10 C 29/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Wenzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem (adresa žalobkyně) zastoupena advokátkou Mgr. (jméno) (příjmení) sídlem (adresa žalobkyně) proti žalované: osobní údaje žalované bytem (adresa žalované) o zaplacení částky (částka) s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání <b>I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky (částka) spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od (datum) do zaplacení, dále co do zaplacení částky (částka), dále co do zaplacení úroků ve výši (částka) a co do zaplacení úroků ve výši 8,5 % ročně z částky (částka) od (datum) do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku (částka) spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od (datum) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku (částka) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne (datum) uzavřena Smlouva o úvěru (číslo) (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne (datum) peněžní prostředky ve výši (částka). Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,59 % p.a. ve 48 měsíčních splátkách po (částka), splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem (anonymizováno) (rok), to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně jako věřitele o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně poskytnut. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Před schválením úvěru si žalobkyně ověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr z dokladů a informací poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení její úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (např. dokladů o příjmech žalované apod.). Tak žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalované ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se tak s úhradou splátek do prodlení, neboť uhradila pouhé dvě splátky a to dne (datum) částku (částka) a dne (datum) částku (částka). V důsledku prodlení žalované se splácením vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši (částka). Dle bodu 6.1 uzavřené smlouvy totiž platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši (částka) za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek 3 a 4, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty ve výši 2 x (částka), kdy tato smluvní pokuta je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyně nárokuje zaplacení náhrady nákladů ve výši (částka) vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a to dle bodu 6.2 smlouvy, dle kterého platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši (částka) za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek (číslo) u kterých se žalovaná ocitla v prodlené o délce 15 dnů, tedy nákladů ve výši 3 x (částka), kdy tato náhrada nákladů je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že ocitne-li se žalovaná s úhradou kterékoli splátky či její části v prodlení o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů u splátky (číslo) splatné dne (datum), takže k zesplatnění celého úvěru došlo ke dni (datum). Dle bodu 6.4 smlouvy má žalobkyně práv na zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny s tím, že tuto novou jistinu ve výši (částka) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta nejméně v délce 30 dnů, žalovaná však neuhradila ničeho. V bodě 6.5 smlouvy pak bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě tedy od (datum) až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně se tedy svou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši (částka), jež odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši (částka) a dlužnému úroku ve výši (částka), s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši (částka), dále nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením ve výši (částka), dále smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy vzniklé po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z částky (částka) od (datum) do dne podání žaloby, jež je vyčíslena částkou (částka) a konečně se žalobkyně domáhá zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky (částka) představující původní dlužnou jistinu ode dne (datum) do dne (datum) ve výši 64,59 % p.a. a od (datum) pak žalobkyně požaduje zaplacení tohoto úroku v zákonné výši. Zákonný úrok z prodlení pak žalobkyně nárokuje i z částky (částka) představující součet nové jistiny ve výši (částka), smluvní pokuty ve výši (částka) a nákladů ve výši (částka). Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta žalobkyní k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne (datum), avšak nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žaloba byla žalované doručena dne (datum) a předvolání k prvnímu jednání pak dne (datum), tj. více než deset dnů přede dnem konání jednání. Žaloba i předvolání k prvním jednání byly žalované doručeny do vlastních rukou náhradním způsobem v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jelikož žalovaná si žalobu, ani předvolání do 10 dnů ode dne jejich uložení nevyzvedla. Žalovaná byla v předvolání k jednání upozorněna, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila.

4. Soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

5. Soud v řízení vycházel z právního názoru v rozsudku Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí), kde odvolací soud, v řízení shodné žalobkyně, uvedl, že„ pokud byl v souzené věci sjednán úrok 81,68 %, jedná se prakticky o desetinásobek. V souladu s výše citovanou judikaturou, je tak závěr soudu I. stupně, že ujednání o úrocích z úvěru se příčí dobrým mravům ve smyslu dle § 580 odst. 1 o.z., tedy se jedná o neplatné ujednání dle § 588 o.z. Odvolací soud poznamenává, že žalobkyně je profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů, tedy jí musí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úrokovou sazbou. Odvolací soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně o moderaci výše úroku z úvěru dle § 577 o.z.. Správný je tak závěr, že úvěrová smlouva je neplatná dle § 588 o.z. ve spojení s § 576 a 577 o.z., arg. a contrario, absolutně a jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku tak nemá žalobkyně právo ani na další žalobou uplatněné nároky z titulu sjednaného úroku z úvěru, poplatku, ani smluvních pokut. Soud I. stupně posoudil nárok správně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z.

6. Soud v řízení vycházel dále i z právního názoru v rozsudku Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí) kde odvolací soud, v řízení shodné žalobkyně, uvedl, že„ vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 95,89 % ročně) přesahovala téměř čtyřnásobně dokonce nejvyšší uváděné úrokové sazby v systému časových řad (příjmení) zveřejňované (anonymizována tři slova), jde o překročení tak podstatné, že jde o ujednání v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 a 588 o. z. absolutně neplatné. Odvolací soud, a konkrétně i senát (anonymizována dvě slova), se k této otázce v typově podobných případech, které se týkaly také žalobkyně, již vyslovoval (viz rozsudek ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (spisová značka), jakož i např. z poslední doby rozsudek ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (číslo jednací)), a to ve prospěch neplatnosti smlouvy jako celku. Odvolací soud dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou, výši úroku z úvěru, zde možná není a dále odvolací soud uvedl, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky sporu je z uvedených důvodů absolutně neplatná jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2992 o. z.“ 7. Soud při vyslovení předběžného právního názoru postupoval, dle shora specifikovaného právního názoru Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí) a dle právního názoru Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí) (viz odstavec 3 + 4), ve spojení s § 13 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), kdy je důvodné očekávat, že v jiných právních sporech, který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích, rozhodne soud stejně. Soud s ohledem na rozhodnutí vyšších soudů, v řízení sdělil předběžný právní názor a shledal úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, s ohledem na úroky požadované v rozporu s dobrými mravy (v nepřiměřené výši 64,59 % ročně), a proto soud tento právní spor posuzoval, jako bezdůvodné obohacení, když lze v řízení přiznat jen neuhrazenou jistinu ze strany žalované, zde ve výši (částka), včetně zákonného úroku z prodlení od prokazatelného doručení výzvy k úhradě. Dle systému časových řad (příjmení), přístupného na stránkách (právnická osoba), (webová adresa), údajů týkajících se úrokových sazeb bank, popř. dalších měnových finančních institucí ( (anonymizováno)) (příjmení), v roce (rok) se tak ve vztahu k domácnostem úrok z úvěru (anonymizováno) na spotřebu pohyboval celkově mezi 7,44 až 8,15; u fixace nad 1 rok do 5 let včetně (v posuzované věci byl řešen úvěr na 48 měsíců, čili 4 roky) 6,75 až 8,19; u kontokorentů a revolvingových úvěrů 11,99 až 12,54; u kontokorentů 14,66 až 15,25; u kreditních karet 18,01 až 18,87 a u úročeného úvěru u kreditních karet 23,91 až 24,04.

8. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty prvé, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Soud v části žaloby, na které již žalobkyně netrvala, o zaplacení částky (částka) spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od (datum) do zaplacení, dále co do zaplacení částky (částka), dále co do zaplacení úroků ve výši (částka) a co do zaplacení úroků ve výši 8,5 % ročně z částky (částka) od (datum) do zaplacení, řízení zastavil, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně po sdělení předběžného právního názoru soudu vzala žalobu částečně zpět.

9. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, navrhla ve zbytku svého nároku vydání rozsudku pro zmeškání.

10. Dle ustanovení § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

11. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153 odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě ve znění jejího částečného zpětvzetí vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu vzal za nesporná. Odůvodnění rozsudku pro zmeškání pak obsahuje v souladu s ustanovením § 157 odst. 3 o.s.ř. pouze vymezení předmětu řízení a uvedení důvodů, pro které soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

12. Výrok III. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, a proto jí náleží pouze 48 % náhrada nákladů tohoto řízení, o kterých bylo rozhodnuto podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti (číslo) Sbírky, o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení v plné výši činí částku (částka), které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta ve výši (částka) za 3 úkony právní služby (tj. (částka) za jeden úkon) dle ustanovení § 7 odst. 5 cit. vyhlášky (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 3/ účast na jednání soudu dne (datum) - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 3 x režijním paušálem za 3 shora citované úkony po (částka) + 21 % DPH ve výši (částka). Co se týče předžalobní výzvy k plnění ze dne (datum), tu vyhotovila i zaslala žalované sama žalobkyně a nikoli její právní zástupkyně, takže zde se o úkon právní služby de facto nejedná, z toho důvodu náleží žalobkyni za tento úkon pouze náhrada hotových výdajů právně nezastoupeného účastníka ve výši (částka) ve smyslu § 151 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti (číslo) Sbírky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch v částce (částka), což činí 74 % z původně žalované částky a žalovaná pak měla úspěch v částce 28 480, (částka), což činí 26 %, má žalobkyně právo na 48 % vyčíslených nákladů řízení (tedy úspěch minus neúspěch, tj. 74 % minus 26 %, což činí 48 % z částky (částka)), tedy (částka) (před zaokrouhlením 12 695, (částka)). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

13. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.