14 C 5/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum bytem adresa vedlejšího účastníka zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je spoluvlastníkem s podílem id. ½ bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha a souvisejícího podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] zapsaném na [list vlastnictví] vedeném katastrální úřadem pro hl. m. [část Prahy] spoluvlastníkem podílu o velikosti id. [číslo] k pozemkům par. [číslo] jejichž součástí je stavba [adresa], zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha vedeném katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 56 151,25 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku řízení na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka řízení.

IV. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

V. Žalobkyni se vrací část zálohy na znalečné ve výši 174,75 Kč, která jí bude vyplacena z účtu zdejšího soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovanému se vrací část zálohy na znalečné ve výši 874,75 Kč, která mu bude vyplacena z účtu zdejšího soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala určení, že je spolu s žalovaným spoluvlastníkem s podílem id. ½ na bytové jednotce [číslo] v k.ú. [obec] [část obce] a souvisejících spoluvlastnických podílů, jak je nemovitost přesně popsána ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětný byt“). Žalobkyně konkrétně uvedla, že s žalovaným byli manželé a že předmětnou bytovou jednotku nabyli do rovnodílného spoluvlastnictví s podílem id. ½. V roce 2017 však mezi manželi došlo k rozkolu, v roce 2018 bylo jejich manželství v Rusku rozvedeno. Žalobkyně [datum] mínila žalovanému udělit plnou moc k pronájmu předmětného bytu, avšak – jak posléze zjistila – plná moc žalovaného opravňovala k prodeji předmětného bytu, resp. jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaný tak žalobkyni při podepisování plné moci uvedl v omyl o jejím obsahu, přičemž využil její neznalosti českého jazyka, zároveň je text plné moci záměrně formulován tak, aby neobsahoval české slovo„ prodej“, které i v ruštině zní podobně a žalobkyně by tak mohla získat povědomí o úmyslu žalovaného. Konečně na základě takto udělené plné moci žalovaný dne [datum] uzavřel„ sám se sebou“ kupní smlouvu ke spoluvlastnickému podílu žalobkyně a převedl jej sám na sebe, přičemž žalobkyni neuhradil kupní cenu, která byla obsažena v kupní smlouvě. Žalovaný tedy jednal při uzavření kupní smlouvy v rozporu se zájmy žalobkyně, tj. zastoupené, přičemž ta o jeho jednání neměla jakoukoliv povědomost. Z uvedených důvodů tak žalobkyně dovozuje, že právní jednání žalovaného jsou neplatná a žalobkyně je tak stále spoluvlastníkem předmětného bytu. S ohledem na rozpor stavu zápisu v katastru nemovitostí se stavem právním se pak domáhá určení svého (spolu) vlastnického práva cestou soudní žaloby.

2. Žalovaný žalobní nárok zcela odmítl. Potvrdil, že účastníci řízení byli manželé a do podílového spoluvlastnictví předmětný byt nabyli v roce 2014. Uvedl, že dne [datum] byl spolu s žalobkyní v [obec], v rámci několikadenního pobytu se zde sešli s panem [celé jméno svědka], který pro ně zajišťoval správu a pronájem předmětného bytu, účastníci byli též na prohlídce bytu a řešili otázku aktuálních problematických nájemníků. Dne [datum] u notáře JUDr. [příjmení] účastníci ověřili své podpisy na udělené plné moci jednak pro [právnická osoba] k pronájmu bytu a dále se oba vzájemně zmocnili k prodeji svých spoluvlastnických podílů. Žalobkyni tak žádným způsobem neuváděl v omyl. Nadto žalobkyně již dříve v souvislosti s předmětným bytem podepisovala smlouvy a plné moci v českém jazyce a zmocňovala žalovaného k jednání za svou osobu. Žalovaný dále uvedl, že od roku 2016 měla žalobkyně v Rusku problémy, měla značné dluhy, věřitelé se domáhali jejich splnění, měla potíže též s policií, přičemž nakonec byla i trestně stíhána. Žalobkyně se tedy s žalovaným domluvila, aby převedl její spoluvlastnický podíl na sebe a poskytl jí tak finanční částku k úhradě dluhů. Tato částka měla být žalobkyni předána v hotovosti v Moskvě počátkem července 2017; žalovaný vybral peníze (75 000 EUR) z bezpečnostní schránky v bance a ve vozidle, za přítomnosti paní [příjmení] hotovost předal žalobkyni. Žalobkyně tak o převodu svého podílu na žalovaného věděla, souhlasila s ním a byl v jejím zájmu. Dále k převodu podílu na druhého ze spoluvlastníků žalovaný uvedl, že ostatně případný prodej na třetí osobu bylo administrativně snazší realizovat, pokud bude byt vlastněn pouze jedním vlastníkem. Žalovaný tak navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. S ohledem na skutečnost, že oba účastníci řízení jsou státními občany Ruské federace, zabýval se soud nejprve otázkou své pravomoci k projednání a rozhodnutí věci, jejímž předmětem je existence vlastnického práva k nemovité věci umístěné na území České republiky. Pro posouzení mezinárodní pravomoci je rozhodná dvoustranná smlouva, a to Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, publikovaná vyhláškou Ministra zahraničí pod č. 95/1983 Sb. Podle čl. 37 cit. smlouvy platí, že„ Vlastnické právo k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany.“ Je tak zřejmé, že zdejší soud je příslušný k projednání a rozhodnutí o věci. Rozhodným právním řádem pro posouzení existence vlastnického práva žalobkyně je pak právo české, stejně tak i pokud jde o formu právního jednání týkajícího se nemovitosti (čl 36 odst. 2 cit. smlouvy).

4. K projednání věci soud nařídil jednání na [datum], [datum], [datum] a posléze na [datum]. Při těchto jednáních soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, a to zejména listinnými důkazy a výslechem svědka [jméno] [příjmení], zároveň soud provedl dokazování prostřednictvím dožádaného soudu v Moskvě, který provedl výslechy obou účastníků; dožádanému soudu pak účastníci předložili značné množství listin, které posléze byly v překladu provedeny k důkazu u zdejšího soudu. Dožádaný soud neprovedl výslech svědkyně [příjmení], neboť se k výslechu nedostavila (sdělení na čl. 205, 209 – 210). Pro úplnost soud uvádí, že dožádaný soud při provádění důkazu postupuje podle vlastních procesních předpisů a zdejší soud nemá jakoukoliv pravomoc či možnost do způsobu, jakým je úkon prováděn, zasahovat (srov. čl. 6 cit. mezinárodní smlouvy). Není tak možné, aby zdejší soud reflektoval na výhrady účastníků k tomu, že adresa svědkyně nebyla dožádaným soudem přesně zjištěna apod.

5. Soud vzal dále za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení, a to že účastníci byli manželé, přičemž jejich manželství bylo rozvedeno v druhé polovině roku 2018. Účastníci řízení byli rovnodílnými spoluvlastníky předmětného bytu, do současnosti je v katastru evidován jako jediný vlastník žalovaný.

6. Z plné moci soud zjistil, že jí žalobkyně zmocnila žalovaného ve vztahu k předmětnému bytu k zastupování, zejm. aby za ni„ uzavřel a podepsal kupní smlouvu“, plná moc nebyla datována. Podpis žalobkyně byl ověřen v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod běžným číslem ověřovací knihy [spisová značka]; listina obsahuje též doložku vidimace (potvrzení shody s prvopisem) ze dne [datum] připojenou Velvyslanectvím ČR v Moskvě a dále doložku vidimace z [datum] připojenou Českou poštou, pobočkou [obec a číslo]. Z plné moci z [datum] soud zjistil, že jí žalovaný zmocnil žalobkyni ve vztahu k předmětnému bytu k zastupování, zejm. aby za něj„ uzavřel a podepsal kupní smlouvu“; podpis žalovaného byl ověřen v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] téhož dne pod běžným číslem ověřovací knihy [spisová značka]. Z kopie plné moci datované [datum] soud zjistil, že jí měli oba účastníci řízení zmocnit společnost [právnická osoba] ke správě a nájmu bytu [číslo] předložená listina neobsahuje žádné podpisy.

7. Ze sdělení notářské kanceláře JUDr. [příjmení] na čl. 74 a kopie jeho ověřovací knihy na čl. 75 a 76 soud zjistil, že dne [datum] byl pod pořadovým č. [spisová značka] ověřen podpis žalobkyně pod nedatovou plnou mocí pro„ [příjmení] [jméno] k prodeji ½ byt. jedn. [číslo] k.ú. [část obce]“ a pod č. [spisová značka] ověřen podpis žalobkyně pod plnou mocí z [datum] pro„ [právnická osoba] k zast. správy a nájmu bytu [číslo] k.ú. [část obce]“ 8. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z [datum] soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující ke spoluvlastnickému podílu id. ½ předmětného bytu, resp. ke všem součástem uvedeným na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [část obce] na žalovaného, a to za kupní cenu 1 900 000 Kč, kterou žalovaný uhradil bezhotovostním převodem před uzavřením smlouvy (čl. III. a IV. smlouvy). Pod smlouvou je připojen za prodávající podpis žalovaného, který byl ověřen dne [datum] Velvyslanectvím ČR v Moskvě.

9. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí, pořízených dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je nadále spoluvlastníkem na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] (parc. [číslo]) s podílem [číslo] a [list vlastnictví] ([číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]) s podílem id. [číslo] pro k.ú. [obec] [část obce]. Spoluvlastnický podíl o stejné velikosti je zapsán též pro žalovaného. Z náhledu katastrální mapy soud zjistil, že se jedná o pozemky přiléhající k bytovému domu, v němž je vymezena předmětná jednotka.

10. Z nájemních smluv z [datum] a [datum] soud zjistil, že jimi byl předmětný byt pronajímán 3. osobám. Pronajímatelé smlouvu uzavírali prostřednictvím zmocněnce, přičemž v záhlaví smlouvy je uvedeno, že žalobkyně je při uzavírání smlouvy zastoupena žalovaným na základě plné moci a žalovaný je zastoupen společností [právnická osoba] K posléze uvedené smlouvě je připojena plná moc z [datum], jíž žalovaný zmocňuje společnost [právnická osoba] k zastupování. Z plné moci z [datum] soud zjistil, že jí žalobkyně zmocnila žalovaného k podpisu kupní smlouvy na předmětný byt, převzetí bytu a dále též mj. k podpisu nájemních smluv, plná moc je sepsána v českém jazyce a obsahuje legalizační doložku podpisu žalobkyně vystavenou dne [datum] Velvyslanectvím ČR v Moskvě.

11. Z překladu smlouvy o poskytování ostrahy z [datum] soud zjistil, že žalovaný objednal službu ostrahy„ majetku a cenností“ na adrese [adresa].

12. Další listiny, které soudu předložil žalovaný a byly provedeny k důkazům při jednání dne [datum] se obsahově shodují s listinami, které k důkazu předložili účastníci při svých výsleších před dožádaným soudem. Zdejší soud je tak provedl k důkazu znovu a vycházel z překladů pořízených tlumočnicí ustanovenou soudem.

13. Z překladů kupních smluv z [datum] (2x) a z [datum] soud zjistil, že jimi žalobkyně převedla vlastnictví ke 3 bytovým jednotkám v Moskvě, které byly do té doby v jejím vlastnictví, na třetí osoby.

14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek pracuje pro společnost [právnická osoba] a spravuje byty zahraničních klientů, tj. stará o pronájem a údržbu bytů, takto byl osloven v roce 2014 žalovaným. V souvislosti s předmětným bytem vždy komunikoval pouze se žalovaným, pouze počátkem května 2016 se setkal i s žalobkyní, když přijeli oba účastníci do [obec]. Z důvodu spoluvlastnictví účastníků řízení měl svědek plnou moc od obou ke správě bytu, žalobkyně měla plnou moc právě v roce 2016 udělit v [obec], aby se vyhnuli potížím s ověřováním listin v Rusku. [příjmení] moc byla podepisována u notáře JUDr. [příjmení], zároveň byly podepsány též plné moci k prodeji spoluvlastnického podílu pro oba účastníky, tj. od žalobkyně žalovanému a opačně, neboť svědek na účastníky apeloval ve smyslu toho, že bude snazší nakládat s bytem ve vlastnictví jen jedné osoby nikoliv ve spoluvlastnictví. Texty plných mocí k prodeji podílů svědek nepřipravoval, avšak kontroloval jejich obsah před podpisem, zároveň si nevybavil, že by se jakkoliv řešila otázka jejich překladu či tlumočení jejich obsahu. Při setkání se dle svědka hovořilo anglicky, žalobkyně rozuměla, ačkoliv třeba na žalovaného mluvila rusky a on překládal svědkovi, zároveň svědek rozumí rusky, tudíž si dobře rozuměli. Svědek uvedl, že při společné schůzce mluvili právě i o tom, že bude dobré udělit si vzájemně i plné moci pro převod spoluvlastnického podílu, přičemž se tedy může nakonec stát, že se výlučným vlastníkem celého bytu stane jeden z účastníků. Oba účastníci na svědka při setkání v roce 2016 působili jako harmonický pár. Posléze svědka kontaktoval žalovaný, aby svědek zajistil převod podílu žalobkyně na žalovaného, z toho důvodu připravil svědek kupní smlouvu a zajistil zápis v katastru nemovitostí, kupní cena byla cca 2 000 000 Kč; žalovaný svědka informoval, že kupní cena již byla zaplacena. Svědek v záležitosti převodu spoluvlastnického podílu nikdy nehovořil s žalobkyní, ale to ostatně ani při jiných příležitostech s výjimkou počátku května 2016; žalovaný mu sdělil, že žalobkyně má finanční potíže a problémy s policií, tudíž je vhodné celý byt převést na něj. Po nějaké další době byl svědek žalovaným požádán, aby sehnal na byt kupce, při zápisu změny vlastnictví se pak svědek z katastru nemovitostí dozvěděl, že bylo nařízeno předběžné opatření k návrhu žalobkyně.

15. Žalobkyně při svém výslechu před dožádaným soudem uvedla, že v květnu 2016 se s žalovaným účastnila v [obec] schůzky, při níž podepsala plnou moc pro žalovaného, aby mohl zařídit pronájem jejich pražského bytu; žalobkyně se o obsah nezajímala, neboť žalovanému – tehdejšímu manželovi – důvěřovala. Při schůzce s panem [celé jméno svědka] se hovořilo česky a anglicky, přičemž žalobkyně ovládá angličtinu na úrovni střední školy a s panem [celé jméno svědka] hovořila anglicky, česky nemluví vůbec. Žalobkyně uvedla, že do jejího zatčení dne [datum] žili s žalovaným plnohodnotným manželským životem, avšak po svém zatčení se dozvěděla, že žalovaný je v její věci hlavním svědkem. Žalobkyně tomu nemohla uvěřit, nicméně dnes se domnívá, že jeho záměrem bylo způsobit její zatčení a tím se zmocnit veškerého jejich společného majetku (byt v [obec] a byty v Moskvě) a uniknout své vlastní trestní odpovědnosti. Žalobkyně však byla propuštěna do domácího vězení a přijala„ některá opatření, abych zastavila jeho nezákonné akce k ovládnutí majetku“. Zároveň před propuštěním žalobkyně do domácího vězení žalovaný z jejich společného bytu odvezl cennosti a peníze. Žalobkyně uvedla, že paní [příjmení] zná, avšak neviděla ji cca 10 let, setkání v červenci 2017 rozhodně popřela. O paní [příjmení] uvedla, že se vydávala za mocného černého mága a podváděla lidi. Žalobkyni je známo (dozvěděla se od známých), že v současnosti žalovaný žije s paní [příjmení] jako druh a družka. Žalobkyně popřela, že by měla finanční potíže, v roce 2016 zakoupila dva byty v Moskvě, v průběhu manželství (do svého zatčení) měli s žalovaným společný rozpočet, oba měli přístup k sejfu, kde byly uloženy peníze.

16. Žalovaný při své účastnickém výslechu před dožádaným soudem uvedl, že žalobkyně měla od jara 2016 v Moskvě potíže se zákonem, v březnu 2016 proběhla domovní prohlídka policií, nakonec byla od léta 2017 do léta 2018 v domácím vězení a byla obviněna z trestných činů. Z toho důvodu v květnu 2016 spolu s žalovaným jeli do [obec], kde se konala schůzka u notáře [příjmení], při níž byl přítomen též pan [celé jméno svědka], a žalobkyně podepsala plnou moc k prodeji jejího podílu na předmětném bytu. Žalovaný zároveň stejně zmocnil i žalobkyni. Texty plných mocí měl připravit pan [celé jméno svědka] žalobkyně s nimi měla být seznámena předem v elektronické podobě. Při setkání mezi účastníky řízení a panem [celé jméno svědka] v květnu 2016 se hovořilo anglicky, nicméně pan [celé jméno svědka] rozumí též rusky, tudíž např. napovídal žalovanému při výběru vhodného anglického slova při překladu z ruštiny. Žalobkyně dle vědomí žalovaného nerozumí češtině, nicméně čeština a ruština jsou si podobné a některá spojení zní velmi podobně, žalobkyně pak též studovala angličtinu v rámci vysoké školy. Dále žalovaný uvedl, že s žalovanou je rozvedený a společnou domácnost opustil ke konci roku 2017, neboť jim bylo společné soužití v rámci trestního vyšetřování zakázáno vyšetřovatelem kvůli střetu zájmů. Tím došlo ke zhoršení vzájemných vztahů a poté již účastníci jako manželé vztah neobnovili. Žalobkyně měla potíže s věřiteli, kteří po ní požadovali peníze, proto na žalovaného již od jara 2017 tlačila, aby prodali pražský byt, žalovaný to ale odmítal, protože jej považoval za jedinou spolehlivou investici. V červenci 2017 pak žalobkyně opětovně potřebovala velkou částku peněz, a to rychle, chtěla po žalovaném, aby prodal celý byt v [obec], nakonec se však domluvili, že jí žalovaný poskytne peníze, které měl k dispozici okamžitě, výměnou za polovinu vlastněnou žalobkyní. Pro žalovaného byla taková varianta přijatelná, neboť si bude moci ponechat čas na uvážení, jak naložit s pražským bytem, a zároveň žalobkyně dostane hotovost hned. Žalovaný už nechtěl po předchozích zkušenostech dávat peníze žalobkyni na její dluhy„ jen tak“, protože se situace opakovala, ač žalobkyně slibovala, že je to naposledy. Žalobkyně s podmínkami souhlasila. Domluvenou částku předal žalobkyni v hotovosti v autě v Moskvě před pobočkou Fora bank, kde hotovost (asi 75 000 EUR) vyzvedl z bezpečnostní schránky. Žalobkyně si peníze převzala a řekla žalovanému, aby na sebe převedl její polovinu pražského bytu za pomoci plné moci podepsané v roce 2016; žalobkyně v té době z obavy před cizími osobami nerada vycházela z bytu, a tudíž nechtěla ztrácet čas a chodit na Velvyslanectví v Moskvě či k notáři. Předání peněz a následující konverzaci byla přítomna paní [příjmení]. Odehrálo se to koncem června či počátkem července, přesný den si již žalovaný nevybavil.

17. Oba účastníci při svých výsleších předložili dožádanému soudu listiny, které soud provedl k důkazu, avšak z následujících listin nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro své rozhodnutí: [příjmení] moc udělená žalovaným dne [datum] jeho ruským právním zástupcům, rozhodnutí z [datum] Simonovského obvodního soudu a Moskevského městského soudu z [datum] o sporu mezi účastníky řízení, Potvrzení o státní registraci práva z [datum] (koupě bytu), rozhodnutí o vymáhání výživného na děti účastníků řízen z [datum], lékařská zpráva o ošetření žalobkyně z [datum], trestní oznámení žalobkyně na žalovaného ohledně incidentu z [datum], občanské smlouvy s [anonymizováno] J. [příjmení] (smlouva s chůvou), dotazník kandidáta na pozici guvernantky.

18. Z přehledu soudních sporů soud zjistil, že v Moskvě jsou vedena trestní řízení, v nichž vystupuje žalobkyně jako osoba obviněná, příp. odsouzená, dále jsou vedena civilní řízení, v nichž je žalobkyně na straně žalující či žalované. Z výpisu účtu z [příjmení] [příjmení] v Moskvě vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v září 2014 byly z účtu uhrazeny dvě platby v celkové částce cca 183 000 EUR s poznámkou„ purchase appartment [číslo] [příjmení] [anonymizováno]“. Z potvrzení [příjmení] [příjmení] z [datum] soud zjistil, že žalovaný měl v uvedené bance uzavřeny postupně celkem 4 nájemní smlouvy k bankovním schránkám, a to v období od [datum], poslední smlouva byla uzavřena dne [datum].

19. Z čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že jej tato osoba podepsala dne [datum] před notářkou v Moskvě (podpis notářka úředně ověřila). Prohlašující osoba sdělila, že oba účastníky řízení zná déle než 10 let, v letech 2016 – 2017 měla žalobkyně opakovaně finanční potíže a žádala žalovaného o finanční pomoc, což on odmítal. V červenci 2017 přišla taková žádost znovu, žalovaný pak v přítomnosti prohlašující osoby předal žalobkyni částku 75 000 EUR v bankovkách po 500 EUR výměnou za ½ vlastnického práva k bytu v [obec a číslo]. Žalovaný peníze vyzvedl v hotovosti ve Fora bance a v černém autě zn. BMW je předal za přítomnosti prohlašující osoby žalobkyni. Žalobkyně žalovanému po převzetí peněz odpověděla, že nyní má žalovaný všechny podklady pro převod bytu a žalobkyně se tím pro svou zaneprázdněnost nemůže zabývat.

20. Žalovaný předložil dále notářský zápis osvědčující obsah whattsup konverzace v jeho mobilním telefonu vedeném z jeho telefonního čísla s kontaktem označeným„ timofeeva new“ ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně dne [datum] žalovanému napsala„ česko si vem celý a jednopokojový byt v [anonymizováno] a [anonymizováno] auta“, žalovaný odpověděl„ a ještě“. Dne [datum] pak žalobkyně psala žalovanému, že nemá peníze a ať prodá„ česko“ ([číslo]), doplňuje poté ([číslo]) ještě, že nebude prodávat„ kromě česka nic“.

21. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení byli manželé, jejich manželství skončilo rozvodem v druhé polovině roku 2018 (nesporná tvrzení). Účastníci byli rovnodílnými podílovými spoluvlastníky k předmětnému bytu, přičemž jej zakoupili v roce 2014 (výpovědi účastníků, výpis z účtu žalovaného z roku 2014, výpověď svědka [celé jméno svědka]), posléze byla správou nemovitosti pověřena společnost [právnická osoba], konkrétně svědek [celé jméno svědka], který zajišťoval mj. záležitosti související s pronájmem bytu (výpovědi účastníků, výpověď svědka [celé jméno svědka], nájemní smlouvy, vč. plných mocí). Pokyny svědkovi vždy ohledně celého bytu udílel žalovaný, s žalobkyní se svědek setkal jen v květnu 2016 (výpovědi účastníků, výpověď svědka [celé jméno svědka]). Žalobkyně při té příležitosti spolu s žalovaným navštívili též notáře JUDr. [příjmení], kde žalobkyně podepsala 2 plné moci, jednu pro správu svého podílu pro společnost [právnická osoba] a druhou pro prodej svého podílu ve prospěch žalovaného (výpověď svědka [celé jméno svědka], plná moc pro žalovaného z [datum], plná moc pro žalobkyni z [datum], nepodepsaná plná moc pro [anonymizováno] z [datum], kopie ověřovací knihy notáře JUDr. [příjmení]). Žalobkyně byla [datum] v Moskvě zatčena a bylo proti ní vedeno trestní stíhání, žalobkyně byla v rámci vyšetřování v domácím vězení, proti žalovanému bylo posléze taktéž vedeno trestní stíhání a nemohl vycestovat z Ruska (výpovědi obou účastníků, nesporná tvrzení jejich zástupců v rámci řízení). Žalobkyně v první polovině roku 2017 převáděla nemovitosti v Rusku ze svého vlastnictví na třetí osoby (kupní smlouvy z roku 2017), v rámci komunikace se žalovaným v dubnu a červenci 2017 pak žalobkyně opakovaně zmiňovala, že potřebuje peníze a že by měli prodat byt v [obec] (whattsup komunikace). Dne [datum] uzavřeli účastníci kupní smlouvu, jíž žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující přistoupili k prodeji spoluvlastnického podílu id. ½ předmětného bytu, resp. ke všem součástem uvedeným na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [část obce] na žalovaného, a to za kupní cenu 1 900 000 Kč; touto smlouvou nebyly převedeny spoluvlastnické podíly žalobkyně zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] Smlouvu podepsal za žalobkyni žalovaný na základě plné moci z [datum], a to na Velvyslanectví ČR v Moskvě. Z dokazování nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni předal kupní cenu v hotovosti; prokázání tohoto tvrzení žalovaného však nebylo pro rozhodnutí ve věci stěžejní. V současné době je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník předmětného bytu žalovaný.

22. S ohledem na žalobkyní uplatněný nárok směřující k určení jejího vlastnického práva, se soud zabýval předně otázkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobkyně své vlastnické právo v řízení dovozovala z neplatnosti kupní smlouvy, jakožto titulu, na základě kterého mělo dojít k převodu vlastnického práva a potažmo plné moci udělené žalobkyní k převodu vlastnictví s tím, že aktuální stav je tak v rozporu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Z tohoto hlediska proto považoval soud podmínku existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení za naplněnou.

23. Žalobkyně tvrdila, že kupní smlouva z [datum] je neplatná, neboť jí žalovaný uzavřel„ sám se sebou“, když při uzavření vystupoval též jako zmocněnec žalobkyně (prodávající) a jednak v rozporu s jejími zájmy, resp. ve svém vlastním zájmu (jakožto kupujícího). Nadto žalovaný žalobkyni neuhradil tvrzenou kupní cenu. Zároveň žalobkyně namítá, že plná moc z [datum], kterou byl žalovaný zmocněn k převodu spoluvlastnického podílu žalobkyně, je neplatná, neboť žalobkyně byla žalovaným uvedena v omyl o jejím obsahu.

24. Podle § 437 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že„ Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.“ Stejně tak platí dle § 583 o.z., že„ Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.“ Konečně pokud jde o úpravu kupní smlouvy, pro tu platí, že se jí„ … prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“ Zároveň však z uvedené úpravy plyne, že k převodu vlastnického práv k předmětu koupě dojde na základě kupní smlouvy, příp. na základě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, faktická úhrada kupní ceny tak nemá na změnu vlastnického práva vliv. Z uvedeného důvodu nebylo pro posouzení žalobního nároku rozhodné, zda bylo prokázáno předání kupní ceny či nikoliv.

25. Soud se zabýval nejprve posouzením platnosti uděleného zmocnění žalobkyní žalovanému dne [datum], a to z hlediska tvrzeného omylu, v nějž měla být žalobkyně uvedena při tomto právním jednáním. Předně soud vycházel z toho, že účastníci byli v době udělení zmocnění manželé a v manželství nepanovaly neshody, tedy přirozeně nebyla mezi účastníky uzavírána v písemné podobě jakákoliv mandátní smlouva. [příjmení] moc naopak měla sloužit ke zjednodušení nakládání s předmětným bytem; tomu ostatně odpovídá i výpověď svědka [celé jméno svědka] a skutečnost, že účastníci měli své obvyklé místo pobytu v Moskvě, měli malé děti, a tudíž nebylo logisticky zcela jednoduché činit právní jednání s náležitostmi požadovanými českým právním řádem (výpovědi obou účastníků). Žalobkyně tvrdila, že byla žalovaným uvedena v omyl o obsahu plných mocí, neboť se dle jejích informací mělo jednat o plné moci ke správě předmětného bytu, přitom poukazovala na neznalost češtiny. Předně soud v obecnosti uvádí, že je volbou každého, v jakém jazyce činí své právní jednání, pokud tak činí v jazyce, kterému zcela nerozumí, činí tak na vlastní riziko. Žalobkyně věděla, že účelem jejich osobní návštěvy České republiky je též činit určitá právní jednání v souvislosti s předmětným bytem, bylo tak na ní, aby jednání činila odpovědně. Pokud jde o obsah plné moci, soud vyšel z prokázaných skutečností, že žalobkyně podepsala u notáře JUDr. [příjmení] dvě listiny, na první pohled se jednalo o listiny různého obsahu. Žalobkyně tak mohla přinejmenším zvýšit svou pozornost a žádat překlad listin. Nadto soud podotýká, že se rozhodně nejednalo o první právní jednání žalobkyně ve vztahu k předmětné nemovitosti, přičemž žalobkyně zmocnila žalovaného též při nabývání bytu a předchozích pronájmech (viz plná moc z [datum]). Zároveň soud nemohl přehlédnout, že dne [datum] udělil i žalovaný žalobkyni totožné zmocnění k prodeji svého podílu na bytové jednotce. Z toho soud usuzuje, že žalobkyně si musela být vědoma obsahu jí podepisovaných listin a vůbec důvodů přítomnosti v notářské kanceláři a všech zde podepisovaných listin.

26. Soud tak dospěl k závěru, že v řízení bylo dokazováním vyvráceno žalobní tvrzení, že žalobkyně byla uvedena v omyl stran obsahu plné moci z [datum]. Z tohoto důvodu tak soud dospěl k závěru, že plná moc udělená žalobkyní žalovanému dne [datum] je platná. Soud pak na okraj uvádí, že z obsahu plné moci neshledal žádné důvody pro její absolutní neplatnost ve smyslu § 580 a násl. o.z.

27. Poté soud zkoumal, zda byla platně uzavřena kupní smlouva z [datum], a to především z pohledu jejího platného uzavření žalobkyní, která byla zastoupena žalovaným. Jak bylo uvedeno shora, žalovaný jednal za žalobkyni na základě platného zmocnění. Nicméně s ohledem skutečnost, že žalovaný jednal při zastupovaní též ve svém vlastním zájmu (na základě právního jednání se stal výlučným vlastníkem bytu) a na cit. § 437 odst. 1 o.z., tížilo žalovaného břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti, že žalobkyně o střetu zájmů věděla či vědět musela.

28. Žalovaný tvrdil, že k uzavření kupní smlouvy přistoupil na základě dohody s žalobkyní, která měla finanční a jiné potíže v Rusku a potřebovala naléhavě peníze. Toto tvrzení se pak v řízení žalovanému podařilo prokázat. Soud předně vyšel ze zjištění, že sama žalobkyně v první polovině roku 2017 přistoupila k převodu nemovitostí v Moskvě na třetí osoby, žalobkyně pak též s žalovaným diskutovala o možnosti prodeje pražského bytu a zmiňovala finanční potíže, zároveň byla nakonec (byť po uzavření kupní smlouvy) zadržena policií a prošetřována v rámci trestního řízení. Všechny tyto okolnosti tak potvrzují tvrzení žalovaného, že žalobkyně skutečně potřebovala získat peníze nebo se alespoň cíleně zbavovala nemovitého majetku. Pokud pak žalovaný disponoval plnou mocí k převodu vlastnictví k bytu v [obec], lze logicky uzavřít, že se účastníci dohodli na jejím využití a vyvedení tohoto majetku z vlastnictví žalobkyně. Pokud se pak žalobkyně cítila v ohrožení z možného zatčení, pak by takový krok směřoval jednoznačně k možnému zajištění zdroje peněz pro potřeby žalobkyně či rodiny při případném převodu na třetí osoby ze strany žalovaného. Soud tak uzavřel, že žalovaný prokázal, že kupní smlouvu ke spoluvlastnickému podílu žalobkyně uzavíral s jejím vědomím a tedy žalobkyně věděla o střetu zájmů žalovaného při uzavírání zmíněné smlouvy. Kupní smlouva z [datum] tak netrpí vadou způsobující neplatnost pro nedostatek zastoupení prodávající (žalobkyně) ve smyslu § 437 odst. 1 o.z.

29. Pokud žalobkyně v průběhu řízení a zejména v závěrečném návrhu upozorňovala na rozpory ve výpovědi žalovaného a svědka [celé jméno svědka] stran osobní přítomnosti JUDr. [příjmení] na schůzce v jeho kanceláři, soud takový rozpor nepovažoval za podstatný a mající vliv na věrohodnost svědka. Z ověřovací doložky je zřejmé, že tuto k listinám připojila pověřená pracovnice notářské kanceláře, tedy v tomto ohledu byla svědecká výpověď prokázána jako pravdivá. Stejně tak nemělo na závěr soudu vliv ani upozornění na možný bližší partnerský vztah žalovaného a paní [příjmení]. Předně žalobkyně v tomto směru zůstala u pouhých ničím nepodložených tvrzeních. Zároveň však paní [příjmení], resp. její čestné prohlášení, měla v řízení prokazovat předání kupní ceny za spoluvlastnický podíl žalobkyně, avšak (jak shora řečeno) toto tvrzení nebylo podstatné pro právní hodnocení věci a tedy nemělo vliv na výsledek řízení. Stejně tak v řízení zůstala zcela osamocena výpověď žalobkyně, a to včetně zcela absentujících žalobních tvrzení v tomto směru, že žalovaný měl záměrně působit v jejím trestním stíhání, aby ji připravil o majetek v Rusku a v ČR. Z provedeného dokazování nic takového nevyplynulo, a to bez ohledu na chybějící žalobní tvrzení.

30. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 151,25 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacené zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 19 125,25 Kč a dále z nákladů zastoupení žalovaného advokátem. Zástupci žalovaného náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k výzvě soudu z [datum], [datum], [datum] a účasti při ústních jednáních dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], při němž byl konstatován závěrečný návrh žalovaného zaslaný písemnou formou k žádosti účastníků a dále vyhlášen rozsudek) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalovanému nenáleží náhrada za sdělení soudu ohledně mimosoudních jednání mezi účastníky, neboť to nebyla podání ve věci samé a tedy se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a.t. Stejně tak žalovanému nenáleží odměna za„ druhé převzetí zastoupení“ při změně právního zastoupení. Změna právního zastoupení v průběhu řízení je zcela na svobodném rozhodnutí každého účastníka, avšak nemůže být přičítána k tíži druhého (byť procesně neúspěšného) účastníka řízení. Soud tak výrokem II žalovanému přiznal náhradu ve výši 56 151,25 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

32. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem řízení na straně žalovaného, který byl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. v řízení taktéž plně procesně úspěšný. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z odměny jím zvoleného zástupce z řad advokátů. Zástupci vedlejšího účastníka náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vstup do řízení a účast při ústním jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč. Soud tak vedlejšímu účastníku přiznal na náhradě nákladů řízení částku 13 342 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

33. Výrokem IV. soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení, které nesl v řízení stát. Jelikož náklady dokazování (tlumočné) byly plně kryty zálohami, které soud účastníkům ve smyslu § 141 odst. 1 o.s.ř. uložil, státu žádné náklady nevznikly a soud mu jejich náhradu nepřiznal.

34. Výrokem V. soud vrátil žalobkyni část zaplacené zálohy na znalečné, která nebyla spotřebována. Žalobkyně v řízení postupně uhradila zálohu v celkové výši 20 000 Kč, z této zálohy pak bylo vyplaceno tlumočné přiznané usnesením z 5.3.2019, č.j. 14 C 5/2018 – 83 (přiznáno celkem 700 Kč), z 30.10.2020, č.j. 14 C 5/2018 – 187 (přiznáno celkem 2 507 Kč) a z 23.8.2022, č.j. 14 C 5/2018 – 282 (přiznáno celkem 35 743,50 Kč). Ze zálohy složené žalobkyní soud vyplatil částku 19 825,25 Kč a zbylou částku žalobkyni vrátil.

35. Výrokem VI. soud vrátil žalovanému část zaplacené zálohy na znalečné, která nebyla spotřebována. Žalovaný v řízení postupně uhradil zálohu v celkové výši 20 000 Kč, z této zálohy pak bylo vyplaceno tlumočné přiznané usnesením z 30.10.2020, č.j. 14 C 5/2018 – 187 (přiznáno celkem 2 507 Kč) a z 23.8.2022, č.j. 14 C 5/2018 – 282 (přiznáno celkem 35 743,50 Kč). Ze zálohy složené žalobkyní soud vyplatil částku 19 125,25 Kč a zbylou částku žalovanému vrátil.