15 C 173/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: vyklizení bytu <b>I. Žalovaní jsou povinni vyklidit byt [číslo] o dispozici 4+1 s příslušenstvím, nacházející se v 2. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. [část obce], obec Praha a vyklizený jej žalobci odevzdat do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalovaných vyklizení bytu [číslo] o dispozici 4+1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 2. podlaží domu [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. Černý most, obec Praha (dále jen„ byt“). Nárok žalobce odůvodnil tím, že je bývalým vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je byt s tím, že pozemek byl prodán Bytovému družstvu [ulice], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], [část obce] (dále jen„ bytové družstvo“), kdy se žalobce stal zároveň členem družstva a současně poté žalobce uzavřel s bytovým družstvem (jako pronajímatelem) smlouvu o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo] dne [datum rozhodnutí], jehož předmětem je právě nájem bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum], žalobce je tedy jednak nájemcem předmětného bytu, ale i členem bytového družstva. Na podkladě nájemní smlouvy k bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] byli nájemci žalovaní, respektive žalovaná 1), která byt užívala s žalovaným 2), jakožto jejím manželem, avšak nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], přičemž byla výslovně vyloučena možnost prolongace doby nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 Obč. zák. v článku III. nájemní smlouvy. Žalovaní však i přes uplynutí sjednané doby nájmu byt užívají i nadále, bez jakéhokoliv právního důvodu. O vyklizení bytu žalobce s žalovanými mimosoudně jednal, avšak žalovaní jeho nárok považovali za neoprávněný, kdy celý tento spor vyústil v soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 170/2019 ve kterém se žalobce domáhal vyklizení bytu, přičemž dne 30. 1. 2020 rozsudkem č.j. 15 C 170/2019-45 bylo žalobě vyhověno, avšak Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 11. 2020 č.j. 54 Co 221/2020-102 změnil rozsudek tak, že žalobu zamítl s tím, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby na vyklizení, neboť není nositelem subjektivního práva, neboť v mezidobí došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku z žalobce na bytové družstvo, když dle odvolacího soudu samo členství v bytovém družstvu takové subjektivní právo nezakládá, neboť v rozhodné době ještě nebyla mezi žalobcem a bytovým družstvem uzavřena nájemní smlouva, což se však ale [datum] stalo a žalobci tak svědčí subjektivní právo užívat byt, na rozdíl od žalovaných.

2. Žalovaní podáním ze dne [datum] žalobní nárok neuznali, mají za to, že jsou členy bytového družstva, s čímž se pojí právo užívat byt. Proti vyloučení žalovaných z bytového družstva se brání v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 78 Cm 41/2020. Žalovaní jsou přesvědčeni, že nelze uzavřít nájemní smlouvu k užívání bytu, k němuž z titulu členství v družstvu svědčí právo žalovaným a z tohoto důvodu je nájemní smlouva s žalobcem a bytovým družstvem neplatná. Žalovaná postupuje nemravně a nekorektně, když žalované ponechala bez nájemní smlouvy s opakovanými přísliby, že nájemní smlouva bude uzavřena. Žalovaní jsou čestní a slušní lidé, příslušníci Policie ČR, kteří řádně plní své povinnosti vztahující se k bytu, tvoří rodinu se čtyřmi malými nezletilými dětmi. Žalovaný 2) vrátil žalobkyni byt, ke kterému měl právo užívání na základě nájemní smlouvy, když se po svatbě přestěhoval ke své ženě a své rodině a není proto jasné, proč žalobkyně trvá na vystěhování žalovaných a nenavrhuje kompromisní řešení, např. s žalovanými uzavřít podnájemní smlouvu. Žalovaní nesouhlasí s přiznáním práva na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně disponuje dostatečným odborným aparátem a může svá práva hájit prostřednictvím svých zaměstnanců s příslušným vzděláním, rovněž žalovaní navrhli, aby bylo řízení přerušeno do doby vyřešení otázky jejich členství v bytovém družstvu, tedy do pravomocného ukončení věci po sp.zn. 78 Cm 41/2020.

3. Návrh na přerušení řízení soud dne [datum] zamítl se závěrem, že otázka určení existence členství žalovaných v bytovém družstvu není pro posuzovaný nárok na vyklízení klíčová, když vycházel ze stanov bytového družstva, ale i se závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 1. 2007 sp. zn. 26 Cdo 2662/2007.

4. Soud provedl následující důkazy: smlouva o nájmu družstevního bytu z [datum] předžalobní výzva k vyklizení bytu a protokolární odevzdání bytu z [datum], smlouva o nájmu bytu z [datum], stanovy bytového družstva, rozsudek 15 C 170/2019 – 45, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 54 Co 221/2020-102 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1330/2021 – 119, e-mailová komunikace z [datum] a [datum] včetně stavu žádostí k [datum].

5. Návrhy na doplnění dokazování spisem 78 Cm 41/2020 a spisem 74 Cm 149/2020 a listinami v nich obsažených, listinou o ustavující členské schůzi [datum] soud zamítl s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav, kterému by nijak výrazně nepřispěly tyto listinné důkazy a řízení by bylo neúměrně prodlužováno.

6. Na základě provedených důkazů a skutečností, které účastníci označili za nesporné, zjistil soud následující skutkový stav.

7. Žalobce byl bývalým vlastníkem bytu a dne [datum] s žalovanou 1) uzavřel jako pronajímatel nájemní smlouvu, kdy nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a smluvní strany si ve čl. III. ujednali, respektive vyloučili prolongaci doby nájmu, ve smyslu § 2285 Obč. zák. Členové domácnosti byli k datu uzavření nájemní smlouvy kromě žalované 1) i dva nezletilí synové žalované 1) a dcera a současně bývalý manžel [příjmení] [příjmení]. Nájem bytu skončil žalované 1) k [datum], dosud byt žalovaná 1) užívá s žalovaným 2) a dětmi (smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo], nesporné tvrzení). V roce 2018 vzniklo [anonymizováno] družstvo [ulice], jemuž žalobce prodal byt, včetně budovy, v níž je umístěn a pozemku, na němž budova stojí a žalobce se na přelomu roku 2019 a 2020 stal členem [anonymizována dvě slova] [ulice], přičemž přijetí žalobce za člena bytového družstva žalovaní napadli v řízení 74 Cm 149/2020 a jejich žaloba byla zamítnuta (nesporné tvrzení). V roce 2020 bytové družstvo vyloučilo žalované z bytového družstva a žalovaní se tomuto rozhodnutí dosud brání v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 78 Cm 41/2020. Dle stanov bytového družstva má člen dle svého družstevního podílu mimo jiné právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklá (stanovy [anonymizována dvě slova] [ulice] ze dne [datum], bod [číslo] písm. a) bod [číslo] písm. a). Základní podmínkou pro vznik práva člena družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu je, že se člen podílí na pořízení bytu dalším členským vkladem způsobem a ve výši určené podle těchto stanov (stanovy bytového družstva ze dne [datum], bod [číslo] písm. a). Žalobce se jako člen bytového družstva domáhal již v roce [rok] vyklizení žalovaných v řízení pod sp. zn. 15 C 170/2019, kdy rozsudkem č.j. 15 C 170/2019-45 ze dne 30. 1. 2020 bylo žalobě vyhověno, avšak následně rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 54 Co 221/2020-102 na podkladě odvolání žalovaných byla žaloba zamítnuta a prvostupňový rozsudek tudíž změněn s odůvodněním, že žalobce není aktivně legitimován v řízení o vyklizení bytu, neboť jakožto nabyvatel členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bez dalšího nevstupuje do práv a povinností týkajících se nájmu bytu, aniž by došlo též k uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2662/2007, uveřejněného v souboru civilních rozhodnutí NS pod C 7250. Žalobce tedy bez uzavřené nájemní smlouvy s bytovým družstvem není v pozici nájemce, či vlastníka věci, či držitele nebo detentora, aby se mohl domáhat tzv. reivindikační žalobou vydání věci na tom, kdo mu jí neprávem zadržuje dle § 1043 a § 1044 z. č. 89/2012 Sb. Obč. zák. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum] potvrdil na podkladě odmítnutého dovolání žalobce Nejvyšší soud dne 23. 11. 2021 usnesením č.j. 26 Cdo 1330/2021-119 se závěrem, že k podání žaloby na vyklizení nemovitosti je aktivně věcně legitimován především vlastník věci dle § 1040 odst. 1 Obč. zák., stejný nárok může uplatnit i kvalifikovaný držitel dle § 1043 Obč. zák., detentor dle § 1044 Obč. zák. případně nájemce dle § 2211 Obč. zák. stejně jako tomu bylo za účinnosti předešlé právní úpravy viz. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2720/2004, 26 Cdo 1588/2002, protože žalobce nebyl ke dni vyhlášení rozsudku odvolacího soudu vlastníkem, držitelem, detentorem ani nájemcem, ale pouze členem bytového družstva, není ve věci vyklizení bytu aktivně věcně legitimován (rozsudek č.j. 15 C 170/2019-45, 54 Co 221/2020-102, 26 Cdo 1330/2021-119). Dne 13. 7. 2021 uzavřel žalobce s [anonymizováno] družstvem [ulice] smlouvu o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo] na na dobu neurčitou za nájemné v měsíční výši uvedené ve výpočtovém listu a včetně závazku hradit zálohy na úhradu nákladů za služby dle výpočtového listu (smlouva o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo]).

8. Soud vycházel z následujících hmotněprávních ustanovení a judikatury.

9. Dle § 1040 odst. 1, z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Dle § 1043 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. Nabyl-li někdo držby vlastnického práva bezúplatně a jiný za úplatu, považuje se bezúplatné nabytí za slabší právní důvod.

11. Dle § 1044 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § [číslo], může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem.

12. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 2662/2007 ze dne 28. 5. 2009 platí, že na základě dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, tj. na základě dohody uzavřené podle § 229 odst. 1 věty první a § 230 obch. zák., nevstupuje nabyvatel členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu do práv a povinností, které vyplývají z nájemní smlouvy uzavřené mezi dosavadním členem a bytovým družstvem. Právním důsledkem dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je, že předložením dohody bytovému družstvu se nositelem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (nikoliv však práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, kterou bytové družstvo uzavřelo s dosavadním členem) stává nabyvatel a dosavadní člen (převodce členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu) tato práva a povinnosti pozbývá. Dohodou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřenou podle § 230 obch. zák. tedy nepřechází právo nájmu k družstevnímu bytu.

13. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 801/2013 ze dne 17. 4. 2014 platí, že domáhá-li se navrhovatel určení členství v družstvu a (současně) určení, že součástí členství je též právo nájmu konkrétního bytu, uplatnil z procesního hlediska dva samostatné nároky. Navrhovatel se může domáhat jak obou, tak (v závislosti na tom, o kterou část jeho členských práv a povinností se vede spor) samostatně kteréhokoli z uvedených nároků. Není vyloučeno ani to, že soud o uvedených nárocích rozhodne tak, že vyhoví nároku na určení členství v družstvu, zatímco nárok o určení, že danému členovi družstva svědčí právo nájmu konkrétního bytu, zamítne.

14. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 446/2001 ze dne 20. 12. 2001 aktivní legitimace nájemce bytu vyplývá z ustanovení § 126 odst. 2 obč. zák., neboť dává nájemci bytu právo na ochranu proti zásahům do jeho práva obdobného právu na ochranu vlastníka, a do něhož třetí osoba neoprávněně zasahuje.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a s ohledem na výše uvedená hmotněprávní ustanovení dospěl k dále uvedeným závěrům. Pokud se soud některému důkazu nevěnuje, případně se mu věnuje okrajově, je to z důvodu, že pro zjištění skutkového stavu nebyl významný.

16. Žaloba je důvodná.

17. Žalobce je jako nájemce v pozici detentora ve smyslu § 1044 obč. zák. a současně držitele nájemního práva ve smyslu § 1043 obč.zák. aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na vyklizení bytu a tento nárok považuje soud za oprávněný.

18. Žalovaným již od [datum] nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu, neboť nájemní vztah, vážící se k bytu k tomuto datu skončil. Oproti tomu žalobce nájemním titulem počínaje [datum] na základě platné nájemní smlouvy disponuje a rovněž mu svědčí členství v bytovém družstvu.

19. Žalovaní se svého platného členství v bytovém družstvu sice soudně domáhají, když napadají své vyloučení z bytového družstva v řízení u MS pod sp.zn. 78 Cm 41/2020, avšak tato otázka je pro posouzení reivindikační žaloby nepodstatná, neboť dle ustálené výše uvedené judikatury platí, že nabyvatel členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bez dalšího nevstupuje do práv a povinností týkajících se nájmu bytu. I kdyby se totiž žalovaným podařilo zvrátit rozhodnutí bytového družstva o jejich vyloučení z družstva, nic by to nezměnilo na tom, že jim již zaniklo právo nájmu k bytu, neboť tento skončil a nová nájemní smlouva uzavřena nebyla, ačkoli byla dříve žalovaným avizována. Je výrazem smluvní autonomie stran, zda přistoupí k uzavření závazkového vztahu, nikoli výrazem jednání proti dobrým mravům. Žalobce naopak nájemním právem k bytu disponuje, soudem bylo potvrzeno i jeho členství v družstvu a po právu se tak po žalovaných domáhá vyklizení bytu, který žalovaní užívají bez právního důvodu.

20. S ohledem na vše výše uvedené bylo žalobě ve výroku I. v plném rozsahu vyhověno.

21. Výrok soudu o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení. § 142 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu týkající se práva na náhradu nákladů právního zastoupení statutárních měst a jejich městských částí, se soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení přidržel stanoviska Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu Ústavního soudu II.ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012 (viz též nález sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010). V uvedeném rozhodnutí Ústavní soud uzavřel, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Žalobce, kterým je v tomto řízení Hlavní město Praha, nepochybně disponuje takovým materiálním a personálním vybavením, aby pouze svými pracovníky a zaměstnanci mohl podávat žaloby k soudu, účastnit se jednání a hájit svá práva a zájmy. Konečně skutečnosti, které by měly takový závěr vyvracet, v řízení tvrzeny nebyly. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů ve výši 6 200 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 4 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 5000 Kč a částkou 1 200 Kč dle § 2 odst. 3 z.č. 254/2015 Sb. tedy 4x 300 Kč za každý z těchto úkonů nezastoupeného účastníka, když je vycházeno z předpokladu neúčelného zastoupení výše, tj. za žalobní podání, vyjádření ze dne [datum] a 2 x jednání.