14 C 104/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro zaplacení 110 295 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 101 621,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z: částky 12 239 Kč od , datum, do , datum, , částky 8 499 kč od , datum, do zaplacení, částky 61 301 Kč od , datum, do zaplacení a částky 26 180 Kč od , datum, do zaplacenía to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 8 673,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z: částky 3 740 Kč od , datum, do zaplacení, částky 3 210 Kč od , datum, do zaplacení, částky 26 180 Kč od , datum, do , datum, .III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 467 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, po žalovaných domáhá zaplacení celkem částky 110 295 Kč s příslušenstvím. Konkrétně uvedl, že jako vlastník bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“) s žalovanými uzavřel nájemní smlouvu, jíž jim dal předmětný byt do užívání. Žalovaní byli povinni hradit měsíční nájemné a zálohy na služby nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za nějž se nájem platí, a to částku 12 239 Kč měsíčně do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , 12 869 Kč měsíčně v měsících , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a 12 889 Kč v měsících , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaní však žalobci za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, a od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, neuhradili nájemné a zálohy na služby v celkové výši 88 253 Kč. Dále žalovaní žalobci dluží část nedoplatku z vyúčtování za rok , Anonymizováno, ve výši 5 808 Kč, který byl splatný dne , datum, a část nájemného za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce 8 869 Kč, za který žalovaní uhradili pouze částku 4 000 Kč (namísto 12 869 Kč). Z celkové dlužné částky 102 930 Kč pak žalobce požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Dále žalobce požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení za prodlení s placením jednotlivých plateb v průběhu roku , Anonymizováno, , přičemž úrok z prodlení kapitalizoval ke dni , datum, na celkovou částku 7 365 Kč.

2. Žalobce v průběhu řízení k výzvě soudu doplnil, že nájemné činilo v období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 8 499 Kč, s účinností od , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo nájemné stanoveno částkou 9 129 Kč, výše záloh na plnění poskytovaná spolu s užíváním bytu činila po celou dobu roku , Anonymizováno, částku 3 740 Kč. Žalobce žalovaným předložil vyúčtování za rok , Anonymizováno, s faktickým nedoplatkem v částce 45 974 Kč, který byl splatný ke dni , datum, .

3. Žalovaní v řízení uvedli, že předmětný byt užívali až do , Anonymizováno, , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , přičemž v průběhu roku , Anonymizováno, dostali od žalobce výpověď z nájmu bytu. Uvedli, že za užívání bytu skutečně neuhradili v roce , Anonymizováno, nic nad rámec částek uváděných žalobcem, neboť se dostali do tíživé finanční situace. Navrhli soudu, aby jim uložil plnění ve splátkách ve výši nejvýše 2 000 Kč měsíčně, neboť jejich situace jim neumožňuje hradit splátky vyšší. Konkrétně uvedli, že jsou dlouhodobě nezaměstnaní, žalovaná je zároveň aktuálně dlouhodobě v pracovní neschopnosti, trpí též psychickými obtížemi. Žalovaná pobírá dávky nemocenského pojištění a čerpá příspěvek na péči pro syna v částce 3 300 Kč. Žalovaný dostal na přelomu roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, výpověď ze zaměstnání pro nadbytečnost a od té doby nemůže najít práci, přičemž od , Anonymizováno, již nepobírá ani podporu v nezaměstnanosti. Žalovaní jsou rodiči nezletilého syna (7 let), který trpí autismem a navštěvuje speciální mateřskou školku. Po vyklizení předmětného bytu žalovaní nemají žádné samostatné bydlení, zdržují se u přátel. Žalovaní jsou v úpadku, který je řešen oddlužením s plněním splátkového kalendáře, v současné době však – s vědomím insolvenčního správce – nehradí žádné splátky, neboť jim to situace neumožňuje.

4. Při jednání dne , datum, soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Zároveň soud vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení (§ 120 odst. 4 o.s.ř.), a to že žalovaní užívali předmětnou bytovou jednotku po celé období, jež je předmětem žaloby. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podal dne , datum, proti žalovaným žalobu o vyklizení předmětného bytu. Z rozsudku z , datum, , č.j. , spisová značka, (právní moc dne , datum, ) soud zjistil, že žalovaným byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt a předat jej žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to z důvodu, že nájem předmětného bytu zanikl dne , datum, , poté co dal žalobce žalovaným výpověď z nájmu bytu dopisem ze dne , datum, (srov. bod 14 cit. rozsudku).

5. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou (č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, ) ze dne , datum, vyplývá, že žalobce uzavřel s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu předmětného bytu. Doba nájmu byla sjednána na dva roky. Ve smlouvě bylo dále stanoveno, že konkrétní výše měsíčního nájemného za byt a záloh na služby je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně s tím, že nájemné a zálohy za služby jsou splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle čl. V. 1. byla smluvena možnost pravidelného zvyšování nájemného, a to vždy 1x za rok od 1.7. daného kalendářního roku.

6. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platného od , datum, soud zjistil, že výše nájemného byla sjednaná ve výši 8 499 Kč, záloha za služby byla stanovena ve výši 3 740 Kč. Celková výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu tak činila měsíčně částku 12 239 Kč; stejná výše plateb byla stanovena i s účinností od , datum, (evidenční list platný od , datum, ). S účinností od , datum, pak bylo nájemné stanoveno v částce 9 129 Kč a zálohy na služby ve výši 3 740 Kč, celková výše plateb činila 12 869 Kč (evidenční list platný od , datum, ).

7. Z vyúčtování služeb v období od , datum, do , datum, byly žalovaným vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 7 438 Kč (doručeno , datum, , viz doručenka „vyúčtování služeb , Anonymizováno, “). Z vyúčtování služeb v období od , datum, do , datum, byly žalovaným vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 16 054 Kč s tím, že rozdíl celkových spotřebovaných plnění (60 934 Kč) a přijatých záloh (14 960 Kč) činí částku 45 974 Kč.

8. Z evidence předpisu plateb soud zjistil, že žalovaná z předepsané úhrady za období, jež je předmětem žaloby, tj. za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalovaní neuhradili ničeho, za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaplatili částku 4 000 Kč dne , datum, , za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, pak žalovaní nezaplatili ničeho a z vyúčtování nedoplatku za služby za rok , Anonymizováno, žalovaní uhradili částky 630 Kč dne , datum, a 1 000 Kč dne , datum, .

9. Předloženou upomínkou správce nemovitosti ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobce žalované vyzýval k úhradě dlužné částky ve výši 100 744 Kč Kč představující dluh na předepsaných úhradách (nájemné a související služby), dluh na vyúčtování služeb za roky , Anonymizováno, a tzv. sankčí poplatek, který fakticky představuje kapitalizovaný úrok z prodlení. Z výpočtu příslušenství pohledávky soud zjistil, že žalobce kapitalizoval úrok z prodlení z každé dlužné platby, kterou učinil předmětem žaloby od dne její splatnosti (tj. posledního dne v měsíci, za který se nájemné a zálohy za služby platí) do , datum, , a to vč. úhrad po splatnosti za měsíce , Anonymizováno, (12 239 Kč uhrazeno , datum, ) a , Anonymizováno, , Anonymizováno, (12 239 Kč uhrazeno , datum, ). Z předžalobní upomínky ze dne , datum, (vč. poštovního podacího archu) adresované žalovanému 2 soud zjistil, že žalovaný byl předžalobně upomenut ke splnění povinnosti rovněž zástupcem žalobce.

10. Dále měl soud za prokázané, že žalovaní jsou od , datum, v úpadku, který je řešen oddlužením se schválením splátkového kalendáře (výpis z Insolvenčního rejstříku), dlouhodobě pak spolupracují na řešení své nepříznivé sociální a dluhové situace s Centrem sociálních služeb – Sociálně právní poradnou , Anonymizováno, (potvrzení z , datum, a , datum, ). Žalovaná 1 je od , datum, dosud v dočasné pracovní neschopnosti s tím, že jsou jí vypláceny nemocenské dávky (potvrzení ÚSSZ , adresa, z , datum, ), žalovaný 2 je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, , podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována v měsících , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, (potvrzení ÚP ČR z , datum, ).

11. Na základě shora provedených důkazů lze učinit závěr o skutkovém stavu věci, a sice, že žalobce pronajal žalovaným na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, předmětný byt (nájemní smlouva). Nájemní vztah zanikl ke dni , datum, , a to z důvodu výpovědi z nájmu ze dne , datum, (rozsudek o vyklizení bytu). Žalovaní žalobcův byt i po skončení nájmu nadále užívala, a to po celé období, jež je předmětem podané žaloby (nesporná tvrzení). Poslední sjednané nájemné činilo částku 8 499 Kč, zálohy na služby byly stanoveny v částce 3 740 Kč (evidenční list od , datum, ). Žalovaní za období, jež je předmětem žaloby, za užívání bytu uhradili pouze částku 4 000 Kč dne , datum, . Za rok , Anonymizováno, žalobce vyúčtoval žalovaným služby spojené s užíváním bytu dle jejich reálné spotřeby a vyúčtování žalovaným předložil, přičemž výsledkem vyúčtování byl nedoplatek ve výši 7 438 Kč, žalovaní z této částky uhradili 1 630 Kč (vyúčtování , Anonymizováno, , evidence plateb). Taktéž za rok , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce žalovaným služby spojené s užíváním bytu dle jejich reálné spotřeby vyúčtoval a vyúčtování s nedoplatkem 45 974 Kč žalovaným předložil s tím, že žalovaní za celé období spotřebovali plnění v hodnotě 60 934 Kč a na zálohách uhradili pouze 14 960 Kč (vyúčtování , Anonymizováno, , evidence plateb). Žalovaní jsou dlouhodobě v nepříznivé finanční a sociální situaci, která se ještě zhoršila na jaře , Anonymizováno, , kdy žalovaná 1 onemocněla a je v dočasné pracovní neschopnosti a žalovaný 2 je od téže doby nezaměstnaný. Žalovaní svou situaci řeší jednak oddlužením a dále též prostřednictvím odborné pomoci v sociální poradně.

12. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 101 621,80 Kč, avšak co do částky 8 673,20 Kč a co do nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ji soud hodnotil jako částečně nedůvodnou, a tedy ji částečně ve výroku II. zamítl. S ohledem na rozdílné právní posouzení jednotlivých období, jež jsou předmětem žaloby, soud posuzoval uplatněné nároky odděleně.

13. V období , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaní užívali předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy podle § 2235 a následující zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), v níž se žalobce zavázal jim poskytnout předmětný byt k uspokojování jejich bytové potřeby a žalovaní se zavázali hradit nájemné a zálohy na plnění poskytovaná spolu s užíváním bytu, a to v datu jejich splatnosti. Stejnou povinnost pak žalovaným ukládá též § 2246 odst. 1 a § 2251 odst. 1 o.z. Žalovaní tak byli povinni za , Anonymizováno, , Anonymizováno, uhradit žalobci částku 8 499 Kč na nájemném a 3 740 Kč jako zálohy na služby nejpozději dne , datum, , avšak žalovaní neuhradili ničeho.

14. Zároveň však platí, že pronajímatel má právo na zaplacení záloh jen do doby, než má dojít k jejich řádnému vyúčtování; po tomto datu právo na zaplacení záloh zaniká, nicméně pronajímatel má samozřejmě právo na zaplacení odpovídajícího nedoplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015). Z tohoto důvodu tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co se týká nároku na úhradu nájemného za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tj. co do částky 8 499 Kč. Pokud jde o příslušenství (§ 1970 o.z. a § 2 nař. vlády č. 312/2013 Sb., to žalobci náleží též z částky záloh, avšak jen do , datum, , do kdy se mohl domáhat jejich zaplacení. Soud tak žalobě vyhověl v tomto rozsahu (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 12 239 Kč od , datum, do , datum, byl přiznán v rámci kapitalizované sumy příslušenství dle žalobního nároku zahrnutého do výroku I a dále byl přiznán v nekapitalizované podobě za období od , datum, do , datum, ). Zároveň soud za toto období žalobu částečně zamítl co do částky záloh, tj. 3 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, neboť v tomto období již netrval nárok na úhradu příslušenství a tudíž ani nedocházelo k prodlení s úhradou.

15. Konečně soud uvádí, že nemohl přihlédnout k argumentaci žalobce odkazující na „účetní způsob zpracování vyúčtování“, který by mu snad měl bránit v uplatňování celkových nedoplatků u soudu oproti vymáhání záloh v době po provedení vyúčtování. V obecnosti si lze těžko představit, že vnitřní nastavení systémů při správě nemovitostí by mohlo odůvodnit uplatňování nároků pronajímatele v rozporu s požadavky zákona. Stejně tak soud neshledává jakýkoliv problém v interpretaci předložených vyúčtování v jejich současné podobě způsobem, který umožní uplatnit nárok v podobě souladné s hmotným právem, což je již jen otázkou koncipování samotné žaloby. Ostatně to soud prakticky činí i v tomto případě. Nelze ani akceptovat zdůvodnění, že, je-li samostatně vymáhán jen „účetní nedoplatek“ a samostatně neuhrazené zálohy, pak se žalobci dostane stejné částky. Tento argument totiž není pravdivý; předně pokud by snad vyúčtování skončilo „účetním přeplatkem“, dostalo by se žalobci na součtu záloh více, než za spotřebu skutečně uhradil. Zároveň pak dochází ke změně v příslušenství, které k tomu kterému nároku (zálohy vs. nedoplatek) náleží, když sazba zákonného úroku může být odlišná.

16. Podle § 2247 odst. 2 a 3 o.z. a dále § 7 zákona č. 67/2013 Sb. má pronajímatel povinnost vyúčtovat nájemci skutečnou výši nákladů na spotřebovaná plnění a toto vyúčtování nájemci předložit. Za období roku , Anonymizováno, žalobce žalovaným vyúčtování řádně předložil s nedoplatkem 7 438 Kč, žalovaní z této částky uhradili 1 630 Kč. Soud tak žalovaným uložil uhradit nedoplatek v požadované výši 5 808 Kč za rok , Anonymizováno, , a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od data jeho splatnosti, tj. , datum, . Soud pro přehlednost uvádí, že část tohoto příslušenství je obsažena v kapitalizovaném nároku (do , datum, ) a od , datum, je úrok z prodlení přiznán jako plynoucí do zaplacení.

17. V období od , datum, již žalovaní užívali byt, aniž by jim svědčila platná nájemní smlouvy. Žalobní nárok je tak třeba posoudit podle ustanovení § 2295 o. z., podle nějž platí, že „pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.“ Soud je přesvědčen, že § 2295 je nutno vykládat tak, že se musí skutečně jednat o poslední výši nájemného stanovenou v době platnosti nájemní smlouvy. K tomuto závěru jej vede předně lingvistický výklad cit. normy, ale dále též její účel. Ten je třeba, oproti úpravě v obč. zák. vnímat tak, že § 2295 měl usnadnit postavení pronajímatelů v tom ohledu, že odpadne spor o výši této náhrady, neboť bude pevně navázána na poslední ujednání stran. Pronajímatel měl tak napříště být ušetřen nutnosti prokazovat výši místně obvyklého nájemného. § 2295 o.z. pak zakotvuje nárok pronajímatele svébytné povahy v tom ohledu, že se nejedná o bezdůvodné obohacení, ale o specifický samostatný nárok.

18. Tím je jednak vyvrácen argument žalobce, že by snad po skončení nájemního vztahu mělo „přetrvat“ ustanovení o sjednané výši nájemného, a to včetně tzv. inflační doložky, která by pak v průběhu času měla automaticky výši náhrady zvyšovat. Jak bylo řečeno, náhrada ve smyslu § 2295 o.z. je samostatným nárokem, která stanovuje jednoznačným způsobem výši náhrady za užívání po skončení nájmu, žádným způsobem se nejedná o zachování účinnosti určitých ustanovení smlouvy. Na tom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že nový evidenční list byl žalovaným předložen a oni se proti nim nijak neohradili.

19. Soud tak měl za důvodný požadavek žalobce na náhradu za užívání bytu po skončení nájmu dle § 2295 o.z., a to ve výši posledního sjednaného nájemného. Z tohoto důvodu soud žalobci přiznal právo na úhradu částek 8 499 Kč za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž tato částka byla snížena o částečnou úhradu za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 4 000 Kč. Celková výše těchto náhrad dle shora uvedeného pak činí 55 493 Kč (tj. 7* 8 499 – 4 000). Spolu s touto částkou jsou žalovaní povinni uhradit též příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to od prvního dne měsíce následujícího po bezprávném užívání bytu z každé jednotlivé částky.

20. Soud pak žalobu musel částečně zamítnout co do částek 630 Kč za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a částek 650 Kč za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to včetně příslušenství. Tyto částky žalobce požadoval nad rámec prokázaného posledně stanoveného nájemného a žalobci tak v souladu s § 2295 o.z. nárok na jejich úhradu nenáleží.

21. V projednávané věci žalobce současně uplatil nárok na zaplacení stanovených záloh ve výši 3 740 Kč za jednotlivé měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy však již, jak bylo prokázáno, nájemní vztah netrval.

22. V období po skončení nájemního vztahu má pronajímatel spolu s náhradou za užívání bytu podle § 2295 o.z. právo na částku rovnající se výši nákladů na služby vynaložené ve spojitosti s užíváním bytu nájemcem. Ze znění § 2295 o.z. jednoznačně plyne, že pokrývá pouze úhradu za užívání bytu, nedopadá na další úhrady, které jsou v režimu nájemního vztahu hrazeny spolu s nájmem, tj. zejm. platby za služby poskytované spolu s užíváním bytu. Tento nárok je svou povahou nárokem z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., neboť mezi účastníky již došlo (dnem , datum, ) k zániku nájemního vztahu, avšak žalovaní nadále předmětný byt neoprávněně užívali. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ V obecné rovině lze říci, že se tak uživatel bytu obohacuje na úkor vlastníka bytu o hodnotu toho, co musí vlastník uhradit dodavatelům plnění, ačkoliv tato plnění spotřebuje (bezprávní) uživatel bytu. Z podstaty věci pak nelze nárok v podobě vznikajícího bezdůvodného obohacení „zálohovat“, neboť nárok vzniká teprve okamžikem faktické spotřeby té které služby, jeho splatnost pak nastává na výzvu ochuzeného vlastníka obohacenému uživateli bytu.

23. Pro úplnost soud uvádí, že tento výklad nezakládá jakoukoliv neodůvodněnou nerovnost mezi uživateli bytů s platnou nájemní smlouvou a uživatelů bez právního důvodu, jak dovozuje žalobce. Předně uvedený výklad, který vylučuje z režimu § 2295 o.z. jiné platby než platby nahrazující nájemné, odpovídá textu předpisu i důvodové zprávě. Zároveň je třeba vnímat, že „obě skupiny“ uživatelů bytů jsou vždy povinny uhradit pouze svou skutečnou spotřebu v daných zúčtovacích obdobích, ostatně – jak shora uvedeno – po vyúčtování služeb ztrácí pronajímatel nárok na úhradu záloh i u nájemců. U uživatelů bez právního důvodu mu tento nárok nepřísluší od počátku, avšak zároveň mu nic nebrání, aby např. u některých druhů plnění tato vyúčtovával po kratších obdobích než je obvyklý rok. Soud tak na předestřeném výkladu § 2295 o.z. neshledává ničeho, co by neodůvodněně zvýhodňovalo „bezprávní“ uživatele bytu.

24. Soud v souladu s tímto právním názorem poučil žalobce podle § 118a odst. 2 o.s.ř., že bude nárok posuzovat dle § 2991 o.z. a vyzval jej k doplnění tvrzení, v jaké výši za žalované uhradil jimi spotřebovaná plnění v jednotlivých žalovaných obdobích. Žalobce po poskytnutém poučení doplnil svá tvrzení tak, že za žalované v každém jednotlivém měsíci uhradil částku rovnající se 1/12 celkové roční spotřeby v předmětném bytě dle předloženého vyúčtování.

25. Jak bylo uvedeno shora, soud má v řízení za prokázané, že žalovaní v roce , Anonymizováno, spotřebovali plnění v celkové hodnotě 60 934,647 Kč a v žádném z měsíců , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, neuhradili na náhradu za svou spotřebu ničeho. Poněvadž žalobce musel uvedené částky uhradit, soud dospěl k závěru, že se žalovaní na úkor žalobce právě v tomto rozsahu obohatili. Tento nárok je tak svou povahou bezdůvodným obohacením, tj. plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o.z., který se stává splatným až na výzvu žalobce k jeho vydání. Takovou výzvou je v projednávané věci předložení vyúčtování za rok , Anonymizováno, se splatností stanovenou dle interních pravidel žalobce na , datum, (tato skutečnost je soudu známa z jeho úřední činnosti a je obsahem Pravidel o poskytování a rozúčtování plnění, na něž odkazuje čl. V.4 nájemní smlouvy). S ohledem na faktickou nemožnost určit přesnou spotřebu v žalovaném období, když žalobce nestíhá povinnost provést při (právním) skončení nájmu, když nedojde zároveň k předání bytu, odečty měřidel, soud určil náklady na služby, které v jednotlivých měsících žalobce žalovaným poskytl a uhradil jako 1/12 celkové spotřeby v roce , Anonymizováno, , tj. částku 5 078 Kč. Za celkem 7 měsíců, které jsou předmětem žaloby tak částka činila 35 546 Kč, avšak žalobce neučinil jakoukoliv dispozici s předmětem řízení, tj. žalobu v souladu s takto upraveným tvrzením nerozšířil, soud mu tak mohl přiznat pouze částku 26 180 Kč, které žalobce učinil předmětem žaloby jakožto nárok na úhradu záloh za služby v těchto obdobích. Pokud jde o úrok z prodlení, ten soud z přiznané částky přiznal až od , datum, . Zároveň zamítl návrh na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek záloh od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, za něž měla být záloha hrazena, až do dne , datum, , kdy nastala splatnost bezdůvodného obohacení přiznaného soudem. Soud pak v souladu s těmito úvahami ponížil i částku kapitalizovaného úroku z prodlení.

26. Pro přehlednost soud shrnuje, že žalobě vyhověl částečně vyhověl výrokem I, když důvodnými shledal následující nároky z důvodů shora uvedených: částku 8 499 Kč představující dlužné nájemné za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s tím související zákonný úrok z prodlení z částky 12 239 Kč (nájemné + zálohy na služby do splatnosti vyúčtování za rok , Anonymizováno, ) od , datum, do , datum, a úrok z prodlení z částky 8 499 Kč od , datum, do zaplacení (k tomu srov. body 13 a 14), částku 5 808 Kč představující nedoplatek z vyúčtování za rok , Anonymizováno, , vč. zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (srov. bod 16), náhradu za užívání bytu po skončení nájmu dle § 2295 o.z. v částce 55 493 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (srov. bod 19) náhradu za bezdůvodné obohacení na straně žalovaných v době po skončení nájmu bytu v částce 26 180 Kč spolu s úrokem z prodlení od , datum, (srov. bod 25) z nároku na úhradu kapitalizovaného příslušenství, které žalobce vyčíslil částkou 7 365 Kč, soud shledal důvodnou celkem částku 5 641,80 Kč, která je tvořena následujícími kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně (§ 1970 o.z.) ke dni , datum, , a to: z částky 12 239 Kč od , datum, do , datum, (dle evidence plateb byla tato částka nájemného a záloh za služby za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, uhrazena po splatnosti až , datum, ) v částce 211,25 Kč z částky 12 239 Kč od , datum, do , datum, (dle evidence plateb byla tato částka nájemného a záloh za služby za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, uhrazena po splatnosti až , datum, ) v částce 70,42 Kč z částky 12 239 Kč od , datum, do , datum, (tato částka uhrazena nebyla, soud ve výroku I přiznal od , datum, běžící úrok z prodlení do , datum, , následně pak běžící úrok z částky nájemného do zaplacení) v částce 1 574,30 Kč, z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 988,08 Kč z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 879,81 Kč z částky 4 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 295,63 Kč z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 450,20 Kč z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 345,42 Kč z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 240,64 Kč z částky 8 499 Kč od , datum, do , datum, v částce 130,16 Kč (sazba úroku 14,75 % p.a.) z částky 5 808 Kč od , datum, do , datum, v částce 455,89 Kč.

27. Výrokem II pak soud žalobu částečně zamítl, a to pokud jde o částku 3 740 Kč, vč. zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení, která představuje zálohu za služby za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (srov. bod 14), dále částky 3 210 Kč, vč. zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení, jakožto náhrady za užívání bytu po skončení nájmu v neoprávněné výši (srov. bod 20), částku 1 723,20 Kč představující část uplatněného kapitalizovaného příslušenství a dále zákonný úrok z prodlení z částky 26 180 Kč od , datum, do , datum, (částka bezdůvodného obohacení za služby, která se stala splatnou až , datum, , srov. bod 25).

28. Soud konečně posoudil návrh žalovaných na uložení plnění ve splátkách dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud návrhu žalovaných nevyhověl, byť má v řízení za prokázané, že se aktuálně nacházejí v nepříznivé finanční a sociální situaci, avšak tato situace bohužel v současné chvíli neskýtá naději, že by žalovaní byli schopni dluh byť v minimálních splátkách skutečně hradit. K tomuto závěru soud dospěl na základě toho, že aktuálně jsou oba žalovaní nezaměstnaní, žalovaná 1 je již delší dobu v pracovní neschopnosti a v současné chvíli nejsou schopni plnit ani povinnosti plynoucí jim ze schváleného oddlužení, tj. jejich příjmy neumožňují hradit ani minimální částky. Soud tak dospěl k závěru, že poskytnout žalovaným dobrodiní splátek v situaci, kdy je zřejmé, že splátky nebudou schopni hradit, by znamenalo pouze neodůvodněné upozadění zájmů žalobce. Nadto soud nemohl přehlédnout, že uplatněný nárok vznikl žalovaným ještě před tím, než je postihla ztráta zaměstnání (dle tvrzení žalovaného 2 byl v předchozím zaměstnání 8 let) a pracovní neschopnost, je tak patrné, že špatná situace žalovaných je dlouhodobějšího charakteru a umožnění splátek v tomto konkrétním případě by nemělo jakýkoliv dopad na její snazší zvládnutí.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 467 Kč, přičemž tato částka představuje 84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,14 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 7,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 118 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, podání žaloby, příprava k jednání, účast u ústního jednání).

30. Soud při určování náhrady nákladů postupoval podle citované vyhlášky, byť byl žalobce v dané věci zastoupen advokátem. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. Je k tomu vybaven organizačními složkami finančně i personálně, a to prostředky, které plynou především z veřejných rozpočtů. Není tedy důvodu, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromou osobu (advokáta). Jako účelně vynaložené náklady tak soud zastoupení žalobce advokátem neshledal. Tak tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného sporu, nikoli však v případě běžného sporu o dluh na nájemném a službách s tím souvisejících. Zároveň soud podání žalobce posoudil jako podané na ustáleném vzoru, neboť jej právní zástupce žalobce používá opakovaně v mnoha sporech vedených u zdejšího soudu (např. ve věci pod sp.zn. , spisová značka, či , spisová značka, a mnohá další).

31. Soud tak na náhradě nákladů řízení přiznal částku 4 467 Kč, kterou žalovaným uložil uhradit též v běžné pariční lhůtě, a to přímo žalobci.