14 C 24/2025
č. j. 14 C 24/2025-68
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele. Soud uznal povinnost žalovaného vrátit částku 177 735,19 Kč po odečtení dosavadních plateb. Žaloba na další úroky a poplatky byla zamítnuta, protože smlouva je absolutně neplatná. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 338,52 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 188 832,20 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 177 735,19 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 097,01 Kč, kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši 13 135,11 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši 620,21 Kč, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 185 426,20 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 185 426,20 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 338,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky, advokátky.
1. Žalobkyně se návrhem podaným dne datum, ve spojení s doplněním návrhu ze dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 188 832,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky, a to formou 84 měsíčních splátek ve výši 3 423,44 Kč vždy do 20. kalendářního dne v měsíci. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to dotazy příslušným registrům či z údajů poskytnutých samotným žalovaným. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba a na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 22 264,81 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala neuhrazenou jistinu ve výši 185 426,20 Kč spolu s poplatky za sjednané pojištění (8x 301 Kč) a za zaslání výzvy k úhradě dluhu dne datum a datum (2x 499 Kč) v celkové výši 3 406 Kč, a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13 135,11 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 620,21 Kč za období od datum do datum, smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z neuhrazené jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Maďarska, zabýval se soud nejprve svou mezinárodní příslušností k rozhodnutí věci. Příslušnost soudů České republiky (jako státu místa bydliště spotřebitele) pak odvodil s poukazem na čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis).
4. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, na kterém provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. K jednání se nedostavil žalovaný, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
5. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky a poplatky formou 84 splátek ve výši 3 423,44 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 10,99 % ročně, RPSN činilo 11,56 %. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za pojištění ve výši 301 Kč měsíčně, a v případě zaslání upomínky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 499 Kč za každou takto zaslanou upomínku. V případě prodlení žalovaného s úhradou platby byla právní předchůdkyně žalobkyně podle uzavřené smlouvy oprávněna dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné (návrh Smlouvy o Půjčce na kliknutí č. Anonymizováno ze dne datum, akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí ze dne datum, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).
7. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného ověřila jeho cestovním pasem, který byl však platný do datum. Nadto zjistila, že průměrný příjem žalovaného na jeho běžném účtu činil 34 745 Kč. Běžný účet měl přitom žalovaný zřízen u právní předchůdkyně žalobkyně již od roku Anonymizováno, a to na základě smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne datum. K nákladům žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně dospěla na základě vlastního výpočtu, kdy tyto činily 11 974 Kč. Dále ze strany právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel žádné závazky a nebyl veden v insolvenčním rejstříku. Současně v registru SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, v registru BRKI/NRKI neměl žalovaný žádný negativní záznam a taktéž v interní databázi „Blacklist“ byl žalovaný bez záznamu. Vzhledem k uvedenému tak právní předchůdkyně žalobkyně neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto také úvěr schválila (prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne datum, protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne datum, CBL ze dne datum, smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum, cestovní pas žalovaného platný do datum).
8. V datum žalovaný obdržel na běžný bankovní účet vedený na jeho jméno mzdu ve výši 35 842 Kč, jeho náklady činily 41 670,53 Kč. V datum žalovaný obdržel mzdu ve výši 35 974 Kč, jeho náklady činily 36 889,96 Kč. V datum žalovaný obdržel mzdu ve výši 34 692 Kč, jeho náklady činily 31 824,33 Kč (mimořádný výpis z účtu Anonymizováno).
9. Po uzavření smlouvy žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že disponuje novým cestovním dokladem, platným od datum do datum, kdy dále uvedl, že je daňovým rezidentem Ukrajiny a má maďarské občanství (údaje klienta ze dne datum).
10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr prohlásila za splatný, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činila dlužná částka 202 286,52 Kč (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum, přehled podacích čísel ze dne datum).
11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na společnost právnická osoba, IČO IČO, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jež byla uzavřena podle rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum vč. přílohy č. hodnota, potvrzení úplaty ze dne datum, rámcová smlouva o postupování pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum vč. dodatku č. hodnota). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisy ze dne datum a datum (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum a datum, přehled podacích čísel ze dne datum).
12. Pohledávka ze společnosti právnická osoba, IČO IČO, byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum vč. přílohy č. hodnota). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dvěma dopisy ze dne datum, a dále byl ze strany žalobkyně dvěma dopisy ze dne datum vyzván k úhradě dluhu ve výši 231 216,51 Kč (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, 2x oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne datum, seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev ze dne datum).
13. Žalovaný na dluh celkem uhradil 22 264,81 Kč (výpis spotřebitelského úvěru č. účtu Anonymizováno, přehled zůstatků za období od datum do datum).
14. Soud zamítl návrh na provedení dokazování listinami produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba., ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby a všeobecných obchodních podmínek Anonymizováno, a to pro nadbytečnost, kdy skutkový stav byl dostatečně zjištěn z již provedených důkazů.
15. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž všechny listinné důkazní prostředky považoval za pravé a správné, neboť nevyvstaly žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti.
16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
17. Žalovaný byl na základě uzavřené smlouvy mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a poplatky, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 3 423,44 Kč. Spolu s tím byl žalovaný povinen hradit poplatek za pojištění. Tři měsíce před uzavřením smlouvy žalovaný dosahoval příjmu převyšující 30 000 Kč, jeho výdaje však daný příjem převyšovaly. Podle zjištění právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný nesplácel žádné závazky, nebyl veden v insolvenčním rejstříku, v registru SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, v registru BRKI/NRKI neměl žalovaný žádný negativní záznam a taktéž v interní databázi „Blacklist“ byl žalovaný bez záznamu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr prohlásila za splatný, přičemž ke dni tohoto prohlášení činila dlužná částka 202 286,52 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na společnost právnická osoba, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž na žalobkyni byla pohledávka ze společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Ze strany žalobkyně byl žalovaný dopisy ze dne datum vyzván k úhradě dluhu ve výši 231 216,51 Kč. Žalovaný na dluh celkem uhradil 22 264,81 Kč.
18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […]. Podle § 78 odst. 4 věty první zákona o zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
21. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Vzhledem ke shora citovaným ustanovením se soud nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele o úvěr, a zda z výsledku tohoto posouzení nenastaly důvodné pochybnosti o schopnosti žadatele úvěr řádně splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně sice řádně úvěruschopnost žalovaného posoudila, když provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS či BRKI/NRKI, a řádně prověřila příjmy a výdaje žalovaného, blíže se však jimi již dále nezabývala. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplynulo, že žalovaný nedisponoval dostatečnými příjmy, aby byl schopen úvěr řádně splácet, jelikož bylo prokázáno, že v období bezprostředně před uzavřením smlouvy o úvěru výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Za této situace tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z důvodu nedostatečného příjmu žalovaného vzhledem k jeho prokázaným vyšším výdajům, nemohl být pochyb o tom, že žalovaný nebude schopen úvěr řádně splácet. Zjištěné výdaje žalovaného, které odpovídají realitě, přitom nelze nahrazovat prostým interním výpočtem.
24. Žalobkyně tak bezpochyby nedostála své povinnosti poskytnout úvěr jen tehdy „pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“.
25. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru po odečtení všech dosavadních plateb. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný čerpal peněžní prostředky celkem ve výši 200 000 Kč, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku ve výši 22 264,81 Kč. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni částku ve výši 177 735,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný byl v řízení pasivní, a proto by bylo vůči žalobkyni nespravedlivé posouvat okamžik splatnosti (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.
26. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto ve zbývající části zamítnuta. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu o. z. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. K tomu shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 12 Co 176/2024-74. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec nesplacené jistiny (výrok II.).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 19 338,52 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 554 Kč, dále z odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 36 675,10 Kč vč. 21 % DPH, podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do datum (dále jen „advokátní tarif ve znění účinném do datum“), za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění), a podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za 2 úkony právní služby (sepsání návrhu ve věci samé, účast na jednání dne datum), kdy sazba ze jeden úkon právní služby činí 8 660 Kč, přičemž úkon jednoduchá výzva k plnění je ve výši poloviny této sazby. Dále jsou tyto náklady tvořeny z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve 726 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum, vč. 21 % DPH, a za 2 úkony právní služby ve 1 089 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vč. 21 % DPH. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 19 338,52 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.