15 C 100/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa svědkyně, svědka, žalobce a svědka zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení pasiv dědictví

I. Žaloba s návrhem na určení, že do pasiv dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelém dne [datum], vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č.j. 13 D 609/2017, náleží pohledávka žalobce ve výši 2.022.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku 247.840,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se domáhal určení, že do pasiv dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelém dne 9.5.2017 (dále též jen„ [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“ či„ zůstavitel“), vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č.j. 13 D 609/2017, náleží pohledávka žalobce ve výši 2.022.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že: 1/Dne 28.10.2016 vystavil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na řad žalobce směnku vlastní na částku 2.380.000 Kč. Směnka je splatná 31.12.2020, 2/ v listopadu 2016 žalobce půjčil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 6.000 EUR, kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žádost o půjčku zdůvodnil tak, že peníze potřebuje pro nákup osobního vozidla [anonymizována dvě slova] pro svého zetě. Při přepočtu v tehdejším kurzu á 27 Kč/EUR šlo o půjčku ve výši 162.000 Kč, 3/ v listopadu 2016 žalobce půjčil Ing. [jméno] [příjmení] částku 200.000 Kč. Obnos 200.000 Kč byl předán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v hotovosti v restauraci [anonymizována dvě slova] u [obec]. Předání peněz byla přítomna [celé jméno svědkyně], [datum narození], a obchodní partner [příjmení] [jméno] [příjmení], pan [jméno] z Německa, 4/ v lednu 2017 žalobce zapůjčil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 180.000 Kč, kterou mu předal v hotovosti během cesty autem do [anonymizováno] za obchodním partnerem [příjmení] [jméno] [příjmení], panem [jméno], 5/v únoru 2017 žalobce předal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 600.000 Kč za účelem nákupu 22.000 EUR. Dle informací žalobce měl zůstavitel požadovanou částku EUR obstarat, ale vzhledem k jeho hospitalizaci a následnému úmrtí k předání EUR nedošlo. Dne 23.1.2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedl na účet žalobce částku 1.500.000 Kč. Tato částka byla dle dohody [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se žalobcem určena k úhradě dluhů jmenovaného vzniklých po vystavení směnky, tj. po datu 28.10.2016 v celkové výši 542.000 Kč a zbytek ve výši 958.000 Kč k úhradě směnečného závazku. Dne 9.5.2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zemřel. Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č.j. 13 D 609/2017 s tím, že prováděním úkonů soudního komisaře byla pověřena notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce podáním ze dne 4.8.2017 přihlásil svoji pohledávku za zůstavitelem v celkové výši 2.022.000 Kč, sestávající z částky 600.000 Kč (určené pro nákup EUR) a zůstatku směnečné pohledávky ve výši 1.422 Kč, do dědického řízení. Žalovaná je správkyně pozůstalosti po zůstaviteli. Notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 3.10.2017 žalobci sdělila, že jediná dědička – žalovaná pohledávku žalobce popřela co do důvodu a výše, takže předmětná pohledávka nebude zařazena do pasiv dědictví. Vzhledem ke spornosti pasiv dědictví po zůstaviteli nezbývá, než pohledávku žalobce za zůstavitelem řešit pořadem práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zpochybnila pravost podpisu jejího otce [příjmení] [jméno] [příjmení] na směnce vystavené dne 28.10.2016 Zdravotní stav otce žalované se zhoršoval od ledna 2015, byl opakovaně hospitalizován. Jeho schopnost starat se o sebe byla proto výrazně negativně ovlivněna. O tomto věděl i sám žalobce, jehož návštěvy u otce žalované se zintenzivňovaly s horšícím se zdravotním stavem otce žalované. Při jeho hospitalizaci dne [datum] začal žalobce žalovanou postupně informovat o tom, že otec žalované si od žalobce zapůjčil jistý finanční obnos (aniž by však tuto částku specifikoval), čemuž žalovaná v té době nepřikládala žádnou váhu, neboť její otec disponoval značnými finančními prostředky a neměl tedy důvod půjčovat si peníze. Nadto ji otec opakovaně na její dotazy ujišťoval, že je to žalobce, kdo je jeho dlužníkem, který má dluhy po splatnosti. Otce žalované v nemocnici několikrát týdně navštěvoval i její manžel, svědek [celé jméno svědka], který byl opakovaně přítomen vzájemným rozhovorům, ve kterých se otec žalované vyjadřoval k obchodům se žalobcem. Nepříznivý zdravotní stav otce žalované se podepsal i na způsobu jeho podpisů, které byly v tomto období (od jara roku 2016) značně roztřesené, čemuž podpis výstavce směnky vystavené dne [datum] neodpovídá. Otec žalované si vždy vedl záznamy o svých pohledávkách, je tak nepravděpodobné, že by vědomě předmětnou směnku vystavil, aniž by se o tomto ve vzájemné komunikaci se žalovanou zmínil. Navíc v období, kdy si měl otec žalované od žalobce zapůjčit částku v souhrnné výši 3.522.000 Kč, to byl sám žalobce, který otci žalované dlužil značné finanční prostředky, kdy se jednalo o částky: a) 1.319.640 Kč bez příslušenství vyčíslená otcem žalované jako nesplacená část zápůjček poskytnutých žalobci od roku 2009, kdy současně došlo dne 24. 7. 2012 k sepsání notářského zápisu NZ 377/ 2012, N 421/2012 obsahujícího dohodu se svolením k vykonatelnosti, b) 1.000.000 Kč bez příslušenství poskytnutá otcem žalované žalobci na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 15.12.2015 s dohodnutým smluvním úrokem 5 % p.a., c) 1.500.000 Kč poskytnutá otcem žalované žalobci dne 23.1.2017 za účelem koupě nemovitostí. Ačkoliv byl v rámci notářského zápisu sjednán splátkový kalendář, žalobce za celou dobu uhradil otci žalované toliko částku 90.000 Kč, tedy zůstatek úvěru byl vyčíslen otcem žalované ke dni 31.3.2016 na částku 1.229.640 Kč, kdy toto bylo žalobci sděleno emailem ze dne 1.4.2017, jehož přílohou byla rekapitulace dluhů ze dne 31.3.2016 a rovněž osobně dne 15.5.2016 v souvislosti s oznámením změny účtu otce žalované. Žalované není známo, že by žalobce otci žalované plnil čehokoli dalšího, což potvrzují i bankovní výpisy bankovního účtu otce žalované, ze kterých není zřejmá žádná další platba žalobce. Žalobce otce žalované opakovaně žádal o posečkání s jednotlivými splátkami dluhu, opakovaně za ním chodil s různými nabídkami na investici nebo jinou participaci na„ podnikatelských záměrech“, opakovaně si od otce žalované půjčoval finanční prostředky (četné hotovostní výběry z bankovního účtu otce žalované časově korespondují s osobními návštěvami žalobce). Žalobce vždy tyto„ krátkodobé“ půjčky odůvodňoval ekonomicky výhodnými transakcemi, které měly žalobci přinést zisk, ze kterého by byl s to umořit pohledávky otce žalované. Nikdy v rámci této vzájemné spolupráce nevystupoval žalobce jako investor, který by měl vkládat do společných projektů peněžitý kapitál. Žalovaná považuje za vysoce nepravděpodobné, že by otec žalované vědomě vystavil směnku na částku 2.380.000 Kč, resp. že by byl srozuměn s obsahem směnečného závazku. Je nelogické, aby si otec žalované půjčoval finanční prostředky od žalobce v celkové výši 3.522.000 Kč, aniž by současně došlo k (alespoň částečnému) vypořádání již existujících dluhů po splatnosti. Dle žalované žalobce ani takovými finančními prostředky v době, ve které tyto údajně otci žalované půjčoval, nedisponoval. Žalovaná neuznala ani ostatní žalobcem uplatněné pohledávky z titulů údajných zápůjček, které byly žalobcem vždy poskytnuty v hotovosti a bez přítomnosti dalších osob. Otec žalované disponoval v době, kdy mu měl žalobce údajně finanční prostředky zapůjčovat, likvidními prostředky v řádech několika milionů korun českých (pouze cenné papíry vedené v [právnická osoba] byly v hodnotě cca 13.000.000 Kč). Považuje tedy za velice nepravděpodobné, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které by žalobce otci žalované poskytnul finanční prostředky. Z výpisů z bankovního účtu otce žalované vyplývá, že veškeré finanční prostředky, kterými otec žalované disponoval, pocházely výlučně z jeho zdrojů, příp. z vratek půjčky. Kromě toho z těchto výpisů vyplývá, že otec žalované prováděl opakovaně hotovostní výběry ve výši 100.000 Kč, o kterých se žalovaná důvodně domnívá, že byly předávány žalobci za účelem zhodnocení těchto prostředků žalobcem. Zapůjčení částky 6.000 EUR na koupi osobního vozidla [anonymizována dvě slova] považuje za vyloučené. Otec žalované vždy konzultoval s jejím manželem veškeré potenciální koupě vozidel z dovozu – z Německa. Pokud by se rozhodl koupi předmětného vozidla realizovat, nepochybně by o tom informoval manžela žalované. Navíc by otec žalované byl schopen kupní cenu zaplatit z vlastních finančních prostředků. Neuznává ani nároky na vrácení částek 180.000 Kč, 200.000 Kč a 600.000 Kč. Není zřejmé, proč by si otec půjčoval částku 180.000 Kč, potažmo 200.000 Kč, kterou v té době sám disponoval, a jednak není zřejmé, proč by otec, který byl již v té době zdravotně natolik indisponován, že nebyl schopen pohybu, měl pro žalobce zajišťovat nákup 22.000 EUR. Pokud jde o čestné prohlášení bratra žalované, ten trpěl těžkým alkoholismem, na jehož následky také dne 21.8.2017 zemřel. Již od roku 2015 si bratr žalované nebyl schopen sám obstarávat každodenní záležitosti. Žalovaná se o bratra starala, rovněž mu dávala„ kapesné“. Bratr žalovanou výslovně prosil, aby jej omezila na svéprávnosti. Tvrzení žalobce, že částka 1.500.000 Kč byla určena k umoření všech mimosměnečných závazků, považuje za účelové. Uvedená platba 1.500.000 Kč, která byla otcem žalované dne 23.1.2017 skutečně poukázána na bankovní účet žalobce, byla půjčkou žalobci k částečnému financování koupě pozemků [anonymizováno] [číslo] v obci [obec] za částku 2.038.390,20 Kč. Žalobce otce žalované přesvědčoval, že tyto pozemky jsou výhodnou investicí ke zpeněžení, resp. k realizování investičního záměru spočívajícího ve výstavbě rodinných domů a jejich následnému prodeji. Z utržených finančních prostředků měl následně žalobce otci žalované zaplatit všechny své existující dluhy. Otec žalované (kromě poskytnutí finančních prostředků) žalobci pomáhal např. sepisem dopisu pro starostu [územní celek], který fakticky o odprodeji pozemků rozhodoval. Právní zástupce otce žalované, [celé jméno svědka], pak připomínkoval smluvní dokumentaci pro tuto transakci a o tom, že pozemky měly být formálně pořízeny žalobcem, avšak z finančních prostředků otce žalované, věděl, resp. tuto informaci mu otec žalované sděloval. Rovněž svědek [příjmení] [celé jméno svědka], který měl zajišťovat činnost projektanta na uvedeném projektu žalobce, může potvrdit, že otec žalované poskytl žalobci finanční prostředky určené ke koupi předmětných pozemků. Navíc pokud by otec plnil zčásti na směnečný závazek, potom by si nepochybně nechal od žalobce vyznačit na směnku, že došlo k jejímu částečnému uhrazení. Žalobce zneužil nepříznivý zdravotní stav jejího otce a rovněž bratra. Žalobce si velice dobře uvědomoval finanční situaci otce žalované a tuto se snažil využít ve svůj prospěch. Systematicky se snažil podrývat vztah mezi žalovanou a jejím otcem, potažmo i bratrem tím, že jim sděloval vzájemně rozporné informace a v případě konfliktu potom vystupoval jako nezávislý prostředník („ mediátor“), který se snaží celou situaci uklidnit. I v rámci mimosoudního jednání, které mezi žalovanou a žalobcem probíhalo, žalobce sděloval rozporné informace stran pohledávek, které za otcem žalované, potažmo i bratrem eviduje a s ohledem na skutečnost, že žalobce neustále předkládá nové listinné důkazy, žalovaná má důvodné pochybnosti o jejich validitě.

3. V podání ze dne 6.7.2018 žalobce označil výše uvedená tvrzení žalované za nepravdivá a účelová. Žalobce se znal se zůstavitelem od roku 2008. Na rozdíl od žalované to byl žalobce a jeho rodina, kteří se pravidelně, nejméně 1x za 14 dnů se zůstavitelem a jeho synem [jméno] stýkali, a to buď v [obec], nebo v [obec] anebo na chalupě zůstavitele v obci [obec], a to až do hospitalizace zůstavitele v únoru 2017, kdy žalovaná cíleně zamezila dalším kontaktům mezi žalobcem a zůstavitelem. Nemohla však zamezit kontaktům mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], který i poté žalobce v [obec] opakovaně navštívil. Žalobce se v daném období setkal se žalovanou maximálně 4x a s jejím manželem [příjmení] [celé jméno svědka] max. 5x, přičemž od zůstavitele opakovaně slyšel na žalovanou samé nářky, včetně úvah, že svou dceru vydědí a majetek odkáže pouze synovi [jméno] a dětem žalované. Stěžoval si, že se o otce vůbec nestará, nepomáhá mu a žije pouze z jeho peněz. Žalovaný věděl od zůstavitele, že žalované zapůjčil částku 5.000.000 Kč s úrokem ve výši 5 % ročně. Žalobce byl v úzkém kontaktu se zůstavitelem. Opakovaně vozil zůstavitele do Německa za jeho obchodním partnerem, opakovaně zůstavitele doprovázel při směnách větších a velkých obnosů v české měně za eura v [obec], pracoval a zajišťoval další práce na chalupě zůstavitele v obci [obec], zajišťoval opravy motorových vozidel dovážených na přání zůstavitele z Německa. Během let 2015 a 2016 si zůstavitel opakovaně půjčoval hotovost od žalobce za účelem následné směny českých korun za eura. Žalobce vždy přijel za zůstavitelem do jeho bytu v [obec] a navečer odvezl zůstavitele k blíže neurčené pasáži v [obec]. Žalobce zůstal v autě, zůstavitel odešel, přibližně do hodiny se vrátil, žalobce jej odvezl do jeho bytu a vrátil se do [obec]. Zůstavitel nechtěl o těchto směnách detailně hovořit, pouze se zmínil, že peníze mění s nějakým Albáncem. Takové směny peněz se žalobce zúčastnil v roce 2015 cca 3x a v roce 2016 cca 5x. Na chalupu v obci [obec] jezdil zůstaviteli pomáhat jak žalobce, tak jeho manželka [jméno] a její dcera [celé jméno svědkyně]. Speciálně práce – sekání trávy, kácení a prořez stromů na chalupě zajišťoval žalobce pro zůstavitele prostřednictvím řemeslníka [jméno] [jméno], který na chalupě pracoval dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [datum] a [datum]. Za tyto práce zaplatil žalobce celkem 54.200 Kč. Dále na chalupě pracoval zedník [jméno] [příjmení], bagrista [jméno] [příjmení] a zámečník [jméno] [příjmení]. Za celou dobu, tj. od ledna 2015 do února 2017, žalovaná otce na chalupě v době, kdy se tam zdržoval žalobce, nenavštívila. Žalobce v roce 2015 vezl zůstavitele a jeho syna [jméno] nejméně 2x do Německa za účelem dovozu aut. Ve stejné době žalobce vezl zůstavitele a jeho syna [jméno] do Německa za obchodním partnerem, panem [jméno], který měl zřízen trvalý pobyt v místě předchozího bydliště zůstavitele na adrese [adresa] Pan [anonymizováno] zůstavitele navštívil dne [datum] v nemocnici. Tomu předcházel telefonát zůstavitele žalobci, zda by pana [jméno] neodvezl z letiště do nemocnice s tím, že po cestě mají vyzvednout [jméno] [příjmení], který měl zajistit panu [jméno] nocleh. Žalobce tedy s manželkou [jméno] odjel z [obec] na letiště v [obec], zde naložili pana [jméno], zajeli pro [jméno] [příjmení] a všichni navečer navštívili zůstavitele v nemocnici. Paní [celé jméno svědka] zůstaviteli poklidila, žalobce nakoupil pro zůstavitele potraviny. Poté odjeli domu. U zůstavitele zůstal syn [jméno] a pan [jméno]. Před odjezdem žalobce informoval za přítomnosti své manželky pana [jméno] a syna zůstavitele [jméno] o telefonu se žalovanou z předchozích dnů, kdy žalované jednak sdělil, že má vůči zůstaviteli pohledávku ze směnky a dále ji požádal o vydání obálky s částkou 22.000 EUR, která se měla nacházet v bytě zůstavitele. Žalovaná přislíbila, že tak učiní, ale po dvou dnech telefonicky oznámila žalobci, že žádnou obálku v bytě svého otce nenašla. Tuto informaci komentoval zůstavitel tak, že pověří syna [jméno], aby obálku s penězi našel a předal žalobci. Následně pan [jméno] [příjmení] telefonicky sdělil žalobci, že obálku s penězi nenašel. K telefonickému rozhovoru žalobce se žalovanou došlo dne [datum], poté, co žalobce navštívil zůstavitele v nemocnici. Během roku 2015 zůstavitel spolu se svým synem [jméno] navštěvoval žalobce v místě jeho bydliště v obci [obec]. Intenzívní vztah žalobce se zůstavitelem potvrzuje i účast zůstavitele a jeho syna [jméno] na svatbě žalobce s [jméno] [celé jméno svědkyně] dne [datum]. Této se zúčastnil i obchodní partner zůstavitele, pan [jméno]. Uvedeného dne požádal zůstavitel žalobce o půjčku ve výši 450.000 Kč, což odůvodnil obchodem v Německu. Peníze chtěl směnit za eura. Žalobce v ten den měl hotovost pouze ve výši 100.000 Kč, a proto požádal svého syna [jméno] o pomoc, který mu půjčil 350.000 Kč. Převzetí částky 450.000 Kč zůstavitelem byli přítomni manželka [jméno], syn žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a o půjčce též věděli svatební hosté, [celé jméno svědka] s manželkou a další. Jako v předchozích případech zůstavitel nevystavil žádný doklad, že peníze převzal, ale slíbil žalobci, že mu předá směnku na směnečný obnos za všechny předchozí a dosud nevyrovnané půjčky a náklady, které žalobce do té doby vynaložil ve prospěch zůstavitele. Za šest dnů nato, dne [datum] zůstavitel přijel za žalobcem do [obec] a přivezl sebou směnku na částku 2.380.000 Kč, splatnou 31.12.2020. Tuto směnku před žalobcem, jeho manželkou [jméno] a synem [jméno] [celé jméno žalobce] vlastnoručně podepsal. Podpisu a předání směnky byli přítomni i přátelé žalobce, pan [celé jméno svědka] s manželkou a pan [celé jméno svědka]. Směnku na částku 2.380.000 Kč podepsal zůstavitel při plném vědomí, a to k úhradě vlastních závazků vůči žalobci. Tvrzení žalované o zhoršujícím se zdravotním stavu zůstavitele neodpovídají aktivitám zůstavitele ve sledovaném období, včetně účasti na svatbě žalobce, dne [datum] v [obec]. Stejně tak tvrzení žalované, že od jara 2016 měl zůstavitel problémy s motorikou, což se nutně muselo projevit na jeho podpisu směnce, je účelové. Tvrzení žalované, že zůstavitel disponoval značnými finančními prostředky, a tudíž neměl potřebu požadovat od žalobce hotovost, neodpovídají důkazy zajištěné během dědického řízení. Jenom úcta k zůstaviteli bránila žalobci podat trestní oznámení na žalovanou pro odcizení částky 22.000 EUR z domácnosti zůstavitele po jeho hospitalizaci a smrti, kdy žalovaná prohledala domácnost zůstavitele především s cílem najít a zničit případnou závěť zůstavitele a zmocnit se všech dokumentů, včetně předmětné hotovosti. Žalobce byl v úzkém kontaktu se zůstavitelem ještě před jeho hospitalizací v [anonymizováno] 2017, kdy pro zůstavitele zajišťoval u truhláře [jméno] [příjmení] v [obec] výrobu kuchyně na míru do bytu, který chtěl zůstavitel zakoupit od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], na jejíž účet vložil celkem 230.000 Kč jako zálohu na byt a nebytový prostor. Návrh kuchyní byl zaslán emailem dne [datum], schůzka dne [datum] za účelem jejich odsouhlasení se však kvůli hospitalizaci zůstavitele nekonala. O aktivitách zůstavitele a jeho finančních transakcích neměla žalovaná žádné informace, neboť zůstavitel žalovanou do svých osobních věcí nezasvěcoval. Veškeré dokumenty týkající se obchodních a jiných aktivit zůstavitele byly uloženy v jeho bytě a dle žalobce mezi těmito doklady byly i dokumenty týkající se finančních vazeb mezi žalobcem a zůstavitelem, včetně potvrzení ze směnárny ohledně směny 600.000 Kč za 22.000 EUR. Po hospitalizaci zůstavitele žalovaná získala k uvedeným dokladům přístup, a jak s nimi naložila, se lze toliko domnívat. Nepravdivé je tvrzení žalované, že zůstavitel disponoval dostatečnými finančními prostředky a opakovaně prováděl hotovostní výběry ve výši 100.000 Kč s tím, že tyto peníze měl předávat žalobci. Z předložených výpisů se toliko podává, že zůstavitel z jednoho svého účtu převedl na jiný svůj účet dne 1.8.2016 částku 1.000.000 Kč a z téhož účtu opět na stejný účet částku 1.000.000 Kč, a to dne [datum]. Mezi dnem [datum] a [datum] zůstavitel vybral v hotovosti celkem 500.000 Kč. Jak s hotovostí naložil, ze žádných důkazů nevyplývá. Nelze tak vyloučit, že peníze opět vložil na výchozí účet, odkud převáděl oba zmíněné miliony. Dále žalobce upozornil na platby zůstavitele na účet [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] ve výši 361.175 Kč a dne [datum] ve výši 152.565 Kč. Jmenovaná společnost se zabývá směnárenskou činností, což potvrzuje časté doprovody zůstavitele žalobcem. Z písemné zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] založené v dědickém spise je zřejmé, jaké finanční prostředky měl zůstavitel na svých účtech u předmětné banky ke dni své smrti. Za účelové považuje tvrzení žalované, že zůstavitel převedl částku 1.500.000 Kč nikoli k úhradě svého směnečného závazku, nýbrž jako půjčku žalobci k částečnému financování nákupu pozemků v obci [obec]. [územní celek] nabízela v roce 2016 k prodeji 16 stavebních pozemků, a to za částku 400 Kč za m2. Žalobce a jeho synové [jméno] a [jméno] projevili zájem o stavební pozemky [číslo]. Zastupitelstvo prodej pozemků schválilo na svém 14. zasedání dne [datum]. Následně žalobce a jeho synové předložili městu [obec] návrh kupní smlouvy, ve které požadovali, aby se prodávající zavázal vybudovat na své náklady příslušnou technickou a dopravní infrastrukturu. To prodávající odmítl, a proto žalobce a jeho synové podáním ze dne [datum] oznámili městu [obec], že od svého záměru zakoupit předmětné pozemky odstupují. K jejich zakoupení nedošlo. Zůstavitel věděl od žalobce, že má zájem pozemky zakoupit a začal plánovat, že by prostřednictvím žalobce zakoupil další pozemky (pozemky mohli zakoupit pouze osoby mající v [obec] trvalý pobyt), na kterých by postavil prefabrikované domky. Tento návrh žalobce odmítl. O záměru výstavby rodinných domků na předmětných pozemcích byl (jak se později žalobce dozvěděl) informován i právní zástupce [celé jméno svědka]. Pokud žalovaná uvádí, že její otec byl vždy velice důsledný, je s podivem, že takto důsledný nebyl při převodu částky 1.500.000 Kč na účet žalobce, kdy by zůstavitel požadoval jako ve všech předchozích případech písemnou smlouvu. Žalobce vždy předával zůstaviteli peníze v hotovosti, neboť zůstavitel tento způsob preferoval. Zůstavitel na jedné straně (bez ohledu na pravdivost) dbal na formální správnost převodu svých finančních prostředků na účet žalobce, na straně druhé se vyhýbal tomu, aby písemně potvrdil převzetí jakékoli hotovosti. Falešné je též tvrzení žalované týkající se jejího bratra [jméno] [příjmení] a údajné péče o něj. [jméno] [příjmení] téměř ve všech případech doprovázel svého otce při jeho cestách do Německa, do [obec] nebo na chalupu v [anonymizováno]. Byl i na svatbě žalobce. O vztahu zůstavitele k jeho dětem pak svědčí i životní pojištění zůstavitele u americké [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], ve které je jako obmyšlená osoba a osoba mající právo na plnění ve výši 259.430,38 USD uveden pouze [jméno] [příjmení] a nikoli žalovaná.

4. Při jednání dne 16.10.2018 žalovaná uvedla, že pokud žalobce uvedl, že směnka byla vystavena k zajištění předchozích půjček nebo pohledávek a nákladů, není prokázáno, že by tyto půjčky skutečně proběhly, zejména z toho důvodu, že od května 2016 probíhala emailová komunikace mezi otcem žalované a žalobcem, který žalobce upomínal, aby uhradil částku cca 1,2 milionu korun. Pokud by došlo k tomu, že žalobce poskytl otci žalované takové finanční prostředky, musel by v rozhodné době disponovat finanční částkou cca 8 milionů korun. V dědickém řízení po bratru žalované byla uplatněna další směnka, a to tentokrát vystavená bratrem žalované na částku zhruba 2.070.000 Kč. V listinách, které po zůstaviteli žalovaná zdědila, je i peněžní deník žalobce za rok 2015, ze kterého vyplývají příjmy a výdaje v tomto roce a takovými finančními poměry žalobce v té době nedisponoval. Dále je zde potvrzení vystavené [jméno] [příjmení] [datum], ve kterém potvrzuje, že od žalobce přijal částku 6.000 Kč jako zálohu na opravu převodovky v Německu pro jeho vozidlo [anonymizována dvě slova], což vylučuje tvrzení žalobce, že vztah mezi otcem žalované a žalobcem byl natolik intenzivní, že veškeré transakce finanční probíhaly bez písemného potvrzení, což již ohledem na toto potvrzení, již založenou smlouvu o zápůjčce a notářský zápis není pravdou. Dále je zde usnesení o potvrzení dědictví žalované, ve kterém se stanoví obvyklá cena aktiv pozůstalosti ba částku cca 26 milionů, což opět dokazuje nadprůměrné finanční poměry otce žalované. Dále je zde komunikace mezi otcem žalované, žalovanou a jejím manželem z konce roku 2016, ze které vyplývá, že vztahy byly naprosto normální a určitě se nejednalo o vztah, kdy by otec chtěl svoji dceru zavrhnout. Totéž vyplývá z komunikace bratra žalované a žalované z období předcházející jeho úmrtí, kdy žalovaná informovala o tom, že s ní může chodit na obědy apod. a opět z toho nevyplývá, že by se o něj nestarala nebo že by v důsledku její nestarostlivosti zemřel. Dále je zde email od paní [příjmení], sestry otce žalované, která přeposílala email z americké společnosti vyplácející životní pojistku otci žalované, který vyvrací tvrzení žalobce, že životní pojistka měla být vyplacena pouze jejímu bratrovi, kdy pojistka byla vyplacena z majoritní části již zesnulé matce žalované a jejímu bratrovi stejným dílem. Dále je zde koncept dohody o narovnání zaslaný žalobcem žalované klientce, kdy mezi účastníky probíhalo mimosoudní jednání, ve kterém žalobce zřejmě jako kompromis požadoval zaplacení částky 1.800.000 Kč výměnou za to, že vydá originál předmětné směnky a směnky vystavené jejím bratrem s tím, že žalovaná se vzdá veškerých nároků, které zdědila po svém otci, aniž by však byl ochoten doložit, že tyto pohledávky, které prokazatelně vznikly, byly ze strany žalobce uhrazeny, což žalovaná nemohla akceptovat. K dotazu soudu dále žalobce uvedl, že půjčku z listopadu 2016 6.000 EUR na nákup osobního vozidla prokazuje vyjádřením, resp. svědectvím obchodního partnera zůstavitele pana [jméno], který se zdržuje dílem v Řecku a dílem v Německu s tím, že se snaží s ním spojit a informovat ho o tomto sporu. Půjčku z listopadu 2016 200.000 Kč prokazuje žalobce svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] a svědeckou výpovědí pana [jméno]. Zapůjčení částky 180.000 Kč žalobce prokazuje čestným prohlášení [jméno] [příjmení]. Poskytnutí částky 600.000 Kč žalobce prokazuje svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a čestným prohlášením, případně výpovědí pana [jméno]. Dohodu zůstavitele a žalobce, že částka 1.500.0000 Kč bude určena k úhradě dluhů zůstavitele vzniklých po vystavení směnky v celkové výši 542.000 Kč a zbytek ve výši 958.000 Kč k úhradě směnečného závazku prokazuje„ důkazem k dohodě, že to sloužilo k úhradě závazku po vystavení směnky“ a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení].

5. V podání ze dne 10.12.2018 žalobce doplnil, že k žádosti o půjčku a předání částky 6.000 EUR došlo tak, že v sobotu večer kolem 22:00 hodin, buď [datum] nebo [datum], mu zatelefonoval zůstavitel s prosbou o opatření částky 6.000 EUR s tím, že peníze potřebuje doručit následujícího dne v neděli, neboť má v Německu zamluvené osobní vozidlo [anonymizována dvě slova] a musí ho zaplatit. Na žalobce se zůstavitel obrátil proto, že žalobce provozoval kamionovou dopravu a vždy měl pro potřeby svých řidičů připravenou určitou hotovost v EUR. V tomto případě však žalobce neměl danou sumu k dispozici, a proto se obrátil na svého známého, pana [jméno] [příjmení], podnikatele podnikajícího v kamionové přepravě, který mu částku 6.000 EUR následujícího dne v neděli zapůjčil. Poté žalobce po telefonické dohodě se zůstavitelem odjel do [obec], kde se na benzinové stanici setkal se zůstavitelem a společně odjeli autem zůstavitele do [obec], do místa bydliště žalované a jejího manžela. Peníze předal žalobce zůstaviteli cestou z [obec] do [obec]. Po večeři žalobce opět odjel se zůstavitelem do [obec], přesedl do svého vozidla a vrátil se domů. Zůstavitel slíbil, že mu půjčený obnos vrátí nejpozději do konce roku 2016. Ohledně zapůjčení částky 6.000 EUR mu zůstavitel sdělil, že jeho zeť [celé jméno svědka] si na portálu internetové aukční síně eBay vyhlédl vozidlo [anonymizována dvě slova] a vzhledem k podmínkám prodeje bylo nutné kupní cenu vozidla při zakoupení obratem uhradit. K zapůjčení částky 200.000 Kč v restauraci [anonymizována dvě slova] došlo dne [datum]. Částka 600.000 Kč byla předána za účelem směny na EURo, přičemž následně došlo ke ztrátě (odcizení) částky 22.000 EUR z bytu zůstavitele. Pokud jde o úhradu částky 1.500.000 Kč zůstavitelem, tak [územní celek] nabízela od roku 2015 k prodeji 16 stavebních pozemků, zpočátku za částku 400 Kč za m2. Zůstavitel byl o prodeji pozemků informován na podzim 2016, v době, kdy byly již 4 parcely prodány. Zbývajících 12 pozemků mělo výměru celkem 16.009 m2 a jejich cena činila celkem 6.403.600 Kč bez DPH, 7.748.365 Kč s DPH. Zůstavitel měl zcela nerealistický zájem tyto parcely odkoupit a postavit na nich montované rodinné domy, které hodlal přivézt z Číny. Proto e-mailem ze dne [datum] žalobci poslal e-mail, jehož přílohou byla žádost o odkoupení předmětných pozemků datovaná [datum], adresovaná [anonymizováno] [obec] s tím, že jako žadatel byl uveden žalobce. Dopisem ze dne [datum] [územní celek] sdělilo žalobci, že rada města schválila toliko prodej pozemků parc. [číslo] za smluvní cenu ve výši 500 Kč + DPH. Jelikož zůstavitel nemohl získat všechny pozemky a o pouhé dva pozemky neměl za nabízenou cenu zájem, sdělil žalobci, aby nabízené pozemky odmítl. Žalobce doručil dne [datum] na [stát. instituce] dopis datovaný [datum], v němž sděluje, že o navržené pozemky nemá za uvedenou cenu zájem. S ohledem na strukturu a obsah sdělení je vysoce pravděpodobné, že dopis opět zpracoval zůstavitel a poslal jej žalobci opět emailem, avšak žalobce již nemá k dispozici starou e-mailovou korespondenci. Sdělením ze dne [datum] byla celá záležitost odkoupení pozemků a výstavby montovaných rodinných domků ze strany zůstavitele ukončena. Dne [datum] žalobce podal u [stát. instituce] žádost o odprodej tří pozemků [anonymizováno] [číslo] pro sebe a své dva syny, [jméno] a [jméno]. Prodej pozemků byl schválen na 14. zasedání zastupitelstva města konaném dne [datum]. Kupní cena byla určena u jednotlivých pozemků pro žalobce a jeho syny za smluvní cenu 420 Kč za m2 + DPH, celkem cena za pozemky činila 2.038.839 Kč vč. DPH. V druhé polovině ledna 2017 žalobce se svojí manželkou navštívil zůstavitele v místě jeho bydliště v [obec] s tím, že [územní celek] schválilo prodej pozemků, a proto nutně potřebují vrátit peníze, které zůstaviteli zapůjčili v listopadu 2016 a v lednu 2017. Zůstavitel je informoval, že mu jeho dcera – žalovaná má vrátit část půjčky, kterou ji v říjnu 2014 ve výši 5.000.000 Kč zapůjčil, a to ve výši 1.500.000 Kč. Zůstavitel slíbil, že peníze obratem zašle na účet žalobce. Přitom se domluvili, že z částky 1.500.000 Kč se uhradí půjčka na vozidlo [anonymizována dvě slova] ve výši 162.000 Kč, dále půjčka ze dne [datum] ve výši 200.000 Kč a půjčka částky 180.000 Kč předaná na cestě do Norimberku, tj. celkem 542.000 Kč, a zbytek, tj. 958.000 Kč, se započte na úhradu vystavené směnky. Dne [datum] zůstavitel převedl ze svého účtu na účet žalobce částku 1.500.000 Kč. Následně žalobce předložil [anonymizováno] [obec] návrh kupní smlouvy, v němž v článku III. požadoval garanci prodávajícího vybudovat příslušnou technickou a dopravní infrastrukturu. Tento požadavek [územní celek] odmítlo. Proto žalobce a jeho synové dne [datum] oznamují [anonymizováno] [obec], že na koupi pozemků rezignují z důvodu chybějící infrastruktury. [územní celek] na 17. zasedání zastupitelstva města dne [datum] bere informaci zájemců o pozemky na vědomí a revokuje usnesení [číslo] ze dne [datum]. Dále se žalobce zabývá majetkovými poměry žalobce s ohledem na jeho vlastnictví bytových a nebytových jednotek v [anonymizováno] [část obce] a [část obce], získání dědictví po manželce zůstavitele a stavy na účtech zůstavitele. K této otázce dále popisuje pohyby na účtu zůstavitele u [anonymizováno] č. [bankovní účet] s tím, že z bankovních výpisů za období od [datum] [datum] a [datum] [datum] vyplývá, že [celé jméno svědka] převedl z účtu u [anonymizováno] č. [bankovní účet] na shora uvedený účet zůstavitele částku 900.000 Kč a 1.500.000 Kč s poznámkou„ [anonymizováno] [celé jméno svědka] vratka části půjčky [obec a číslo]“, což neodpovídá tvrzení žalované při jednání soudu dne [datum], že zůstaviteli před jeho smrtí uhradila dluh, když bylo uhrazeno toliko 2.400.000 Kč. [příjmení] na uvedeném účtu zůstavitele za srpen 2016 až leden 2017 spolu s předpokladem vrácení pětimilionové půjčky žalovanou žalobce odůvodňuje potřebu zůstavitele ve vztahu k převzetí částek od žalobce ve výši 350.000 Kč dne [datum], 6.000 EUR počátkem listopadu 2016 a 200.000 Kč dne [datum] a dále slib zůstavitele o vrácení poskytnutých prostředků (6.000 EUR a 200.000 Kč) do konce roku, resp. slib zůstavitele o vrácení peněz zapůjčených v listopadu a v lednu 2017, stejně jako úhradu směnečného dluhu.

6. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce uplatňuje dva druhy pohledávek: a/ pohledávky vzniklé na základě ústních půjček uzavřených s otcem žalované, na jejichž základě měl žalobce plnit vždy hotovostně. K předávce finanční hotovosti otci žalované mělo přitom dojít vždy buď za přítomnosti rodinných příslušníků žalobce nebo za přítomnosti svědka [celé jméno svědka] (případně je žalobce o těchto transakcích z nějakého důvodu ex post informoval). Svědka [celé jméno svědka] je přitom třeba patrně považovat za důvěrníka žalobce, neboť s přihlédnutím k obsahu jeho prohlášení jej žalobce měl pravidelně informovat o svých hotovostních transakcích ve vztahu k otci žalované, třebaže svědek nebyl některým takovým předávkám ani osobně přítomen. Konkrétně se jedná o pohledávky ve výši 6.000 EUR, 200.000 Kč, 180.000 Kč, 22.000 EUR, b/ pohledávku z předmětné směnky ve výši 2.380.000 Kč (se stanovenou splatností [datum]), která měla být určena k úhradě závazků otce žalované vůči žalobci, které měly vzniknout v období před vystavením směnky – vzhledem k tomu, že žalobce tyto dluhy nikterak nespecifikuje, lze předpokládat, že se jedná opět o hotovostní transakce. Pro posouzení reálnosti těchto transakcí je třeba ověřit zejména majetkové poměry žalobce. Žalobce se snaží navodit dojem, že otec žalované byl v zásadě nemajetný a nemohl si dovolit realizovat své obchodní záležitosti bez jeho pomoci. Z výpisů z účtů otce žalované (spořícího č. [bankovní účet] a osobního č. [bankovní účet]) u [právnická osoba] vyplývá, že tvrzení žalobce, že jediný příjem otce žalované plynul z prodeje bytu v roce 2013 a následně z pozůstalosti po manželce v roce 2015, je lichý. Kromě účtů u [právnická osoba] zůstavitel disponoval dalšími účty, např. u [právnická osoba], na kterém byla ke dni úmrtí otce žalované částka 116.327,98 Kč, přičemž otec žalované tento účet používal k úhradě každodenních výdajů a je tak pravděpodobné, že v rozhodném období na tomto účtu disponoval dostatečnými finančními prostředky. Dále disponoval účtem u [anonymizováno] [právnická osoba], na který měl žalobce splácet dluh z notářského zápisu. Ze žalovanou popisovaných pohybů na spořícím účtu a osobním účtu zůstavitele, kdy uvádí pouze transakce nad 100.000 Kč, vyplývá, že zůstavitel disponoval v celém rozhodném období dostatečnými finančními prostředky a není tedy důvod k jejich půjčování od žalobce. Je rovněž stěží uvěřitelné, že by si otec žalované v letech 2015 a 2016 opakovaně půjčoval hotovost od žalobce za účelem směny těchto peněz u„ Albánce“, neboť zejména v druhé půlce roku 2016 otec žalované disponoval hotovostí v dostatečné výši, a to takřka v každém kalendářním měsíci. Žalobce pak byl ještě [datum] otcem žalované informován o novém bankovním čísle účtu, na který má splácet dluh na základě notářského zápisu. Dne [datum] byl zůstatek tohoto dluhu vyčíslen otcem žalované na částku 1.229.640 Kč, což bylo sděleno žalobci emailem ze dne [datum]. Z tohoto emailu dále vyplývá, že žalobce dohodnutou výši splátek řádně nehradil, když poslední splátku měl zaplatit dne [datum]. Sám žalobce pak dne [datum] podepsal oznámení o změně účtu k hrazení dluhu z notářského zápisu. Žalobce otci žalované splatil v období od [datum] do [datum] toliko 90.000 Kč odpovídající 7 splátkám. Obsah uvedeného emailu z [datum] navíc potvrzuje přesvědčení žalované, že všemožná pomoc, kterou žalobce otci poskytoval, nebyla vedena nezištně, nýbrž snahou jednak o oddálení povinnosti hradit otci žalované existující dluhy a jednak snahou vylákat z otce žalované další finanční prostředky pod záminkou lukrativních obchodů s vysokou návratností. Pokud ze strany žalobce skutečně došlo k úhradě dluhů vůči otci žalované, musel by žalobce vygenerovat v období od [datum] do února 2017 přinejmenším následující příjmy: částku 1.229.640 Kč, coby zůstatek dluhu z notářského zápisu NZ 377/ 2012, N 421/2012, částku 1.000.000 Kč (bez příslušenství), coby vrácení zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], částku 2.380.000 Kč, která měla být poskytnuta otci žalované v období před vystavením předmětné směnky, částku 6.000 EUR (162.000 Kč), coby údajná zápůjčka z listopadu 2016 na koupi osobního vozidla [anonymizována dvě slova] pro svědka [celé jméno svědka], částku 200.000 Kč, coby údajná zápůjčka ze dne [datum] bez uvedení důvodu, částku 180.000 Kč, coby údajná zápůjčka z ledna 2017 bez uvedení důvodu, částku 600.000 Kč, coby částka určená k nákupu 22.000 EUR, která měla být otci žalované předána v únoru 2017. Tedy ačkoli byl žalobce schopen za 2 roky splatit otci žalované pouze částku 90.000 Kč, za necelých 9 měsíců (od [datum] do února 2017) se žalobci podařilo vygenerovat částku nejméně 5.841.640 Kč, kterou celou měl poskytnout otci žalované; odečteme-li od této částky 162.000 Kč, o které žalobce tvrdí, že mu byla poskytnuta ze strany svědka [jméno] [příjmení], potom žalobce musel v předmětné období vygenerovat částku nejméně 5.679.640 Kč. Žalobce dále ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že na svatbě žalobce s [jméno] [celé jméno svědkyně] dne [datum] měl otec žalované pořádat žalobce o půjčku 450.000 Kč, přičemž žalobce měl na své svatbě v hotovosti„ pouze“ 100.000 Kč, kdy zbývající částku 350.000 Kč poskytl otci žalované jeho syn, také v hotovosti. Není zřejmé, zda předmětná směnka má pokrývat rovněž tuto„ půjčku“ od syna či pouze částku 100.000 Kč, údajně zapůjčenou žalobcem. Z peněžního deníku žalobce za období od [datum] do [datum], který žalobce otci žalované poskytl, pak vyplývá, že žalobce vykázal v roce 2015 zisk„ pouze“ ve výši 992.872,56 Kč, z čehož hotovost tvořila 549.280,31 Kč. Z emailu otce žalované z [datum] je přitom zřejmé, že tyto finanční prostředky nemohly být poskytnuty otci žalované, neboť si žalobce od otce žalované ještě dne [datum] zapůjčil další částku 1.000.000 Kč s úrokem 5% ročně, a to na nákup pátého auta. Rovněž je třeba poukázat na směnku vystavenou dne [datum] bratrem žalované, [jméno] [příjmení], ve prospěch žalobce, znějící na částku 2.072.000 Kč. Tentýž den, kdy došlo k jejímu vystavení, podepsal bratr žalované žalobci i čestné prohlášení, kterým žalobce mj. prokazuje své žalobou uplatňované nároky, přičemž žalobce věděl, že bratru žalované má být poskytnuto plnění ze životní pojistky otce. Mezi žalobcem a otcem žalované nikdy nedošlo k uzavření dohody, na jejímž základě měl žalobce otci žalované finanční prostředky poskytnout a žalobce neprokázal, že by otci žalované finanční prostředky skutečně poskytl, případně že by tyto poskytl právě z titulu těchto domnělých půjček. [ulice] situace žalobce mu ani neumožňovala takové půjčky otci žalované poskytovat. Pokud byly ze strany žalobce předávány finanční prostředky otci žalované, je pravděpodobnější, že se jednalo o splátky půjček z titulu prokazatelně existujících dluhů žalobce vůči otci žalované. Dále žalovaná zdůraznila, že pokud nedošlo k platnému vzniku kauzálních pohledávek (zápůjček otci žalované), k jejichž úhradě měla sloužit směnka, potom nemůže dojít k založení povinnosti žalované na vystavenou směnku plnit. Žalovaná dále považuje za nepravděpodobné, že by její otec směnu prováděl jinak, než prostřednictví [právnická osoba], [anonymizováno], která se zabývá směnárenskou činností, a u které měl otec zřízený účet garantující mu výhodnější kurz. Částku 361.175 Kč pak otec žalované u [právnická osoba] [anonymizováno] nesměnil, jak uvádí žalobce, nýbrž za tuto částku pořídil vozidlo u [právnická osoba] v [anonymizováno], které finanční prostředky zaslal prostřednictvím uvedené společnosti. Žalovaná se zároveň důrazně ohradila vůči tvrzení žalobce ohledně jejího údajně negativního vztahu k otci a bratrovi, k čemuž doložila výňatek z komunikace mezi ní a jejím bratrem (z aplikace Hangouts), z níž naopak vyplývá, že žalovaná byla se svým bratrem v každodenním kontaktu, starala se o něj, zajímala se o jeho zdravotní stav, nosila mu jídlo, společně chodili na obědy, pravidelně se navštěvovali a vztahy mezi nimi se zejména po smrti jejich otce upevnili. Žalovaná za bratra hradila výdaje spojené s bydlením, jednala s úřady a bankami. Bratrovi skutečně zapůjčila částku 290.000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne [datum], kdy část těchto finančních prostředků byla poukázána přímo ve prospěch hypoteční banky, SVJ (k úhradě nedoplatků), zdravotní pojišťovny (k úhradě nedoplatku) a část přímo na účet bratra žalované. Bratr žalované nebyl s to hradit elementární náklady na bydlení, zákonné pojištění apod., avšak dne [datum] měl vystavit směnku na částku 2.072.000 Kč ve prospěch žalobce, který tuto částku měl bratru žalované patrně poskytnout. Žalovaná odmítla tvrzení žalobce, že odcizila částku 22.000 EUR z domácnosti jejího otce po jeho hospitalizaci a smrti, kdy měla dle tvrzení žalobce tuto domácnost prohledat s cílem najít a zničit případnou závěť a zmocnit se dokumentů. Sám žalobce ve svém vyjádření ze dne 6.7.2018 uvedl, že v době hospitalizace otce žalované měla manželka žalobce otci žalované poklidit a žalobce nakoupil pro otce žalované potraviny. Nelze vyloučit, že to byl žalobce, který byl v bytě otce žalované bez jeho přítomnosti. Pokud jde o nedatované prohlášení svědka [celé jméno svědka], tak o jeho věrohodnosti svědčí zejména poslední odstavec, kde svědek hovoří o úspěšně absolvovaném protialkoholním léčení bratra žalované, když však bratr žalované nikdy protialkoholní léčení neabsolvoval, jelikož to odmítl. Prohlášení svědka o tom, že se vztah žalované a jejího otce vyhrotil ve chvíli, kdy si hodlal pořídit větší byt, aby tam mohl mít syna, je pravdivé toliko do té míry, že otec žalované skutečně plánovat pořídit větší byt, ve kterém by společně s bratrem žalované bydlel. Na vztahu žalované a jejího otce však toto nemělo žádný vliv. Žalovaná dále doložila smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], která však byla uzavřena nikoli pouze mezi ní a jejím otcem, ale i s jejím manželem. Pokud žalobce zdůrazňuje, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo včetně sjednání úroku ve výši 5 % (sjednaný úrok však byl 6 %) a nikoli bezúročně, jak by se mezi rodinnými příslušníky očekávalo, svědčí to o jeho nevědomosti a o tom, že jej otec žalované neinformoval o svých rodinných záležitostech. K okolnostem uzavření této smlouvy uvedla, že v květnu roku 2014 vyhledala společně s manželem nabídku na prodej pozemku [parcelní číslo] v [anonymizováno] [obec], na kterém svědek [celé jméno svědka] zamýšlel zrealizovat investiční záměr – výstavbu rodinných domů. O tomto záměru byl informován otec žalované, který projevil zájem na projektu finanční participovat. Dle předběžné kalkulace měla následná výstavba rodinných domů garantovat výnos ve výši 100 – 150 % investované částky v horizontu 5 let. Žalovaná a její manžel hodlali investiční záměr realizovat jako fyzické osoby, otec žalované však trval na tom, aby žalovaná a její manžel zúžili SJM, popř. aby byla za tím účelem založena nová společnost, což odmítli. Proto se s otcem nakonec dohodli, že dojde k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejíž„ vrácení“ bude zajištěno zřízením zástavního práva k rodinnému domu, v němž žalovaná s rodinou žije, k jeho ochránění před potenciálními věřiteli. Dále se dohodli, že otci bude vyplácen výnos ve výši 30% v horizontu 5 let. Žalovaná na rozdíl od žalovaného nepotřebovala od svého otce peníze, neboť s manželem prodali v roce 2008 pozemky ve [příjmení] [jméno] za kupní cenu ve výši cca 11 mil. Kč. Zástavou byl v daném případě rodinný dům, kdy z důvodu realizace investičního projektu musel pozemek zůstat bez právních vad. Vzhledem k tomu, že jednání s obcí [obec] se protáhla a další finanční investice se předpokládaly až v horizontu několika let, žalovaná se s otcem dohodla, že část finančních prostředků mu bude vrácena za účelem jejich dalšího investování - zejména se mělo jednat o investiční projekt realizovaný otcem žalované a žalobcem v obci [obec]. K vrácení majoritní části poskytnutých finančních prostředků došlo v několika hotovostních platbách: v březnu 2016 byla otci žalované předána částka 900.000 Kč, začátkem května 2016 částka 100.000 Kč, v průběhu října 2016 částka 500.000 Kč a následně byly částky poukázány formou bezhotovostního převodu, a to dne [datum] ve výši 100.000 Kč na účet č. [bankovní účet], dne [datum] ve výši 900.000 Kč a následně dne [datum] ve výši 1.500.000 Kč. Z původní investice otce žalované, resp. ze smlouvy o zápůjčce bylo žalovanou a jejím manželem vráceno celkem 4.000.000 Kč. Kromě toho byl otci žalované pravidelně vyplácen sjednaný úrok, a to buď bezhotovostním převodem, mj. i na účet vedený u [anonymizováno] [právnická osoba], nebo v hotovosti. Při návštěvě otce žalované v dubnu 2017, žalovanou otec informoval za přítomnosti svědka [celé jméno svědka] a jejího bratra o tom, že jí zbytek dluhu promíjí, kdy toto zdůvodnil tím, že za bratra žalované hradil splátky hypotéky jeho bytu a také školné při studiu v [obec], kdy souhrn těchto plateb podstatně převyšoval částku 1 mil. Kč. V každém případě měl dluh ze smlouvy o zápůjčce na rodinném domu žalované a jejího manžela i nadále právně váznout, a to až do úspěšné realizace projektu. K zániku dluhu tak došlo před smrtí otce žalované. K platbě částky 1.500.000 Kč otcem žalované dne [datum] na účet žalobce uvedla, že žalobce v tomto směru mj. uvádí, že v tentýž den, kdy údajně došlo k ukončení celé záležitosti s otcem žalované vztahující se k odkupu pozemků, tj. [datum], sám podal žádost o odkup tří pozemků p. [číslo] pro sebe a své dva syny. Ačkoliv žalobce tvrdí, že dne [datum] se otec žalované definitivně přestal angažovat v odkupu pozemků v obci [obec], svědek [celé jméno svědka], právní zástupce otce žalované, byl o odkupu právě těchto tří pozemků informován od samého počátku a na žádost otce žalované ještě v lednu 2017 revidoval návrh smlouvy o budoucím uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byly právě výše uvedené pozemky. Svědek [celé jméno svědka] byl rovněž informován o tom, že pozemky měly být pořízeny z finančních prostředků otce žalované a měly být formálně zapsány na žalobce (z důvodu jeho trvalého bydliště v obci [obec]). O tom, že tyto finanční prostředky měly být skutečně otcem žalované převedeny, věděl i svědek [příjmení] [celé jméno svědka], kterého otec žalované informoval. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] přitom znal otce žalované 25 let a měl sám projektovat rodinné domy v rámci projektu v [obec]. Z uvedeného vyplývá, že neexistovala žádná dohoda mezi otcem žalované a žalobcem o tom, že částka 1.500.000 Kč bude určena k úhradě domnělých závazků, nýbrž tato částka byla určena k financování investičního projektu. Žalobce po smrti otce žalované nemohl v projektu pokračovat, a proto mu nezbylo, než na nákup pozemků rezignovat – tvrzení žalobce o tom, že skutečným důvodem k odstoupení byla chybějící infrastruktura z předloženého dopisu ze dne 6.6.2017 nevyplývá.

7. Při jednání dne 5.2.2019 žalovaná uvedla, že email k dopisu ze dne [datum] nemá k dispozici, dle struktury dopisu, která je diametrálně odlišná od toho, který založila žalovaná (dopis ze dne 9.10.2016 - č.l. 67 spisu), má za to, že toto vyjádření nezpracovával zůstavitel. Při tomto jednání bylo dále přehráno CD s audiozáznamem založené žalovanou.

8. Žalovaná vypověděla, že její bratr měl dlouhodobě problémy s alkoholem, které se začaly stupňovat po smrti jejich matky v lednu 2015, a s tím spojené vážné zdravotní problémy. S otcem měli standardní či nadstandardní vztahy, navštěvovali se jednou týdně či jednou za dva týdny. Otec také nadměrně pil, což je negativně projevilo na jeho zdravotním stavu s tím, že byl hospitalizován [datum], následně se vrátil domů, avšak v půlce března měl úraz, byl odvezen do nemocnice a již se nevrátil. Otec měl vždy dostatek peněz, vždy se tak prezentoval, nikdy se nezmiňoval, že by si půjčil peníze od žalobce. Na chalupě si nechal dělat nějakou úpravu od žalobce s odůvodněním, že žalobce mu dluží tolik finančních prostředků, že kdyby pro něj pracoval do konce života, tak si to stejně neodpracuje. Otec se žalobcem znali dlouhodobě. Žalovaná nebyla na otci finančně závislá. K jednotlivým nárokům uplatňovaným žalobcem uvedla, že pokud jde o částku 6.000 EUR na koupi [anonymizována dvě slova] pro manžela, tak nebyla uzavřena jakákoliv dohoda mezi nimi a otcem, že koupí tento vůz, tento ani nebyl zakoupen, otec jim nevozil dary, se kterými dopředu nepočítali. V tu dobu měli několik jiných vozidel, 6-7 aut. Otec směňoval peníze buď ve [právnická osoba] nebo [anonymizována dvě slova], kde měl dlouhodobě registraci. Žalovaná vyloučila, že by si otec směňoval peníze na ulici u nějakého občana z východu. Otec se zmiňoval, že plánuje se žalobcem realizovat investiční projekt s [obec] s tím, že se budou stavět nějaké čínské domky. Bratrovi půjčovala peníze v roce 2017, kdy zjistila, že má množství dluhů, peníze mu půjčila peníze na jejich úhradu, uzavřeli smlouvu o půjčce, nejprve půjčila cca 180.000 Kč, a to platbami, které za něj uhradila, poté 110.000 Kč. Bratr nikdy neutrácel, neví o tom, že by mu žalobce zapůjčil 2.000.000 Kč. K půjčce 5.000.000 Kč od otce uvedla, že zvažovali koupi pozemku p. [číslo] v [obec] za účelem jeho rozparcelování a výstavby domů, otec se toho chtěl finančně účastnit s tím, že má volné finanční prostředky, avšak požadoval, aby za tím účelem založili společnost s tím, že se to bude dělat mimo jejich rodinné jmění, s čímž nesouhlasili. Poté chtěl, aby si zúžili SJM, s čímž také nesouhlasili, na což zůstavitel reagoval tak, že s nimi uzavře dohodu o půjčce a zastaví jejich rodinný dům, aby bylo ochráněno bydlení pro rodinu, pokud by projekt zkrachoval. Půjčka byla poskytnuta v roce 2014, prostředky měly být vráceny do roku 2020, nebyly vráceny v plné výši, pouze částečně, a to v hotovosti, kdy otec potřeboval narychlo peníze, či na účty zůstavitele s tím, že cca 1.000.000 Kč jí otec odpustil s tím, že se na rozdíl od bratra snaží. K čestnému prohlášení bratra z června 2017 uvedla, že její bratr by byl ochoten z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu podepsat cokoliv. Její bratr se se žalobcem stýkal, dříve měl se žalobcem dobré vztahy, poté žalobce přišel v červenci 2017 s požadavkem na proplacení směnky, kterou měl podepsat otec, a vyjadřoval se o bratrovi nelichotivě, bratr se to od žalované doslechl a už se žalobcem neměl tak dobré vztahy. Bratr o směnce, kterou měl podepsat otec, nic nevěděl, rovněž o půjčkách, které byly uvedeny v čestném prohlášení, nic nevěděl, mluvila s ním o tom předtím, než se seznámila s čestným prohlášením. V době, kdy byl otec v nemocnici, jí žalobce telefonoval a říkal, že půjčil otci peníze, žalovaná se na to otce ptala v nemocnici a otec jí řekl, že to není pravda, že naopak žalobce je jeho dlužníkem. O směnce nehovořil ani žalobce, ani otec. S panem [příjmení] se setkal jen její manžel při dovozu bratrova auta. S [celé jméno svědka] se setkala asi dvakrát u otce. Otec se s ním znal dlouhodobě, měli obchodní a přátelský vztah, otec zmiňoval, že panu [celé jméno svědka] poskytuje nějaké finanční prostředky nebo s jeho pomocí bude investovat v zahraničí. Pan [anonymizováno] a žalobce se znali, pan [celé jméno svědka] byl hostem na svatbě žalobce, pan [celé jméno svědka] jezdí vozidlem [anonymizováno], které pořídil její otec a je psáno na žalobce. Pokud jde o potvrzení pana [celé jméno svědka], tak jeho prohlášení, že její vztah k otci se zhoršil poté, co bratr absolvoval úspěšné protialkoholní léčení, je nepravdivé, neboť její vztah k otci se nikdy nezhoršil a bratr nikdy protialkoholní léčení neabsolvoval, rovněž není pravdivé jeho prohlášení, že se s ní otec setkal málokrát, přestože bydlela 10 minut od otce pěšky, kdy bydlí od otce 35 km autem, jezdila za ním autem nebo MHD. Neví, z čeho usuzuje na ostatní věci uvedené v prohlášení. Pokud jde o obchody pana [celé jméno svědka] s otcem, tak ví pouze, že otci [číslo] zamluvil nějaké auto, dále že otci dělal servis na počítačích, přivezl mu nějaký mobilní telefon, zajišťoval pro něj koupi [anonymizováno], otec řekl, že auto koupil, ale bylo zapsáno na žalobce a žalobce tvrdil, že auto pořídil ze svých prostředků. Dále si vybavuje, že otec koupil nějakou starší [anonymizováno], neví, zda ji koupil v zahraničí. Pokud jde o půjčku 5.000.000 Kč, tak ta měla být splácena primárně bezhotovostně - pokud otec řekl, že potřebuje hotovost, k platbám v hotovosti nemá doklady, neboť to takto s otcem nevedli. Dále uvedla, že měla klíče od bytu otce ve [část obce], byt navštívila od hospitalizace jejího otce do jeho úmrtí, a to nejprve za účelem úklidu a vyprání prádla, podruhé, když byl hospitalizován podruhé a tvrdili, že ho propustí z nemocnice. [příjmení] od bytu měl ještě bratr a ještě byly jedny klíče, které se zřejmě v mezičase ztratily. V době hospitalizace otce byt navštívil její bratr, v bytě byl ubytován pan [celé jméno svědka]. [příjmení] 22.000 EUR v bytě otce nebyla, hledala ji poté, co jí bratr řekl, že ji mají najít nebo poté, co žalobce říkal, že by tam ta částka měla být, hledali ji s bratrem a nic nenašli. V bytě byly na popud žalobce, který telefonoval, že nechal otci peníze, že mu budou chybět v účetnictví. Žalovaná se na to ptala otce a on jí řekl, že je to nesmysl, to bylo poté, co byla v bytě. Půjčka 180.000 Kč bratrovi zahrnovala dluhy a exekuce, částka 110.000 Kč zahrnovala částku, kterou mu poukázala na účet u [obec] spořitelny a částku, kterou mu poukázala na hypoteční účet u [obec] spořitelny, z celkové částky 290.000 Kč si ponechala v hotovosti 1.500 Kč na drobné výdaje. Pokud jde o investici v [obec], tak otec jí řekl, že kupní smlouvu mu bude zajišťovat [anonymizováno] [celé jméno svědka] domky maluje [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Otec jí volal a říkal, ať mu pošle 1.500.000 Kč s tím, že žalobce potřebuje zaplatit za pozemky. [příjmení] 1.500.000 Kč představovala splátku půjčky od otce na základě dohody s otcem. U [anonymizováno] otec směňoval peníze hotovostně i bezhotovostně, u [anonymizováno] [obec] asi jen hotovostně. Po smrti otce nenašla v jeho bytě závěť, k osobě žalobce našli smlouvy o půjčce a notářský zápis, které založili do spisu. Otec volal žalobci z nemocnice z manželova telefonu, neví, co řešili, o 22.000 EUR se bavil manžel se žalobcem a otec říkal něco, že je to nesmysl, že si to se žalobcem pak vyřídí.

9. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], syn žalobce, vypověděl, že párkrát zůstavitele potkal v [obec] u žalobce, poté byl požádán, jestli by jim půjčil nějaké peníze, a rovněž věděl, že žalobce se zůstavitelem chtěli koupit parcely v [obec], nesouhlasil s tím, aby otec skoupil všechny parcely. Svědek si vzal úvěr u [obec] spořitelny 400.000 Kč na rekonstrukci domu, od čehož upustil, otec ho požádal, jestli by mu ty peníze mohl na dva měsíce půjčit pro kamaráda - zůstavitele, svědek mu je půjčil s tím, aby to ošetřil papírem. Svědkovi bylo mu řečeno, že žalobce se zůstavitelem dokument uzavřeli, svědek s otcem žádný dokument v tomto směru neuzavřel. Dokument, který uzavřel žalobce a zůstavitel, přímo nečetl, ale byl u žalobce v dílně v době, kdy tam byl zůstavitel, a tento dokument sepisovali nebo podepisovali. Viděl, že si tam podávali formuláře, ale neviděl, co bylo na dokumentu psáno. Otci půjčil 350.000 Kč. Když zůstavitel odjel, žalobce mu řekl, že to má ošetřený, že peníze dostane zpátky. Peníze dal otci na jeho svatbě na podzim 2016, týden po svatbě se uskutečnil tento podpis. Pokud jde o pozemky v [obec], tak žalobce chtěl koupit tři parcely pro sebe, svědka a bratra, nakonec od toho odstoupil, žalobce říkal, že vypracoval smlouvu s obcí, svědek ví, že tam byly nějaké nesrovnalosti ohledně komunikace a sítí, kdy nebylo jasné, kdo bude platit komunikaci, žalobce řekl, že bude lepší od toho odstoupit, protože že by se cena pozemků hodně navýšila a investice by se nevyplatila. Není mu nic známo o půjčkách, které by měl zůstavitel poskytnout žalobci. Není mu nic známo o částce 1.500.000 Kč zaslané v lednu 2017 z účtu zůstavitele jeho otci. Je mu známo, že se otec rozčiloval, protože chtěl koupit v Chorvatsku mobile home a zůstavitel mu nabídl, že mu lépe vymění české koruny za eura, otec tam vezl 600.000 Kč na výměnu, zůstavitel v té době skončil v nemocnici, otec volal žalované o ty peníze, že zůstavil tvrdil, že jsou v bytě, poté žalobce svědkovi volal, že mu volali, že tam nejsou. Když předával částku 350.000 Kč na svatbě otce, neví, k čemu byly peníze určeny, nebyl přítomen rozhovoru zůstavitele s otcem o tom, že by zůstavitel žádal otce o půjčku, otci ráno peníze dal v obálce a po svatbě viděl, jak otec stál se zůstavitelem a panem [jméno] na dvoře a podobnou obálku mu předával, což viděl na 30 metrů, myslí, že to nikdo jiný neviděl, [jméno] [příjmení] tam neviděl. Pokud jde o dokument, který měl zůstavitel podepsat po svatbě, jednalo se o směnku, viděl, že otec se zůstavitelem řeší v dílně nějaký dokument, tento neviděl, svědek tam chodil na záchod a udělat si kafe. V dílně byl přítomen ještě pan [celé jméno svědka], kamarád otce, a nějací řidiči. Zůstavitel s otcem seděli u stolu. Neví, zda si pan [celé jméno svědka] přisedl nebo se jen mihnul kolem. Myslí si, že pan [celé jméno svědka] ten dokument nečetl. To, že pan [příjmení] přišel ten den, byla náhoda.

10. Svědkyně [celé jméno svědkyně], dcera svědkyně [příjmení], vypověděla, že se účastnila toho, když otec předával panu [příjmení] peníze, bylo to [datum] na [anonymizována dvě slova]. Otec za ní otec přišel, že potřebuje peníze, zda s ním nechce jet, na místě čekali na pana [příjmení] s [jméno], seděli v restauraci, nikdo jiný tam nebyl, žalobce předal zůstaviteli obálku s penězi, který to nepřepočítával, a poté jeli domů, z daného místa si pořídila fotografii. Když přijížděli k [anonymizována dvě slova], otec jí řekl, ať otevře kastlík spolujezdce a vyndá obálku, otec jí řekl, že tam jsou peníze - 200.000 Kč, nezajímalo ji, proč otec dává takovou částku a k čemu má sloužit. Když seděli u stolu s panem [příjmení], panem [jméno] a otcem, tak se neřešilo, k čemu mají být peníze použity. Částku si sama nepřepočítávala. Nebyla přítomna žádné o konverzaci žalobce se zůstavitelem, kdy by probírali těch 200.000 Kč. Neví o tom, že by si její otec od pana [příjmení] půjčil nějaké peníze, ani že by si půjčil pan [příjmení] od jejího otce, ví, že měli spory, že řešili peníze.

11. Svědek [celé jméno svědka], ortoped, vypověděl, že byl přítomen tomu, jak žalobce a zůstavitel mezi sebou něco podepsali, tenkrát nevěděl, co podepsali, když se potom zeptal, co podepsali, tak řekli, že podepisují směnku. Se žalobcem se zná dlouhodobě, rovněž znal zůstavitele. Pokud jde o podpis směnky, šli s manželkou na procházku s tím, že se zastaví u [anonymizováno], seděli tam u stolu - žalobce, zůstavitel, paní [celé jméno svědka], syn pana [celé jméno žalobce] a potom ještě jeden pán, o němž posléze zjistil, že tam byl s panem [příjmení], viděl, že podepisovali papír, jeho obsah neviděl, to, že je to směnka, mu řekli žalobce a zůstavitel. Zůstavitel dlužil peníze žalobci, proto podepsal směnku, to, že dluží zůstavitel žalobci, říkali oba dva. Bylo to tak týden – 14 dní po svatbě. Žalobce viděl jednou u něj v ordinaci, pak na svatbě a poté u [anonymizováno]. Žalobce byl u podpisu směnky při smyslech. Dále svědek uvedl, že si koupil od jednoho podnikatele mobile home, který je na ostrově v Chorvatsku s tím, že žalobce rovněž takový mobilní dům vlastní kousek od jejich, koupil ho od stejného pána z [obec], myslí, že za cca 600.000 Kč, svědek ho kupoval později, žalobce asi rok před ním, svědek ho koupil za české koruny, žalobce nezmiňoval v souvislosti s tímto mobilním domem nějaké problémy ve vztahu k zůstaviteli. Svědek byl přítomen přímo u podpisu směnky, seděl u stolu, neví, zda syn pana [celé jméno žalobce] seděl nebo stál, ale byl u stolu a viděl, co pan [příjmení] podepisuje. Neví, kdo dokument přinesl, neviděl jeho obsah, ptal se, co tam dělají a oni řekli, že podepisují směnku. Neví, zda zůstavitel podepisoval více dokumentů, to, že se tam setkal se zůstavitelem, byla shoda okolností. Žalobce si na zůstavitele stěžoval, že mu dluží peníze, není mu známo, že by si žalobce půjčoval peníze od pana [příjmení]. Ví, že žalobce jezdil na chatu nebo chalupu pomáhat nebo opravovat, že zůstavitel lidem neplatil, že mu pak půjčil další peníze, neví, na co.

12. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že mu žalobce volal, jestli by nemohl dojet jeho známému do Německa pro káru, dali si schůzku, dojel k němu na dílnu, kam přišel nějaký pan [příjmení], tak spolu vyjednali přepravu, což jsou asi 2 roky, jednalo se o káru za auto. K žalobci má dobrý vztah, znají se, jezdili spolu u jedné firmy. Se zůstavitelem se poté setkal asi před 3 roky, kdy se ženil syn žalobce, na dílně byl nějaký pán s paní, to byl pan [celé jméno svědka], o něčem se bavili, pak tam byl jeho syn a podepisovali nějaký papír, to bylo po svatbě, syn žalobce byl u stolu v dílně. Podepisovali tam nějaký papír, nevěděl, co to je, pak říkali, že to byla směnka, podepisoval ji pan [příjmení]. K dotazu, zda se tam bylo více papírů nebo jeden papír, uvedl, že neví. U stolu byl pan [celé jméno žalobce], jeho syn, pan [celé jméno svědka] a jeho manželka. Neví, kdo dokument přinesl, přišel, když už tam byli.

13. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že v dané věci na poště ověřovala podpis, podle ověřovací knihy ví, že to byla směnka. Po předložení kopie ověřovací knihy k dotazu, když v označení druhu listiny je uvedeno čestné prohlášení, jak došla ke směnce, uvedla, že si myslela, že to byla směnka. K dotazu, zda si vybaví danou osobu, uvedla, že to byl starší pán, nebyl to nikdo mladší, normálně s ní komunikoval, ve věku 60 – 65. K dotazu proč říká, že normálně komunikoval, uvedla, že občas lidi přijdou a nemluví s nimi vůbec. Dále uvedla, že byl asi 180 cm vysoký s tím, že úplně silný nebyl. Pokud jde o jeho zdravotní stav, nevšimla si, že by na tom nebyl dobře. Na poštu dotyčný přišel se žalobcem. K předloženému čestnému prohlášení uvedla, že na tomto ověřovala podpis, myslela si, že to byla směnka. K dotazu, z čeho tak usuzovala, když to tam není napsané, uvedla, že ví, že šlo o půjčení peněz, neboť se o tom bavili se svědky na chodbě.

14. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], manžel žalované, vypověděl, že žalovaná se s otcem a bratrem stýkala normálně, od doby, kdy pracovala v [obec], několikrát týdně, bratr manželky s ní chodil do jídelny na obědy, ty vztahy se nijak nezměnily. Manželka nebyla na otci finančně závislá, se zůstavitelem si nepůjčovali finanční prostředky za účelem pořízení aut, co se týká nemovitosti, tak si peníze půjčovali, jednalo se o společné věci, kdy společnými penězi řešili domek v [anonymizováno], který si koupil zůstavitel, a koupili pozemek v [obec] jako investiční příležitost, kdy zůstavitel se na tom chtěl angažovat a domluvili se, že do toho vloží finanční prostředky s vidinou zisku s tím, že se formálně jednalo o půjčku v částce 5 mil. Kč. Zůstavitel poskytl peníze, které měly být vráceny s určitým výnosem, jednalo se o společný projekt s tím, že oni budou realizovat stavby a vydělají na prodeji pozemků a staveb. Formálně se jednalo o půjčku, kdy zůstavitel nechtěl, aby do toho šly jako fyzické osoby a riskovali vlastní majetek. Celou investici mu vrátili na několik částí, kdy původně byli dohodnuti, že on do toho prostředky vloží na 5 let, mezitím jim řekl, kdy projekt se protáhl, že v mezidobí peníze zainvestuje jinde, dohodli se na tom, že ho vyplatí, část mu svědek převedl na účet, část mu dali v hotovosti. Nevrátili úplně všechno, kdy celá dohoda byla do roku 2019 a on žalované sdělil, že na vrácení zbytku netrvá, jednalo se o cca 1 mil. Kč. Ty peníze chtěl zůstavitel na nákup pozemků v [obec], původně se mělo jednat o 12 – 13 pozemků na výstavbu domků, následně se dospělo to k tomu, že pozemky se budou kupovat 3 nebo 4. Projekt měl realizovat se žalobcem, kdy žalobce měl formálně zajistit koupi, kterou měl financovat zůstavitel. Svědek převáděl částku 1.500.000 Kč na účet zůstavitele, který říkal, že to potřebuje poslat na koupi pozemků u [obec], určitě to poslal. Smlouva o půjčce se zůstavitelem je písemná, na vrácení peněz nejsou vyjma výpisů z účtu písemné dokumenty, žalobce pozemky nakonec nekoupil, důvod neví. Zůstavitel se prezentoval tak, že nikdy neměl problém koupit to, co potřeboval, měl slušné peníze nainvestované ve fondech, nikdy neřešili to, že by neměl peníze. Svědkovi není nic známo o tom, že by si zůstavitel půjčoval peníze od žalobce, když zůstavitel ležel v nemocnici, žalobce svědkovi sdělil do telefonu, že zůstaviteli půjčil nějaké peníze na nějakou směnu, jestli neví, kde jsou, svědek se na to ptal zůstavitele a zůstavitel mu řekl, že to je blbost, že o ničem takovém neví s tím, že žalobce má peníze od něj, že mu půjčil 1.000.000 Kč na nákup nějakých vozidel a že žalobce má splácet nějaký dluh dle notářského zápisu. Zůstavitel měl tendenci každému kupovat auta, ale nehovořil s nimi, že by jim měl pořídit [anonymizována dvě slova] s tím, že po uzavření manželství se žalovanou si se zůstavitelem vysvětlili, že žádné velké věcné dary od něj nechtějí. Když byl zůstavitel v nemocnici, hovořil o tom, že se mají jet podívat na [anonymizována dvě slova], který stojí u pana [celé jméno žalobce] v [obec] a který se bude dražit, zřejmě bylo zabaveno finančním úřadem. Když se ptal zůstavitele, proč nějaké věci dělá na jeho chalupě pan [celé jméno žalobce], který jezdí z [obec] do severních [obec], zůstavitel mu sdělil, že si žalobce u něj odpracovává dluh, který je tak velký, že kdyby to dělal do konce života, tak si to neodpracuje. Zůstavitel dovážel nějaké osobní automobily z Německa, jednalo se o dva [anonymizována dvě slova] a v poslední době [anonymizována dvě slova] s tím, že [anonymizována dvě slova] je v majetku žalobce a naposledy viděl, že s ním jezdí pan [celé jméno svědka], a jeden [jméno] [příjmení] je nebo byl u žalobce, neví, kde je druhý. Bratr žalované nikdy žádné protialkoholní léčení neabsolvoval, těsně před smrtí mu sdělil, že si od pana [celé jméno žalobce] chtěl půjčit peníze, asi 20.000 Kč s tím, že si nakonec peníze nepůjčil nebo neměl od něj žádné peníze. Na začátku roku 2017 mu manželka půjčila peníze na splácení závazků a dluhů, jednalo se o částky cca 200.000 Kč a 130.000 Kč. Bratr žalované nedisponoval částkou v řádu několika milionů, nejdražší věc, kterou si v poslední době koupil, byl mobilní telefon na měsíční splátky. Bratrovi žalované pomáhali běžným způsobem, mezi žalovanou a jejím bratrem byl běžný sourozenecký vztah. Vozidla dovezená ze zahraničí platil zůstavitel. Pozemek v [obec] pořídili za částku cca 6 mil. Kč, zůstavitel do toho investoval 5 mil. Kč. Kromě bezhotovostní platby na půjčku 5 mil. Kč v částce 1.500.000 Kč a 900.000 Kč na účet zůstavitele u [anonymizováno] zde byly i další platby na danou půjčku na účty zůstavitele u dalších bank v řádu milion Kč. Doklad o předání částky 900.000 Kč mu zůstavitel nepodepsal, neměli důvod si mezi sebou podepisovat doklady. Pokud jde o investiční projekt v [obec], tak se původně mělo jednat o 12 – 13 pozemků v částce 8 – 10 mil. Kč s tím, že následně mu sdělil zůstavitel, že se budou řešit jen tři, zůstavitel mu řekl, že kupuje pozemky za 1.500.000 Kč a že mu ty prostředky mají poskytnout z projektu v [obec]. Dále uvedl, že v období hospitalizace zůstavitele telefonoval zůstavitel žalobci z telefonu svědka, neboť zůstavitel měl zablokovanou [příjmení] kartu.

15. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl, že se zná dlouhodobě se žalovanou a rovněž se znal dlouhodobě se zůstavitelem, projektoval pro něj 25 – 35 let vše, co potřeboval, jednalo se o jeho chalupu, úpravy jeho bytů, chystali akci v [obec] na výstavbu rodinných domů, což se neuskutečnilo. O projektu v [obec] s ním zůstavitel hovořil v průběhu roku 2016, možná dříve, mělo se jednat o výstavbu 12 rodinných domů, domova důchodců a jedné menší administrativní budovy jako vzorkovny. Byla to akce zůstavitele a prostředníkem pro jednání s obcí byl žalobce. Zůstavitel přišel s požadavkem, že veškerý inženýring provede žalobce s odůvodněním, že žalobce má u něj dluhy a musí si je odpracovat. Pozemky měl kupovat žalobce a peníze měl poskytnout zůstavitel, což se dozvěděl od zůstavitele. Svědek udělal 4 – 5 návrhů rodinných domů, nedostali se již k detailnějšímu probrání, neboť zůstavitel zemřel. Tuto činnost zahájil začátkem roku 2017 poté, co ho zůstavitel ujistil, že už složil první peníze na nákup pozemku, neví, o jakou částku se mělo jednat. Pokud jde o úpravy bytů, jednalo se o tři byty, kdy poslední byl v roce 2017, zde projektoval linku, jídelnu s tím, že mu nabízel dodávku od truhláře, což odmítl s tím, že dodávku bude zajišťovat žalobce se stejným odůvodněním, a to odpracování dluhu. To bylo v lednu, únoru 2017 těsně předtím, než zůstavitel skončil v nemocnici. Akce v [obec] začínala v roce 2017, svědek udělal několik prvních studií rodinných domků, odevzdal je zůstaviteli a pak už se nic nedělo, jednalo se o jednoduché architektonické studie. Dále připravil výkresy pro kuchyňskou linku a jídelnu v bytě, který se zůstavitel chystal zakoupit pro sebe a svého syna v roce 2017, které zůstaviteli rovněž odevzdal.

16. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že zůstavitele znal dlouhodobě, poskytoval mu právní služby. Pokud jde o investiční záměr v [obec], tak se jednalo o období podzim roku 2016 do začátku roku 2017, kdy v [obec] měly být nakoupeny nějaké pozemky žalobcem. Na žádost zůstavitele dělal konzultaci jedné smlouvy o smlouvě budoucí, kdy prodávajícím bylo [územní celek] a kupujícím byl žalobce s tím, že se jednalo o tři pozemky, na nichž měly být postaveny tzv. čínské domy. Projektu se měli účastnit kromě zůstavitele a žalobce pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka], žalobce měl dostat od zůstavitele na nákup pozemků půjčku. Začátkem roku 2017 již nebyl zůstavitel zdravotně v pořádku. Svědek na žádost zůstavitele udělal připomínky ke smlouvě o smlouvě budoucí na tři pozemky, kterou mu poslal žalobce, který ji obdržel od úředníka z [územní celek], poté ji svědek poslal zpět žalobci. Zůstavitel říkal, že žalobci půjčí peníze na nákup, což bylo něco málo přes 2 mil. Kč s tím, že se řešilo, jestli se mají v případě uzavření kupní smlouvy peníze od zůstavitele poslat rovnou na účet města nebo na účet žalobce, který to jako kupující to zaplatí, jak se zůstavitel se žalobcem domluvili, svědek neví. Kupní cena byla přes 2 mil. Kč a celou ji měl financovat zůstavitel. Pokud jde o dokument ohledně vztahu žalobce a zůstavitele, pokud jde o poskytnutí dané částky, tak mluvili o tom, že se bude jednat o klasickou půjčku, respektive zápůjčku, ale k tomu již nedošlo. Zůstavitel v době, kdy přišel s projektem v [obec], již nebyl úplně zdravotně v pořádku. Zůstaviteli doporučil, pokud bude poskytovat peníze, aby si to zajistil písemnou smlouvou o zápůjčce, a když bude posílat peníze jako zápůjčku, aby je poslal žalobci na účet a žalobce je platil ze svého účtu městu tak, aby to bylo čisté. Dále uvedl, že se zůstavitelem řešil vymáhání pohledávky, kterou měl za žalobcem, jednalo se o notářský zápis z roku 2011, 2012 na cca 1 mil. Kč, což mělo být spláceno po měsíčních splátkách. V době, kdy se notářský zápis sepisoval, viděl žalobce prvně. Připadalo mu, že zůstavitel se žalobcem byli přátelé, zůstavitel svým dlužníkům poskytoval možnost, aby mu spláceli, nedával je k soudu a exekutorovi.

17. V podání ze dne 23.4.2019 žalobce popsal pohyby na účtech zůstavitele se závěrem, že: 1/ zůstavitel nemohl v lednu 2017 plánovat investiční akci spočívající v nákupu pozemků v obci [obec], neboť pro tuto investici neměl odpovídající finanční prostředky. Dne [datum] zůstavitel uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] rezervační smlouvu na bytovou jednotku se dvěma sklepy a dvěma garážovými stání, celkem za částku 11.088.000 Kč, a dne [datum] rezervační smlouvu na nebytovou jednotku se sklepy a dvěma garážovými stání, celkem za částku 7.828.700 Kč. Zůstavitel tak plánoval výdaje ve výši 18.916.700 Kč, přičemž na běžném investičním účtu číslo měl pravděpodobně k dispozici částku 9.500.000 Kč, 2/ částka 1.500.000 Kč byla převedena na účet zůstavitele panem [příjmení] [celé jméno svědka] dne [datum] a zůstavitel částku 1.500.000 Kč převádí na účet žalobce dne [datum] bez jakékoli smlouvy či poznámky u převodu (typ transakce). To neodpovídá standardnímu chování zůstavitele, který měl dostatečně dlouhou dobu (10 dnů od příjmu a převodu této částky) k zadání vypracování smlouvy o zápůjčce u [anonymizováno] [celé jméno svědka], popř. uvedení typu transakce při převodu peněz na účet žalobce, 3/ tvrzení žalované a jejího manžela co do nakládání s finančními prostředky zůstavitele jsou účelové. Ani jeden z nich se nezmínil, že by od zůstavitele obdržel částku 3.800.000 Kč dne [datum] s tím, že tyto finanční prostředky pochází od [jméno] [příjmení], která je vložila na účet zůstavitele dne [datum]. Totéž platí pro údajné splacení půjčky od zůstavitele. Platba dne [datum] ve výši 900.000 Kč může být úhradou sjednaného úroku ve výši 6 % p.a. Roční úrok ze zápůjčky 5 mil. Kč činí 300.000 Kč. Platba byla provedena po dvou letech od zápůjčky 5 mil. Kč. Zůstavitel ve sledovaném období využil služeb směnárenské firmy [právnická osoba] ke směně bezhotovostním převodem ve výši 955.568 Kč, aniž by bylo zřejmé, jak bylo se získanými valutami naloženo.

18. Při jednání dne 25.5.2019 svědkyně [celé jméno svědka], manželka žalobce, vypověděla, že v daném případě se kromě směnky řeší 6.000 EUR, 200.000 Kč [anonymizována dvě slova], 180.000 Kč Noribmerk a že jim bylo poukázáno na účet 1.500.000 Kč s tím, že toto ví od žalobce. Vztah mezi žalobcem a zůstavitelem byl od roku 2008 2009 přátelský a obchodní. Od té doby znají i [jméno] [příjmení]. Směnka byla vystavena zůstavitelem, neboť mu zapůjčili již velkou částku peněz a peníze chtěli vrátit, takže zůstavitel sám navrhl, sám přijel a řekl, že všechno zařídí, přijel s papírem, bylo to u nich na dílně, kde byla ona, manžel, syn manžela, [celé jméno svědka] a byla u podepsání toho dokladu, ví, že se jednalo o směnku, protože si to četla, držela ji v ruce, takže ví, že ji podepisoval žalobce a zůstavitel, podepisoval směnku na vrácení peněz, které mu poskytli. Bylo to týden po jejich svatbě. K dotazu právního zástupce žalobce, pokud jde o částku 6.000 EUR, kterou měl podle žaloby předat žalobce zůstaviteli, uvedla, že si to pamatuje, protože to bylo o víkendu, zůstavitel večer volal, že potřebuje na druhý den sehnat 6.000 EUR, což u sebe v tu chvíli neměli, žalobce znal panu [příjmení], který má kamionovou dopravu, že by mohl mít danou částku k dispozici, domluvili se, že mu pan [příjmení] částku půjčí, druhý den za ním manžel jel, částku si vyzvedl, se zůstavitelem se sešli na benzínce a při cestě do [obec] za žalovanou žalobce zůstaviteli tyto peníze předal. Bylo to na pořízení auta pro manžela žalované, na [anonymizováno]. K dotazu právního zástupce žalobce ohledně okolností zapůjčení částky 200.000 Kč v prostorách restaurace [anonymizována dvě slova] uvedla, že zůstavitel volal, že potřebuje hotovost v uvedené výši, ona nemohla jet s ním, tak tam jela s manželem její dcera. Dcera jí poté řekla, že tam přijel zůstavitel s [jméno], dali si jídlo a byla mu předána obálka, ve které byly peníze, těch 200.000 Kč, 200.000 Kč ví, protože si to manžel doma připravoval. Nebyla seznámena s tím, za jakým účelem byly peníze předány, neptala se. Žalobce říkal, že zůstavitel peníze vrátí do konce roku. K dotazu právního zástupce žalobce, co je svědkyni známo o částce, která měla být předána žalobcem zůstaviteli při cestě do Norimberku, uvedla, že při cestě do Norimberku si připravoval 180.000 Kč, nevzpomíná si, na co peníze měly být, vyzvedával zůstavitele s [jméno] v [obec], jeli společně do Norimberku, neví, co tam probíhalo. K dotazu, zda se žalobce zmiňoval, za jakým účelem zůstaviteli peníze předává a pokud to měla být půjčka, kdy ji měl zůstavitel vrátit, uvedla, že zůstavitel říkal většinou, co nejdřív, že nemusí mít obavy. K dotazu, zda došlo k vrácení výše uvedených částek do konce roku 2016, uvedla, že došlo až v lednu 2017, kdy jim posílal 1.500.000 Kč, kde byly vráceny částky 6.000 EUR, [anonymizována dvě slova] a 180.000 Kč za Norimberk a zbytek jim řekl, aby si odpočítali z té směnky s tím, že to bylo tak v půlce ledna, kdy navštívili zůstavitele, protože chtěli koupit pozemky a potřebovali peníze, zůstavitel jim řekl, že je pošle. Zůstavitel zmiňoval, že by měl dostat 1.500.000 Kč od žalované a že je pošle, jakmile je bude mít. K dotazu právního zástupce žalobce, zda se účastnila nějaké dohody mezi žalobcem a zůstavitelem, popř. dalšími lidmi, kteří řešili nějaký investiční projekt v [obec], uvedla, že měli zájem o tři pozemky od obce pro dva syny a dceru, která v té době ještě nebyla plnoletá, zůstavitel dostal nápad, že by bylo možno odkoupit více pozemků za účelem výstavby čínských domků, chtěl, aby si žalobce vzal úvěr 20 mil. Kč, kdy mohl, protože měl trvalé bydliště v [obec], a zůstavitel by všechno řídil. Nakonec se změnila cena pozemků a možný počet prodeje pozemků, takže z projektu sešlo, ale oni chtěli ty tři pozemky koupit stále, což se však neuskutečnilo, protože nebyla zavedena infrastruktura, kterou měla obec zajistit. K dotazu právního zástupce žalobce, zda je jí něco známo o tom, když předmětem žaloby je částka 600.000 Kč, event. 25.000 EUR, že tuto směnu a tyto peníze měl mít k dispozici zůstavitel, uvedla, že chtěli koupit na ostrově [příjmení] v Chorvatsku mobilheim, zůstavitel jim navrhl, že jim smění peníze, tyto mu přivezli do [obec], během týdne zůstavitel volal, že peníze má směněné s tím, že peníze jim přiveze, avšak následně volala žalovaná, že zůstavitel je v nemocnici, proto se za ním vypravili do nemocnice, zůstavitel jim řekl, že peníze zůstaly někde na okně v obálce, ať se obrátí na [jméno] nebo žalovanou. Žalovaná žalobci řekla, že se po penězích podívá, následně volala, že tam peníze nejsou. Při další návštěvě vyzvedli na žádost zůstavitele bratra žalované a [jméno] na letišti, v nemocnici se i bratr žalované dozvěděl, že doma zůstaly dané peníze, že je žalovaná nemohla najít, aby se po nich podíval bratr žalované. Následně odvezli bratra žalované a [jméno] do bytu zůstavitele, snažila se tam uklidit, peníze tam nehledali. Bratr žalované jim poté volal, že peníze nenašel. Následně se dozvěděli, že zůstavitel již v nemocnici není s tím, že nemocnice jim nesmí na pokyn žalované dávat ohledně zůstavitele žádné informace. Peníze nazpět nedostali. K dotazům právního zástupce žalované uvedla, že daná směnka byla vystavena na cca 2 mil. Kč, splatnost byla v roce 2020, nicméně peníze chtěli vrátit, neboť už to nabylo takových rozměrů. K dotazu, jaké částky a kdy půjčili zůstaviteli, uvedla, že největší částka byla 800.000 Kč, kdy prodávali svůj majetek, dále se jednalo o opravy za [jméno] zůstavitele, které nezaplatil, dále práce na chalupě zůstavitele v [obec], které platil žalobce. Oprava [anonymizováno] byla v částce řádově do 100.000 Kč, práce na chalupě byly v částce přes 100.000 Kč. Brali si úvěr na rekonstrukci a dávali mu půl milionu, kdy na jejich svatbě mu půjčovali 450.000 Kč, kdy 100.000 Kč dávali oni a 350.000 Kč syn manžela. Všechny tyto transakce byly z roku 2016, kdy na jaře 2016 prodávali majetek, v polovině roku 2016 si brali úvěr, práce na chalupě byly v roce 2015 a 2016, opravy [anonymizováno] byly v roce 2015, úvěr byl v roce 2016. Směnka byla podepsána dne 26.10.2016. K dotazu, zda žalobce podepisoval v daný den ještě něco jiného nebo jen směnku, uvedla, že jen směnku, kterou podepisoval zůstavitel, a to u nich v dílně v [obec] u stolu. Dále uvedla, že u nich je běžné, že tam lidi chodí, sedí. U stolu stolu seděl žalobce, zůstavitel, ona, syn tam běhal i seděl u stolu, pak tam přišli [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka]. K dotazu, pokud jde o částku 6.000 EUR, zda byla osobně přítomna, když zůstavitel požádal manžela o půjčku, uvedla, že slyšela telefonát, částka měla být na nákup [anonymizováno], předání peněz nebyla přítomna, k předání peněz zůstaviteli mělo dojít začátkem listopadu v autě při cestě do [obec], u telefonátu žalobce s panem [příjmení] nebyla přítomna, ale ví, že s ním žalobce mluvil. K dotazu, zda peníze žalobce vrátil panu [příjmení], uvedla, že je nedostali vrácený od zůstavitele, žalobce si to řešil sám, neví, jak to měli vyřešeno. K dotazu, zda ví, že by si naopak žalobce od zůstavitele nějaké peníze půjčoval, uvedla, že neví. K předloženému notářskému zápisu NZ 377/ 2012 a dotazu, zda ví, kdo je dlužník a kdo je věřitel, uvedla, že ví, že se to týkalo karavanu, ale karavan se v roce 2013 prodal, peníze se zůstaviteli vrátily a pro ně to bylo vyřešená věc. K dotazu, kdy se vrátily, zda najednou nebo ve splátkách, uvedla, že notářský zápis byl sice takto napsán, ale zůstavitel to takto nechtěl, když se karavan prodal, tak jí to přišlo na účet a když peníze potřeboval, tak zavolal, ona peníze vybrala a dovezla mu je. Dále uvedla, že jediné, co posílala, bylo 50.000 Kč na účet, za což dostala vynadáno, že nechtěl posílat peníze na účet, částka 50.000 Kč se vztahuje k danému notářskému zápisu. K dotazu, kdy to bylo splaceno, uvedla, že když se prodal karavan - prosinec 2013 a potom vždycky když potřeboval, protože se stěhoval z jednoho bytu do nového, tak se peníze vybraly a dovezly a tím to bylo pro ně vyřešené s tím, že asi do roka to bylo splacené, neví z hlavy výši splátek, peníze se vybíraly z jejího účtu, předávaly se osobně, v hotovosti, doklad o tom není. [příjmení] se prodával za částku 720.000 Kč. K opětovnému dotazu, zda když se karavan prodal v prosinci 2013, zda tedy došlo k zaplacení do roka, uvedla, že z hlavy neví. Neví, kdy se [číslo] vkládalo na účet, žádný doklad o splacení není, je to vyřízená věc, splatilo se to. K dotazu, zda zůstavitel upomínal žalobce v roce 2015, 2016 ohledně toho dluhu z notářského zápisu, uvedla, že si nevzpomene. K dotazu, zda s ní zůstavitel někdy komunikoval ohledně platební morálky žalobce, uvedla, že jí většinou řekl, aby se o to nestarala, že se to vyřídí se žalobcem. Byla u té směnky, protože to byla vysoká částka a bylo to třeba řešit. K předložené smlouvě o zápůjčce a dotazu, zda je jí něco o tomto známo, uvedla, že neví, že žalobce si takové věci řešil sám. K dotazu, zda v roce 2016 poslala zůstaviteli nějaké peníze, které by sloužily k umoření dluhu žalobce, uvedla, že na pokyn žalobce poslala 50.000 Kč na účet zůstavitele, muselo to být v roce 2016 a muselo to být na dluh z notářského zápisu. [příjmení] částku neposílala. K dotazu ohledně částky 600.000 Kč, resp. 22.000 EUR, odkud měl žalobce peníze k dispozici, uvedla, že prodali ke konci roku 2016 nemovitost s pozemky v [obec] za částku 900.000 Kč. U předání této částky byla přítomna, vezli ji se žalobcem zůstaviteli, mobilní dům si i přes to koupili. Z investice v [obec] odešli, neboť nebyla zavedena infrastruktura a zůstavitel z této koupě odešel z důvodu, že se zvyšovaly ceny pozemků a nechtěli prodat takové množství pozemků. K dotazu, zda ví něco o tom, zda žalobce půjčil peníze [jméno] [příjmení], uvedla, že ano, že se jednalo o částku 20.000 Kč. Půjčovali mu dvakrát – poprvé po smrti zůstavitele v [obec] 20.000 Kč, podruhé k nim přijel, jednalo se o částku 20.000 Kč či 25.000 Kč, v obou případech jim podepsal doklad, že přebírá hotovost. Předávky peněz proběhly v roce 2017. O půjčce částky v řádu statisíců až milionů Kč neví. Žalobce bratru žalované určitě nepůjčoval tolik peněz. Když k nim bratr žalované přijet podruhé a viděl, jak se k nim staví žalovaná ohledně peněz, které jim zůstavitel dlužil, tak se jim zaručil, pokud peníze nedostanou po úmrtí zůstavitele od žalované, že jim podepíše směnku, k podpisu došlo v [obec] na poště v červenci 2017. Směnka byla záruka, že pokud peníze nedostanou od žalované, dostanou je od bratra žalované. K dotazu ohledně půjčky 1.000.000 Kč z [datum], zda žalobce zůstaviteli něco vrátil, uvedla, že to si řešil žalobce se zůstavitelem sám, zůstavitel nechtěl, aby něco věděla. Dluhy zůstavitele vůči žalobci zná, neboť se o nich baví. Dále uvedla, že jednou byla přítomna situaci, kdy zůstavitel potřeboval něco směnit, poslal je autem zaparkovat a odešel s tím, že jde do směnárny. Zůstavitel se někdy zmínil sám, že byl měnit. K dotazu, zda ví, proč v případě částky 600.000 Kč na mobilheim měl tentokrát peníze směňovat sám, uvedla, že se zůstavitel nabídl sám. Dále uvedla, že jí není nic známo o výdělkových poměrech jejího manžela v letech 2015 2016. Její manžel disponoval majetkem, vždy měli peníze na to, co chtěli koupit, nebo se něco prodalo. K dotazu, zda si pořizovali v roce 2016 nějaká osobní vozidla, s nimiž by jim pomáhal zůstavitel, uvedla, že neví. Z vyjádření právního zástupce žalobce následně vyplynulo a svědkyně to následně potvrdila, že částka 50.000 Kč, kterou vložila na účet, odpovídá splátce úroku ze smlouvy o zápůjčce (a nevztahuje se tedy k notářskému zápisu).

19. V podání ze dne 8.10.2019 žalovaná k výpovědi svědkyně [příjmení] uvedla, že ačkoliv si svědkyně až s překvapující jistotou vybavovala okolnosti a detaily předání finančních prostředků, které žalobce v daném řízení uplatňuje, zůstaviteli, o závazcích svého manžela vůči zůstaviteli jí není nic známo, neboť si to řešili sami mezi sebou, případně všechny takové závazky již byly vypořádány. Dle žalované by žalobci měla být soudem uložena povinnost vysvětlit účel, výši a okolnosti poskytnutí finančních prostředků [anonymizována dvě slova] v období před vystavením směnky, tj. před [datum], k jejichž úhradě měla směnka sloužit, jakým způsobem a kdy přesně došlo k úhradě dluhů žalobce vůči zůstaviteli z notářského zápisu NZ 377/ 2012, N 421/2012, a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], jaké byly žalobcovy výdělkové poměry v roce 2015 a 2016 za účelem zjištění, z čeho vlastně žalobce čerpal při splácení dluhů vůči zůstaviteli a při údajném poskytování půjček zůstaviteli. Zůstavitel opakovaně zapůjčoval žalobci finanční prostředky, o nichž je důvodná pochybnost (které významně umocnila i samotná výpověď svědkyně), zda byly skutečně ze strany žalobce vráceny, kdy zůstavitel ještě dne 15.5.2016 (tedy v době, kdy již měl být dluh z notářského zápisu zcela splacen) informoval žalobce o novém čísle bankovního účtu, na který má být splácen dluh z notářského zápisu, přičemž ještě dne [datum] byl zůstatek tohoto dluhu vyčíslen zůstavitelem na částku 1.229.640 Kč. Toto sdělení zůstavitele rovněž významně nabourává tvrzení žalobce, podpořené výpovědí svědkyně, že zůstavitel striktně vyžadoval, aby veškeré platby vůči jeho osobě probíhaly hotovostně. Dle žalovaná zdůraznila, že posouzení platného vzniku kauzálních pohledávek (údajných zápůjček otci žalované), k jejichž úhradě měla směnka údajně vystavená otcem žalované sloužit, je klíčové k dovození případné povinnosti žalované na tuto směnku cokoliv plnit.

20. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11.10.2019 byla ustanovena [celé jméno znalkyně] znalkyní z oboru písmoznalectví – ruční písmo za účelem podání znaleckého posudku s tím, že úkolem znalce bylo: 1/určit relativní stáří směnky vystavené dne 28.10.2016 na částku 2.380.000 Kč pro účely vyloučení pochybností, zda byl obsah (text) směnky na listinu umístěn až poté, co došlo k umístění podpisu na předmětnou listinu, 2/ určit pravost podpisu Ing. [jméno] [příjmení] na výše uvedené směnce.

21. Znalkyně dne 15.4.2019 podala ve věci znalecký posudek. Dle tohoto posudku sporný materiál předložený ke zkoumání označila [číslo] originál dané směnky, jako srovnávací materiály zůstavitele použila jednak listiny předložené žalovanou – různé listiny (označené čísly [číslo] – [číslo]), jednak listiny předložené [právnická osoba] – výběr hotovosti z účtu klienta (označené čísly [číslo] – [číslo]), jednak listiny předložené právním zástupcem žalobce – různé listiny (označené čísly [číslo] – [číslo]). Pokud jde o určení stáří směnky, tak se souhlasem soudu přibrala konzultanta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z oboru technického zkoumání dokladů a písemností, platidel a cenin, který zpracoval otázku pod [číslo]. K otázce [číslo] uvedla, že text směnky nebyl vytvořen přímo v textovém či grafickém procesu a následně vytištěn, ale vznikl okopírováním jiné směnky. V případě ručně vyhotoveného podpisu se jedná o originál. Tisk směnky byl s velkou pravděpodobností proveden dříve, než ručně vyhotovený podpis v předpokládaném znění„ [anonymizováno]“. Znalkyně k otázce [číslo] uzavřela, že zkoumáním se nepodařilo zjistit relativní stáří dané směnky vystavené a podpis v předpokládaném znění„ [anonymizováno]“ byl s velkou pravděpodobností vyhotoven až po vytištění textu směnky. K otázce [číslo] uvedla, že ke zkoumání předloženého materiálu byla využita kombinace posudkové metody analyticko-syntetické, srovnávací a grafometrické, z technických pomůcek pak stereoskopický mikroskop a měrky písma. Při zkoumání sporného dokumentu předloženého v originále nebyly nalezeny žádné znaky svědčící pro možnost tzv.„ technického padělání“ (např. kopírování, předkreslení, protlačení, obtažení, gumování apod.). [příjmení] podpis je nacvičeného druhu s textovými prvky. Podpis se střední vázaností je vyhotoven proměnlivým, spíše pomalým tempem psaní a vykazuje určité znaky nejistoty tahu, projevující se třesem a nerovnostmi tahů. Dynamika a jistota v podpisu absentují. Uvedené znaky by mohly nasvědčovat na možné nespontánní vyhotovení. Vzhledem ke grafické jednoduchosti, která snižuje odolnost vůči možnému napodobení, menšímu množství identifikačně významných znaků a proměnlivé rychlosti, znalkyně hodnotí sporný materiál jako obtížněji zpracovatelný pro písmoznalecké zkoumání. Srovnávací materiál vyhotovený [jméno] [příjmení] obsahuje ukázky podpisů jak v originálech, tak v kopiích. Předložený materiál je velkého rozsahu a odpovídá spornému svým druhem a zněním. Rozdílná je rychlost a dynamiky vyhotovení, kdy srovnávací podpisy jsou vyhotoveny rychlejším tempem, s větší dynamikou, než je tomu u sporného podpisu. Pozitivně znalkyně hodnotí dodržení časové vazby, neboť srovnávací podpisy pochází z doby před i po vzniku sporné listiny. Na předložených listinách je možné pozorovat vývoj, v tomto případě postupné narušení rukopisu pana [příjmení]. V určitém časovém období je patrné, že v podpisech dochází k narušení jistoty psacího pohybu, pisatelovi činí obtíže plynule vyhotovit zaoblené části komponent, tahy vedou k nerovnosti, proces psaní je zpomalen, což jsou charakteristické změny ovlivněné tremorem – stařeckým třesem. Z předloženého materiálu je markantní, že v roce 2016 písmo již vykazuje známky tremoru. Kvalita ale i kvantita srovnávacího podpisu umožňuje srovnávací materiály hodnotit jeho vyhotovující zkoumání. Pro grafickou dokumentaci byly vybrány takové srovnávací vzorky (označené čísly), které obsahují nejnázornější markanty. Je však samozřejmostí, že při zkoumání byly zohledněny veškeré předložené dokumenty. V rámci komparace znalkyně přistoupila k porovnání sporného podpisu se srovnávacími podpisy, a to jak v obecné rovině zkoumání, což jsou znaky, které vypovídají o topografii podpisu (měřitelné hodnoty, charakteristika písařského projevu), tak ve zvláštní rovině zkoumání, která se zaměřuje na zkoumání základních a dílčích komponent a multikomponent. Analýzou a následnou komparací sporného podpisu se srovnávacími podpisy [jméno] [příjmení] byly zjištěny v obecné i zvláštní rovině zkoumání vedle několika shod a podobností určující znaky rozdílné a méně podobné. V obecné rovině zkoumání byly zjištěny shodné a podobné znaky v těchto hlediscích: 1/ měřitelná hodnota jakou je sklon a velikost sporného podpisu, 2/ tvar základny – konvexní prohnutí s podsazenou iniciálou, 3/ směr základny – ve střední části patrná sestupná tendence základny, 4/ koncová adjustace – v podobě prodlouženého diagonálně vedeného tahu s mírným prohnutím, 5/ tvar horního pásma – trojúhelníkový tvar. V obecné rovině zkoumání byly zjištěny tyto rozdílné a méně podobné znaky: 1/ vázanost – rozvázání psacího tahu po iniciále a před posledním znakem vykazuje sporný podpis, zatímco podpisy srovnávací jsou vyhotoveny jednotahově, 2/počáteční adjustace – ve sporném podpisu je patrné tupé nasazení, zatímco v podpisech srovnávacích je patrný zátrh již zkrácený či prodloužený. Ve zvláštní rovině zkoumání byly zjištěny shody a podobnosti v technice tvoření jednotlivých a dílčích komponent, jedná se o:„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“. Ve zvláštní rovině zkoumání byly zjištěny rozdíly a méně podobné znaky v technice tvoření jednotlivých a dílčích komponent, jedná se o„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“. Z výše uvedeného dle znalkyně vyplývá, že identifikační hodnota rozdílných a méně podobných znaků je určující a umožňuje stanovit záporný závěr ve vysoké rovině pravděpodobnosti. Hypotézu padělku potvrzuje skutečnost, že sporný podpis vykazuje odlišnou techniku tvoření některých základních a dílčích komponent a také odlišnosti ve znacích obecné roviny zkoumání od podpisů srovnávacích. Shodné a podobné znaky vznikly snahou pisatele vyhotovit takový padělek, který by se co nejvíce opticky blížil originální předloze. V daném případě nelze vyloučit vyhotovení padělku pomocí průsvitu, kdy padělatel není schopen dodržet dynamiku, která je ve srovnávacích podpisech a také není schopen, anebo nepřikládá důležitost detailním prvkům, jako jsou počáteční adjustace, vázanost, či detailům při technice tvoření jednotlivých a dílčích komponent. Znalkyně k otázce [číslo] uzavřela, že sporný podpis ve znění„ [anonymizováno]“ na dané směnce velmi pravděpodobně není pravým podpisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

22. Dne 15.12.2020 znalkyně vypracovala doplněk ke znaleckému posudku s tím, že žalovanou jí byla po vypracování znaleckého posudku v říjnu 2020 předložena kopie listiny (tato je součástí daného doplňku) adresovaná [celé jméno žalobce] ze dne [datum], dle níž byly veškeré závazky [anonymizováno] [celé jméno žalobce] splaceny vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedený dokument obsahuje podpis ve znění„ [anonymizováno]“. Žalovaná tuto listinu předložila za účelem prověření, zda tento dokument mohl sloužit jako předloha pro vytvoření sporného podpisu ozn. [číslo]. Znalkyně prověřila hypotézu padělání podpisů technickými prostředky a postupy pomocí prosvěcovacího zařízení a zadokumentováno bylo prostřednictvím aplikace photoshop. Analýzou a následnou vzájemnou komparací sporného podpisu a předloženého podpisu na listině z [datum] mezi sebou bylo zjištěno, že oba podpisy vykazují nápadně detailní tvarovou shodu. Z tohoto důvodu bylo provedeno vzájemné překrytí obrazů podpisů, tj. superprojekce dvojic graficky podobných podpisů za účelem zjištění, zda se v daných případech může jednat o technickými prostředky a postupy přenesené podpisy (např. překopírováním). Vzájemnou komparací bylo zjištěno, že kopie podpisu na listině z [datum] se v mnoha detailech shoduje při překrytí se sporným podpisem na směnce. Ze vzájemného překrytí dvojice podpisů je patrná nejen shodovost v prostorovém rozložení podpisů, které je zcela identické, ale i tvarové a konfigurační podobnosti a shody dosahující nezanedbatelné míry překrytí. Přestože jsou patrné drobné odchylky, může se jednat o znaky nedokonalé písařské schopnosti pisatele či špatně zviditelněné předlohy. S ohledem na základní premisu písmoznalectví, že„ nikdo se dvakrát nepodepíše shodným způsobem“, znalkyně konstatovala, že by se v případě sporného podpisu a nově předloženého podpisu na listině ze dne [datum] mohlo jednat minimálně u jednoho z párových podpisů o tzv. technický přenos obrazu podpisu na nově vytvořenou písemnost (fotomontáž) s tím, že k vytvoření dvojice totožných podpisů mohla posloužit buď jedna stejná předloha, nebo že jeden mohl sloužit jako předloha druhému.

23. Žalobce se znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] nesouhlasil a jeho závěry vyvracel těmito dokumenty [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] et [anonymizováno], znalce v oboru kriminalistika – expertíza ručního písma: 1/odborným vyjádřením k metodologickému postupu znalce ze dne 8.6.2020, 2/„ revizním“ znaleckým posudkem ze dne 16.11.2020 bez doložky podle § 127a o.s.ř. Ad 1/ Dle tohoto odborného vyjádření metodologická revize ukázala, že znalkyně nedokládá tvrzený závěr. Výsledky jejího zkoumání nejsou spolehlivé, neboť k nim znalkyně došla metodologicky nekorektně. Znalkyně neprovedla validaci srovnávacího souboru, a nelze tak mít jistotu, že srovnávací soubor tvořila jedna a jediná rukopisná identita. Vzhledem k tomu, že byl zamýšlený pisatel v době zpracování znaleckého posudku již mrtev, znalkyně nemohla provést s daným pisatelem rukopisný experiment, a tudíž nemohla získat rukopisné vzorky přímo od daného pisatele a srovnat je s předloženými vzorky, a tedy nemohla formulovat adresný závěr znaleckého posudku. Je evidentní, že veškeré metodologické deficity se přenášejí do volby analýz a interpretace výsledků (nalezený znaků) a mají přímý vliv na správnost, případě přesnost závěru. Jak značný je tento vliv, nelze spolehlivě určit bez zevrubné revize samotného identifikačního zkoumání, k čemuž je třeba zkoumat veškeré listiny, které měla znalkyně k dispozici. V rámci revize je nutné zhojit v tomto odborném vyjádření popsané metodologické deficity: a/ provedením analýzy detailů a mikrodetailů, b/ provedením validace celého srovnávacího souboru, c/ eliminací zavádějících výrazů a rozporů, jako např. adresné formulace závěru, užití výrazu„ padělatel“ nebo rozporu v hodnocení srovnávacího souboru z hlediska grafomotorické kondice pisatele. Ad 2/ Dle znaleckého posudku znalec použil jako srovnávací soubor 18 podpisů na bankovních stvrzenkách [anonymizováno] (označené [číslo] – [anonymizováno]). Dle znalce hodnocení sporného podpisu provedla znalkyně živelně bez předem stanovených a odůvodněných kritérií, které mají ukázat, nakolik jsou oba soubory (sporný i srovnávací) srovnatelné. Dle znalkyně je sporný podpis psán pomalým tempem, bez dynamiky a jistoty a vykazuje znaky nejistoty projevující se třesem s tím, že uvedené znaky by mohly být známkou nespontánního vyhotovení. Může jít jak o nespontánní podpis, tak o záměrné pozměňování vlastního podpisu, tak o přirozený projev neobratnosti ruky vlivem involučních změn nebo též neobvyklé podmínky při psaní. K určení příčiny neobratností sporného souboru je třeba se zabývat oběma soubory, a to ve větším detailu. To měl být závěr hodnocení sporného souboru. Znalkyně v rámci hodnocení sporného souboru též uvádí, že nalezla menší množství identifikačně významných znaků (nasycení identitou). Takové hodnocení lze vzít v potaz pouze jako prediktivní ve smyslu nutnosti použití zevrubnějšího zkoumání, tedy analýzy detailů a mikrodetailů, kterou znalkyně neprovedla. Hodnocení srovnávacího souboru je též živelné, bez předem stanovených a odůvodněných kritérií, které mají ukázat, nakolik jsou oba soubory (sporný i srovnávací) srovnatelné. Znalkyně měla dostatečné množství srovnávacích listin, avšak nepřehledně rozlišuje kopie a originály. Z kontextu se lze domnívat, že měla k dispozici 16 kopií a zbytek originály, což je vyhovující rozsah srovnávacího souboru. Srovnávací soubor je vyhovující nejen z hlediska počtu podpisů, ale též z hlediska provedení analýzy vývojového posunu písma (podpisy jsou z let 2000 – 2017). Pro argumentaci identity ve stáří (pisateli mělo být 74 roků) jsou nejvhodnější podpisy nejbližší dataci sporné směnky, tj. podpisy z období 8/ 2016 – 1/ 2017. Tento interval je ve srovnávacícm souboru zastoupen 15 podpisy, a to 13 x z [anonymizováno] a 2x kopie od právního zástupce žalobce, což je z hledisku počtu dostatečné, přičemž zdroj podpisů ([anonymizováno]) lze považovat za věrohodný. Znalkyně neprovedla ani validaci srovnávacího souboru, ani posouzení vývoje písma pisatele srovnávacího souboru, přinejmenším s ohledem na předpoklad involučních změn (přirozený úpadek grafomotoriky ve stáří). Tedy znalkyně sama, ani ti, kterým je posudek určen, nemohou vědět, s kolika rukopisnými identitami znalkyně srovnávala sporný podpis. V daném případě to však nebylo podstatné. Provedení analýzy detailů a mikrodetailů postačilo ke spolehlivému vyřešení zadané odborné otázky. Znalkyně bez provedení validace a bez možnosti provést rukopisný experiment označuje srovnávací podpisy jako„ Srovnávací materiály [jméno] [příjmení]“, což je metodologicky nekorektní a z hlediska významu označené identity závadějící. Označit jménem pisatele srovnávacího souboru lze jen tehdy, provedla-li znalkyně osobně s daným pisatelem rukopisný experiment, jehož výsledky (podpisy) by srovnala s předloženými ukázkami srovnávacích podpisů a po zjištění shody rukopisné identity v rámci srovnávacího souboru by teprve mohla adresně (jménem) tvrdit, kdo je pisatelem srovnávacího souboru. Při hodnocení spontaneity a rychlosti srovnávacích podpisů znalkyně uvádí, že jsou všechny vyhotoveny vyšším tempem a dynamikou. [příjmení] soubor hodnotí znalkyně naopak jako psaný neobratně, tedy docela jinak než srovnávací. Ve skutečnosti není mezi soubory z hlediska kvality psaní žádného rozdílu. Znalkyně ve svém posudku kontradiktorně uvádí, že je„ … v určitém časovém období…patrné, že v podpisech (míněno srovnávacích) dochází k narušení jistoty psacího pohybu, pisatelovi činí obtíže plynule vyhotovit zaoblené části komponent, tahy vedou k nerovnosti, proces psaní je zpomalen, což jsou charakteristické změny ovlivněné tremorem – stařeckým třesem.“ S takovým hodnocením lze souhlasit a platí pro sporný podpis stejně jako pro srovnávací. Dále znalkyně uvádí, že posoudila oba soubory v obecné i zvláštní rovině zkoumání, což je starší zjednodušený typ analýzy na úrovni významu okem viditelných charakteristik a znaků. Obecně platí, že jde-li o rukopis, kde ze samotného věku zamýšleného pisatele je třeba předpokládat involuční změny, je nutné zkoumat detaily a mikrodetaily. V daném případě nebylo nakonec nutné provádět analýzu vývojového posunu, protože detaily a mikrodetaily vyřešily deficity při vyhodnocování znaků, které znalkyně ve svém posudku popisuje jako rozdílné (např. vázanost a počáteční adjustace nebo způsob utváření iniciály). Rozdílné je možno je interpretovat pouze v případě, že krom detailní analýzy (mikroanalýza) nebyla provedena analýza stylu psaní daného pisatele, která vytvoří rámec pro interpretaci viditelných znaků (makroanalýza). Dalšími odlišnými znaky, na kterých znalkyně staví svůj závěr o identitě, jsou utváření litery„ h“ a konstrukce střední zóny prokličkováním části„ na“ Analýzy ukázaly, že bez mikroanalýzy nebyly tyto znaky dostatečně identitně signifikantní. Přes uvedené zásadní metodické problémy uvádí znalkyně k podpoře závěru posudku, že„ … z výše uvedeného vyplývá, že identifikační hodnota rozdílných a méně podobných znaků je určující a umožňuje stanovit záporný závěr ve vysoké rovině pravděpodobnosti“. Nic takového však z jejích výsledků nevyplývá, a to i s odhlédnutím od metodologického deficitu spočívajícího v absenci mikroanalýzy. Znalkyně totiž ukazuje 5 shodných nebo podobných znaků ku 2 rozdílným v tzv. obecné rovině zkoumání a 2 shodné či podobné ku 3 rozdílným ve zvláštní rovině zkoumání znaků. [příjmení] znaky přitom presentuje jen parciálně, nikoliv ve vzájemných souvislostech s ohledem na různou významovou identifikační váhu. To by bylo možno zhojit právě popisem souvislostí mezi nalezenými makroznaky k vystřižení individuálního stylu psaní. Výsledky analýz znalkyně tak nevytváří ucelený interpretační obraz rukopisné identity a nemůže se ani opřít o prostou početní převahu rozdílných znaků, protože převážná není. Proto její závěr není zakotven ve výsledcích, i kdyby byl správný, což není. Znalkyně uvádí, že padělatel nepřiložil důležitost detailním prvkům, jako jsou počáteční adjustace, vázanost apod., ačkoliv neprovedla mikroanalýzu. Ve skutečnosti tomu tak není, jak znalec dokládá vlastními výsledky. Adresná formulace závěru jejího posudku (na jméno [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) je zavádějící. Znalkyně [jméno] [příjmení] nikdy neviděla psát in natura, takže nemohla výsledky takového psaní v rámci validace, kterou taktéž neprovedla, srovnat s ostatními předloženými ukázkami podpisů, a tudíž nemohla seznat, zda psal předložené srovnávací podpisy právě on a učinit adresný závěr. Jedná se o čistě logický rozpor, který nelze akceptovat. Znalec ve forenzní disciplíně má vždy možnost artikulovat závěr neadresně, např.„ osoba, která napsala srovnávací podpisy“. Závěr jejího posudku není doložen výsledky zkoumání a nadto je nesprávný, jak ukázaly výsledky tohoto posudku. Díky provedené validaci může být zkoumání zakotveno v jistotě, že srovnávací soubor, psaný jedinou rukopisnou identitou, není sporný, byť se jedná o identitu objektivně neadresnou. V posudku bylo možno použít všechny tyty analýz bez omezení (makro i makro analýz). Výsledky analýzy vnějších podob podpisů a stylu psaní ukázaly, že sporný a srovnávací soubor mezi sebou vzájemně korespondují. Výsledky analýzy na úrovni okem viditelných znaků (způsob tvorby liter apod.) odhalil výraznou odlišnost, která nabývá správného významu až v kontextu všech výsledků. Jedná se o odlišné členění sporného podpisu ve srovnání s podpisy srovnávacími. [příjmení] podpis má dvě místa přerušení psacího tahu, a sice mezi„ [anonymizováno]“ a mezi„ [anonymizováno]“. Nic takového nemá ve srovnávacím souboru podpisů analogii. Přerušení tahu je mimo kontext ostatních výsledků zkoumání obecně považováno za možný znak padělání. V daném případě se o znak padělku ale nemůže jednat, a to vzhledem k ostatním výsledků analýz, zejm. pak výsledkům analýzy detailů, které dokládají, že pisatelem obou souborů je jedna a tatáž osoba. Při přezkoumání hodnocení sporného a srovnávacího souboru podpisů znalkyní dle znalce neexistovaly překážky pro provedení zevrubného zkoumání. Znalkyní uváděné neobratnosti ve sporném podpisu bylo třeba zkoumat komparací detailů a kvality linie obou souborů, nikoliv pouze analýzou na úrovni okem viditelných znaků. Znalkyně měla vyhovující rozsah srovnávacího souboru a tento soubor měl též potenciál z hlediska provedení analýzy vývojového posunu písma. Jak ale ukázaly výsledky analýz samotné identity, které provedl znalec, nebylo třeba se vývojovému posunu písma věnovat. K vyřešení zadané otázky postačilo udělat detailní analýzy. Znalkyně neprovedla validaci, takže ani znalkyně sama, ani ti, kterým byl její posudek určen, nemohli mít jistotu, s kolika rukopisnými identitami znalkyně srovnávala sporný podpis. Z hlediska provedení samotných analýz revidovaný posudek trpí absencí analýzy detailů (mikroanalýzou), která postačila k vyřešení zadané otázky, resp. nejasností ve výsledcích makroanalýzy, které znalkyně korektně uvedla. Detaily a mikrodetaily vyřešily deficity při vyhodnocování znaků, které znalkyně ve svém posudku popisuje jako rozdílné (např. vázanost a počáteční adjustace nebo způsob utváření iniciály). Znalkyně nevytvořila ucelený interpretační obraz rukopisné identity a nemohla se ani opřít o prostou početní převahu rozdílných znaků, protože převážná není. Proto její závěr„ velmi pravděpodobně není pravým podpisem“ není zakotven ve výsledcích jejího posudku, a to i kdyby byl správný, což není. Znalkyně uvádí, že padělatel nepřiložil důležitost detailním prvkům, jako jsou počáteční adjustace, vázanost apod., ačkoliv neprovedla mikroanalýzu, jejímiž výsledky by doložila, že tomu tak skutečně je. Ve skutečnosti tomu tak není, jak dokládá ve vlastních výsledcích. Je evidentní, že srovnávací a sporný soubor mezi sebou korespondují ve 23 detailech, což je ohromné množství. Znalec uzavřel, že závěr znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] není správný s tím, že pisatelem sporného podpisu v předpokládaném znění„ [anonymizováno]“ na dané směnce je tatáž osoba, která podepsala srovnávací podpisy.

24. Při jednání dne 17.12.2020 byla slyšena znalkyně [celé jméno znalkyně], která odkázala na svůj posudek s tím, že soudu a účastníkům předala výše uvedený doplněk ke znaleckému posudku ze dne 15.12.2020 a popsala okolnosti jeho vypracování a zjištění znalce v tomto doplňku. K posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedla, že znalec [příjmení] není znalcem jmenovaným v oboru písmoznalectví a tudíž nevykonával zkoušku před poradním sborem Ministerstva spravedlnosti, ale je pouze znalcem v oboru kriminalistiky, kde se žádná odborná zkouška nevykonává. Znalec ve svém zkoumání využívá vlastní metodologické postupy, které nejsou schváleny, a z toho důvodu jsou jeho výzkumy nepřezkoumatelné, i když jedinečné. Pan znalec se neřídí a neuznává léty ověřené a platné metody zkoumání, které vzešly a jsou používány v [anonymizována dvě slova] [obec] a všemi odborníky z písmoznalecké komunity. Metody a postupy kriminalistického ústavu jsou využívány při revizních posudcích, při normálních znaleckých posudcích a jsou pravidelně mezilaboratorně testovány v rámci [anonymizováno], což je [ulice] síť forenzních institucí, jejichž cílem je, aby všechny kriminalistické ústavy, instituce pracovaly na stejné úrovni, používaly stejné metody, postupy a stejné přístroje. Závěr znalec [příjmení] proto považuje za nesprávný a detailní rozebírání jednotlivých posudků není na místě, neboť není odborně hodnoceno. Metodika znalce [příjmení] není srovnatelná s její metodikou, která se běžně používá v oboru písmoznalectví, a z toho důvodu se k dokumentu znalce [příjmení] nebude vyjadřovat. Právní zástupce žalobce při tomto jednání vznesl výhrady k doplňku znaleckého posudku, neboť otázka nebyla zadána soudem, což je neodstranitelná vada, pokud jde o výhradu ke znalci [příjmení] a jeho znaleckému posudku, to nechá na něm a na dalších návrzích žalobce. K dotazům právního zástupce žalované znalkyně dále potvrdila, že k dispozici měla zhruba 75 srovnávacích podpisů. K dotazu, zda pokud sporný podpis minimálně na dvou místech vykazoval přerušení psacího tahu (mezery mezi písmeny, tedy dle znalkyně přerušení vázanosti), je to z hlediska jejího oboru relevantní pro posouzení toho, zda se jedná o pokus o padělek nebo pokus o originál, uvedla, že to může být jeden ze znaků toho, že pisatel, kterému není daný podpis vlastní (padělatel), se musí soustředit na tvarovou shodovost, tím pádem nevyužívá svůj dynamický stereotyp písařství a dojde k přerušení psacího tahu. Je to pouze jeden ze znaků, kdy celá skupina znaků poté dělá závěr. K dotazu, jak se posuzuje dynamika podpisu, resp. z čeho lze podat dynamiku podpisu, uvedla rychlost a jistota, pokud je člověku podpis vlastní a dynamický stereotyp se promítá do jeho rukopisu, tak je plynulý, jistý, nepřerušovaný, má odlehčené tahy, kontinuálnost, která provází celý podpis, což v případě sporného podpisu není, ten je proměnlivý, psaný spíše pomalejším tempem, rychlost se tam měnila. K dotazu, zda toto lze zjistit z kopie, uvedla, že záleží na kvalitě kopie, kdy kopie tyto hodnoty snižuje, záleží, jak kvalitní je podpis, kdo má velmi odlehčený podpis a kopie bude nekvalitní, takto nelze definovat. Proto požadují, pokud je to možné, originály, kde jsou vidět průtlaky, vlasové tahy, což kopie zkresluje či úplně odstraní. K dotazu, zda v případě napodobení podpisu prostřednictvím průsvitu bude padělaný podpis vykazovat shodné znaky s autentickým podpisem, uvedla, že ano, což je případ daného posudku, kdy znalec [příjmení] zhodnotil počty znaků shodných a rozdílných, avšak písmoznalectví nepoužívá metodu„ deset kladných, pět rozdílných“, nelze to matematicky počítat, kdy každý vztah má jinou hodnotu. Pokud byl sporný podpis vyhotoven průsvitem, tak právě vykazuje shodné znaky, protože padělatel se snaží co nejblíže se přiblížit k danému vzoru. Ale protože ten podpis mu není vlastní, tak není schopen do toho dát dynamiku, rychlost, případně odlehčení, může dojít k nečitelnosti nebo si není jistý, a proto došlo i k tomu, že byly nějaké drobné rozdíly v tom vyhotovení. K dotazu, zda kritika znalce [příjmení] ohledně adresnosti jejích závěrů je relevantní ve vztahu k jejímu závěru či se spíše jedná o teoretický spor mezi těmito dvěma obory, znalkyně uvedla, že na její závěr to nemá žádný vliv, jedná se pouze o postup znalce [příjmení], jeho novou metodologii, kterou chce aplikovat, ale zatím není schválená. K dotazům právního zástupce žalobce uvedla, že mikroanalýza je používaný postup v písmoznalectví, jedná se o mikroskopické zkoumání. Tuto metodu použila rovněž ve svém posudku, kdy poukázala na vyjmenované metody a postupy na začátku s tím, že jedna ze základních pomůcek písmoznalce je mikroskop. K dotazu, když dle jejího názoru písmoznalectví nepoužívá běžné počty jako 5 ku 2 atd., jakým způsobem hodnotí rozdílné znaky z hlediska jejich závažnosti, uvedla, že v daném případě jde o to, jakým způsobem dané podpisy vznikaly. U daného sporného podpisu velmi pravděpodobně daný podpis vznikl jako padělek, proto vykazuje více shod, protože padělatel se snažil napodobit daný vzor. K dotazu, zda vycházela z premisy, že sporný podpis je padělek, uvedla, že ta premisa není na začátku, vyjde až na základě znaků, celé zkoumání směřovalo do padělku, protože spornému podpisu chybí jistota, dynamika, což jsou základní znaky, které každý podpis má, soubor srovnávacích podpisů tu dynamiku, jistotu, plynulost vykazuje, u sporného podpisu tyto znaky absentují. K dotazu, zda tedy srovnávací podpisy nedynamiku neobsahovaly, uvedla, že tam byl i soubor podpisů, které vykazovaly charakteristické změny, domnívá se, že ovlivněné tremorem, ale dynamika tam stále byla, stařecký třes se projevuje tím, že pisatel není schopen dělat oblé oblouky, dochází k nepředvídatelným lomeným tahům, nejsou pravidelné, takže z toho důvodu tam určitá porce zpomalení je, ale nepravidelně, pokaždé jinak a hlavně tam jsou lomené oblouky a třes. K dotazu, u kterých srovnávacích materiálů zjistila, že je podpis ovlivněn tremorem, uvedla, že u sebe nemá soubor všech srovnávacích podpisů. K dotazu, když v posudku nic takového uvedeno není, uvedla, že v daném případě nemusela řešit tremor. K dotaz, proč neudělala srovnání sporných podpisů (validaci srovnávacího souboru), uvedla, že validace spočívá v tom, že pokud by v souboru srovnávacích podpisů nějaký podpis by neodpovídal a nezapadal do souboru znaků, které jsou typické pro daného pisatele, tak by s daným podpisem nebylo pracováno, což však nebylo zjištěno, takže nebylo třeba provádět validaci srovnávacího materiálu. K dotazu, zda prováděla validaci srovnávacího materiálu z hlediska toho, že některé srovnávací podpisy obsahují stařecký tremor, uvedla, že v popisu všech srovnávacích materiálů zmínila, že takové podpisy - tremorové soubor obsahoval, ale v daném případě se k tomu nemusela vyjadřovat, protože ty podpisy zase zapadaly do té variability, akorát obsahovaly stařecký třes. Ta dynamika je tam snížená, ale jenom u podpisů, které obsahují tremor, což je rozdíl. Podpisy, které jsou bez tremoru, dynamiku, plynulost mají, u tremoru je dynamika snížená, ale není úplně v celém podpisu, což je rozdíl oproti tomu spornému podpisu, který neobsahuje žádné prvky tremoru, ale dynamika tam není, spontánnost tam není, vázanost je narušena. K dotazu, zda v posudku u srovnávacích podpisů vymezila ty, které nesou znaky tremoru v posudku, uvedla, že jmenovitě je neuvedla, nebylo to potřeba. Pro komparaci použila všechny podpisy, ale na konkrétním zdokumentování znaků, které jsou nejvíce patrné i pro čtenáře posudku, použity nebyly, protože potřebovala zadokumentovat znaky, které jsou nejvíc markantní, aby bylo pro každého čitelné a jasné, o čem se mluví. K dotazu, zda se seznámila s mikroanalýzou provedenou znalcem [příjmení] (str. 16 -výsledky analýzy podob, výsledky analýzy rukopisného stylu, výsledky analýzy na úrovni viditelných znaků, výsledky detailní analýzy), zopakovala, že metodika znalce [příjmení] je odlišná od její, jeho posudek nepovažuje za adekvátní znalecký posudek, nebude se k tomu vyjadřovat. K dotazům právního zástupce žalované dále uvedla, pokud jde o mikroanalýzu, resp. mikroskopické zkoumání, zda lze stavit na roveň, jestli se pod mikroskopem zkoumá kopie nebo originál, uvedla, že pod mikroskopem se zkoumají průtlaky, vlasové tahy, které na první pohled nemusí být patrné, popř. i vázanost nebo kříženost tahů, což jsou znaky, které v kopii splývají. K dotazu, jak dlouho řádově trvá, než prozkoumá jeden srovnávací podpis, uvedla, že jestli je to pod mikroskopem, tak je to pár minut, ale je tam dokumentace, znázorňování znaků, vykreslování znaků, takže je otázka, jak se k tomu má znalec postavit. K tomu právní zástupce žalované upozornil, že znalec [příjmení] měl na studium srovnávacích podpisů 20 minut či 25 minut, a buď měl s sebou mikroskop a zkoumal originály, což neví, jestli by za 25 minut stihl nebo mikroskopické zkoumání činil z kopií. Ačkoliv tedy tvrdí, že vycházel z originálů, tak zejména z časů, jaký měl na jejich zkoumání, nevyplývá, že by mikroskopicky zkoumal originály.

25. V závěrečném návrhu žalobce mimo jiné v reakci na vyjádření žalované popisuje majetkové poměry žalobce s tím, že jeho příjmy za období 2013 2016 činily celkem 7.496.900 Kč, z čehož je dle žalobce zřejmé, že žalobce byl solventní nejen k úhradě svého dluhu vůči zůstaviteli z titulu notářského zápisu a smlouvy o zápůjčce k datu 15.5.2016, kdy zůstavitel vystavil potvrzení, žalobce uhradil veškeré své závazky, ale i ve vztahu k vystavené směnce, jejíž kauzou byly postupně zapůjčené peníze. Dále poukázal na ust. § 1791 odst. 2 o.z. podle něhož jedná-li se o závazek z cenného papíru, věřitel důvod závazku neprokazuje. Dále k platbě částky 1.500.000 Kč doplnil, že v únoru 2017 žalobce předložil [anonymizováno] [obec] návrhy kupních smluv pro pozemky parc. [číslo]. Návrh kupní smlouvy je totožný s návrhem kupní smlouvy posuzované [příjmení] [celé jméno svědka], až na článek III., který je nový. V tomto článku kupující požadoval garanci prodávajícího vybudovat příslušnou technickou a dopravní infrastrukturu. Proto žalobce a jeho synové dne [datum] oznámili [anonymizováno] [obec], že na koupi pozemků rezignují z důvodu chybějící infrastruktury. [územní celek] na 17. zasedání zastupitelstva města dne [datum] vzalo informaci zájemců o pozemky na vědomí a revokovalo usnesení [číslo] ze dne [datum]. Tento požadavek [územní celek] odmítlo e-mailem ze dne [datum]. K těmto tvrzením označil jako nový důkaz e-mail [územní celek] ze dne [datum] a potvrzení [územní celek] ze dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že uzavření dohody mezi zůstavitelem a žalobcem o použití částky 1.500.000 Kč zákon nevyžaduje písemnou formu. Zákon směnečný a šekový neřeší postup částečného placení na směnku před termínem splatnosti. Zákon tuto možnost nevylučuje a pro ten případ neukládá majiteli směnky povinnost vyznačit na směnku částečné placení či povinnost vydat potvrzení. Tato povinnost dle směnečného a šekového zákona existuje pouze, pokud se jí směnečník domáhá. Ve vztahu k částce 600.000 Kč pak nově označil jako důkaz email od [celé jméno svědka] [datum], který dosud pouze zmínil ve svém podání ze dne [datum] v jiné souvislosti (v souvislosti se zajišťováním kuchyňské linky žalobcem do bytu, který zamýšlel koupit zůstavitel), avšak k důkazu ho neoznačil, ani nezaložil do spisu.

26. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

27. Dopisem ze dne [datum] žalobce přihlásil u notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do dědického řízení po zůstaviteli vedeném pod sp. zn. 13 D 609/2017 pohledávku v celkové výši 2.022.000 Kč, která je specifikována shodně se žalobou.

28. Dopisem ze dne [datum] notářka sdělila právnímu zástupci žalobce, že v daném řízení o pozůstalosti je jedinou neodmítnuvší dědičkou po zůstaviteli žalovaná, která pohledávku žalobce popřela co do důvodu a výše, takže tato pohledávka nebude zařazena do pasiv pozůstalosti.

29. Dopisem ze dne [datum] notářka sdělila právnímu zástupci žalobce, že žalovaná je tou osobou, která spravuje pozůstalost.

30. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 D 609/2017 soud zjistil, že usnesením ze dne 26.3.2018, č.j. 13 D 609/2017-85, které nabylo právní moci dne 11.4.2018, ve věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, bez zanechání pořízení pro případ smrti, byla určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti částkou 26.595.187 Kč, výše pasiv pozůstalosti částkou 55.072 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 26.540.115 Kč s tím, že bylo potvrzeno, že zůstavitelova dcera – žalovaná jako dědička ze zákona, která uplatnila výhradu soupisu, nabyla mimo jiné nemovitosti, spoluvlastnický podíl na nemovitosti, práva a povinnosti z bankovních účtů, pohledávku za bankou, cenné papíry vedené u banky, podíly v obchodních společnostech, vozidlo, přívěsný vozík, tyto pohledávky za žalobcem: dle notářského zápisu s přímou vykonatelnosti ze dne 24.7.2012 v obvyklé ceně 1.229.640 Kč, z důvodu smlouvy o zápůjčce ze dne 15.12.2015 v obvyklé ceně 1.000.000 Kč, z důvodu smlouvy o půjčce ze dne 23.1.2017 v obvyklé ceně 1.500.000 Kč, z důvodu smlouvy o převodu [značka automobilu] v obvyklé ceně 200.000 Kč. Dle odůvodnění tohoto usnesení obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výše dluhů a jiných pasiv pozůstalosti a čistá hodnota dědictví byly určeny v souladu s prohlášením dědičky o pozůstalostním majetku (soupis aktiv a pasiv dědictví ze dne 14.2.2018 na č.l. 83 dědického spisu – pozn. soudu), oceněním nemovitostí, sdělením peněžních ústavů (mj. sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] na č.l. 21 spisu s přehledem a vyčíslením cenných papírů na č.l. 71, 72 dědického spisu – pozn. soudu) a dle dokladů o nákladech pohřbu.

31. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26.4.2018, č.j. 20 D 871/2017 – 156, ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], za účasti pozůstalé sestry – žalované byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 8.458.920,90 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 2.188.608,30 Kč a čistou hodnotou pozůstalosti částkou 6.270.312,60 Kč s tím, že bylo potvrzeno, že veškerý blíže specifikovaný majetek zůstavitele nabyla žalovaná. Dle odůvodnění tohoto usnesení do dluhů pozůstalosti nebyla zařazena pohledávka ze směnky ze dne [datum], směnka na řad žalobce, směnečný obnos 2.072.000 Kč, neboť tento dluh dědička neuznala, považuje ho za sporný, není jí znám důvod vystavení směnky, ani zda byla peněžní částka vyplacena či uznána z důvodu náhrady škody.

32. Dnem [datum] je datována směnka vlastní, podle níž se výstavce zavazuje za tuto směnku vystavenou v [obec] dne [datum] zaplatit dne 31.12.2020 žalobci částku 2.380.000 Kč v [obec] u žalobce, bytem [ulice a číslo], bez protestu, jako výstavce je uveden zůstavitel a je zde podpis v předpokládaném znění [anonymizováno].

33. Dle čestného prohlášení ze dne 28.6.2017 [jméno] [příjmení] prohlašuje, že: 1/ byl svědkem, jak žalobce, jehož osobně zná, předal zůstaviteli v lednu 2017 v hotovosti částku 180.000 Kč. K předání došlo v autě žalobce, kterým jel [jméno] [příjmení], zůstavitel a žalobce za obchodním partnerem zůstavitele panem [jméno] do Norimberku v Německu. Není mu známo, za jakým účelem si zůstavitel peníze od žalobce vypůjčil, 2/ během návštěvy zůstavitele v nemocnici [anonymizováno] [obec] v [obec] v březnu 2017 mu zůstavitel řekl, že jej žalobce požádal o opatření částky 22.000 EUR za účelem nákupu mobilního domu v Chorvatsku. Dále mu zůstavitel sdělil, že mu žalobce v únoru 2017 přivezl do [obec] částku 600.000 Kč, kterou mu předal v jeho bytě v ul. [ulice a číslo] a tyto peníze pak použil k nákupu 22.000 EUR. Též mu zůstavitel řekl, že částka 22.000 EUR se nachází v obálce na okně jeho bytu na uvedené adrese a požádal ho, aby částku 22.000 EUR předal žalobci. Tuto informaci zůstavitel též telefonicky z jeho telefonu potvrdil před ním žalobci. Po návštěvě zůstavitele zajel do jeho bytu, ale obálku s částkou 22.000 EUR nenašel. Následně mu volal žalobce, kterému sdělil, že hotovost s EUR nenašel. Dle ověřovací doložky ze dne [datum] [celé jméno svědkyně] z pošty [obec] ověřila, že listinu vlastnoručně podepsal [jméno] [příjmení].

34. Dle kopie zápisu z ověřovací knihy [číslo] pošty [PSČ] [obec] (č.l. 70 spisu) byl pod pořadovým [číslo] dne [datum] vlastnoruční podpis [jméno] [příjmení] na listině označené jako Čestné prohlášení s tím, že je zde podpis ověřující osoby v předpokládaném znění [celé jméno svědkyně].

35. Dle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne [datum], tento prohlašuje, že počátkem listopadu 2016, o víkendu, se na něj telefonicky obrátil jeho dlouholetý známý – žalobce - s prosbou o zapůjčení částky 6.000 EUR s odůvodněním, že tyto peníze potřebuje obratem pro svého známého – zůstavitele - k nákupu nějakého motorového vozidla, a že požadovaný obnos nemá momentálně k dispozici. Žalobce zná osobně řadu let, oba dva podnikají v tuzemské i zahraniční kamionové přepravě. Znal i zůstavitele. Jelikož neměl obavu, že by mu žalobce požadovaný obnos nevrátil a současně měl danou částku k dispozici v hotovosti, žalobci částku 6.000 EUR v hotovosti zapůjčil. Obnos mu předal u sebe doma, v [část obce]. Žalobce mu při převzetí peněz řekl, že jede rovnou do [obec] za zůstavitelem. Žalobce mu zapůjčenou částku vrátil koncem ledna 2017. [příjmení] [jméno] [příjmení] na čestném prohlášení je úředně ověřen.

36. Na fotografii označené [obec], [územní celek], [datum], je mladá žena pořizující selfie.

37. Dle emailové korespondence ze dne [datum] zůstavitel sděluje žalobci, že v příloze zasílá předmětný dopis, který má odnést starostovi s poznámkou v závorce„ asi dáš tajemníkovi a kopii si necháš potvrdit – raději kopie 2“ s tím, že až to udělá, ať se ozve, řekne mu, co dál. V dopisu ze dne [datum] (č.l. 67 spisu) adresovaném starostovi [územní celek] je jako pisatel uveden žalobce a jeho obsahem je podrobné zdůvodnění žádosti o odkup 14 volných parcel v obci o výměře cca 30.000 m2.

38. Dopisem ze dne [datum] došlým [stát. instituce] dne [datum] žalobce žádá [územní celek] o odkoupení těchto pozemků v [anonymizováno] [obec]: [číslo] – [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo] – [anonymizováno].

39. Dopisem ze dne [datum] starosta [územní celek] sděluje žalobci, že [jméno] [územní celek] po projednání jeho žádosti na schůzi dne [datum] schválila usnesením [číslo] zveřejnění záměru města prodat pozemky p. [číslo] za smluvní cenu 500 Kč + DPH za 1 m2.

40. Dopisem ze dne [datum] došlým [stát. instituce] dne [datum] žalobce [příjmení] [jméno] sděluje, že o navržené pozemky za uvedenou cenu nemá zájem. V dané lokalitě má nadále zájem odkoupit pozemky, avšak pouze za cenu, kterou zaplatili předchozí kupující, a pozemky dle jeho výběru.

41. Dopisem ze dne [datum] došlým [stát. instituce] dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobce] žádá [územní celek] o odkup pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

42. Dle zápisu ze 14. Zasedání zastupitelstva města v [obec] ze dne [datum] a usnesení z tohoto zasedání byl schválen mimo jiné pod [číslo] prodej pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] žadateli [jméno] [celé jméno žalobce] za cenu 420 Kč + DPH za 1 m2, prodej pozemku [číslo] v k.ú. [obec] žadateli [jméno] [celé jméno žalobce] za cenu 420 Kč + DPH za 1 m2 a prodej pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] žadateli - žalobci za cenu 420 Kč + DPH za 1 m2.

43. V konceptu kupní smlouvy je jako prodávající uvedeno [územní celek], jako kupující je uveden žalobce, předmětem smlouvy je prodej parcely [číslo] v k.ú. [obec] za cenu 420 Kč + 21% DPH, celkem za 598.659,60 Kč, a to za účelem výstavby objektu bydlení s tím, že prodávající se zavazuje, že v rámci realizace akce – [ulice] a dopravní infrastruktura - vybuduje na své náklady a za účasti dotačních programů příslušnou technickou a dopravní infrastrukturu.

44. Dopisem ze dne [datum] (nepodepsaným) [jméno] [celé jméno žalobce] oznamuje [anonymizováno] [obec], že nemá zájem o koupi pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

45. Dopisem ze dne [datum] (nepodepsaným) [jméno] [celé jméno žalobce] oznamuje [anonymizováno] [obec], že nemá zájem o koupi pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

46. Dopisem ze dne [datum] (nepodepsaným) žalobce oznamuje [anonymizováno] [obec], že nemá zájem o koupi pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

47. Ze zprávy o činnosti rady města v období od [datum] a [datum] a listiny s ručně psaným názvem„ Usnesení z 17. zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum]“ vyplývá, že pod [číslo] bylo revokováno usnesení [číslo] ze dne [datum].

48. Dle emailové korespondence ze dne [datum] [jméno] [příjmení] v příloze zasílá žalobci smlouvu o budoucím uzavření kupní smlouvy, následně žalobce tuto přeposílá [celé jméno svědka] a následně [anonymizováno] [celé jméno svědka] posílá žalobci a v kopii zůstaviteli upravený návrh této smlouvy. V konceptu smlouvy o budoucím uzavření kupní smlouvy je jako budoucí prodávající uvedeno [územní celek], jako kupující je uveden žalobce, předmětem smlouvy je závazek smluvních stran uzavřít za podmínek této smlouvy kupní smlouvu, jejímž předmětem budou parcely [číslo] v k.ú. Jistebnic za kupní cenu je zde 420 Kč + DPH za m2, celkem 2.038.390,20 Kč.

49. V potvrzení ze dne [datum] [celé jméno svědka] prohlašuje, že dne [datum] navštívil žalobce, který ho informoval, že soud ve sporu se žalovanou, dcerou jeho přítele – zůstavitele bude jednat v [obec] dne [datum]. Tohoto jednání se nemůže z pracovních důvodů zúčastnit. Své vyjádření, které žalobci pro daný spor poskytl, dnes opatřil svým ověřeným podpisem. Pokud ho soud chce předvolat jako svědka, nechť je mu předvolání doručeno elektronicky na adresu: [email].

50. Dle nedatované listiny (úředně přeložené dne [datum] a s úředně ověřeným podpisem ze dne [datum]) [celé jméno svědka] prohlašuje, že tímto reaguje na prosbu žalobce, který ho požádal, aby okomentoval a potvrdil události týkající se vztahu [jméno] [příjmení] k zůstaviteli, k nimž došlo v uplynulých třech letech. Se zůstavitelem ho pojilo více než 27leté, blízké přátelství, které trvalo až do jeho smrti. Byli často spolu během jeho pobytu v [obec], ale i později v Norimberku, kde bydlel. Na návštěvy s sebou často brával svého syna [jméno], čas od času se účastnil žalobce. Žalobce znal prostřednictvím zůstavitele jako jeho obchodního partnera. Blíže ho i s rodinou poznal poté, co byl pozván na jeho svatbu v [obec] v říjnu 2016. Je mu známo, že se zůstavitelem udržoval nejen obchodní, ale také přátelské vztahy. Byl často zván do jeho rekreačního domu, s jehož přestavbou také pomáhal. Při jedné z jeho cest do České republiky v listopadu 2016 se setkali dne [číslo] se žalobcem v doprovodu jeho dcery [jméno] v luxusní restauraci v jižních [obec] zvané [anonymizována dvě slova]. Během pobytu došlo k předání hotovosti ze strany žalobce zůstaviteli. Pokud to dobře pochopil, jednalo se zde o 200.000 Kč. V lednu 2017 ho pan [příjmení] požádal, aby zareagoval na jeden inzerát na prodej vozidla [anonymizována dvě slova] za účelem jeho koupě pro zetě zůstavitele. Vzhledem k tomu, že prodávající trval na platbě v hotovosti, přispěl na chybějící část ceny částkou cca 8.000 EUR žalobce. Ke koupi však nedošlo, protože v důsledku zdržení způsobeného obstaráváním peněz bylo vozidlo prodáno někomu jinému. V březnu 2017 viděl zůstavitele naposledy. Žalobce ho vyzvedl [anonymizováno] na letišti, aby mohl navštívit zůstavitele v nemocnici. Cestou se zastavili pro jeho syna [jméno]. Během návštěvy se stal svědkem rozmluvy, která proběhla mezi zůstavitelem, žalobcem a jeho synem [jméno] a která se týkala vrácení částky 20.000 EUR. Jak mu zůstavitel přeložil, jednalo se o vrácení částky žalobci, která po jeho převezení do nemocnice zůstala ležet v jeho bytě a kterou měla žalobci dát jeho dcera [jméno]. Vzhledem k tomu, že této prosbě nemohla vyhovět, protože tyto peníze nenašla, zůstavitel pověřil tímto úkolem svého syna. Jak celá záležitost dopadla, mu není známo. Dále zde uvedl, že dle jeho subjektivního soudu vztah k jeho dceři nebyl optimální. Po celou dobu, kdy se znali, ji u rodičů, resp. pak jen u otce, viděl maximálně třikrát nebo čtyřikrát, a to i přesto, že od nich nebydlela ani deset minut pěšky. Ke svému synovi se obzvlášť po úspěšně absolvovaném protialkoholním léčení choval starostlivě. Dělal všechno možné, aby mu umožnil návrh zpět do normálního života. Tímto chováním se zhoršil jeho vztah k dceři. Zůstavitel si stále častěji stěžoval na její snahu zasahovat mu do života. Celá situace se vyhrotila ve chvíli, kdy si hodlal pořídit větší byt, aby mohl mít svého syna u sebe.

51. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi zůstavitelem jako věřitelem a žalobcem jako dlužníkem uzavřena smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků, v níž se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi peněžitou zápůjčku ve výši 1.000.000 Kč převodem na blíže specifikovaný účet dlužníka na nákup blíže specifikovaného použitého motorového vozidla s tím, že dlužník potvrdil, že zapůjčenou sumu v uvedené výši obdržel. Zápůjčka byla sjednána jako úročená úrokem ve výši 5 % ročně, splatnost byla stanovena na neurčito, minimálně na dobu 3 let, maximálně na 5 let.

52. Dle listiny [anonymizováno] Vklad na účet [jméno] [celé jméno svědkyně] vložila dne [datum] na účet [číslo] částku 50.000 Kč.

53. Dne 24.7.2012 byl notářem v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsán notářský zápis Nz 377/2012, N 421/2012, jehož účastníky byli zůstavitel jako věřitel a osoba oprávněná a žalobce jako dlužník a osoba povinná s tím, že účastníci uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti, podle níže: a/ dne [datum] byla mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena ústní dohoda o bezúročné půjčce na nákup rodinného domu v [obec], na jejímž základě poskytl věřitel dlužníkovi bezhotovostně 600.000 Kč na blíže specifikovaný účet a dlužník tuto částku přijal s tím, že půjčka měla být vrácena do [datum]. Ústní dohoda byla stvrzena písemnou dohodou o půjčce ze dne [datum]. Dlužník ničeho nezaplatil a dlužná jistina činí 600.000 Kč, b/dne 21.9.2009 věřitel poskytl dlužníkovi krátkodobou jednorázovou bezúročnou půjčku ve výši 150.000 Kč na nákup zmíněného domu, věřitel požádal dlužníka o splacení bezúročné půjčky do [datum], dlužník nezaplatil ničeho, dlužná jistina činí 150.000 Kč, c/ dne [datum] byla mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena smlouva o pronájmu s následnou koupí, jejímž předmětem bylo blíže specifikované obytné auto. Dlužník se zavázal počínaje dnem [datum] platit věřiteli po dobu následující 36 měsíců měsíční nájemné ve výši 34.250 Kč s tím, že po řádném splacení sjednaných splátek koupí dlužník obytný automobil za kupní cenu 33.700 Kč. Dne 13.12.2011 se věřitel a dlužník dohodli na ukončení platnosti uvedené smlouvy s tím, že jej věřitel prodal dlužníkovi za dohodnutou cenu 959.640 Kč se splatností 30.4.2012 Částku 375.000 Kč zaplatil dlužník věřiteli z účelového úvěru KB dne [datum]. Nedoplatek kupní ceny je ve výši 584.640 Kč a dlužník se zavázal splácet tyto částky dle blíže specifikovaného splátkového kalendáře, kdy se jedná o splátky po 5.000 Kč splatné od [datum] do [datum], splátky po 50.000 Kč splatné od [datum] do [datum] a poslední splátka ve výši 19.640 Kč je splatná [datum], celkem 1.334.640 Kč s tím, že částka ve výši 15.000 Kč, která představuje 1-3 splátku, byla uhrazena v řádných termínech a dlužná částka tak činí 1.319.640 Kč.

54. Dle emailové korespondence ze dne [datum] zůstavitel sděluje žalobci, že celkem nepochopitelné počínání [jméno] v minulých dnech ho přimělo, aby se konečně dostal k faktickému vyčíslení celkového dluhu žalobce vůči zůstaviteli s tím, že vyšel z jeho výše uvedené v notářském zápisu z [datum] a z výpisů z účtu z mBank, kam měly být splátky spláceny, vypsal všechny, které se na účtu od něj objevily s tím, že jsou uvedeny v příloze. Za necelých 23 měsíců od [datum] do [datum] uhradil pouze 90.000 Kč. Když se závěrem roku 2015 vážně zabýval, co s tím dělat, rozhodl se mu půjčit další 1 mil. na nákup pátého auta s tím, že mu to umožní konečně dluh začít splácet. Prvních 750.000 Kč mu půjčil už v první polovině roku 2009 bezúročně na 1 rok a dodnes z nich neviděl ani haléř, následně pak karavan. V minulém období projevil tolik schovívavosti hraničí s bláznovstvím. Váží si toho, že se mu snaží všelijak pomoci atd., což ale není nezbytné a toho dluh neumoří, dluhy za [jméno], jakož i další nezaplatí. Částku 1,2 mil. Kč by měl být schopen v následujících 3 letech po cca 100.000 Kč kvartálně splatit. Na případnou myšlenku, že by to splácel [jméno], pokud by tu už nebyl, ať zapomene, dluh má vůči němu, žádá, aby mu ho splatil. Dnem [datum] je datována připomínka výše dluhu žalobce dle notářského zápisu z [datum] v částce 1.319.640 Kč s tím, že po částečné úhradě dluhu k datu [datum] splátky ustaly a dluh se snížil na 1.229.640 Kč.

55. Dopisem ze dne [datum] zůstavitel žádá žalobce, aby s ohledem na zrušení blíže specifikovaného účtu u mBank určeného pro dohodnuté splátky dle notářského zápisu z [datum] následné splátky převáděl na blíže specifikovaný účet u [anonymizováno]. Žalobce podpisem potvrdil příjem tohoto sdělení.

56. Z peněžního deníku žalobce za období [datum] – [datum] vyplývá zisk žalobce v tomto období ve výši 992.872,56 Kč, z čehož hotovost tvořila 549.280,31 Kč.

57. Dle potvrzení ze dne [datum] zůstavitel potvrzuje, že od žalobce přijal částku 6.000 EUR v hotovosti jako zálohu na opravu převodovky v Německu pro jeho vozidlo [anonymizována dvě slova].

58. Dnem [datum] je datována smlouva o úvěru, v níž je jako věřitel uveden zůstavitel a jako dlužník [jméno] [příjmení], podle níž se věřitel se zavazuje poskytnout dlužníku částku 400.000 Kč a dlužník se zavazuje ji vrátit věřiteli do [datum] s tím, že dlužník je oprávněn použít dané peněžní prostředky za účelem částečné úhrady 2. zálohy na budoucí převod bytové jednotky 1+kk v k.ú. [část obce].

59. Dle plné moci ze dne [datum] zůstavitel zmocňuje [jméno] [příjmení] k převodu práv a povinností k telefonnímu uživatelskému číslu [tel. číslo] v dosavadním užívání jejich společnosti na fyzickou osobu, a to [jméno] [příjmení].

60. Dle konceptu dohody o narovnání účastníky této dohody jsou žalobce a žalovaná, dohoda se týká pohledávky žalobce za zůstavitelem ve výši 2.022.000 Kč, jak je specifikována v žalobě, a dále pohledávky žalobce za [jméno] [příjmení] ve výši 2.072.000 Kč ze směnky vystavené [jméno] [příjmení] na řad žalobce s tím, že pohledávka byla přihlášena do dědického řízení po [jméno] [příjmení]. Narovnání spočívá v tom, že dlužník uznává vůči věřiteli jako svůj dluh plynoucí z daných dědických řízení částku 1.800.000 Kč, kterou se zavazuje uhradit věřiteli do tří dnů od podpisu této dohody.

61. Dle emailové korespondence ze dne [datum] emeritní zástupce [anonymizována tři slova] sděluje sourozencům zůstavitele, že odhadovaný příjem v případě smrti bratra žalované činí …. USD, ale s připsáním dividend se to zvýšilo. Příjemci jsou: [jméno] [příjmení] 50%, žalovaná 25% a bratr žalované 25%.

62. Z výpisů z účtu zůstavitele u [anonymizováno] za období srpen 2016 až leden 2017 vyplývají tyto disponibilní zůstatky v jednotlivých měsících: 572.732,14 Kč, 36.112,34 Kč, 770.991,90 Kč, 158.606,71 Kč, 788.372 Kč, 164.203,64 Kč, s tím, že z účtu byly opakovaně prováděny výběry hotovosti ve výši 100.000 Kč, platby na účet společnosti [právnická osoba] (ručně psaná poznámka) v částkách cca 360.000 Kč a 150.000 Kč, na účtu dále došlo k připsání částky 900.000 Kč dne [datum] a částky 1.500.000 Kč dne [datum] s poznámkou„ [anonymizováno] [celé jméno svědka], vratka části půjčky [obec a číslo]“ a odepsání částky 1.500.000 Kč dne [datum] s ručně psanou poznámkou„ [anonymizováno] pozemek“.

63. Z výpisu z katastru nemovitostí podle stavu k [datum] - [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] vyplývá spoluvlastnictví zůstavitele (id. 2/3) a [jméno] [příjmení] (id. 1/3) ve vztahu k blíže specifikovaným garážím a bytu v k.ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

64. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] vyplývá prodej výše specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] za kupní cenu 6.725.000 Kč zůstavitelem a [jméno] [příjmení].

65. Z výpisu z katastru nemovitostí podle stavu k [datum] - [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum] za cenu 5.502.242 Kč vyplývá vlastnictví zůstavitele ve vztahu k blíže specifikovanému bytu v k.ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

66. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] (č.l. 90 spisu) a rezervačních smluv ze dne [datum] a [datum] uzavřených mezi uvedenou společností jako budoucím prodávajícím a zůstavitelem jako zájemcem vyplývá, že na základě těchto smluv byly pro zůstavitele rezervovány dvě jednotky (byt a nebytový prostor) v ceně 11.088.000 Kč a 7.828.700 Kč s tím, že z každé z rezervačních smluv byl zaplacen rezervační poplatek ve výši po 115.000 Kč, celkem 230.000 Kč. Následné smlouvy nebyly uzavřeny, rezervační poplatek bude vrácen.

67. Emailová korespondence ze dne 27.5.2016, 28.5.2016, 2.6.2016 a 31.12.2016 obsahuje komunikaci mezi zůstavitelem, manželem žalované a žalovanou ohledně běžných rodinných záležitostí.

68. Dle lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované] ze dne [datum] zůstavitel u ní absolvoval poslední vyšetření dne 12.10.2016, následně jim byla doručena propouštěcí zpráva z infekční kliniky [anonymizováno] o hospitalizaci a zpráva o hospitalizaci a úmrtí pacienta [nemocnice]. Dle propouštěcí zprávy [nemocnice] byl zůstavitel v této nemocnici na Klinice infekčních nemocí hospitalizován od 25.2.2017 do 15.3.2017 s diagnózou mj. bilaterální erypsel DK v terénu chronických bércových defektů a lymfedému, akutní renální poškození, levostranné srdeční selhávání, diabetes mellitus II. typu. Dle propouštěcí zprávy [právnická osoba] v [obec] byl zůstavitel přijat dne 2.5.2017 a dne 9.5.2017 zemřel, kdy základní příčinou smrti bylo selhání srdce a bezprostřední příčinou smrti bylo chronické onemocnění ledvin.

69. Z komunikace z aplikace Hangouts mezi žalovanou a jejím bratrem v období [datum] – [datum] vyplývá, že žalovaná s bratrem běžně komunikovala, měla zájem o jeho zdravotní stav, zajišťovala mu jídlo.

70. Dle záznamu hovoru mezi žalovanou (dále též jen„ [anonymizováno]“) a [jméno] [příjmení] (dále též jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum] [anonymizováno] sděluje [anonymizováno], že bude potřebovat vyhledat odbornou pomoc, že je blázen, že trpí šílenými bludy, má utkvělé představy, tím, že některých věcí nenechal, tak něco provedl, je pomlácený, byl ve špatný moment na špatném místě, z určitých důvodů vjel do pole, byl dva dny v nemocnici, pak ho pustili domů, má naražený hrudník, řekli mu, že ho to nějakou dobu bude bolet, má bolesti, je na chalupě, bude lepší, když za ním [anonymizováno] přijede, motá se mu hlava, [anonymizováno] mu říká, že se mu ráno ozve, [anonymizováno] jí říká, že pravděpodobně budou muset zjistit, co udělat, aby ho zbavili svéprávnosti.

71. Další provedené listinné důkazy, a to výpisy z účtu zůstavitele u [anonymizováno] za období od 1.1.2015 do 9.5.2017 (č.l. 75 – 83 spisu) vyžádané žalobcem k posouzení majetkových poměrů zůstavitele, soud již pro nadbytečnost nehodnotil.

72. Soud neprovedl tyto další žalobcem navržené důkazy: 1/ revizní znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu zůstavitele na dané směnce, když tento považoval za nadbytečný (viz níže), 2/ (blíže nespecifikovaný) návrh na prokázání majetkových poměrů žalobce v období let 2013 - 2016 k prokázání důvodu (zápůjček žalobce zůstaviteli) vystavení dané směnky, resp. úhrady dluhů žalobce vůči zůstaviteli (č.l. 353 p.v. spisu), když tento považoval za nadbytečný (viz níže), 3/ důkazy nově označené až v závěrečném návrhu žalobce ze dne [datum] (viz výše), a to z důvodu jejich označení až po koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.) a zároveň z důvodu jejich nadbytečnosti.

73. Soud dále neprovedl výslech svědka [celé jméno svědka] navrženého původně žalobcem – č.l. 42 p.v. spisu, který posléze trval na jeho výslechu pouze v případě, že by soud měl jakékoliv pochybnost o způsobilosti potvrzení jmenovaného, event. by takové výhrady vznesla žalovaná – č.l. 72 spisu, na jehož výslechu trvala žalovaná (č.l. 95 p.v. spisu), když tento se k soudu přes opětovná předvolání soudu (přeložená dle sdělení žalobce do německého jazyka – č.l. 87 spisu), zaslaná mu emaily na jím uvedenou kontaktní emailovou adresu – viz sdělení svědka ze dne [datum] (na které ani nikterak nereagoval) – č.l. 109, 133, 221 spisu, resp. doručená mu vylepením na dveře na adrese v Řecku uvedenou v jeho nedatovaném potvrzení a sdělení ze dne [datum], když žalobce soudu sdělil, že jinou adresu nemá k dispozici (č.l. 217, 249 spisu), nedostavil a další obesílání svědka soud považoval za nehospodárné. Dle názoru soudu bylo v možnostech žalobce (který však toto odmítl – č.l. 194), který k důkazu předkládal jím učiněné shora cit. potvrzení a jako svědka ho navrhoval k jím tvrzeným skutečnostem, jeho účast při jednání zajistit, když na žádost samotného žalobce svědek vystavil právě shora citované potvrzení a následně si na něm nechal úředně ověřit svůj podpis dne [datum], kdy se zároveň setkal se žalobcem. Nemožnost provedení jeho výslechu tak jde plně k tíži žalobce.

74. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. A/ Naléhavý právní zájem na požadovaném určení Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti. Jestliže se však určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě na plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti. Pro závěr, zda je na určení právního vztahu nebo práva naléhavý právní zájem, je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 2494/2010). Naléhavý právní zájem účastník nemusí výslovně tvrdit. Postačí, vyplyne-li z provedeného dokazování (sp. zn. 29 Odo 1513/2005). V daném případě žalobcem tvrzená pohledávka vůči zůstaviteli ve výši 2.022.000 Kč, kterou žalovaná, jakožto jediná neodmítnuvší dědička po zůstaviteli a správkyně pozůstalosti, popřela co do důvodu a výše, nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti, když ke sporným dluhům se v dědickém řízení nepřihlíží (§ 173 z.ř.s.) s tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne 26.3.2018, č.j. 13 D 609/2017-85, které nabylo právní moci dne 11.4.2018, pak bylo potvrzeno nabytí dědictví žalované jakožto jediné dědičce po zůstaviteli (viz dopis žalobce ze dne [datum], dopisy notářky ze dne [datum] a [datum], cit. usnesení). Věřitelé se těchto dluhů mohou domoci po skončení dědického řízení žalobou ve sporném řízení vůči dědicům, protože ti odpovídají za dluhy zůstavitele. Pokud je žaloba podána před pravomocným skončením dědického řízení, musí směřovat vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost. Zařazení dluhu do pasiv dědictví neprokazuje jeho existenci, nezakládá právo věřitele na jeho vymáhání ani dědicům nebrání např. v tom, aby následně (ve sporném řízení) namítali jeho promlčení (sp. zn. 33 Cdo 1636/2008). V daném případě není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když rozhodnutí o požadovaném určení není způsobilé vytvořit pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a nemůže tak sloužit předcházení dalším sporům mezi nimi (žalobě na plnění), když zařazení dluhu do pasiv dědictví nezakládá právo žalobce na jeho vymáhání a v případě jeho neuhrazení by žalobci nezbylo, než podat proti žalované žalobu na plnění. S ohledem na výše uvedené, kdy není dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, je dán důvod pro zamítnutí žaloby. B/ I přes výše uvedené se soud dále zabýval otázkou existence žalobcem tvrzených pasiv dědictví po zůstaviteli. Předně je nutno uvést, že žalobce své samotné pohledávky vůči zůstaviteli prokazoval, vyjma pohledávky z předmětné směnky, pouze výpověďmi svých rodinných příslušníků či přátel a některé z nich dále pouze čestným prohlášením svého známého, čestným prohlášením již zemřelé osoby či potvrzením osoby - cizince, která se k soudu přes opakovaná předvolání nedostavila. S ohledem na uvedené a na to, že tvrzeným dlužníkem těchto pohledávek byla osoba zemřelá, bylo nutno dle názoru soudu přistupovat k hodnocení těchto žalobcem navržených důkazů obezřetně. 1/ pohledávka ze směnky v částce 2.380.000 Kč Žalobce svá tvrzení ohledně existence pohledávky ze směnky vůči zůstaviteli prokazoval směnkou vystavenou dne [datum] zůstavitelem na řad žalobce a výpověďmi svědků - syna [jméno] [celé jméno žalobce], manželky [jméno] [příjmení] a svých známých [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. S ohledem na námitky žalované byl k jejímu návrhu zadán a vypracován soudní znalecký posudek [celé jméno znalkyně] k posouzení pravosti podpisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na dané směnce, v němž znalkyně došla k závěru, že sporný podpis na dané směnce velmi pravděpodobně není pravým podpisem jmenovaného. Závěry svého posudku pak dostatečně vysvětlila a obhájila v rámci své shora cit. výpovědi a doplnila je závěry obsaženými v doplňku tohoto znaleckého posudku vypracovaném v návaznosti na žalovanou jí předloženou kopii listiny ze dne 15.5.2016 (k této listině dále viz níže), podle nichž se v případě sporného podpisu a podpisu na listině ze dne 15.5.2016 mohlo jednat minimálně u jednoho z párových podpisů o tzv. technický přenos obrazu podpisu na nově vytvořenou listinu (fotomontáž). Žalobci se nepodařilo úspěšně zpochybnit závěry tohoto posudku jím předloženým odborným vyjádřením a znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení], když předně jmenovaný znalec není znalcem v oboru písmoznalectví – ruční písmo a nepřísluší mu tak se k dané otázce odborně vyjadřovat, jeho posudek pak ani nemá doložku dle § 127a o.s.ř. a je tak třeba jej, stejně jako jeho odborné vyjádření, hodnotit jako listinný důkaz. Soud nemá důvod zpochybňovat vyjádření znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] k těmto dokumentům [anonymizována dvě slova], že znalec ve svém zkoumání využívá vlastní metodologické postupy, které nejsou schváleny, a proto jsou jeho závěry nepřezkoumatelné, jeho posudek považuje za nesprávný. Znalkyně ve své výpovědi poukázala na jí použité metody a postupy, vyjádřila se k otázce hodnocení zjištěných rozdílných znaků u zkoumaných podpisů, k tomu, proč daný sporný podpis vykazuje více shod, proč neprovedla validaci srovnávacího materiálu, ke zohlednění tremorových podpisů ve svém zkoumání. Bez významu není ani okolnost, že přestože znalec [příjmení] [příjmení] označil posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] na nepodložený výsledky zkoumání a nesprávný, sám ke zkoumání originálů sporného a srovnávacího materiálu (celkem 19 podpisů včetně sporného) využil pouze 25 minut (č.l. 315 spisu) – to s přihlédnutím ke sdělení znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], že prozkoumání jednoho srovnávacího podpisu obecně trvá pár minut. V daném případě soud neshledal na znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a jeho doplňku (který soud považuje za rovnocennou součást znaleckého posudku, byť posudek byl sám o sobě dostačující) ve spojení s výpovědí znalkyně žádné závady tak, aby z nich nemohl vycházet (znalecký posudek [celé jméno znalkyně], jeho doplněk, výpověď znalkyně, odborné vyjádření a znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]). Z daného důvodu soud nepřistoupil na návrh žalobce na zpracování revizního znaleckého posudku. V kontextu výše uvedeného je pak nutno hodnotit i výpovědi výše uvedených žalobcem navržených svědků k otázce podpisu směnky zůstavitelem. Za situace, kdy všichni tyto svědci potvrdili, že zůstavitel daný dokument podepsal, přičemž navíc svědci [celé jméno svědka] ani [celé jméno svědka] vypověděli, že samotný obsah dokumentu ani na místě neviděli, kdy jim bylo následně řečeno, že se jedná o směnku, a rovněž svědek [celé jméno žalobce] vypověděl, že samotný obsah dokumentu neviděl (což je však v rozporu s výpovědí svědka [celé jméno svědka], podle nějž svědek [celé jméno žalobce] byl u stolu a viděl co, zůstavitel podepisuje), avšak vypověděl, že se jedná o směnku, je nutno jejich výpovědi hodnotit jako nevěrohodné. Odhlédnout nelze ani od toho, že všichni svědci poměrně podrobně popisovali okolnosti podpisu dané směnky včetně osob, které se toho účastnily, avšak v jednotlivostech, jako zda zůstavitel podepisoval jeden dokument či více dokumentů, nedokázali odpovědět (svědek [celé jméno svědka], svědek [celé jméno svědka]), či jako zda svědek [celé jméno žalobce] seděl u stolu nebo se jen pohyboval kolem, nedokázali odpovědět (svědek [celé jméno svědka]) nebo se neshodli (svědek [celé jméno žalobce] - chodil tam na záchod a udělat si kafe x svědek [celé jméno svědka] – byl u stolu x svědkyně [celé jméno svědka], která byla slyšena až při dalším jednání - syn běhal i seděl u stolu). Pokud pak jde o výpověď svědkyně [příjmení], u té je nutno rovněž zohlednit, že tato se k jednání dne [datum], při němž byli slyšeni žalovaná a všichni ostatní svědci, nedostavila, přičemž důvodnost své nepřítomnosti doložila až po udělení pořádkové pokuty soudem, a při dalším jednání pak zjevně připravená na dotazy právního zástupce žalobce, který byl seznámen s výpověďmi z předešlého jednání, na tyto zcela konkrétně reagovala, na rozdíl od dotazů právního zástupce žalované, na něž v mnoha ohledech reagovala neurčitě a vyhýbavě (z daného důvodu jí soud rovněž neprominul udělenou pořádkovou pokutu, když takové jednání považuje za účelové – č.l. 117, [číslo] spisu). Svědkyně si vybavovala okolnosti a detaily předání finančních prostředků zůstaviteli uplatňovaných žalobcem, o závazcích žalobce vůči zůstaviteli jí však nebylo nic známo, neboť si to řešili sami mezi sebou, případně všechny takové závazky již byly vypořádány (viz dále). V neposlední řadě je třeba přisvědčit argumentaci žalované, že pokud daná směnka měla být určena k úhradě závazků zůstavitele vůči žalobci, které měly vzniknout před vystavením směnky (mělo se tedy jednat o tzv. směnku platební), pak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o nahrazení původního závazku závazkem směnečným, jež má účinky tzv. privativní novace, dochází k zániku dosavadního závazku dlužníka (předáním směnky věřiteli dluh vyplývající z kauzálního vztahu zanikne) a vztah mezi věřitelem a dlužníkem je nadále již jen vztahem směnečným. Směnka z tohoto pohledu plní podobné funkce jako peníze. Uzavření dohody o privativní novaci předpokládá existující dluh, který má být takovou dohodou nahrazen; neexistoval-li závazek dosavadní, nemůže být dohodou o privativní novaci založen ani závazek nový (z ničeho nemůže nic vzniknout) - sp. zn. 29 Cdo 1363/2011. V daném případě žalobce žádné takové konkrétní závazky netvrdil, ani neprokázal. Z výpovědi svědků [celé jméno žalobce] a [příjmení] lze dovodit, že takovými závazky měly být půjčky žalobce zůstaviteli v letech 2015 2016 v částce 450.000 Kč (z toho částka 100.000 Kč měla být žalobci zapůjčena svědkem [celé jméno žalobce], který ji měl získat z úvěru na rekonstrukci domu), v částce 800.000 Kč, kterou měl žalobce získat z prodeje svého majetku, v částce do 100.000 Kč za opravu [anonymizováno] a v částce přes 100.000 Kč za práce na chalupě zůstavitele. Pokud soud pomine, že částka za opravu [anonymizováno] a za práce na chalupě není přesně specifikována, pak ani součet těchto částek nedosahuje částky uvedené na dané směnce. S ohledem na výše uvedené hodnocení výpovědí svědků [celé jméno žalobce] a [příjmení] jako nevěrohodných pak nelze ani z těchto vycházet. Ze shora cit. emailové korespondence zůstavitele ze dne [datum] pak lze dovodit, že„ všelijaká pomoc“ žalobce zůstaviteli měla kompenzovat dluh žalobce vůči zůstaviteli z notářského zápisu ze dne 24.7.2012, jehož výše byla ke dni [datum] 1.229.640 Kč. Nevěrohodnost výpovědi svědkyně [příjmení] pak rovněž potvrzuje její výpověď o tom, že daný dluh se splatil asi do roka z prodeje karavanu v roce 2013 – což odporuje výše uvedené emailové korespondenci - a to v hotovosti, která byla zůstaviteli předávána vždy na jeho žádost, a částkou 50.000 Kč, kterou vložila na účet zůstavitele v roce 2016, když však z vyjádření právního zástupce žalobce ve spojení s listinou Vklad na účet na částku 50.000 Kč následně vyplynulo, že tato částka představuje splátku úroku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou zůstavitel zapůjčil žalobci další částku 1.000.000 Kč úročenou úrokem ve výši 5 % ročně. Uvedené listiny prokazující dluh žalobce vůči zůstaviteli z uvedeného notářského zápisu, který měl být splacen v dubnu 2016, přičemž ke dni [datum] jeho výše činila ještě 1.229.640 Kč, dále ze smlouvy o zápůjčce v částce 1.000.000 Kč ve spojení se ziskem žalobce v roce 2015 ve výši 992.872,56 Kč (z čehož hotovost tvořila 549.280,31 Kč) na straně jedné a zůstatky a pohyby na účtu zůstavitele u [anonymizováno] (přičemž zůstavitel měl i další účty u jiných bank) v období srpen 2016 až leden 2017, čistou hodnotou pozůstalosti zůstavitele v částce přes 26 mil. Kč na straně druhé (cit. emailová korespondence, připomínka výše dluhu, notářský zápis ze dne 24.7.2012, smlouva o zápůjčce ze dne [datum], peněžní deník žalobce, výpisy z účtu zůstavitele u [anonymizováno], usnesení č.j. 13 D 609/2017-85), a to aniž by soud podrobněji zkoumal či hodnotil majetkové poměry žalobce a zůstavitele, jen potvrzují závěry soudu, že žádné žalobcem tvrzené závazky, které měly být nahrazeny danou směnkou (ani ostatní žalobcem v žalobě tvrzené závazky – viz dále), neexistovaly s tím, že pokud snad došlo k předání nějakých finančních prostředků žalobcem zůstaviteli v uvedeném období, není vyloučeno, že se jednalo o splátky uvedených dluhů žalobce. V souladu s tím je i výpověď žalované (kterou soud považuje na rozdíl od výpovědí svědků navržených žalobcem za věrohodnou), že v době, kdy byl zůstavitel v nemocnici, jí žalobce volal s tím, že zůstaviteli půjčil peníze, avšak zůstavitel toto popřel s tím, že naopak žalobce je jeho dlužníkem. V tomto kontextu a ve spojení s dopisem ze dne [datum] (cit. dopis), v němž zůstavitel žádá žalobce, aby dohodnuté splátky z notářského zápisu posílal na nový účet, je třeba hodnotit i listinu ze dne [datum] – potvrzení o splacení dluhů žalobce vůči zůstaviteli (která původně vzešla od žalobce – č.l. 353 spisu a na kterou žalobce sám poukázal až ve své závěrečné řeči), na jejímž základě znalkyně zpracovala shora cit. doplněk znaleckého posudku, a to tak, že se jedná o nepravou listinu. Tvrzení žalobce v tomto směru tak nebyla prokázána. 2/ pohledávka z půjčky v částce 6.000 EUR (při přepočtu v tehdejším kurzu á 27 Kč/EUR se jedná o částku 162.000 Kč) v listopadu 2016 na koupi vozidla [anonymizována dvě slova] pro svědka [celé jméno svědka] Žalobce svá tvrzení ohledně existence této pohledávky vůči zůstaviteli prokazoval čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (cit. prohlášení), nedatovaným potvrzením [celé jméno svědka] (cit. potvrzení) a výpovědí svědkyně [příjmení]. Zde je nutno předně uvést, že z těchto důkazů nikterak nevyplývá, že by daná částka, kterou měl žalobce poté, co si ji měl půjčit od svědka [příjmení], předat zůstaviteli na nákup daného vozidla, měla představovala půjčku. Navíc v rozporu se žalobními tvrzeními je v potvrzení [celé jméno svědka] uvedeno, že se mělo jednat o událost z ledna 2017 a částku 8.000 EUR (přestože u jiné potvrzované transakce – 200.000 Kč - uvádí přesné datum jejího uskutečnění dle žaloby a jejích doplnění). Informace v tomto potvrzení ohledně absolvování protialkoholního léčení bratrem žalované pak byla vyvrácena výpověďmi žalované a svědka [celé jméno svědka]. Svědkyně [celé jméno svědka] pak na otázku, zda žalobce vrátil peníze panu [příjmení], vyhýbavě odpověděla, že neví, jak to měli vyřešeno, přestože detailně vypovídala o jednotlivých případech předání finančních prostředků zůstaviteli. Výše uvedené listiny a výpověď svědkyně [příjmení] soud hodnotí jako nevěrohodné. Daná tvrzení žalobce pak vyvrací výpověď žalované a svědka [celé jméno svědka], že se zůstavitelem o koupi daného vozidla nehovořili, se zůstavitelem byli dohodnuti, že jim nebude dávat dary, o nichž dopředu nevědí, resp. že velké dary od něj nechtějí, v tu dobu měli několik vozidel, navíc v nemocnici zůstavitel hovořil o tom, že se mají jet podívat k žalobci na [anonymizována dvě slova], který se bude dražit. Jejich výpovědi, které byli spontánní a souladné, soud považuje plně za věrohodné. Tvrzení žalobce v tomto směru tedy nebyla prokázána. 3/ pohledávka z půjčky v částce 200.000 Kč v listopadu 2016 předaná v restauraci [anonymizována dvě slova] u [obec] Žalobce svá tvrzení ohledně existence této pohledávky vůči zůstaviteli prokazoval nedatovaným potvrzením [celé jméno svědka] (cit. potvrzení), fotografií svědkyně [celé jméno svědkyně] z daného místa (cit. fotografie) a výpověďmi svědkyň [celé jméno svědkyně] a [příjmení]. Rovněž zde je nutno předně uvést, že vyjma výpovědi svědkyně [příjmení], která však odpovídala na výslovný dotaz právního zástupce žalobce ohledně termínu vrácení těchto peněz, z těchto důkazů nikterak nevyplývá, že by daná částka, kterou měl žalobce předat zůstaviteli, měla představovat půjčku. Z potvrzení [celé jméno svědka] rovněž nevyplývá, z čeho pochopil, že se jedná právě o částku 200.000 Kč, když dle výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] žalobce pouze předal zůstaviteli obálku s penězi, který si je nepřepočítával s tím, že když seděli u stoku se zůstavitelem, panem [jméno] a žalobcem, tak se neřešilo, k čemu mají být peníze použity. Tyto důkazy soud považuje i s přihlédnutím k výše uvedeným závěrům soudu o nevěrohodnosti výpovědi svědkyně [příjmení], k dalším nesrovnalostem v potvrzení [celé jméno svědka] a ke zjištění soudu ohledně dluhů žalobce vůči zůstaviteli a majetkových poměrů žalobce za nevěrohodné. Tvrzení žalobce v tomto směru tak nebyla prokázána. 4/pohledávka z půjčky v částce 180.000 Kč v lednu 2017 při cestě do Norimberku Žalobce svá tvrzení ohledně existence této pohledávky vůči zůstaviteli prokazoval čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (cit. prohlášení) a výpovědí svědkyně [příjmení]. Rovněž z uvedeného prohlášení nikterak nevyplývá, že by daná částka, kterou měl žalobce předat zůstaviteli, měla představovat půjčku. Svědkyně [celé jméno svědka] pak v tomto směru odpověděla až na výslovný dotaz právního zástupce žalobce ohledně termínu vrácení těchto peněz. Pokud pak jde o samotné prohlášení [jméno] [příjmení], tak výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně], která měla ověřovat jeho podpis na čestném prohlášení (pokud soud pomine její výpověď, že se mělo jednat o ověření podpisu na směnce), ohledně stáří osoby, jejíž podpis ověřovala, který zjevně neodpovídá stáří [jméno] [příjmení], zpochybňuje pravost této listiny, stejně tak jako v té době vážné zdravotní problémy [jméno] [příjmení] ovlivněné nadměrným užíváním alkoholu a s tím spojené psychické problémy projevující se bludy, v důsledku nichž za necelé dva měsíce po učinění daného prohlášení zemřel ([datum]), přičemž den před svou smrtí žádal žalovanou o zajištění zbavení svéprávnosti jeho osoby (kopie zápisu ověřovací knihy, výpověď žalované, záznam hovoru, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 20 D 871/2017). Tyto důkazy tak soud považuje i s přihlédnutím k výše uvedeným závěrům soudu o nevěrohodnosti výpovědi svědkyně [příjmení] a ke zjištění soudu ohledně dluhů žalobce vůči zůstaviteli a majetkových poměrů žalobce za nevěrohodné. Tvrzení žalobce v tomto směru tak nebyla prokázána. 5/ pohledávka v částce 600.000 Kč předaná zůstaviteli v únoru za účelem nákupu 22.000 EUR na nákup mobilního domu Žalobce svá tvrzení ohledně existence této pohledávky vůči zůstaviteli prokazoval čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (cit. prohlášení), nedatovaným potvrzením [celé jméno svědka] (cit. potvrzení) a výpovědí svědkyně [příjmení] Tyto důkazy soud považuje s ohledem na výše uvedené závěry ve vztahu k těmto důkazům za nevěrohodné, a to i s ohledem na výpověď svědka [celé jméno svědka], že si koupil stejný mobilní dům jako žalobce, který si ho koupil asi jeden rok před ním za cca 600.000 Kč s tím, že oba kupovali tyto mobilní domy od stejného pána z [obec], a to za české koruny, a dále výpovědi svědkyně [celé jméno žalované] a svědka [celé jméno svědka], které soud považuje za plně věrohodné, že částku 22.000 EUR, kterou měl zůstavitel nechat na okně ve svém bytě, žalovaná ani její bratr nenašli, zůstavitel k jejich dotazu ohledně takové pohledávky žalobce vůči zůstaviteli toto popřel s tím, že dlužníkem je právě žalobce. Tvrzení žalobce v tomto směru tak nebyla prokázána. 6/ dohoda žalobce a zůstavitele o úhradě částky 1.500.000 Kč zůstavitelem v lednu 2017 na dluh zůstavitele vůči žalobci k úhradě dluhů zůstavitele vzniklých po vystavení směnky ve výši 542.000 Kč (viz pohledávky pod body ad/ 2, 3, 4 a části směnečného závazku ve výši 958.000 Kč (viz pohledávka pod bodem ad/ 1) s tím, že žalobou uplatňovaná částka ve výši 2.022.000 Kč představuje částku 600.000 Kč (bod ad/5) a zbytek směnečné pohledávky (bod ad/1) ve výši 1.422.000 Kč Žalobce svá tvrzení v tomto směru prokazoval výpisem z účtu zůstavitele na odepsání částky 1.500.000 Kč na účet žalobce (výpisy z účtu zůstavitele u [anonymizováno]), listinami z roku 2016 týkající se prodeje pozemků v k.ú. [obec] (emailová korespondence ze dne [datum], dopis ze dne 10.10.2016, dopis ze dne [datum], dopisy ze dne [datum], zápis ze zasedání zastupitelstva ze dne [datum], koncept kupní smlouvy, dopisy ze dne [datum], zpráva o činnosti rady města, listina s ručně psaným názvem Usnesení z 17. zasedání zastupitelstva …“) a výpovědí svědkyně [příjmení]. V daném případě se žalovaná bránila tím, že platba 1.500.000 Kč představovala půjčku žalobci k částečnému financování koupě pozemků p. [číslo] v [anonymizováno] [obec] za částku 2.038.390,20 Kč s tím, že tuto částku zůstavitel poskytl žalobci z prostředků vrácených žalovanou a jejím manželem zůstaviteli, poskytnutých původně žalované a jejímu manželovi jakožto investici na financování investičního záměru výstavby rodinných domů na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že formálně se jednalo o zápůjčku. Dle názoru soudu výpovědí žalované a svědka [celé jméno svědka] a dále svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], které byly plně souladné, ve spojení s emailovou korespondencí ze dne [datum] a konceptem smlouvy o smlouvě budoucí bylo prokázáno, že investiční záměr v [obec] spadal do období podzim roku 2016 až začátek roku 2017 s tím, že zůstavitel zde zamýšlel investovat do koupě pozemků za účelem výstavby tzv. čínských domů s tím, že původně se mělo jednat o dvanáct pozemků, avšak nakonec se jednalo pouze o pozemky tři s tím, že pozemky měl kupovat žalobce, koupi měl financovat zůstavitel s tím, že žalobci půjčí na nákup peníze (něco málo přes 2 mil. Kč), inženýring měl provést žalobce s tím, že si musí odpracovat dluhy, svědek [celé jméno svědka], který zpracoval několik studií domů, zahájil činnost na tomto začátkem roku 2017 po ujištění zůstavitelem, že složil peníze na nákup pozemků, k detailnějšímu probrání se nedostali, neboť zůstavitel zemřel, svědek [celé jméno svědka] vypracoval v lednu roku 2017 připomínky ke smlouvě o smlouvě budoucí na koupi daných tří pozemků, kterou mu poslal žalobce. V rozporu s tímto nejsou ani výše citované listiny předložené žalobcem, z nichž vyplývá, že to byl zůstavitel, který zamýšlel investovat do pozemků v [obec] s tím, že formálně měli pozemky zakoupit žalobce a jeho synové, kteří měli trvalý pobyt v [obec], což byla podmínka možného prodeje pozemků městem - samotné tvrzení žalobce (kteří následně také městu sdělovali, že o pozemky nemají zájem), přičemž samotný důvod, proč ke koupi nakonec nedošlo (odmítnutí požadavku na vybudování technické a dopravní infrastruktury městem či právě nepříznivý zdravotní stav žalobce, který byl v únoru, březnu a květnu 2017 hospitalizován a následně zemřel – výpověď žalované, lékařské zprávy), již není podstatný, přičemž z dopisů žalobce a jeho synů ze dne [datum] nevyplývá, že by důvodem oznámení o nezájmu koupě pozemků bylo právě výše uvedené odmítnutí požadavku na vybudování technické a dopravní infrastruktury městem s tím, že k důkazům označeným až v závěrečném návrhu žalobce: email [územní celek] ze dne [datum] a potvrzení [územní celek] ze dne [datum] soud nepřihlédl dle § 118b odst. 1 o.s.ř. Tomu odpovídá i výpověď svědka [celé jméno žalobce], že žalobce se zůstavitelem chtěli koupit parcely v [obec]. Výpověď svědkyně [příjmení], že částka 1.500.000 Kč uhrazená zůstavitelem představovala částečné splacení pohledávky žalobce pod body ad/ 2, 3 a 4 a části směnečného závazku, soud považuje s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti týkající se její výpovědi za nevěrohodnou, navíc i její výpověď, že měli zájem o tři pozemky v [obec] pro dva syny a v té době nezletilou dceru je v rozporu s výše cit. zjištěními soudu, že investorem byl právě zůstavitel a žalobce a synové žalobce byli uvedeni jako kupující, neboť měli trvalý pobyt v [obec]. Tvrzení žalobce v tomto směru tak nebyla prokázána.

75. Při úplnost soud uvádí, že v řízení bylo výpovědí žalované, svědka [celé jméno svědka], emailovou komunikací mezi zůstavitelem, žalovanou a jejím manželem, komunikací z aplikace Hangouts mezi žalovanou a jejím bratrem a záznamem hovoru mezi žalovanou a jejím bratrem vyvráceno i tvrzení žalobce, že se žalovaná s otcem (pravidelně) nestýkala, že o otce nejevila zájem a žila pouze z jeho peněz, a že se nestarala o bratra.

76. Všechny výše uvedené závěry soudu potvrzují argumentaci žalované, že žalobce vykonstruováním pohledávek popsaných v žalobě zneužil nepříznivý zdravotní stav jejího otce a bratra ve snaze zbavit se dluhů vůči zůstaviteli.

77. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

78. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 188.830 Kč (jedenáct úkonů právní služby po 16.420 Kč a jeden úkon právní služby za 8.210 Kč: převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 12.6.2018, 15.1.2019, 8.10.2019, účast na jednání dne 10.10.2018, 5.2.2019 od 9:00 do 14:05 hod, 23.5.2019, 10.10.2019, 17.12.2020, účast při vyhlášení rozhodnutí dne 21.12.2020 - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. f/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění), 12 režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně daně z přidané hodnoty, a dále uhrazenou zálohou za znalecký posudek ve výši 15.000 Kč (č.l. 267 spisu). Celková výše nákladů řízení činí 247.840,30 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované.

79. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

80. O nákladech řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.