14 C 325/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 správce pozůstalosti po zemřelé Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozené Datum narození zainteresované osoby 2/0 a zemřelé dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 pro určení dědice ze závěti

I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelé , datum, , a to ze závěti ze dne , datum, sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem formou notářského zápisu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

II. Určuje se, že žalovaná , Jméno zainteresované osoby 2/0, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 2/0, a zemřelá dne , datum, není dědičkou po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelé , datum, , a to ze závěti ze dne , datum, .

III. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou z , datum, domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, a zemřelé , datum, , která byla sepsána dne , datum, (dále jen „závěť z roku , Anonymizováno, “), a že původní žalovaná , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozená , Datum narození zainteresované osoby 2/0, a zemřelá dne , datum, není dědičkou po téže zůstavitelce ze závěti z , datum, (dále jen „závěť z roku , Anonymizováno, “). Dále uvedla, že závěť z roku , Anonymizováno, svědčící původní žalované nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitelky a ani podpis nepovažuje za pravý podpis zůstavitelky. Žalobkyně se na zdejší soud obrátila poté, co jí to bylo uloženo usnesením zdejšího soudu z , datum, , č.j. , spisová značka, .

2. Žalovaná, resp. její právní nástupce žalobní nárok odmítla. Konkrétně uvedla, že vztahy mezi zůstavitelkou a matkou žalobkyně a později žalobkyní se v závěru života zůstavitelky zhoršily, dokonce mezi sebou vedly soudní spory, naopak mezi zůstavitelkou a původní žalovanou panovaly přátelské vztahy až do smrti zůstavitelky. Zároveň původní žalovaná uvedla, že zhoršení vztahů mezi zůstavitelkou a žalobkyní dokládá i závěť sepsaná ve prospěch zoologické zahrady s datem pozdějším než závěť svědčící žalobkyni.

3. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání na , datum, a , datum, , při kterých věc meritorně projednal a provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí. Zároveň soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků, která vzal za svá skutková zjištění (§ 120 o.s.ř.), a to že zůstavitelka pořídila závěť sepsanou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem formou notářského zápisu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., adresa, , která svědčí žalobkyni.

4. V řízení soud provedl důkaz usnesením zdejšího soudu z , datum, , č.j. , spisová značka, , z něhož zjistil, že žalobkyně byla soudní komisařkou odkázána k podání žaloby o určení, že je dědickou po zůstavitelce, a to dědičkou ze závěti. Toto usnesení nabylo právní moci , datum, . Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, (na čl. , Anonymizováno, a připojených lékařských zpráv – , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, z , datum, ) soud zjistil, že zůstavitelka , jméno FO, trpěla vrozenou deformitou horní končetiny (syndaktilie horních i dolních končetin), pro kterou podstoupila četné plastické operace. Zároveň se však nepodařilo zjistit, jak konkrétně tento hendikep zůstavitelku omezoval v psaní, nicméně dle sdělení personálu se její podpisy od sebe lišily. Dále soud provedl důkaz notářským zápisem č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., adresa, , z něhož zjistil, že zůstavitelka touto závětí odkázala veškerý svůj majetek jediné dědičce, a to žalobkyni. Ze závěti z , datum, soud zjistil, že je psána ručním písmem, je nadepsána slovy „závěť“, datována „v , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ dne , datum, a podepsána ručně. Z obsahu závěti soud zjistil, že jí měl být veškerý majetek odkázán původní žalované. Ze sdělení notářky provádějící pozůstalostní řízení (čl. , Anonymizováno, ) pak soud zjistil, že jí byla předložena ještě závěť z , datum, , která však nesplňovala základní náležitosti pro svou platnost (sepsána na počítači, beze svědků a opatřena pouze vlastnoručním podpisem), notářka k ní tedy nemohla přihlížet.

5. Dále v řízení soud přistoupil k ustanovení znalce z oboru písmoznalectví, aby posoudil, zda je psán celý text závěti z roku , Anonymizováno, , vč. datace a podpisu sepsán vlastní ruko zůstavitelky. Znalkyně ve svém posudku dospěla k závěru, že podpis pod závětí z roku , Anonymizováno, není ve střední míře pravděpodobnosti pravým podpisem zůstavitelky. Zároveň znalkyně nemohla posoudit, zda je samotný text závěti a datace sepsán zůstavitelkou, neboť neměla dostatek srovnávacího materiálu k porovnání ručně psaného textu, nicméně dospěla k závěru, že text a podpis vykazují výrazně odlišnou písařskou úroveň, tedy že pravděpodobně nebyly sepsány týmž pisatelem. Předložený znalecký posudek soud považoval za úplný, řádně odůvodněný a vnitřně koherentní, stejně tak znalkyně uspokojivě odpověděla veškeré doplňující dotazy při ústním podání posudku. Soud v řízení neshledal důvod k vypracování revizního znaleckého posudku, neboť žalovaný nezpochybnil závěry předloženého znaleckého posudku způsobem, který by soud vedl k takové nutnosti.

6. Konečně soud pro úplnost uvádí, že ke srovnání nepřipustil listiny předložené žalobkyní, které měly dle jejího tvrzení obsahovat vlastnoruční text zůstavitelky (osobní dopis, kuchařský recept), neboť z nich nebylo zřejmé, že byly skutečně psány rukou zůstavitelky. Při těchto pochybnostech soud nemohl odhlédnout od zjevného procesního zájmu žalobkyně, která srovnávací listiny soudu předkládala, aby bylo prokázáno její tvrzení o nepravosti závěti z roku , Anonymizováno, . Dále soud nepřipustil jako srovnávací materiál poslední vůli z roku , Anonymizováno, , byť obsahovala ověřovací doložku pravosti podpisu zůstavitelky. Tato doložka však prokazuje pouze a jedině pravost podpisu zůstavitelky, nikoliv celého ručně psaného textu, soud by tedy mohl ke srovnání připustit pouze samotný podpis. Podpis však se časově značně vzdálil posuzovanému spornému podpisu, zároveň rozsah srovnávacího materiálu k porovnání podpisu byl podle znalkyně zcela dostatečný. Z uvedeného důvodu tak soud ani tuto listinu znalkyni ke srovnání nepředložil.

7. Po stránce hmotného práva soud vyšel především z § 1533 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, podle něhož platí, že „kdo chce pořizovat v písemné podobě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.“8. Zároveň soud musel zohlednit skutečnost, že závěť byla sepsána coby soukromá listina ve smyslu § 565 o.z.. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se ve věci 24 Cdo 2592/2021 zabýval obdobnou skutkovou situací, platí, že „břemeno důkazní co do prokázání pravosti a pravdivosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny nese ten, kdo z ní dovozuje pro sebe příznivé důsledky, tj. závětí povolaný dědic“. Bylo tak na žalované, aby v řízení unesla břemeno důkazní stran pravosti a platnosti předložené závěti z roku , Anonymizováno, .

9. V řízení však bylo prokázáno, že závěť z roku , Anonymizováno, nesplňuje podmínky stanovené v cit. § 1533 o.z. pro platnost vlastnoruční závěti, neboť nebyla sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitelky. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že závěť z roku , Anonymizováno, je neplatná, a tudíž na jejím základě nemůže být žalovaná dědičkou po zůstavitelce. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl ve výroku II.

10. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že znalkyně svůj závěr o nikoliv pravém podpisu zůstavitelky určila v rovině pravděpodobnosti, nikoliv jako závěr jednoznačný. S ohledem na skutečnost, že zároveň znalkyně zpochybnila, že by text a podpis pocházel od téhož pisatele, dospěl soud ke shora uvedenému závěru, aniž by prováděl další dokazování, které by mohlo vést k závěru o pravosti podpisu. Je totiž zřejmé, že, i pokud by podpis byl pravým podpisem zůstavitelky, stále by celá závěť nebyla sepsána týmž pisatelem. V takovém případě pak závěť je absolutně neplatná a takový nedostatek nelze ani výkladem vůle či pohnutek zůstavitele odstranit.

11. Stejně tak ani skutečnost, že zůstavitelka trpěla určitým fyzickým hendikepem v oblasti horních končetin, nemůže na uvedeném závěru ničeho změnit. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka trpěla od narození syndaktilií, pro níž prodělala četné plastické operace (zpráva , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, ), ze sdělení domova pro seniory pak vyplynulo, že se podpisy zůstavitelky lišily. Znalkyně však v obecné rovině uvedla velmi logické vysvětlení, byť jí (a ani soudu) přesný rozsah tohoto hendikepu nebyl znám, že jakýkoliv hendikep by musel stejnou měrou zasáhnout jak psaný text tak podpis zůstavitelky, avšak ve zkoumaném případě se písařská úroveň zásadně liší a zejm. v plynulosti podpisu není patrný jakýkoliv hendikep. Zároveň též uvedla, že, žije-li člověk s hendikepem dlouhodobě, obvykle se jej naučí zvládnout tak, že jeho písemný projev je stabilizovaný. Z těchto důvodů pak soud neměl o svém závěru o neplatnosti závěti pochybnosti ani s ohledem na zdravotní hendikep zůstavitelky. Sdělení domova pro seniory ohledně odlišných podpisů pak nutno považovat pouze za laické pozorování, které znalkyně ve svém zkoumání vyvrátila, když se zaměřila právě na shodné znaky ve srovnávacím materiálu (určité lomy, ne-plynulosti, přítlaky), které pak absentovaly ve sporném podpisu.

12. Ze všech uvedených důvodů je tedy zřejmé, že soud dospěl k závěru o neplatnosti závěti z roku , Anonymizováno, . Tvrzení žalované, že závěť z roku , Anonymizováno, je platná, tak bylo v řízení vyvráceno. Tento závěr pak soud vedl ke zkoumání druhého žalobkyní uplatněného návrhu, tj. určení, že je dědičkou ze závěti z roku , Anonymizováno, .

13. V řízení bylo nesporným a prokázáno, že závěť z roku , Anonymizováno, byla sepsána formou notářského zápisu, tedy se jedná o veřejnou listinu ve smyslu § 567 o.z., které svědčí podle § 568 odst. 1 a 2 o.z. domněnka pravosti a správnosti. Soud tak vyšel z obsahu uvedeného notářského zápisu a zjistil, že žalobkyně byla povolána za jedinou dědičku zůstavitelky. S ohledem na to, že se jedná o závěť zůstavitelky, která časově předcházela závěti z roku , Anonymizováno, , po zjištění neplatnosti starší závěti je na místě, aby byla dědičkou právě žalobkyně, které svědčí poslední platná závěť zůstavitelky. Z uvedeného důvodu tak soud vyhověl i žalobnímu návrhu I.

14. Na okraj pak soud dodává, že nezkoumal závěť z , datum, ve prospěch Zoologické zahrady , adresa, , kterou předložila k výzvě soudu soudní komisařka. Již z obsahu sdělení soudní komisařky je zřejmé, že tato závěť nesplňuje základní požadavky na platnost vlastnoruční závěti, a tedy k ní nelze v řízení přihlížet.

15. Výrokem III. soud vyhradil rozhodnutí o nákladech tohoto řízení na pozdější dobu, a to s ohledem na skutečnost, že dosud není pravomocně rozhodnuto o nákladech vynaložených na dokazování (znalečné), které budou v rozhodnutí o nákladech řízení zohledněny. Náhrada nákladů řízení pak bude přiznána žalobkyni ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.