14 C 95/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 655,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 655,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 655,57 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2020 se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 655,57 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 25. 6. 2013 smlouvu o zřízení a vedení konta [anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést od účinnosti smlouvy běžný účet č. [bankovní účet] v korunové měně. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Dne 8. 3. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání účtu do povoleného debetu s limitem 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že byl na účtu žalované evidován nepovolený debet a žalovaná ničeho neuhradila, žalobkyně od smlouvy o zřízení účtu odstoupila. Oznámení o odstoupení od smlouvy zaslala žalobkyně žalované dne 10. 9. 2019, přičemž účinností odstoupení zanikl ke dni 19. 9. 2019 celý závazek založený smlouvou. Konečný zůstatek ve výši − 2 655,57 Kč byl z důvodu následného zrušení účtu převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalované byla dne 17. 9. 2020 zaslána předžalobní upomínka, ale ničeho neuhradila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které mu předložila žalobkyně, neboť žalovaná zůstala v řízení nečinná, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 25. 6. 2013 smlouvu o zřízení a vedení konta [anonymizováno], kterou se žalobkyně zavázala zřídit žalované běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (zjištěno z konfirmace zřízení a vedení konta [anonymizováno] ze dne 25. 6. 2013 a žádosti o zřízení a vedení účtu). Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou dne 8. 3. 2016 uzavřena smlouva o povoleném debetu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě přečerpání do povoleného debetu s limitem 2 000 Kč na účtu č. [bankovní účet] (zjištěno ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 8. 3. 2016). Pro případ, že na účtu žalované vznikne nepovolený debet, byla povinna neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky. Po dobu trvání nepovoleného debetu byla žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu (zjištěno z čl. 11 a 11.4 všeobecných obchodních podmínek). Na účtu žalované vznikl nepovolený debet ve výši 2 655,57 Kč (zjištěno z periodického výpisu ze dne 24. 9. 2019). Jelikož žalovaná ani na výzvu žalobkyně nevolený debet nevyrovnala, odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Žalovaná byla současně vyzvána k jeho úhradě bez zbytečného odkladu (zjištěno z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 6. 8. 2019 a z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba] ze dne 10. 9. 2019). Žalovaná byla informována o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, a to ke dni 25. 9. 2019, přičemž konečný zůstatek na tento účet převedený činil − 2 655,57 Kč (zjištěno z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 25. 9. 2019). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak žalobkyni neplnila ničeho (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 17. 9. 2020 včetně kopie poštovního podacího archu).

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 2 655,57 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 25. 6. 2013 smlouva o zřízení běžného účtu (§ 708 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013), na základě níž byl žalované zřízen běžný účet. Dále byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o úvěru ve formě možnosti přečerpání prostředků na účtu do záporného zůstatku s limitem 2 000 Kč podle § 2665 a 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Na účtu žalované vznikl nepovolený záporný (debetní) zůstatek, jenž byla podle všeobecných obchodních podmínek povinna neprodleně vyrovnat. Ze strany žalované nebylo v řízení tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by dostála své povinnosti, ke které se zavázala, a nepovolený debet žalobkyni vyrovnala. Výše pohledávky vůči žalované vyplývá z periodického výpisu z účtu. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované povinnost dlužnou částku ve výši 2 655,57 Kč žalobkyni zaplatit. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal za období od 26. 9. 2019 do zaplacení, tak jak jej žalobkyně v žalobě požadovala (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 655,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o ustálený vzor žaloby, který žalobkyně uplatňuje ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně (u zdejšího soudu například ve věcech sp. zn. 52 C 317/2020, 17 C 136/2020 a 40 C 93/2020), a jehož jednotlivá podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.