Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

15 C 125/2026

č. j. 15 C 125/2026-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-28 · ECLI:CZ:OSPH09:2026:15.C.125.2026.1

Citované zákony (4)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 958 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni– částku 1804 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1504 Kč ve výši 12,75 % ročně od, Anonymizováno, 12. 12. 2024 do zaplacení,– částku 3120 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2820 Kč ve výši 12 % ročně od 21. 5. 2025 do zaplacení,– částku 3167 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2867 Kč ve výši 12 % ročně od 21. 5. 2025 do zaplacení,– částku 7867 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7567 Kč ve výši 11,50 % ročně od 20. 8. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 212,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že v souladu s ustanovením zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, zjistila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu reg. zn. , SPZ, (dále jen vozidlo 1) a dále vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu reg. zn. , SPZ, (dále jen vozidlo 2), přičemž vozidlo 1 nemělo v období od 5. 7. 2024 do 5. 8. 2024, tedy 32 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), vozidlo 2 nemělo povinné ručení uzavřeno od 15. 7. 2024 do 22. 4. 2025, tedy 282 dní. Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvku za vozidlo 1 ke dni 11. 12. 2024 a za vozidlo 2 ke dni 20. 5. 2025, to za období od 15. 7. 2024 do 13. 9. 2024 a za období od 14. 9. 2024 do 12. 11. 2024, a ke dni 19. 8. 2025, to za období od 13. 11. 2024 do 22. 4. 2025. Žalovaný svou povinnost ve výzvou stanovené lhůtě nesplnil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Žalobkyně proto nárokuje nezaplacený příspěvek spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále paušální náklady vzniklé v souvislosti s upomínáním žalovaného, a to ve výši 300 Kč za vozidlo 1 a ve výši 900 Kč, tj. ve výši 3*300 Kč, za vozidlo 2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, reg. zn. , SPZ, (vozidlo 1) a osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 reg. zn. , SPZ, (vozidlo 2). Vozidlo 1 nemělo v období od 5. 7. 2024 do 5. 8. 2024, tedy 32 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo 2 nemělo v období od 15. 7. 2024 do 22. 4. 2025, tedy 282 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, v níž stanovila žalovanému lhůtu pro zaplacení dlužné částky. Splatnost příspěvku za vozidlo 1 nastala ke dni 11. 12. 2024, splatnost příspěvku za vozidlo 2 nastala ke dni , datum, , to za období od 15. 7. 2024 do 13. 9. 2024 a za období od 14. 9. 2024 do 12. 11. 2024, a ke dni 19. 8. 2025, to za období od 13. 11. 2024 do 22. 4. 2025. Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný do dnešního dne dlužné částky nezaplatil.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, v jehož § 45 odst. 2 je uvedeno, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek., jež se dle § 45 odst. 3 cit. zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Denní sazba ve smyslu § 45 odst. 3 cit. zákona byla určena podle § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 6 cit. vyhlášky pak dále výše paušálních nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalovaná částka za vozidlo 1 je součtem následujících dílčích částek: 1) součinu denní sazby ve výši 47 Kč a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 32 dní, celkem 1 504 Kč a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši 300 Kč. Žalovaná částka za vozidlo 2 je rovněž součtem následujících dílčích částek: 1) součinu denní sazby ve výši 47 Kč a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 282 dní, celkem 13 254 Kč a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši 900 Kč. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a uvedených ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 212,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 958 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 870 Kč za podání, jímž byl vysloven souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 820 Kč ve výši 592,20 Kč (výrok ad II).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.