14 C 95/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 1 064 859 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 064 859 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 202 387,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 064 859 Kč s příslušenstvím, a to z titulu povinného dílu z pozůstalosti po zemřelém otci účastníků – , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále též jen jako „zůstavitel“). Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli bylo pravomocně ukončeno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Obvyklá cena pozůstalosti činí dle usnesení částku 12 778 309,47 Kč, z čehož povinný díl žalobce představuje jednu dvanáctinu. Zůstavitel svým pořízením pro případ smrti – závětí a prohlášením o vyděděním ze dne , datum, , sepsaným ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , žalobce vydědil z důvodů uvedených v ustanovení § 1646 odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku (zdravotní problémy a dále to, že mu žalobce nepomohl s péčí o jeho matku , jméno FO, a manželku , jméno FO, , a také s pracemi u domu atd.). Obdobné prohlášení o vydědění zůstavitel sepsal již dne , datum, , přičemž celý text byl následně kompletně převzatý. S důvody vydědění žalobce od počátku nesouhlasí. Konkrétně uvedl, že zůstavitele navštěvoval dle svých možností a zvyklostí. Vzhledem k tomu, že nedisponuje vlastním automobilem a dopravuje se převážně hromadnou dopravou, nebylo navštěvování zůstavitele příliš časté. V pracovním týdnu navíc trávil většinu času v zaměstnání. Zůstavitel byl vždy velmi aktivní, zakládal si na rychle hotové práci, vykazoval velké znaky netrpělivosti, prudkosti a vznětlivosti, přičemž za této situace nikdy jakoukoli pomoc s neodkladnými pracemi okolo domu od žalobce nevyžadoval. To, že by zůstavitele navštěvoval jednou za 3–4 měsíce, není pravdou, a to už z důvodu jeho dcery, která měla zájem především o návštěvy své babičky. Jednalo se o nastavené zvyklosti bez známky jakýchkoli problémů ve vztazích, žalobce rozhodně nejezdil na návštěvy z důvodu, že by něco potřeboval. Je pravdou, že mu zůstavitel na domě občas pomohl, ale to bylo jeho dobrovolné rozhodnutí. Pokud mu pak zůstavitel pomáhal, nedává smysl jeho tvrzení, že práce okolo svého domu nezvládal. Dále uvedl, že dne , datum, skutečně proběhla schůzka mezi ním a zůstavitelem ohledně předání peněz z pozůstalosti po zemřelé matce účastníků. Na této schůzce zůstaviteli sdělil, že se mu nelíbí, jak se vyvinula situace v rodině po úmrtí matky, načež zůstavitel reagoval tak, že předáním peněz spolu skončili a že se podle toho zachová. Ke svému vztahu k rodičům žalobce uvedl, že měl velmi blízký vztah k matce a vztah k otci považoval za korektní. O tom, že měl být zůstavitel od , datum, těžce nemocen, neví, neboť žil aktivní život bez známek nemoci. Odmítá také to, že neposkytl zůstaviteli pomoc s matkou účastníků, neboť se o ni zůstavitel nestaral a do poslední chvíle byla mobilní. Stejně tak se zůstavitel nestaral ani o svou matku. Žalobce popřel také to, že by o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, jaký by jako potomek projevovat měl. Až do uvedené schůzky dne , datum, , kdy došlo k neshodě ohledně situace s rodinou sestry účastníků , jméno FO, , jejíhož bývalého manžela a děti zůstavitel vyhodil z domu, docházelo k pravidelným návštěvám. K poslední schůzce pak došlo , datum, , když zůstavitel za žalobcem přijel, aby mu sdělil, že žalobcem pořízená fotografie na hrobu , jméno FO, má vady, a poté bez dalšího odjel. O žalobce pak neprojevoval zájem a přestal s ním komunikovat. Za skutečný důvod vydědění tak žalobce považuje to, že nesouhlasil s jednáním zůstavitele vůči jeho zeti a vnoučatům. Na výzvu ke smírnému řešení však žalovaný nereagoval, a proto mu žalobce dne , datum, zaslal předžalobní výzvu k plnění žalované částky. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. Po výzvě soudu dle § 114c odst. 3 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), žalobce doplnil svá tvrzení tak, že před smrtí jeho matky měl s rodiči bezproblémové vztahy a navštěvoval je tak často, jak mu to zaměstnání a práce okolo domu dovolily. Rovněž rodiče jej navštěvovali v jeho domě v , adresa, . Skoro každý týden se s rodiči telefonicky spojoval a vždy jim také zasílali pohlednice z dovolených. Svému otci dával dary v podobě maličkostí jako např. obrazy a repliky zbraní nebo nožů. Od otce mnoho darů nedostával, což mu ale nezazlíval, mohl si k němu zase vždy přijít pro radu. Po smrti matky byl s otcem v telefonickém kontaktu, přičemž hovory probíhaly často kvůli vyhrocené situaci v rodině. Žalobce nesouhlasil s chováním své sestry i otce vůči synovcům, neteři a švagrovi, přičemž se snažil otce přemluvit, aby je neodhlašoval z domu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že zůstavitel se staral jak o svou matku trpící Alzheimerovou chorobou, tak o svou manželku, jejíž mobilita byla snížená, a zůstavitel ji tak doprovázel po lékařských vyšetřeních, a i jinak se o ni v rámci svých možností a schopností staral. Oběma pak zajišťoval všechny základní potřeby a od , datum, do , datum, na ně zůstal v podstatě sám. Dcera , jméno FO, občas poskytla pomoc své babičce (matce zůstavitele) za úplatu. Zdravotní stav zůstavitele přitom také nebyl dobrý. Opakovaně podstoupil operaci rekta, onkologickou léčbu, operaci páteře atd. K poslední vůli zůstavitele žalovaný uvedl, že ji jen těžko může vysvětlit a konkretizovat důvody vydědění, jelikož notářský zápis pořídil zůstavitel. Zůstavitel si každopádně opakovaně stěžoval na to, že ho žalobce navštěvoval pouze jednou za tři až čtyři měsíce. Po smrti matky se pak návštěvy prakticky neuskutečňovaly. Tvrzení žalobce, že ho zůstavitel nepožádal o pomoc s péčí o manželku a matku, označil za nepravdivé, neboť zůstavitel si na „nepomoc“ ze strany žalobce, dcery , jméno FO, a bratra , jméno FO, opakovaně stěžoval. Po operaci páteře měl absolvovat lázeňskou léčbu, kterou musel zrušit pro neochotu výše jmenovaných zajistit péči o jeho matku v době jeho nepřítomnosti. Zůstavitel přitom žalobci opakovaně pomáhal při rekonstrukci jeho domu a několikrát mu dovezl palivové dřevo poté, co si o něj žalobce řekl. Důvod následného nevděku žalobce mu proto není zřejmý. Zůstavitel potřeboval pomoci např. s instalací kotle pro svou matku, zateplením a fasádou a dalšími většími pracemi na domě, které již ze zdravotních důvodů plně nezvládal. Žalovaný dále potvrdil, že v , datum, došlo ke schůzce mezi žalobcem a zůstavitelem za účelem převzetí podílu z pozůstalosti po , jméno FO, . Po její smrti za zůstavitelem nepřijel, ač věděl, že zůstavitel prožíval smrt manželky velmi těžce. Tvrzení žalobce, že se zůstavitel nestaral o svou manželku, považuje žalovaný za nehorázné. Kromě již uvedených důvodů vydědění dále doplnil, že dalším důvodem vydědění byly časté slovní útoky žalobce na osobu zůstavitele, jež se stupňovaly a na které si zůstavitel často stěžoval. Z těchto důvodů navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

4. Při přípravném jednání soud žalovaného dle § 114c odst. 3 písm. b) o.s.ř. vyzval, nechť doplní svá tvrzení tak, že uvede, v čem měla spočívat tíživá situace zůstavitele, jak mu s ní měl být žalobce nápomocen a z jakých okolností měla být žalobci tato situace zůstavitele známa. K výzvě soudu žalovaný doplnil, že právní jednání zůstavitele bylo vážné, určité, srozumitelné a platné, přičemž zůstavitel si byl plně vědomý toho, co a z jakého důvodu činí. Prolomení platnosti právního jednání zůstavitele by tak mělo být spíše výjimečné. To, že žalobce zpochybňuje platnost vydědění, označil za účelové. Zůstavitel se snažil žalobce telefonicky kontaktovat, avšak ten mu telefon nezvedal. Opakovaně žalobce také žádal o pomoc v nouzi a o zájem, ale žalobce na tyto žádosti nijak nereagoval. Pokud se pak žalobce v posledních letech života zůstavitele nechoval tak, jak by se od pravého syna očekávalo, nemůže čekat, že bude dědit.

5. Při přípravném jednání účastníci učinili nesporným, že jsou spolu s , jméno FO, plnorodými sourozenci a dětmi zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , a zemřelého , datum, . Žalovaný byl potvrzen jediným dědicem zůstavitele na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž , jméno FO, byl přiznán povinný díl ve výši 1 064 859,13 Kč. Hodnota pozůstalosti po zůstaviteli činila 12 778 309,407 Kč. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá skutková zjištění.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

7. Dne , datum, zůstavitel formou notářského zápisu vydědil žalobce z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen „o. z.“), konkrétně s odůvodněním, že je od , datum, těžce nemocen, a přesto se musí starat o 97letou matku , jméno FO, a do , datum, se staral také o svou manželku , jméno FO, . Žalobce několikrát požádal, zda by mu pomohl s neodkladnými pracemi okolo domu, které již nezvládal, ale vždy ho žalobce odbyl s tím, že nemá čas, pracuje do večera a víkendy si nebude „kazit“. Stejně tomu bylo, když jej požádal o pomoc, když musel k lékaři, a neměl tak kdo být s jeho matkou a manželkou. Dále v závěti uvedl, že byl žalobcem několikrát slovně obviněn, že zavinil rozchod své dcery , jméno FO, , a musel se tak bránit slovním atakům, což jeho zdraví rovněž neprospělo. V minulosti ho měl žalobce navštívit vždy jednou za 3-4 měsíce, a to jen, když něco potřeboval ohledně svého domu, kde mu zůstavitel dle svých slov často pomáhal. Naposledy ho pak navštívil, když si přijel pro peníze z dědictví po své matce. Vydědění se vztahovalo i na potomky žalobce (zjištěno ze závěti a prohlášení o vydědění ze dne , datum, , , spisová značka, ).

8. Dne , datum, zůstavitel formou notářského zápisu podruhé vydědil žalobce z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) o. z., konkrétně s odůvodněním, že je od , datum, těžce nemocen, a přesto se musí starat o 97letou matku , jméno FO, a do , datum, se staral také o svou manželku , jméno FO, . Žalobce několikrát požádal, zda by mu pomohl s neodkladnými pracemi okolo domu, které již nezvládal, ale vždy ho žalobce odbyl s tím, že nemá čas, pracuje do večera a víkendy si nebude „kazit“. Stejně tomu bylo, když jej požádal o pomoc, když musel k lékaři, a neměl kdo být s jeho matkou a manželkou. Dále v závěti uvedl, že byl žalobcem několikrát slovně obviněn, že zavinil rozchod své dcery , jméno FO, , a musel se tak bránit slovním atakům, což jeho zdraví rovněž neprospělo. V minulosti ho měl žalobce navštívit vždy jednou za 3-4 měsíce, a to jen, když něco potřeboval ohledně svého domu, kde mu zůstavitel dle svých slov často pomáhal. Naposledy ho pak navštívil, když si přijel pro peníze z dědictví po své matce. Vydědění se vztahovalo i na potomky žalobce (zjištěno ze závěti a prohlášení o vydědění ze dne , datum, , , spisová značka, ).

9. Zůstavitel byl v , datum, operován pro tumor pravé ledviny, následně bez známek recidivy. V , datum, byl zůstaviteli operován polyp v oblasti rekta, po operaci byl propuštěn jako plně soběstačný a na následné kontrole v rektoskopické ambulanci uvedl, že se cítí dobře. V , datum, mu byl bioptickými kleštěmi odstraněn drobný polyp, aniž by byl hospitalizován. Z důvodu potíží s polypy absolvoval několik koloskopických vyšetření, bez patologie. Svému ošetřujícímu lékaři si opakovaně stěžoval na bolest zad, od , datum, udával výraznější bolesti s propagací k levé kyčli a po zadní straně stehen po větší fyzické zátěži. Dne , datum, podstoupil operaci páteře, po níž se měl vyvarovat zvedání břemen z předklonu. Pooperační období proběhlo bez komplikací, postupná vertikalizace bez obtíží, zůstavitel poté chodil samostatně, ulevilo se mu od bolesti a cítil se dobře. Od , datum, do , datum, byl hospitalizován z důvodu odstranění kamene v močovodu, propuštěn bez bolestí a obtíží. Dne , datum, mu byl odstraněn ledvinový kámen, propuštěn bez bolestí a obtíží. Po smrti manželky se cítil „nervní“ a špatně spal. Dne , datum, byl ošetřen pro čtyři dny trvající silné bolesti hlavy a vertigo, propuštěn byl bez nutnosti zvláštních opatření s tím, že příčinou je „terén velmi tíživé životní situace“. V , datum, byl zůstavitel u lékařky kvůli abusu hypnotik, stěžoval si na dceru a syna, patologické projevy chování nevykazoval (zjištěno ze zdravotnické dokumentace zůstavitele, zejména lékařské zprávy ze dne , datum, , lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , zpráv z , právnická osoba, ze dne , datum, , ze dne , datum, a , datum, , zdravotního záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , propouštěcí zprávy z neurochirurgie Nemocnice , adresa, ze dne , datum, , propouštěcí zprávy z , právnická osoba, ze dne , datum, , zprávy z , právnická osoba, ze dne , datum, , zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).

10. Dne , datum, se , jméno FO, dotazovala žalobce, zda hovořil se zůstavitelem ohledně pohřbu jejich matky, paní , jméno FO, , načež žalobce odpověděl, že se zůstavitelem mluvil a na pohřeb půjde (zjištěno z whatsappové komunikace mezi žalobcem a sestrou , jméno FO, od , datum, do , datum, ).

11. Listinou ze dne , datum, paní , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , vydědila svého syna , jméno FO, (zde zůstavitel - pozn.) podle ust. § 1646 odst. 1 písm. a) o. z., tj. z důvodu neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, a to v nemoci a ve stáří. Důvod vydědění byl zůstavitelkou specifikován tak, že se o ni syn , jméno FO, staral cca 4 roky, přičemž poslední dva roky byl agresivní a vulgární, zamezoval ostatním osobám, včetně sociální pracovnice a rodinných příslušníků, v kontaktu s ní a vyhrožoval jí. Rovněž jí vzal mobilní telefon, aby s nikým nemohla komunikovat. Dne , datum, byla navštívena sociální pracovnicí a starostou , adresa, , kteří ji nalezli v kritickém stavu a nechali ji urgentně převézt do , právnická osoba, . , jméno FO, její zdravotní stav znal, ale neučinil žádná opatření. Naopak jí říkal, že jí přeje smrt, že stejně „chcípne“ a další vulgarity (zjištěno ze závěti a listiny o vydědění ze dne , datum, ). Svědkyně závěti paní , jméno FO, před notářkou v rámci pozůstalostního řízení po paní , jméno FO, vypověděla, že v posledních třech letech (před , datum, – pozn.) byla svědkem konfliktu mezi paní , jméno FO, a jejím synem , jméno FO, (zjištěno z protokolu o jednání před soudní komisařkou ze dne , datum, , , spisová značka, ).

12. Dne , datum, odevzdala Policie ČR, Obvodní ředitelství policie , adresa, , Místní oddělení , adresa, , (dále jen „policie“), věc oznámenou , jméno FO, k projednání Úřadu , adresa, . V této věci, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , měl být zůstavitel poškozeným, neboť mu měl , jméno FO, a , jméno FO, vyhrožovat mj. tím, že si objednali „nějaké Sergeje a že se s ním už špinit nebudou“. Dne , datum, policie ukončila projednávání věci, které se měl dopustit , jméno FO, vůči , jméno FO, tím, že mu dne , datum, vyhrožoval se slovy: „Ty mě srát nebudeš, nebo ti něco udělám!“, a to po přechozí hádce a dlouhodobých problémech v rodině. Přestupek byl policií oznámen Úřadu , adresa, (zjištěno z poskytnutí informací k osobě , jméno FO, ze dne , datum, ).

13. Dne , datum, Městská část , adresa, , Zvláštní orgán městské části-Přestupková komise, odložila věc proti podezřelému , jméno FO, , nar. , datum, , který se měl dopustit přestupku vůči zůstaviteli tím, že mu měl dne , datum, ublížit na zdraví – udeřit ho pěstí do obličeje a způsobit mu zranění vyžadující lékařské ošetření; a dalšího přestupku pak tím, že měl zůstaviteli a , jméno FO, v době od , datum, do , datum, opakovaně vyhrožovat fyzickou likvidací (zjištěno ze záznamu o usnesení poznamenávaném do spisu Městské části , adresa, , Přestupkové komise ze dne , datum, ).

14. Dne , datum, Městská část , adresa, , Zvláštní orgán městské části-Přestupková komise, odložila věc proti podezřelému , jméno FO, pro přestupek narušení občanského soužití, kterého se měl dopustit vůči svému vnukovi , jméno FO, telefonickou výhružkou újmy na zdraví adresovanou jeho dceři staré 1,5 měsíce slovy: „Boj se chodit s kočárkem“. Komise v odůvodnění mj. konstatovala, že se zřejmě jedná o další odpudivý důsledek neutěšených rodinných vztahů v rodině podezřelého , jméno FO, , kdy ve vztahu k jeho vnukovi zřejmě došlo k neetickému jednání (zjištěno ze záznamu o usnesení poznamenávaném do spisu vydaném Městskou částí , adresa, , Přestupkovou komisí dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Dne , datum, uložila Městská část , adresa, , Zvláštní orgán městské části-Přestupková komise, zůstaviteli správní trest napomenutí za spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že zdravotní sestře z agentury , právnická osoba, , poskytující péči jeho matce, dne , datum, se slovy „ať jde do prdele“ stiskl její levou paži a snažil se ji z vyhodit z domu. K tvrzení obviněného , jméno FO, , že tato zdravotní sestra měla rozvracet jeho rodinu, přestupková komise konstatovala, že neutěšenými vztahy v rodině se opakovaně zabývala, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by důvodem rozvrácení rodiny obviněného byla právě ona. Obviněným a jeho dcerou , jméno FO, byl jako původce rozvratu uváděn bývalý manžel , jméno FO, , děti , jméno FO, uvádí jako původce rozvratu svou matku a obviněného (zjištěno z příkazu o uložení napomenutí vydaného Městskou částí , adresa, , Přestupkovou komisí dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Věc spočívající v podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl zůstavitel dopustit tím, že měl fyzicky a psychicky týrat svou matku, byla odložena z důvodu úmrtí podezřelého (zjištěno z usnesení Komise pro projednávání přestupků Městské části , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

17. Ve svém posledním dopise zůstavitel mj. napsal: „, jméno FO, , dostali jste mě na kolena, ale nevíš, co to jsou poplatky za bábu…., jméno FO, , jsem pro tebe cizí člověk…, jméno FO, , ty jsi mě měl jedinej rád…“ O žalobci se zde zůstavitel nezmiňuje (zjištěno z pěti stran zápisků zůstavitele).

18. Dopisem ze dne , datum, sdělil žalobce žalovanému, že bude uplatňovat své právo na povinný díl, tj. 1/12 z celku pozůstalosti, a vyzval jej ke smírnému vyřešení věci. Pro případ, že nedojde k uzavření dohody, upozornil žalovaného, že bude uplatňovat svůj nárok ve sporném řízení (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, včetně podací stvrzenky). Dne , datum, odeslal žalobce žalovanému výzvu k bezodkladné úhradě povinného dílu ve výši 1 064 859 Kč, která byla žalovanému doručována dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě povinného dílu ze dne , datum, včetně potvrzení o sledování zásilky , Anonymizováno, ). Právní zástupce žalovaného žalobci sdělil, že předžalobní výzvu obdržel dne , datum, , přičemž uplatněný nárok zcela neuznává (zjištěno z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, ).

19. Z výslechu žalobce soud zjistil, že ho zůstavitel nikdy o pomoc, pro jejíž neposkytnutí jej následně vydědil, nežádal. Ohledně domu dělal zůstavitel jen drobné práce a s žalovaným dělali fasádu, ale to až po konfliktu, k němuž mezi žalobcem a zůstavitelem došlo. Ke zhoršení jejich vztahu došlo poté, co žalobce vyjádřil zůstaviteli svůj nesouhlasný názor na to, jak se zůstavitel chová ke svému zeti a jeho dětem, které vyhodil z domu. Sdělil mu, že se mu nelíbí, jak se konflikt vyvíjí, a to zrovna v době, kdy zemřela matka (zůstavitelova manželka). Zůstavitel se urazil a řekl žalobci, že je „hajzl“ a že s ním končí. K tomuto konfliktu došlo dne , datum, u zůstavitele doma, kam si žalobce po dohodě přijel pro peníze z pozůstalosti po své matce. Od té doby se již nevídali, respektive se viděli pouze jednou, cca půl roku po konfliktu, když zůstavitel přijel za žalobcem, aby mu sdělil, že fotka na hrobu matky je zčernalá. Žalobce ani zůstavitel se poté nesnažili vztah napravit. V době před rodinným konfliktem se žalobcem se svým otcem nepravidelně navštěvovali, přičemž návštěvy byly vzájemné. Žalobce rodiče navštěvoval cca jednou měsíčně a také si s nimi pravidelně telefonoval. Dárky si moc nedávali, jelikož zůstavitel na to nebyl, ale občas dával dárky dceři žalobce; žalobce dával zůstaviteli pouze drobnosti jako např. nože, pasparty či obrazy s motivy lovu. Slavil-li zůstavitel nebo jeho manželka narozeniny či svátky, žalobce s rodinou je navštívil a společně významné události oslavili. Zůstavitel žalobci občas poradil s pracemi okolo domu, pomáhal mu, když mu odlétla střecha a také s topením, což bylo cca 4 roky před jeho smrtí. Vídali se také po Vánocích. Toho, že by byl zůstavitel těžce nemocen, si žalobce nebyl vědom, neboť byl vitální, o vážných zdravotních problémech mu nikdy nic neřekl. Věděl pouze o operaci páteře a polypech v konečníku, ale nebylo to nic, co by ho významně omezovalo. Občas ho pobolívala záda. Z rakoviny se vyléčil, když bylo žalobci cca 15 let. Byl plně soběstačný, řídil automobil a sám si dojel např. i k lékaři. S úmrtím manželky, která se o sebe do poslední chvíle dokázala sama postarat, se zůstavitel vyrovnával dle žalobce špatně, neboť jinak si nedovede vysvětlit jeho změněné chování. Za jejího života se k ní občas choval „hnusně“, nadával jí „do krav“ atp.; žalobce ji poté bránil. Do konfliktů, které měl zůstavitel s dcerou , jméno FO, , se žalobce nechtěl zapojovat, zůstavitel jej ani v této věci nežádal o žádnou pomoc. Žalobce pracoval za života zůstavitele ve skladu v , adresa, , jeho pracovní doba byla od 7:00 hod. do 17:00 hod., o víkendech pracoval jen výjimečně.

20. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovanému nejsou konkrétní okolnosti vydědění známy, ví pouze o tom, že mezi žalobcem a zůstavitelem byly nějaké konflikty. Zůstavitel měl bolesti zad, kostí a kloubů, prodělal operaci páteře, měl ledvinový kámen, problém s ucpáváním močových cest a polypy; z důvodu prodělané rakoviny docházel na pravidelné kontroly. Žalovaný zůstaviteli pomáhal např. se dřevem, uhlím nebo nějakými opravami, u čehož asistoval i zůstavitel, ale nevydržel dlouho. Hygienu zvládal zůstavitel sám, jezdil sám také k lékařům, jen ke konci života ho žalovaný vezl asi třikrát do nemocnice s polypy. Byl pohyblivý a nedokázal se zastavit, to by byl jeho konec. Poslední rok před smrtí zůstavitel téměř nevycházel z domu. Zůstavitel říkal žalovanému, že s žádostí o pomoc volal také žalobci, ale žalovaný neví, jak se potom domluvili. Také si mu stěžoval, že s žalobcem není tolik v kontaktu. Když se mu žalobce delší dobu neozýval, jeli za ním se svou manželkou na návštěvu sami. Zůstavitel žalovanému také říkal, že mu žalobce nezvedl telefon, k čemuž mělo dojít asi jednou nebo dvakrát po smrti matky účastníků. Žalobce zůstaviteli vyhrožoval, že mu dá „přes hubu“ v souvislosti s tím, když se zastával své matky (manželky zůstavitele); žalovaný už ale neví ani přibližně, kdy k tomu mělo dojít. Žalovaný vycházel se zůstavitelem dobře, neměl s ním žádné problémy. S bratrem a sestrou nemluvil cca 10 let, se sestrou , jméno FO, má velmi špatný vztah, měl s ní i spoustu soudů. V rodině byly konflikty se všemi, hlavní byly spory s , jméno FO, , což byla hlavní příčina problémů.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že chování zůstavitele po smrti jeho manželky, matky účastníků, se podstatně změnilo. Svědek si ho pamatoval jako prudérního, avšak veselého člověka. Byl svůj, uměl na všechny nadávat, což byla jeho standardní povahová vlastnost. Když chtěl od někoho pomoct, ale nebylo to hned, udělal si to sám, nechtěl na nikoho čekat. Po smrti své manželky se ale hodně uzavřel do sebe, ani nezdravil a už moc nevycházel ven. Smrt paní , jméno FO, nesl těžce také žalobce, bylo to pro něj zásadní, neboť na matce hodně lpěl. Tím, že se žalobce odstěhoval do , adresa, , byly jeho návštěvy v domě zůstavitele spíše sporadické, ale jezdil tam. Stejně tak zůstavitel jezdil za žalobcem, kde mu pomáhal na domě – svědek ví, že tam jednou dělali dřevo. Po fyzické stránce jej svědek vnímal tak, že byl stoprocentně v pořádku, až do své smrti nepřipadal svědkovi nijak nemocný. Všechny běžné záležitosti si zůstavitel obstarával sám, do nemocnice vozil i svou ženu a obstarával nákupy, když už ona nemohla.

22. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek vnímal vztah zůstavitele a žalobce do , datum, (od , datum, žil svědek v Anglii – pozn.) jako normální vztah otce a syna, nezaznamenal mezi nimi žádné konflikty, vzájemně se navštěvovali. Svědek byl účasten i běžných telefonických kontaktů mezi žalobcem a zůstavitelem. Osobnostně popsal svědek zůstavitele jako rychlejšího pruďase, ale správného člověka. Co se týče jeho zdravotního stavu, vnímal jej svědek jako „fit chlapa“, všechno si zařídil sám, pomoc nepotřeboval. Žalobce psychicky špatně nesl smrti své matky a situaci v rodině po její smrti. Stejně tak zůstavitel nesl smrt své manželky těžce.

23. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně chodila od , datum, do domu zůstavitele cca rok/dva nepravidelně pomáhat matce zůstavitele s koupáním atp. Matka zůstavitele chodila za pomoci chodítka, potřebovala pomoc s péčí. Zůstavitel jí zařizoval doktory, léky, nákupy atp. Žalobce tam nepotkala, ale neví, jestli tam docházel; žalovaného v domě párkrát viděla, ví, že tam dělal fasádu a ještě něco „na baráku“. Zůstavitel jí sdělil, že žalobce vydědil, protože mu chodil pomáhat „na barák“, ale nedostal tam od něj ani najíst. Stěžoval si, že o něj žalobce nemá zájem, že k nim nechodí. I paní , jméno FO, říkala, že o ně nemá zájem. Také jí řekl, že mu žalobce nepomohl udělat něco „na baráku“, to bylo někdy v , datum, . O žalobci a důvodech vydědění se jí zůstavitel zmiňoval jen jednou. To, že by se sám snažil s žalobcem spojit, jí zůstavitel neříkal. Co se týče zdravotního stavu zůstavitele, dokázal se o sebe sám postarat, zvládal práce kolem domu, nakoupil, dojel k lékaři atp. Jde-li o oslavy zůstavitele, viděla tam svědkyně jen , jméno FO, a nějaké jejich kamarády, rodinné příslušníky nikoli. Smrt své manželky nesl zůstavitel těžce, co je svědkyni známo, volal poté o nějakou pomoc žalovanému.

24. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitel občas pomáhal žalobci s dřívím, také mu pomáhal se střechou a topením. Když zůstavitel jednou požádal žalobce o pomoc s dřívím, které řezal pro žalobce, řekl mu žalobce, že si nebude „kazit víkend“. Zůstavitel si také stěžoval, že mu žalobce nepomohl „kolem baráku“, volal mu, ale prý neměl zájem. Stěžovala si na něj také jeho matka, paní , jméno FO, , že se nepřijde podívat. To vadilo i zůstaviteli, že k nim nejezdí. Žalovaný pomáhal zůstaviteli dělat fasádu a okna. Jde-li o obstarávání každodenních potřeb, nákupů atp., tak zůstavitel žádnou pomoc nepotřeboval, vše si obstaral sám, byl plně soběstačný, dělal i těžké práce. Jen si stěžoval, že ho bolí páteř, proto šel také na operaci. Naposledy svědkyni navštívil cca měsíc před svou smrtí, kdy za ní přijel automobilem. Pokud se slavily nějaké rodinné oslavy jako narozeniny, tak žalobce se oslav účastnil, byly tam i další zůstavitelovy děti. Po smrti paní , jméno FO, žalobce do domu zůstavitele chodit přestal, jen si telefonovali. Smrt manželky nesl zůstavitel těžce. Svědkyně zůstavitele popsala jako kamarádského člověka, vycházela s ním dobře. Ví ale, že s dcerou měl problémy, bylo mu prý i vyhrožováno.

25. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně byla se zůstavitelem v , datum, u notářky, když chtěl žalobce vydědit. Tam bylo řečeno, že se o něj žalobce nestaral a neměl o něj zájem. Zůstavitel si na žalobce stěžoval i z toho důvodu, že mu nepomohl s péčí o manželku a matku. Když mu zůstavitel pomohl „na baráku“ údajně nedostal ani najíst. Stěžovala si na něj i matka, paní , jméno FO, , a to z důvodu, že o zůstavitele nejeví zájem. Když chtěl jednou zůstavitel pomoct se dřívím pro žalobce, tak se žalobce neobtěžoval, a zůstavitel to tak udělal sám. Žalovaný zůstaviteli vypomohl například tehdy, když se dělala fasáda nebo okna, případně když potřeboval odvézt k lékaři. Ačkoli byl nedostatečný kontakt s žalobcem zůstaviteli líto, neměl zájem kontakt iniciovat. I když ho to trápilo, po vydědění to bral jako uzavřenou kapitolu. Svědkyně dále uvedla, že žalobce na oslavách narozenin nepotkala, ale oslav narozenin zůstavitele se zúčastnila pouze dvakrát. Nepopírá, že žalobce tam mohl být jindy. S dcerou , jméno FO, a jejím přítelem měl zůstavitel problémy, stejně tak jeho matka jej dle svědkyně doslova terorizovala, když se kvůli ní např. nevyspal, měla také halucinace. Žalobce mu s matkou nepomohl a vymlouval se, že nemá auto; dcera , jméno FO, také nepomáhala a žalovaný bydlel daleko. Co se týče zdravotního stavu zůstavitele, bolela ho záda a měl problémy s ledvinami, jednu ledvinu neměl. Poznamenal ho také covid, ale pokud jde o domácnost, zahradu atp., snažil se vše zvládnout. Svědkyně ví, že o pomoc žádal žalovaného. Automobil řídil téměř do konce života, cca půl roku před smrtí řídit přestal. Svůj zdravotní stav zůstavitel s žalobcem neřešil, o pomoc si neřekl, sám žalobce o jeho zdravotní problémy nejevil zájem. Pokud jde o konkrétní žádost zůstavitele o pomoc ve vztahu k žalobci, svědkyně ví pouze o zmiňovaném dříví. Fasáda a okna se dělala až po vydědění, přičemž zůstavitel žalobce o pomoc nežádal. Svědkyně zůstavitele popsala jako pracovitého člověka, který měl své děti i vnoučata rád a rozdal by se pro ně.

26. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně považovala vztah zůstavitele s žalobcem jako normální vztah otce se synem. Mezi rodinou žalobce a rodinou zůstavitele probíhaly vzájemné návštěvy, chodili spolu na houby atp. Do domu zůstavitele se často jezdilo, když se slavily narozeniny, jezdila tam i jejich rodina. Na oslavách vídali , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , nikdy tam neviděli paní , jméno FO, ani , jméno FO, . Jde-li o zdravotní stav zůstavitele, svědkyně ví, že ho bolela záda, ale jinak byl „v pohodě“. Byl samostatný a většinu věcí si udělal sám, chtěl mít všechno hned. V domě navíc pořád někdo byl, pomáhala i dcera , jméno FO, a také zůstavitelova manželka. Kdo měl čas, tak mu rád pomohl, ale problém byl, že zůstavitel chtěl všechno hned, takže, Anonymizováno, pokud někdo nemohl hned, udělal si to sám. Pokud jde o žádost zůstavitele o pomoc adresovanou žalobci, ví, že jej požádal o pomoc ohledně něčeho kolem domu, když ještě žila paní , jméno FO, . Neví ale, jak se potom domluvili. Každopádně neví o tom, že by žalobce někdy pomoc odmítl. Zůstavitel pomáhal žalobci se střechou a s rozvody podlahového topení, ale spíše šlo o rady. Co se týče dřeva, přivezl ho žalobci nejvýše dvakrát. Po smrti paní , jméno FO, na tom dle svědkyně zůstavitel nebyl psychicky dobře. Psychicky špatně nesl smrt matky také žalobce, který s ní měl velmi kladný vztah a po její smrti musel vyhledat psychologickou pomoc. Nepomohlo mu ani to, jak se po její smrti vyvíjela situace v rodině. K předání peněz z pozůstalosti po paní , jméno FO, žalobci došlo na popud zůstavitele, který žalobci zavolal, ať si přijede pro peníze. K předání peněz došlo v garáži, zůstavitel si nechal podepsat i papír o jejich předání. Poté chtěl zůstavitel probrat s žalobcem rodinnou situaci spojenou s tím, že vyhodil svá vnoučata z domu. Žalobce však s jeho jednáním vyslovil nesouhlas, načež se zůstavitel rozčílil a řekl, že s žalobcem skončil. Reakce zůstavitele svědkyni nepřekvapila, neboť měl dle ní prudkou povahu, a když nebylo po jeho, bylo to špatně. Zhruba půl roku po této schůzce zůstavitel přijel za žalobcem, aby mu sdělil, že fotografie na hrobu matky, kterou nechal žalobce vyrobit, zčernala. Dál se o ničem nebavil a odjel. O žádném dalším kontaktu mezi žalobcem a zůstavitelem svědkyně neví, oba byli dle ní tvrdohlaví, a problém tak asi byl, kdo udělá první krok. Jde-li o rodinný konflikt, žalobce se zastal dětí , jméno FO, , jinak se neangažoval.

27. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek považoval vztah žalobce a zůstavitele za velice dobrý. Kontakt mezi nimi normálně probíhal, navštěvovali se, telefonovali si a setkávali se také na oslavách narozenin atp. Oslavy jako takové se přestaly konat cca 4 roky před úmrtím paní , jméno FO, , ale i poté tam žalobce i žalovaný jezdili rodičům popřát. Obecně se ale spíše jezdilo za paní , jméno FO, nežli cíleně za zůstavitelem. Svědek byl setkáním žalobce se zůstavitelem často přítomen, jelikož u zůstavitele do , datum, či , datum, (neví přesně – pozn.) bydlel. Rodinných setkání se často účastnili také bratrové zůstavitele a žalovaný. Vztah žalobce se zůstavitelem se nezměnil ani po smrti paní , jméno FO, , přičemž zásadní obrat nastal až poté, co se jich (vnoučat zůstavitele a jejich otce – pozn.) žalobce zastal ve sporu, kdy byli zůstavitelem vyhozeni z domu a byl jim zde odhlášen trvalý pobyt. Žalobce se zůstavitelem se poté, co se jich žalobce zastal, pohádali. Naposledy je spolu svědek viděl na pohřbu paní , jméno FO, a následném smutečním setkání. Po fyzické stránce na tom byl zůstavitel dobře, jinak to byl nervák, a nebylo tak jednoduché s ním vyjít. Postarat se o sebe dovedl. Po smrti své manželky na tom ale byl špatně psychicky. O pomoc si dokázal říct jen ohledně maličkostí, ale pokud jde o závažnější věci, tak ty si řešil sám, byl to uzavřený člověk. O nějakých zásadních konfliktech mezi žalobcem a zůstavitelem svědek neví. Ví jen o běžných menších sporech, když např. zůstavitel žalobci vyčítal, že mu s něčím pomohl na domě, a on mu za to nebyl dostatečně vděčný. Jednalo se o to, že zůstavitel sám přijel žalobci pomoct, přiložil ruku k dílu, a potom to omílal a v podstatě vyčítal žalobci. Zůstavitel také žalobci několikrát dovezl dřevo, ohledně kterého měl přebytky. Ohledně malicherností typu pomoci se dřevem zůstaviteli pomáhal jak žalobce, tak žalovaný, ale v podstatě 99 % si zůstavitel obstaral sám. Pokud jde o jeho zdravotní stav, měl jen jednu ledvinu, ale o ničem vážném svědek neví. Samozřejmě měl nějaké problémy a operace adekvátní svému věku. Zdravotní stav jeho matky a manželky nebyl dobrý, ale za paní , jméno FO, docházela zdravotní služba, která tam vozila i obědy, a manželka zůstavitele si téměř vše dělala sama.

28. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že dle svědka byl mezi žalobcem a zůstavitelem normální vztah, on nebyl přítomen žádnému jejich konfliktu, normálně se navštěvovali. Žalobce tam potkával tak jednou do měsíce, ale přesně to už neví. Slavili také svátky, narozeniny atp. Také zůstavitel se svou manželkou jezdili za žalobcem do , adresa, . O žalobci se zůstavitel před svědkem zmiňoval např. tehdy, když žalobce dělal něco „na baráku“ a zůstavitel mu tam měl jet s něčím poradit. O zdravotním stavu zůstavitele je svědkovi známo pouze to, že měl jen jednu ledvinu, jinak si nevybavuje, že by měl nějakou vážnou nemoc či se s něčím léčil. O sebe i domácnost se určitě dokázal postarat. Pomoct potřeboval pouze s maličkostmi jako např. stěhování mrazáku, a to mu s tím buď pomohl svědek nebo synové. Jinak si nevybavuje, že by něco nezvládal a potřeboval pomoc. Pokud jde o spor svědka s bývalou manželkou , jméno FO, a zůstavitelem, žalobce řekl své setře , jméno FO, i zůstaviteli, že by se měli chovat slušně. Svědek ale neví, že by to poté mělo nějakou dohru, asi se mezi žalobcem a zůstavitelem zhoršila komunikace, ale neví, jak to potom přesně probíhalo. Svědek dříve se zůstavitelem žádný spor neměl, ale muselo být vždy po jeho, o všem rozhodoval. Jde-li o zdravotní stav paní , jméno FO, , uměla se o sebe i přes své zdravotní problémy vesměs postarat, zůstavitel jí občas pomohl, donesl jí jídlo atp.

29. Ze 4 ks fotografií z rodinných oslav, 2 ks fotografií ze zásahu policie při rodinném konfliktu dne , datum, a fotografie zůstavitele se psem nezjistil soud žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí věci.

30. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl i tvrzením uvedeným účastníky v průběhu řízení. Pokud jde o listinné důkazy, žádná ze stran nenamítla ničeho proti pravosti či správnosti těchto důkazních prostředků, a proto soud z údajů zde uvedených vycházel při utváření závěru o skutkovém stavu věci. Jde-li o výslechy účastníků, obě strany vypovídaly hodnověrně, přičemž jimi uváděné skutečnosti povětšinou korespondovaly s tvrzenými skutečnostmi v průběhu řízení, a ani si vzájemně neodporovaly. Žalovaný při svém výslechu hned na úvod uvedl, že přesné okolnosti vydědění mu nejsou známy, konstatoval jen to, že mezi žalobcem a zůstavitelem byly nějaké konflikty, ale blíže o nich ničeho nevěděl. Oba účastníci se shodli také na tom, že zůstavitel se o sebe dokázal postarat sám, řídil osobní automobil, byl pohyblivý a akční, a to navzdory jistým zdravotním komplikacím. Shodně také uvedli, že v rodině byly problémy, a to zejména kvůli jejich sestře , jméno FO, . Soud tak při utváření závěru o skutkovém stavu věci vycházel také z účastnických výslechů. Skutečnosti jimi uvedené se v podstatných bodech shodovaly i se skutečnostmi uváděnými svědky, z jejichž výpovědí soud také vycházel. Jediným ve věci zaujatým svědkem byla manželka žalobce , jméno FO, , jež má samozřejmě na výsledku řízení o zaplacení peněžité částky zájem. Přesto hodnotí soud její výpověď jako věrohodnou, neboť v zásadě korespondovala s výpověďmi dalších svědků, a to zejména se skutečnostmi vypovídanými , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, či , jméno FO, . V podstatě všichni svědci se shodli na tom, že zůstavitel prodělal v minulosti rakovinu, z níž se vyléčil a docházel poté pouze na pravidelné kontroly. Z důvodu bolesti zad podstoupil také operaci páteře, dále měl problémy s polypy a ledvinami. Žádná diagnóza ho však nečinila závislým na péči jiných osob, až na naprosté výjimky si vše obstarával sám. Skutečnosti týkající se zdravotního stavu zůstavitele pak byly zjištěny rovněž ze zdravotnické dokumentace, jejíž obsah byl v souladu se skutečnostmi uváděnými účastníky řízení i svědky. Soud vzal ze svědeckých výslechů rovněž za prokázané, že žalobce s rodinou se účastnili oslav narozenin zůstavitele a, ač ne příliš často, vzájemně se navštěvovali a byli v kontaktu. Tyto skutečnosti soud vzal za prokázané zejména z výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . To, že žalobce nebyl viděn na oslavách narozenin zůstavitele, vypověděla svědkyně , jméno FO, , avšak sama připustila, že mohl žalobce přát zůstaviteli jindy, navíc se oslav zúčastnila pouze dvakrát, přičemž z ostatních svědeckých výpovědí jednoznačně vyplynulo, že žalobce zůstaviteli k narozeninám osobně přál a oslav se účastnil. Tvrzení svědkyně , jméno FO, , že oslav se účastnil pouze , jméno FO, a nějací kamarádi, je v příkrém rozporu s výslechy ostatních svědků, a proto z něj soud nevycházel. Pokud jde o odmítnutí pomoci ze strany žalobce, soud vzal z výslechu svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, za prokázané, že žalobce jednou odmítl zůstaviteli pomoc s dřívím, které dělal zůstavitel právě pro žalobce. Odmítnutí jiné zůstavitelovy žádosti o pomoc v řízení prokázáno nebylo. Pokud jde o svědky často zmiňovanou pomoc s fasádou, svědkyně , jméno FO, přesvědčivě vypověděla, že zůstavitel žalobce o pomoc nežádal. S fasádou pomáhal zůstaviteli žalovaný, což jednoznačně vyplynulo z výslechu svědků a potvrdil to také žalobce. V podstatě všichni svědci pak vypověděli, že zůstavitele velice zasáhla smrt jeho manželky, po které se změnil a uzavřel se do sebe. Soud vzal rovněž za prokázané, že po její smrti proběhla schůzka žalobce se zůstavitelem, při níž zůstavitel předal žalobci peníze z pozůstalosti po matce a došlo při ní k hádce ohledně sporu , jméno FO, a zůstavitele proti , jméno FO, a jeho dětem. Žalobce vyjádřil nesouhlas s počínáním zůstavitele a jeho dcery , jméno FO, , což se u zůstavitele nesetkalo s pochopením. Poté vztahy mezi žalobcem a zůstavitelem zcela ochladly. To, že se žalobce zastal , jméno FO, a jeho dětí má soud za prokázané z výslechu žalobce, , jméno FO, a také , jméno FO, a , jméno FO, .

31. Návrhy na provedení dalších důkazů, a to lékařskými zprávami , jméno FO, založenými žalovaným, SMS komunikací mezi , jméno FO, a , jméno FO, z , datum, , facebookovým statusem , adresa, ohledně matky zůstavitele, usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , zdravotnickou dokumentací matky a manželky zůstavitele a videi založenými žalobcem, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť na základě provedeného dokazování zjistil skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci. Neprovedené důkazy byly navrhovány k prokázání týchž skutečností, k nimž soud provedl nespočet důkazů (zejména svědeckých výslechů), jež soudu umožnily učinit závěr o skutkovém stavu, z něhož soud při svém rozhodnutí vycházel. Pokud jde o návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem blíže neidentifikovaného svědka, k němu soud nepřihlédl, jelikož byl učiněn až v závěru druhého jednání a žalovaný nebyl schopen ani po výzvě soudu sdělit žádné identifikační údaje tohoto svědka, a jeho návrh byl tak zcela neurčitý. Bylo by v rozporu s principem hospodárnosti řízení, odročoval-li by soud jednání za účelem výslechu potenciálních svědků, kteří budou patrně v blíže neurčené době dostatečně označeni. Pouhé konstatování, že o potenciálním svědkovi se žalovaný dozvěděl až po koncentraci řízení, nevede automaticky k připuštění tohoto důkazu, pokud nejsou splněny obecné požadavky na určitost tohoto důkazního návrhu tak, aby mohl být svědek případně řádně a včas předvolán k jednání.

32. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

33. Listinou ze dne , datum, zůstavitel vydědil žalobce z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) o. z., konkrétně s odůvodněním, že je od , datum, těžce nemocen, a přesto se musí starat o svou matku a staral se také o svou manželku. Žalobce několikrát požádal, zda by mu pomohl s neodkladnými pracemi okolo domu, ale vždy ho žalobce odbyl s tím, že nemá čas. Stejně tomu bylo, když jej požádal o pomoc, když musel k lékaři, a neměl kdo být s jeho matkou a manželkou. Dále jako důvod uvedl, že byl žalobcem několikrát slovně obviněn, že zavinil rozchod své dcery , jméno FO, , a musel se tak bránit slovním atakům, což jeho zdraví neprospělo. V minulosti ho měl žalobce navštívit vždy jednou za 3-4 měsíce, a to jen, když něco potřeboval ohledně svého domu, kde mu zůstavitel dle svých slov často pomáhal. Naposledy ho měl žalobce navštívit, když si přijel pro peníze z dědictví po své matce.Onemocnění zůstavitele, která prodělal, jej neomezovala v běžném způsobu života. V běžných denních aktivitách byl plně soběstačný, pracoval na zahradě, občas pomáhal s pracemi okolo domu také žalobci a téměř do konce života řídil osobní automobil. Většinu věcí si dělal sám, s náročnějšími činnostmi, jako byla realizace fasády a výměna oken, mu pomáhal žalovaný. Zůstavitel žalobce o pomoc s těmito pracemi nežádal. Jednou žalobce zůstavitele odmítl, když od něj chtěl pomoct se dřevem, které pro něj řezal. Zůstavitelova manželka se o sebe dokázala veskrze postarat sama, zůstavitel ji však vozil k lékaři a občas jí s něčím vypomohl. Od , datum, do , datum, se zůstavitel staral o svou matku, za níž docházely také pečovatelky. Matka jej následně vydědila mj. z toho důvodu, že na ni měl být poslední dva roky agresivní a vulgární, a dále proto, že jí měl zamezovat v kontaktu se sociální pracovnicí i rodinnými příslušníky. Zůstavitel měl konflikt se svým zetěm a jeho dětmi, které po smrti své manželky vyhodil z domu. Posléze se nepohodl také se svou dcerou , jméno FO, . Konfliktní rodinnou situaci několikrát řešila policie a přestupková komise. Smrt své manželky v , datum, nesl zůstavitel těžce a uzavřel se do sebe. Rovněž žalobce velmi zasáhla smrt matky, s níž měl hezký vztah. V , datum, došlo mezi žalobcem a zůstavitelem k hádce, neboť žalobce sdělil zůstaviteli svůj nesouhlas s tím, jak se choval ke svému zeťovi a vnoučatům. Zůstavitel nato žalobci sdělil, že s ním končí. Poté jejich vztah ochladl a přestali se stýkat. Žalobce ani zůstavitel se poté nesnažili vztah napravit. Před tímto konfliktem se žalobce a zůstavitel vzájemně navštěvovali, ač ne příliš často. Také si telefonovali a slavili společně narozeniny.

34. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

35. Dle § 1646 odst. 1 o. z. lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

36. Podle § 1650 o. z. má nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění. Dle § 1654 odst. 1 věty první o. z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Dle § 1643 odst. 2 věta druhá o. z. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Podle § 1635 odst. 1 o. z. dědí první třídě dědiců zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

37. Mezi účastníky nebylo sporu, že okruh zákonných dědiců zůstavitele v první třídě byl tvořen kromě žalobce a žalovaného také sestrou účastníků , jméno FO, , povinný díl žalobce tak činí jednu dvanáctinu pozůstalosti. Pokud by byl vyděděn neplatně, měl by právo, aby mu žalovaný jako jediný závětní dědic vyplatil hodnotu povinného dílu v penězích. Mezi stranami bylo nesporné, že hodnota pozůstalosti činila 12 778 309,407 Kč, tj. výše povinného dílu žalobce jest 1 064 859 Kč. Pro výsledek řízení tak bylo určující posoudit platnost vydědění žalobce zůstavitelem.

38. V souzené věci zůstavitel vydědil žalobce z důvodu neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi a neprojevování opravdového zájmu, jaký by projevovat měl. Pro posouzení platnosti úkonu vydědění dle právní úpravy obsažené v o. z. je rozhodný stav v době smrti zůstavitele. Soud se proto musí zabývat i jinými než zůstavitelem uvedenými zákonnými důvody vydědění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1777/2019). To, zda došlo k naplnění některého z důvodů vydědění je třeba, zvláště pak pokud jde o důvodu uvedený pod písm. b), posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, přičemž je třeba zohlednit vše, co vyšlo o rodinných vztazích zúčastněných osob v řízení najevo.

39. Pokud jde o zůstavitelem tvrzené neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, bylo v návaznosti na provedené dokazování nade vší pochybnost prokázáno, že tento důvod nebyl naplněn. Ačkoli se zůstavitel v průběhu svého života potýkal s určitými zdravotními komplikacemi, byl schopen se o sebe postarat bez pomoci dalších osob. Z výslechu svědků i účastníků vyplynulo, že se jednalo o aktivního člověka, který si většinu věcí obstarával sám, občas vypomohl s pracemi kolem domu také žalobci, a dokonce se jistý čas staral o svou nemocnou matku, která s ním v domě bydlela. Pokud bylo třeba udělat nějaké náročnější práce na domě, pomohl mu s nimi žalovaný (viz realizace nové fasády). V této souvislosti zůstavitel o pomoc žalobce ani nežádal, tudíž nelze klást žalobci k tíži, se na těchto činnostech nepodílel. Pokud pak žalobce jedenkrát odmítl pomoci zůstaviteli se dřevem, nelze o neposkytnutí pomoci v nouzi hovořit, a to už z toho důvodu, že dříví chtěl zůstavitel řezat pro žalobce, nikoli pro sebe. Z toho, že žalobce (z blíže neobjasněných důvodů) zůstaviteli v této věci nepomohl, nelze dovozovat naplnění předpokladů pro vydědění, ač žalobcovo chování v této věci nebylo ideální. Jde-li pak o špatný psychický stav zůstavitele po smrti jeho manželky, nebylo prokázáno, že by zůstavitel v této souvislosti někoho o pomoc žádal. Naopak bylo zjištěno, že se uzavřel do sebe a v jistém ohledu se změnilo jeho chování. Po smrti manželky vyhodil zetě , jméno FO, a jeho děti (zůstavitelova vnoučata) z domu, přestože spolu předtím neměli žádné zásadnější problémy, jak vyplynulo z výslechu svědka p. , jméno FO, . O změněném chování zůstavitele svědčí kromě výpovědí některých svědků také listina o vydědění pořízená jeho matkou, v níž jako důvod vydědění uvedla mj. to, že poslední dva roky na ni byl syn agresivní a vulgární. Za agresivní chování byl zůstaviteli v , datum, dokonce uložen správní trest napomenutí, neboť zdravotní sestru poskytující péči jeho matce hrubě vyhazoval z domu se slovy „ať jde do prdele“, čímž se dopustil přestupku proti občanskému soužití. Ačkoli se takto zůstavitel mohl chovat v důsledku tíživé životní situace představované ztrátou blízké osoby, nelze se divit, že mu žalobce za těchto okolností nepodal pomocnou ruku, obzvláště když jej zůstavitel po smrti své manželky o pomoc nežádal, a také s přihlédnutím k tomu, že pro žalobce byla smrt matky po psychické stránce rovněž náročná.

40. Jde-li o zůstavitelem uváděné neposkytnutí pomoci s péčí o nemocnou matku a manželku, je třeba předně konstatovat, že neposkytnutí potřebné pomoci se musí projevit přímo vůči osobě zůstavitele, a je proto irelevantní, pokud tato pomoc nebyla ze strany nepominutelného dědice poskytnuta jiným rodinným příslušníkům zůstavitele (shodně např. I. Vankátová in Melzer Filip, Tégl Petr a kol. Občanský zákoník § 1475-1720, 1. vydání, C.H.Beck, 2024, s. 961 – 979). I kdyby tak bylo prokázáno, že žalobce neposkytl potřebnou pomoc v nouzi své matce či babičce, nesvědčil by zůstaviteli důvod vydědění zakotvený v § 1646 odst. 1 písm. a) o. z. To, zda žalobce zůstaviteli poskytl podporu v souvislosti s péčí o jiné osoby, by tak mohlo být zohledněno spíše při posuzování té otázky, zda žalobce o zůstavitele projevoval opravdový zájem. Zde je však nutno poznamenat, že z dokazování vyplynulo, že manželka zůstavitele byla vesměs soběstačná, a zůstavitel jí tak pomáhal pouze příležitostně v rámci standardní manželské výpomoci (např. ji vozil k lékaři). Pokud jde o péči o nemocnou matku zůstavitele, má soud za prokázané, že se o ni zůstavitel staral, avšak docházela mu vypomáhat nejprve paní , jméno FO, a poté pečovatelská služba. Žalovaný kromě toho uvedl, že se o ni příležitostně starala také , jméno FO, . Není proto pravdou, že by byl zůstavitel jediným pečovatelem. Kromě toho z ničeho nevyplývá, že by zůstavitel žalobce o pomoc s péčí o svou matku či manželku žádal.

41. S ohledem na shora uvedené soud shledal, že zůstavitel se neocitl v nouzi vyžadující pomoc jiné osoby, a proto vydědění žalobce z důvodu stanoveného v § 1646 odst. 1 písm. a) o. z. nebylo opodstatněné.

42. Co se týče důvodu vydědění uvedeného v § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., soud předně poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž je třeba otázku (ne)projevování opravdového zájmu posuzovat jednak s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, a dále se na ni dívat také optikou dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, jež je třeba u tohoto důvodu vydědění vždy zkoumat, je tak to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy (srov. rozsudek NS ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2440/2021). V tomto kontextu tak soud nemohl přehlédnout konflikt, k němuž mezi zůstavitelem a žalobcem v , datum, došlo. To, že žalobce ve sporu mezi , jméno FO, a zůstavitelem na straně jedné, a , jméno FO, a jeho dětmi na straně druhé nesdílel postoj zůstavitele, který své příbuzné vyhodil z domu, má soud za prokázané nejen z výslechu žalobce a jeho ženy, nýbrž také z výslechů , jméno FO, a , jméno FO, . Sám zůstavitel pak v listině o vydědění uvedl, že byl žalobcem několikrát obviněn, že zavinil rozchod své dcery , jméno FO, . Je tak zjevné, že problémy ohledně , jméno FO, a její rodiny hrály ve vztahu žalobce a zůstavitele významnou roli. Skutečnost, že spory související se sestrou účastníků v rodině rezonovaly, potvrdil i sám žalovaný, když uvedl, že hlavní příčinnou konfliktů v rodině byly spory s , jméno FO, . Žalobce přitom nepopíral, že po předmětném konfliktu nebyl se zůstavitelem v kontaktu, a nesnažil se ani o zlepšení ochladlého vztahu. Nelze však odhlédnout od toho, že ani zůstavitel se o napravení vztahu se synem nesnažil. Ostatně, jak vypověděla svědkyně , jméno FO, , po (prvním) vydědění již bral zůstavitel vztah s žalobcem jako uzavřenou kapitolu. Zůstavitel tak sám neprojevil opravdový zájem stýkat se s potomkem a udržovat s ním běžný příbuzenský vztah, a soud proto neshledal naplnění předpokladů pro vydědění dle písm. b) citovaného zákonného ustanovení.

43. Má-li soud hodnotit období před konfliktem, bylo v řízení prokázáno, že žalobce byl se zůstavitelem v kontaktu, vzájemně se navštěvovali, slavili společně narozeniny a také si telefonovali. Žalobce nepopíral, že srdečnější vztah měl se svou matkou, s níž byl kontakt intenzivnější, avšak to neznamená, že o otce nejevil zájem. Svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, sice vypověděly, že si jim zůstavitel stěžoval, že o něj žalobce nejeví zájem a nenavštěvuje je, avšak , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že u zůstavitele žalobce potkávali. Jejich výpověď považuje soud v tomto ohledu za vypovídající zejména proto, že u zůstavitele bydleli, a měli tak o návštěvách zůstavitele přehled. I když návštěvy žalobce v domě zůstavitele nebyly příliš časté, je třeba brát v potaz, že práva nepominutelného dědice jsou zákonem chráněna, a důvody vydědění je třeba vykládat spíše restriktivně. „Právo dědit je ústavně zaručeno (srov. čl. 11 odst. 1 větu třetí Listiny základních práv a svobod) a nelze jej chápat tak, že by se potomek o svůj zákonný dědický podíl (povinný díl) z pozůstalosti měl jaksi zasloužit“ (viz Svoboda Jiří, Klička Ondřej, Dědické právo v praxi, 2. vydání, C.H.Beck, 2023, s. 20 – 21). Neprojevování opravdového zájmu, které je předpokladem platného vydědění, proto musí být trvalé a závažné, přičemž nestačí, pokud byly vztahy mezi zúčastněnými po určitou dobu chladné nebo nedocházelo k častým osobním návštěvám.

44. Na základě zjištěného skutkového vztahu tak dospěl soud k závěru, že podmínky důvodného vydědění žalobce pro neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi a neprojevení opravdového zájmu nebyly splněny a jiný zákonný důvod vydědění (vyjma těch, které uvedl zůstavitel v listině o vydědění) v řízení prokázán nebyl. To, že by se žalobce vůči zůstaviteli dopouštěl častých slovních útoků, z žádného důkazu nevyplynulo. Žalobce v řízení naopak prokázal, že o zůstavitele projevoval zájem, jaký za daných poměrů projevovat měl, a že není pravdou, že by zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, a to jak k okamžiku, kdy zůstavitel sepsal listinu o vydědění, tak i do doby jeho smrti. Vztah žalobce a zůstavitele sice byl po určité období podstatně narušen, avšak zůstavitel sám k této situaci významně přispěl.

45. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Počátek prodlení soud odvodil z okamžiku, kdy se předžalobní výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného, tj. nejpozději dne , datum, (právní zástupce žalovaného potvrdil doručení již dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k bezodkladné úhradě žalované částky, což soud hodnotí jako přiměřenou lhůtu vzhledem k tomu, že žalovaný byl již dopisem ze dne , datum, vyzván k zaplacení odbytného ve výši 1/12 z ceny pozůstalosti. S ohledem na výši částky považoval soud za přiměřenou lhůtu k plnění v délce patnácti dnů (§ 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 202 387,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 53 243 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 064 859 Kč sestávající z částky 12 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 12 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 12 580 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 290 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 12 580 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, (vyjádření k výzvě soudu), z částky 25 160 Kč (2 x 12 580 Kč) za účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, a z částky 37 740 Kč (3 x 12 580 Kč) za účast na jednání soudu přesahujícím čtyři hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, a pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 123 260 Kč ve výši 25 884,60 Kč.

47. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho advokáta, a to v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).