14 C 247/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobce: Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno , sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o vyloučení věci

I. Žaloba ze dne , datum, , kterou se žalobce domáhá vyloučení osobního automobilu Citroën C4 Picasso, 1.6HDI, 16V, SPZ: , SPZ, z exekuce, nařízené Obvodním soudem pro Prahu 9, usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, proti povinnému , jméno FO, ve prospěch oprávněného , právnická osoba, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, domáhal vyloučení věci z exekuce vedené proti povinnému , jméno FO, , narozeném , datum, (dále jen „povinný“), pod sp. zn. , spisová značka, , nařízené na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, . Žalobce koupil dne , datum, v dobré víře od povinného automobil tov. zn. Citroen, C4 Picasso, 1.6HDI, 16V, SPZ: , SPZ, (dále jen „automobil“).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, , když uvedla, že v rámci vedené exekuce soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, postihl předmětný automobil a současně se též dovolal neplatnosti převodu tohoto automobilu ze dne , datum, . Automobil je tak stále v majetku povinného, nikoliv žalobce a jeho postižení v rámci exekuce je tedy možné. V době tvrzeného prodeje nebyl povinný oprávněn nakládat se svým majetkem a převod vozidla provést. Žalovaná tak navrhla, aby soud žalobu zamítl. Dále v podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že argumentace žalobce týkající se dobré víry je zcela lichá, neboť informace ohledně exekučních řízení lze zjistit z Centrální evidence exekucí.

3. Soud jednal dne , datum, , a to za přítomnosti žalobce a ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), bez přítomnosti žalované, která se z jednání řádně omluvila a uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez její přítomnosti. Žalobce uvedl, že trvá na žalobě tak, jak byla podána.

4. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda je předmětný automobil ve vlastnictví žalobce či ve vlastnictví povinného a zda má tedy být postižen v exekuci vedené proti povinnému. Mezi účastníky bylo nesporné, že je vedeno exekuční řízení proti povinnému a že žalovaná je v tomto exekučním řízení oprávněnou, dále bylo též nesporné, že dne , datum, žalobce s povinným uzavřel kupní smlouvu na předmětný automobil.

5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Obvodní soud pro , adresa, vydal dne , datum, usnesení, č.j. , spisová značka, , kterým byla podle § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“) nařízena exekuce proti povinnému, přičemž současně byl vedením exekuce pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Oprávněnou z exekuce byla žalovaná. Zároveň bylo rozhodnuto, že povinný po doručení tohoto usnesení nesmí nakládat se svým majetkem, jinak se takový úkon považuje za neplatný (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

7. Mezi povinným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl automobil, přičemž v osvědčení o registraci vozidla byl zapsán povinný jako vlastník (kupní smlouva ze dne , datum, , osvědčení o registraci vozidla).

8. Dne , datum, vydal soudní exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, přičemž do soupisu movitých věcí povinného soudní exekutor pojal předmětný automobil, zároveň se soudní exekutor dovolával neplatnosti převodu automobilu ze dne , datum, , když v té době byl povinný omezen v nakládání se svým majetkem. Exekuční příkaz byl doručen povinnému (exekuční příkaz ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , sdělení soudního exekutora ze dne , datum, , doručenka).

9. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl soudní exekutor, že návrh žalobce na vyškrtnutí věci, a to automobilu, ze soupisu se zamítá. Zároveň bylo uvedeno, že se exekučním příkazem ze dne , datum, soudní exekutor dovolal neplatnosti převodu automobilu ze dne , datum, . Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci (usnesení soudního exekutora ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , doručenka, sdělení soudního exekutora ze dne , datum, ).

10. S ohledem na provedené důkazy soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla podle § 44 odst. 2 exekučního řádu nařízena exekuce proti povinnému, přičemž současně byl vedením exekuce pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Oprávněnou z exekuce byla žalovaná. Zároveň bylo rozhodnuto, že povinný po doručení tohoto usnesení nesmí nakládat se svým majetkem, jinak se takový úkon považuje za neplatný. Mezi povinným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl automobil, který byl ve vlastnictví povinného. Dne , datum, vydal soudní exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, přičemž do soupisu movitých věcí povinného soudní exekutor pojal předmětný automobil, kdy se soudní exekutor zároveň dovolával neplatnosti převodu automobilu ze dne , datum, , když v té době byl povinný omezen v nakládání se svým majetkem. Exekuční příkaz byl doručen povinnému. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl soudní exekutor, že návrh žalobce na vyškrtnutí věci, a to automobilu, ze soupisu se zamítá, o čemž byl žalobce informován, přičemž součástí byla i informace, že se soudní exekutor dovolal neplatnosti převodu automobilu.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení exekučního řádu. Současně se konstatuje, že vylučovací žaloba je žalobou určovací (§ 80 o. s. ř.).

13. Podle § 44a odst. 1 exekučního řádu ve znění do , datum, , po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává. Neboť byla-li exekuce zahájena před , datum, , je soudní exekutor povinen postupovat podle právní úpravy exekučního řádu a občanského soudního řádu ve znění účinném do , datum, (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4525/2014).

14. Po provedeném dokazování, dále na základě skutkových tvrzení žalobce i žalované a také s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení byl prokázáno, že dne , datum, bylo usnesením Obvodního soudu pro , adresa, zahájeno exekuční řízení na majetek povinného, čímž tedy v souladu s ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu nastaly účinky generálního inhibitoria na majetek povinného, povinný tedy nesměl nakládat se svým majetkem pod sankcí neplatnosti takového právního jednání, v případě, že se takové neplatnosti dovolá soudní exekutor, oprávněný či přihlášený věřitel. Předmětné právní jednání mezi žalobcem a povinným bylo provedeno dne , datum, , když povinný jako prodávající a žalobce jako kupující spolu uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl automobil, který byl ve vlastnictví povinného. Následně se soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, v exekučním příkazu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dovolal neplatnosti tohoto právního jednání. O skutečnosti, že se soudní exekutor dovolal neplatnosti právního jednání, tedy kupní smlouvy, učiněného mezi povinným a žalobcem soudní exekutor informoval jak povinného, tak žalobce. Argumentace žalobce týkající se toho, že právní jednání činil v dobré víře, že proti povinnému není vedeno exekuční řízení je zcela lichá, neboť podle ust. § 980 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje, zároveň z ust. § 125 odst. 4 exekučního řádu plyne, že Centrální evidence exekucí je takovým veřejným seznamem, žalobce se tedy měl a mohl seznámit s informací, že proti povinnému je vedeno exekuční řízení. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že kupní smlouva, na základě které žalobce tvrdil, že je vlastníkem automobilu je neplatná. Žalobce tak nemohl nabýt vlastnické právo k předmětnému automobilu, přičemž vlastnické právo k automobilu nadále svědčí povinnému a je tedy možné automobil postihnout v rámci exekučního řízení. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou právního zástupce žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška), kdy sazba jednoho úkonu činí 2 500 Kč, neboť tarifní hodnota pro stanovení náhrady nákladů řízení činí 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Zástupci žalované tak náleží odměna za 2 úkony právní služby dle ust. § 7, § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení a vyjádření ze dne , datum, . Soud neposoudil podání ze dne , datum, jako úkon právní služby, když se jednalo o omluvu z jednání a vyjádření, které se týkalo věci samé mohlo být učiněno již dne , datum, , kdy k tomu byla žalovaná i soudem vyzvána. Celkem tedy 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč). Dále zástupci žalované náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Daň z přidané hodnoty (dále jen „ DPH“ ) soud zástupci žalobce nepřiznal, když z údajů o subjektech bylo zjištěno, že registrace k DPH byla platná pouze do , datum, .

16. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalované.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.