14 C 430/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky ve výši 6 605 018 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 6 605 018 Kč spolu s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 424 347 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se po žalovaném žalobou z [datum] domáhal zaplacení částky 6 605 018 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení. Konkrétně pro svůj nárok argumentoval tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí (dále jen„ DUR“) a tzv. inženýring v rámci řízení o vydání územního rozhodnutí pro pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] – [část obce], ve vlastnictví žalobce. Dne [datum] vydal příslušný stavební úřad územní rozhodnutí č.j. [spisová značka] [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] (dále jen„ územní rozhodnutí“). Žalobce posléze předmětné pozemky prodal společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo též„ kupující“) s tím, že garantoval kupujícímu též řádnost vydaného územního rozhodnutí a předcházející projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí. Avšak [anonymizováno] dne [datum] žalobci předložila soupis vad a nedostatků, kterými DUR trpí. Jednalo se o zásadní rozpory zpracované DUR a vydaného územního rozhodnutí; uvedené vady žalobce konkrétně popsal v žalobě, soud na ně pro stručnost odkazuje (čl. 3 spisu); v obecnosti měly vady spočívat v tom, že DUR neodpovídá stanoviskům dotčených orgánů státní správy, přičemž tento stav musel být určitým způsobem překlenován v rámci stavebního řízení. Žalovaný pak při předání díla na uvedené vady, rozpory a nedostatky neupozornil. Podle tvrzení žalobce se jednalo o zásadní vady DUR, které by bylo možno odstranit pouze přepracováním DUR a následným novým otevřením územního řízení, což by znamenalo zásadní časové zdržení, a jednalo by se o zcela neekonomický postup. Žalobce uvedl, že v případě projektové dokumentace se jednalo o vady skryté, které se projevily až poté, co žalobce již nebyl vlastníkem ani předmětnými pozemků a tedy ani osobou oprávněnou z územního rozhodnutí; nemohl tedy vůči žalovanému uplatňovat práva z vadného plnění, nicméně žalobce žalovanému vady vytkl na společném jednání mezi účastníky řízení a [právnická osoba] v březnu 2019, kde měl žalovaný též existenci vad uznat.

2. Žalobcem uplatněná částka pak představuje vícenáklady, které musely být [právnická osoba] vynaloženy na odstranění vad DUR ve fázi řízení o vydání stavebního povolení, a to v částce celkem 789 950 Kč (žalobce označil jednotlivé dodavatele). Dále žalobce požaduje náhradu škody, kterou představují„ úroky“ v částce 5 815 068 Kč. Tato částka představuje úrok ve výši 6 % p.a. z jistiny ve výši 125 000 000 Kč za období od [datum] do [datum], jde o úrok, který musel kupující zaplatit„ navíc“ kvůli zdržení způsobenému vadami DUR. V předmětném období, tj. [datum] do [datum] měl kupující, dle žalobních tvrzení, odstraňovat zjištěné vady a právě o tuto dobu trvalo stavební řízení (tj. řízení o povolení stavby) déle, než mělo. Podle žalobce tedy celá žalovaná částka představuje škodu, která žalobci vznikla v důsledku nikoliv vad díla provedeného žalovaným, který nadto žalobce na vady žádným způsobem neupozornil. Žalobce takto vyčíslenou škodu uhradil [právnická osoba] na základě uzavřené dohody o narovnání. Odpovědnost žalovaného za škodu plyne podle žalobce z porušení jeho zákonné povinnosti postupovat s náležitou odbornou péčí.

3. Žalovaný uplatněný nárok v úplnosti odmítl. Předně uvedl, že žalobce mu nikdy řádně nevytkl vady provedeného díla, tedy podle jeho mínění soud žalobci neměl přiznat ve smyslu § 2618 o.z., i pokud by se pak jednalo o vady skryté, nebyly oznámeny bez zbytečného odkladu, kdy je žalobce zjistil. Doplnil též, že žalobce, resp. jeho jednatel se od samého počátku aktivně účastnil provádění díla žalovaným, zejm. se účastnil jednání s dotčenými orgány i stavebním úřadem ve fázi územního řízení, o všech údajných vadách a rozporech byl tedy od počátku informován. Namísto uplatnění vad u žalovaného se žalobce rozhodl pro jejich odstranění prostřednictvím třetích osob, žalobce tak ztratil práva z vadného plnění. Žalobce tak nemá ani nárok na práva z odpovědnosti za vady. Dále uvedl, že žalobcem tvrzené vady DUR nemají žádnou spojitost s vadami, které vytkl stavební úřad [právnická osoba], přičemž stavební řízení bylo zahájeno až [datum]. Žalovaný zpochybnil existenci příčinné souvislosti mezi tvrzenými vadami DUR a vznikem škody, kterou uhradil žalobce [právnická osoba] v rámci dohody o narovnání. Poukázal též na to, že prohlášení, jímž se žalobce kupujícímu zaručil za stav územního rozhodnutí, nebylo podle jeho mínění porušeno; tj. zejm. nedošlo ke zrušení či zpochybnění územního rozhodnutí. Po celou dobu řízení žalovaný upozorňoval na nedostatky v tvrzeních žalobce.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na [datum], při kterém s účastníky věc neformálně, avšak podrobně probral, přičemž upozornil žalobce i na nutnost doplnění žalobních tvrzení i jejich rozsah. Při tomto jednání však soud – k shodnému návrhu obou účastníků - nezahájil samotné projednání věci, neboť účastníci se rozhodli pokusit nalézt smírné řešení věci. Zároveň soud upozornil účastníky, zejm. žalobce, aby svá tvrzení případně poskytli soudu v písemné podobě, aby se s nimi mohl soud a druhý účastník řádně seznámit před jednáním ve věci; upozornil též, že lhůta k doplnění tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř. bude poskytnuta jen velmi výjimečně. Žalobce na takto (z procesního hlediska neformálně stanovenou) lhůtu nereflektoval a soudu poskytl pouze povšechné vyjádření ve věci z [datum], v němž podal obecný rozbor právní úpravy odpovědnosti za škodu v případech děl spočívajících v projektové činnosti.

5. Následně soud přistoupil při jednání dne [datum] k zahájení projednávání věci, přičemž žalobce obsáhle poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s..ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a též důkazní návrhy. K dokazování soud – s ohledem na zdravotní stav právního zástupce žalobce – přistoupil při jednání dne [datum]. Soud zároveň vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení, a to že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo a že žalovaný na vypracoval DUR a na jejím základě bylo vydáno územní rozhodnutí dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum].

6. Ze smlouvy o dílo z [datum] soud zjistil, že jejím předmětem bylo vypracování díla - projektové dokumentace – studie, dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace pro stavební povolení a projednání dokumentace s úřady a dotčenými subjekty (čl. 2 a 3 smlouvy). Dle shodného tvrzení účastníků vypracování dokumentace pro stavební povolení nebylo požadováno a následně provedeno. Cena díla byla stanovena v částce 47 000 Kč za vypracování studie, 92 000 Kč za vypracování DUR a inženýring v částce 15 000 Kč (studie – zajištění potřebných podkladů a informací) a 45 000 Kč (projednání DUR); srov. čl. 5 smlouvy. Dle čl. 7 se zhotovitel zavázal, že dílo bude provedené v souladu s právními předpisy; objednateli pak z odpovědnosti za vady náleží právo na bezplatné odstranění vad a právo na odstoupení od smlouvy, pokud vady či nedodělky znemožňují užití díla (čl. 7).

7. Ze složky e-mailové komunikace předložené žalovaným (označené číslicí 1 přílohové obálky žalovaného) soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] probíhala mezi účastníky častá e-mailová komunikace stran postupu v řízení o vydání územního rozhodnutí. Ing. [příjmení] (pověřená osoba u žalovaného) detailně informovala jednatele žalovaného o postupu v řízení, o získávání jednotlivých stanovisek dotčených orgánů státní správy či vyjádření správců sítí (např. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), žalovaný se procesu aktivně účastnil, a to vč. jednání na úřadech či jiných místech a požadoval konkrétní doklady, sám byl v kontaktu s některými dodavateli či úřady atd. (např. e-mail [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]) Žalovaný opakovaně žalobce ujišťoval, že vše řeší s maximální péčí a rychlostí (např. [číslo], [číslo]). V rámci zajišťování inženýringu proběhla mnohá jednání s dotčenými orgány a správci sítí, kterých se účastnil též jednatel žalobce, na jednáních se řešila konkrétní odborná řešení území (srov. záznam z jednání z [datum], záznam z jednání na stavebním úřadu z [datum], záznam z jednání PVS ze dne [datum] a dne [datum]). Z Dokladové části DUR soud zjistil, že tato obsahuje přehled stanovisek a vyjádření příslušných dotčených orgánů státní správy a dalších subjektů, jednotlivá stanoviska jsou označena a popsána, přičemž je uveden i příp. způsob zohlednění obsahu stanovisek v DUR (viz např. str. 2 stanovisko ÚMČ [obec a číslo], str. 7 – [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]), v případě rozporu dvou stanovisek bylo toto taktéž uvedeno (např. str. 6 dole).

8. Z kupní smlouvy z [datum] soud zjistil, že jí žalobce [právnická osoba] prodal předmětné pozemky, vč. zajištění územního rozhodnutí, a to za kupní cenu 117 370 000 Kč, vč. DPH (čl. III. kupní smlouvy). V bodě IV.1.xvii žalobce prohlásil a zaručil, že„ územní rozhodnutí z [datum] je (i) pravomocné a konečné, (ii) po nabytí právní moci vůči němu nebyly ze strany jakékoliv třetí osoby vzneseny žádné námitky, nebylo žádným způsobem třetí osobou zpochybněno ani napadeno, (iii) dle nejlepšího vědomí prodávajícího nehrozí zpochybnění či napadení či změna územního rozhodnutí ani v budoucnu z důvodů minulých kroků a postupu prodávajícího při procesu k jeho získání.“ Z dohody o mimosoudním vypořádání z [datum] soud zjistil, že jí byla narovnána sporná práva mezi žalobcem a [právnická osoba] plynoucí z nedostatků a vad, kterými trpěla projektová dokumentace pro územní rozhodnutí ve spojení s územním rozhodnutím. Kupující vynaložil náklady na odstranění popsaných vad, přičemž ty byly popsány zcela shodně jako v žalobě, a dále mu vznikly náklady související s prodlením. Strany dohody se dohodly, že žalobce na vyrovnání sporných nároků uhradí částku 6 605 018 Kč. Přílohou uvedené dohody byl mj. podrobný popis vad, tabulka„ kalkulace zpoždění projektu“, smlouvy o zápůjčce k financování kupní ceny [právnická osoba] (3x). Dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 6 605 018 Kč, přičemž popsal skutkový děj a vzniklou škodu způsobem totožným jako v žalobě (předžalobní upomínka ze dne [datum], vč. kopie podacího lístku). Žalovaný uplatněný nárok zcela odmítl s tím, že uvedl, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy o dílo beze zbytku splnil (odpověď na předžalobní výzvu ze dne [datum]).

9. Dále soud zjistil, že jednotliví dodavatelé fakturovali [právnická osoba] za„ vícenpráce na projektu pozemky [anonymizována dvě slova], které vznikly z důvodu chyb v dokumentaci k územnímu rozhodnutí“ částky 78 650 Kč (faktura [příjmení] [právnická osoba]), 27 769,50 Kč (faktura RK Ing. [jméno] [příjmení], Projektová a inženýrská kancelář), 94 380 Kč (faktura [titul] [jméno] [příjmení]) a 755 040 Kč (faktura [právnická osoba]). Uvedené částky byly dodavatelům ze strany [právnická osoba] uhrazeny bankovním převodem dne [datum]; srov. složka faktur založená žalobcem pod písmenem J přílohové obálky žalobce.

10. Z e-mailové komunikace označené [číslo] příloh žalobce soud zjistil, že dne [datum] se Ing. [jméno] [příjmení], senior project manager [právnická osoba] obrátila na žalovaného s žádostí o schůzku, neboť v projektové dokumentaci DUR byly zjištěny nedostatky a vady, které byly konkrétně popsány. Dne [datum] se Ing. [příjmení] obrátila na žalobce a informovala jej, že v rámci zpracovávání dokumentace pro stavební povolení byly zjištěny nedostatky DUR. Dále sdělila, že v celé záležitosti se obrátila též na žalovaného. E-mailem z [datum] poté žalovaný (jednatel Ing. [příjmení]) sdělil žalobci, že problémy ohledně DUR bude žalovaný řešit především s žalobcem jako svým smluvním partnerem. Upozornil na nedostatek informací postupu, který následoval po získání územního rozhodnutí, a též upozornil, že je na údajné nedostatky upozorňován až po 13 měsících od vydání územního rozhodnutí (e-mail [číslo]). Dne [datum] se uskutečnilo jednání, kterého se účastnil jednatel žalobce, jeho právní zástupce, jednatel žalovaného, P. [příjmení], J. [příjmení], J. [příjmení] a K. [příjmení]; na jednání byly shrnuty zjištěné rozpory DUR, které byly popsány v e-mailu z [datum], žalobce a žalovaný byli vyzváni ke spolupráci na odstranění chyb a rozporů a zároveň byli upozorněni, že [právnická osoba] vzniká škoda (zápis ze společného jednání žalobce, žalovaného a [anonymizováno] ze dne [datum]).

11. E-mailem z [datum] žalobce žalovaného vyzval k vyjádření k jednotlivým tvrzeným nedostatkům a vadám DUR a územního rozhodnutí, přičemž uvedl, že kupující nedávno obdržel stavební povolení, nyní tedy míní řešit záležitosti týkající se vad DUR. Žalovaný v odpovědi z [datum] odmítl stanovenou lhůtu k vyjádření, vyjádření bude moci poskytnout po dovolené a po konzultaci s právním zástupcem, což vzal žalobce na vědomí (e-mail [číslo]). Dne [datum] žalovaný e-mailem žádal poskytnout podklady, aby se mohl v celé věci vyjádřit (e-mail [číslo]). Dne [datum] žalobce urgoval u žalovaného písemné vyjádření k věci (e-mail [číslo]). Žalovaný reagoval dne [datum] s tím, že vady odmítl. Uvedl, že veškeré namítané rozpory byly vyřešeny v průběhu územního řízení, stavební úřad v řízení posoudil předloženou DUR a případné rozpory mezi stanovisky vyřešil ve vydaném územním rozhodnutí. Územní rozhodnutí je pravomocné a dosud nebylo změněno, tudíž žalovaný považoval veškeré nároky za bezpředmětné (srov. e-mail [číslo] vč. přílohy označené KT ING odpověď [anonymizováno] 2020).

12. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky řízení byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, jejíž rozhodný obsah je popsán v bodě 6 shora. V průběhu provádění díla, zejm. v procesu inženýringu se jednatel žalobce celého procesu aktivně účastnil a byl přítomen u mnohých jednání, na nichž se řešily požadavky jednotlivých subjektů, nacházela se přijatelná řešení a výsledky jednání byly postupně do DUR zapracovávány (podrobně viz bod 7 shora); jednotlivá závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření byla shrnuta v části E – dokladové části DUR, s níž byl žalobce seznámen a která byla součástí návrhu na vydání územního rozhodnutí. Ve správním řízení stavební úřad vydal územní rozhodnutí dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce následně kupní smlouvou z [datum] převedl vlastnictví k předmětným pozemkům na [právnická osoba] a zaručil se kupujícímu, že předmětné územní rozhodnutí nebylo – ve zkratce řešeno - napadeno a nehrozí jeho změna (viz bod 8 shora). Kupující se však počátkem března 2019 obrátil na žalovaného a posléze i na žalobce s tím, že zjistil nesoulad mezi DUR a vydaným územním rozhodnutím, přičemž konkrétní vady je třeba řešit, následně též vyzval oba účastníky řízení k součinnosti a upozornil je, že kupujícímu vznikají škody (viz e-mailová komunikace, zápis ze společné schůzky z [datum]). Dále má soud za prokázané, že [právnická osoba] uhradila celkem částku 789 950 Kč svým dodavatelům za jimi popsané práce (srov. bod 9 shora). Konečně bylo prokázáno, že žalobce a [právnická osoba] urovnali svá sporná práva Dohodou o mimosoudním vyrovnání, na jejímž základě žalobce zaplatil kupujícímu částku celkem 6 605 018 Kč a jak strany dohody dospěly právě k takové částce (srov. bod 9 shora).

13. Soud v řízení pak již další dokazování neprováděl, neboť takto učiněný skutkový závěr považoval za dostatečný k posouzení uplatněného nároku. Další dokazování by tak bylo nadbytečné.

14. Z hlediska hmotného práva jsou pro posouzení věci rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Ve smyslu hmotného práva byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 o.z. a násl. Pokud jde o úpravu nároků z vad díla, ty jsou upraveny v § 2615 o.z. a též v § 2099 o.z.. Podle cit. úpravy je třeba zdůraznit, že„ Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.“ (§ 2618 o.z.), popř. jedná-li se o skrytou vadu projektové dokumentace stavby„ nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas.“ (§ 2629 odst. 1 o.z.). Soud musel přihlédnout též k úpravě obsažené v § 1925 o.z., podle něhož platí, že„ Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.“ 15. S ohledem na cit. § 1925 o.z. se soud nejprve musel zabývat tím, zda lze žalobní nároky posoudit z hlediska právní úpravy nároků z vad díla. Takovému posouzení by podléhala žalobní tvrzení vztahující se k uplatněným„ vícenákladům“, tj. tvrzení, že žalovaný neprovedl dílo řádně, neboť obsahovalo vady specifikované v žalobě, a žalobci, resp. [právnická osoba] vznikly náklady vynaložené na odstranění těchto vad. Soud však dokazováním vyvrátil tvrzení žalobce, že žalovanému vytkl vady díla v e-mailu z [datum], neboť se jednalo o e-mail zaslaný žalovanému ing. [příjmení] ze [právnická osoba]. Stejně tak nebylo zjištěno z žádné jiné označené e-mailové komunikace, že by (přímo sám) žalobce žalovanému vytkl vady jím zhotoveného díla, stejně tak nelze tento závěr učinit ze zápisu ze společné schůzky ze dne [datum]. Soud sice zjistil, že jednání, resp. komunikace mezi účastníky řízení na toto téma v období března 2019 probíhala, avšak nedošlo při nich k explicitnímu vytčení vad; zde soud zdůrazňuje, že oba účastníci vystupovali v rámci své obchodní činnosti, tedy lze na jejich právní jednání klást přiměřené nároky stran určitosti obsahu právních jednání, zejm. pokud jde o tak zásadní úkon jakým je uplatnění nároku z vady díla. Pokud by snad soud měl za vytčení vad považovat komunikaci mezi účastníky z období února 2020 (popsanou v bodě 11 shora), pak by nepochybně nebyla zachována lhůta„ bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistil“, neboť žalobce prokazatelně konkrétní vady zjistil již v e-mailu od ing. [příjmení] z [datum]. Nehledě na prokázanou skutečnost, že žalobce se aktivně účastnil celého procesu předcházejícímu vydání územního rozhodnutí, tedy o obsahu jednotlivých stanovisek a proběhlých jednáních měl dobrý přehled.

16. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce žalovanému nikdy vady řádně nevytknul, soud mu tak nemohl práva z vad přiznat ve smyslu § 2618 o.z. Pro tento závěr je nerozhodné, zda se jedná o vadu skrytou, a lhůta k vytčení vad by tak byla stanovena dle § 2629 odst. 1 o.z. Žalobci tak nenáleží žádný ze smluvních nároků z vad, především právo na bezplatné odstranění vad, příp. nárok na slevu z díla, pokud by bylo lze dospět k subsidiárnímu použití zákonné úpravy nároků z vad.

17. Žalobce tvrdil, že mu v uplatnění nároků z vad díla bránila ta skutečnost, že krátce po dokončení díla podal předmětné pozemky, vč. územního rozhodnutí, přičemž tedy ono územní rozhodnutí mělo představovat určitou„ vlastnost“ předmětu koupě. Žalobce předně netvrdil, že by spolu s pozemky na kupujícího převedl též práva z vad díla, tedy že již není jejich nositelem, aby je mohl v řízení uplatnit. V tomto směru je tedy jeho argumentace lichá, žalobce mohl práva z vad předmětu díla vůči žalovanému uplatnit, neboť je stále jejich nositelem coby strana smlouvy o dílo. Přiléhavá pak není ani argumentace žalobce, že práva z vadného plnění byla„ zkonzumována“ vydáním územního rozhodnutí, neboť vydáním rozhodnutím (tj. ukončením územního řízení) došlo k naplnění předmětu smlouvy o dílo a dokončení díla. Práva z vad díla pak vznikají až právě dokončením díla. Ostatně sám žalobce své argumentaci protiřečí i tím, že vady díla označuje za vady skryté, které nemohl zjistit před zahájením prací na dokumentaci pro stavební řízení.

18. Žalobce v řízení však trval na tom, že jím uplatněný nárok je třeba považovat za nárok z odpovědnosti za škodu, neboť žalobci vznikla v důsledku vadné projektové dokumentace škoda představovaná částkou, kterou uhradil [právnická osoba]. Za tuto škodu by měl žalovaný odpovídat dle § 2910 o.z. a § 2913 o.z. Soud se argumentací žalobce v tomto směru zabýval i při vědomí exkluzivní povahy práv z vadného plnění oproti právu z náhrady škody; s ohledem na uplatněnou výši škody (oproti ceně provedeného díla) bylo možno uvažovat, že některá část uplatněných nároků by skutečně byla podřaditelná úpravě odpovědnosti za škodu.

19. Podle § 2913 odst. 1 o.z. platí, že„ Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“ V případě odpovědnosti za porušení smlouvy, jakož i z jakéhokoliv jiného občanským právem upraveného odpovědnostního typu, je třeba, aby bylo prokázáno porušení (zde smluvní) povinnosti škůdce, vznik a konkrétní výše škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. V určitých případech odpovědnostních typů pak přistupuje též zavinění coby subjektivní vztah škůdce ke vzniklé škodě.

20. V projednávané věci měl dle žalobních tvrzení žalovaný porušit svou smluvně přijatou povinnost dodat dílo bez vad, čímž vznikla žalobci škoda představovaná„ vícenáklady“ a dále též náhradou úrokových nákladů [právnická osoba]. Soud se musel zabývat jednotlivě každou částí škody, kterou žalobce tvrdil, samostatně. Žalobce tvrdil konkrétní vady projektové dokumentace, které měly vyústit ve vynaložení konkrétních vícenákladů ze strany [právnická osoba]; ty pak následně nahradil [právnická osoba] žalobce. I pokud by dílo skutečně trpělo tvrzenými vadami, což soud však v řízení z důvodů procesní ekonomie nezjišťoval, nebyla v řízení prokázána existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalovaným a vznikem škody na straně žalobce. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobce na sebe v kupní smlouvě převzal určitý závazek vůči kupujícímu a následně pak i povinnost zaplatit mu určitou částku jako narovnání, avšak příčinná souvislost mezi takto určenou výší škody a porušením povinnosti žalovaného zde neexistuje. Bylo totiž zcela na svobodném obchodním rozhodnutí žalobce a jeho kupujícího, jaký obsah bude mít kupní smlouva mezi nimi uzavřená. Stejně tak bylo na vůli žalobce, zda a v jaké částce bude považovat – po právní stránce zřejmě – vady předmětu koupě označené kupujícím za důvodné a jak je bude případně kompenzovat. Pokud se žalobce rozhodl přistoupit k dohodě o narovnání a přijmout na sebe závazek k úhradě právě takové částky, nelze od ní jakkoliv odvozovat výši škody korelující tvrzeným vadám díla žalovaného. Soud tak, byť má za prokázané, že částka„ vícenákladů“ odpovídá fakturám zaplaceným kupujícím za určité projekční služby a že byla též skutečně uhrazena kupujícím a následně žalobcem, nemohl dospět k závěru o existenci příčinné souvislosti mezi výší uplatněné škody a porušením povinnosti ze strany žalovaného. Z uvedeného důvodu tak soud nepovažoval nárok na zaplacení částky označené jako„ vícenáklady“ za důvodnou a žalobě nemohl ani z tohoto důvodu vyhovět.

21. Samostatně se pak soud zabýval nárokem za zaplacení tzv.„ úroků“ ve výši 5 815 068 Kč. I v této části by měl být nárok posuzován podle pravidel odpovědnosti za škodu, tedy platí, co bylo o prvcích odpovědnostního vztahu uvedeno shora (bod 19 shora). Zároveň ale musel soud v řízení konstatovat, že žalobce v této části nároku nesplnil svou základní procesní povinnost, a to tvrdit rozhodné skutečnosti pro posouzení svého nároku. Soud žalobce obsáhle poučil ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. při jednání dne [datum], aby doplnil svá tvrzení tak, že bude zřejmé„ jak se jednotlivé popisované vady územního rozhodnutí a projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí projevily ve zdržení se získáním stavebního povolení, vč. časového zařazení takového zdržení“ a„ jak dospěl k požadované částce škody označené dosud jako„ úroky“, tj. uvede, na základě jakých skutečností či ujednání takovou částku [právnická osoba] uhradil, uvede též způsob, jakým dospěl k její výši, vč. odůvodnění jednotlivých složek, tj. výše jistiny, výše úroku a období, za které je úrok požadován“. Na uvedené poučení žalobce reagoval při jednání tak, že uvedl, že ke zdržení s vydáním stavebního povolení došlo v období od [datum] do [datum]. V tomto období musela být vydávána souhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy a dalších subjektů, a to právě z důvodu nesouladu DUR a územního rozhodnutí, v tomto období pak byly odstraňovány nesoulady; návrh na vydání stavebního povolení tak nemohl být podán dříve. Dále žalobce doplnil, že k požadované částce dospěl tak, že se jedná o úrok 6% p.a. z částky 125 000 000 Kč za uvedené období, přičemž se jedná o úroky, které byly uhrazeny [právnická osoba] za toto období. V poskytnuté lhůtě žalobce už další konkrétní tvrzení nedoplnil, podání doručené soudu [datum] obsahuje pouze obecný rozbor právní úpravy.

22. Soud však nemohl takto doplněná tvrzení považovat za dostatečná zejména ve vztahu k vyčíslení výše škody a k otázce příčinné souvislosti mezi vznikem škody na straně žalobce a tvrzenými vadami díla, resp. porušením povinnosti žalovaného dodat dílo bez vad. Žalobce jakkoliv neosvětlil, jakým způsobem měl dospět k období, za něž„ úroky“ uplatňuje. [příjmení] obecně uvedl, že v období od [datum] do [datum], tj. ještě před podáním návrhu na vydání stavebního povolení ze strany kupujícího, mělo docházet k odstraňování vad DUR, nicméně neuvedl nic konkrétního. Soudu tak stále není zřejmé, proč se mělo jednat právě o toto období, čím bylo vymezeno, když zároveň bylo prokázáno, že mezi kupujícím a žalovaným došlo ke komunikaci o obtížích ve stavebním řízení až v březnu 2019 a taktéž bylo sděleno, že žádost o vydání stavebního povolení byla podána dne [datum], tj. už v období, za které jsou úroky požadovány. Tvrzení žalobce tak zůstala jen obecná a neukotvená. Soud z nich tak nemohl v řízení vycházet a provést k nim dokazování, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl pro neunesení břemene tvrzení ze strany žalobce.

23. Soud pak nesouhlasí s právním názorem žalobce, že měl soud přistoupit k opětovnému poučení ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neměl-li poskytnutá tvrzení za úplná. Soud žalobce ve smyslu řečeného ustanovení konkrétně poučil a dokonce mu poskytl lhůtu k doplnění tvrzení, po uplynutí lhůty pak nastal stav koncentrace řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. Judikatura se vyjadřuje pouze k opakovanému poučování účastníků, pokud neunášejí břemeno důkazní (tj. poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.) na základě již předložených a provedených důkazů (srov. např. usnesení NS sp.zn. 27 Cdo 3528/2018), to je však situace odlišná od stavu neunášení břemene tvrzení. Judikatura totiž vychází z toho, že pro účastníka nesmí být rozhodnutí překvapivé, z čehož logicky plyne, že, označí-li účastník důkazy k prokázání svého tvrzení s úmyslem tvrzení beze zbytku prokázat, avšak soud po provedení takových důkazů nemá tvrzení za prokázané, musí účastníku takový stav sdělit a umožnit mu jeho nápravu. Avšak stejně nelze hodnotit situaci neunášení břemene tvrzení; je-li účastník konkrétně soudem poučen o nutnosti doplnění tvrzení, nemůže být jakkoliv překvapen, že bude ve věci neúspěšný, pokud svou povinnost nesplní. Soud veden zásadou nestrannosti nemůže účastníka poučovat nad rámec povinnosti dané zákonem, neboť by jej – a to i v situaci, kdy je zastoupen profesionálem – oproti druhé straně sporu zvýhodnil.

24. Nadto je třeba nad rámec řečeného poukázat na judikaturu, která klade důraz na předvídatelnost výše škody pro škůdce. Je tedy vůbec otázkou, zda by i při unesení břemene tvrzení a důkazního ke všem prvkům odpovědnosti žalovaného, bylo možno shledat příčinnou souvislost mezi takovouto výší škody a porušením povinností žalovaného (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 3471/2009, či Ústavního soudu I. ÚS 312/05, která jsou nepochybně použitelná i v podmínkách právní úpravy obsažené v o.z., neboť se vztahují k teorii adekvátní příčinné souvislosti).

25. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť ji shledal nedůvodnou.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 424 347 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 605 018 Kč sestávající z částky 34 740 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odůvodněný odpor k platebnímu rozkazu z [datum], nahlížení do spisu stavebního úřadu, vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny a účast u jednání dne [datum], vč. předložení závěrečného návrhu v písemné podobě) a z částky 17 370 Kč za každý z dvou úkonů právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání dne [datum], při němž nedošlo k zahájení projednávání, nahlížení do spisu dne [datum], při němž žalovaný očekával možnost studia příloh, které žalobce do spisu nezaložil, ačkoliv to avizoval ve svých předešlých podáních), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 350 700 Kč ve výši 73 647 Kč.

27. Soud pro úplnost dodává, že žalovanému nepřiznal náhradu za úkon spočívající v podání blanketního odporu proti platebnímu rozkazu, neboť tento úkon je zohledněn v přiznané odměně za písemné odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu. Dále soud nepřiznal náhradu za nahlížení do spisu před ústním jednáním ([datum]), neboť se jedná o standardní součást přípravy na ústní jednání a tedy je honorováno v rámci odměny za účast u jednání. Stejně tak soud nemohl přiznat odměnu za porady s klientem přesahující 1 hodinu ([datum] – zde se mělo nepochybně jednat o poradu v rámci převzetí zastoupení, byť plná moc byla podepsána v návaznosti na doručení předžalobní výzvy, avšak porada se uskutečnila po doručení platebního rozkazu, dne [datum], [datum] a [datum]), neboť předně právní zástupce žalovaného nepředložil doklad o konání takové porady, nadto soud není přesvědčen o účelnosti každé takové porady, když vznášená argumentace žalovaného byla spíše právního než skutkového (odborného) charakteru a soud též z takové argumentace v rozhodnutí vycházel. Soud nepřiznal náhradu ani za písemné podání z [datum], kterým se žalovaný vyjadřoval k odročení jednání, neboť se jednalo o podání vyjadřující se čistě k procesnímu postupu soudu. Písemná podání založená dne [datum] a [datum] pak byla činěna v těsné souvislosti s nacházejícími ústními jednáními a shrnovala aktuální vyjádření žalovaného, mohla tak být učiněna též při jednání.

28. Soud tak žalobci uložil k náhradě částku 424 347 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř..