14 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno jméno příjmení se sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [katastrální území], [obec], a to p. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba [číslo popisné], p. [parcelní číslo a parcelní číslo,] jehož součástí je stavba garáže, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí označených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“), s odůvodněním, že dané nemovité věci daroval žalovanému smlouvou ze dne 22. 1. 2020 s věcným břemenem doživotního bezplatného užívání pro žalobce. Učinil tak poté, co mu žalovaný slíbil, že se do domu ihned nastěhuje a postará se o udržování nemovitých věcí a bude pečovat též o žalobce. Ten v domě žije sám a dlouhodobě trpí zdravotními problémy, pro něž není schopen udržovat nemovité věci ani vykonávat každodenní činnosti, například vaření, nákupy nebo návštěvy u lékaře, přičemž je schopen chůze nejvýše na 50 metrů. Žalovaný se však po darování do domu nepřestěhoval, žalobce navštívil pouze třikrát, a to naposledy dne 11. 9. 2020, a neprovedl ani žádnou opravu nemovitých věcí. Do domu přitom zatéká, je v něm proto plíseň a u přístavku stavby je propadlý strop. S každodenními činnostmi je žalobce odkázán na pomoc sousedů a známých. Žalobce rovněž opakovaně poskytl žalovanému jako zápůjčku peněžní prostředky, jež mu dosud nebyly vráceny. Zaplatil též náklady na sepsání darovací smlouvy a správní poplatek za zápis do katastru nemovitostí, ačkoliv je měl podle darovací smlouvy zaplatit žalovaný. Ten se k žalobci choval neuctivě a došlo i ke křiku. Žalobce žalovanému nevděčné chování neprominul a dne 4. 2. 2021 mu zaslal dopis, v němž dar odvolal a vyzval žalovaného k jeho vrácení. V odpovědi na dopis žalovaný pouze žalobci nabídl vymalování. Žalobce tvrdil, že se odvoláním daru stal vlastníkem předmětných nemovitých věcí, není však zapsán jako jejich vlastník v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný popřel, že by žalobci slíbil, že se do domu ihned nastěhuje. Po darování navštívil žalobce nejméně ve dnech 31. 3., 7. 5., 16. 5., 29. 5., 13. 6., 4. 7., 31. 7., 1. 8., 16. 8., 11. 9. a 22. 9. 2020. Nemovité věci jsou v řádném provozuschopném stavu. Žalovaný s rodinou prováděl mimo jiné vymalování, vylepení stropů kvůli zatékání a práce na pozemku. Žalobce však často trval jen na provádění prací okolo domu a na zahradě a jiné opravy odmítal. V případě plísní žalovaný sdělil žalobci, že k řádnému ošetření pokoje je nutná vyšší teplota uvnitř budovy, což žalobce odmítl. Žalovaný nabízel žalobci zajištění potřebných služeb formou donášky přes doručovací služby nebo zajištění pečovatelské asistentce na náklady žalovaného, žalobce to však vždy odmítl. Všechny peněžní prostředky žalovaný vrátil žalobci vždy přibližně 3 měsíce po jejich zapůjčení. Žalobce sdělil žalovanému, že náklady spojené s uzavřením darovací smlouvy zaplatí sám. Jelikož však následně vyzval žalovaného k jejich zaplacení, žalovaný tak neprodleně učinil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání na den 18. 11. 2021, na den 24. 2. 2022 a na den 5. 5. 2022.

4. Z kopie notářského zápisu ze dne 22. 1. 2020 sepsaného [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že notář [titul] [jméno] [příjmení] sepsal dne 22. 1. 2020 notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [rok], o tom, že před ním žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu, kterou žalobce daroval žalovanému jako svému synovci pozemek s parcelním [číslo] jehož součástí je stavba [číslo popisné], pozemek s parcelním [číslo] pozemek s parcelním [číslo] jehož součástí je garáž jako stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [obec] a [katastrální uzemí], a žalovaný tyto nemovité věci přijal do svého výlučného vlastnictví. Žalobce a žalovaný souhlasně prohlásili, že obvyklá cena daru činí 5 000 000 Kč. Žalovaný zřídil ve prospěch žalobce věcné břemeno spočívající ve služebnosti práva doživotního bezplatného užívání předmětných nemovitých věcí a žalobce věcné břemeno přijal. Mezi žalobcem a žalovaným bylo ujednáno, že náklady spojené s užíváním nemovitých věcí spočívající zejména v platbách za dodávku tepla, vody a elektrické energie je povinen hradit uživatel nemovitých věcí. Žalovaný se zavázal uhradit náklady související se sepsáním smlouvy včetně správního poplatku za zápis do katastru nemovitostí. Ve smlouvě nebylo obsaženo žádné ujednání o povinnosti žalovaného přestěhovat se do předmětného domu. Z faktury notáře [titul] [příjmení] vystavené na jméno [celé jméno žalobce] ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že notář [titul] [jméno] [příjmení] vystavil žalobci dne 22. 1. 2020 fakturu č. [číslo] na částku 13 068 Kč včetně 21% DPH za darovací smlouvu [spisová značka], za stejnopisy a za výpis z KN se splatností téhož dne hotově. Dále soud z kopie příjmového pokladního dokladu ze dne 22. 1. 2020 pro [titul] [příjmení] zjistil, že žalobce dne 22. 1. 2020 zaplatil notáři [titul] [jméno] [příjmení] částku 13 068 Kč včetně 21% DPH na fakturu č. [číslo] za [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [rok]. Z kopie příjmového dokladu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce dne 22. 1. 2020 zaplatil [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] částku 2 000 Kč v hotovosti za návrh na řízení o povolení vkladu č. [spisová značka] [číslo] [rok].

5. Z lékařské zprávy ze dne 27. 1. 2021 pro žalobce soud zjistil, že žalobce dlouhodobě trpí dyslipidémií, polyneuropatickým syndromem, těžkou coxartrosí, těžkou poruchou zraku, pro niž je schopen chůze nejvýše na 50 metrů, nedoslýchavostí, hypertenzí, ICHDK II. st. dle Fontaina – multietážovým postižením, obliterací AFS bil, varices cruris et femoris, obrovskou tříselnou kýlou vpravo, polypektomií, zbytněním prostaty a zvýšenou hladinou krevní glukózy.

6. Z kopie podacího lístku poštovní poukázky ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce dne 2. 3. 2020 zaslal částku 20 000 Kč označenou jako půjčka na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla [celé jméno svědkyně], [ulice a číslo], [poštovní směrovací číslo] [obec].

7. Dále soud z listiny ze dne 4. 2. 2021 označené jako odvolání daru pro nevděk a nouzi a předžalobní výzva včetně kopie podacího lístku zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce odeslal žalovanému dne 5. 2. 2021 dopis ze dne 4. 2. 2021, jímž mu sdělil, že odvolává dar z výše uvedené smlouvy ze dne 22. 1. 2020 pro nouzi a nevděk a odstupuje od smlouvy. Zároveň žalovaného vyzval k vrácení daru do 19. 2. 2021. V dopise dále uvedl, že částku 13 068 Kč za sepsání notářského zápisu a částku 2 000 Kč za návrh na vklad zaplatil žalobce, přestože tak podle smlouvy měl učinit žalovaný, zároveň se žalovaný v rozporu s ústní dohodou uzavřenou s žalobcem před darováním do domu nenastěhoval, aby se staral o nemovité věci a o žalobce. Dále žalobce uvedl, že nemá ani na nutnou výživu, jelikož pobírá invalidní a vdovecký důchod, trpí zdravotními problémy, je mu doporučena operace a je odkázán na pomoc svých blízkých, kteří se o něj starají, vaří mu, nakupují a pomáhají s běžnými záležitostmi, přičemž by potřeboval zdravotní péči, kterou si však vinou své finanční situace nemůže dovolit. Uvedl, že do nemovitosti zatéká, v kuchyni se proto neustále vyskytuje plíseň a u přístavku stavby je propadlý strop. Konečně uvedl, že žalovaný ignoruje jeho potřeby, mimo jiné údržbu stavby, aby byla v obyvatelném stavu, a jedná s ním neuctivě, přičemž na něj i křičel.

8. Z listiny předložené žalobcem se screenshoty obrazovky mobilního telefonu s SMS zprávami, a to zprávou z 30. 10. 2020, dále zprávou z 19. 2. 2021 a odpovědí žalobce na ni z 19. 2. 2021, dále zprávou od žalovaného z 3. 3. 2021 a dále zprávou ze 7. 4. 2021 od žalovaného soud zjistil, že žalovaný psal žalobci SMS zprávu z Itálie dne 30. 10. 2020, přičemž nevěděl, kdy se vrátí domů. Zbylé SMS zprávy si žalobce s žalovaným vyměnili až poté, co žalobce odeslal žalovanému výše uvedený dopis s odstoupením od darovací smlouvy. Z listin předložených žalovaným s SMS komunikací (SMS zprávou z 26. 4. 2021 od žalovaného a zprávou z 27. 4. 2021) soud zjistil, že nejpozději dne 19. 2. 2021 se žalovaný prostřednictvím SMS zprávy dotázal žalobce, jakým způsobem chce zaplatit částku 15 000 Kč za sepis u notáře a přepis na katastru. Po odeslání výše uvedeného dopisu žalobce s odstoupením od darovací smlouvy se žalovaný dále obracel na žalobce SMS zprávami dne 3. 3. 2021 s dotazem, zda něco nepotřebuje nakoupit, dále dne 1. 4. 2021 s přáním hezkých velikonoc, dne 7. 4. 2021 s dotazem, jak žalobce prožil velikonoce, dne 26. 4. 2021 s dotazem, zda žalobce něco nepotřebuje, a dne 27. 4. 2021 s přáním k svátku.

9. Dále soud z kopie podacího lístku poštovní poukázky ze dne 27. 4. 2021 zjistil, že žalovaný dne 27. 4. 2021 odeslal na adresu žalobce částku 15 068 Kč.

10. Konečně z lékařské zprávy pro [jméno příjmení], narozeného [datum], ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, že chlapec byl k uvedenému dni sledován v dětské psychiatrické ambulanci pro potíže plynoucí z kratší schopnosti pozornosti a mírného psm neklidu, učil se v 8. třídě základní školy. Jelikož byl stále zvýšeně vnímavý na změny ve svém okolí, bylo pro něj důležité zachovat stávající režim včetně docházky do stejné školy a třídy bez změny třídního kolektivu, jinak by mohlo dojít k dekompenzaci jeho psychického stavu.

11. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně 1] soud zjistil, že je sousedkou a vzdálenou příbuznou žalobce, zároveň je vzdálenou příbuznou žalovaného. Žalovaný před darováním vycházel s žalobcem velmi dobře a často za ním jezdil se svou rodinou po dobu více než 2 let po smrti svého otce. Po darování je však již neviděla kromě jedné příležitosti, kdy žalovaný koncem léta 2020 přijel za žalobcem pomoct mu se složením uhlí. Setkání s žalovaným bylo vždy velmi přátelské. Po uzavření smlouvy o notáře k ní žalobce s žalovaným a jeho manželkou a synem přišli na návštěvu, při níž žalobce mluvil o tom, že se žalovaný s rodinou přistěhuje za žalobcem„ ráz na ráz“, a to nejprve sám žalovaný a poté i zbytek rodiny, přičemž žalovaný na toto žalobcovo prohlášení nijak nereagoval. Žalobce již není schopen řádně se starat o dům, je však schopen se starat o sebe a jednou týdně ho soused vozí na velký nákup. Dům je udržovaný, ale chátrá.

12. Z výslechu svědka [celé jméno svědka 2] soud zjistil, že je kamarádem žalobce, zná se s ním asi 30 let a má zahrádku zhruba 200 metrů od předmětného domu. Každý pátek vozí žalobce na nákupy, dále jej vozí na poštu, k lékaři nebo pro léky. V domě žalobce žádnou pomoc nepotřebuje. Dům chátrá a potřeboval by velkou údržbu nebo opravu. Svědek viděl žalovaného venku u domu asi dvakrát nebo třikrát po darování, již s ním však nemluvil. O rodinných záležitostech s žalobcem příliš nehovoří. Žalobce mu řekl, že chtěl, aby se za ním žalovaný s rodinou po darování přestěhovali.

13. Z výslechu svědka [celé jméno svědka 3] soud zjistil, že je sousedem žalobce a zná se s ním více než 70 let. Žalovaného viděl u žalobce před darováním velmi často, po darování jej již moc často neviděl. Žalobce mu řekl, že chtěl, aby se za ním žalovaný s rodinou po darování přestěhovali. Ve smlouvě, kterou mu žalobce ukázal, měl však jen podmínku, že bude moci v domě dožít. Dům není v dobrém stavu. Žalobce je soběstačný, potřebuje však pomoc s dopravou. Asi třikrát nebo čtyřikrát týdně za žalobcem chodí jeho syn, s nímž měl dříve špatný vztah, ten se však zlepšil po darování. Předmětný dům byl vykraden, když žalobce odešel z domu bez zamknutí. Ohledně prací na domě chce mít žalobce rozhodující slovo, podle mínění svědka se s ním však nějak dá dohodnout, ačkoliv to není snadné.

14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka 4], narozeného [datum], soud zjistil, že je synem žalobce, dříve se s ním po dlouhou dobu vůbec nestýkal, od října 2020 se s ním již stýká. Rozkol mezi nimi nastal kvůli svědkově bývalé manželce. Za žalobcem jezdí asi čtyřikrát týdně a ten ho posílá, aby například opravil lepenku na střeše nebo nařezal dřevo. Opravy hradí žalobce nebo svědek. Žalobce je schopen se o sebe postarat, uvaří si, ale již nikam nedojede. Dům je ve špatném stavu, v dílně je propadlá střecha a do domu i garáže zatéká. V domě jsou proto plísně a v garáži rezaví stroje.

15. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně 5] soud zjistil, že je kamarádkou manželky žalovaného, stýkají se nejméně dvakrát týdně, jezdí společně na dovolenou a byla žalovanému s manželkou i za svědkyni na svatbě. Žalovaný s manželkou a rodinou jezdil za žalobcem častěji před darováním než po darování. Svědkyně slyšela asi 4 telefonní hovory mezi žalobcem a manželkou žalovaného, protože manželka žalovaného špatně slyší a telefon má nahlas. Žalobce při těchto telefonátech mimo jiné nechtěl, aby za ním manželka přijela, a odmítal, aby mu poslali nákup přes donáškovou službu. Manželka žalovaného si svědkyni stěžovala, že po darování na ně vždy od žalobce čekal seznam prací, co mají v domě udělat, například sázet brambory nebo něco okopávat. Dále si stěžovala, že si nemůžou v domě normálně zatopit ani příliš často splachovat záchod. Žalobce podle vyprávění manželky žalovaného odmítal všechny rekonstrukce v domě a nesouhlasil ani s tím, aby si žalovaný přivezl vlastní nábytek. Manželka žalovaného se nechtěla stěhovat dříve, než její syn dokončí 9. třídu s ohledem na jeho psychický stav a než se dům opraví.

16. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně 6] soud zjistil, že je manželkou žalovaného. Před darováním za žalobcem často jezdili a pracovali obvykle pouze na zahradě, což bylo vždy přáním žalobce. Bez souhlasu žalobce nemohli v domě nic udělat. Žalobce plánoval darovat předmětné nemovité věci žalovanému několik let dopředu, byl však nerozhodný. Vždy přitom prohlašoval, že až se rozhodne pro darování, chce, aby se k němu žalovaný s rodinou přestěhoval, aby to bylo„ ráz na ráz“. S tím žalovaný a svědkyně dříve souhlasili, později již ne kvůli synovi, avšak s žalobcem o tom před darováním nemluvili. Po darování žalobce chtěl, aby se k němu hned přestěhovali, svědkyně to však odmítala. Později však žalobce volal, že už nechce, aby s ním bydleli, a že má za ním jezdit jenom žalovaný. Dům je nyní ve stejném stavu jako při darování, od té doby do něj neinvestovali žádné významné částky. Vždy zde spíše přispívali prací než penězi. Žalovaný se svědkyní nemají peníze na to, aby jej opravili najednou.

17. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně 7] soud zjistil, že je nevlastní dcerou žalovaného a dcerou jeho manželky, přičemž bydlí ve vedlejším domě a mají velmi dobré vztahy. Žalobce viděla jen dvakrát. Před darováním jezdil žalovaný s manželkou za žalobcem velmi často, po darování se však jejich vztahy zhoršily, neboť žalobce chtěl, aby se k němu přestěhovali rychle, to ale manželka žalovaného odmítala kvůli svému synovi; souhlasila se stěhováním po dokončení základní školy syna. Svědkyně o tom slyšela telefonní hovor mezi žalobcem a manželkou žalovaného, jež špatně slyší a používá hlasitý odposlech na telefonu. Manželka žalovaného se se svědkyní taktéž bavila telefonicky těsně před darováním, že pokud by měla být podmínka okamžitého stěhování, má žalovaný dar odmítnout. Po podpisu darovací smlouvy však manželka žalovaného svědkyni telefonicky sdělovala, že dar přijali, protože žádnou podmínku žalobce neměl. Manželka žalovaného jí též vyprávěla, že žalobce nechce, aby prováděli opravy na předmětném domě.

18. Ze zvukového záznamu telefonních hovorů soud zjistil, že se hovory oba hovory odehrály v době po uzavření darovací smlouvy. Hovory vedli žalobce na jedné straně a žalovaný a jeho žena na straně druhé. Z obsahu hovoru vyplynulo následující: Po darování sdělila manželka žalovaného žalobci, že se k němu přestěhují, až syn dokončí základní školu a že o několik let dříve mu sdělovala, že nemají problém přestěhovat se ihned. Žalobce chtěl, aby se po darování k němu přestěhovali„ ráz na ráz“. Po darování žalobce zapůjčil žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na opravu automobilu, aby za ním mohl žalovaný s rodinou přijet a sázet na zahradě. Žalovaný s rodinou přijel za žalobcem po darování třikrát a počtvrté přijel sám složit uhlí. I po odeslání výše uvedeného dopisu s odstoupením od darovací smlouvy žalobce peníze na jídlo měl. Žalovaný chtěl po odeslání dopisu přijet do domu vymalovat kuchyň a dětský pokoj, což žalobce odmítl.

19. Z kopie zápisků žalobce soud zjistil, že byly pořízeny zpětně, zhruba za celý rok 2020 (jsou psány jako celistvý text touž propiskou). Zápisky tak zachycují vzpomínky žalobce a jeho pohled na celou situaci. Faktické okolnosti sice korespondují s nahrávkami telefonních hovorů (ty však pořizoval, resp. měl v držení žalobce) i výpověďmi svědků, ale o klíčové okolnosti sporu, tj. o slibu žalovaného k přestěhování se„ ráz na ráz“, z nich soud nezjistil ničeho, z čeho by bylo lze ověřit existenci či obsah takového slibu. Pokud pak žalobce popsal, že se s žalovaným a jeho manželkou neshodl v názoru na nákup pračky, jedná se o informaci pro posouzení věci zcela irelevantní.

20. Na základě výše popsaných skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů a na základě shodných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo nesporným, že žalovaný nabyl předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy z 22.1.2020, jejíž součástí bylo též zřízení věcného břemena doživotního užívání nemovitostí ve prospěch žalobce. Notářem bylo do smlouvy vloženo ujednání, podle něhož měl náklady spojené s darováním platit žalovaný (viz notářský zápis). V řízení pak bylo prokázáno, že žalobce odvolal dar dopisem z 4.2.2021 pro nevděk spatřovaný v zanedbání péče o nemovitost, která má být v dezolátním stavu, neuctivé chování ze strany žalovaného a porušení slibu se do domu nastěhovat a poskytovat žalobci péči. Dále uvedl, že odvolává svůj dar pro nouzi, neboť si nemůže dovolit zajistit potřebnou zdravotní péči. (srov. odvolání daru z 4.2.2021). Dále má soud za prokázané, že žalobce je v pokročilém věku a trpí zdravotními obtížemi, je však stále schopen se o sebe v základním rozsahu postarat, ačkoliv potřebuje pomoc s nákupy, dopravou k lékařům a s péčí o dům, kterou mu poskytují jednak sousedé a jednak jeho syn (viz všichni svědci navržení žalobcem). Žalovaný do nemovitostí od jejich nabytí neinvestoval žádnou významnou finanční částku a žalobce spíše nenavštěvuje (srov. výpověď svědkyně [příjmení svědkyně 6], svědka [příjmení svědka 4] a s ohledem na četnost návštěv i ostatních svědků). Vztahy mezi účastníky jsou značně vypjaté, o čemž svědčí i nahrávky telefonních hovorů a projevy žalobce při projednávání věci, z nichž je zřejmé, že žalobce se cítí velmi dotčen postojem žalovaného, nedokážou se shodnout na společném fungování v rámci nemovitostí a jejich údržbě.

21. V řízení naopak nebylo prokázáno, a to i přes poučení žalobce ze strany soudu, že by žalovaný žalobci dal v souvislosti s darováním slib, že se k žalobci bezprostředně po darování nastěhuje. Z dokazování bylo zjištěno jen to, že žalobce uvažoval o darování nemovitostí po dobu několika let, s žalovaným o tom nějakým způsobem hovořil (viz všichni slyšení svědci s výjimkou svědka [příjmení svědka 4]). V rámci této doby se hovořilo i o tom, že se žalovaný s rodinou k žalobci nastěhuje, pravděpodobně i„ ráz na ráz“, nicméně nebylo jednoznačně zakotveno, kdy a za jakých podmínek. Soud má za prokázané, že obě strany počítaly se společným soužitím v předmětných nemovitostech, avšak jejich časové představy se lišily a nepanovala na nich shoda (viz svědci žalobce a žalovaného, přičemž veškeré svědecké výpovědi jsou značně relativizovány tím, že všichni svědci čerpali informace o obsahu dohody pouze od toho kterého účastníka řízení). Na uvedeném závěru nemohly nic změnit ani žalobcem předložené vlastnoruční zápisky (srov. bod 19 shora). Skutková zjištění týkající se půjčky žalobce na opravu automobilu žalovaného a platby související s převodem vlastnického práva nebyla pro posouzení věci podstatná, neboť tyto skutečnosti nebyly tvrzeny jako důvod odvolání daru v žalobě.

22. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (d) arovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“ 23. Podle § 2072 odst. 1 o. z.„ (u) blížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.“ 24. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena darovací smlouva podle § 2055 odst. 1 o. z., kterou žalobce převedl do vlastnictví žalovaného nemovité věci a žalovaný dar přijal. Žalobce odeslal žalovanému dopis, v němž mu sdělil, že od darovací smlouvy odstupuje pro nevděk, a vyzval žalovaného k vydání celého daru.

25. Podle § 2072 odst. 1 o. z. žalobce mohl od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk jedině tehdy, pokud mu žalovaný ublížil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2425/98 konstatoval, že„ (p) ři právním posouzení je třeba vycházet z toho, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák., nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.“ S přihlédnutím k výše uvedenému je chováním obdarovaného odůvodňujícím odstoupení od darovací smlouvy jen velmi závažné jednání, které se jednoznačně příčí dobrým mravům a směřující primárně proti osobě dárce, i když nedosáhne intenzity trestněprávního jednání.

26. Dále je třeba uvést, že důvody pro odvolání daru musí dárce dostatečně skutkově specifikovat v právním jednání, jímž dar odvolává. V soudním řízení pak soud již„ pouze“ přezkoumává, zda byly tyto důvody naplněny a svým obsahem a intenzitou způsobily zánik vlastnického práva obdarovaného. Jinými slovy to znamená, že důvody tvrzené v odvolání daru a žalobě se musí shodovat, resp. v řízení musí být prokázány právě důvody uvedené v odvolání daru. V projednávané věci nebylo v řízení tvrzeno ničeho o nouzi žalobce, že by z těchto důvodů mělo dojít k odvolání daru, soud se tedy těmito důvody nezabýval.

27. Z dalších tvrzených důvodů nevděku soud posuzoval, zda došlo skutečně ze strany žalovaného k dání slibu bezprostředního přestěhování a osobní péče o žalobce. Pokud by takový slib byl ze strany žalovaného dán a posléze porušen, mohlo by to za určitých okolností vést k závěru o nemravném jednání. Nicméně, jak bylo již uvedeno shora, žalobce v řízení, ač soudem poučen, neunesl své důkazní břemeno k existenci tohoto slibu, resp. jeho obsahu, a zejm. jeho časovému vymezení. Takovou podmínku darování žalobce nezakotvil ani do darovací či jiné smlouvy. Pokud přitom, jak tvrdil, hlavním nebo dokonce jediným důvodem pro darování mělo být právě zajištění péče o žalobce a o dům, bylo nanejvýš žádoucí, aby podmínka byla obsažena přímo v darovací smlouvě. Zároveň představa žalobce o vytržení rodiny dvou zaměstnaných dospělých a školou povinného nezletilého z jejich současného života a jejich přesun do nového vzdáleného města„ ráz na ráz“ je poněkud nereálná, a to i s přihlédnutím k zdravotnímu stavu syna žalovaného. Z tohoto důvodu tak soud nemohl dospět k závěru o důvodnosti odvolání daru pro porušení daného slibu.

28. Pokud pak soud posuzoval obecně chování žalovaného k žalobci, to považuje za odraz poněkud vyhrocené situace, která mezi účastníky řízení nastala. Chování žalovaného k žalobci, jak bylo zjištěno z provedených důkazů, se sice co do četnosti návštěv po darování změnilo, avšak pouhé snížení frekvence návštěv lze stěží pokládat za jednání porušující dobré mravy. V období od března do podzimu roku 2020 žalovaný několikrát (cca 4x dle tvrzení žalobce) navštívil žalobce, nelze tedy dovodit, že by o žalobce ztratil zájem. Přitom je na místě zohlednit i objektivní obecně známé skutečnosti ohledně pandemie onemocnění Covid-19, jež vypukla právě na jaře roku 2020 a její druhá mnohonásobně silnější vlna se dostavila na podzim roku 2020. Omezení počtu návštěv zvlášť u osob vyššího věku a se zhoršeným zdravotním stavem tak v té době bylo nanejvýš žádoucí a doporučované pro jejich ochranu. Při návštěvách navíc žalovaný plnil přání žalobce, pokud ten po něm požadoval práce na zahradě nebo složení uhlí. Celodenní péči žalobce nevyžadoval, jak bylo prokázáno. Potíže měl pouze s dopravou na nákupy nebo k lékaři, s tím mu však vypomáhal syn nebo soused, což je odrazem jejich slušnosti a dobrých vztahů, jež jsou zejména v rodině na místě. Jistě je na místě s ohledem na příbuzenské vztahy a též učiněný dar očekávat, že i žalovaný se bude v péči o žalobce určitým způsobem angažovat, nicméně v současné situaci je zřejmé, že žalobce o kontakt s žalovaným nemá zájem.

29. Konečně se soud zabýval i tím, že žalovaný neinvestuje do nemovitostí a jejich celkovým stavem. Soud má za prokázané, že nemovitosti nejsou v ideálním stavu a žalovaný do nich neinvestoval významnější finanční částky (výpovědi svědků [příjmení svědka 2], [příjmení svědka 3], [příjmení svědka 4], [příjmení svědkyně 1] a [příjmení svědkyně 6]). Nicméně soud je toho názoru, že tato situace nedosahuje intenzity vědomého porušení dobrých mravů s cílem ublížit žalobci. Opětovně musí soud zdůraznit, že se jedná o situaci vzájemné absence dohody a ochoty ke kompromisu z obou stran. Ohledně stavu domu bylo prokázáno, že by si žádal větší opravu, aby žalobce se služebností užívání mohl v domě bez obtíží dožít. Zároveň však z provedených důkazů bylo patrné, že žalobce si osoboval právo mít ohledně prací na domě rozhodující slovo i v době, kdy již nebyl jeho vlastníkem. Nynější stav domu není na místě klást k tíži pouze žalovanému, ale nepochybně i k tíži žalobce, který jej v zanedbaném stavu žalovanému sám daroval, byť za doby jeho vlastnictví došlo k zanedbání patrně i vinou jeho zhoršeného zdravotního stavu. Nadto již v době před podpisem darovací smlouvy bylo žalobci zřejmé, že finanční situace žalovaného mu neumožňuje okamžitou, jednorázovou investici ke kompletní rekonstrukci domu.

30. Jiné důvody pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk žalobce ve svém dopise neuvedl, přestože důvody pro odstoupení uváděné v žalobě se musí s důvody uvedenými již v odstoupení shodovat, aby soud mohl přezkoumat, zda byly takové důvody naplněny a zda na jejich základě skutečně došlo k důvodnému odstoupení od smlouvy. Žalobce tedy sice v žalobě tvrdil, že mu žalovaný nevrátil peněžité zápůjčky, nicméně jako důvod pro odstoupení tuto skutečnost v dopise neuvedl. V případě zápůjčky ve výši 20 000 Kč na opravu auta pak sice bylo prokázáno, že jí žalobce žalovanému poskytl, nicméně nebylo tvrzeno nic o její splatnosti. Ani pokud by její nevrácení bylo řádně uplatněno jako důvod pro odstoupení od darovací smlouvy, důvodnost odstoupení nezajistilo, neboť žalobce by měl nejprve užít jiných právních prostředků, aby se domohl přímo vrácení zápůjčky v částce nesrovnatelně nižší, než je hodnota daru. Ohledně jiných zápůjček žalobce uvedl, že k nim již ani nemá žádné doklady.

31. Naopak odvolání daru pro nouzi podle § 2068 odst. 1 o. z. bylo uplatněno pouze v dopise, ne již v žalobě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v nouzi není, protože na nutnou výživu má peněz dostatek. Skutečnost, že žalobce není schopen sám dojet si na nákup, není nouzí ve smyslu odkazovaného zákonného ustanovení.

32. Soud tak uzavřel, že skutečnosti, pro něž žalobce hodlal odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk, nepředstavují ze strany žalovaného zjevné porušení dobrých mravů, jímž by úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalobci ublížil, proto k odstoupení od darovací smlouvy nedošlo a žalobce se z toho titulu nestal opětovně vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. Závěrem soudu nezbývá než apelovat na oba účastníky řízení, aby se pokusili nalézt cestu ke společnému fungování v předmětných nemovitostech pro budoucnost a vystupovali vůči sobě s maximální možnou vstřícností. Žalovaný by měl napříště věnovat péči o dům více času a prostředků, aby tak zabránil mimo jiné i snižování jeho hodnoty; respekt, zájem a přiměřenou péči o žalobce (adekvátní k jeho věku a zdravotnímu stavu) soud vnímá jako součást dobrých mezilidských vztahů a korespondující též vděku za poskytnutý dar. Žalobce by pak měl především vnímat, že dům již nevlastní a že svůj dar právně nepodmínil žádnými úsluhami ze strany žalovaného a jeho rodiny.

34. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ačkoliv by zcela procesně úspěšný žalovaný měl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, žalovaný přesto výslovně uvedl, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, a soud jeho přání respektoval.