15 C 168/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 204 390,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku a) 101 899,9 Kč, spolu s – kapitalizovaným úrokem ve výši 19 380,8 Kč, – úrokem z částky 99 199,9 Kč ve výši 12 % ročně od 11. 11. 2025 do zaplacení, – kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 293,22 Kč od 6. 6. 2025 do 10. 11. 2025, – zákonným úrokem z prodlení z částky 101 899,9 Kč ve výši 12 % ročně od 11. 11. 2025 do zaplacení, b) částku 102 490,15 Kč, spolu s – kapitalizovaným úrokem ve výši 11 555,29 Kč, – úrokem z částky 101 690,15 Kč ve výši 12 % ročně od 11. 11. 2025 do zaplacení, – kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 413,91 Kč od 6. 6. 2025 do 10. 11. 2025, – zákonným úrokem z prodlení z částky 102 490,15 Kč ve výši 12 % ročně od 11. 11. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 031,7 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se návrhem, postoupeným zdejšímu soudu Okresním soudem ve Vsetíně ke dni 27. 4. 2026, domáhala zaplacení částky ve výši 240 390,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 5. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu revolvingovém o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva 1“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 114 547 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru hradit, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Dne 3. 3. 2017 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva 2“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 395 433,99 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný žalobkyni na dluh vyplývající ze smlouvy 1 uhradil celkem 57 388 Kč, na dluh vyplývající ze smlouvy 2 částku 353 760,47 Kč. Dále však žalovaný ze smluv řádně a včas neplnil a s placením splátek se dostal do prodlení. Žalobkyně tak prohlásila jak celou dlužnou částku ze smlouvy 1, tak celou dlužnou částku ze smlouvy 2, za splatnou. Žalovaný do data podání návrhu dále žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky, která sestává z jistiny úvěru a poplatků, a příslušenství, které sestává z úroku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota, tj. ze smlouvy 1, vyplývá, že žalobkyně s žalovaným dne 9. 5. 2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr, přičemž výše prvního čerpání byla 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 25,90 % ročně a RPSN ve výši 29,20 % hradit, a to formou pravidelných měsíčních splátek, z nichž výše jedné měla činit minimálně 2 342 Kč. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota, tj. ze smlouvy 2, vyplývá, že žalobkyně s žalovaným dne 3. 3. 2017 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr, přičemž výše prvního čerpání byla 19 567 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 20,42 % ročně a RPSN ve výši 22,50 % hradit, a to formou pravidelných měsíčních splátek, z nichž výše jedné měla činit minimálně 1 174 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní před uzavřením každé z obou smluv posouzena dle informací poskytnutých žalovaným mj. o výši příjmů, jejich zdroji a osobním stavu žalovaného, jak vyplývá z předložené karty klienta. Žalobkyně dále informace ohledně bonity klienta získala z veřejných registrů, jako např. SOLUS, ISIR, NRKI. Dle předložených úvěrových zpráv žalovaný úvěr čerpal, avšak s placením jednotlivých splátek se dostal do prodlení. Výzvu k zaplacení celého dluhu vyplývajícího ze smlouvy 1 žalobkyně žalovanému zaslala dopisem ze dne 22. 5. 2025. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 12. 6. 2025, ve které byl vyzván k úhradě dluhu vyplývajícího jak ze smlouvy 1, tak ze smlouvy 2. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní poměr mezi účastníky se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dál jen „z. s. ú.“), a subsidiárně též zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dál jen „o. z.“). Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému sjednané peněžní prostředky, zatímco žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a hradit sjednané úroky (§ 2395 o. z.). Soud současně neshledal, že by smlouva trpěla nedostatky formy či obsahu ve smyslu § 104 až § 106 z. s. ú. Protože žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas, byl úvěr v důsledku prodlení zesplatněn, přičemž takový postup byl v souladu s § 124 z. s. ú. Žalovaný se k věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nepopřel a pravost ani obsah předložených listin nezpochybnil. Za této procesní situace soud vyšel ze skutkových tvrzení žalobkyně, která byla podložena provedenými listinnými důkazy. Žalobkyni tak náleží právo na zaplacení dosud nesplacené jistiny, sjednaného příslušenství a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto uzavřel, že návrh byl podán po právu a v celém rozsahu mu vyhověl (výrok ad I). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 031,7 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 220 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 204 390,05 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 140 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 140 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 770 Kč ve výši 6 041,7 Kč (výrok ad II). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.