14 C 93/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020 částkou 2 162,40 Kč, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 18 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 3. 12. 2018 smlouvu číslo, v níž se zavázala poskytnout žalovanému k průběžnému čerpání peněžní prostředky do celkové okamžité výše 18 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně vždy nejpozději do 1 roku od jejich čerpání a dále zaplatit související poplatky, přičemž každou jeho splátkou se možnost čerpání peněžních prostředků obnovovala o částku ve výši splátky. právnická osoba poskytla žalovanému ujednané peněžní prostředky a dopisem ze dne 10. 12. 2019 jej vyzvala k okamžitému splacení dlužné částky 18 000 Kč, což žalovaný neučinil. Pohledávka vůči žalovanému byla společností právnická osoba postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 30. 1. 2020. Žalovaný dluh nesplnil ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů.

4. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. číslo ze dne 3. 12. 2018 a z akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne 3. 12. 2018 soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 3. 12. 2018 smlouvu, v níž se zavázala poskytnout mu na jeho běžném účtu č. bankovní účet peněžní prostředky do celkové okamžité výše 18 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně vždy nejpozději do 1 roku od jejich čerpání, přičemž každou jeho splátkou se možnost čerpání peněžních prostředků obnovovala o částku ve výši splátky. Žalovaný se rovněž zavázal udržovat na běžném účtu objem příchozích transakcí za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce v průměrné měsíční výši nejméně jedné třetiny celkové aktuální výše čerpaných peněžních prostředků a společnost právnická osoba byla v případě nesplnění uvedené povinnosti žalovaným oprávněna prohlásit dosud nesplacené peněžní prostředky za splatné.

5. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že v období od 11. 5. 2019 do 7. 12. 2019 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, z nichž ničeho nesplatil, a zároveň ve prospěch jeho běžnému účtu nebyla připsána žádná platba.

6. Dále soud z výpisu z povoleného debetu zjistil, že nesplacený úrok ke dni 30. 11. 2019 činil 2 162,40 Kč.

7. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu soud zjistil, že dopisem ze dne 10. 12. 2019 společnost právnická osoba prohlásila poskytnuté peněžní prostředky na běžném účtu za okamžitě splatné.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. číslo číslo ze dne 30. 1. 2020 včetně přílohy č. 1, z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, z potvrzení úplaty ze dne 6. 2. 2020 a z vyrozumění o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka vůči žalovanému byla společností právnická osoba postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 30. 1. 2020, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 11. 2. 2020.

9. Konečně z předžalobní výzvy k úhradě soud zjistil, že dopisem ze dne 2. 4. 2020 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění.

10. Na základě výše popsaných skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. právnická osoba poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně nejpozději do 1 roku od poskytnutí. Dále se žalovaný zavázal zajistit, že na jeho běžný účet budou připsány platby za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce v průměrné měsíční výši nejméně jedné třetiny celkové aktuální výše čerpaných peněžních prostředků, což nedodržel, společnost právnická osoba proto dne 10. 12. 2019 prohlásila poskytnuté peněžní prostředky za okamžitě splatné. Pohledávka vůči žalovanému byla společností právnická osoba postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (s ) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 12. Podle § 2665 o. z.,„ (u) jednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ 13. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § číslo ve spojení s § 2665 o. z., na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku vrátit do ujednaného termínu. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na předmětnou pohledávku s příslušenstvím něčeho zaplatil. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 a 1880 o. z. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 18 000 Kč jako nevráceného úvěru přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je tvořeno úrokem ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru od data jeho splatnosti, a to jednak kapitalizovaným do dne 15. 1. 2020 a dále běžícím, a rovněž běžícím úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a tím mu vznikla povinnost platit vedle jistiny dluhu a smluvního úroku též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu například ve věci sp. zn. 52 C 210/2018, 68 C 362/2021, 19 C 138/2022, 19 C 147/2022 či 15 C 223/2022), jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.