15 C 16/2023

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 40 509,65 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 930,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 930,65 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 29 579 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 579 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 49 % ročně z částky 18 012,68 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 962,28 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 40 509,65 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] o úvěru ve výši 24 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové ve výši 17 579 Kč. Žalovaná se tedy zavázala uhradit celkem 41 579 Kč, a to formou 12 měsíčních splátek ve výši 3 465 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 3 464 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky poskytla žalované sjednaným způsobem, avšak žalovaná své povinnosti neplnila řádně, když uhradila pouze dne [datum] částku 2 179 Kč, dne [datum] částku 2 400 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne 21 10. 2020 částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 747 Kč a dne [datum] částku 1 742 Kč, tj celkem částku 13 069,35 Kč, přičemž částka 5 987,32 Kč byla započtena na jistinu, která byla ponížena na 18 012,68 Kč, částka 7 082,03 Kč byla započtena na poplatky ve výši 17 579 Kč, jenž byly poníženy na částku 10 496,97 Kč. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, čímž došlo i k postoupení pohledávky za žalovanou, tato smlouva nabyla účinnosti dne [datum]. Dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, přičemž postoupená pohledávka byla k tomuto dni kapitalizována na částku 41 471,93 Kč a skládala se z: částky 18 012,68 Kč za jistinu, částky 10 496,97 Kč za poplatky za poskytnutí úvěru, částky 12 000 Kč za kapitalizovanou smluvní pokutu a částky 962,28 Kč za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 49% ročně z jistiny z částky 18 012,68 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucí z jistiny z částky 18 012,68 Kč ode dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dne [datum] s tím, že ji byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k podané žalobě doplnila svá tvrzení ohledně posouzení úvěrushcopnosti žalované, když uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně měla zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, což dle žalobkyně bylo naplněno, když právní předchůdkyně prověřila ohledně osoby žalované bankovní i nebankovní registry, nebankovní registr klientských informací (NRK), zájmové sdružení osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]), ale i ostatní registry a databáze.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně, která při jednání setrvala na svém návrhu a současně soud jednal podle §101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, která se k jednání soudu řádně a včas nedostavila a nepožádala o z důležitého důvodu o odročení tohoto jednání.

5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jež byla uzavřena a oběma stranami podepsána dne [datum]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala bezhotovostně žalované poskytnout částku 24 000 Kč. Poskytnutá částka byla v částce 7 449 Kč použita na refinancování spotřebitelského úvěru, jenž byl žalované poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalované byla tedy vyplacena částka 16 551 Kč. Za poskytnutí úvěru náležela právní předchůdkyni částka 17 579 Kč, jež se skládala z úroku ve výši 6 836 Kč, částky 10 743 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, a úroková sazba činila 49% ročně a byla ujednána jako sazba pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužní částka 41 579 Kč byla splatná formou 12 měsíčních splátek, přičemž první až předposlední splátka činila 3 465 Kč a poslední splátka částku 3 464 Kč RPSN činilo 202,61 %.

7. Z listin označených jako„ standartní informace o spotřebitelském úvěru a zákaznická karta žalované“ bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že je zaměstnána jako uklízečka v [anonymizováno] [obec], přičemž její čistý příjem činil částku 21 133 Kč měsíčně, další příjem její domácnosti činil částku 20 000 Kč s tím, že odhadované měsíční náklady žalované činily částku 8 000 Kč.

8. Z listiny označené jako„ smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni.

9. Z listiny označené jako„ výzva k okamžitému splacení dluhu s dokladem o odeslání“ vyplývá, že žalovaná žalovanou dne [datum] vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 41 471,93 Kč, přičemž žalované lhůtu k úhradě stanovila ke dni [datum].

10. Z listiny označené jako„ výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka s dokladem o odeslání“ vyplývá, že žalovaná byla dne [datum] obeznámena s tím, že právní zástupce žalované převzal výše nadepsanou věc k řešení a opětovně byla vyzvána, k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů.

11. Zjištění učiněná z uvedených důkazů jsou zcela postačující k učinění skutkového závěru v rozsahu, který lze podrobit právnímu posouzení, přičemž se ohledně dalších za řízení provedených důkazů (údaje o subjektech DPH, předávací protokol k bytu 1 +kk ve třetím nadzemním podlaží na adrese [adresa], seznam exekucí, výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku) uzavírá, že z těchto nebyla učiněna žádná z hlediska potřeba daného řízení rozhodná zjištění.

12. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě kterého se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 24 000 Kč. Poskytnutá částka byla v částce 7 449 Kč použita na refinancování spotřebitelského úvěru, jenž byl žalované poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalované byla tedy vyplacena částka 16 551 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit částku 17 579 Kč, jež se skládala z úroku ve výši 6 836 Kč, částky 10 743 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, a úrokové sazby ve výši 49% ročně, která byla ujednána jako sazba pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužní částka 41 579 Kč byla splatná formou 12 měsíčních splátek, přičemž první až předposlední splátka činila 3 465 Kč a poslední splátka částku 3 464 Kč.

14. Z výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo soudem zjištěno, že v 1/ 2020, tedy v době poskytnutí úvěru, činila nominální úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 8,20 % ročně, s fixací poté 8,19 % ročně, revolvingového úvěru 12,54 % ročně, kontokornetu 15,25 % ročně, kreditní karty 18,65 % ročně, a úročeného úvěru z kreditní karty poté 24,02 % ročně (Výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky).

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

16. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 17. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 18. Podle ustanovení § 588 o. z. platí, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejní pořádek.“ 19. Podle ustanovení § 1796 o.z. platí, že„ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ 20. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

21. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou dobrých mravů ohledně sjednané výše úroků z úvěrů. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 49 % ročně. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v lednu 2020 byl běžný úrok u bankovních institucí v rozmezí 8,19% - 24,02 % ročně. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než dvojnásobku nejvyšší úrokové sazby zjištěné soudem a více než šestinásobku dolní hranice obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem u bankovních a nebankovních institucí.

22. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 49 % ročně, která převyšuje několikanásobně běžnou průměrnou výši úroků, dospěl soud k závěru, že takové ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 a § 588 o. z. Současně je toho názoru, že je zde nutné také aplikovat § [číslo] o.z, kdy zjištěný nepoměr úrokové sazby zjištěné soudem a sjednaným smlouvě je v hrubém nepoměru a nelze rozlišovat zda se jedná o bankovní či nebankovní poskytovatelé. Soud proto shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Tento závěr senátu 15 C zdejšího soudu byl ostatně podpořen i závěry odvolacího soudu, když Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, č.j. 69 Co 31/ 2023, potvrdil rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 12. 2022, č.j. 15 C 365/2022-48, který též dospěl k závěru, že úvěrovou smlouvu je třeba mít za absolutně neplatnou a nelze se přiklonit s ohledem na výše uvedené ani k moderaci úroků. Městský soud v Praze uzavřel, že nemá důvod odchýlit se od závěrů již přijatých v analogických věcech týkající se např. [právnická osoba] Czech, a.s., když se spor týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší smluvní strany z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby), viz vyjádřených v rozsudcích Městského soudu v Praze, sp. zn. 22 Co 197/2019, sp. zn. 30 Co 61/2019, sp. zn. 70 Co 74/2021, sp. zn. 53 Co 47/2022, nebo sp. zn. 53 Co 92/2022, a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování podle § 13 o. z.

23. Vzhledem k uvedeným závěrům týkající se neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo na straně žalované (§ 2993 o. z.). Žalovaná se tak obohatil o finanční částku, kterou mu žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla, tedy o částku 10 930,65 Kč, neboť jak bylo v řízení prokázáno, žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně sice poukázána částka 24 000 Kč, avšak žalovaná částku 13 069,35 Kč uhradila. Soud tedy žalobě co do zaplacení jistiny ve výši 10 930,65 Kč vyhověl v souladu s § 2993 o.z.

24. Příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal od dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění, jež byla stanovena žalované v předžalobní upomínce na den [datum], tj. od dne [datum] byla žalovaná v prodlení.

25. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodu nesvědčí.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. kdy více úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.