14 C 101/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 420 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 420 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 19. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 420 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jako dopravce poskytl dne 16. 1. 2020 žalované jako odesílateli silniční přepravu zásilky z [obec] do [obec] na základě smlouvy o přepravě [číslo] zaslané dne 16. 1. 2020 e-mailem. Žalovaná se zavázala zaplatit sjednané přepravné ve výši 2 420 Kč podle faktury, kterou žalobce vystavil dne 19. 1. 2020 pod [číslo] s datem splatnosti 29. 3. 2020. Žalovaná však přepravné nezaplatila, a to ani na výzvu právního zástupce žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi žalobcem a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě objednávky žalované dne 16. 1. 2020 uzavřena smlouva o provedení dopravy [číslo] v níž se žalobce jako dopravce zavázal provést dne 16. 1. 2020 přepravu nákladu vozidlem [registrační značka] z místa nakládky [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec] do místa vykládky [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec] a žalovaná jako příkazce se zavázala zaplatit žalobci cenu ve výši 2 000 Kč a DPH podle faktury vystavené žalobcem do 7 dnů od provedení přepravy se splatností 70 dnů od jejího doručení (zjištěno ze smlouvy o provedení dopravy [číslo] ze dne 16. 1. 2020 a z objednávky přepravy [číslo]). Žalobce provedl dne 16. 1. 2020 přepravu nákladu vozidlem [registrační značka] z místa [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec] do místa [anonymizováno 5 slov], [ulice a číslo], [číslo] [obec] (zjištěno z nákladního listu CMR). Za provedení přepravy žalobce vystavil dne 19. 1. 2020 žalované fakturu [číslo] na částku 2 420 Kč včetně 21% DPH se splatností do 29. 3. 2020. Žalovaná částku nezaplatila ani po výzvě právního zástupce žalobce ze dne 8. 10. 2020 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 8. 10. 2018 včetně dokladu o odeslání).

6. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (s ) mlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ 7. Na základě shora provedeného dokazování, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce prokázal existenci uzavřené smlouvy o přepravě s žalovanou a splnil povinnosti vyplývající mu z předmětné smlouvy dopravit zásilku z místa odeslání do místa určení, přičemž žalovaná v řízení ničeho netvrdila, tím méně pak prokázala, že by žalobci za provedenou přepravu zaplatila přepravné. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci částku 2 420 Kč a vzhledem k prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu přiznal žalobci též příslušenství pohledávky jednak v podobě úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení se odvíjí ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, a dále v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když závazek z výše uvedené smlouvy je vzájemným závazkem mezi podnikateli.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 420 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Náhradu nákladů je žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.