14 C 184/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa , číslo obec a číslo o zaplacení částky 22 130 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 22 130 Kč s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 19 650,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9 náklady řízení ve výši, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 28. 7. 2020 (č. l. 2) se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 22 130 Kč se zákonným úrokem z této částky od 4. 7. 2020 do zaplacení. V žalobě uvedl, že byl vlastníkem motocyklu tovární značky [tovární značka], typu [anonymizována dvě slova], a dne 7. 2. 2020 jej zavezl do servisu žalované na adrese jejího sídla s požadavkem na seřízení ventilů, servis rozvodů, výměnu oleje a běžný servis před sezónou. Uvedené práce byly provedeny zaměstnancem žalované, jež podniká mimo jiné v předmětu činnosti oprava motorových vozidel. Motocykl byl k servisu dopraven vlastní motorovou silou kompletní a pojízdný. Ze strany žalované byl na provedení servisních prací vystaven nečíslovaný a nedatovaný servisní list s rozpisem provedených prací znějící na částku 14 265 Kč, již žalobce zaplatil v hotovosti při převzetí motocyklu dne 2. 3. 2020. Žalobce zjistil při projížďce po převzetí motocyklu ze servisu žalované, že motocykl jede pouze na 3 válce. O uvedené skutečnosti žalobce informoval zaměstnance žalované, který prováděl předmětný servis, a ten následně provedl výměnu zapalovacích svíček. Poté, co ani uvedené nevedlo k nápravě, daný mechanik změřil tlak, čímž zjistil, že do jednoho válce nejde tlak, a následně nabídl opravu motoru motocyklu. Následná oprava však v konečném důsledku vedla k celkové nepojízdnosti a dalšímu poškození motocyklu, konkrétně k poškození vložky 4. válce motoru motocyklu, což mělo za následek ztrátu tlaku ve válci, a tento pak podle stavu hlavy válců pracoval se sníženým výkonem až ke ztrátě výkonu; jak žalobce zjistil ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 18. 6. 2020 soudního znalce [jméno] [příjmení], který si nechal vypracovat. Ze znaleckého posudku dále vyplynulo, že žalovaná jako opravce nezvolila technicky přijatelný postup opravy, když ji nezapočala kontrolou tlaku ve válcích. V případě dodržení postupu by měla dojít k závěru, že požadovaná oprava„ seřídit ventily, udělat rozvody, vyměnit olej a udělat běžný servis před sezónou“ je technicky i ekonomicky nevhodná, čímž by žalobci nevznikl neúčelný náklad ve výši ceny za předmětný servis, jež činila 14 265 Kč. Žalobce se na žalovanou obrátil v dobré víře a měl důvěru v profesionální služby, po provedeném pravidelném servisu proto důvodně předpokládal, že provedené servisní práce byly provedeny odborně a po uvážení všech hledisek, a i z toho důvodu v dobré víře zaplatil předmětnou cenu. Žalobce zaplatil znalci [jméno] [příjmení] odměnu ve výši 7 865 Kč včetně DPH na základě vytavené faktury – daňového dokladu [číslo]. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou výzvou ze dne 25. 6. 2020 k zaplacení celkové částky 22 130 Kč skládající se z neúčelně vynaloženého nákladu ve výši 14 265 Kč a nákladů vynaložených na znalečné ve výši 7 865 Kč, a to ve lhůtě do 3. 7. 2020. Žalovaná reagovala na výzvu prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 2. 7. 2020, v němž odmítla jakoukoliv odpovědnost za špatnou volbu technicky přijatelného postupu opravy motocyklu žalobce. Do podání žaloby žalovaná nezaplatila žalobci předmětnou částku ani z části.

2. Teprve při prvním jednání dne 28. 1. 2021 (č. l. 24) žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že motorku dával do servisu s tím, že je zde nějaké klepání nebo cvakání v motoru. Žalovaná jako profesionál měla takto deklarovanou závadu prošetřit s vynaložením veškeré odborné péče, provést řádnou diagnostiku a zabývat se tlakem ve válcích. Žalovaná dále měla, dle přesvědčení žalobce, upozornit žalobce na to, že ke zjištění důvodů závady cvakání v motoru bude potřeba provést určité diagnostické úkony, a případně na jejich cenu. Bylo by pak na rozhodnutí žalobce jako zákazníka, zda nechá uvedené úkony provést, či nikoliv.

3. Žalovaná ve svém podání ze dne 20. 8. 2020 (č. l. 12) nárok uplatněný žalobou neuznala a považovala jej za neoprávněný. K věci samé uvedla, že odmítá jakoukoliv odpovědnost za údajnou špatnou volbu technicky přijatelného postupu opravy motocyklu žalobce. Žádný manuál ani závazné servisní postupy stanovené výrobcem nestanoví, že by objednané opravy měly být započaty kontrolou tlaku ve válcích. Žalovaná provedla všechny opravy či servisní úkony požadované žalobcem, mezi nimiž kontrola tlaku ve válcích nebyla. Nízký tlak ve válci motoru byl zjištěn v podstatě na základě zkušeností žalované až v závěru a není pravdivé tvrzení, že měl být kontrolován jako prvotní. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Dále žalovaná doplnila svou procesní obranu tak, že soudu zaslala znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 13. 12. 2020 znalce [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], z něhož je patrno, že neexistuje žádný předpis či doporučení výrobce motocyklu, který by ukládal měření tlaku ve válcích před údržbou konkrétně objednanou žalobcem, když měření komprese nelze zařadit jako prvotní úkon před započatou opravou, pokud toto není vyloženě zadáno zákazníkem. Znalecký posudek předložený žalobcem a znalecký posudek předložený žalovanou jsou tak v příkrém rozporu.

4. Žalovaná při prvním jednání dne 28. 1. 2021 doplnila svá tvrzení tak, že závada, která se na motocyklu objevila, nemohla být při prováděném servisu v rámci prováděných úkonů zjištěna. Žalovaná by takovou závadu mohla zjistit, pokud by došlo k úplnému rozebrání motoru, což však žalobcem nebylo požadováno. Navíc by taková oprava stála významně vyšší částku.

5. K projednání věci soud nařídil jednání na den 28. 1. 2021 (č. l. 24), na den 24. 6. 2021 (č. l. 50), na den 2. 9. 2021 (č. l. 64) a na den 25. 11. 2021 (č. l. 70), při nichž provedl dokazování. Rozsudek soud vyhlásil dne 2. 12. 2021 (č. l. 79). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná přebrala vozidlo do servisu dne 7. 2. 2020, motocykl byl vrácen žalobci dne 2. 3. 2020, žalobce zaplatil žalované za provedené práce dne 2. 3. 2020 částku 14 265 Kč a žalovaná v rámci prací provedených do 2. 3. 2020 neprovedla měření tlaku ve válcích předmětného motocyklu. Dále soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující pro věc významné skutečnosti:

6. Z nečíslovaného a nedatového servisního listu (příloha A) soud zjistil, že žalobce jako zákazník předal žalované motocykl [anonymizována dvě slova], rok výroby 2002, s nájezdem 69 860 km s požadavkem nebo problémem zahrnujícím cvakání motoru, kontrolu ventilů, olej + filtr, chladicí kapalinu, brzdovou kapalinu a kontrolu brzd. Žalovaná použila pro žalobce napínák řetězu za cenu 4 206 Kč, rozvodový řetěz za cenu 998 Kč, těsnění nádrže za cenu 41 Kč, těsnění víka za cenu 350 Kč, Mogul 4 × za celkovou cenu 1 700 Kč, olejový filtr za cenu 200 Kč, chladicí kapalinu 3 × za celkovou cenu 300 Kč, čistič 2 × za celkovou cenu 100 Kč, K&N filtr za cenu 100 Kč, DOT 4 brzdovou za cenu 120 Kč a 3× podložky pro ventily za celkovou cenu 300 Kč. Žalovaná vyúčtovala žalobci celkovou cenu 14 265 Kč skládající se z výše uvedených cen materiálu a ceny ve výši 5 850 Kč za 8,5 hodin práce.

7. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 18. 5. 2020 (příloha B) soud zjistil, že soudní znalec [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], [číslo] [obec a číslo], jako dodavatel vyúčtoval žalovanému jako odběrateli dne 18. 5. 2020 částku 7 865 Kč včetně 21% DPH splatnou dne 29. 5. 2020 za prohlídku moto [tovární značka] a zpracování posudku v souladu s předchozí nabídkou na základě objednávky ze dne 13. 5. 2020, přičemž záloha ve výši 3 000 Kč byla placena hotově.

8. Z dopisu ze dne 25. 6. 2020 včetně podacího lístku (příloha C) soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou dopisem ze dne 25. 6. 2020 k zaplacení předmětné částky ve lhůtě do 3. 7. 2020. Ve výzvě uvedl skutečnosti shodující se svým obsahem se skutečnostmi vylíčenými v žalobě (č. l. 2).

9. Z dopisu ze dne 2. 7. 2020 (příloha D) soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce odpověděla na výzvu žalobce ze dne 25. 6. 2020 dopisem ze dne 2. 7. 2020, v němž nárok žalobce odmítla s odůvodněním obsahově shodným se skutečnostmi uvedenými v jejím podání k soudu ze dne 20. 8. 2020 (č. l. 12).

10. Soud zajistil (č. l. 31 p. v.) odborná vyjádření na dotaz, zda je obvyklé, případně zda je povinností opravce provést„ měření tlaku ve válcích“ před započetím běžného servisu takového motocyklu, jako v projednávané věci, a to v situaci, kdy je dán do servisu, zákazník požaduje běžný servis před sezónou a zároveň upozorňuje na„ cvakání v motoru“. Z odborného vyjádření [jméno] [příjmení], (č. l. 33) soud zjistil, že rozsah práce je dán servisním manuálem a požadavkem zákazníka a dále, že„ Není žádný důvod měřit tlaky ve válcích, pokud si zákazník přeje předsezónní pravidelný servis. Přitom je naprosto nedůležité upozornění, že tam něco cvaká, neboť v každém ojetém motocyklu něco cvaká. Přeje-li si zákazník odstranění takového cvakání, postupuje servis podle servisního manuálu, kde je jasně popsáno, jaké učinit kroky.“ Z vyjádření [právnická osoba], (č. l. 37) soud zjistil, že obvykle se před započetím servisu tlak ve válcích neměří. Pokud zákazník požaduje běžný servis před sezónou s upozorněním na cvakání motoru, je na rozhodnutí servisního technika, jaký postup zvolí s ohledem na intenzitu a hlučnost cvakání. Z vyjádření zahraniční právnické osoby [právnická osoba] [anonymizována tři slova], (č. l. 44) soud zjistil, že měření kompresního poměru ve válcích nepatří mezi položku, která by byla předepsána podle rozpisu servisních úkonů při běžném servisu.

11. Z výslechů svědků soud zjistil následující pro věc významné skutečnosti:

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] při jednání dne 24. 6. 2021 vypověděla, že je manželkou žalobce a vyřizovala za něj celou záležitost, neboť žalobce je velmi důvěřivý a pořád jí říkal, ať ještě počkají atd.. Žalobce měl k motorce velký citový vztah, celá záležitost žalobce zasáhla natolik, že motorku až oplakal. Poněvadž svědkyně obvykle jezdívala s žalobcem, slyšela cvakání v motoru. Proto se s žalobcem domluvili, že motorku dají do servisu na pravidelný servis před sezónou, jako je výměna oleje a podobně, a požádají je, aby se na ono cvakání podívali. Motorku přivezli s požadavkem, aby provedli běžný servis před sezónou, a dále říkali, že v motorce něco cvaká. Mechanik se tázal, co tím myslí, a žalobce mu to vysvětlovat, neboť tomu rozumí víc než svědkyně. Říkali mechanikovi, ať jim dá vědět, co to je, a že by to případně museli opravit. Mechanik slíbil, že se na celou věc podívá, ale že musí počkat, jelikož měl hodně práce. Nikdy svědkyni neřekl své jméno, byť se jej na něj ptala, a byl na ni nepříjemný. Nakonec jí nechtěl dát ani kontakt na šéfa nebo někoho z majitelů servisu. Když mu svědkyně po týdnu volala, tak sdělil, že to ještě nemá hotové. Jelikož uběhl skoro měsíc, aniž se něco dělo, jeli do servisu a mechanik jim řekl, že to bude hotové druhý den. Druhý den tedy přišli, zaplatili přibližně 15 000 Kč, mechanik jim motorku dal a říkal, že je vše v pořádku. Ze zadní čísti dílny svědkyni přinesl servisní list, přičemž svědkyně nevěděla, kdo jej vyplňoval. Protože bylo hezky, chtěli se na motorce projet a vyzkoušet ji. Ujeli nejvýše přibližně 30 až 40 kilometrů. Když jeli, něco tam škubalo a cvakalo. Od pumpy volali znovu mechanikovi a ten jim řekl, ať motorku přivezou. Podíval se na motorku a říkal, že to bude asi špatná cívka nebo svíčky a ať svíčky vymění sami, protože on na to neměl čas. Motorku odvezli na statek ke tchýni v [část obce], kde známý jejich tchýně, který je automechanik, změřil tlak ve válcích a zjistil, že motorka jede jen na 3 válce. Proto volali původnímu mechanikovi, který poté svědkyni řekl, ať s motorkou nic nedělají, a přijel si pro ni s náklaďákem. Svědkyně po něm požadovala, aby celou věc bral jako reklamaci, s čímž zprvu souhlasil. Následně svědkyně obsáhle popsala, jakým způsobem probíhala následující komunikace s mechanikem žalované, převoz motorky do jiného servisu v [obec] a skutečnost, že nakonec si žalobce motorku vyzvedl v [obec], avšak motorka již byla zcela zničena a nešlo ji ani prodat, neboť jí chybělo evidenční číslo.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobci servisoval motorku a u žalované jako zaměstnavatele pracuje přes 10 let. Předmětná motorka jim byla přivezena do servisu s tím, že tam je nějaké cinkání nebo nějaké zvuky v motoru, a chtěli, aby provedl běžný servis. Domluvili se, že zkontroluje nastavení ventilových vůlí a udělá běžný servis. S motorkou přijeli mimo rozpis jeho prací a on jim říkal, že se na to podívá, až bude mít chvíli. Motorka měla špinavé karburátory a stářím neodpovídala uváděnému počtu kilometrů, dle svědka měla najeto opravdu hodně, čemuž odpovídal i stav rozvodového řetězu. Mluvili také o spojce, protože tam byl nějaký problém se spojkovým košem. Motorku nastartoval, když jim byla daná do servisu, a slyšel nepatrné cvakání, jinak byl zvuk pravidelný, což se zjišťuje poslechem. V rámci prvotní opravy svědek neměřil tlak ve válcích, neboť k tomu nebyl žádný důvod. Pokud by zvuk nebyl pravidelný, zjišťoval by, co se děje, přičemž nejsnazší je přiložit ruku na kolena výfuku, a potom cítí, zda jdou všechny správně. Je-li tam něco špatně, postupuje se směrem k palivovým rozvodům a svíčkám. Teprve pokud tady není problém, řeší se komprese v motoru. V servisu vyměnili rozvodový řetěz a napínák řetězu, což jsou nejčastější příčiny cvakání v motoru. Byly tam rovněž rozhozené ventilové vůle. Na motorce nejel, neboť k tomu neměl žádný důvod. Vyzkoušel ji na stojánku a všechno bylo v pořádku. Při zkoušce motoru v dílně je třeba jej nechat běžet nějakou delší dobu, třeba půl hodiny, aby se nastartoval chladič i ventilátor. Když motorku opravil a provedl servis, byl zvuk pryč a žalobce na motorce bez potíží odjel, přičemž motorka šla na všechny válce. Žalobce mu volal asi za 2 týdny nebo za měsíc, nikoliv stejný nebo druhý den nebo stejný týden, a říkal, že motorka jede jenom na 3 válce. Motorku přivezli a měla nepravidelný zvuk. Jeli na ni žalobce i paní [příjmení], což by svědek nikdy neudělal. On však na opravu neměl čas a řekl jim, ať buď přijedou později, že to bude možná svíčka nebo cívky, nebo ať mu tam motorku nechají a on se na to podívá později. Žalobce a paní [příjmení] na motorce odjeli a potom mu volali, že je rozebraná a že na válcích není komprese. Svědek se na to přijel podívat do nějaké lakovny či dílny v [část obce], kde byla motorka již částečně rozebraná. Tlak přeměřil vlastním tlakoměrem a zjistil, že není tlak na prvním levém válci. Řekl jim, že musí motorku odvézt, rozebrat a zjistit příčinu, což také učinil. Další servisní list nesepisoval, protože to šlo na úkon prvního servisu, když to bral jako reklamaci původního servisu a případně by to řešili dál, k čemuž však nedošlo. Pokračoval v rozebírání, kdy odstranil kapoty atd. Přitom mu zůstalo v ruce zrcátko, což se někdy stane a žalobci to říkal. U toho však zjistil, že nemá nějaký prostředek, aby to mohl provést, a motorku proto odvezl k svému kamarádovi do [obec] v částečně rozebraném stavu, přičemž již odstraněné části zůstaly u svědka v dílně. Dále svědek popsal úkony, při nichž se pokoušel zjistit příčinu vady a též to, že motorku převezl do [obec] ke spřátelenému mechanikovi, aby ten v pracích pokračoval. Po vyzvednutí motorky z [obec] si žalobce s manželkou přijeli pro zbytek věcí z motorky a na svědka dost křičeli, že se sejdou u soudu a budou celou věc řešit přes právníky. Dále se svědek vyjadřoval k možné příčině poškození válce, což však již není pro posouzení věci podstatné.

14. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že žalobce jako zákazník k nim do servisu jezdil už delší dobu, přibližně 3 až 4 roky. Svědkyně pracuje u žalované od roku 2004 jako prodejce na prodejně, přijímá motocykly na servis atd. a také objednává náhradní díly. Projednávaná věc se mohla stát někdy během motorkářské sezóny 2020, jež probíhá od jara do podzimu. Žalobce k nim přivezl motorku na servis a ta se začala podle jeho přání opravovat. Servisní list většinou vyplňuje svědkyně v záhlaví a poté jej vyplňuje mechanik, který tam doplňuje, jaké byly provedeny práce a náhradní díly atd. V předmětné věci servisní list (příloha A) vyplnil kompletně mechanik [příjmení]. Po provedení opravy si žalobce motorku vyzvedl, zaplatil za servis svědkyni na prodejně a odjel na motorce. Svědkyně nebyla přítomna tomu, když si žalobce motorku přebíral, a nevěděla, kdo tomu byl přítomen. Po přibližně 10 až 14 dnech, nikoliv stejný den, k nim motorku přivezli, což svědkyni utkvělo v paměti, protože paní [příjmení] je docela hlučná, přičemž svědkyně byla v té době na prodejně, kde něco řešila se zákazníkem, a paní [příjmení] docela křičela, což bylo slyšet i na prodejně a slyšeli to i zákazníci žalované. Svědkyně nevěděla, zda žalobce nebo paní [příjmení] volali do servisu předem, nebo zda motorku rovnou přivezli. Svědkyně přišla dozadu do servisu až po tom, co žalobce s paní [příjmení] odjeli, a mechanik [příjmení] jí říkal, že nebyli se servisem spokojení a dávají motorku na reklamaci. Svědkyně nebyla přítomna přivezení motocyklu a nevěděla, zda byl pojízdný. Motorka se pak odvážela do jiného servisu, což je u nich docela obvyklý postup, pokud se nejedná o motorku [tovární značka], pro niž jsou autorizovaným servisem. Jde-li o jinou značku, dává se třeba do jiného servisu na diagnostiku nebo něco podobného. Zákazníka obvykle vyrozumí, než se motocykl odveze do jiného servisu. Svědkyně se domnívala, že s žalobcem v této věci nemluvila a že mu asi volal mechanik [příjmení]. Po provedení servisu v jiném místě se motorka obvykle vrací k žalované, avšak v předmětném případě se tak nestalo, neboť si žalobce vyzvedl motorku v jiném místě sám a k žalované už potom nepřijel. Svědkyně dále uvedla, že před svým výslechem byla seznámena jak s obsahem žaloby, tak s protokolem z předchozího jednání soudu, u něhož byli vyslýcháni svědci [příjmení] a [příjmení].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 18. 6. 2020 znalce [jméno] [příjmení], (příloha E a jako listiny přílohy B a F) doplněným výslechem znalce dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že znalec vypracoval uvedený posudek na základě objednávky žalobce jako zadavatele ze dne 13. 5. 2020 pro účel reklamace, přičemž jeho znaleckým úkolem bylo stanovení hodnoty motocyklu [tovární značka] [anonymizováno], [registrační značka] Znalec vycházel ze skutečností sdělených žalobcem, ze skutečností zjištěných fyzickou prohlídkou na adrese žalobce za účasti žalobce a [jméno] [příjmení], z účtu za opravu a z technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] vydaného [stát. instituce] dne 7. 11. 2016. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí: Údaje na vozidle souhlasily s údaji v dokumentaci. Technický průkaz neobsahoval žádné záznamy o opravách a poškozeních vozidla nebo o opravách hlavních skupin a jejich eventuální výměně a držitel nepředložil znalci doklady o takových skutečnostech. Motor byl demontován a částečně rozložen, přičemž demontována byla hlava válců. Proto nebyla provedena zkušební jízda ani start motoru. Bylo zjištěno poškození 4. válce, jenž měl vydrolenou vložku, což bylo v posudku zdokumentováno 2 fotografiemi. Hlava válců poškození nevykazovala, hlava 4. válce však byla světlejší než ostatní 3 hlavy, což signalizovalo výsadku válce. Stav hlavy válců byl v posudku zdokumentován 1 fotografií celé hlavy 4 válců a 1 detailní fotografií pouze hlavy 4. válce. Znalec dále zjistil, že žalovaná není autorizovaným servisem [tovární značka].

16. Znalec v písemném posudku uzavřel, že zjištěné poškození vložky 4. válce mělo za následek ztrátu tlaku ve válci. Ze stavu hlavy válců bylo patrné, že 4. válec pracoval se níženým výkonem až ke ztrátě výkonu. Žalobcem deklarované klepání bylo způsobeno pohybem pístních kroužků nebo pístního čepu přes poškození válce. Znalec v posudku vyslovil názor, že žalovaná jako opravce nezvolila technicky přijatelný postup opravy, když nezapočala opravu kontrolou tlaků ve válcích.

17. Znalec při svém výslechu uvedl, že je běžnou praxí provádět jako jeden z prvních diagnostických úkonů měření tlaku ve válcích, avšak nebyl si vědom, že by povinnost učinit tento úkon byla stanovena v nějakém manuálu; ke svému závěru znalec odkázal na odbornou literaturu (Diagnostika automobilu od doc. Vémoly z VÚT Brno, kde je na straně 121 uvedeno, že měření kompresního tlaku ve válcích je jednou z nejstarších a nejúčinnějších metod diagnostiky při opravách, a dále z knihy Zkoušení a diagnostika motorových vozidel od prof. Vlka, kde je na straně 395 uvedeno totéž). Znalec byl přesvědčen, že v případě předmětného motocyklu bylo namístě změřit tlak ve válcích, když nebyla známa jeho historie, a pochyboval o erudici mechanika, který tak neučinil. Měření tlaku ve válcích je jednoduchá operace, při níž se demontují svíčky a speciální měřič se nasadí na ventily do otvoru po svíčce. Pokud je měření provedeno, tak se rovnou signalizuje, že něco v motoru není v pořádku. Zároveň znalec uvedl, že si není vědom, že by takový postup byl přímo předepsán nějakým servisním manuálem. Znalec připustil, že po vydání motocyklu ze servisu motor mohl běžet na všechny 4 válce a k úplnému výpadku mohlo dojít po ujetí dalších kilometrů. Předmětný 4. válec byl podle barvy poškozený již delší dobu a podle názoru znalce není podstatné, zda již byl opravován v minulosti. Znalec kontaktoval společnost [právnická osoba] jako autorizovaný servis [tovární značka] ve [část obce], kde mu pánové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili, že prvním servisním úkonem by mělo být změření tlaku ve válcích. Pokud by žalovaná nejprve provedla měření tlaku ve válcích a zjistila úbytek tlaku v jednom z válců, měla by kontaktovat žalobce, informovat jej o zjištění této závažné skutečnosti a domluvit s ním další postup. Znalec motor v chodu neviděl a neslyšel, a proto nemohl posoudit, jaké možné příčiny mohlo mít cvakání v motoru. Pravděpodobně zde však klepal píst, což muselo být zvláštní klepání jako kladívkem. V případě povoleného řetězu by šlo spíše o chrastivý zvuk. A pokud by nebyly vyrovnané ventilové vůle, šlo by spíše o tikání nebo zvuk jako klapání psacího stroje. Klepání v motoru lze diagnostikovat i bez demontáže motoru. Je to o zkušenosti konkrétního mechanika, zda to rozpozná, nebo nikoliv. Znalec si nebyl vědom existence manuálu, který by říkal, co udělat, pokud něco cvaká v motoru. V běžných servisních plánech je při běžném opotřebení rozepsána zkušební jízda po skončení prohlídky. Tuto zkušební jízdu nelze nahradit například pouze vyzkoušením motoru v dílně na stojánku, protože motor by měl být vyzkoušen v určitém tahu a podobně. Znalec byl přesvědčen, že klepání motoru způsobené pístem ve válci mohlo být slyšet i při zkoušení motoru pouze na stojánku v dílně bez zkoušení motoru v tahu. Na charakteru deklarované vady a úvaze mechanika závisí, zda bude zkušební jízda provedena před započetím servisu, nebo až po jeho skončení. Tržní cenu znalec uvedl v posudku v podstatě navíc, aby bylo zřejmé, o jakou motorku se zhruba jedná. Znalec určoval technickou hodnotu motocyklu. Technická část posouzení bývá náročnější než samotné ocenění. Účtoval tedy jednotné znalečné za dojezd k místu prohlídky motocyklu, samotnou prohlídku, konzultace v [tovární značce] atd. Způsob a postup opravy není rozdílný u motocyklů různých hodnot. Znalec slyšel o výrobních vadách předmětného typu motocyklu, ale nijak zvlášť je nezkoumal, neboť to neměl za podstatné.

18. Soud neprovedl důkaz e-mailem znalce [jméno] [příjmení] ze dne 26. 1. 2021 (příloha F), neboť to měl s ohledem na výslech znalec za nadbytečné. Z téhož důvodu soud neprovedl důkaz kopií strany 121 z knihy Diagnostika automobilu od Ing. Aleše Vémoly, Ph.D., ani kopií strany 395 k knihy Zkoušení a diagnostika motorových vozidel od Františka Vlka, které soudu předložil znalec.

19. Soud rovněž neprovedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne 13. 12. 2020 znalce [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] (přílohy 1 a 2), neboť z jiných provedených důkazů měl již skutkový stav věci za dostatečně prokázaný a účastníci jeho výslech nepožadovali (č. l. 53). Zároveň soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků, že znalec [příjmení] předmětný motocykl neměl k dispozici k fyzickému prozkoumání, vyjadřoval se pouze k posudku znalce [příjmení].

20. Účastnické výslechy žalobce a jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] provedeny nebyly, neboť jejich provedení účastníci již nepožadovali (č. l. 53).

21. Na základě výše popsaných zjištění z provedených důkazů a na základě shodných skutkových tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci:

22. Žalobce dne 7. 2. 2020 předal do servisu provozovaného žalovanou předmětný motocykl s požadavkem na provedení předsezónního servisu a s deklarovanou závadou cvakání v motoru. Žalovaná vrátila žalobci motocykl dne 2. 3. 2020 a žalobce na motocyklu odjel a současně zaplatil žalované cenu za servis ve výši 14 265 Kč. Žalobce následně zjistil, že v jednom ze 4 válců motoru není tlak, a motocykl vrátil s tímto problémem žalované prostřednictvím jejího zaměstnance svědka [příjmení], jenž si pro motocykl přijel s dodávkou (shodné výpovědi svědkyně [příjmení] a [příjmení]). Žalovaná následně převezla motocykl do [obec], kde kamarád svědka [příjmení] rozebral motor motocyklu a objevil vydrolení vložky 4. válce. Žalobce s manželkou si motocykl odvezli dodávkou z [obec] (shodné výpovědi svědkyně [příjmení] a [příjmení], dále též popis událostí v zadání znaleckého posudku). Žalobce následně zadal znalci [jméno] [příjmení] zpracování znaleckého posudku na předmětný motocykl a tento znalec potvrdil vydrolení vložky 4. válce.

23. V řízení nebylo prokázáno, kdy přesně došlo k vrácení motocyklu žalobcem zpět žalované po zjištění nedostatku tlaku v jednom z válců. Taková skutečnost však pro právní posouzení věci není významná. V tomto směru soud pro úplnost poukazuje na rozpory ve svědeckých výpovědích svědků navržených oběma stranami, přičemž je předně třeba poznamenat, že výpovědi všech svědků byly zatíženy jejich vztahem k tomu kterému účastníku řízení a jejich zájmu na výsledku sporu. Svědkyně [příjmení], manželka žalobce, v rámci svého výslechu nejprve vypověděla, že po převzetí motocyklu ze servisu na něm ujeli přibližně 30 až 40 kilometrů, aby následně svou výpověď změnila tak, že ujeli nejvýše 10 kilometrů k čerpací stanici pohonných hmot, odkud již volali svědku [příjmení] s popisem problému spočívajícího ve škubání a cvakání. Znalci [jméno] [příjmení] zároveň dříve sdělila, že problém zjistili až při zpáteční cestě z projížďky, a tento měl spočívat v jízdě jen na 3 válce (viz popisná část zadání znaleckého posudku). Výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] pak zůstala co do svého obsahu zcela osamocena a odporovala dokonce i výpovědi svědka [příjmení] navrženého rovněž žalovanou. Soud není přesvědčen, že by svědkyně [celé jméno svědkyně] vědomě nevypovídala pravdivě, avšak jednotlivé návštěvy žalobce s manželkou mohla s ohledem na časový odstup spojit dohromady. Vypovídací hodnota výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] pro zjištění skutkového stavu věci je tak nulová. Výpovědi svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] si odporovaly, pokud jde o určení konkrétního dne, kdy došlo nejprve k telefonickému oznámení problému, poté k příjezdu žalobce s manželkou a doporučení na výměnu svíček a konečně ke zjištění nedostatku tlaku v jednom z válců a odvezení motocyklu dodávkou z [část obce]. Jak však již soud uvedl výše, vyřešení této skutkové otázky je s ohledem na předmět sporu pro posouzení věci po právní stránce nevýznamné, soud se jím proto v zájmu hospodárnosti řízení dále nezabýval.

24. Soud neuvěřil výpovědi svědkyně [příjmení], pokud jde o odstranění evidenčního čísla z motocyklu, neboť žalobce takovou skutečnost ani netvrdil a ze znaleckého posudku plyne, že motocykl byl řádně označen jak identifikačním číslem vozidla (VIN), tak státní poznávací značkou, a znalec tedy žádné odstranění evidenčního čísla nezjistil. Dále soud neuvěřil ani výpovědi svědkyně [příjmení], že se znalec zhrozil, když motocykl viděl, neboť ten při svém výslechu vypověděl, že na motocyklu neshledal nic zvláštního, co by jej zarazilo. Tyto skutečnosti, byť pro vlastní posouzení věci nevýznamné, však utvrzují soud o nízké věrohodnosti svědkyně [příjmení] dané nepochybně i jejím manželským poutem k žalobci a osobní angažovaností v celém sporu, v němž podle své výpovědi žalobce prakticky od počátku zastupovala.

25. Jádro sporu tak spočívalo v posouzení odborné péče žalované při poskytování servisních služeb žalobci zejména stran deklarované závady cvakání v motoru, pokud žalovaná neprovedla měření tlaku ve válcích motoru. Z odborných vyjádření zajištěných soudem nevyplynulo, že by měření tlaku ve válcích bylo součástí běžného pravidelného servisu. V případě zákazníkem deklarovaného cvakání v motoru není další postup předepsán a je závislý na uvážení a zkušenostech konkrétního technika. Žalovaná zastoupená svým zaměstnancem svědkem [příjmení] se žalobcem deklarovanou závadou zabývala, když svědek [příjmení] za účelem odstranění této závady provedl seřízení ventilových vůlí a výměnu rozvodového řetězu a jeho napínáku, jak plyne i z žalobcem předloženého servisního listu. Soud přitom přihlížel i ke skutečnosti, že výměna rozvodového řetězu a jeho napínáku jako zdaleka nejnákladnější položka není v servisním listu uvedena mezi požadavky žalobce ale toliko ve výčtu použitého materiálu, čímž je podpořena věrohodnost výpovědi svědka [příjmení], že právě tímto způsobem řešil problém cvakání v motoru, který naopak mezi požadavky v servisním listu uveden je. Dále je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobce popsal zvuk motoru jako cvakání, zatímco znalec při své výslechu popsal zvuk vadného pístu jako ťukání kladivem. Zvuk nevyrovnaných ventilových vůlí popsal jako tikání či klepání psacího stroje. Nelze tak mít ani postaveno na jisto, že žalobcem deklarovaná vada svakání byla skutečně způsobena vadným válcem a že se tato vada válce neprojevila až po předání motocyklu žalobci. Znalec při svém výslechu potvrdil, že povinnost provést měření tlaku válců motoru není podle jeho vědomostí stanovena v žádném manuálu. Znalec sice vycházel z odborné literatury, ta však pouze popisuje průběh takového měření tlaku, nestanovuje však, že by bylo nutné jej provést při běžném servisu nebo při výskytu jakéhokoliv nežádoucího zvuku v motoru, zvlášť když znalec vypověděl, že určitý zvuk může mít i řadu příčin nijak nesouvisejících s vnitřkem motorových válců, jako jsou právě ventilové vůle či rozvodový řetěz.

26. Soud tak uzavřel, že žalovaná nepochybila, pokud po prvotním převzetí motocyklu od žalobce neprovedla měření tlaku ve válcích, neboť takový postup není předepsán ani není notoricky uznávanou praxí v oboru oprav motorových vozidel.

27. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (k ) do se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ 28. Podle § 2586 odst. 1 o. z.„ (s ) mlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ Podle § 2587 věty první o. z.„ (d) ílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.“ Podle § 2594 odst. 1 o. z. platí, že„ (z) hotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.“ 29. Podle § 2910 o. z.„ (š) kůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ Podle § 2912 odst. 2 o. z.„ (d) á-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.“ Podle § 2913 odst. 1 o. z.„ (p) oruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“ 30. Výše uvedený skutkový stav věci soud posoudil po právní stránce podle shora citovaných zákonných ustanovení tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z. spočívající v údržbě a opravě motocyklu podle § 2587 věty první o. z. Žalovaná provedla pro žalobce dílo a žalovaný jí zaplatil cenu. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná při provádění díla jako podnikatel a odborník v oblasti oprav motorových vozidel porušila povinnost jednat s odbornou péčí podle § 5 odst. 1 o. z., povinnost vynaložit potřebnou péči pro zjištění případné nevhodnosti motocyklu předaného k provedení díla, respektive nevhodnosti příkazu žalobce podle § 2594 odst. 1 o. z. či povinnost uplatnit zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost podle § 2912 odst. 2 o. z. V řízení ani nebylo prokázáno, že by žalovaná porušila jinou zákonnou povinnost nebo povinnost ze smlouvy. Povinnost žalované nahradit žalobci újmu ve výši 22 130 Kč jako neúčelný náklad ve výši ceny díla a jako znalečné vyplacené žalobcem znalci tak žalované podle § 2910 ani § 2913 odst. 1 o. z. nevznikla. Soudu proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 650,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif” nebo„ a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 22 130 Kč po 2 020 Kč za 7 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., odpor s odůvodněním ze dne 20. 8. 2020, podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., za účast na jednání před soudem dne 28. 1. 2021, dne 24. 6. 2021, které přesáhlo dvě hodiny, dne 2. 9. 2021 a dne 25. 11. 2021 (toto jednání bylo přerušeno přestávkou, jeho délka tak nepřekročila 2 hodiny, proto za něj advokátu náleží odměna pouze jedenkrát) podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.. Dále advokátu náleží 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 240 Kč ve výši 3 410,40 Kč.

32. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za písemné podání ze dne 19. 1. 2021 označené jako zaslání znaleckého posudku (č. l. 21), neboť předmětný znalecký posudek předložený k důkazu žalovanou neprováděl, jak je uvedeno výše. Soud tak nepovažoval náklady na tento úkon za účelně vynaložené. Ze stejného důvodu soud nepřiznal žalované náhradu hotových výdajů ve výši odměny vyplacené znalci za zpracování tohoto znaleckého posudku, jež činila 2 000 Kč. Soud rovněž nepřiznal žalované náhradu nákladů za písemné podání ze dne 20. 7. 2021 označené jako návrh výslechu svědkyně (č. l. 58), neboť z výslechu předmětné svědkyně [celé jméno svědkyně] soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro věc, navíc žalované ničeho nebránilo navrhnout její výslech již při předchozím jednání dne 24. 6. 2021 Ani náklady vynaložené na tento úkon tedy soud nepovažoval za účelně vynaložené.

33. Soud neshledal ve věci důvody zvláštního zřetele hodné, pro něž by žalované podle § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť takovými důvody nemůže být pouhá skutečnost, že žalobce byl v právním poměru k žalované v postavení spotřebitele proti podnikateli. Právě tak nebyly splněny předpoklady pro použití § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť o výši plnění představující míru úspěchu žalobce nebylo rozhodnuto na základě znaleckého posudku nebo úvahy soudu, nýbrž v řízení nebyla prokázána samotná existence (pravost) nároku žalobce, nikoliv jen jeho výše.

34. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení žalované soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty nebyl shledán žádný důvod.

35. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž tyto jsou představovány znalečným znalce [jméno] [příjmení] za účast na výslechu při jednání před soudem, o němž bylo rozhodnuto samostatným usnesením. Povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve výši vyplaceného znalečného bude žalobci uložena samostatným usnesením.