14 C 37/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované, IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného pro zaplacení 641 991,71 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

II. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalovanému částku 553 831,21 Kč spolu se: zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 203 831,21 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 153 831,21 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 000 Kč od datum do zaplacení a s částkou 6 000 Kč náhrady nákladů uplatnění pohledávky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

III. Žaloba vůči žalovaným 1), 2) a 3) se co do částky 38 160,50 Kč s příslušenstvím zamítá.

IV. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 96 939 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z datum domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 731 922,71 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem a žalovaným 1) byla dne datum byla uzavřena smlouva o podnájmu nebytového prostoru číslo na adrese adresa žalobkyně (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaný 1) se zavázal ve smlouvě hradit podnájemné nejméně ve výši 169 000 Kč měsíčně. Žalovaný 1) však za měsíc květen 2018 neuhradil část podnájemného ve výši 122 697,71 Kč, za měsíc červen 2018 neuhradil část podnájemného ve výši 122 000 Kč. Pro neplnění povinností na straně podnájemce pak žalobce od smlouvy o podnájmu odstoupil dne datum, žalovaný 1) pak předmět podnájmu předal zpět žalobci dne datum. Za období 1.7. - datum pak poměrná část podnájemného, resp. úhrada za užívání předmětu podnájmu bez právního důvodu představuje částku 87 225 Kč. Žalobce se úhrady dlužných částek domáhá po žalovaném 1) a též po žalovaných 2) a 3), neboť ti na sebe ve smlouvě o podnájmu přijali závazek ručení za závazky žalovaného 1). Dále žalobce uplatnil právo na zaplacení smluvních pokut po 200 000 Kč, a to za porušení smluvních povinností zakotvených v čl. 5 písm. b) smlouvy, tj. žalovaný 1) neprováděl a nepředával každodenní vyúčtování, vč. zasílání reportů z rezervačního systému žalovaného 1) a čl. 5 písm. e) smlouvy, tj. žalovaný 1) na žalobce nepřevedl ve lhůtě 3 dnů od skončení smlouvy o podnájmu profily k nemovitosti na všech rezervačních portálech, které užíval. Žalobce vyzval žalovaného 1) k zaplacení obou smluvních pokut předžalobní výzvou z datum. Žalobce po žalovaných požadoval úhradu celkem částky 731 922,71 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek a též 5x částku 1 200 Kč představující náklady uplatnění pohledávky. V průběhu řízení pak žalobce doplnil, že vůči žalovaným 2) a 3) svůj nárok na zaplacení neuplatnil samostatně před podáním žaloby.

2. Žalovaní žalobu odmítli v celém rozsahu. Předně uvedli, že ke dni datum učinili částečnou úhradu v částce 89 931 Kč, kterou žalobce ve svém návrhu nezohlednil. Dále uvedli, že odmítají úhradu podnájemného za období po datum, kdy došlo k odstoupení od smlouvy od podnájmu ze strany žalobce. Žalovaný 1) předmětný byt předal žalobci, resp. jím pověřené osobě dne datum, avšak již v den převzetí odstoupení od smlouvy žalobce kontaktoval za účelem předání bytové jednotky, avšak neměl od žalobce jednoznačný pokyn komu a kdy má jednotku předat. Skutečnost, že k předání došlo až dne datum pak nemůže jít k tíži žalovaných, neboť žalobce žalovanému 1) neposkytl k předání řádnou součinnost. Stejně tak žalovaní odmítli nárok na zaplacení obou smluvních pokut. Uvedli, že smluvní ujednání, za něž žalobce smluvní pokuty nárokuje, neporušili. V čl. 5 písm. b) smlouvy je povinnost poskytovat vyúčtování v souladu se standardy, které žalovanému 1) sdělí žalobce ve formě dodatku k podnájemní smlouvě; takový dodatek však nikdy nebyl uzavřen a žalovanému 1) nebyly ani standardy sděleny. Jelikož tedy žalobce nesplnil svou povinnost, nemohl se ani žalovaný 1) dostat do prodlení s plněním své povinnosti, za níž má být sankcionován požadovanou smluvní pokutou. Pokud pak jde o povinnost zakotvenou v čl. 5 písm. e) smlouvy, tj. převedení profilů na rezervačních portálech na žalobce, zde byl žalobce – stejně jako v případě předání nemovitosti – sám v prodlení, když až dne datum žalovanému 1) sdělil, že převod profilů bude proveden ve spolupráci s paní celé jméno svědkyně; profily pak dle jeho tvrzení byly převedeny dne datum, tedy ve smluveném termínu. Poukazuje pak též na ujednání ve smlouvě, které se vztahovalo k převodu profilu na portálu webová adresa při uzavření smlouvy z žalobce, resp. s ním spřízněné společnosti na žalovaného 1), v němž žalobce uvedl, že termín dokončení převodu je závislý na součinnosti společnosti webová adresa. Je toho názoru, že ani uvedenou povinnost neporušil. Zároveň, pro případ že by soud shledal smluvní pokutu dle čl. 5 písm. e) oprávněnou, žalovaní navrhli soudu její moderaci, neboť ji mají za nepřiměřeně vysokou ve vztahu k zajištěné povinnosti, a to na částku 5 000 Kč, což odpovídá významu a hodnotě zajištěné povinnosti.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět nejprve co do částky 89 931 Kč s příslušenstvím a posléze při jednání dne datum co do částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Soud s ohledem na tyto dispozitivní úkony žalobce řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř., a to nejprve usnesením z datum, na čl. 52 a poté výrokem I. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že žalovaní s posléze učiněným částečným zpětvzetím žaloby souhlasili ve smyslu § 96 odst. 3 o.s.ř.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na datum, datum, datum a datum, při nichž provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci samé. Zároveň soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků, která vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 o.s.ř., a to že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnájmu nebytové jednotky číslo na adrese adresa, žalovaní číslo byli stranou smlouvy pouze coby ručitelé, tedy pouze ve vztahu k ručitelskému prohlášení a že předmět podnájmu byl žalovaným 1) předán zpět žalobci, resp. právnická osoba solution dne datum.

5. Ze smlouvy o podnájmu z datum soud zjistil, že žalobce jí dal žalovanému 1) do podnájmu předmětný nebytový prostor za účelem ubytovávání třetích osob za úplatu. V čl. V. byly stanoveny zvláštní povinnosti podnájemce, konkrétně v čl. 5 písm. a) povinnost„ umožnit pronajímateli účinnou kontrolu stavu rezervací, stavu využití ubytovací kapacity a stavu úhrad za ubytování v reálném čase (online), prostřednictvím přístupu na příslušné profily a účty, anonymizováno, webová adresa, a další rezervační portály využívané podnájemcem, jakož i do rezervačního systému podnájemce webová adresa“, v čl. 5 písm. b) povinnost„ provádět každodenní vyúčtování a jeho odeslání pronajímateli, včetně zasílání reportů vygenerovaných rezervačním systémem podnájemce. Účtování a dodávání finančních podkladů pronajímateli bude realizováno v souladu se standardy, které určí účetní pronajímatele ve formě písemného dodatku k této smlouvě.“ Konečně v čl. 5 písm. e) povinnost„ převést na pronajímatele nebo pronajímatelem určenou osobu do tří dnů od skončení této smlouvy profily k nemovitostem na všech rezervačních portálech, které užíval, zejména webová adresa …“ Zároveň je stanoveno, že povinnosti dle písm. b) cit. ust. jsou splněny zasláním požadovaných informací e-mailem do 22.00 hodin každého dne (čl. 5 písm. d/). Otázky výše a splatnosti podnájemného jsou upraveny v čl. VI. smlouvy, minimální podnájemné je smluveno v částce 169 000 Kč měsíčně s tím, že je hrazeno formou záloh (čl. 6 a/), které tvoří 80 % čistého zisku z ubytování a je do 24 hodin od přijetí převedeno jako záloha na účet žalobce (čl. 5). V čl. 6 je stanovena smluvní pokuta za každé jednotlivé porušení jakékoliv povinnosti stanovené v čl. V (zvláštní povinnosti podnájemce), a to v částce 200 000 Kč. Dle čl. 3 je prospektivním cílem žalobce pronajmutí nemovitosti za fixní měsíční nájemné, a to za podmínek stanovených v čl. 6 smlouvy. Žalovaní 2) a 3) v čl. IX smlouvy učinili ručitelské prohlášení, kterým se zavázali uhradit dluhy žalovaného 1) vzniklé na základě smlouvy, pokud je neuhradí sám žalovaný 1).

6. Dopisem z datum označeným jako odstoupení od smlouvy o podnájmu žalobce žalovanému 1) sdělil, že žalovaný 1) nedodržel povinnost k zajištění minimálního měsíčního příjmu z bytu a žalobce z tohoto důvodu od smlouvy okamžitě odstoupil. Vyzval žalovaného 1) k předání bytu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 dnů od doručení uvedeného přípisu, přičemž do okamžiku předání je žalovaný 1) povinen hradit náhradu ve výši ujednaného podnájemného. Uvedl, že elektronicky zašle žalovanému 1) plnou moc pro osobu oprávněnou k převzetí bytu. Vyzval žalovaného 1), aby nerušil žádné rezervace a zavázal se je převzít. Konečně žalovaného 1) vyzval ke splnění povinností dle čl. V. a VII. odst. 2 smlouvy s upozorněním na smluvní pokutu za každé jednotlivé porušení smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému 1) doručeno datovou schránkou dne datum v 10.00 hodin, kdy se žalovaný 1) přihlásil do datové schránky.

7. Předžalobní výzvou k úhradě nájemného z datum (vč. kopie poštovního podacího archu) žalobce žalovaného 1) vyzval k úhradě částky 334 830,71 Kč za užívání předmětného bytu a k úhradě smluvních pokut v celkové částce 400 000 Kč za porušení čl. 5 písm. b) a e) smlouvy, které citoval, přičemž uvedl, že žalovaný 1) měl uvedené povinnosti porušovat opakovaně.

8. Z e-mailové komunikace z datum mezi M. příjmení (jednatel žalobce a dle smlouvy kontaktní osoba) a L. celé jméno žalovaného (žalovaný 2/, jednatel žalovaného 1/ a dle smlouvy kontaktní osoba žalovaného 1/) soud zjistil, že žalobce uvedl, že za dva měsíce„ nedostal jediné vyúčtování, které mám dostávat denně“, dále požadoval zaslání„ vyúčtování a peníze dle smlouvy“ . L. celé jméno žalovaného na to odpověděl, že žalobci byl poskytnut přístup do dvou portálů, kde lze vidět denní přehled rezervací. Žalobce na to reagoval sdělením, že systém BookingSync, do něhož má přístup, vykazuje chyby a nejsou v něm k vidění ceny a jména hostů. Uvedl, že žalovaný 1) má povinnost posílat report, nikoliv dát přístup„ do nefunkčního startupu“ a že trvá na plnění smluvních povinností.

9. E-mailem z datum v číslo, který byl adresován anonymizováno celé jméno žalovaného, email a email, anonymizováno. příjmení sdělil, že předmětný byt převezme a převod profilů zajistí společnost právnická osoba, a to konkrétně paní celé jméno svědkyně. Z anonymizováno komunikace mezi M. příjmení a anonymizováno celé jméno žalovaného (příloha číslo žalovaných, v číslo hlasových zpráv) soud zjistil, že se datum v číslo L. celé jméno žalovaného dotazoval, komu a kdy lze předat předmětný byt a rezervace; týž den v číslo anonymizováno celé jméno žalovaného sdělil, že již s „ paní“ komunikuje. Dne datum v číslo se L. celé jméno žalovaného opět tázal, komu lze předat byt, rezervace a přístup do portálu webová adresa, neboť mu„ paní volala, že jste se nakonec nedomluvili“. Dne datum v číslo L. celé jméno žalovaného opakoval týž dotaz a dále se tázal, zda může dát webová adresa pokyn k převodu profilu na„ vaši firmu“, přičemž dotazy zůstaly opět bez odpovědi. Dne datum v číslo anonymizováno celé jméno žalovaného opět žádá o domluvu ohledně bytů, na to reaguje anonymizováno. příjmení hlasovou zprávou, v níž sděluje, že byty a„ profily“ od žalovaného převezme„ paní, která vám původně volala“, neboť mezi anonymizováno. příjmení a jejím manželem nakonec došlo předchozí den k dohodě; v podrobnostech pak ponechal M. příjmení dohodu na žalovaném a paní (celé jméno svědkyně) anonymizováno celé jméno žalovaného poté v číslo sděluje, že je již vše domluveno. datum pak anonymizováno celé jméno žalovaného sděluje, že vše proběhne dle požadavků Siesta Solutions, v následující večerní zprávě se pak anonymizováno celé jméno žalovaného vymezuje oproti obsahu blíže nespecifikovaného e-mailu a sděluje, že„ vše proběhne v pondělí“. Dne datum pak anonymizováno. příjmení uvádí, že„ pan jméno se nemá co rozhodovat, zda profily převede, … Pokud profily nepřevedete v pondělí datum zadělal jste si na ještě větší problém.“, anonymizováno celé jméno žalovaného vzápětí odpovídá, že„ profily se převedou, jak je domluveno s paní celé jméno svědkyně“. datum v hlasové zprávě pak anonymizováno. příjmení jméno celé jméno žalovaného vyzval, aby mu potvrdil, že paní celé jméno svědkyně nebude muset platit žádné peníze, dále sdělil, že paní celé jméno svědkyně kvůli předání jede„ z daleka“ a nerada by jela anonymizováno celé jméno žalovaného potvrdil, že je vše v pořádku.

10. V e-mailu z datum (příloha 4 žalovaného) anonymizováno. příjmení sdělil jednatelům žalovaného 1), že jeho společnost (podepsán jako jednatel právnická osoba – tj. odlišná osoba od žalobce, pozn. soudu) odstoupila od podnájemní smlouvy k bytové jednotce číslo dále sdělil, že žalovaný 1) již je v prodlení s převedením profilů na rezervačních portálech, přičemž měly být převedeny na paní celé jméno svědkyně. Zároveň je vyzval k součinnosti a zaslání finančních profilů a předání bytu dne datum zmocněnci žalobce (paní celé jméno svědkyně). Soud však z obsahu sdělení má za to, že se celé týkalo jiné jednotky v témže domě, tj. jednotky číslo než která byla předmětem podnájemní smlouvy projednávané v tomto řízení, a jeho odesílatelem byla osoba odlišná od žalobce v tomto řízení, byť se jednalo o osobu spřízněnou s žalobcem.

11. Z výslechu svědkyně celé jméno svědkyně soud zjistil, že svědkyně v minulosti krátce s p. příjmení spolupracovala, pomáhala mu při inventarizaci„ nějakých apartmánů“, přičemž je zřejmě měla„ prohlédnout, zda je lze takto přebrat a provozovat“, vyloučila, že by ona či právnická osoba anonymizováno někdy apartmány sama provozovala či přebírala svým jménem. Zároveň si vybavovala pouze objekt na anonymizováno ulici, nikoliv na adrese ulice. Pokud by snad kdy oficiálně přebírala od někoho nějaký apartmán, jistě by o tom existoval předávací protokol v písemné podobě. Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil, že je jednatelem právnická osoba anonymizováno, která poskytuje a pronajímá softwarová řešení pro poskytovatele ubytování, např. hotely (přes něj se vede správa rezervací, faktur, blokací, systém spojuje všechny prodejní kanály, např. webová adresa, anonymizována dvě slova a další, na nichž poskytovatel ubytování nabízí). V určitém období, cca před anonymizováno lety pronajímala právnická osoba anonymizováno svůj software taktéž společnostem navázaným na p. příjmení, nicméně spolupráce byla krátká a skončila několika soudními spory. Svědek vyloučil, že by kdy sám či právnická osoba anonymizováno provozovala sama apartmány v ulici ulice, připustil, že se však byl v jednom z apartmánů podívat, zřejmě jako konzultant p. příjmení. Svědek připustil, že jednotky v ulici ulice měly být taktéž propojeny v systému poskytovaném právnická osoba anonymizováno, avšak nevybavuje si, zda se to skutečně stalo s ohledem na krátké trvání spolupráce s p. příjmení. Svědek si nevybavil ničeho ve vztahu k předávání profilů na rezervačních portálech či přístupu do těchto portálů. Konečně ze spisu název soudu, sp.zn. spisová značka soud k důkazu provedl Smlouvu o spolupráci mezi právnická osoba (IČO) jako poskytovatelem a právnická osoba (příjmení: číslo) jako objednatelem a jejím předmětem bylo poskytování služeb souvisejících se správou ubytovacích prostor (bez jejich přesného vymezení), smlouva byla uzavřena dne datum a její přílohou je též licenční smlouva k užívání licence on-line aplikace anonymizována dvě slova. Dále pak soud zjistil, že na číslo listu p.v. uvedeného spisu název soudu je založeno podání z jiného řízení, v němž společnost právnická osoba konstatuje, že jí právnická osoba Solution na základě smlouvy o spolupráci poskytovala od datum služby správy rezervací a objednávek v objektech ulice a číslo a ulice a číslo.

12. Z takto provedeného dokazování měl soud skutkový stav za zjištěný v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, z něhož učinil následující závěr o skutkovém stavu.

13. Žalobce je nájemcem předmětného nebytového prostoru, který dal do podnájmu žalovanému 1) smlouvou o podnájmu z datum za účelem jeho užívání ke krátkodobému úplatnému ubytovávání osob. Žalovaný 1) pak k tomuto účelu předmětný nebytový prostor používal, avšak v souladu se smlouvou minimální podnájemné za období trvání smlouvy, tj. datum – datum uhradil pouze částečně, přičemž dosud neuhradil částku 153 831,21 Kč (srov. smlouva, nesporná tvrzení). Dne datum žalovaný 1) převzal dopis žalobce z datum, kterým žalobce odstoupil od smlouvy o podnájmu z důvodu porušování povinnosti žalovaného 1) zabezpečit určitý minimální zisk z předmětného bytu. Téhož dne se žalovaný 1) obrátil na žalobce s žádostí o domluvu na předání předmětného bytu, žalobce mu sdělil, že byt a profily na rezervačních portálech od něho převezme jím zmocněná osoba ze právnická osoba anonymizováno, paní celé jméno svědkyně (e-mail z datum), následující den však paní celé jméno svědkyně ve vztahu k žalovaným tuto informaci popřela. Dne datum pak žalobce sdělil, že nakonec bude byt přebírat právnická osoba anonymizováno, přičemž konkrétní domluva na datu předání byla ponechána na žalovaném a paní celé jméno svědkyně (srov. anonymizováno komunikace). K předání došlo fakticky dne datum. Soud tak uzavřel, že žalovaný 1) byl připraven k předání bytu již dne datum, od žalobce dostal pokyn předat byt jeho zmocněnci, avšak až dne datum byla vyjasněna otázka, kdo je žalobcem k převzetí zmocněn, žalobce tak neposkytl žalovanému 1) patřičnou součinnost k tomu, aby mu byl byt předán před datem datum. Dále má soud za prokázané, že společnost právnická osoba byla pověřena správou apartmánů nacházejících se též na adrese ulice a číslo, avšak není prokázáno, že se jednalo i o předmětný nebytový prostor.

14. Žalobce vůči žalovanému 1) uplatnil dvě smluvní pokuty po 200 000 Kč předžalobní výzvou z datum, přičemž porušené povinnosti popsal odkazem a citací ust. čl. 5 písm. b) a e) smlouvy s tím, že mělo jít o opakované porušení smlouvy. Ve vztahu k jednotlivým smluvním povinnostem bylo sjednáno jejich zajištění prostřednictvím smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč za každé porušení smlouvy (srov. konkrétně bod 5 rozsudku shora). V řízení bylo nesporným, že ke smlouvě nebyl uzavřen žádný dodatek a že žalobce žádným způsobem žalovanému 1) nesdělil, jaký standard mají mít poskytované finanční podklady předkládané žalobci. Zároveň ani žalovaní netvrdili, že by žalovaný 1) žalobci denní reporty zasílal či se po žalobci dožadoval sdělení konkrétního způsobu, jakým má svou povinnost dle čl. 5 b) plnit.

15. Pokud jde o převedení profilů na rezervačních portálech, soud má za prokázané, že v rámci komunikace o předání nebytového prostoru pan příjmení a pan celé jméno žalovaného řešili též převedení profilu na portálu webová adresa. Soud má za prokázané, že dne datum žalobce definitivně sdělil, na koho má být profil na tomto portálu převeden. Žalovaní však již v řízení neprokázali své tvrzení, že se tak stalo konkrétně dne datum a že byly převedeny i další profily a přístupy do rezervačních portálů, které žalovaný 1) užíval.

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 2201 o.z. platí, že„ Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“, dle § 2302 odst. 1 o.z. pak platí, že„ Ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru (…) (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.“ Zároveň je nutno cit. ustanovení aplikovat analogicky též na vztah podnájemní, neboť se jedná o ustanovení svou podstatou nejbližší. Podle § 2018 o.z. pak platí, že„ Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.“ a dle § 2021 odst. 1 o.z.„ Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.“ 17. Jak bylo uvedeno shora, soud dospěl k závěru, že žalovaný 1) užíval předmětný byt do datum ke smluvenému účelu na základě smlouvy, žalobci tedy za toto užívání náleží úplata ve sjednané výši, tj. v částce 153 831,21 Kč. To ostatně ani žalovaní v řízení nezpochybnili. Soud tak žalobci uvedenou částku výrokem II. přiznal. Soud žalobnímu návrhu v tomto rozsahu vyhověl i co do příslušenství. Poněvadž se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal úrok z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 o.z. s tím, že s ohledem na žalobní návrh jej přiznal od datum avšak pro určení výše zákonného úroku z prodlení je rozhodné datum počátku prodlení, resp. splatnosti nájemného, které nastalo dříve, než datum, od něhož žalobce žádá úrok přiznat. Zároveň soud žalobci přiznal též 3x částku nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vztah mezi podnikateli.

18. Soud však nemohl vyhovět návrhu žalobce na zaplacení úhrady za užívání bytu za období od datum do datum, neboť jej neshledal oprávněným. Jak již bylo uvedeno, z dokazování vyplynulo, že žalovaný 1) byl připraven k předání bytu zpět žalobci dne datum, avšak ke zdržení s předáním došlo z důvodů na straně žalobce, neboť ten určil, že byt bude předán jeho zmocněnci, kterého však – po odstranění pochybností – označil až ve čtvrtek datum a zároveň ponechal na domluvě mezi zmocněncem a žalovaným 1) domluvu o konkrétním termínu, přičemž k předání došlo v pondělí datum. Jak z dokazování vyplynulo, žalobce určil způsob, kterým má být byt předán (tj. jeho zmocněnci), tím pak další způsoby možného předání vyloučil. Žalovaný 1) tak zcela v souladu s pokynem žalobce vyčkával na předání bytu zmocněnci žalobce, nadto nelze žalovanému 1) vytýkat jakoukoliv pasivitu či záměrné„ prodlužování doby užívání“, neboť právě žalovaný 1) žalobce denně žádal o upřesnění pokynů a umožnění předání bytu. Soud tak žalobu částečně zamítl výrokem III. co do nároku na zaplacení úhrady za užívání bytu v době od číslo – datum, tj. co do částky 38 160,50 Kč spolu s příslušenstvím. Na okraj pak soud podotýká, že z ničeho nevyplynulo, že by v předmětném období po ukončení smlouvy o podnájmu žalovaný 1) ještě předmětný byt užíval ke smluvenému účelu, tj. realizoval tam zisk. Nicméně pro tento případ si strany smlouvy sjednaly způsob vypořádání zisku po skončení smlouvy.

19. Dále žalobce uplatnil vůči žalovaným právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 200 000 Kč. Podle § 2048 odst. 1 o.z. platí, že„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. (…)“. Podle § 2051 o.z.„ Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. (…)“ 20. Pro posouzení nároku na zaplacení smluvní pokuty je třeba předně posoudit, zda došlo k porušení zajištěné smluvní povinnosti a zda byla smluvní pokuta řádně uplatněna vůči porušiteli. V této souvislosti soud považuje za podstatné zmínit, že je mu z úřední povinnosti známo, že bylo vedeno obdobné řízení vycházející z takřka totožných skutkových zjištění, v němž společnost právnická osoba, IČO: číslo uplatnila proti týmž žalovaným nárok z identické smlouvy, a to ve vztahu k podnájmu bytové jednotky číslo v téže budově. S ohledem na zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí zakotvenou v § 13 o.z. pak soud neshledává v této věci důvod, aby stejné skutkové okolnosti posuzoval anonymizováno způsobem; srov. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka a zejm. rozsudek název soudu z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.

21. Pokud jde o porušení v čl. 5 písm. b) smlouvy, soud dospěl k závěru, že povinnost provést každý den vyúčtování a toto odeslat pronajímateli včetně reportu vygenerovaného rezervačním systémem podnájemce vždy nejpozději do 22:00 hod. (čl. 5 písm. b/ věta první) je povinnost naprosto jasná, přičemž je současně zjevné, že druhá věta odst. 5.1 písm. b) smlouvy žádnou povinnost podnájemci nezakládá. Ani neuzavření zmiňovaného dodatku ke smlouvě nemohlo žalovaného 1) zbavit povinnosti provádět každodenní vyúčtování a odesílat je pronajímateli. Uvedený závěr platí tím spíše, že pod písm. c) téhož odstavce smlouvy je mj. uvedeno, že v případě jakýchkoli nejasností či pochybností je podnájemce povinen vyžádat si stanovisko pronajímatele. Pokud by tedy žalovaný 1) snad měl za to, že každodenní vyúčtování, jehož smysl a účel mu musel být zcela zjevný (nastavení podnájemného jako výsledně odvislého od skutečného využití bytu pro krátkodobá ubytování), nějak souvisí s chybějícími účetními standardy v obmyšleném písemném dodatku smlouvy, mohl a měl se na to žalobkyně„ optat“, což však neučinil. Soud tak dospěl k závěru, že uvedená povinnost byla žalovaným 1) porušena, když žalovaný ani netvrdil, že by ji v určité formě plnil. Ke stejnému závěru dospěl též název soudu v cit. rozsudku z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (srov. bod 24 odůvodnění), přičemž zdejší soud neshledal důvod se od takového posouzení odchýlit, neboť skutkové okolnosti byly totožné.

22. Pokud jde o porušení povinnosti stanovené v čl. 5) smlouvy, tj. převedení profilů na rezervačních portálech do 3 dnů od skončení smlouvy. V řízení bylo ze strany žalobce tvrzeno, že tyto přístupy do všech užívaných portálů nebyly převedeny včas. Žalovaní tvrdili, že veškeré přístupy, tj. do portálů webová adresa, anonymizováno„ a další“ byly převedeny (prostřednictvím právnická osoba) na anonymizována dvě slova ke kni datum, toto tvrzení se však žalovaným nepodařilo prokázat, byť byli soudem řádně procesně poučeni. Z výslechu svědků tato okolnost nevyplynula, když oba svědci vylučovali, že by právnická osoba anonymizováno apartmány provozovala, byť v této části byla jejich výpověď zpochybněna listinami založenými ve spise název soudu, avšak nebyla jednoznačně vyvrácena (z listin bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizováno prováděla správu apartmánů i na adrese ulice a číslo, avšak o které konkrétní jednotky se jednalo prokázáno nebylo). Oba svědci sice připustili, že o apartmánech na adrese ulice měli povědomí a snad i ve vztahu k nim poskytovali panu příjmení určitou součinnost, nicméně si již nevzpomněli na žádné podrobnosti stran předávání přístupu do rezervačních portálů. Stejně tak ze zprávy p. příjmení z datum, že na datum je nahlášen příjezd hostů do apartmánu ulice, nelze mít za prokázané, že žalobce měl k tomuto datu převedeny přístupy do všech rezervačních portálů. Nadto je třeba poznamenat, že žalovaní se ve své argumentaci soustředili zejména na portál webová adresa, avšak smluvní pokutou bylo zajištěno předání přístupů do všech portálů, vč. anonymizováno či webová adresa. Žalovaní tak neunesli své břemeno důkazní k tvrzení, že převedli všechny přístupy, a to právě nejpozději ke dni datum, což by s ohledem na skutkové okolnosti stran poskytování součinnosti žalobce při předávání bytové jednotky bylo ještě v zachované lhůtě.

23. Soud tak dospěl k závěru, že obě utvrzované povinnosti žalovaným 1) porušeny byly. Za této situace je třeba se zabývat návrhem žalovaných na moderaci smluvní pokuty za porušení čl. 5 písm. e) smlouvy. K výkladu cit. § 2051 o.z. se rozsáhle vyjádřil velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu v rozsudku z datum, který uzavřel: „ Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o.z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o.z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Není-li zřejmé, jakým způsobem a za jakých okolností porušení smluvní povinnosti nastalo a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, nelze zodpovědět otázku, zda nárok ze smluvní pokuty je in concreto nepřiměřený. Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele ospravedlnitelný.“ 24. Dále pak z cit. rozsudku jednoznačně plyne, že oprávněnému ze smluvní pokuty, tj. zde žalobci, pro úspěch ve věci postačí prokázat sjednání smluvní pokuty a porušení zajištěné povinnosti. Oproti tomu ten, kdo navrhuje moderaci smluvní pokuty, tj. zde žalovaní, musí v řízení tvrdit a prokázat veškeré rozhodné skutečnosti pro snížení smluvní pokuty. Zároveň je třeba vycházet z toho, že moderace smluvní pokuty je institutem velmi mimořádné povahy, kterým má soud do vztahů mezi účastníky zasahovat pouze v ospravedlnitelných případech, kdy o nepřiměřenosti smluvní pokuty nepanují pochybnosti.

25. V posuzovaném případě soud předně zdůrazňuje, že smlouva o podnájmu s konkrétním obsahem byla uzavřena mezi podnikateli při výkonu jejich podnikatelské činnosti, kterou jejím prostřednictvím obě strany smlouvy přímo naplňovaly. Ze zásady smluvní autonomie pak plyne též odpovědnost obou smluvních stran za obsah sjednané smlouvy, tedy obě smluvní strany si musely být dobře vědomy obsahu převzatých povinností a důsledků plynoucích z případných porušení. Už to samo o sobě soud vedlo k velké obezřetnosti při posuzování návrhu na moderaci smluvní pokuty.

26. Soud dospěl k závěru, že povinnost k převodu profilů v případě skončení nájmu, měla jednoznačně směřovat k tomu, aby žalobce mohl začít takřka bezodkladně využívat nebytový prostor ke stejnému účelu jako před ním žalovaný 1). Zároveň je zřejmé, že se tak mělo dít právě prostřednictvím zmíněných rezervačních portálů. Smluvní pokuta tak měla preventivní charakter směřující k zajištění budoucích příjmů žalobce jako jednoznačně primárního účelu jeho vlastnického práva k předmětnému nebytovému prostoru. Zároveň mu pak měla případně i pokrýt škodu, která by mu mohla vzniknout nemožností apartmán pronajímat právě pro nemožnost přístupu do rezervačních portálů, v tomto ohledu pak měla smluvní pokuta též funkci paušalizační. Byť nebylo v řízení tvrzeno, že by žalobci nějaká škoda vznikla, vzhledem k zájmům žalobce, které měly být zajištěny právě plněním smluvních povinností žalovaným, nelze mít smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč za zjevně nepřiměřenou. Argumentace žalovaných s odkazem na poplatek, který si smluvní strany smluvily pro převedení profilu na webová adresa ze společnosti právnická osoba na žalovaného 1) při uzavření smlouvy, je zcela lichá, neboť opomíjí preventivní i paušalizační funkci sjednané smluvní pokuty.

27. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení obou smluvních pokut je důvodný a že není důvod pro snížení smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o.z. Ze všech uvedeného důvodů soud žalobě vyhověl i v nároku na zaplacení částky 400 000 Kč představujících smluvní pokutu. Zároveň i ve vztahu k tomuto nároku soud přiznal též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení (počátek prodlení je odůvodněn lhůtou stanovenou žalobcem k dobrovolnému splnění v předžalobní výzvě) a příslušenství v podobě náhrady nákladů za uplatnění pohledávky.

28. Na okraj pak soud doplňuje, že žalovaní v řízení navrhli v souladu s pravidly koncentrace řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. pouze moderaci smluvní pokuty za porušení čl. 5 e) smlouvy. Tento návrh učinili v podání z datum jednoznačně pouze ve vztahu k této povinnosti. Ve vztahu k druhé smluvní pokutě nebyla moderace navržena před koncentrací řízení, k tvrzením prvně uplatněným až při jednání dne datum, nemohl k nim soud s ohledem na § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlížet.

29. S ohledem na ručitelské prohlášení žalovaných 2) a 3), které je obsaženo v čl. IX. smlouvy o podnájmu, soud uložil povinnost k zaplacení podnájemného též žalovaným 2) a 3) spolu s žalovaným 1), přičemž povaha vztahu mezi žalovanými plynoucího z ručení je vyjádřena ve výroku II. ukládajícím povinnost k plnění. Pro úplnost pak soud dodává, že za výzvu k plnění dlužníku považuje odstoupení od smlouvy o podnájmu a ve vztahu k ručitelům, tj. žalovaným 2) a 3) je pak za výzvu k plnění ve smyslu § 2021 odst. 1 o.z. sama žaloba, která byla ze strany soudu doručena žalovaným 2) a 3) soudem.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 96 939 Kč, přičemž tato částka představuje 65 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,5 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 17,5 %). Do tohoto poměru není zahrnuto částečné zastavení řízení výrokem I. tohoto rozsudku, které, byť jej v procesním smyslu zavinil žalobce, bylo odůvodněno částečným plněním ze strany žalovaných po podání žaloby.

1. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 29 278 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 731 922,71 Kč sestávající z částky 11 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 641 991,71 Kč sestávající z částky 10 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. d) a g) a. t. (písemné vyjádření po poučení soudem z datum, účast u jednání dne datum, datum a datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud přiznal náhradu celkem 2 924 Kč za cestovné v částce 700 Kč za cestu dne datum, v částce 718 Kč za cestu dne datum, v částce 718 Kč za cestu datum a v částce 788 Kč za cestu datum podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání celkem 56 × 30 minut v částce 5 600 Kč podle § 14 a. t. (celkem 2 cesty ze sídla zástupce k jednání soudu v délce 2x 4 hodiny – dle jízdenek trvá 1 cesta 3h a 15minut + 45 minut na dopravu na a z nádraží a dále 2x 3 hodiny – dle jízdenek cesta trvala 2h a 40 minut) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 96 640 Kč ve výši 20 294,4 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobce činila částku 149 136,40 Kč, z ní pak soud přiznal poměrnou část, tj. 96 939 Kč.

31. Žalovaní jsou povinni náhradu nákladů řízení zaplatit ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Žalovaní jsou pak k náhradě nákladů řízení povinni společně a nerozdílně, neboť byli účastníky řízení na téže straně a tvořili nerozlučné procesní společenství.

32. O lhůtě k plnění ve vztahu k předmětu řízení i k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.