15 C 183/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 23 107 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 107 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 239 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 717 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 717 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 717 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 717 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 925 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 107 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] 2021, k bytu [číslo] v domě na adrese [adresa]. Žalovaný však na nájemném za červen 2021 dluží částku 239 Kč, na nájemném a zálohách za služby za měsíce červenec až říjen 2021 po 5 717 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na výzvu ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] [rok]. Na základě nájemní smlouvy byl žalovanému pronajat byt [číslo] o velikosti [anonymizováno], v domě na adrese [adresa]. Nájemné a zálohy za služby byly určeny dle evidenčního listu částkou 5 717 Kč, konkrétně 4 312 Kč na nájemném a 1 405 Kč na zálohách za služby, kdy celková částka byla splatná k poslednímu dni v měsíci, za který se nájemné hradí (smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], evidenční list od [datum] a od [datum]). Žalovaný se opakovaně dostal do prodlení s úhradou nájmu a záloh za služby, když na měsíc červen 2021 zbývalo žalovanému uhradit částku 239 Kč a za měsíce červenec až říjen 2021 vždy po 5 717 Kč (výpočet příslušenství). Dopisem zástupce žalobce ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v celkové částce 23 107 Kč včetně příslušenství (výzva k úhradě dluhu, dodejka). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu k předmětnému bytu, kdy žalovaný se zavázal hradit nájemné a zálohy za služby dle evidenčního listu v částce 5 747 Kč měsíčně. Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s úhradou, nájemné za měsíc červen uhradil pouze částečně, za měsíce červenec až říjen 2021 neuhradil ničeho. S ohledem na shora uvedené tak soud uložil žalovanému z titulu uzavřené nájemní smlouvy (§ 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“) zaplatit žalobci částku 23 107 Kč jakožto dlužného nájemného a záloh za služby za měsíce červen 2021 až říjen 2021 (§ 2251 odst. 1 o.z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovanému taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (nález Ústavního soudu sp. zn.

III. US 1180/2010,

I. US 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující náhradu za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 925 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Soud tak žalobci na základě nákladů řízení přiznal částku za zaplacený soudní poplatek. V souladu s ustanovením § 149 odstavec 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odstavec 1 věta před středníkem.