14 C 78/2021
č. j. 14 C 78/2021-85
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 149 § 151 § 155 § 160 § 202
- o silniční dopravě, 111/1994 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2550
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí titul jméno příjmení , titul , advokátkou se sídlem adresa , číslo obec a číslo o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 635 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení, o kterých bude rozhodnuto samostatným usnesením.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši 1 524 Kč s odůvodněním, že dne 9. 9. 2020 při jízdě na lince autobusu 207 provozované žalobkyní se neprokázal přepravnímu kontrolorovi žalobkyně platným jízdním dokladem. Žalovaný byl kontrolorem vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, uvedené však nezaplatil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 23. 11. 2020 2. Jelikož pobyt žalovaného v České republice nebyl znám, usnesením ze dne 21. 4. 2022, č. j. 14 C 78/2021-60, jež nabylo právní moci dne 18. 5. 2022, mu soud ustanovil opatrovnici z řad advokátů.
3. Žalovaný prostřednictvím své ustanovené opatrovnice namítl, že v zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 9. 9. 2020 je na místě podpisu cestujícího uveden pouze křížek, nikoliv podpis. Dále namítl, že mu ke dni 3. 9. 2020 bylo zrušeno povolení k trvalému pobytu na území České republiky.
4. K projednání věci soud nařídil jednání na den 8. 9. 2022, při němž provedl dokazování.
5. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 9. 9. 2020 v [údaj o čase] hodin přepravoval na lince [číslo] provozované žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem. Pověřená osoba žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se při kontrole v místě zastávky [anonymizována dvě slova] prokázal povolením k pobytu [číslo]. Jako adresu pro doručování žalovaný sdělil adresu uvedenou u jeho označení v záhlaví tohoto rozsudku. Žalovaný zápis převzal (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč dopisem ze dne 23. 11. 2020 (zjištěno z dopisu ze dne 23. 11. 2020 včetně potvrzení o odeslání držitelem poštovní licence prostřednictvím hybridní pošty). Cena plnocenné přestupní jízdenky pro jednotlivou jízdu v [obec] ke dni provedení přepravní kontroly činila 24 Kč (zjištěno z čl. III. odst. 1 písm. a) na straně 10 Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy platného od 1. 8. 2018 ve znění dodatků č. 1 až 11). Výše přirážky za neprokázání se přepravnímu kontrolorovi žalobkyně platným jízdním dokladem pak činila 1 500 Kč (zjištěno z čl. 8 odst. 4 části věty první před středníkem Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] platných od 1. 8. 2018 ve znění dodatků č. 1 až 6). Žalovanému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky s průkazem [číslo] platným jen do 3. 9. 2020 s ohledem na zrušení povolení ze strany Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (zjištěno z výpisu z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR ze dne 3. 12. 2021 – č. l. 50 soudního spisu a ze sdělení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 18. 11. 2021, [číslo jednací] – č. l. 45). Na adrese uvedené u označení žalovaného v záhlaví tohoto rozsudku se žalovaný nezdržoval od konce roku 2019 a v březnu 2021 byl kontrolován hlídkou Policie České republiky na [ulice] [anonymizováno] (zjištěno ze zprávy [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [část obce] ze dne 31. 8. 2021, [číslo jednací] – č. l. 37).
6. Skutečnost, že se žalovaný ve výše uvedený okamžik přepravoval na lince provozované žalobkyní a neprokázal se platným jízdním dokladem, měl soud za prokázanou na základě zápisu o provedené přepravní kontrole obsahujícího číslo průkazu žalovaného o povolení k pobytu, který byl zneplatněn až následně se zpětnou účinností, přičemž žalovaný byl i v době po provedené přepravní kontrole v [obec] kontrolován hlídkou policie. Žalovaný přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. netvrdil ničeho konkrétního o tom, že by se v uvedený okamžik linkou provozovanou žalobkyní nepřepravoval, natož aby takové skutečnosti prokázal.
7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (s ) mlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.“ 8. Podle § 2 odst. 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“),„ (t) arif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.“ 9. Podle § 18a odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě„ (ř) idič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen "pověřená osoba") (…) Pověřená osoba je oprávněna (…) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).“ 10. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě„ (c) estující je povinen (…) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu (…)“ 11. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě„ (v ) ýši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč“ 12. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném do 30. 9. 2020 (dále jen„ přepravní řád“),„ (n) ezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.“ 13. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný se přes výzvu pověřené osoby žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, vznikla mu tak povinnost na výzvu pověřené osoby podle § 18a odst. 1 písm. b) zákona o silniční dopravě a § 7 odst. 6 přepravního řádu zaplatit jízdné podle § 2550 o. z. ve výši 24 Kč podle tarifu ve smyslu § 2 odst. 19 zákona o silniční dopravě a přirážku ve výši 1 500 Kč podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě a smluvních přepravních podmínek. Žalovaný však uvedené nezaplatil. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť nezaplacením jízdného a přirážky v den provedení přepravní kontroly, kdy byl k jejich zaplacení vyzván, se dostal prodlení se splacením peněžitého dluhu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit též úrok z prodlení.
14. Pro úplnost soud dodává, že podpis cestujícího není vyžadován jako zákonná náležitost zápisu o provedené přepravní kontrole. Proto soud v otázce právního posouzení nepřihlížel k námitce žalovaného, že na místě podpisu v předmětném zápise byl uveden pouze křížek, neboť tato námitka nemohla mít na právní posouzení věci žádný vliv. Ve skutkové rovině bylo soudem, jak výše uvedeno, z provedených důkazů zjištěno, že žalovaný se v předmětný okamžik na lince provozované žalobkyní přepravoval.
15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 4 635 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žalobu) podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále odměna stanovená podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 advokátního tarifu sestávající z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (repliku došlou soudu dne 14. 6. 2022 na výzvu soudu k vyjádření žalovaného) podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a z částky 1 000 Kč za účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 500 Kč ve výši 735 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
16. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
17. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 155 odst. 1 části věty poslední za středníkem o. s. ř. tak, že procesně neúspěšnému žalovanému uložil nahradit státu náklady řízení, které stát platil, o jejichž výši soud rozhodne samostatným usnesením podle § 151 odst. 6 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.