14 C 128/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 2) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 oba bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 132 878 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci- částku 46 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 088 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 16 047 Kč od , datum, do zaplacení- částku 28 842 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 842 Kč od , datum, do zaplacení- částku 18 412 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 412 Kč od , datum, do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 39 489 Kč spolu s příslušenstvím.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 737,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 132 878 Kč s příslušenstvím. Konkrétně uvedl, že do , datum, byl vlastníkem a následně správcem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , právnická osoba, , obec , adresa, , a dne , datum, uzavřel s žalovanými smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterou si od něj žalovaní pronajali na dobu určitou do , datum, byt č. , hodnota, o velikosti 4+1 ve , Anonymizováno, . podlaží uvedené budovy na adrese , adresa, . Žalovaní se ve smlouvě zavázali platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši uvedené v aktuálním evidenčním listu, který byl přílohou smlouvy, se splatností do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platilo. Ke dni ukončení nájmu byli žalovaní povinni předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci. Žalovaní však po skončení nájmu předmětný byt nevyklidili a nadále jej užívali. Žalobci tak svědčí právo na náhradu za užívání bytu ve smyslu ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ve výši ujednaného nájemného a dále právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., rovnající se výši nákladů vynaložených ve spojitosti s užíváním bytu. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení náhrady nájemného a měsíčních úhrad za služby za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to v celkové výši 76 834 Kč, kdy za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, činí dlužná částka 12 536 Kč měsíčně a za poměrnou část , Anonymizováno, činí dlužná částka 1 618 Kč. Dále se žalobce žalobou domáhal úhrady nedoplatku z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, ve výši 28 842 Kč splatného dne , datum, a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, ve výši 27 202 Kč splatného dne , datum, . Žalovaní byli k úhradě dlužné částky vyzýváni předžalobními upomínkami ze dne , datum, , avšak ničeho neuhradili. V reakci na obranu žalovaných žalobce uvedl, že údajná pohledávka žalovaných je nejistá a neurčitá a tím pádem ji nelze započíst vůči uplatňované pohledávce. Dále žalobce v podání ze dne , datum, svoji žalobu doplnil o tvrzení, že ke dni skončení nájmu dosahovalo nájemné 7 522 Kč měsíčně, v roce , Anonymizováno, vynaložil v souvislosti s bytem částku 34 359 Kč a splatnost částek dovozuje od data doručení výzev k úhradě ze dne , datum, žalovaným, resp. od pariční lhůty, tedy od , datum, . Doplnil též, že žalobou uplatněná částka 132 878 Kč představuje součet částek 58 422 Kč, 18 412 Kč, 28 842 Kč a 27 202 Kč. Žalobce upřesnil, že požaduje náhradu nájemného za měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce 9 532 Kč měsíčně (tj. 9 532 Kč x 6) a v částce 1 230 Kč za poměrnou část měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy byl byt vrácen žalobci, celkově tedy 58 422 Kč. Požadovaná náhrada nájmu ve výši 9 532 Kč za měsíc odpovídá dle žalobce výši jinak sjednaného nájemného v daném období, když regulaci a zvyšování výše nájmu umožňoval čl. , Anonymizováno, . odst. , Anonymizováno, uzavřené nájemní smlouvy. , adresa, 412 Kč odpovídá nákladům na žalovanými spotřebované služby v období od , datum, do , datum, . Splatnost této částky žalobce odvozuje od data doručení výzev k úhradě ze dne , datum, žalovaným, resp. od pariční lhůty, tj. ode dne , datum, . , adresa, 842 Kč představuje nedoplatek z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, a částka 27 202 Kč představuje nedoplatek z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, , kdy splatnost obou těchto částek žalobce odvozuje od data doručení výzev k jejich úhradě ze dne , datum, žalovaným, resp. od pariční lhůty, tj. ode dne , datum2. Žalovaní v podaném vyjádření uvedli, že se žalobou nesouhlasí, neboť mají vůči žalobci neuhrazenou pohledávku spočívající v technickém zhodnocení bytu, a trvají na zápočtu vzájemných pohledávek a zamítnutí žaloby bez nároku na náhradu nákladů řízení. K žalobcem požadovaným úrokům z prodlení žalovaní uvedli, že ty může žalobce požadovat jen v zákonné výši dle splatnosti jednotlivých částek, přičemž splatnost nebyla od roku , Anonymizováno, sjednána. K výzvě soudu žalovaní doplnili, že rekonstrukcí došlo ke zvýšení celkové podlahové plochy bytu, ke změně dispozice ze 4+1 na 4+kk, přičemž byt byl přebudován na bezbariérový. Náklady rekonstrukce žalovaní odhadli v současných cenách na částku cca 470 000 Kč, dále uvedli, že hodnota bytu se zvýšila o částku cca 367 000 Kč (rozdíl odhadu kupní ceny bytu s vyzděným jádrem a bez jeho vyzdění).

3. Řízení bylo částečně zastaveno usnesením z , datum, , č.j. , spisová značka, , co do uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení.

4. K projednání věci nařídil soud jednání na , datum, , k němuž se dostavili účastníci řízení. K dalšímu jednání dne , datum, ., , datum, a , datum, . Žalovaný č. , hodnota, se k žádnému z uvedených jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil. Žalovaná č. , hodnota, zaslala soudu k jednáním z , datum, a , datum, omluvu a žádala o odročení jednání, soud však neměl žádnou z jejích omluv za důvodnou. Pokud jde o prvou zmíněnou omluvu, ta nebyla soudu řádně prokázána, ač k tomu byla žalovaná č. , hodnota, vyzvána. Druhá zmíněná omluva pak nebyla soudem vyhodnocena jako včasná. Pro stručnost soud odkazuje na obsah spisu a protokolů z ústních jednání, kde důvody pro jednání v nepřítomnosti žalovaných obsáhle uvedl.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Zároveň soud vyšel z nesporných skutečností, a to že byt byl předán žalovanými zpět žalobci dne , datum, .

6. Z LV , Anonymizováno, vedeného katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , právnická osoba, soud zjistil, že vlastníkem budovy , právnická osoba, s číslem popisným , Anonymizováno, (objekt k bydlení), stojící na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je od , datum, , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, .

7. Ze smlouvy označené jako Smlouva kupní a o zřízení služebnosti čís. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , kterou byla shora uvedená budova převedena ze žalobce jako prodávajícího na , právnická osoba, jako kupujícího, soud zjistil, že až do předání předmětu převodu prodávajícímu vykonává žalobce správu předmětu převodu, včetně výběru nájemného.

8. Z předložené nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , včetně dodatku k nájemní smlouvě ze dne , datum, vyplývá, že žalobce uzavřel s žalovanými smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, , situovaného v, Anonymizováno, , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, v městské části , adresa, , katastrální území , právnická osoba, o velikosti 4+1 a obytné ploše 105,65 m². Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou do , datum, . Ve smlouvě bylo dále stanoveno, že konkrétní výše měsíčního nájemného za byt a výše záloh na služby je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně s tím, že nájemné a zálohy za služby jsou splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Z protokolu o převzetí bytu ze dne , datum, soud zjistil, že byt byl žalovanými žalobci předán dne , datum, , přičemž bylo uvedeno, že byt je ve špatném stavu vyžadujícím kompletní rekonstrukci.

9. Předloženým evidenčním listem pro výpočet nájemného od , datum, má soud prokázáno, že výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu činila v roce , Anonymizováno, měsíčně částku 10 876 Kč sestávající se z nájemného ve výši 7 522 Kč a úhrad za služby ve výši 3 354 Kč.

10. Vyúčtováním služeb za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovaným byly vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 28 842 Kč.

11. Dále soud zjistil, že vyúčtováním služeb za období od , datum, do , datum, byly žalovaným vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 18 692 Kč. Soud rovněž zjistil, že vyúčtováním služeb za období od , datum, do , datum, byly žalovaným vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu a že dle tohoto vyúčtování nedoplatek na těchto položkách za období , datum, do , datum, činí 8 510 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovaným byly vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 34 359 Kč. Z evidence předpisů a plateb vyplývá, že v období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebylo ze strany žalovaných uhrazeno ničeho a celkový nedoplatek za uvedené období činí 76 834 Kč.

13. Předloženou upomínkou správce nemovitosti adresovanou žalované 1) má soud prokázáno, že žalobce žalované na dluh opakovaně upozorňoval. Z předžalobních upomínek ze dne , datum, včetně doručenek datové zprávy adresovaných žalované 1) a žalovanému 2) soud zjistil, že žalovaní byli předžalobně upomenuti ke splnění povinnosti rovněž zástupcem žalobce. Upomínky byly žalovaným doručeny do datové schránky dne , datum, a ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní lhůta končící dne , datum, .

14. Na základě shora provedených důkazů lze učinit závěr o skutkovém stavu věci, a sice že žalobce byl do , datum, vlastníkem budovy , právnická osoba, s číslem popisným , Anonymizováno, (objekt k bydlení), stojící na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , právnická osoba, . Po převodu vlastnického práva na bytové družstvo , Anonymizováno, se žalobce stal správcem uvedené budovy. Žalobce pronajal žalovaným na základě smlouvy ze dne , datum, byt č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na dobu určitou do , datum, . Výše nájmu činila v roce , Anonymizováno, měsíčně částku 7 522 Kč a záloha na služby byla stanovena ve výši 3 354 Kč. Nájemné a zálohy na služby byly splatné do posledního dne v měsíci, za který byly hrazeny. Nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby dne , datum, . Žalovaní byt po skončení nájmu nadále užívali až do , datum, . Dále má soud za prokázané, že za rok , Anonymizováno, žalovaní spotřebovali plnění poskytovaná spolu s užíváním bytu v hodnotě 28 842 Kč a za rok , Anonymizováno, (do , datum, ) v hodnotě 34 359 Kč. Zároveň soud vychází ze skutečnosti, že žalobce musel částku odpovídající spotřebovaným plněním uhradit jednotlivým dodavatelům služeb, pokud by tak neučinil, coby vlastník rozsáhlého fondu nájemních bytů, vystavil by všechny obyvatele nájemních bytů (řádně hradící zálohy) smluvním sankcím dodavatelů plnění, vč. možného odpojení od dodávek plynu, tepla či elektřiny.

15. Pro právní posouzení jsou rozhodná ustanovení obsažená v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce se po žalovaných domáhá úhrady za užívání bytu po skončení nájmu, kdy žalovaní byt užívali bez právního důvodu. Domáhá se jednak úhrady nedoplatků za služby za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dále pak „nájemného a záloh na služby“ za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , datum, .

16. Podle § 2295 o. z. platí, že „pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.“ Právo pronajímatele na náhradu toho, co vynaložil namísto žalovaných za plnění, která žalovaní spotřebovali, plyne z § 2991 o.z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. platí, že „neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Vzhledem k tomu, že vztah z bezdůvodného obohacení je závazkovým právním vztahem, užijí se na něj obecná ustanovení o.z. o závazkových vztazích. Jelikož ani dohoda stran ani zákon splatnost závazku žalovaných nijak nestanovily, stal se závazek žalovaných z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě žalobce.

18. Žalobce požadoval náhradu nájemného ve výši 9 532 Kč měsíčně, přičemž argumentoval, že se jedná o nájemné v daném místě a čase obvyklé, a poukazoval na nájemní smlouvou sjednanou inflační doložku. Soud má však za to, že § 2995 o.z je nutno v tomto případě vykládat tak, že pronajímatel má nárok na částky rovnající se poslední výši nájemného stanovené v době platnosti nájemní smlouvy mezi stranami. K tomuto závěru soud vede lingvistický výklad citované normy, ale i její účel, který spočívá v usnadnění postavení pronajímatelů, kdy odpadne spor o výši náhrady, neboť bude tímto pevně stanovena dle posledního ujednání stran. Pronajímatel tak má být ušetřen v budoucnu nutnosti prokazovat výši nájemného pomocí místně obvyklého nájemného.

19. Z uvedeného důvodu soud žalobci přiznal náhradu za užívání bytu po skončení nájemního vztahu ve výši 7 522 Kč měsíčně, jak byla prokázána ke dni , datum, , tj. před ukončením nájemního vztahu. Tuto částku soud přiznal za každý z měsíců od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , datum, . Celkem tak soud žalobci přiznal na náhradě za užívání bytu částku 46 135 Kč (tj. 6* 7 522 + 7 522/30*4). Poněvadž jsou žalovaní v prodlením s plněním peněžité povahy, náleží žalobci též příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 odst. 1 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud úrok přiznal v souladu s žalobním návrhem od , datum, , avšak pro výši úroku z prodlení je rozhodný okamžik počátku prodlení, tj. od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k užívání bytu žalovaným. Z uvedeného důvodu soud výši úroku z prodlení stanovil pro částku 30 088 Kč představující prodlení s úhradou náhrady nájemného za , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, (splatného v prvním pololetí roku , Anonymizováno, ) a částka 16 047 Kč představující prodlení s úhradou náhrady nájemného za , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, (splatného ve druhém pololetí roku , Anonymizováno, ).

20. Žalobce však v žalobě uplatnil právo na zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši nájemného, jak byla stanovena v evidenčním listu, který byl žalovaným pravidelně předkládán. Takovou argumentaci však má soud mylnou. Náhrada ve smyslu § 2295 o.z. je specifickým, samostatným nárokem (oproti předchozí právní úpravě vycházející z úpravy bezdůvodného obohacení) stanovujícím jednoznačným způsobem výši náhrady za užívání nemovitosti nájemcem i po skončení nájemního vztahu; nejedená se tedy v žádném případě o „zachování účinnosti“ určitých smluvních ustanovení. Stejně tak nelze dovozovat (tacitní) souhlas žalovaného se zvýšením náhrady za užívání bytu, neboť povinnost k její náhradě vzniká bez ohledu na jeho souhlas či „ujednání stran“, když se jedná o specifický nárok vzniklý užíváním bytu bez právního důvodu. Stejně tak nemůže soud přisvědčit argumentu, že žalobci náleží náhrada ve výši místně obvyklého nájemného, když výše stanovená evidenčním listem (byť tedy po pravidelném zvyšování) je stále výrazně nižší než „komerční nájemné“ v dané lokalitě. Jak bylo řečeno shora, § 2295 o.z. zakotvil specifický samostatný nárok, který již není jakkoli spojen s institutem bezdůvodného obohacení. Soud se proto ani nezabýval předloženými důkazy žalobce stran místně obvyklého nájemného, neboť by takové dokazování bylo nadbytečné.

21. Z uvedeného důvodu tak soud musel žalobu částečně zamítnout co do rozdílu mezi žalobcem požadovanou výší náhrady (tj. 9 532 Kč) a prokázanou výší sjednaného nájemného (tj. 7 522 Kč), který činil 2 010 Kč měsíčně. Celkem soud žalobu zamítl co do částky 12 287 Kč (tj. 6* 2010 + 227).

22. Pronajímatel má současně s náhradou za užívání bytu ve smyslu § 2295 o.z. právo na částku rovnající se výši nákladů na služby vynaložené ve spojitosti s užíváním bytu nájemcem. Tento nárok je odůvodněn povahou nárokem z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., neboť mezi účastníky již došlo (dnem , datum, ) k zániku nájemního vztahu, avšak žalovaní nadále předmětný byt neoprávněně užívali. Jak bylo uvedeno shora, soud má za prokázané, že v roce , Anonymizováno, žalovaní spotřebovali plnění ve výši 28 842 Kč a v roce , Anonymizováno, ve výši 34 359 Kč. Poněvadž žalobce musel uvedené částky uhradit, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor žalobce právě v tomto rozsahu obohatil. Soud tak žalobci vyhověl co částky 28 842 Kč za rok , Anonymizováno, . Pokud jde o období roku , Anonymizováno, , tam soud s ohledem na žalobní nárok a ve spojení s § 153 odst. 2 o.s.ř. přiznal pouze částku 18 412 Kč, které se žalobce žalobou domáhal. Soud přiznal žalobci též zákonný úrok z prodlení z obou částek, přičemž jeho výše je odůvodněna počátkem prodlení s tou kterou částkou (srov. shora bod 19).

23. Ohledně žalované částky 27 202 Kč, která má představovat bezdůvodné obohacení žalovaných vzniklé za rok , Anonymizováno, , soud konstatuje, dvě žalobcem předložená vyúčtování za rok , Anonymizováno, se částečně kryla a měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly obsaženy v obou vyúčtováních. Soud proto nemohl prostým součtem obou vyúčtování dospět k celkové dlužné částce za rok , Anonymizováno, . Žalobce, byť soudem poučen, neunesl své břemeno důkazní k tvrzení, že žalovaní spotřebovali na službách za rok , Anonymizováno, právě částku 27 202 Kč, neboť ze žádných žalobcem předložených a k důkazu provedených listin tento závěr nevyplynul. Soud tedy toto žalobní tvrzení neměl za prokázané, a proto žalobu v částce 27 202 Kč ve výroku II. částečně zamítl.

24. Pokud jde o obranu žalovaných spočívající v jimi uplatněné námitce započtení z titulu vyrovnání na zhodnocení bytu, neshledal soud tuto obranu důvodnou. Předně je třeba zdůraznit, že žalovaní netvrdili, že by vzájemnou pohledávku uplatnili k započtení před zahájením řízení, netvrdili tedy, že by žalobní nárok zanikl v důsledku započtení před zahájením řízení. Pokud pak započítávali svou pohledávku až v průběhu řízení jako procesní obranu, nelze takový postup připustit s ohledem na setrvalou judikaturu Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018), která dospěla k závěru, že prokazování důvodnosti námitky započtení nesmí svou složitostí nadměrně zatížit řízení o žalovaném nároku a odepřít tak žalobci, který byl se svou pohledávkou procesně aktivní, přístup k rychlému rozhodnutí. Zároveň soud v této souvislosti poukazuje na znění § 1987 o.z. dle jehož odst. 1 „k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem“ a dle odst. 2 téhož ustanovení „pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.“ Soud dospěl k závěru, že pohledávka žalovaných, která by měla představovat ve smyslu § 2294 o.z. částku, o níž se zvýšila hodnota bytu v důsledku rekonstrukčních prací provedených žalovanými, má povahu pohledávky nejisté a neurčité. Z tvrzení žalovaných plyne, že v důsledku rekonstrukčních prací došlo ke zvýšení výměry bytu a změně jeho dispozice, byly rekonstruovány koupelny včetně vyzdění bytového jádra, avšak k těmto pracím mělo docházet v průběhu trvání nájemního vztahu, tj. přinejmenším od roku , Anonymizováno, . Je tak otázkou, zda skutečně byla hodnota bytu zvýšena i v okamžiku vyklizení bytu v roce , Anonymizováno, . Žalobce zhodnocení bytu žalovanými na jednání výslovně popřel a na nejistotu pohledávky lze usuzovat i z předávacího protokolu, kde je uvedeno, že byt vyžaduje celkovou rekonstrukci a je neobyvatelný. Je tak zřejmé, že mezi účastníky je spor o stavu bytu v okamžiku jeho předání, přičemž již jen to by vyžadovalo rozsáhlé dokazování. Soud tak s ohledem na znění § 1987 odst. 2 o.z. dospěl k závěru, že tvrzenou nejistou pohledávku žalovaných nelze na žalobní nárok započíst. Soud tedy k výši takto vzniklé tvrzené pohledávky neprováděl dokazování. Pro úplnost soud dodává, že tímto závěrem soudu o povaze pohledávky žalovaných není dotčeno právo žalovaných uplatnit pohledávku u soudu samostatnou žalobou, přičemž nyní uvedeným závěrem není jakkoli nepředjímán výsledek případného soudního řízení.

25. Ze všech uvedených důvodů tak soud žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a částečně ji zamítl výrokem II.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Z žalované částky 132 878 Kč měl žalobce úspěch v 70 % a neúspěch ve 30 %. Žalobce má tedy právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, a to v poměru, který odpovídá rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem žalobce, tj. v rozsahu 40 %. Žalobcem vynaložené náklady řízení přitom odpovídají částce 9 344 Kč, která je tvořena částkou 6 644 Kč vynaloženou za zaplacený soudní poplatek a částkou 2 700 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů za devět úkonů (2 x výzva k plnění, podání žaloby, 3x příprava na jednání a 3x účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, a , datum, ) po 300 Kč dle ustanovení § 151 o. s. ř. a ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b) c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobci nebyla přiznána náhrada za účast na jednání konaném dne , datum, ani za přípravu k tomuto jednání, neboť toto jednání bylo konáno výlučně z důvodů ležících na straně žalobce, když právní zástupce žalobce u jednání označil důkaz, který však neměl při jednání k dispozici (a u odročeného jednání uvedl, že označenou listinu soudu předložit nemůže pro její neexistenci). Soud při určování náhrady nákladů řízení postupoval podle citované vyhlášky, byť byl žalobce v dané věci zastoupen advokátem. Žalobce je největší veřejnoprávní korporací v zemi a je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, k čemuž je vybaven organizačními složkami finančně i personálně, a to prostředky, které plynou především z veřejných rozpočtů. Není tedy důvodu, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromou osobu (advokáta) ve věcech, které nejsou po právní stránce nijak obtížné. V tomto případě soud neshledal náklady na právní zastoupení advokátem jako náklady účelně vynaložené. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného sporu, nikoli však v případě běžného sporu o dluh z vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu. Z uvedeného důvodu též soud určil, že má být náhrada zaplacena přímo žalobci nikoliv jeho zástupci. Jak shora uvedeno, byla z důvodu pouze částečného úspěchu žalobce náhrada nákladů řízení snížena na 40 % částky 9 344 Kč. Proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 737,60 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

27. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.