14 C 183/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované 2.: Jméno žalované , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 609 896,31 s příslušenstvím

I. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni částku 282 400,50 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z:- částky 25 752,70 Kč od , datum, do zaplacení,- částky 238 797,80 Kč od , datum, do zaplacení,- částky 17 850 Kč od , datum, do zaplacení,a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním žalované 2. zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost původní žalované 1. , právnická osoba, , IČO , IČO, , o jejíž povinnosti zaplatit částku 609 896,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částek: 3 386 Kč od , datum, do zaplacení, 29 980,82 Kč od , datum, do zaplacení, 279 312 Kč od , datum, do zaplacení, 279 368,31 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 17 850 Kč od , datum, do zaplacení bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a že plněním původní žalované 1. dle citovaného rozsudku zaniká v rozsahu tohoto plnění též povinnost žalované 2.

II. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky:- 1 000 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 129,50 Kč,- 1 000 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 142 Kč,- 20 000 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 3 050 Kč,- 20 000 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 3 160 Kč,- 245,94 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 45,25 Kč,- 19 754,06 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 3 091,51 Kč,- 22 491,88 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 3 711,16 Kč,- 27 508,12 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 4 181,23 Kč,- 14 737,82 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 3 684,46 Kč,- 9 990 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 2 517,48 Kč,- 1 242 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 304,91 Kč,- 108 864 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 17 146,08 Kč,- 351 627 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 65 051 Kč, a z částky- 64 973 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovaný ve výši 7 244,49 Kč,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním žalované 2. zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost původní žalované 1. , právnická osoba, , IČO , IČO, , o jejíž povinnosti zaplatit tyto kapitalizované úroky z prodlení ve výši 113 459,07 Kč bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a že plněním původní žalované 1. dle citovaného rozsudku zaniká v rozsahu tohoto plnění též povinnost žalované 2.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované 2. zaplacení částky 327 495,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z:- částky 3 386 Kč od , datum, do zaplacení,- částky 4 227,30 Kč od , datum, do zaplacení,- částky 279 312 Kč od , datum, do zaplacení,- částky 40 570,51 Kč od , datum, do zaplacení, a z- částky 17 850 Kč od , datum, do , datum, ,se zamítá.

IV. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 261,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, s tím, že plněním žalované 2. zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost původní žalované 1. , právnická osoba, , IČO , IČO, , o jejíž povinnosti zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 122 528,20 Kč bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a že plněním původní žalované 1. dle citovaného rozsudku zaniká v rozsahu tohoto plnění též povinnost žalované 2.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala po původní žalované 1., společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalované 2. zaplacení částky 137 969,82 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela jako nájemce se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , v postavení pronajímatele, smlouvu o nájmu dopravního prostředku značky Audi SQ7 TDI quattro, VIN , VIN kód, , reg. značka , SPZ, . Společnost , právnická osoba, dne , datum, uzavřela s původní žalovanou 1. jako podnájemcem smlouvu o podnájmu dopravního prostředku č. , hodnota, , na základě níž dala původní žalované 1. do podnájmu předmětné vozidlo na 36 měsíců od , datum, , a to za úplatu ve výši 34 914 Kč bez DPH/měsíc. Žalovaná neuhradila celkem tři faktury na částku 42 245,94 Kč, a to ze dne , datum, (splatná , datum, ), ze dne , datum, (splatná , datum, ) a , datum, (splatná , datum, ). Dle všeobecných obchodních podmínek byla žalovaná 1. povinna hradit veškeré pokuty a penále uložené příslušnými orgány v souvislosti s provozem předmětu podnájmu v rozporu s platnou právní úpravou, a v souvislosti s tím byla povinna zaplatit žalobkyni také smluvní pokuty. Žalobkyně za původní žalovanou 1. zaplatila pokuty za celkem pět přestupků, a z tohoto titulu se domáhala plnění dle faktury ze dne , datum, na částku 9 990 Kč a dle faktury ze dne , datum, na částku 1 242 Kč. Ohledně pasivní legitimace žalované 2. žalobkyně uvedla, že dne , datum, podepsala ručitelské prohlášení, ve kterém prohlásila, že jako ručitel uspokojí jakoukoliv pohledávku z předmětné smlouvy o podnájmu dopravního prostředku, jestliže ji původní žalovaná 1. nesplní. V důsledku vnitrostátní fúze sloučením pak došlo ke dni , datum, k zániku společnosti , právnická osoba, s tím, že celé jmění zanikající společnosti přešlo ke dni , datum, do společnosti nástupnické, kterou je žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalované na částku 137 969,82 Kč nezaplatily ničeho ani poté, co jim byly zaslány výzvy k úhradě, domáhala se žalobkyně zaplacení této částky spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhé žalované.

2. Podáním ze dne , datum, (č. l. 20) vzala žalobkyně návrh částečně zpět co do částky 1 000 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, jelikož tato částka byla žalobkyni zaplacena dne , datum, . Řízení bylo v této části zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Současně návrh rozšířila o částku 460 491 Kč se smluvním úrokem z prodlení, a to s odůvodněním, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno předmětné vozidlo. Vzniklá škoda byla opravena, přičemž náklady na opravu byly vyúčtovány společnosti , právnická osoba, . fakturou ze dne , datum, v částce 1 004 219,90 Kč včetně DPH a fakturou ze dne , datum, v částce 8 859,14 Kč včetně DPH. Pojišťovna následně vyplatila společnosti , právnická osoba, . pojistné plnění ve výši 376 765 Kč. Zbývající částku 460 491 Kč bez DPH vyúčtovala společnost , právnická osoba, . žalobkyni k úhradě fakturou ze dne , datum, a žalobkyně částku zaplatila dne , datum, . Dle všeobecných obchodních podmínek má žalobkyně právo přefakturovat původní žalované 1. náklady, které nejsou součástí splátky úplaty za podnájem, kdy se jedná zejména o náhradu částky, kterou žalobkyně uhradila třetí osobě z titulu veškerých škod na předmětu podnájmu, které nejsou kryty pojištěním. Žalobkyně vystavila původní žalované 1. z tohoto titulu dne , datum, fakturu splatnou dne , datum, , kterou však žalované navzdory předžalobním výzvám nezaplatily. Změna návrhu byla připuštěna usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

3. Podáním ze dne , datum, (č. l. 35) vzala žalobkyně žalobu co do celé jistiny zpět z důvodu jejího uhrazení po podání žaloby. Trvala však na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně kapitalizovaného ve výši 106 214, 58 Kč (z částky 1 000 Kč od , datum, do , datum, , z částky 1 000 Kč od , datum, do , datum, , z částky 20 000 Kč od , datum, do , datum, , z částky 20 000 Kč od , datum, do , datum, , z částky 245, 94 Kč od , datum, do , datum, , z částky 19 754,06 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 491,88 Kč od , datum, do , datum, , z částky 27 508,12 Kč od , datum, do , datum, , z částky 14 737, 82 Kč od , datum, do , datum, , z částky 9 990 Kč od , datum, do , datum, , z částky 1 242 Kč od , datum, do , datum, , z částky 108 864 Kč od , datum, do , datum, a z částky 351 627 Kč od , datum, do , datum, ). O zastavení řízení co do jistiny ve výši 597 460,82 Kč zdejší soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Současně se tímto podáním žalobkyně domáhala rozšíření žaloby o nové nároky, a to o částku 3 386 Kč se smluvním úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a smluvního úroku z prodlení od , datum, do , datum, , kteréžto odůvodnila tím, že s účinky ke dni , datum, odstoupila od předmětné smlouvy o podnájmu dopravního prostředku z důvodu neuhrazené úplaty za podnájem. V návaznosti na to potom provedla závěrečné finanční vyúčtování a vystavila původní žalované 1. dne , datum, fakturu na částku 73 804 Kč, splatnou dne , datum, , a k ní poté dobropis ze dne , datum, na částku 5 445 Kč. Po započtení tohoto dobropisu tak dlužná částka činila 68 359 Kč, přičemž žalované na ni uhradily pouze částku 64 973 Kč. K tomuto nároku dále žalobkyně doplnila (č. l. 67), že faktura č. , hodnota, na částku 73 804 Kč obsahovala vyúčtování těchto pohledávek: 8 960 Kč bez DPH představující náklady na odtah vozidla a parkovné na odstavném parkovišti po dopraní nehodě ze dne , datum, , částka 40 372 Kč bez DPH představující „přejeté kilometry“ nad sjednaný nájezd, částka 7 163 Kč bez DPH představující náklady na zhotovení chybějícího klíče, kdy původní žalovaná 1. klíč nevrátila, a částka 4 500 Kč bez DPH představující náhradu za odřený zadní nárazník (tato byla následně anulována na základě dobropisu).

4. Dále žalobkyně totožným podáním ze dne , datum, (č. l. 35) žalobu rozšířila o částku 29 980,82 Kč se smluvním úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to z titulu dlužné úplaty za podnájem za období od , datum, do , datum, (den odstoupení od smlouvy), vyúčtované fakturou ze dne , datum, na částku 42 245,94 Kč, splatnou dne , datum, . Kromě toho požádala o rozšíření žaloby o částku 279 312 Kč se smluvním úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to z titulu smluvní pokuty dle čl. 7.6. všeobecných obchodních podmínek, ve výši měsíční splátky úplaty za podnájem za každý započatý měsíc užívání předmětu podnájmu od okamžiku odstoupení od smlouvy (, datum, až , datum, ), tj. ve výši 8 x 34.914 Kč (výzva k úhradě e-mailem ze dne , datum, ). Konečně pak žalobu rozšířila o pohledávku ve výši 279 368,31 Kč se smluvním úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to s odůvodněním, že dle čl. 9.3.6. všeobecných obchodních podmínek jí vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 100 % budoucích splátek úplaty za podnájem vč. DPH za dobu od , datum, (odstoupení od smlouvy o podnájmu dopravního prostředku) do , datum, (den ukončení podnájmu dle smlouvy o podnájmu dopravního prostředku).

5. Podáním ze dne , datum, (č. l. 44) žalobkyně požádala soud o připuštění dalšího rozšíření žaloby, a to co do částky 17 850 Kč se smluvním úrokem z prodlení od , datum, dle faktury ze dne , datum, , splatné dne , datum, , na částku 35 304 Kč. Touto žalobkyně vyfakturovala původní žalované 1. celkem 17 pokut ve výši 2 076,73 Kč/pokuta za období od , datum, do , datum, . Žalované na fakturu zaplatily pouze 17 454 Kč.

6. Shora uvedená rozšíření žaloby ze dne , datum, a , datum, byla soudem připuštěna na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

7. Předmětem řízení po uvedených částečných zpětvzetích a rozšířeních žaloby je tak částka v celkové výši 609 896,31 Kč s příslušenstvím a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 113 459,07 Kč. K připomínce žalobkyně učiněné v rámci závěrečné řeči, že předmětem řízení je o korunu vyšší částka, tj. 609 897,31 Kč, soud podotýká, že je třeba vycházet z usnesení o připuštění změn žaloby, konkrétně usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byl předmět řízení rozšířen na částku uvedenou v záhlaví rozsudku.

8. Žalovaná 2. ve svém vyjádření k žalobě předně uvedla, že určité dílčí nároky vyplývající z předmětné smlouvy učinila nespornými a následně je též uhradila. K nároku na smluvní pokutu dle ust. 7.

6. VOP se vyjádřila tak, že dle tohoto ustanovení žalobkyni nárok vzniknout nemohl, neboť od smlouvy odstoupila dne , datum, a podnájemce vozidlo neužíval již od okamžiku dopravní nehody (, datum, ). Pokud jde o smluvní pokutu dle ust. 9.3.

6. VOP, namítla nepřiměřenost výše smluvní pokuty, neboť žalobkyni nic nebránilo v dalším pronájmu vozidla. S ohledem na paušalizační funkci smluvní pokuty je třeba zohlednit to, že smyslem smluvní pokuty bylo pokrýt náklady žalobkyně v případě, že by vozidlo nebylo dáno dále do podnájmu. Z historie vozidla je však zřejmé, že vozidlo bylo žalobkyní využíváno, a proto žalovaná 2. navrhla, aby byla případně smluvní pokuta soudem moderována. K nároku na úroky z prodlení pak uvedla, že je žalobkyně začala požadovat až pět měsíců po úhradě nesporných částek, což považuje za účelové navyšování částky úroků. Navrhla proto, aby soud případně snížil také nárokované úroky z prodlení.

9. V průběhu řízení dále doplnila, že pokuty za přestupky uznává, avšak neuznává administrativní poplatky. Poukázala na to, že žalobkyně mohla z důvodu většího množství sankčních poplatků využít tzv. amnestie sankčních poplatků, čehož ovšem nevyužila. Navrhovanou moderaci smluvní pokuty odůvodnila tím, že v mezidobí od dopravní nehody do , datum, předmětné vozidlo prokazatelně najelo 2 176 km, z čehož je zjevné, že jej žalobkyně po dopravní nehodě užívala, respektive jej dále pronajímala v rámci svého podnikání. Vzhledem k paušalizační funkci smluvní pokuty je stěžejní určit, jaké náklady by žalobkyni vznikly, pokud by vozidlo po odstoupení od smlouvy nebylo dáno do podnájmu, tj. jaké měsíční platby žalobkyně hradila společnosti , právnická osoba, . K žalované částce ve výši 3 386 Kč doplnila, že právo na náhradu za DPH žalobkyni nevzniklo, jelikož žalobkyně neposkytla žádné služby, a nejednalo se tak o zdanitelné plnění, ale pouze o přeúčtování nákladů. Jde-li pak o nároky na dlužné nájemné, je třeba vyjít z výše nájemného před uzavřením dodatku ke smlouvě, neboť k němu žalovaná 2. jako ručitelka nepřistoupila. Vzhledem k tomu, že z titulu předchozích nároků uhradila žalovaná 2. nájemné ve zvýšené výši dle dodatku, přeplatila je o částku 17 874,12 Kč, a dlužné nájemné za , datum, by tak mělo být minimálně o tuto částku poníženo. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení žalovaná v rámci své závěrečné řeči uvedla, že při výpočtu úroku z prodlení je třeba zohlednit započtení částky 108 000 Kč oproti částce náhrady škody ve výši 460 497,70 Kč, které učinila dne , datum, .

10. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že nesouhlasí s argumentací žalované 2., dle níž původní žalovaná 1. přestala vozidlo užívat dnem dopravní nehody, neboť z důvodu na straně žalované 1. nedošlo k podepsání protokolu ohledně vrácení vozidla. K námitce nevyužití amnestie sankčních poplatků uvedla, že podmínkou amnestie bylo podat žádost do 180 dní od kontroly, což vzhledem k pozdnímu zaslání výzvy k úhradě ze strany maďarských orgánů nemohlo být dodrženo. Ke smluvní pokutě za užívání vozidla po odstoupení od smlouvy poukázala na smluvní ustanovení čl. II odst. 1, dle něhož je podnájemce povinen plnit veškeré své povinnosti dle smlouvy, pokud ke dni ukončení podnájmu řádně nevrátí nájemci předmět nájmu. K návrhu žalované 2. na moderaci smluvní pokuty pak uvedla, že po odstoupení od smlouvy vozidlo neužívala, a ani jej užívat nemohla, jelikož již nesplňovalo podmínky franšízy , právnická osoba, , pod jejíž obchodní značkou provozuje půjčovnu vozidel. Předmětný automobil totiž vykazoval mimořádně vysoký nájezd, byl starší než 12 měsíců, a kromě toho bylo značně havarované. Jeho ekonomická využitelnost tak byla nulová, přičemž uskutečněné jízdy v době po dopravní nehodě byly nanejvýše manipulační. Nadto je nutno přihlédnout k tomu, že vinou žalované 1. nedošlo k protokolárnímu předání vozidla, pročež s ním žalobkyně nemohla disponovat. Pokud jde o vzniklou škodu, poukázala na režijní náklady, které musela nést, a to zejména leasingové splátky společnosti , právnická osoba, ., a také na ušlý zisk v podobě ušlé marže za pronájem vozidla. K funkci smluvní pokuty pak dodala, že není pouze uhrazovací, ale též preventivní a sankční, a proto se nelze zaměřovat výlučně na vzniklou škodu. V souvislosti s právem na přeúčtování nákladů včetně DPH odkázala na ust. § 36 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, dle něhož lze nepřeúčtování DPH provést jen zcela výjimečně.

11. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že dne , datum, podepsaly společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná 1. smlouvu o podnájmu vozidla, na základě níž měla původní žalovaná 1. (podnájemce) platit právní předchůdkyni žalobkyně jako nájemci úplatu za podnájem předmětného vozidla; žalovaná 2. podepsala téhož dne ručitelské prohlášení. Dodatek ke smlouvě ze dne , datum, žalovaná 2. nepodepsala. Podnájemné za , datum, bylo uhrazeno až po podání žaloby, stejně tak faktury , hodnota, v částce 9 990 Kč a , hodnota, v částce 1 242 Kč, a to dne , datum, žalovanou 2. Dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno předmětné vozidlo tak, že bylo nepojízdné, přičemž částka ve výši 460 491 Kč z titulu náhrady škody na voze byla uhrazena žalobkyni žalovanou 2. po podání žaloby, a to v části 108 864 Kč dne , datum, a v části 351 627 Kč dne , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně původní žalované 1. odstoupení od smlouvy z důvodu neuhrazené dlužné částky úplaty za podnájem, odstoupení jí bylo doručeno dne , datum, . Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, byla uhrazena žalovanou 2. v několika částech, a to 1 000 Kč dne , datum, , 1 000 Kč dne , datum, , 20 000 Kč dne , datum, , 20 000 Kč dne , datum, a 245,94 Kč dne , datum, ; faktura č. , hodnota, ze dne , datum, byla žalovanou 2. uhrazena ve dvou platbách, a to v částce 19 754,06 Kč dne , datum, a v částce 22 491,88 Kč dne , datum, ; fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, zaplatila žalovaná 2. po podání žaloby ve dvou platbách, a to dne , datum, ve výši 27 508,12 Kč a dne , datum, ve výši 14 737,82 Kč; fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, a fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, zaplatila žalovaná 2. v plné výši dne , datum, ; faktura č. , hodnota, ze dne , datum, byla zaplacena žalovanou 2. po podání žaloby ve dvou úhradách, a to dne , datum, ve výši 108 864 Kč a dne , datum, ve výši 351 627 Kč; na fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, zaplatila dne , datum, částku 64 973 Kč. Ode dne dopravní nehody do , datum, činil nájezd vozidla celkem 2 176 km. Mezi účastníky dále nebylo sporu, že dle obchodního rejstříku přešlo celé jmění právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, na žalobkyni jako na nástupnickou společnost. Uvedená shodná tvrzení účastníků vzal soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), za svá skutková zjištění.

12. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, . jako vlastníkem vozidla smlouvu o operativním leasingu č. , hodnota, , na základě níž se zavázala hradit leasingové splátky ve výši 31 032,81 Kč vč. DPH, s účinností od , datum, ve výši 36 991,13 Kč vč. DPH (zjištěno ze smlouvy o operativním leasingu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně dodatku ze dne , datum, ). Žalobkyně poté pronajímala automobil v rámci franšízy , právnická osoba, , přičemž dle mezinárodní smlouvy o franšíze byla povinna spravovat vozový park v souladu s ustanoveními o stáří vozu a počtu ujetých kilometrů, dle nichž musí být pronajímané osobní automobily po první registraci staré nejvýše 12 měsíců a mít najeto max. 48 000 km (zjištěno z překladu části mezinárodní smlouvy o franšíze , právnická osoba, ze dne , datum, včetně přílohy č. 7).

14. Předmětná smlouva o podnájmu dopravního prostředku č. , hodnota, ze dne , datum, byla sjednána na dobu od , datum, do , datum, . V případě, že podnájemce ke dni ukončení podnájmu řádně nevrátí předmět podnájmu, je dle smlouvy povinen dále plnit veškeré své povinnosti dle smlouvy, a to včetně placení sjednané úplaty. Měsíční úplata za podnájem byla sjednána ve výši 29 990 Kč + DPH, se splatností ke každému 12. dni příslušného kalendářního měsíce. Za nedílnou součást smlouvy byly označeny Všeobecné obchodní podmínky podnájmu dopravního prostředku (dále jen „VOP“). Součástí smlouvy bylo také ručitelské prohlášení, v němž žalovaná 2. prohlásila, že uspokojí jakoukoli pohledávku vč. příslušenství dle této smlouvy. V rámci VOP bylo sjednáno, že pokud bude nájemce povinen hradit jakoukoli částku třetí osobě v důsledku porušení podnájemní smlouvy či právních předpisů, zavazuje se ji podnájemce na výzvu nájemce v plné výši nahradit. Pro případ prodlení si strany dále ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Náklady, jež nejsou součástí úplaty, je podnájemce povinen zaplatit do data splatnosti uvedeného na faktuře. Dle čl. 7.

6. VOP je podnájemce povinen zaplatit nájemci smluvní pokutu ve výši měsíční splátky úplaty za každý započatý měsíc užívání předmětu podnájmu od okamžiku odstoupení od podnájemní smlouvy. Dle čl. 8.

6. VOP je povinnost podnájemce vrátit předmět podnájmu splněna podepsáním protokolu o vrácení předmětu podnájmu oběma smluvními stranami. Nájemce je dle VOP oprávněn od smlouvy odstoupit z důvodu jakéhokoli jejího podstatného porušení, např. v případě prodlení delšího 14 dní s jakýmkoli peněžitým plněním; podnájemní smlouva zaniká ke dni, kdy bylo odstoupení doručeno podnájemci. Podle čl. 9.3.

6. VOP je podnájemce v případě odstoupení nájemce od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení povinen uhradit nájemci mj. smluvní pokutu ve výši částky odpovídající 100 % budoucích splátek úplaty za podnájem vč. DPH, splatných po dni odstoupení od smlouvy. Ke dni ukončení podnájemní smlouvy vyhotoví nájemce závěrečné finanční vyúčtování, přičemž vzniklé pohledávky jsou splatné ve lhůtě zde stanovené, případně ve lhůtě dle daňového dokladu. Bez ohledu na ujednání obsažená ve VOP je podnájemce povinen uhradit nájemci při porušení smluvních povinností náhradu škody v plné výši. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo nájemce na náhradu škody způsobené porušením povinnosti podnájemce (zjištěno z citované smlouvy vč. ručitelského prohlášení a VOP).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně a původní žalovaná 1. podepsaly dne , datum, dodatek k předmětné smlouvě, jímž došlo k navýšení úplaty na částku 34 914 Kč + DPH (zjištěno z dodatku č. 1 smlouvy o podnájmu dopravního prostředku ze dne , datum, ).

16. Faktura ze dne , datum, na částku 9 990 Kč (pokuty za přestupky + administrativní poplatky), odeslaná téhož dne původní žalované 1., byla splatná dne , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a otisku záznamu o odeslané faktuře č. , hodnota, z IT systému HELIOS). Faktura ze dne , datum, na částku 1 242 Kč (pokuta za přestupek), odeslaná téhož dne původní žalované 1., byla splatná dne , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a otisku záznamu o odeslané faktuře č. , hodnota, z IT systému HELIOS). Faktura ze dne , datum, na částku 460 491 Kč (náklady na opravu), odeslaná téhož dne původní žalované 1., byla splatná dne , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a záznamu o odeslané faktuře č. , hodnota, z IT systému HELIOS). Fakturou ze dne , datum, na částku 73 804 Kč, odeslanou téhož dne původní žalované 1., vyfakturovala žalobkyně původní žalované 1. mj. náklady na odtah a parkovné na odstavném parkovišti ve výši 8 960 Kč + 1 881,60 Kč DPH a náklady na zhotovení chybějícího klíče ve výši 7 163 Kč + DPH 1 504,23 Kč; splatnost faktury byla stanovena na , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a otisku záznamu o odeslané faktuře č. , hodnota, ). Fakturou ze dne , datum, na částku 42 245,94 Kč, splatnou dne , datum, , vyfakturovala žalobkyně původní žalované 1. podnájemné za , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). K faktuře byl následně vystaven dobropis „nájemného“ za období od , datum, do , datum, z důvodu odstoupení od smlouvy (zjištěno z dobropisu ze dne , datum, ).

17. Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vyfakturovala žalobkyni za odtah a parkovné vozidla částku celkem ve výši 8 960 Kč + 21 % DPH (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyni bylo účtováno DPH ve výši 21 % rovněž za zhotovení chybějícího klíče (zjištěno z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, ).

18. Dne , datum, obdržela společnost , právnická osoba, . celkem 16 výzev k zaplacení sankčního poplatku za neoprávněné použití zpoplatněných silnic v Maďarsku vyhotovených dne , datum, , a to za provozování vozidla na zpoplatněném úseku silniční komunikace bez platného oprávnění ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, až , datum, , , datum, až , datum, , , datum, až , datum, a , datum, . Společnosti , právnická osoba, . byla vyzvána k zaplacení částky 2 076,73 Kč (1 026,73 Kč sankční poplatek + 1 050 Kč náklady) za každý z přestupků. Ve výzvě byla společnost , právnická osoba, . poučena o zvýhodněné úhradě sankčních poplatků (tzv. amnestii sankčních poplatků), kdy lze požádat o schválení možnosti uhradit ze všech vzniklých sankčních poplatků jen šest poplatků v základní výši. Amnestie se může vztahovat pouze na případy, kdy mezi kontrolou a podáním žádosti neuplynulo více než 180 dní (zjištěno z výzev k zaplacení sankčních poplatků ze dne , datum, za přestupky dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, až , datum, , , datum, až , datum, , , datum, až , datum, a , datum, ). Faktura vystavená žalobkyní dne , datum, na částku 35 304 Kč za dopravní přestupky v Maďarsku byla splatná dne , datum, (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). K zaplacení částky 35 304 Kč byly žalované vyzvány dne , datum, (zjištěno z e-mailu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, ).

19. Dne , datum, byla původní žalované 1. odeslána výzva k úhradě částky ve výši 137 969,82 Kč představující dlužné nájemné za , datum, a pokuty za přestupky dle faktur uvedených shora v odst. 16 rozsudku. Dodatečná lhůta k plnění byla poskytnuta do , datum, s tím, že v případě nezaplacení dluhu v poskytnuté lhůtě bude dlužná částka navýšena mj. o úrok z prodlení (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně doručenky). K úhradě této dlužné částky žalobkyně vyzvala rovněž žalovanou 2., a to nejpozději do , datum, s tím, že v případě nezaplacení dluhu v poskytnuté dodatečné lhůtě bude dlužná částka navýšena mj. o úrok z prodlení (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne , datum, vč. podacího lístku). Dne , datum, byla původní žalované 1. odeslána výzva k úhradě částky 460 491 Kč (náklady na opravu), a to nejpozději do , datum, (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně doručenky). K úhradě této dlužné částky žalobkyně vyzvala rovněž žalovanou 2., a to nejpozději do , datum, s tím, že v případě nezaplacení dluhu v poskytnuté dodatečné lhůtě bude dlužná částka navýšena mj. o úrok z prodlení (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne , datum, vč. podacího lístku). Ve všech výzvách žalobkyně upozornila žalované, že poskytnutím dodatečných lhůt nedochází k odložení splatnosti dluhů.

20. Žalovaná 2. výslovně uznala nároky žalobkyně na podnájem za , datum, , pokuty ve výši 9 990 Kč a 1 242 Kč, náhradu škody za poškození vozidla; uznala také náhradu za přejeté kilometry, chybějící klíč a náklady na odtah, to však bez náhrady za DPH, když žalobkyně uplatnila odpočet (zjištěno z tabulky uznaných/neuznaných nároků a dopisu právního zástupce žalované 2. ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání). Dne , datum, pak žalovaná 2. zaplatila částku 17 454 Kč z titulu sankčních poplatků (zjištěno z potvrzení o platbě částky 17 454 Kč ze dne , datum, ).

21. Dne , datum, zaslala žalobkyně původní žalované 1. odstoupení od smlouvy z důvodu neuhrazení úplaty za podnájem, v němž žalovanou vyzvala k vrácení předmětu podnájmu do , datum, (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, včetně dodejky).

22. Za „nájem“ předmětného vozidla v období od , datum, do , datum, zaplatila žalobkyně společnosti , právnická osoba, . částku 268 039,93 Kč (zjištěno z faktur vystavených žalobkyni společností , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, a výpisů z bankovního účtu žalobkyně za období , datum, až , datum, ).

23. Dne , datum, činil počet najetých kilometrů předmětného vozidla 85 103 (zjištěno ze základního exportu knihy jízd za období , datum, až , datum, a snímku obrazovky automobilu ze dne , datum, ). Ke dni , datum, činil stav tachometru 86 021 km (zjištěno z protokolu o technické prohlídce ze dne , datum, ). Ke dni , datum, činil nájezd předmětného vozidla 87 279 km (zjištěno z dat vozidla , VIN kód, -servisní knihy).

24. Dne , datum, zaslala žalobkyně právnímu zástupci žalované 2. výzvu k úhradě všech žalovaných částek včetně příslušenství, vyjma žalované částky ve výši 17 850 Kč se smluvním úrokem z prodlení dle faktury ze dne , datum, (zjištěno z e-mailu od právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, ).

25. Za překlad části mezinárodní smlouvy o franšíze byla žalobkyni vystavena faktura znějící na částku 2 320 Kč bez DPH (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ).

26. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí dané věci.

27. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl i k tvrzením uvedeným účastníky řízení. Pravost ani správnost jednotlivých listinných důkazů nebyla účastníky nikterak zpochybněna, a ani v průběhu řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o pravosti či správnosti provedených důkazů. Další důkazy (výslechy svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , e-maily ze dne , datum, a , datum, , znalecký posudek na posouzení IT systému Helios, výzva k zaplacení č.j. , spisová značka, , informační dopis o dopravním deliktu ohrožujícím bezpečnost silničního provozu spáchaném na území Maďarska, výzva k zaplacení ze dne , datum, , výzva k zaplacení č.j. , spisová značka, , výzva k uhrazení určené částky 1 000 Kč ze dne , datum, , potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne , datum, , zápis o poškození motorového vozidla č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , zakázkový list ze dne , datum, , oznámení o jednostranném započtení ze dne , datum, a fotografie nárazníku) soud již neprováděl, neboť na základě shora uvedených listinných důkazů zjistil skutkový stav, jenž mu poskytl dostatečný podklad pro rozhodnutí věci. Pokud jde o žalobkyní navrhované výslechy svědků, jimiž mělo být zejména prokázáno, že žalobkyně předmětné vozidlo po odstoupení od smlouvy neužívala v rámci své podnikatelské činnosti, shledal je soud rovněž nadbytečnými. Důkazní břemeno ohledně moderačních důvodů, tj. zejména tvrzené užívání vozidla žalobkyní k podnikání i po odstoupení od smlouvy, leželo na žalované, jež svědecké výslechy nenavrhovala. Kromě toho učinili účastní řízení nesporným, že nájezd vozidla činil v mezidobí od dopravní nehody do , datum, celkem 2 176 km, tj. přibližný rozsah užívání vozidla žalobkyní od dopravní nehody do plánovaného ukončení podnájemní smlouvy byl soudu znám.

28. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

29. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s původní žalovanou 1. smlouvu o podnájmu dopravního prostředku, na základě níž se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úplatu ve výši 31 032,81 Kč vč. DPH, s účinností od , datum, pak ve výši 36 991,13 Kč vč. DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Žalovaná 2. podepsala ručitelské prohlášení, avšak k dodatku, jímž došlo k navýšení úplaty za užívání vozidla, nepřistoupila. Ve VOP ke smlouvě o podnájmu si smluvní strany ujednaly, že podnájemce je povinen zaplatit nájemci smluvní pokutu ve výši měsíční splátky úplaty za každý započatý měsíc užívání předmětu podnájmu od okamžiku odstoupení od podnájemní smlouvy (čl. 7.6.) a v případě odstoupení nájemce od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení také smluvní pokutu ve výši částky odpovídající 100 % budoucích splátek úplaty za podnájem vč. DPH (9.3.6.). Dne , datum, došlo k dopravní nehodě, v důsledku níž se stalo vozidlo nepojízdným a muselo být opraveno. Po dopravní nehodě původní žalovaná 1. vozidlo již neužívala, neboť bylo v dispozici žalobkyně. Žalobkyně následně odstoupila od smlouvy z důvodu porušení povinností ze strany původní žalované 1., a to s účinností k , datum, . V mezidobí od dopravní nehody do , datum, najelo vozidlo 2 176 km. Po odstoupení od smlouvy vozidlo již nesplňovalo parametry pronájmu dle podmínek stanovených v rámci mezinárodní franšízy , právnická osoba, . Žalobkyně i po odstoupení od smlouvy hradila společnosti , právnická osoba, . úplatu za poskytování předmětného vozidla, jejíž výše činila od , datum, do , datum, částku 268 039,93 Kč. Žalovaná 2. jako ručitelka uznala nároky žalobkyně na podnájem za , datum, , pokuty ve výši 9 990 Kč a 1 242 Kč, náhradu škody za poškození vozidla; uznala také náhradu za přejeté kilometry, chybějící klíč a náklady na odtah, to však bez náhrady za DPH; dále uznala částku 17 454 Kč z titulu sankčních poplatků.

30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

31. Smluvní vztah mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . posoudil soud dle ust. § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z“), ve spojení s § 1746 odst. 2 o.z. jako smlouvu o nájmu dopravního prostředku obsahující nad rámec nájemní smlouvy také smluvní ustanovení nepojmenované smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla, posoudil soud smluvní vztah mezi ní a původní žalovanou 1. jako podnájemní smlouvu (§ 2215 o.z.), na kterou lze podpůrně aplikovat ustanovení o nájmu dopravního prostředku dle § 2321 a násl. o.z. (viz např. Hulmák M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 273 - 278: C. H. Beck).

32. Podle § 2018 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

33. Žalovaná 2. přistoupila k závazku původní žalované 1. z předmětné smlouvy jako ručitelka, a to na základě písemného prohlášení obsaženého ve smlouvě o podnájmu dopravního prostředku. Ačkoli smlouva obsahuje pouze jeden podpis žalované 2. jako ručitelky a zároveň jednatelky původní žalované 1., nečiní tato skutečnost ručitelské prohlášení neexistentním či neplatným, neboť dle judikatury platí, že je-li hlavním dlužníkem společnost a její statutární orgán je ručitelem, postačí pouze jeden podpis „za oba“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2015, sp. zn. 23 Cdo 1292/2015).

34. Pokud jde o nárok žalobkyně na kapitalizované smluvní úroky z prodlení, shledal soud nárok žalobkyně oprávněným. Vzhledem k tomu, že se jedná o příslušenství požadované z dlužných částek, jež byly žalovanou 2. uznány a zaplaceny, nezabýval se soud důvodností samotných hlavních závazků, ale pouze jejich splatností, od níž se odvíjí počátek požadovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně (viz VOP). Jak shora uvedeno, žalobkyně prokázala, že splatnost dílčích pohledávek nastala vždy nejpozději přechozí den ode dne, který žalobkyně označila za počátek prodlení. Pokud jde o splátky podnájemného, jejich splatnost byla výslovně sjednána ve smlouvě, a to vždy na 12. den v příslušném měsíci, tj. podnájemné za , datum, bylo splatné vždy k 12. dni daného měsíce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve vztahu k nájemnému za , datum, až od , datum, a za , datum, až od , datum, , přiznal je soud žalobkyni, jsa vázán žalobou, až od tohoto data. Jde-li o pokutu ve výši 9 990 Kč, splatnost nastala v souladu se smlouvou dle data uvedeného ve faktuře, tj. dne , datum, , pokuta ve výši 1 242 Kč pak dne , datum, . Náhrada za opravu vozidla ve výši 460 491 Kč se stala dle faktury splatnou dne , datum, , tj. ode dne následujícího nastalo prodlení. K námitce žalované 2. vznesené v rámci závěrečné řeči ohledně částečného započtení částky 108 000 Kč vůči nároku na náhradu za opravu, k němuž mělo dojít dne , datum, , soud uvádí, že žalovaná vznesla tuto námitku až po koncentraci řízení, přičemž odkázala na neprovedený důkaz „oznámení o jednostranném započtení ze dne , datum, “ týkající se zcela jiného zápočtu. K této námitce, kterou žalovaná brojila proti výši kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 460 491 Kč, proto soud nepřihlédl. Splatnost částky ve výši 64 973 Kč z titulu závěrečného finančního vyúčtování pak nastala dle faktury dne , datum, , přičemž oprávnění žalobkyně stanovit splatnost vychází z ust. 10.1.

3. VOP. Kromě uvedeného je soud toho názoru, že žalovaná 2. úhradou dlužných částek uznala také příslušenství, neboť tyto dluhy uhradila (vyjma částky 64 973 Kč) až poté, co jí byla dne , datum, zaslána žaloba, potažmo dne , datum, návrh na rozšíření žaloby o částku 460 491 Kč. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2. hradila převážnou část dluhů až poté, co jí byla zaslána žaloba, v níž žalobkyně požadovala také smluvní úrok z prodlení, lze usoudit, že tímto konkludentně uznala také žalované příslušenství. Vzhledem k prodlení žalovaných se zaplacením těchto dlužných částek tak soud žalobě co do kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o.z. vyhověl (výrok II.).

35. Ohledně nároku žalobkyně na smluvní pokutu dle čl. 9.3.

6. VOP, dospěl soud k závěru, že základ nároku je po právu. Podle § 2048 odst. 1 věty prvé o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní strany si v citovaném ustanovení VOP sjednaly smluvní pokutu pro případ „odstoupení od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení“. Smluvní pokuta je institut, jehož účelem je posílení postavení věřitele hrozbou smluvní sankce v případě porušení povinností dlužníka. Lze ji proto navázat výhradně na porušení smluvené povinnosti. Judikatura se však již ustálila v závěru, že ujednání stran, jež váže smluvní pokutu kromě porušení povinnosti také na další právní skutečnost, jako je např. odstoupení od smlouvy, není zakázáno. To znamená, že má-li být smluvní sankce aktivována až v případě porušení povinnosti dlužníka a na to navazujícího odstoupení od smlouvy, jedná se o smluvní pokutu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019). Vzhledem k tomu, že v souzené věci žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu prodlení původní žalované 1. s placením úplaty za užívání vozidla, došlo k naplnění podmínek dle čl. 9.3.

6. VOP, a žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 100 % budoucích splátek úplaty za podnájem vč. DPH ode dne odstoupení od smlouvy, tj. za období od , datum, do , datum, (den ukončení podnájmu dle smlouvy). Soud však přihlédl k tomu, že žalovaná 2. jako ručitelka nepřistoupila k dodatku č. 1 ke smlouvě o podnájmu, jímž byla úplata za užívání vozidla zvýšena, a proto vycházel ze smluvní pokuty odpovídající úplatě vč. DPH sjednané v samotné smlouvě o podnájmu (36 287,90 Kč). Žalobkyni tak na základě ust. 9.3.

6. VOP vznikl za období od , datum, do , datum, nárok na smluvní pokutu ve výši 238 797,80 Kč.

36. S ohledem na návrh žalované 2. na moderaci výše smluvní pokuty se soud dále zabýval přiměřeností takto vypočtené pokuty. Nejprve soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022) zkoumal funkci, kterou měla smluvní pokuta v daném případě plnit. Jak žalobkyně, tak žalovaná v průběhu řízení akcentovaly (ne)existenci škody vzniklé v důsledku porušení smluvní povinnosti původní žalované 1. a na to navazujícího odstoupení od smlouvy. Soud proto respektoval autonomii vůli smluvních stran, a vyšel z toho, že smluvní pokuta měla plnit do jisté míry funkci náhrady škody. Dal také za pravdu žalobkyni, že smluvní pokuta měla plnit i funkci motivační (preventivní), jelikož, jak připomíná Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí, lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak. Konečně v tomto případě soud shledal, že smluvní pokuta měla plnit také sankční funkci, na kterou lze usuzovat zejména z čl. 11.1. a 11.

2. VOP, v nichž si strany ujednaly, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo nájemce na náhradu případné škody, jež se hradí v plném rozsahu. Jak uvedl Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí, o sankční funkci smluvní pokuty může svědčit mj. ujednání, jímž se smluvní strany odchýlily od ust. § 2050 o.z., dle něhož je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Posuzuje-li soud přiměřenost smluvní pokuty plnící také sankční funkci, přihlíží zejména k zavinění dlužníka ve vztahu k porušení dané smluvní povinnosti, jež bylo v souzené věci jednoznačně na straně původní žalované 1. jako primárního dlužníka. Soud dále dospěl k závěru, že nebylo prokázáno ani tvrzení žalované 2., dle něhož žalobkyně předmětné vozidlo užívala i po odstoupení od smlouvy k podnikatelským účelům, tj. generovala zisk, a nemohla ji tak v důsledku porušení povinnosti žalované 1. vzniknout škoda. Žalobkyně naopak v řízení prokázala, že nadále hradila leasingové splátky vlastníkovi vozidla, přičemž v rámci franšízy , právnická osoba, , pod jejíž záštitou vozidla pronajímá, již nebyly splněny podmínky k dalšímu pronájmu předmětného vozidla. Vozidlo totiž podstatně převyšovalo maximální přípustný počet najetých kilometrů, jakož i stáří vozu. Nadto lze přisvědčit žalobkyni, že ekonomická využitelnost značně havarovaného vozidla je obecně vzato podstatně snížená. Žalovaná 2., ačkoli soudem v řízení dvakrát poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř., neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně i po odstoupení od smlouvy využívala vozidlo k podnikatelským účelům. Jediným argumentem žalované 2. byl v tomto směru poukaz na nesporné tvrzení účastníků o nájezdu vozidla po dopravní nehodě do , datum, v rozsahu 2 176 km. Takto nízký nájezd vozidla za uvedené období však sám o sobě nemůže implikovat závěr o tom, že vozidlo bylo i po havárii zdrojem zisku, jímž by žalobkyně alespoň částečně pokryla náklady, jež jí v souvislosti s leasingovými splátkami vznikly. Nadto je třeba poukázat na závěry obsažené ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, v němž Nejvyšší soud zdůraznil, že moderace smluvní pokuty je výjimečným nástrojem, který lze použít jen v případech výrazného nepoměru mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou. V případě, že se soudu na základě provedeného dokazování nepodaří zcela objasnit rozsah následků porušení smluvené povinnosti, nemůže smluvní pokutu snížit. Z uvedených důvodů tak soud návrh žalované na snížení smluvní pokuty neshledal opodstatněným.

37. Jde-li o nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 850 Kč s přísl., soud nepřisvědčil názoru žalované 2., že žalobkyně nemá nárok na úhradu nákladů maďarských orgánů spojených se sedmnácti přestupky způsobenými původní žalovanou 1. Žalobkyni byla vlastníkem vozidla vystavena faktura na zaplacení částky odpovídající jak sankčním poplatkům, tak paušálním nákladům spojeným s jednotlivými dopravními přestupky, tudíž jí v důsledku protiprávního jednání původní žalované 1. vznikl dluh, který byla v souladu se smlouvou o podnájmu oprávněna vymáhat po podnájemci. To, že mohla být částka paušálních nákladů za splnění podmínek tzv. amnestie teoreticky nižší, nemůže na uvedeném závěru ničeho změnit, neboť jednak nebylo reálné stihnout lhůtu pro podání žádosti v délce 180 dní od kontroly, jednak záleželo připuštění amnestie na uvážení maďarských orgánů, tudíž podání žádosti o amnestii by nutně nemuselo znamenat dosažení nižších nákladů. Soud proto žalobě v této části vyhověl, a to včetně smluvního úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Ačkoli žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od , datum, , soud jí jej přiznal až od , datum, , neboť zaslání faktury původní žalované 1. dne , datum, žalobkyně neprokázala. Vzhledem k částečné úhradě faktury žalovanou 2. dne , datum, soud dovodil, že již k tomuto dni si žalované musely být dluhu vědomy, a proto přiznal úrok z prodlení ode dne následujícího.

38. Konečně soud přiznal žalobkyni podnájemné za , datum, od , datum, do odstoupení od smlouvy dne , datum, , avšak rovněž vycházel z výše podnájemného před navýšením dle dodatku č. 1, k němuž žalovaná 2., jak již výše uvedeno, nepřistoupila. Podnájemné za 22 dní tak činilo 25 752,70 Kč, a proto soud žalobě v této části vyhověl, a to včetně smluvního úroku z prodlení od , datum, , když žalobkyně ho navzdory splatnosti podnájemného vždy ke každému 12. dni v měsíci požadovala až od tohoto data. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že skutečnost, že žalovaná 2. za předchozí měsíce dobrovolně zaplatila nájemné ve vyšší výši dle dodatku č. 1, je pro posouzení nároku žalobkyně na podnájemné za , datum, irelevantní.

39. Jak vysvětleno výše, soud přiznal žalobkyni celkem částku 282 400,50 Kč skládající se z částek 238 797,80 Kč (smluvní pokuta), 17 850 Kč (náklady spojené s přestupky v Maďarsku) a 25 752,70 Kč (poměrná část nájemného za , datum, ) spolu s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v paušální výši 1 200 Kč (výrok I.).

40. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 7.

6. VOP soud důvodným neshledal. V první řadě se soud zabýval povahou tohoto smluvního ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že se nejedná o smluvní pokutu, neboť nesplňuje základní pojmový znak smluvní pokuty, a to její navázání na konkrétní smluvenou povinnost. V předmětném ujednání je pouze stanovena povinnost podnájemce zaplatit smluvní pokutu za každý započatý měsíc užívání předmětu podnájmu od okamžiku odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy je ovšem jinou právní skutečností, nikoli porušením povinnosti podnájemce. Pokud jde o povinnost podnájemce vrátit vozidlo v případě odstoupení od smlouvy, kterou měla dle žalobkyně tato smluvní pokuta krýt, je třeba poukázat na systematiku VOP, kde podmínky vrácení vozidla jsou zakotveny až za ustanovením o smluvní pokutě (čl. 8). Bez dalšího tak nelze dovodit, že smluvní pokuta byla sjednána právě pro odstoupení od smlouvy a navazující porušení povinnosti podnájemce vrátit vozidlo řádně a včas dle čl. 8 VOP. Kromě toho bylo v řízení zjištěno, že původní žalovaná 1. vozidlo od dopravní nehody fakticky neužívala, neboť bylo nepojízdné a opravy zajišťovala žalobkyně, v jejíž bylo dispozici. Argumentaci žalobkyně založené na tvrzení, že vozidlo nebylo z důvodu na straně původní žalované 1. řádně protokolárně předáno, což znamená, že bylo žalovanou nadále užíváno, soud nepřisvědčil. Je totiž třeba rozlišovat mezi řádným předáním vozidla nájemci a faktickým užíváním vozidla. Předmětné smluvní ustanovení není koncipováno tak, že by měl být podnájemce sankcionován za „nepodepsání protokolu o předání vozidla“, nýbrž za „užívání vozidla“. Mezi účastníky však nebylo sporu o tom, že původní žalovaná 1. vozidlo po odstoupení od smlouvy neužívala. Již z tohoto důvodu tak dle závěru soudu žalobkyni právo na zaplacení částky 279 312 Kč dle tohoto smluvního ustanovení nevzniklo, a proto se již dále nezabýval tím, zda by mohl být nárok žalobkyně po právní stránce případně posouzen jako nepojmenované ujednání utvrzující dluh ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 272/2020).

41. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 3 386 Kč představující náhradu za DPH z nákladů na klíč a nákladů na odtah a parkovné (služby provedené třetí osobou), vycházel soud z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, dle níž součástí nároku na náhradu škody není DPH zaplacené poškozeným, jenž je sám plátcem DPH, škoda vznikla na majetku, který používá ke své podnikatelské činnosti, a zároveň má nárok na odpočet DPH vůči správci daně (viz rozsudek ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3039/2011). O tom, že žalobkyně je sama plátcem DPH a škoda vznikla na majetku užívaném žalobkyní k podnikatelským účelům, nebylo v řízení sporu. Rovněž byla splněna podmínka nároku žalobkyně na odpočet DPH, a to dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Námitka žalobkyně, že stejnou argumentaci lze uplatnit i ve vztahu k původní žalované 1., která si mohla jako podnikatelka rovněž uplatnit odpočet DPH, je dle názoru soudu nepřípadná. Pro jedno a totéž zdanitelné plnění lze totiž uplatnit odpočet pouze jednou, a nebylo by tak možné, aby si odpočet za stejnou službu uplatnila jak žalobkyně, tak původní žalovaná 1.

42. Soud tak žalobu zamítl co do částky 327 495,81 Kč, tj. 279 312 Kč (smluvní pokuta dle čl. 7.

6. VOP), 3 386 Kč (DPH), 4 227,30 Kč (část podnájemného za , datum, ) a 40 570,51 Kč (část smluvní pokuty dle čl. 9.3.

6. VOP), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 261,35 Kč. Žalobkyně má jako převážně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení představujících 8 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalované 2. v rozsahu 46 %, kdy do míry úspěchu a neúspěchu bylo zahrnuto rovněž příslušenství pohledávky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku, a to v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 54 744 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 137 969,82 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 310 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 310 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 310 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne , datum, a z částky 6 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 461 491 Kč (částka rozšíření + částečného zpětvzetí žaloby) sestávající z částky 10 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, (rozšíření a částečné zpětvzetí žaloby) a z částky 5 090 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h), včetně dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 189 507,95 Kč (částka částečného zpětvzetí + rozšíření žaloby) sestávající z částky 13 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, (částečné zpětvzetí a rozšíření žaloby) a z částky 6 530 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrady výdajů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 17 850 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, (rozšíření žaloby) a z částky 910 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady dále tvoří odměna advokáta stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 609 896,31 Kč sestávající z částky 42 960 Kč (2 x 21 480 Kč) za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 10 740 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 10 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 10 740 Kč za účast na jednání soudu ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 3 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 141 490 Kč ve výši 29 712,90 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za účelně vynaložený náklad ve výši 2 320 Kč za překlad části franšízové smlouvy, jež byla v řízení provedena k důkazu. Celková výše nákladů tak činí částku 228 266,90 Kč, z níž žalobkyni náleží 8 %, tj. částka 18 261,35 Kč. Co se týče částečných zpětvzetí žaloby, vycházel soud při určování tarifní hodnoty z částky, o niž byla žaloba brána zpět (viz např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 14 Co 212/2022). Stejně pak soud postupoval v případě rozšíření žaloby, neboť právní služba advokáta se v těchto případech týkala právě částky, o kterou byla žaloba rozšiřována.

44. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná 2. povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

45. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

46. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2. byla ručitelkou ve vztahu k závazkům původní žalované 1. jako primárního dlužníka, zohlednil soud v souladu s judikaturou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2007, sp. zn. 26 Odo 786/2006), jakož i žalobním návrhem ve všech vyhovujících výrocích vzájemný vztah obou žalovaných, kdy splněním povinnosti jedné z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé z žalovaných.