15 C 17/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 592,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši , částka, a nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, . IČO: , IČO, (dále také „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně s žalovaným dne , datum, distančním způsobem, po předchozím posouzení schopnosti žalovaného splácet své závazky, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnuta částka , částka, a žalovaný ji měl splatit spolu s poplatkem nejpozději dne , datum, . Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný s nimi uzavřením smlouvy vyslovil souhlas. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. Nad rámec uvedeného žalobkyně rovněž navrhla, aby soud v případě, že shledá uzavřenou smlouvu za neplatnou, přiznal žalobkyni alespoň nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující žalovanému prokazatelně vyplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, .

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl sjednán úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán jako jednorázový, bezúčelový a spotřebitelský a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku , částka, . Splatnost úvěru byla sjednána na den , datum, . Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 12 % ročně a RPSN 318,2 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, . Platba byla označena variabilním symbolem č. , var. symbol, a opatřena zprávou pro příjemce: „Zápůjčka , Anonymizováno, “.

7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

8. Z dopisu ze dne , datum, a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva, ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Dopisem z téhož dne bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

9. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k červenci 2022 (ARAD) – opatřeno soudem z úřední činnosti - soud zjistil, že výše úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry v červenci 2022 činila 6,36 % ročně.

10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl sjednán úvěr ve výši , částka, a žalovaný měl tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně a náklady úvěru RPSN ve výši 318,2 % ročně. Žalovaný však závazky ze smlouvy porušil, když úvěr řádně nesplácel a dostal se tak do prodlení. Dlužnou částku pak žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na uvedenou částku něčeho uhradil.

12. Za takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, jak vysvětleno a rozebráno dále.

13. Právní posouzení:

14. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 OZ ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. OZ, § 2 odst. 1 z. s. ú.), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s tím, že téhož dne byla žalovanému na účet zaslána částka , částka, . Takto poskytnutý úvěr měl žalovaný splatit spolu s poplatkem v výši , částka, , úrokem ve výši 12 % ročně a náklady úvěru ve výši 318,2 % ročně. Takto uzavřenou smlouvu soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 OZ), když je zřejmé, že sjednaný úrok je společně se sjednaným poplatkem a náklady úvěru v rozporu s dobrými mravy.

22. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěru v červenci 2022 ve výši 6,36 % ročně a je tak zřejmé, že úrok, poplatek a náklady úvěru byly v souhrnu sjednány ve výši 4násobku běžné úrokové sazby a zcela zjevně odporují dobrým mravům.

23. Z daného důvodu tak soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 OZ), kdy soud zde doplňuje, že v daném případě neshledal možnost pro aplikaci § 577 OZ, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019 – 99; ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57; ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40; ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61, v nichž vystupovala žalobkyně ve stejném procesním postavení, jako v řízení ve věci samé), žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 OZ).

24. Nárok žalobkyně tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný se měl obohatit tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 OZ) ve výši , částka, . Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak dosud v uvedené výši přetrvává, neboť v řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by uvedenou částku žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až ode dne 21. 3. 2024, tj. v souladu se žalovanému zaslanou předžalobní výzvou – srov. výrok ad I.

25. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok ad II).

26. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány, tj. soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř., a to zejména s ohledem na výslovný souhlas žalobkyně s rozhodnutím bez jednání, a to i v případě posouzení věci toliko jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. případného částečného neúspěchu ve věci (srov. také nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I ÚS 3271/09).

27. Výrok o nákladech řízení (výrok ad III) je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci procesně úspěšnější – úspěch žalobkyně totiž činil 62,53 % a neúspěch 37,47 %. Výše náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , vykonal tři úkony právní služby [převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, , dále jen „advokátní tarif“, dána odměnou tohoto advokáta ve výši , částka, , tj. 3 * , částka, za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu), a náhradou hotových výdajů ve výši , částka, (tj. 3 * , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši , částka, . Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem , částka, [§ 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb.], který žalobkyně musela uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu. Náhrada nákladů řízení tak v plné výši činí , částka, , přičemž při aplikaci pravidla odečtení úspěchu od neúspěchu (tj. 62,53 % - 37,47 %) byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 25,06 %, tj. částka , částka, .

28. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).