlo odvezl do opravny k panu [příjmení]. Vozidlo bylo převezeno do servisu pana [příjmení] jeho odtahovkou. Když vozidlo předával panu [příjmení] do opravny, tak byl zaměstnancem firmy [příjmení] [příjmení]. Zda, vozidlo předala panu [příjmení] do opravy, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a nebo [právnická osoba] [příjmení], svědek uvedl, že snad [právnická osoba] [příjmení], tenkrát ještě existovala.

22. Shora uvedená zjištění představují dostatečný skutkový podklad pro právní posouzení sporu. Rovněž pro nadbytečnost soud neprovedl žalobcem navržený důkaz spisem pojišťovny, a to i s ohledem na sdělení žalobce, že nenavrhuje provést důkaz znaleckým posudkem ohledně zhodnocení vozidla předmětnou opravou.

23. Právní posouzení:

24. Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, 25. Podle ustanovení § 169 odst. 1 IZ pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení.

26. Podle ustanovení § 203 odst. 1 IZ není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. Podle ustanovení § 203 odst. 4 IZ neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

27. Podle ustanovení § 229 odst. 3 písm. c) IZ nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

28. Soud, veden závazným právním názorem vyjádřeným odvolacím soudem v usnesení ze dne [datum], se nejprve zabýval pasivní legitimací žalovaného v tomto sporu. Žalobce uvedl, že žalovaným je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správce úpadce [právnická osoba] (toto potvrzuje i vyloučení vzájemného nároku, jenž je předmětem tohoto řízení, z řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 15/2013 u zdejšího soudu). Insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2012, č. j. MSPH 96 INS 21510/2011-A-35 byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a současně mu byl ustanoven správce (žalovaný). Vozidlo bylo předáno k opravě [datum], přičemž otevřená 30 denní lhůta tedy uplynula před vznikem předmětné pohledávky. V daném případě pohledávka, jenž je předmětem tohoto řízení představuje, částku, jenž žalobce vynaložil v souvislosti s opravou vozidla ve vlastnictví [právnická osoba] a.s. s tím, že celková částka ve výši 68 639 Kč je tvořena částkou 58 783 Kč účtovanou fakturou č. [rok] [právnická osoba] [anonymizováno] za opravu vozidla, částkou 10 756 Kč představují DPH k této faktuře, částkou 300 Kč představující DPH k faktuře č. [rok] účtující [právnická osoba] [anonymizováno] za odtah vozidla a částkou 10 756 Kč představují DPH k této faktuře, částkou 3 800 Kč představující DPH k faktuře č. [rok] účtující [právnická osoba] [anonymizováno] za zapůjčení náhradního vozidla. V řízení bylo zjištěno, že žalobce pro [právnická osoba] [anonymizováno] opravoval služební auta. Předmětné vozidlo bylo žalobci k opravě přivezeno zaměstnancem této společnosti. Přestože bylo insolvenční řízení zahájeno dne [datum] došlo k předání vozidla žalobci bez vědomí insolvenčního správce. V souladu s ustanovením§ 169 odst. 1 IZ se v tomto případě jednalo o pohledávku, postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a to náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z tohoto důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení. Žalobce byl proto v souladu s ustanovením § 118a odst. l o. s. ř. poučen, aby doplnil žalobní tvrzení o přesnou konkretizaci náhrady nákladů, které byly vynaloženy na zhodnocení majetkové podstaty, jaké konkrétní práce byly provedeny, jaké díly byly poskytnuty, včetně cen, přičemž byl žalobce ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 o. s. ř. poučen k označení důkazů. Soud si je vědom, že žalobce vynaložil práci i náhradní díly na opravu předmětného vozidla, toto nebylo mezi účastníky ani sporné. Žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které vynaložil na zhodnocení majetkové podstaty. Soud má však za to, že se v daném případě žalobci nepodařilo unést jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Z faktury č. [rok] bylo zjištěno, že autoopravna [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavila fakturu na odběratele [právnická osoba] k zaplacení částky 64 539 Kč za opravu předmětného vozidla. Je to však cena účtovaná za opravu vozidla a nikoli za jeho zhodnocení. V řízení nebylo prokázáno, jaké konkrétní práce byly na vozidle provedeny a jaké díly byly žalobcem dodány. Konečně pokud jde o žalobcem požadované DPH má soud zato, že v této části nelze žalobu považovat za důvodnou, neboť ze samotných tvrzení vyplývá, že se majetková podstata o toto obohatit nemohla. Žalobce poukazoval na plnění pojišťovnou, toto však nemá souvislost s nárokem, jenž předmětem tohoto řízení. Jedná se pojistný vztah mezi odlišnými subjekty a nijak nesouvisí s pohledávkou žalobce v tomto sporu. Z uvedených důvodů soudu proto nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení vzniklých v souvislosti s právním zastoupením advokátem. Ta sestává z odměny advokáta za 18 úkonů právní služby po 3 860 Kč (z tarifní hodnoty 69 480 Kč dle ustanovení § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif); a to za první fázi řízení vedenou před soudem I. stupně, t.j. do vyhlášení rozsudku ze dne [datum] za převzetí a přípravu zastoupení, 3 x sepis vyjádření, 1 x sepis závěrečného návrhu a 6 x účast na jednání. V souvislosti s odvolacím řízením za 1 x sepis odvolání a 1 x sepis vyjádření k odvolání. Za druhou fázi řízení před soudem I. stupně (po zrušení původního rozsudku usnesením Městského soudu v Praze) 1 x sepis vyjádření a 4 x účast na jednání. Dále byla přiznána též 18 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Současně soud přiznal zástupkyni žalovaného 21% DPH v celkové výši 15 724,80 Kč. Souhrnem tak činí náhrada nákladů řízení 90 604,80 Kč.