14 C 70/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 11 123 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 323 Kč se odmítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 800 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou v tomto řízení domáhala zaplacení částky 11 123 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou výše uvedenou smlouvu na základě, které poskytla žalované úvěr na její bankovní účet č. , č. účtu, , žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne , datum, . Pro případ prodlení žalované s uhrazením úvěru a poplatku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, z úroku 40 % p. m. za první měsíc čerpání úvěru kapitalizovaný na 2 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny od data prodlení „45025“ do odeslání předžalobní výzvy „45214“ (pozn. soudu: data jsou citována doslovně dle žaloby; k tomu viz bod 3), která činí 1 323 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. S ohledem na vady žaloby, které spočívají ve zcela nesrozumitelných časových údajích, zejm. ve vztahu k nároku ve výši 1 323 Kč představujícímu smluvní pokutu, soud žalobkyni vyzval postupem dle § 43 odst. 1 o.s.ř. k odstranění těchto vad, a to usnesením z , datum, , č.j. , spisová značka, . Citované usnesení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, , avšak žalobkyně na něj ve stanovené lhůtě a ani později nikterak nereagovala a vady žaloby neodstranila. Žaloba tak zůstala v této části nesrozumitelná, neboť z ní není seznatelné za jaké období žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty (tato tvrzení ve srozumitelné podobě nejsou obsažena ani ve zbývající části žaloby). Soud výrokem I žalobu v části nároku na smluvní pokutu (nárok 2) postupem dle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, neboť žaloba je nesrozumitelná a tuto vadu se nepodařilo soudu odstranit.

4. Pro úplnost soud dodává, že, pokud jde o srozumitelnost nároku 1, tam žaloba obsahuje alespoň základní (srozumitelná) tvrzení o podstatných náležitostech uplatněného nároku, soud ji proto meritorně projednal, byť dospěl k závěru, že nárok není po právu. K projednání soud nařídil jednání na , datum, , k němuž se žádná z účastnic nedostavila. Žalobkyně se omluvila s tím, že svá žalobní tvrzení považuje za úplná a navrhla soudu, aby žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná, ačkoliv byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.

5. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě níž byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, přičemž žalovaná mohla o čerpání prostředků žádat opakovaně do výše úvěrového rámce. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5532,19 %. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s tím, že trvá až do úplného splacení jistiny. Mezi stranami bylo dále dohodnuto, že v případě prodlení žalované se splácením dluhu, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , fotokopie občanského průkazu žalované). Žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 7 000 Kč (potvrzení o platbě). Žalobkyni žalovaná v žádosti o úvěr sdělila, že je zaměstnána ve , právnická osoba, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , její příjem činí 18 000 Kč měsíčně a výdaje 10 000 Kč měsíčně, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky (žádost o spotřebitelský úvěr). Žalobkyni byla předložena výplatní páska žalované za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podle níž byla čistá mzda 12 801 Kč a v rozsahu 56 pracovních hodin byla vykázána absence z důvodu nemoci (zúčtování mzdy , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Dále žalovaná žalobkyni předložila výpisy ze svého bankovního účtu za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z nichž soud v souhrnu zjistil, že zůstatek účtu byl pravidelně záporný, že žalovaná čerpala velké množství půjček a úvěrů v řádech desetitisíců a statisíců, které pravděpodobně sloužily často k vyplacení předchozích půjček (např. , datum, „načerpání půjčky 35“ v částce 465 843 Kč a téhož dne „předčasné splacení půjčky 33“ v částce 437 348,14 Kč či , datum, příchozí úhrada od , právnická osoba, . v částce 592 972 Kč a téhož dne „předčasné splacení půjčky 35“ v částce 463 546,82 Kč), žalovaná čerpala úvěry od různých bankovních (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) i nebankovních společností (, právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . – , datum, , , právnická osoba, – , datum, , , datum, ), jediným příjmem je pravidelná platba od zaměstnavatele a poté platby od fyzických osob v řádu nižších tisíců korun (např. , datum, 1 000 Kč, , datum, 1 200 Kč, , datum, 2 500 Kč atd.).

6. Žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky 22 152 Kč (zasplatnění úvěru ze dne , datum, ), následně vyzval žalovanou k úhradě též právní zástupce žalobkyně a upozornil ji na možnost podání žaloby s tím, že dlužná částka činila 23 916,28 Kč (výzva ze dne , datum, ).

7. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „je neplatné ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smyl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 o.z. „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuj veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrtit a zaplatit úroky.“9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), „spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“10. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ „poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.“ Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […].“ Podle § 78 odst. 4 věty první ZSÚ „poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.“ Podle § 78 odst. 5 ZSÚ „povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.“11. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ „spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ „poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, „[j]e-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“14. Shora uvedený skutkový závěr soud posoudil po právní stránce tak, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyni se však již nepodařilo prokázat, přičemž se svou neúčastí u ústního jednání sama zřekla dobrodiní poučení dle § 118a o.s.ř., že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně splnila povinnost posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování je patrno, že na splnění této povinnosti žalobkyně zcela rezignovala, byť po formální stránce si určité podklady ke splnění povinnosti opatřila. Žalobkyně se však nemohla jakkoli zabývat obsahem předložených dokumentů, zejm. výpisů z účtu žalované, neboť, jak je zřejmé i jen letmého pohledu na jednotlivé výpisy (viz shora bod 5 rozsudku), obraty na účtu násobně převyšovaly žalovanou uváděné příjmy a výdaje, žalovaná čerpala množství půjček u různých společností, používala následné půjčky ke splácení předchozích závazků apod. Nadto se žalobkyně vůbec nezabývala výdaji žalované, ani případnými předchozími dluhy a jejich splácením, byť o nich musela přinejmenším z výpisů z účtu vědět, resp. v řízení neprokázala, že tyto informace jakkoliv ověřila. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezjistila dostatečně informace o poměrech žalované a informace, které od žalované získala, nehodnotila s náležitou obezřetností a pečlivostí, neboť z nich neplyne závěr, že žalovaná disponovala prostředky umožňujícími jí řádně hradit sjednané splátky. Je na místě uzavřít, že žalobkyně na plnění své zákonné povinnosti dle § 86 ZSÚ dokonce zcela rezignovala.

15. Jelikož nebylo prokázáno, že by žalobce před uzavřením smlouvy s žalovanou řádně posoudil její schopnost splácet sjednané pravidelné splátky, s ohledem na § 86 odst. 1 ZSÚ nebyl oprávněn s ní smlouvu uzavřít. Protože smlouvu přes uvedené uzavřel, je tato neplatná podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu přes § 87 odst. 1 větu druhou ZSÚ a podle § 588 o. z., neboť porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť již Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Povinnost soudu přihlížet k neplatnosti i bez návrhu a bez časového omezení plyne též z článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, jak dovodil rovněž Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. proti GK). K tomu se sluší poznamenat, že podle čl. XVIII zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, bude s účinností od 29. 5. 2022 bude § 87 odst. 2 věta druhá ZSÚ výslovně znít: „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“16. Protože závazek ze smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení je neplatný, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu, a to ve lhůtě dle jejích aktuálních možností podle § 87 odst. 1 větě poslední ZSÚ. V řízení však nebylo prokázáno, kolik činí dlužná jistina. Žalobní tvrzení, že se jedná o částku 7 000 Kč soud totiž nemá v řízení za prokázané. V dokazování bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut tzv. revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, že dne , datum, žalovaná čerpala částku 7 000 Kč a že ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru s tím, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 22 152 Kč. Žádné další důkazy už žalobkyně ke svému tvrzení nenabídla, stejně tak netvrdila, zda a případně kolik žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyni uhradila. Z provedených důkazů tak nelze uzavřít, že dlužná jistina ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ, tj. rozdíl mezi celkovou poskytnutou částkou a celkovou výší splátek činí právě 7 000 Kč, neboť z podstaty revolvingového úvěru mohla žalovaná čerpat úvěr opakovaně a mohla jej též částečně splácet, popř. hradit alespoň úroky, které by však bylo s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy pro porušení § 86 ZSÚ nutno považovat za plnění na jistinu. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dlužná jistina činí částku 7 000 Kč; i zde pak platí, že soud nemohl žalobkyni poučit o nutnosti doplnit důkazní návrhy, neboť se žalobkyně ústního jednání ze své vůle neúčastnila.

17. Soud tak žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že jí požadovaná částka odpovídá dlužné jistině, na jejíž úhradu má dle § 87 odst. 1 ZSÚ nárok. Vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pak je nedůvodným též nárok na jakékoliv příslušenství pohledávky (kapitalizovaný smluvní úrok v částce 2 800 Kč i běžící úrok z prodlení). Z uvedeného důvodu soud žalobu o zaplacení částky 9 800 kč s příslušenstvím výrokem II zamítl.

18. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že v řízení zcela procesně úspěšné žalované, jíž by náhrada nákladů řízení náležela, však žádné náklady řízení nevznikly.