15 C 178/2023

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení 214 867,14 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 117 220,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 446,76 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 97 646,38 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 823,38 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 66 882 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 214 867,14 Kč včetně příslušenství. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se tento zavázal uhradit v 72 měsíčních splátkách a dále se zavázal uhradit úroky spolu s úroky v částce 59 016 Kč. Zápůjční úroková sazba byla 26 % ročně, RPSN 39,23 % ročně. Stranami byla dále sjednána doplňková služba„ [anonymizováno]“, za kterou se žalovaný zavázal hradit měsíční splátky ve výši 942 Kč. Měsíčně tak žalovaný splácel celkem částku 2 592 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a sankce 300 Kč za zaslání upomínky. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné splátky a další sankce 500 Kč za zaslaní druhé upomínky. Žalovaný však ničeho neplnil, proto žalobkyně dluh zesplatnila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný za celou dobu na dlužnou částku uhradil pouze 1 splátku, tj. částku 2 595 Kč, s tím, že tato splátka byla poměrně rozpočtena na úhradu jednotlivých položek – z jistiny byla uhrazena částka 353,24 Kč, z úroků byla uhrazena částka 1 300 Kč, z„ [anonymizováno]“ a jejích jednotlivých dílčích složek byla uhrazena celkem částka 942 Kč a dále zde žalovanému z uhrazené částky vznikl přeplatek ve výši 1 Kč. Po zesplatnění dlužné částky a započtení úhrady jedná splátky byl dluh žalovaného představován dlužnou jistinou v částce 59 646,76 Kč, úroky v částce 57 716 Kč, zbývající části doplňkové služby„ [anonymizováno]“ – [anonymizováno] 13 348 Kč,„ [anonymizováno]“ – [anonymizováno] 26 767 Kč,„ [anonymizováno]“ – [anonymizováno] 26 767 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvním úrokem z prodlení 120,30 Kč a smluvní pokutou 29 823,38 Kč. Ujednání doplňkové služby„ [anonymizováno]“ bylo uzavřeno na základě samostatné smlouvy, nikoli jako součást smlouvy o spotřebitelském úvěru; jednalo se pouze o doplňkovou službu. Celková cena služby byla 67 824 Kč, neuhrazená zůstala ve výši 66 882 Kč. Pro případ prodlení s úhradou této služby byl ujednán úrok ve výši 0,1 % denně. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž žalobkyně žalovaného lustrovala v dostupných databázích. Žalovaný ničeho neuhradil ani na výzvu zástupce žalobkyně. Smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání [datum] se dostavil právní zástupce žalobkyně a žalovaný, přestože byl řádně a včas předvolán, se bez omluvy nedostavil, ani nenavrhl odročení jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému poskytnout částku 60 000 Kč, a to tak, že částku 19 704 Kč vyplatí na účet žalovaného č. [bankovní účet], částku 31 296 Kč započte vyplatí ve prospěch žalovaného na jeho žádost [právnická osoba] za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného, který vyplývá ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], částka 31 296 Kč bude vyplacena na účet žalobkyně poté, co žalovaný předloží veškerou dokumentaci potřebnou k úhradě předmětného závazku a částka 9 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele úvěru, tj. na účelně vynaložené náklady, konkrétně za lustrum v registrech 400 Kč, expresní vyplacení úvěru 100 Kč, administrativní náklady 3 700 Kč, na odměnu zprostředkovateli 3 600 Kč, a za ověření úvěrového případu 1 200 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr 60 000 Kč vrátit s úrokem 59 016 Kč. Zápůjční úroková sazba byla 26 % ročně. Úvěr měl být splácen prostřednictvím 72 splátek, s poslední splátkou splatnou [datum]. Výše splátky úvěru byla 1 653 Kč měsíčně, splatnost byla vždy k 15. dni v měsíci. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů, úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. V případně prodlení mohla být žalovanému žalobkyní zaslaná upomínka, kdy první byla zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá částkou 500 Kč. Pokud po zaslání obou upomínek nedošlo k úhradě dluhu, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Zesplatněním se dlužné úroky staly součástí dlužné jistiny. Smluvní strany si sjednaly na žádost žalovaného doplňkovou službu„ [anonymizováno]“. Splátkami měly být primárně umořeny úroky, poté případná sankce, náklady spotřebitelského úvěru, úplné uhrazení jistiny.

6. Tyto skutečnosti vyplývají také z listiny„ e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum]“, kde byla žalobkyní žalovanému blíže specifikovaná výše uvedená smlouva a probíhala mezi účastníky komunikace o podpisu smluvní dokumentace s tím, že žalovaný byl seznámen s finančními náklady a povinnosti souvisejícími s poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně.

7. Z Žádosti o doplňkové služby [anonymizováno] soud zjistil, že o tuto službu požádal žalovaný.

8. Ze Smlouvy o zřízení [anonymizována tři slova] soud zjistil, že tato listina byla přílohou [číslo] smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Doplňková služba umožňovala žalovanému (i) odklad tří splátek úvěru ročně o 1 měsíc, (ii) přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a (iii) přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Celková cena služby byla 67 824 Kč, měsíční splátky byly 942 Kč měsíčně. Za službu pod bodem (i) měl žalovaný hradit měsíčně 181 Kč, za službu pod bodem (ii) 377 Kč měsíčně a za službu pod bodem (iii) 377 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], resp. do doby platnosti smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. V případě, že dojde k zesplatnění spotřebitelského úvěru, byla žalobkyně oprávněna požadovat splacení zbývající části služby„ [anonymizováno]“ a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení.

9. Z listiny„ Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba (datum zaúčtování [datum])“ že žalovaný zaslal žalobkyni částku 1 Kč.

10. Z listiny„ Příloha [číslo] Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ soud zjistil, že žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného 36 170 Kč, nákladů na bydlení 3 000 Kč měsíčně, dále měl pravidelné finanční závazky v částce 1 707 Kč měsíčně a sázky činily částku 1 127 Kč měsíčně, finanční zůstatek žalovaného byl tak měsíčně vypočten na částku 27 741 Kč. Žalovaný neměl dluhy v centrální evidenci exekucí, nebyl v insolvenčním rejstříku, stejně tak se nenacházel v databázi odcizených dokladů. Žalovaný byl shledán jako osoba, jíž je možné poskytnout úvěr.

11. Z listiny Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že částka 31 296 Kč bude vyplacena na účet žalobkyně v její prospěch z důvodu závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] dále částka 31 296 Kč bude vyplacena na účet žalobkyně poté, co jí žalovaný předloží potřebnou dokumentaci, dále částka 19 704 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to vše bude vyplaceno do 5 dnů ode dna nabytí účinnosti smlouvy. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z výše uvedeného spotřebitelského úvěru za každý den prodlení žalobkyně. [příjmení] 9 000 Kč pak bude započtena na náklady poskytovatele. První splátka byla určena na den [datum]. Žalovanému byla na jeho žádost zřízena inkasní služba s tím, že žalobkyně si splátku inkasovala přímo z jeho účtu.

12. Z listiny„ Potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem“ soud zjistil, že banka žalovaného přijala požadavek na založení svolení k inkasu s platností od [datum] do [datum] na částku 6 1900 Kč měsíčně.

13. Z listiny„ Detail pohybu – Bezhotovostní platba“ soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] zaslána částka 19 704 Kč.

14. Z listiny„ Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky“ soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] zaslána částka 31 296 Kč.

15. Z listiny„ zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení“ soud zjistil, že úvěr žalovaného byl zesplatněn, přičemž v tomto dopise ze dne [datum] byly žalovanému nabídnuty možnosti alternativního řešení dluhu. S tím, že měl žalovaný do dne [datum] uhradit celkovou dlužnou částku.

16. Z listiny„ zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení“ soud zjistil, že tímto dopisem ze dne [datum] byl žalovaný zástupcem žalobkyně informován o zesplatnění dluhu ke dni [datum] a byl vyzván k úhradě částky celkem 214 988,44 Kč do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis byl podán na poště dne [datum].

17. Z listiny„ Upomínka [číslo]“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] upomenula úhradu splátky 2 595 Kč, která byla splatná ke dni [datum] s tím, že žalovanému dále účtovala částku 300 Kč jako náklady na upomínku. Tento dopise byl žalovanému odeslán dne [datum] (dodejka ze dne [datum]).

18. Z listiny„ Upomínka [číslo]“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] upomenula úhradu splátky 2 595 Kč, která byla splatná ke dni [datum] s tím, že žalovanému dále účtovala částku 300 Kč jako náklady na 1. upomínku a částku 500 Kč jako náklady na 2. upomínku. Tento dopise byl žalovanému odeslán dne [datum] (dodejka ze dne [datum]).

19. Z listiny„ Potvrzení o úhradě dluhu“ soud zjistil, že žalovaný doplatit žalobkyni úvěr [číslo] ke dni [datum].

20. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.

21. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému poskytnout částku 60 000 Kč. [příjmení] byla žalovanému vyplacena v částce 19 704 Kč na jeho účet a v částce 31 296 Kč byla započtena na pohledávky žalobkyně, v částce 31 296 Kč byla vyplacena na účet žalobce po předložení potřebné dokumentace a částka 9 000 Kč byla vyplacena na náklady za poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal tuto vrátit s úrokem 59 016 Kč, zápůjční úrokovou sazbou 26 % ročně v 72 měsíčních splátkách splatných k 15. dni v měsíci ve výši 1 653 Kč prostřednictvím zřízeného inkasa. Na žádost žalovaného byla uzavřena smlouva o doplňkové službě podpora, za níž žalovaný hradil celkem 942 Kč měsíčně, splatných se splátkami úvěru; celková cena služby byla 67 824 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni 2 595 Kč + před uzavření smlouvy zaslal žalobkyni 1 Kč; splátku splatnou [datum] neuhradil. Žalobkyně žalovaného 2 krát vyzvala, žalovaný však ničeho neplnil. Dluh proto dopisem ze dne [datum] zesplatnila.

22. Po právní stránce soud věc posoudil podle níže uvedených ustanovení.

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 1813 o.z. Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem (odst. 1). Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí (odst. 2).

25. Podle § 1815 o.z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k [datum] (dále jen„ z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 122 z.s.ú. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (odst. 3).

28. V řízení se žalobkyně domáhala úhrady dluhu představovaného jistinou 59 646,76 Kč, úroky 57 716 Kč, zbývající části doplňkové služby„ [anonymizováno]“ – odklad 13 348 Kč,„ [anonymizováno]“ – nemoc 26 767 Kč,„ [anonymizováno]“ – práce 26 767 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvním úrokem z prodlení 120,30 Kč a smluvní pokutou 29 823,38 Kč. Nároky žalobkyně opírala o smlouvu o spotřebitelském úvěru, smlouvu o inkasní službě (uzavřená v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru) a o smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno].

29. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 1842, § 2395 o.z., § 2 z.s.ú.), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 60 000 Kč a žalovaný se tento zavázal vrátit s úroky 59 016 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách 1 653 Kč. Zároveň byla účastníky uzavřena smlouva o inkasní službě (v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru) a smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] (s výší platby 67 824 Kč v měsíčních splátkách po 942 Kč).

30. Předmětná smlouva obsahuje zákonem požadované náležitosti, kdy žalobkyně rovněž řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 86 z.s.u., když provedla lustrace ohledně bonity žalovaného, a tyto náležitě vyhodnotila. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno a tím méně prokázáno, že by nad rámec žalobkyní zohledněné částky 2 595 Kč plnil žalobkyni něčeho na své závazky. Žalovaný podmínky splácení nedodržel, proto žalobkyně žalovaného v souladu se smluvnímu ujednáními vyzval k úhradě dlužné splátky nejprve první upomínkou a následně i druhou upomínkou. Vzhledem k tomu, že žalovaný na zaslané upomínky nereagoval, žalobkyně jistinu úvěru včetně úroku zesplatnila.

31. Oprávněný je tak nárok žalobkyně na uhrazení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 59 646,76 Kč, neuhrazených úroků ve výši 57 716 Kč, nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, když tyto soud shledal jako účelně vynaložené náklady žalobce, které tomuto vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (§ 122 odst. 1 písm. a) z.s.ú.).

32. Původní jistina byla 60 000 Kč, neuhrazené úroky 59 016 Kč, náklady na upomínání 800 Kč. Žalobkyně na tyto částky započetla z žalovaným zaplacených 2 595 Kč celkem částku 1 653,24 Kč. Z žalovaným uhrazené částky tak„ přebývá“ 942 Kč (zbývající část uhrazených splátek), jež byla započtena na dluh ze smlouvy o službě„ [anonymizováno]“, a dále zde byl přeplatek žalovaného 1 Kč Smlouvu o doplňkové službě„ [anonymizováno]“ však soud shledal neplatnou, jak vysvětluje níže. Zbývající část žalovaným uhrazené částky, tj. částku 943 Kč proto soud započetl v souladu se smlouvou na neuhrazené úroky. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 59 646,76 Kč (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1 o.z.), neuhrazené úroky z úvěru 56 773 Kč (§ 2395 o.z.), a náklady na upomínání 800 Kč (§ 513 o.z., § 122 odst. 1 písm. a) z.s.ú.).

33. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu byla žalovanému současně uložena povinnost zaplatit žalobci příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 153 o. s. ř., tak jak jej žalobce v návrhu požadoval, tj. z žalované jistiny a poplatku (částka 59 646,76 Kč + 800 Kč).

34. Zamítavý výrok II. tohoto rozsudku co do částky 97 648,38 Kč, se týká zesplatněné doplňkové služby [anonymizováno] v celkové výši 66 882 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 823 Kč a souvisejícího příslušenství těchto žalobkyní požadovaných nároků (tj. části požadovaných zákonných úroků z prodlení) včetně částky 942 Kč, kterou žalobkyně započetla na dluh žalovaného z doplňkové služby„ [anonymizováno]“, jíž však soud shledal absolutně neplatnou, s tím, že soud dále zohlednil přeplatek žalovaného ve výši 1 Kč, když uhrazené částky započetl na žalovaným neuhrazené úroky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

35. Soud na tomto místě předně uvádí, že k obdobným právním závěrům o neplatnosti smlouvy o doplňkové službě„ [anonymizováno]“ dospěl též Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 1. 6. 2018, č. j. 46 ICm 445/2018-35, který v incidenčním sporu o popření pohledávky téže žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru – smluvní pokuty, v insolvenčním řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. KSOS 14 INS 15220/2017 posuzoval takřka totožné skutkové okolnosti. Soud vyšel z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) ze dne 21. dubna 2016 ve věci C -377/14, Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová v. FINWAY a.s., v němž se SDEU zabýval výkladem směrnice Rady 93/13 ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách (zneužívajících klauzulí) ve spotřebitelských smlouvách a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jejichž právní úprava byla převedena do českého právního řádu zákonem č. 257/2016 Sb. a ustanoveními § 1810 a násl. občanského zákoníku. Podle SDEU pro účely posouzení, zda je výše odškodnění požadovaná po spotřebiteli, který neplnil své závazky nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě a že vnitrostátní soudy musí vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že jsou některé klauzule zneužívající, tyto zneužívající klauzule pak musí vyloučit tak, aby nebyly pro spotřebitele závazné. Soud tak v posuzované věci vzhledem ke shora uvedenému při rozhodování vycházel zejména z toho, že mezi účastníky uzavřené smlouvy – o spotřebitelském úvěru, o inkasní službě a o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] představují jeden celek, a proto je třeba i na tyto doplňkové inkasní služby a doplňkové služby [anonymizováno] aplikovat ustanovení týkající se spotřebitelských smluv a tyto je třeba podrobit kontrole optikou zkoumání existence nepřiměřených podmínek – zneužívajících klauzulí spotřebitele. K závěru o tom, že tyto smlouvy představují jeden celek ostatně dospěl i Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 2. 11. 2017, č. j. 139 ICm 3059/2017-32 v insolvenční věci vedené tímto soudem pod sp. zn. KSPL 20 INS 7147/2017, když v odůvodnění výslovně uvedl, že:„ Soud má, ve shodě s oběma účastníky, za to, že předmětné smlouvy o úvěru a inkasní službě je nutné hodnotit jako jeden celek“. Taktéž žalobkyně v předmětné Smlouvě o spotřebitelském úvěru zcela jasně deklaruje, že tyto smlouvy o doplňkových službách tvoří nedílnou součást Smlouvy o spotřebitelském úvěru. V nyní projednávané věci se tak soud zásadně neztotožnil s argumentem žalobkyně, že smlouvy o doplňkových službách byly uzavřeny samostatně a neaplikují se na ně ustanovení zákona o spotřebitelských smlouvách a potažmo tak i zásady ochrany spotřebitele jako slabší strany.

36. Soud zhodnotil kumulativní účinek všech ve smlouvách sjednaných sankcí - úroků z prodlení, doplňkové služby [anonymizováno] i v případě, že tyto služby již po zesplatnění úvěru žalovanému nejsou z logiky věci poskytovány, smluvní pokuty a dospěl k závěru, že tento zakládá zjevně nepřiměřený postih spotřebitele v podobě v podstatě téměř dvounásobného navýšení dlužné částky (s ohledem na dlužnou částku vyplývající toliko ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). S ohledem na shora uvedené proto soud ujednání o smluvních pokutách, o povinnosti žalovaného uhradit doplňkové služby [anonymizováno] i v případě zesplatnění úvěru, jako zakázaná ujednání ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1813 o. z., ke kterým pak podle ustanovení § 1815 o. z. nepřihlížel. Samozřejmě pak žalobci nemohl přiznat ani příslušenství v podobě zákonného úroku z těchto částek a rovněž smluvní úrok ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru, počítaného ze zesplatněných doplňkových služeb, a to vzhledem k akcesorické povaze tohoto nároku.

37. Pokud žalobkyně v žalobě uvádí, že si strany sjednaly ve smlouvě [anonymizována tři slova], že v případě porušení povinností žalovaného úvěr splácet se jedná o nárok na náhradu škody, která žalobkyni v souvislosti s neplněním závazků žalovaného vznikla, pak v žalobě zcela absentují tvrzení žalobkyně, zda porušení smluvních povinností žalovaným vznikla žalobkyni škoda v ujednáních obsaženém rozsahu, a že za takto vzniklou škodu odpovídá žalovaný. Stejně tak by pak bylo na žalobkyni, aby prokázala, že mu porušením závazku žalovaným vznikla škoda na jejím majetku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani její zástupce se nařízeného jednání soudu nezúčastnili, připravili se tak možnost, aby byli s tímto názorem soudu seznámeni, přičemž poučení podle § 118a o. s. ř. se žalobce svojí nepřítomností u jednání dobrovolně vzdal. Soud má navíc za to, že tyto nároky žalobkyně by ostatně bylo třeba hodnotit v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru jako smluvní pokutu, na kterou se dle citovaného ustanovení vztahují tam uvedená omezení, když odkazovaný zákon zcela jasně stanoví, jak lze spotřebitele sankcionovat v případě prodlení s plněním dluhu z úvěru, a to účelně vynaloženými náklady vzniklými v důsledku prodlení spotřebitele, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právními předpisy pro zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu. Jako smluvní pokutu by pak soudu nezbylo než tyto nároky zamítnout právě z toho důvodu, že by svým rozsahem přesahovaly 50 % dlužné částky úvěru.

38. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud zamítl žalobu v té části, kde se žalobkyně domáhala úhrady částky 97 646,38 Kč, včetně zákonného úroků z prodlení z částky 29 823,38 Kč za smluvní pokutu od [datum] do zaplacení a dále ze smluvního úroku z prodlení z částky 66 882 Kč od [datum] do zaplacení za doplňkové služby„ [anonymizováno]“.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., vzhledem k tomu, že oba účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný, kdy úspěch i neúspěch účastníků představuje vyrovnaně zhruba 50 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.