14 C 322/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 38 470 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 38 470 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18 150 Kč od 5. 3. 2020 do 2. 7. 2020 a z částky 8 470 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 33 154 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou z 9.12.2020 po žalovaném domáhal zaplacení částky 38 470 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 150 Kč od 5. 3. 2020 do 2. 7. 2020 a z částky 8 470 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení. Konkrétně pro svůj návrh argumentoval tím, že s žalovaným uzavřel dne 11.7.2019 smlouvu, jejíž součástí byla i část díla označená jako inženýrská činnost. Předmětem díla byla inženýrská činnost žalobce pro žalovaného na projektu„ Rekonstrukce podkorví a střechy [číslo popisné], ulice [ulice], [obec] – [část obce]“. Smluvená cena za tuto část díla činila 18 150 Kč a žalobce ji žalovanému fakturoval fakturou č. 2020 z 3.2.2020 a se splatností 4.3.2020. Žalovaný se proti urgenci faktury ohradil dne 30.4.2020 s tím, že žalobce nedodal též průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen„ PENB“), který měl být součástí díla; cenu díla tak žalovaný hodlal ponížit o částku 8 470 Kč. Žalovaný poté na fakturu uhradil částku 9 680 Kč dne 2.7.2020. Žalobce se tak po žalovaném domáhá jednak částky 8 470 Kč představující neuhrazenou část ceny díla a dále smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za celkem 120 dní prodlení po 250 Kč od 5.3.2020 do 2.7.2020, kdy byla cena díla částečně uhrazena.

2. Žalovaný důvodnost žaloby zcela popřel s tím, že uvedl, že žalobce dílo dokončil se značným množstvím vad, a nadto ještě po smluveném termínu, kdy termín dokončení byl smluven na 31.12.2019, avšak dílo bylo předáno až 3.2.2020 a s vadami. Vady byly žalobci vytčeny stavebním úřadem, žalobce některé odstranil sám, ale PENB musel doplnit sám žalovaný a na své náklady, přičemž tyto náklady byly dokonce vyšší než částka 8 470 Kč, které žalobci odmítl zaplatit. Podle žalovaného měly být náklady na PENB již zahrnuty v ceně díla, tedy je měl nést žalobce. Žalovaný musel vypracovat a předložit PENB sám proto, aby mu bylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení, v opačném případě by mu hrozilo, že bude muset vrátit dotaci, kterou na projekt čerpal. Žalovaný pak vůči žalobci uplatnil též smluvní pokutu za prodlení s předáním díla, a to v částce 8 250 Kč, kterou započetl na pohledávku žalobce z faktury za cenu díla. Ani z tohoto důvodu tak není žalobní nárok důvodný, neboť pohledávka již zanikla. Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Soud žalobu projednal při ústních jednáních dne 3.2.2022, 28.4.2022, 26.5.2022 a 26.8.2022, při kterých provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí o věci. Soud vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků, a to že mezi účastníky byla dne 11.7.2019 uzavřena smlouva o dílo, jejíž částí byla též část označená„ inženýrská činnost (vyjádření správců sítí a dotčených orgánů státní správy vč. podání žádosti o povolení stavby)“, cena této části díla byla smluvena na 18 150 Kč a datum dokončení na 31.12.2019. Žádost o stavební povolení pro předmětnou stavbu byla příslušnému stavebnímu úřadu podána dne 3.2.2020, žalobce vystavil dne 3.2.2020 fakturu č. 2020 na částku 18 150 Kč se splatností 4.3.2020, která neobsahovala soupis provedených prací a dodávek. Na uvedenou fakturu žalovaný uhradil dne 2.7.2020 částku 9 680 Kč.

4. Ze smlouvy o dílo z 11.7.2019 soud, nad rámec nesporných skutečností, zjistil, že předmět díla byl rozčleněn do celkem 5 etap (1. – stavebně technický průzkum stavby, 2. – projektová dokumentace pro společné územní a stavební řízení, 3. – inženýrská činnost, 4. projektová dokumentace – prováděcí projekt stavby, 5. – autorský dozor), přičemž pro každou z nich byla sjednána cena díla a termín dokončení (čl. I.1., čl. III. 1. a čl. IV. 1.). Dle čl. II. 3. cena díla uvedená v čl. IV. smlouvy zahrnuje veškeré náklady spojené se zhotovením díla, zejm.„ veškeré podklady, potřebné zkoušky a měření pro vypracování projektové dokumentace, (…)“. Dle čl. IV. 2. je smluveno, že„ (…) ,. nedílnou součástí faktury musí být soupis provedených prací a dodávek v tomto fakturačním období, písemně odsouhlasený zmocněným zástupcem objednatele vykonávajícím technický dozor.“ V čl. VII. si strany sjednaly smluvní pokuty, přičemž pro případ prodlení„ vlastní vinou“ zhotovitele s každým dílčím termínem díla, je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každý započatý den prodlení (odst. 1). Avšak„ smluvní pokuta neplatí v případě, že nedodržení těchto termínů podmiňujících penále bylo způsobeno objednatelem, prodlevou obdržení vyjádření správců sítí a dotčených orgánů nebo v důsledku vyšší moci. Použití smluvních pokut bude posunuto o časový úsek rovnající se způsobenému prodlení.“ (odst. 2). Konečně je stanovena smluvní pokuta ve výši 250 Kč za den za každý den prodlení s úhradou faktur ze strany objednavatele (odst. 3).

5. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě splatné faktury č. 2020 dopisem z 12.3.2020 a předžalobní výzvou z 21.4.2020 (upomínka ze dne 12. 3. 2020 a z 21.4.2020). Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce reagoval přípisem z 30.4.2020, v němž odmítl uhradit část ceny díla 8 470 Kč, kterou musel vynaložit na pořízení PENB. Soud dále zjistil, že části díla 1. a 2. byly dříve fakturovány fakturami č. 2019 a č. 2019, přičemž k těmto fakturám nebyly přiloženy žádné soupisy prací, obě části byly uhrazeny (faktury a výpisy z účtu – označené písmenem S přílohové obálky žalobce, a to přílohy C1, 2 a 3).

6. Žalovaný přípisem z 17.2.2020 mj. vyzval žalobce k opravě faktury č. 2020 s tím, že vůči němu uplatnil smluvní pokutu za 33 dní prodlení s dokončením části díla označené jako inženýrská činnost ve výši 8 250 Kč. Žalovaný zároveň žalobce upozornil na možnost odstoupení od smlouvy (srov. výzva k odstranění nedostatků, upozornění na možnost odstoupení od smlouvy ze dne 17. 2. 2020, vč. dodejky do datové schránky). Z faktury č. [anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba] ze 4. 5. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. jí fakturovala žalovanému celkem 15 hodin práce po 1 000 Kč + DPH za„ posouzení energetické náročnosti budovy“ ve dnech 8 – 10.4.2020; dle přílohy k faktuře z 4.5.2020 se mají uvedené položky týkat konkrétně vypracování PENB pro projekt [ulice a číslo popisné]. Faktura byla žalovaným uhrazena dne 6.5.2020 (výpis z účtu žalovaného).

7. Ze správního spisu sp. zn. [spisová značka] [rok] odboru životního prostředí a dopravy úřadu městské části [obec a číslo] soud zjistil, že žádost o souhrnné stanovisko tohoto orgánu byla doručena dne 18.11.2019. Dne 31.12.2019 vyzval dotčený orgán žalobce o doplnění otázek dopravy v klidu (e-mail [titul] [příjmení], čl. 5 spisu), poté byla do spisu doplněna poznámka, že žalovaný (Městská část) zajistí příslušný počet vyhrazených parkovacích míst. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a starostkou žalovaného a paní [příjmení] (příloha písm. R přílohové obálky žalobce) bylo zjištěno, že paní [příjmení] žalobci dne 9.1.2020 sdělila, že otázku parkovacích míst dořeší s příslušným odborem již sama, žalobce se tím již nemusí zabývat. Závazné stanovisko z 5.12.2019, č.j. č. j. [číslo jednací] [spisová značka] je založeno na čl. 9 spisu, ve spise se nenachází doklad o doručení stanoviska účastníkům; ve stanovisku jsou citována závazná stanoviska, vyjádření a sdělení datovaná mj. 16.12.2019, 28.1.2020 a 30.1.2020 (srov. podrobně cit. závazné stanovisko). Z dodejky do datové schránky žalobce pak soud zjistil, že stanovisko bylo zasláno datovou zprávou žalobci dne 3.2.2020 (srov. dodejka do datové schránky žalobce - příloha písm. R přílohové obálky žalobce).

8. Ze správního spisu stavebního úřadu Městské části [obec a číslo], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že oprávněnou úřední osobou byl [celé jméno svědka 1] že žádost o vydání společného územního a stavebního rozhodnutí byla podána dne 3.2.2020 zplnomocněným zástupcem stavebníka, tj. žalobcem. Žalobci byla 19.2.2019 doručena výzva (usnesení) k doplnění stavební dokumentace ze dne 17. 2. 2020 č. j. [číslo jednací] [spisová značka], kterou stavební úřad vyzval k předložení, mj. stanoviska Odboru životního prostředí a dopravy, PENB, plánu kontrolních prohlídek a dále jednotlivé části projektové dokumentace opatřené originálním otiskem razítka a vlastnoručním podpisem příslušného projektanta. Dne 28.2.2020 byl pod podacím [číslo] do spisu žalobcem založen plán kontrolních prohlídek a stanovisko Odboru životního prostředí a dopravy. Dne 22.4.2020 se žalobce obrátil na stavební úřad s písemným dotazem (podací [číslo]), zda je skutečně pro stavbu nutné předložit i PENB a s argumentací, proč se žalobce domnívá, že jej zákon nevyžaduje v tomto případě; ze spisu není zřejmé, že by stavební úřad na dotaz jakkoliv reagoval. Celkem 3 paré projektové dokumentace s originálními razítky a podpisy byly předány dne 22.4.2020 PENB vypracovaný energetickým specialistou [titul] [jméno] [příjmení] dne 9.4.2020, byl do spisu založen 23.4.2020; ze spisu nelze zjistit, kdo jej předložil. Stavební povolení bylo vydáno rozhodnutím z 18.5.2020, č.j. [číslo jednací] [spisová značka]. Dále správní spis obsahuje sdělení z 15.2.2021, č.j. [číslo jednací] [spisová značka], v němž stavební úřad uvádí důvody, proč pro předmětnou stavbu vyžadoval předložení PENB; ze spisu není zřejmé, zda bylo sdělení vydáváno na žádost, nicméně bylo doručováno do datové schránky žalovaného. V přílohách spisu je pak založen plán kontrolních prohlídek nepodepsaný a nedatovaný (totožný pak předložil k důkazu též žalobce) a dále plán kontrolních prohlídek s datem 15.4.2020 a podpisem [celé jméno svědka 2] a razítkem žalovaného.

9. Z výslechu svědka [příjmení svědka 1] soud zjistil, že svědek působí jako referent stavebního úřadu [obec a číslo] od roku 2018 a projekt rekonstrukce domu [ulice] mu byl přidělen k vyřízení. Svědek považoval postup stavebního úřadu ve věci za standardní, i výzva k odstranění vad žádosti nebyla výjimečná v jeho praxi. Svědek uvedl, že k žádosti nebyl předložen PENB, plán kontrolních prohlídek a dále nebyla projektová dokumentace řádně podepsána a orazítkována zpracovateli. Svědek i při své výpovědi trval na tom, že PENB musel být pro projekt vypracován a předložen; ostatně se stavebník mohl, dle jeho mínění bránit příslušnými prostředky procesního práva správního. Připustil, že na písemný dotaz žalobce, zda je třeba skutečně předložit PENB, on, resp. stavební úřad nereagoval písemně. Domnívá se však, že byl v kontaktu s nějakým pracovníkem žalovaného, tj. přímo stavebníka a jemu sdělil, že je PENB nutným podkladem pro vydání stavebního povolení. Svědkovi není známo, kdo konkrétně jaké vady žádosti doplňoval, neboť mu podání účastníků řízení jsou předkládána prostřednictvím podatelny úřadu.

10. Z výslechu svědka [titul] [příjmení svědka 2] soud zjistil, že svědek nastoupil do pracovního poměru k žalovanému coby investiční technik v březnu 2020, projekt domu [ulice] převzal jako rozpracovaný již ve fázi, kdy byla podána žádost o stavební povolení. V souvislosti s tímto projektem si vybavil především velký časový tlak, který byl ze strany žalovaného na vydání stavebního povolení, protože žalovaný získal na financování projektu dotaci cca 5 000 000 Kč, kterou potřeboval stihnout vyčerpat. Svědek se tedy snažil zajistit co nejrychlejší vydání stavebního povolení; zřejmě i z tohoto důvodu nepochyboval o správnosti požadavků stavebního úřadu na doplnění dokumentace a snažil se ji zajistit co nejdříve, vč. doplnění PENB. Svědek nejprve komunikoval ohledně doplnění s žalobcem, avšak poté komunikace ustala. Svědek sdělil, že PENB zajistil (vypracoval jej energetický specialista zprostředkovaný [titul] [příjmení]) a stavebnímu úřadu předložil žalovaný, sám též uhradil jeho cenu, přičemž se mělo jednat o cca 7 000 Kč. Svědek považoval za zcela standardní, že má být PENB předložen, přičemž vycházel ze své předchozí praxe, v níž zajišťoval mj. velké developerské projekty; podle jeho mínění to není nákladná ani časově náročná záležitost. Stejně tak svědek vypracoval požadovaný plán kontrolních prohlídek, což také nebylo nijak časově náročné. Svědek měl především zájem na tom, aby bylo stavební povolení vydáno, tudíž plnil požadavky stavebního úřadu, v jehož odbornost má důvěru.

11. Z žádosti o vydání závazného stanoviska k zamýšlené stavbě pod písmenem H, adresovaná městské části [obec] – [část obce], soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o věci samé. Dále soud neprovedl důkaz vyjádřením energetického specialisty [právnická osoba], neboť bylo pro posouzení věci nadbytečné.

12. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi účastníky byla dne 11.7.2019 uzavřena smlouva o dílo, jejíž částí byla též část 3. označená„ inženýrská činnost (vyjádření správců sítí a dotčených orgánů státní správy vč. podání žádosti o povolení stavby)“, cena této části díla byla smluvena na 18 150 Kč a datum dokončení na 31.12.2019. Žádost o stavební povolení pro předmětnou stavbu byla příslušnému stavebnímu úřadu podána dne 3.2.2020. Žádost obsahovala vady, které byly žalobci vytknuty usnesením stavebního úřadu z 17.2.2020, žalobce doplnil stanovisko odboru životního prostředí a plán kontrolních prohlídek, následně též projektovou dokumentaci s originálními podpisy a razítky, PENB předložil stavebnímu úřadu sám žalovaný (srov. spis stavebního úřadu, výpověď svědka [příjmení svědka 1] a [příjmení svědka 2]). Stavební povolení bylo vydáno usnesením z 18.5.2020. Závazné stanovisko Odboru životního prostředí a dopravy bylo žalobci doručeno do jeho datové schránky dne 3.2.2020, ačkoliv o něj bylo žádáno dne 18.11.2019. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani datum„ vydání“ předmětného stanoviska z 5.12.2019, neboť z obsahu spisu a samotného stanoviska je zřejmé, že stanovisko vychází z podkladových vyjádření a sdělení pozdějšího data (až 30.1.2020), tedy nic nesvědčí tomu, že by stanovisko mohlo být skutečně vydáno již 5.12.2019 (spis Odboru životního prostředí a dopravy). Žalobce vystavil dne 3.2.3020 fakturu č. [číslo] na částku 18 150 Kč se splatností 4.3.2020, která neobsahovala soupis provedených prací a dodávek. Na uvedenou fakturu žalovaný uhradil dne 2.7.2020 částku 9 680 Kč (nesporná tvrzení). Žalobce žalovaného o platbu faktury upomínal, žalovaný pak odmítl na fakturu částečně plnit s poukazem na chybějící PENB a uplatnil vůči žalobci smluvní pokutu ve výši 8 250 Kč za pozdní dokončení díla. Žalobce vůči žalovanému uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s placením ceny díla za období od 5.3.2020 do 2.7.2020 samotnou žalobou, která byla žalovanému doručena spolu s platebním rozkazem dne 14.1.2021 (čl. 5 soudního spisu).

13. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), zejm. § 2586 odst. 1 se„ smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ Podle § 2610 o.z. platí, že„ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“ (odst. 1) a„ je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.“. Podle § 2604„ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.“, přičemž dokončeno je„ je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. (…)“ (§ 2605 odst. 1 o.z.). Dále pak platí podle § 2048 odst. 1 o.z., že„ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. (…)“ 14. V projednávané věci tedy soud dospěl k závěru, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo dne 11.7.2019. Tato smlouva upravovala širší rozsah díla, které směřovalo k postupné realizaci na přípravu stavby„ rekonstrukce podkroví a střechy [číslo popisné], ul. [ulice]“, které bylo smluveno v celkem 5 částech, přičemž předmětem nároku uplatněného v nyní projednávané věci je část označená„ inženýrská činnost (vyjádření správců sítí a dotčených orgánů státní správy, vč. podání žádosti o povolení stavby)“. V rámci takto definované části díla má soud za zřejmé, že rozhodnou okolností pro posouzení okamžiku dokončení této části díla je právě okamžik podání žádosti o povolení stavby jako klíčový bod, k němuž činnost z této části smlouvy o dílo směřovala. Taková žádost pak musí být v tzv. projednatelné podobě, tedy musí být způsobilá zahájit správní řízení. To bylo v projednávané věci splněno právě podáním žádosti o vydání stavebního povolení dne 3.2.2020. Tedy dílo bylo ve smyslu § 2604 o.z. provedeno, tj. dokončeno a předáno dne 3.2.2020.

15. Ve smyslu § 2610 o.z. tak dílo bylo tímto okamžikem provedeno, tedy žalobci vzniklo dne 3.2.2020 právo na zaplacení ceny díla. Žalobce tuto cenu fakturoval se splatností odpovídající ujednáním smlouvy fakturou č. [číslo]. Nárok žalobce na uhrazení ceny díla je tak v obecnosti po právu, ostatně na tento nárok i žalovaný ještě před podáním žaloby dobrovolně částečně plnil dne 2.7.2020. Nicméně z vyjádření žalovaného ze dne 30.4.2020 je zřejmé, že plnil pouze částečně, neboť zbytek nároku neuznal. Soud tedy nepovažoval toto částečné plnění za uznání zbytku dluhu ve smyslu § 2053 o.z. Zároveň ale díky tomuto plnění má soud ze strany žalovaného za uznanou splatnost uvedené faktury, byť nebyla předložena s odsouhlaseným soupisem prací. Ostatně v řízení bylo zjištěno, že i na předchozí faktury bylo plněno, aniž takový soupis obsahovala, lze tedy hovořit o ustálené praxi mezi stranami. Námitka žalovaného, že faktura se nikdy nestala splatnou, neboť nebyl předložen odsouhlasený soupis prací dle čl. IV.2 smlouvy není důvodná, neboť splatnost nároku byla žalovaným uznána prostřednictvím částečného plnění a nadto neodpovídá zavedené praxi mezi stranami.

16. Poté byla posouzena námitka žalovaného, že částka 8 470 Kč představuje náklady jím vynaložené na chybějící PENB. Soud se nejprve zabýval tím, zda vůbec bylo mezi stranami sjednáno, že PENB bude součástí této části díla; soud dospěl k závěru že nikoliv. Uvedený průkaz totiž nelze podřadit ani pod vyjádření správce sítí ani se nejedná o stanovisko dotčeného orgánu státní správy, jak je definováno v rozsahu části díla označeném jako inženýrská činnost. Ujednání čl. II. 3 smlouvy, že cena díla obsahuje veškeré náklady spojené se zhotovením díla, zejm.„ veškeré podklady, potřebné zkoušky a měření pro vypracování projektové dokumentace, (…)“ se tak z logiky věci vztahuje k jiné části díla, a to vypracování projektové dokumentace. PENB může nepochybně být podkladem pro žádost o stavební povolení, ale nebyl obsahem smluveného díla, jež je předmětem řízení. Pokud tedy v průběhu plnění smlouvy vyšlo najevo, že stavební úřad PENB vyžaduje, bylo na účastnících, aby zvážili další postup a případně se domluvili na rozšíření rozsahu díla. To však dle uplatněných tvrzení učiněno nebylo, resp. to nebylo tvrzeno. Pokud pak žalovaný sám, jak bylo prokázáno, přistoupil k vyhotovení PENB a jeho předložení ke stavebnímu řízení, jednalo se o jeho rozhodnutí jdoucí mimo rámec posuzované smlouvy. Z uvedeného je tak zřejmé, že chybějící PENB nepředstavoval vadu provedeného díla, tj. inženýrské činnosti a tedy s ním nelze spojovat právo na slevu z díla, která je právě následkem vadného plnění ve smyslu § 2615 a 2106 o.z. Na okraj pak soud dodává, že s ohledem na tento závěr se již dále nezabýval posouzením, zda bylo či nebylo nutno PENB předkládat a jaká je hodnota PENB předloženého žalovaným ve stavebním řízení.

17. Soud tak dospěl k závěru, že žalobci náleží právo na zaplacení ceny díla v celkové částce 18 150 Kč, přičemž část ve výši 9 680 Kč byla plněna dobrovolně dne 2.7.2020, zbylou část soud žalovanému uložil k zaplacení. Poněvadž tedy žalobci vzniklo právo na zaplacení celé ceny díla ke 3.2.2020 se splatností 30 dnů dle smlouvy, tj. k 4.3.2020, dostal se žalovaný do prodlení s placením ceny díla následující den. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení od následujícího dne ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 321/2013 Sb.

18. Zároveň žalobci vzniklo i právo na zaplacení smluvní pokuty dle čl. VII. 3 smlouvy ve výši 250 Kč za každý den prodlení od 5.3.2020, a to až do jím požadovaného dne 2.7.2020, tj. za 120 dní. Smluvní pokuta byla vůči žalovanému uplatněna prostřednictvím podání žaloby ve věci samé, která byla žalovanému doručena dne 14.1.2021. Pokud žalovaný namítal, že žalobce neprovedl dílo řádně, tento jeho názor byl v řízení shledán lichým. Jím tvrzená pochybení (spočívající v nedostatcích vytčených stavebním úřadem) by bylo lze považovat za vady díla, která však na splatnost ceny díla nemají vliv. Z tohoto pohledu, s ohledem na formulaci smlouvy, pak nemají vliv ani na vznik práva na smluvní pokutu.

19. Žalobce uplatnil smluvní pokutu pouze od splatnosti faktury do částečného plnění ze strany žalovaného, tj. z a120 dní po 250 Kč. Soud mu tak částku 30 000 Kč přiznal, neboť ve smyslu § 2048 o.z. dospěl k závěru, že si účastníci řízení sjednali ve smlouvě platně smluvní pokutu a ta byla vůči žalovanému řádně uplatněna. Soud tak návrhu žalobce na přiznání smluvní pokuty vyhověl.

20. Žalovaný dále namítal, že vůči žalobci uplatnil smluvní pokutu ve výši 8 250 Kč za prodlení s plněním v období od 1.1.2020 do 3.2.2020, a to dopisem z 17.2.2020. Tato smluvní pokuta pak měla být žalovaným započtena na cenu díla. Soud však jeho námitce nepřisvědčil. Soud dospěl totiž k závěru, že podle čl. VII.2 smlouvy se zhotovitel nedostane do prodlení, pokud včas požádal o stanovisko dotčeného správního orgánu a ten jej však včas nevydá. A to byl i posuzovaný případ. Žádost o stanovisko odboru životního prostředí a dopravy byla podána 18.11.2019, tudíž v dostatečném předstihu před smluveným termínem dokončení, avšak stanovisko bylo žalobci doručeno až 3.2.2020. Z tohoto důvodu se žalobce nedostal do prodlení s plněním díla a tedy žalovaný není oprávněn vůči němu uplatnit smluvní pokutu. Jelikož pohledávka žalovaného na smluvní pokutu platně nevznikla, nemohla být ani započtena vůči pohledávce žalobce na zaplacení ceny díla a nemohla tak způsobit její částečný zánik.

21. Ze všech shora uvedených důvodů soud shledal žalobní nárok v celém rozsahu důvodným a žalobě vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 154 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 924 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 470 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření z 30.3.2021 a z 22.2.2022 a dále účast u jednání dne 3.2.2022, které přesáhlo 2 hodiny, dne 28.4.2022, dne 26.5.2022 a 26.8.2022) a z částky 1 330 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. g) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. (účast u jednání dne 24.6.2022, u něhož nedošlo k zahájení projednávání věci), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tak soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 33 154 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náhradu uhradit k rukám právního zástupce žalobce.

23. Lhůta k plnění ve věci samé a u náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.