14 C 130/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 300 655,49 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 300 655,49 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 746,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 26. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši 300 655,49 Kč. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 30. 12. 2017 smlouvu o poskytování a užívání služeb dopravního dispečinku a smlouvu o podnájmu [číslo]. Ve smlouvách byly sjednány konkrétní a závazné podmínky pro užívání vozidla, včetně výše nájemného, pojistného a nákladů za služby. Žalovaný však své závazky řádně neplnil, čímž došlo z jeho strany k porušení smluv. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužného nájemného, pojistného a nákladů za služby a z toho titulu ke dni podání žaloby eviduje vůči žalovanému pohledávku ve výši 87 273 Kč. Podpisem uznání dluhu ze dne 2. 8. 2018 žalovaný učinil dluh ve výši 87 273 Kč nesporným. Do podání žaloby však neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 10. 2020. Z uznání dluhu žalovanému dále vyplývá povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky 87 273 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od 1. 9. 2018 do 23. 11. 2020 vyčíslené na částku 213 382,49 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z uznání dluhu a dohody o splátkách soud zjistil, že žalovaný dne 2. 8. 2018 uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 87 273 Kč jako dluh na nájemném, pojistném a úhradě za služby vyplývající ze smlouvy o poskytování a užívání dopravního dispečinku a smlouvy o podnájmu [číslo] ze dne 30. 12. 2017. Žalovaný potvrdil, že se ve smlouvě o poskytování a užívání dopravního dispečinku a smlouvě o podnájmu zavázal platit žalobkyni na její účet nájemné ve výši 19 016 Kč včetně DPH a pojistné ve výši 2 984 Kč, celkem 22 000 Kč vždy nejpozději v den měsíčního výročí smlouvy a dále se zavázal platit žalobkyni na její účet paušální odměnu ve výši 20 Kč včetně DPH za každou uskutečněnou zakázku zpětně vždy nejpozději do 5. dne následujícího po měsíci, za nějž je tato odměna placena. Dále žalovaný potvrdil, že nezaplatil žalobkyni nájemné a pojistné za měsíce březen až červenec 2018 v celkové výši 81 472 Kč a paušální odměnu za měsíce únor až červenec 2018 v celkové výši 5 801 Kč. Celkový dluh se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni do 31. 8. 2018 a pro případ prodlení se zavázal jí zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky.

6. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 10. 2020 včetně vrácené obálky s dodejkou soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 23. 10. 2020 k úhradě celkové dlužné částky 316 255,10 Kč.

7. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částek v celkové výši 300 655,49 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a co do výše 87 273 Kč. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (u) zná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Soud má tudíž existenci předmětného dluhu za prokázanou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj dluh splnil řádně a včas či že by na jeho úhradu cokoliv zaplatil. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 87 273 Kč jakožto dlužného nájemného, pojistného a odměny (§ 2321 a 2758 o. z.). V řízení bylo dále prokázáno, že se žalovaný zavázal pro případ nesplnění dluhu řádně a včas zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Žalovanému tak bylo rovněž uloženo zaplatit žalobkyni smluvní pokutu podle § 2048 o. z. v kapitalizované výši za dobu do podání žaloby.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 746,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 027 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 655,49 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 520 Kč ve výši 6 199,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.