14 C 429/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa , číslo obec a číslo o zaplacení 44 002 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 44 002 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 002 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mu dne 7. 8. 2018 vyplatila uvedenou částku jako pojistné plnění z havarijního pojištění, neboť jí žalovaný oznámil, že dne 1. 8. 2018 kolem 20.15 hodin řídil vozidlo [tovární značka] [typ] [anonymizováno], [registrační značka], a při parkování v [obec] [část obce] poškodil jeho pravé přední a zadní dveře o sloup. Ohledání poškozeného vozidla bylo provedeno mobilním technikem dne 3. 8. 2018. Následně však žalobkyně provedla interní podrobné šetření předmětné události a z odborného vyjádření ze dne 25. 11. 2019 vyplynulo, že k danému poškození vozidla nemohlo dojít v průběhu nehodového děje oznámeného žalovaným, jelikož vozidlo by vzhledem k plošnému kontaktu s betonovým sloupem mělo mít poškozený i vystupující práh, avšak ten ve skutečnosti poškozen nebyl. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k vrácení předmětné částky dne 7. 1. 2020 a dne 10. 1. 2020 a dále prostřednictvím svého zástupce dne 31. 5. 2021 se sedmidenní lhůtou k plnění, přičemž s poslední z uvedených výzev se žalovaný mohl seznámit nejpozději dne 1. 6. 2021. Žalovaný přes uvedené výzvy nezaplatil žalobkyni ničeho.

2. Žalovaný namítl promlčení žalobou uplatněného práva. Dále namítl, že mu právo na vyplacení pojistného plnění vzniklo, jelikož mu jej žalobkyně sama vyplatila po dokončení likvidace pojistné události.

3. Soud věc projednal při jednání dne 20. 1. 2022 a při jednání dne 24. 3. 2022, kdy provedl dokazování a rozhodl ve věci samé.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že spolu uzavřeli pojistnou smlouvu o havarijním pojištění vozidla [číslo] že dne 1. 8. 2018 vznikla škoda, jež byla i nahlášena, dne 3. 8. 2018 bylo vozidlo ohledáno technikem žalobkyně a dne 7. 8. 2018 bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 44 002 Kč.

5. Dále z písemnosti označené jako oznámení škodné události z havarijního pojištění soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobkyni, že dne 1. 8. 2018 ve 20.15 hodin při vyparkovávání vozidla [tovární značka] [typ] [anonymizováno], [registrační značka], na veřejné komunikaci v [část obce] poškodil jeho pravé dveře o sloup. Ze zápisu o poškození motorového vozidla soud zjistil, že dne 3. 8. 2018 provedl mobilní technik prohlídku poškozeného vozidla [tovární značka], [registrační značka]. Z potvrzení o registraci škodné události z havarijního pojištění ze dne 6. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně přijala hlášení škodné události z pojistné smlouvy [číslo] evidovala ji pod [číslo]. Dále pak z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 8. 2018 sdělila žalovanému výsledky šetření pojistné události [číslo] na základě provedeného šetření stanovila pojistné plnění na částku 44 002 Kč, kterou mu vyplatila.

6. Z výzvy k vrácení pojistného plnění soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dopis datovaný 10. 1. 2020 adresovaný žalovanému, v němž jej požádala o vrácení neoprávněného plnění ve výši 44 002 Kč do 31. 1. 2020. Dále soud z dopisu označeného jako vrácení pojistného plnění zjistil, že žalobkyně vyhotovila dopis datovaný 7. 2. 2020 adresovaný žalovanému, v němž jej požádala o vrácení neoprávněného plnění ve výši 44 002 Kč do 29. 2. 2020.

7. Z odborného vyjádření [číslo] soud zjistil, že poškození vozidla [tovární značka], [registrační značka], mělo charakter střetu s překážkou odlišnou od betonového sloupu, neboť poškození bočnic vozidla bylo vrypové a ostře ohraničené, navíc nebyl poškozen vystupující práh vozidla, jenž by při otěru vozidla o sloup měl být poškozen. Odborné vyjádření bylo vyhotoveno znalcem dne 25. 11. 2019.

8. Z předžalobní výzvy k plnění včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zástupce odeslala žalovanému dne 31. 5. 2021 dopis na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Dopisem jej vyzvala k zaplacení částky 44 002 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení do 7 dnů od doručení dopisu. Zásilka byla dne 1. 6. 2021 odeslána zpět, neboť žalovaný byl na uvedené adrese neznámý.

9. Konečně z dopisu označeného jako odvolání datovaného 24. 1. 2020 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný tímto dopisem odeslaným dne 28. 1. 2020 požádal žalobkyni o předložení pokladů ke změně jejího dřívějšího odborného šetření při likvidaci pojistné události.

10. Jiné navržené důkazy soud neprováděl, jelikož je měl za nadbytečné, neboť z provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový stav významný pro rozhodnutí věci. Jednalo se zejména o kalkulaci nákladů na opravu, jež nebyly předmětem sporu. Dále se jednalo o fotodokumentaci vozidla, jež byla vzhledem k odbornému vyjádření již nadbytečná. A také se jednalo o zpracování znaleckého posudku k otázce, zda ke škodě mohlo dojít nehodovým dějem tvrzeným žalovaným, neboť tato otázka byla zodpovězena již odborným vyjádřením, jehož obsah nikdo nezpochybňoval.

11. Na základě zjištění z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o havarijním pojištění. Žalovaný oznámil žalobkyni, že při řízení svého vozidla poškodil jeho pravé dveře o sloup. Technik žalobkyně provedl prohlídku vozidla. Žalobkyně dne 7. 8. 2018 sdělila výsledky šetření uvedené škodné události žalovanému a vyplatila mu částku 44 002 Kč. Dne 25. 11. 2019 znalec vyhotovil odborné vyjádření, podle něhož nemohlo dojít k poškození vozidla způsobem, který oznámil žalovaný. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 44 002 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení dopisu, a to dopisem odeslaným na adresu žalovaného, jenž byl dne 1. 6. 2021 odeslán zpět.

12. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (p) ojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 13. Podle § 2796 odst. 1 části věty první před středníkem o. z.,„ (n) astane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění“.

14. Podle § 2797 odst. 1 věty první a části věty druhé před středníkem o. z.„ (p) ojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění“. Podle § 2797 odst. 2 o. z.,„ (o) bsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně.“ 15. Podle § 2798 odst. 2 o. z.,„ (n) elze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít.“ A podle § 2799 o. z.,„ (z) působila-li úmyslně pojistnou událost buď osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, anebo z jejího podnětu osoba třetí, vzniká právo na pojistné plnění jen tehdy, bylo-li to výslovně ujednáno, anebo stanoví-li tak tento nebo jiný zákon.“ 16. Pro právní posouzení věci je významné, že podle § 2796 odst. 1 o. z. byl sice žalovaný při oznámení události, s níž spojoval požadavek na pojistné plnění, povinen podat žalobkyni pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události. Avšak následkem porušení této povinnosti by podle § 2797 odst. 2 o. z. bylo pouze právo žalobkyně na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž jí byly žalovaným vědomě sděleny nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události nebo o nichž jí byly žalovaným vědomě údaje zamlčeny.

17. Na rozdíl od dřívější úpravy v zákoně 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, již pojistitel nemá bez dalšího právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, pokud oprávněná osoba při oznámení události, s níž spojuje požadavek na pojistné plnění, uvede vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li v něm vědomě údaje týkající se této události. Toto právo bylo pojistiteli v nové úpravě zachováno jen u povinného pojištění podle § 2780 o. z.; o povinné pojištění se však v posuzovaném případě nejedná.

18. Pokud tedy není vysvětlení o události, s níž se spojuje právo na pojistné plnění, zcela pravdivé, může přesto oprávněné osobě vzniknout právo na pojistné plnění, byť třeba v menším rozsahu, pokud událost, která skutečně nastala, byla kryta pojištěním. Výjimkou by bylo úmyslné způsobení pojistné události podle § 2799 o. z., což však v řízení nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno.

19. Žalobkyně v řízení přes výzvu soudu podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ani netvrdila, natož že by prokázala, že ke vzniku škody na vozidle došlo způsobem, který není kryt pojištěním, tedy že předmětná škodní událost nebyla pojistnou událostí podle § 2758 odst. 1 o. z.

20. Konečně lze dodat, že i kdyby stávající právní úprava opravňovala žalobkyni k odmítnutí pojistného plnění jen pro nepravdivé sdělení oprávněné osoby o události, s níž tato osoba spojuje požadavek na pojistné plnění, v předmětném případě by tak již žalobkyně učinit nemohla poté, co ukončila šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu své povinnosti plnit. Takové šetření je podle § 2797 odst. 1 části věty druhé před středníkem o. z. skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na plnění. Zároveň je ukončení šetření předpokladem pro poskytnutí pojistného plnění. Jestliže tedy žalobkyně dne 7. 8. 2018 sdělila žalovanému výsledky šetření a poskytla mu pojistné plnění, bylo k uvedenému dni šetření skončeno a žalobkyně nemohla později pojistné plnění zcela odmítnout. Nadále byla oprávněna pouze tvrdit a prokázat, že událost, jejíž šetření dříve ukončila, nebyla zcela či zčásti kryta pojištěním, a požadovat vrácení odpovídající části pojistného plnění. Ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2576/2012, v jehož odůvodnění uvedl:„ Jestliže pojistitel po provedeném šetření pojistné události rozhodne o vyplacení pojistného plnění, nemůže již toto pojistné plnění odmítnout.“ 21. Pro úplnost soud dodává, že v žádném případě nelze přijmout za důvodnou argumentaci žalobkyně, podle níž je v obchodní praxi zájem na ukončení šetření pojistné události v co nejkratším čase, přičemž následně může pojistitel nechat zpracovat odborné vyjádření a na základě jeho výsledků pojistné plnění bez dalšího zpětně odmítnout, respektive požadovat jeho vrácení. Pakliže žalobkyně v rámci své obchodní strategie provádí šetření pojistných událostí s největším důrazem na rychlost nikoliv též odbornost, musí si být vědoma rizik spojených s takovým svým (snad až nepečlivým) postupem. Skončení šetření pojistné události nelze vnímat lehkovážně a nepřičítat mu žádné právní důsledky. Zákon předpokládá, že pojistitel provede šetření pojistné události v jeho úplnosti a pro případ nutnosti delšího šetření zakotvuje institut zálohy na pojistné plnění podle § 2798 odst. 2 o. z. Jestliže se žalobkyně dobrovolně rozhodla ukončit šetření pojistné události a poskytnout rovnou celé pojistné plnění, ačkoliv měla pochybnosti o skutečném průběhu škodné události, činila tak na vlastní riziko a bez možnosti dodatečně svou povinnost k pojistnému plnění zcela odvolat jen pouhým konstatováním, že škodná událost musela nastat jiným způsobem.

22. Žalobkyni tedy tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že škoda na vozidle byla způsobena událostí nekrytou pojištěním. Tato břemena žalobkyně přes výzvu soudu neunesla a z tohoto důvodu soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

23. Nadto soud nemohl přehlédnout ani námitku promlčení vznesenou žalovaným podle § 610 odst. 1 věty první o. z., kterou by se musel v případě prokázání existence nároku zabývat. Žalobkyně ve smyslu § 619 a 621 o. z. měla a mohla vědět, že došlo k bezdůvodnému obohacení, již ke dni poskytnutí pojistného plnění, jelikož žalobkyně měla ukončit šetření ke zjištění existence a rozsahu její povinnosti plnit ještě před poskytnutím plnění a v případě nemožnosti dokončit šetření do 3 měsíců měla postupovat podle § 2798 o. z., jak je podrobněji popsáno výše K výplatě pojistného plnění došlo dne 7. 8. 2018, právo na vydání případného bezdůvodného obohacení se tak promlčelo podle § 609 vety první o. z. marným uplynutím lhůty 3 let podle § 629 odst. 1 o. z. od tohoto data, přičemž žaloba byla podána až dne 2. 9. 2021. Námitka promlčení proto byla vznesena důvodně.

24. Soud tak uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, žalovaný oznámil žalobkyni, že došlo k události, s níž spojoval svůj požadavek na výplatu pojistného plnění, žalobkyně ukončila šetření ke zjištění existence a rozsahu své povinnosti plnit, když výsledky šetření sdělila žalovanému, a poskytla žalovanému pojistné plnění. Nebylo prokázáno, že událost, s níž žalovaný spojoval požadavek na výplatu pojistného plnění, nebyla pojistnou událostí. I kdyby však tato skutečnost prokázána byla, právo žalobkyně na vydání takto vzniklého bezdůvodného obohacení se již promlčeno. Žaloba tudíž nebyla podána důvodně a soudu nezbylo než ji v celém rozsahu zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 12 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 44 002 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 11. 2021, z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 1. 2022 a z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 3. 2022 včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Za vyjádření ze dne 14. 3. 2022 soud náhradu nákladů žalovanému nepřiznal, jelikož uvedené vyjádření žalovaný nečinil na výzvu soudu ani v něm neuvedl žádné skutečnosti významné pro posouzení věci, nejednalo se proto o náklad vynaložený k účelnému bránění práva 26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

27. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného.