14 C 222/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 94 050 Kč, 123 670 Kč, 18 283 Kč a 19 294 Kč, spolu s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 94 050 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 123 670 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 18 283 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení částky 19 294 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

V. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou dne 9. 9. 2020 (původně vedena pod sp. zn. 14 C 222/2020), se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 56 423 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 37 627,50 Kč a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 17. 9. 2014 smlouva o úvěru číslo. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem (efektivní úroková sazba) ve výši 96,24 % ročně v 30 měsíčních splátkách ve výši 3 547 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2014. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Dne 16. 9. 2015 byly žalované poskytnuty další prostředky (revolving) ve výši 26 177 Kč, které měla splatit v dalších 18 měsíčních splátkách v původní výši splátky. Efektivní úroková sazba pro revolving byla stanovena ve výši 76,66 % ročně. Dne 18. 3. 2016, dne 19. 8. 2016 a dne 20. 4. 2017 byly uzavřeny dodatky ke smlouvě, jimiž došlo k prodloužení splátkového kalendáře a v nichž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni odměny v celkové výši 17 735 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky splácení úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou uhrazena částka celkem ve výši 102 863 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1.sml ujednání ve výši 461 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 35 splatné dne 15. 8. 2017. K datu 15. 10. 2017 tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 12.4 smluvních ujednání, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 55 962,66 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí tím povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od 17. 10. 2017. Žalobkyně přitom v žalobě požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení. Žalovaná částka se skládá z nové jistiny úvěru 55 962,66 (tj. původní nesplacená jistina 48 759,51 Kč a úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 7 203,15 Kč), smluvní pokuty ve výši 461 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny v celkové výši 37 627,50 Kč. Kromě uvedených nároků požadovala žalobkyně po žalované rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 58,28 % ročně z částky 48 759,51 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 17. 10. 2017 dosáhne částky 127 692 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 56 423 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že úroková sazba 58,28 % představuje nominální roční úrokovou sazbu, která odpovídá efektivní roční úrokové sazbě sjednané ve smlouvě.

2. Žalobou podanou dne 15. 9. 2020 (původně vedena pod sp.zn. 17 C 170/2020), se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 72 518 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 51 152 Kč a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 17. 3. 2015 smlouva o úvěru číslo. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který byl vyplacen dne 25. 3. 2015. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem (efektivní úroková sazba) ve výši 97,95 % ročně v 24 měsíčních splátkách ve výši 4 717 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2015. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Dne 18. 3. 2016 byly žalované poskytnuty další prostředky (revolving) ve výši 43 202 Kč, které měla splatit v dalších 18 měsíčních splátkách v původní výši splátky. Efektivní úroková sazba pro revolving byla stanovena ve výši 72,81 % ročně. Dne 18. 8. 2016 a dne 20. 4. 2017 byly uzavřeny dodatky ke smlouvě, jimiž došlo k prodloužení splátkového kalendáře a v nichž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni odměny v celkové výši 18 868 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky splácení úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou uhrazena částka celkem ve výši 113 208 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1 smluvních ujednání ve výši 499 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 29 splatné dne 17. 8. 2017. K datu 17. 10. 2017 tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 12.4 smluvních ujednání, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 72 019,95 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí tím povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od 19. 10. 2017. Žalobkyně přitom v žalobě požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení. Žalovaná částka se skládá z nové jistiny úvěru 72 019,95 (tj. původní nesplacená jistina 63 142,34 Kč a úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 8 877,61 Kč), smluvní pokuty ve výši 499 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny v celkové výši 51 152 Kč. Kromě uvedených nároků požadovala žalobkyně po žalované rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 55,97 % ročně z částky 63 142,34 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19. 10. 2017 dosáhne částky 135 849 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 518 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že úroková sazba 55,97 % představuje nominální roční úrokovou sazbu, která odpovídá efektivní roční úrokové sazbě sjednané ve smlouvě.

3. Další žalobou podanou dne 15. 9. 2020 (původně vedena pod sp.zn. 68 C 160/2020), se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 667 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 8 616,50 Kč a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 22. 5. 2015 smlouva o úvěru číslo. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který byl vyplacen dne 25. 5. 2015. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem (efektivní úroková sazba) ve výši 97,09 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 002 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2015. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Dne 23. 10. 2015 byly žalované poskytnuty další prostředky (revolving) ve výši 6 493 Kč, které měla splatit v dalších 12 měsíčních splátkách v původní výši splátky. Efektivní úroková sazba pro revolving byla stanovena ve výši 70,9 % ročně. Dne 18. 8. 2016 a dne 20. 4. 2017 byly uzavřeny dodatky ke smlouvě, jimiž došlo k prodloužení splátkového kalendáře a v nichž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni odměny v celkové výši 4 008 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky splácení úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou uhrazena částka celkem ve výši 22 044 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1.sml ujednání ve výši 130 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 27 splatné dne 17. 8. 2017. K datu 17. 10. 2017 tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 12.4 smluvních ujednání, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 9 537,81 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí tím povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od 19. 10. 2017. Žalobkyně přitom v žalobě požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení. Žalovaná částka se skládá z nové jistiny úvěru 9 537,81 (tj. původní nesplacená jistina 7 963,98 Kč a úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 1 573,83 Kč), smluvní pokuty ve výši 130 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny v celkové výši 8 616,50 Kč. Kromě uvedených nároků požadovala žalobkyně po žalované rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 54,81 % ročně z částky 7 963,98 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19. 10. 2017 dosáhne částky 21 643 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 667 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že úroková sazba 54,81 % představuje nominální roční úrokovou sazbu, která odpovídá efektivní roční úrokové sazbě sjednané ve smlouvě.

4. Konečně další žalobou podanou dne 15. 9. 2020 (původně vedena pod sp.zn. 52 C 233/2020), se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 678 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 8 616,50 Kč a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 29. 7. 2015 smlouva o úvěru číslo. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který byl vyplacen dne 31. 7. 2015. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem (efektivní úroková sazba) ve výši 97,09 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 002 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2015. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Dne 18. 1. 2016 byly žalované poskytnuty další prostředky (revolving) ve výši 6 493 Kč, které měla splatit v dalších 12 měsíčních splátkách v původní výši splátky. Efektivní úroková sazba pro revolving byla stanovena ve výši 70,9 % ročně. Dne 18. 8. 2016 a dne 20. 4. 2017 byly uzavřeny dodatky ke smlouvě, jimiž došlo k prodloužení splátkového kalendáře a v nichž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni odměny v celkové výši 3 006 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky splácení úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou uhrazena částka celkem ve výši 20 040 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1.sml ujednání ve výši 130 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 24 splatné dne 14. 8. 2017. K datu 14. 10. 2017 tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 12.4 smluvních ujednání, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 10 548,30 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí tím povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od 16. 10. 2017. Žalobkyně přitom v žalobě požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení. Žalovaná částka se skládá z nové jistiny úvěru 10 548,30 (tj. původní nesplacená jistina 9 119,76 Kč a úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 1 428,54 Kč), smluvní pokuty ve výši 130 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny v celkové výši 8 616,50 Kč. Kromě uvedených nároků požadovala žalobkyně po žalované rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 54,81 % ročně z částky 9 119,76 Kč od 16. 10. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 16. 10. 2017 dosáhne částky 21 643 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 678 Kč od 16. 10. 2017 do zaplacení. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že úroková sazba 54,81 % představuje nominální roční úrokovou sazbu, která odpovídá efektivní roční úrokové sazbě sjednané ve smlouvě.

5. Soud v zájmu hospodárnosti usnesením ze dne 19. 11. 2020 spojil řízení o výše uvedených žalobách, jež se týkají týchž účastníků a mají obdobný skutkový základ, ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. 14 C 222/2020.

6. Žalovaná se k žalobám nevyjádřila.

7. K projednání věci nařídil soud jednání na 11. 2. 2021, k němuž se dostavil právní zástupce žalobkyně. Žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoliv měla předvolání řádně doručeno.

8. Při jednání soud provedl dokazování, z něhož zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: a) Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 17. 9. 2014 smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 30 měsíčních splátkách po 3 547 Kč, činila částku 106 410 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 96,24 % ročně a RPSN ve výši 97,45 % (smlouva, oznámení o schválení úvěru vč. splátkového kalendáře a dodejky). Pro případ prodlení žalované byť s částí splátky přesahující 60 dnů se stává celá částka automaticky splatnou (čl. 12 smluvní ujednání). Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 12 smluvních ujednání). Dále si strany sjednaly, že pokud žalovaná splatí prvních 12 splátek, bude jí automaticky poskytnuta další peněžní částka ve výši 26 177 Kč, pro kterou je sjednána úroková sazba ve výši 76,66 % p.a. a RPSN 78,43 %, s tím že se počet splátek při jejich zachované výši navýší o 18 a celková částka k zaplacení za poskytnutý revolving bude 63 846 Kč (čl. V. smlouvy). Podmínky pro revolving byly sjednány v čl. 3 smluvních ujednání. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky vzniká žalobkyni právo za každou takovou splátku na smluvní pokutu ve výši 8 % dlužné splátky při prodlení více než 15 dnů a na další smluvní pokutu ve výši 13 % dlužné splátky při prodlení více než 30 dnů (čl. 12 smluvních ujednání). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne 17. 9. 2014, výpis záznamů z registru SOLUS, výpis záznamů z registru NRKI/BRKI, oznámení o zvýšení starobního a vdovského důchodu, oznámení o zvýšení doplatku na bydlení, oznámení o přiznání příspěvku na bydlení, doklady o výplatě). Částka ve výši 50 000 Kč byla žalované vyplacena dne 18. 9. 2014 na účet č. bankovní účet, který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, částka 26 177 Kč byla vyplacena stejným způsobem dne 16. 9. 2015 (doklad o vyplacení úvěru, smlouva, oznámení o poskytnutí automatického revolvingu). Žalovanou byla žalobkyni uhrazena postupnými splátkami za období od 15. 10. 2014 do 15. 7. 2017 částka 102 863 Kč (karta klienta). Žalované byl povolen odklad splátek č. 18, 19, 23, 31 a 32 formou dodatků ke smlouvě uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou (dodatek ke smlouvě ze dne 18. 3. 2016, ze dne 19. 8. 2016 a ze dne 20. 4. 2017). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek (výzva k zaplacení ze dne 15. 9. 2017). Žalovaná již dále žalobkyni ničeho na sjednané splátky nezaplatila, proto došlo k automatickému zesplatnění dluhu z úvěru. Žalovaná byla předžalobně upomenuta výzvou žalobkyně ze dne 19. 8. 2020 (předžalobní výzva ze dne 19. 8. 2020 včetně kopie podacího archu). b) Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 17. 3. 2015 smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 24 měsíčních splátkách po 4 717 Kč, činila částku 113 208 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 17. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 97,95 % ročně a RPSN ve výši 101,05 % (smlouva, oznámení o schválení úvěru vč. splátkového kalendáře a dodejky). Pro případ prodlení žalované byť s částí splátky přesahující 60 dnů se stává celá částka automaticky splatnou (čl. 12 smluvních ujednání). Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 12 smluvních ujednání). Dále si strany sjednaly, že pokud žalovaná splatí prvních 12 splátek, bude jí automaticky poskytnuta další peněžní částka ve výši 43 302 Kč, pro kterou je sjednána úroková sazba ve výši 72,81 % p.a. a RPSN 75,27 %, s tím že se počet splátek při jejich zachované výši navýší o 18 a celková částka k zaplacení za poskytnutý revolving bude 84 906 Kč (čl. V. smlouvy). Podmínky pro revolving byly sjednány v čl. 3 smluvních ujednání. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky vzniká žalobkyni právo za každou takovou splátku na smluvní pokutu ve výši 8 % dlužné splátky při prodlení více než 15 dnů a na další smluvní pokutu ve výši 13 % dlužné splátky při prodlení více než 30 dnů (čl. 12 smluvních ujednání). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne 17. 3. 2015, výpis záznamů z registru SOLUS, výpis záznamů z registru NRKI/BRKI, oznámení o zvýšení starobního a vdovského důchodu, oznámení o zvýšení příspěvku na bydlení, oznámení o přiznání doplatku na bydlení, doklady o výplatě). Částka ve výši 60 000 Kč byla žalované vyplacena dne 25. 3. 2015 na účet č. bankovní účet, který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, částka 43 302 Kč byla vyplacena dne 18. 3. 2016 (doklad o vyplacení úvěru, smlouva, oznámení o poskytnutí automatického revolvingu). Žalovanou byla žalobkyni uhrazena postupnými splátkami za období od 17. 4. 2015 do 17. 7. 2017 částka 113 208 Kč (karta klienta). Žalované byl povolen odklad splátek č. 17, 18, 25 a 26 formou dodatků ke smlouvě uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou (dodatek ke smlouvě ze dne 18. 8. 2016 a ze dne 20. 4. 2017). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek (výzva k zaplacení ze dne 18. 9. 2017). Žalovaná již dále žalobkyni ničeho na sjednané splátky nezaplatila, proto došlo k automatickému zesplatnění dluhu z úvěru. Žalovaná byla předžalobně upomenuta výzvou žalobkyně ze dne 26. 8. 2020 (předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2020 včetně kopie podacího archu). c) Jako další byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 22. 5. 2015 smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 002 Kč, činila částku 18 036 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 17. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 97,09 % ročně a RPSN ve výši 100,96 % (smlouva, oznámení o schválení úvěru vč. splátkového kalendáře a dodejky). Pro případ prodlení žalované byť s částí splátky přesahující 60 dnů se stává celá částka automaticky splatnou (čl. 12 smluvních ujednání). Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 12 smluvních ujednání). Dále si strany sjednaly, že pokud žalovaná splatí prvních 6 splátek, bude jí automaticky poskytnuta další peněžní částka ve výši 6 493 Kč, pro kterou je sjednána úroková sazba ve výši 70,90 % p.a. a RPSN 73,72 %, s tím že se počet splátek při jejich zachované výši navýší o 12 a celková částka k zaplacení za poskytnutý revolving bude 12 024 Kč (čl. V. smlouvy). Podmínky pro revolving byly sjednány v čl. 3 smluvních ujednání. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky vzniká žalobkyni právo za každou takovou splátku na smluvní pokutu ve výši 8 % dlužné splátky při prodlení více než 15 dnů a na další smluvní pokutu ve výši 13 % dlužné splátky při prodlení více než 30 dnů (čl. 12 smluvních ujednání). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne 22. 5. 2015, výpis záznamů z registru SOLUS, výpis záznamů z registru NRKI/BRKI, oznámení o zvýšení starobního a vdovského důchodu, oznámení o zvýšení příspěvku na bydlení, oznámení o zvýšení doplatku na bydlení, oznámení o zvýšení příspěvku na živobytí, doklady o výplatě). Částka ve výši 11 000 Kč byla žalované vyplacena dne 25. 5. 2015 na účet č. bankovní účet, který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, částka 6 493 Kč byla vyplacena dne 23. 10. 2015 (doklad o vyplacení úvěru, smlouva, oznámení o poskytnutí automatického revolvingu). Žalovanou byla žalobkyni uhrazena postupnými splátkami za období od 17. 6. 2015 do 17. 7. 2017 částka 22 044 Kč (karta klienta). Žalované byl povolen odklad splátek č. 15, 16, 23 a 24 formou dodatků ke smlouvě uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou (dodatek ke smlouvě ze dne 18. 8. 2016 a ze dne 20. 4. 2017). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek (výzva k zaplacení ze dne 18. 9. 2017). Žalovaná již dále žalobkyni ničeho na sjednané splátky nezaplatila, proto došlo k automatickému zesplatnění dluhu z úvěru. Žalovaná byla předžalobně upomenuta výzvou žalobkyně ze dne 26. 8. 2020 (předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2020 včetně kopie podacího archu). d) Konečně dne 29. 7. 2015 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 002 Kč, činila částku 18 036 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 14. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 97,09 % ročně a RPSN ve výši 97,08 % (smlouva, oznámení o schválení úvěru vč. splátkového kalendáře a dodejky). Pro případ prodlení žalované byť s částí splátky přesahující 60 dnů se stává celá částka automaticky splatnou (čl. 12 smluvních ujednání). Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 12 smluvních ujednání). Dále si strany sjednaly, že pokud žalovaná splatí prvních 6 splátek, bude jí automaticky poskytnuta další peněžní částka ve výši 6 493 Kč, pro kterou je sjednána úroková sazba ve výši 70,90 % p.a. a RPSN 73,72 %, s tím že se počet splátek při jejich zachované výši navýší o 12 a celková částka k zaplacení za poskytnutý revolving bude 12 024 Kč (čl. V. smlouvy). Podmínky pro revolving byly sjednány v čl. 3 smluvních ujednání. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky vzniká žalobkyni právo za každou takovou splátku na smluvní pokutu ve výši 8 % dlužné splátky při prodlení více než 15 dnů a na další smluvní pokutu ve výši 13 % dlužné splátky při prodlení více než 30 dnů (čl. 12 smluvních ujednání). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne 29. 7. 2015, výpis záznamů z registru SOLUS, výpis záznamů z registru NRKI/BRKI, oznámení o zvýšení starobního a vdovského důchodu, oznámení o zvýšení doplatku na bydlení, oznámení o zvýšení příspěvku na živobytí, doklady o výplatě). Částka ve výši 11 000 Kč byla žalované vyplacena dne 31. 7. 2015 na účet č. bankovní účet, který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, částka 6 493 Kč byla vyplacena dne 18. 1. 2016 (doklad o vyplacení úvěru, smlouva, oznámení o poskytnutí automatického revolvingu). Žalovanou byla žalobkyni uhrazena postupnými splátkami za období od 14. 9. 2015 do 14. 7. 2017 částka 20 040 Kč (karta klienta). Žalované byl povolen odklad splátek č. 12, 13, a 20 formou dodatků ke smlouvě uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou (dodatek ke smlouvě ze dne 18. 8. 2016 a ze dne 20. 4. 2017). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek (výzva k zaplacení ze dne 14. 9. 2017). Žalovaná již dále žalobkyni ničeho na sjednané splátky nezaplatila, proto došlo k automatickému zesplatnění dluhu z úvěru. Žalovaná byla předžalobně upomenuta výzvou žalobkyně ze dne 26. 8. 2020 (předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2020 včetně kopie podacího archu).

9. Z databáze časových řad ARAD, jež je veřejnou databází, která je součástí informačního servisu České národní banky, byl soudem opatřen výpis z této databáze pro roční procentní sazbu nákladů (RPSN) korunových úvěrů domácnostem na spotřebu za období od srpna 2014 do července 2015, přičemž tato sazba činila v září 2014 14,76 %, březnu 2015 13,9 %, v květnu 2015 13,51 % a v červenci 2015 13,34 %. Dle výpisu pro úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací na 1 až 5 let byla sazba v září 2014 13,58 % p.a., březnu 2015 13,04 % p.a., v květnu 2015 12,38 % p.a. a v červenci 2015 12,25 % p.a. (tabulka opatřená soudem – výpis z databáze ARAD pro RPSN a výpis z databáze ARAD tabulka úrokových sazeb korunových úvěrů).

10. Provedeným dokazováním učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: a) V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení spolu dne 17. 9. 2014 uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 50 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 30 měsíčních splátkách po 3 547 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Dále byl dne 16. 9. 2015 žalované poskytnut revolving ve výši 26 177 Kč. Výše efektivní úrokové sazby a rovněž RPSN byla stanovena na 96,24 % ročně, resp. 97,45 %, pro revolving pak ve výši 76,66 % ročně a RPSN 78,43 %. Žalovaná zaplatila žalobkyni před zesplatněním úvěru postupnými platbami částku v celkové výši 102 863 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované byla učiněna dne 17. 7. 2017. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v období září 2014 cca 13,58 %, průměrná RPSN pak v těchto případech činila cca 14,76 %. b) Dále bylo v řízení prokázáno, že účastníci řízení spolu dne 17. 3. 2015 uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 60 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 24 měsíčních splátkách po 4 717 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Dále byl dne 18. 3. 2016 žalované poskytnut revolving ve výši 43 302 Kč. Výše efektivní úrokové sazby a rovněž RPSN byla stanovena na 97,95 % ročně, resp. 101,05 %, pro revolving pak ve výši 72,81 % ročně a RPSN 75,27 %. Žalovaná zaplatila žalobkyni před zesplatněním úvěru postupnými platbami částku v celkové výši 113 208 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované byla učiněna dne 17. 7. 2017. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v období března 2015 cca 13,04 %, průměrná RPSN pak v těchto případech činila cca 13,90 %. c) V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci řízení spolu dne 22. 5. 2015 uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 11 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 002 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Dále byl dne 23. 10. 2015 žalované poskytnut revolving ve výši 6 493 Kč. Výše efektivní úrokové sazby a rovněž RPSN byla stanovena na 97,09 % ročně, resp. 100,96 %, pro revolving pak ve výši 70,90 % ročně a RPSN 73,72 %. Žalovaná zaplatila žalobkyni před zesplatněním úvěru postupnými platbami částku v celkové výši 22 044 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované byla učiněna dne 17. 7. 2017. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v období května 2015 cca 12,38 %, průměrná RPSN pak v těchto případech činila cca 13,51 %. d) Konečně bylo v řízení prokázáno, že účastníci řízení spolu dne 29. 7. 2015 uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 11 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 002 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Dále byl dne 18. 1. 2016 žalované poskytnut revolving ve výši 6 493 Kč. Výše efektivní úrokové sazby a rovněž RPSN byla stanovena na 97,09 % ročně, resp. 97,08 %, pro revolving pak ve výši 70,90 % ročně a RPSN 73,72 %. Žalovaná zaplatila žalobkyni před zesplatněním úvěru postupnými platbami částku v celkové výši 20 040 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované byla učiněna dne 17. 7. 2017. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v období července 2015 cca 12,25 %, průměrná RPSN pak v těchto případech činila cca 13,34 %.

11. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k problematice nominální a efektivní úrokové sazby, neboť to měl ve věci za nadbytečné.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

13. Podle § 2395 o. z.„ (s ) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Podle § 580 odst. 1 o. z.„ (n) eplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“.

14. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byly postupně uzavřeny 4 smlouvy o úvěru ve smyslu § 2695 a následující o. z. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru včetně jeho příslušenství v souladu se smlouvou. V posuzované věci však nemohla zůstat přehlédnuta výše úrokových sazeb.

15. V případě smlouvy ze dne 17. 9. 2014 byly úroky z úvěru sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 96,24 % a RPSN ve výši 97,45 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smluv, tj. v září 2014 běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 13,58 % ročně a RPSN ve shodném období činila 14,76 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než čtyřnásobku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 58,28 %), u RPSN pak jde o více než šestinásobek.

16. V případě smlouvy ze dne 17. 3. 2015 byly úroky z úvěru sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 97,95 % a RPSN ve výši 101,05 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smluv, tj. v březnu 2015 běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 13,10 % ročně a RPSN ve shodném období činila 13,90 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než čtyřnásobku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 55,97 %), u RPSN pak jde o více než sedminásobek.

17. V případě smlouvy ze dne 22. 5. 2015 byly úroky z úvěru sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 97,09 % a RPSN ve výši 100,96 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smluv, tj. v březnu 2015 běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 12,38 % ročně a RPSN ve shodném období činila 13,51 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než čtyřnásobku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 54,81 %), u RPSN pak jde o více než sedminásobek.

18. Konečně v případě smlouvy ze dne 29. 7. 2015 byly úroky z úvěru sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 97,09 % a RPSN ve výši 97,08. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smluv, tj. v červenci 2015 běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 12,25 % ročně a RPSN ve shodném období činila 13,34 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než čtyřnásobku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 54,81 %), u RPSN pak jde o více než sedminásobek.

19. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce \"spokojí\" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá \"zhodnotit\" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

20. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soudu však náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokové sazby ve výši 96,24 až 97,95 %, které přesahují šestinásobek průměrné výše RPSN, a přepočtené nominální úrokové sazby 54,81 až 58,28 % ročně dosahuje více než čtyřnásobku průměrného úroku obvyklého v době uzavření smluv, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. V této souvislosti se soud zcela ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze vyjádřenými v rozsudku 24. 9. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, že, s ohledem na podnikatelský záměr žalobkyně, by žalobkyně smlouvu o úvěru neuzavřela, pokud by byla úročena pouze obvyklou úrokovou sazbou. Soud tak měl celou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 o.z. ve spojení s § 576 a 577 o.z.

21. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o. z.). Jak bylo v řízení zjištěno a prokázáno, žalovaná za dobu trvání smluvních vztahů zaplatila žalobkyni celkem 258 155 Kč. Žalovanou uhrazená částka tak dokonce převýšila součet jistin úvěrů včetně revolvingů (214 465 Kč). Soudu tak nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalované nároky žalobkyni z uvedeného důvodu nesvědčí.

22. Na okraj je pak soud nucen poznamenat, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně před uzavřením té které smlouvy řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytované úvěry. Jelikož pravidelným příjmem žalované byla pouze částka cca 6 400 Kč vyplácená jako starobní a vdovský důchod, nemohla se žalobkyně domnívat, že z této částky žalovaná pokryje splátky úvěrů. Pokud žalobkyně zohledňovala též dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi, zcela opomněla, že tyto dávky jsou účelově vázány právě na pokrytí nákladů na bydlení a uspokojení základních životních potřeb, jak plyne už jen z názvu dávek samotných. Nadto už samotný fakt, že žalovaná u každé smlouvy opakovaně žádala o odklad splátek a úvěry jí byly poskytovány prakticky vždy s odstupem 2 měsíců, nemohla žalobkyně jakkoliv oprávněně předpokládat, že žalovaná je schopna úvěry řádně splácet. Tento závěr platí pro každou ze smluv, vč. smlouvy prvně uzavřené. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost zakotvenou v § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, přičemž soudu je uloženo se jejím splněním zabývat z úřední povinnosti. Následkem nesplnění uvedené povinnosti žalobkyně je pak opět absolutní neplatnost uzavřených smluv ve smyslu § 580 a § 588 o. z., a tedy povinnost žalované vrátit pouze to, co jí bylo poskytnuto. Tedy i uvedené posouzení by vedlo k závěru o zamítnutí všech žalob, neboť žalovaná svou povinnost splnila a žalobkyni požadované právo nesvědčí.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalované, která měla v řízení procesní úspěch, žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.