15 C 270/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva a neplatnosti závěti <b>I. Žaloba o určení, že závěť [jméno] [příjmení] [rodné číslo], bytem [adresa]. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba o určení, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], trvale bytem [adresa žalovaného], okres [okres], není dědicem po zemřelé [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 35 574 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, jednak určení neplatnosti závěti výše ve výroku I. specifikované (dále jen„ závěť“) a určení, že žalovaný není dědicem po zůstavitelce [jméno] [příjmení] [rodné číslo] (dále jen„ zůstavitelka“). Svůj návrh odůvodnila tím, že jako [anonymizována dvě slova] a jediná zákonná dědička zjistila z dědického řízení pod sp. zn. [spisová značka], že zůstavitelka, tj. [anonymizováno] [role v řízení], pořídila dne [datum] závěť sepsanou formou notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterou odkázala svůj byt v [anonymizována dvě slova] [adresa] v [obec a číslo] (ačkoliv v žalobním petitu je nesprávně uvedeno, že zůstavitelka bydlela v [adresa] v [obec a číslo]) žalovanému, avšak vzhledem k tomu, že žalobkyně byla se zůstavitelkou v pravidelném kontaktu a [anonymizováno] se o žalovaném nikdy nezmínila, kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu nevycházela z bytu, cizích osob se kromě své jediné přítelkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] narozené [datum], stranila, považuje žalobkyně za vyloučené, že by měla rozumný důvod odkázat svůj jediný hodnotný majetek cizí osobě, aniž by do závěti jakkoliv zahrnula žalobkyni, se kterou udržovala vřelé vztahy, nebo že neodkázala tento byt své [anonymizováno] [jméno]. Vzhledem i k další okolnosti, že [anonymizováno] zůstavitelky [jméno] v roce [rok] odkázala na základě závěti svůj byt v [anonymizována dvě slova], rovněž naprosto cizí osobě se jménem [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození], tedy osobě se shodným příjmením jako byl závětní dědic zůstavitelky, se žalobkyně s těmito podezřelými skutečnostmi obrátila na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu podvodu dle § 209 trestného činu útisku dle § 177 trestního zákona, které je v současné době vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se domnívá, že někdy v roce [rok], před sepisem závěti, došlo k tomu, že byl na zůstavitelku, která byla kvůli svému věku fakticky omezena ve svéprávnosti a zdravotně upoutána na lůžko, vyvíjen nátlak ze strany neznámých osob, anebo byla zůstavitelka jiným způsobem ovlivněna či podvedena tak, aby sepsala závěť ve prospěch žalovaného, kdy tyto okolnosti naplňují důvody pro neplatnost závěti spočívající, jednak v nedostatku právní způsobilosti zůstavitelky pořídit platnou závěť z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a snížených kognitivních schopností a také, že pořízení závěti je výsledkem jednání mající znaky trestného činu, popřípadě jiného protiprávního jednání. Žalobkyně současně navrhla, aby zahájené řízení bylo přerušeno do doby, než bude rozhodnuto o podaném trestním oznámení.

2. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne [datum] tak, že žaloba není ničím podložena. Pro závěť sepsanou notářským zápisem, který je veřejnou listinou, platí presumpce správnosti a právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele, který jeho uplatnění nemusí s nikým konzultovat či oznamovat. Zůstavitelka nebyla nikdy ve své svéprávnosti omezena v době před sepisem závěti ani v době mezi sepisem závěti a smrtí zůstavitelky. Vyžadování zdravotnické dokumentace, jak požaduje žalobkyně, považuje za obstrukční. Žalobkyně žije v [země] a osobně se se zůstavitelkou ani nestýkala. Nedovozuje, z čeho konkrétně vyplývá nesvéprávnost zůstavitelky, netvrdí období, kdy by zůstavitelka měla být nesprávná, důvod nesprávnosti, jak se o něm dozvěděla. Žalovaný se také důrazně ohradil proti obvinění žalobkyně ze spáchání trestného činu, když trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, ačkoliv žalobkyně věděla, kdo je závětí povolán dědicem a v této souvislosti ani nesouhlasil s přerušením řízení do doby rozhodnutí o trestním oznámení vedené u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] sp. zn. [spisová značka], neboť toto nijak nesouvisí s jeho osobou. Pro tvrzení žalobkyně nesvědčí ani běh času, neboť od sepisu závěti formou notářského zápisu do smrti zůstavitelky uběhlo 8 let, tedy dlouhá doba na to, aby zůstavitelka napravila své jednání, kdyby bylo bývalo učiněno pod nátlakem. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. Ve věci se konalo jednání dne [datum], kdy bylo zahájeno jednání ve věci samé. V dokazování pak bylo pokračováno na jednání dne [datum] a rozhodnuto ve věci bylo [datum].

4. Soud provedl následující důkazy: úmrtní list, notářský zápis [spisová značka], [spisová značka], Usnesení [číslo jednací], Usnesení [číslo jednací], [anonymizováno] psaná listina opatřená překladem a označená jako výzva ze dne [datum] s překladem italskou doložkou, Usnesení PČR [číslo jednací] [rok] [číslo] z [datum rozhodnutí], stížnost ze dne [datum] proti usnesení o odložení trestní věci, úřední záznam o vysvětlení [jméno] [celé jméno žalovaného], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], úřední záznam o podání vysvětlení [celé jméno žalovaného], úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], výslech svědka [jméno] [celé jméno svědka].

5. Na základě provedených důkazů a skutečností, které účastníci označili za nesporné zjistil soud následující skutkový stav.

6. Žalobkyně je [anonymizováno] občanka žijící v [země]. Zůstavitelka byla [anonymizováno] žalobkyně, žijící jakožto vdova v [země] v [obec a číslo] v ulici [ulice a číslo] (dále jen„ byt“), přičemž ve stejném domě žila také, jakožto vdova, nejbližší přítelkyně zůstavitelky [jméno] [příjmení], se kterou měla zůstavitelka velmi blízký vztah, vzájemně si pomáhaly s běžnými záležitostmi, jako například nákupy, ale i v případě nemoci jedné či druhé (nesporná tvrzení, úřední záznamy o podání vysvětlení osob žijících v domě v [anonymizováno] [číslo]). 7. [jméno] [příjmení] pořídila závěť ve formě notářského zápisu dne [datum], ve které ustanovila univerzálním dědicem pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], který nabyl byt [číslo] v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo], na základě usnesení [číslo jednací] po smrti [jméno] [příjmení] [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum rozhodnutí] (Usnesení [číslo jednací]).

8. Zůstavitelka pořídila závěť ve formě notářského zápisu dne [datum], kterou ustanovila pro případ své smrti žalovaného dědicem bytu a [jméno] [příjmení] dědičkou veškerého ostatního majetku. Pro případ, že by však [jméno] [příjmení] nemohla dědit, ustanovila náhradním dědicem veškerého svého ostatního majetku rovněž žalovaného. V závěti také žádala, aby [jméno] [příjmení] nebo žalovaný v případě, že by [jméno] [příjmení] nemohla, aby se postaral o pohřeb kremací bez obřadu s převzetím urny a rozptylem popela na [anonymizována dvě slova]. Prohlásila také, že žádnou jinou závěť nepořídila a tato závěť je jedinou platnou závětí. Uvedla, že nemá žádné potomky a že závětní dědicové si mohou před soudem dohodnout, že si pozůstalost zcela nebo z části rozdělí jinak, než je uvedeno v závěti (notářský zápis [spisová značka] [spisová značka]). 9. [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození] byl závětním dědicem [jméno] [příjmení], která byla [anonymizováno] jeho [role v řízení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ji vždy oslovoval této. Pravidelně a vzájemně se rodina už od dětství [jméno] [celé jméno žalovaného] s [jméno] [příjmení] navštěvovala a jelikož [jméno] [příjmení] neměla děti, vždy říkala, že byt, ve kterém původně bydlela s manželem v [anonymizováno], odkáže v závěti na [jméno] [celé jméno žalovaného] jako [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Když dosáhl věku 18 let dostal od [jméno] [příjmení] kopii notářského zápisu závěti, ve kterém byl uveden jako dědic bytu [jméno] [příjmení]. V roce [rok] po smrti [anonymizováno], byl [jméno] [celé jméno žalovaného] s [jméno] [příjmení] u notáře, kde se psala novou závěť, ve které byl rovněž uveden jako dědic. Kopii závěti měl [jméno] [celé jméno žalovaného] u sebe. [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] říkala, že má v domě dobrou kamarádku, což byla zůstavitelka. Oslovovala jí paní doktor a jednou jim řekla, že se paní doktor zbláznila, že jí chce odkázat svůj byt. Tomu se [jméno] [příjmení] divila, protože byly stejně staré. Pak už se o tom nebavili, ale po nějaké době [jméno] [celé jméno žalovaného] od svého bratra [jméno] – žalovaného zjistil, že zůstavitelka sepsala závěť, kdy svůj byt odkázala právě jemu. Po smrti [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] zařizoval pohřební záležitosti a při rozptylu na [anonymizována dvě slova] se seznámil i se zůstavitelkou. Po smrti [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] zděděný byt pronajal a mluvil také osobně se zůstavitelkou, která mu chtěla vrátit klíč od bytu [jméno] [příjmení], jenž měla do té doby k dispozici. Jednou mu také volala kvůli problému s vodou a nájemníky bydlící nad ní, avšak [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že to nejsou jeho známí a zůstavitelka odvětila, že si problém vyřídí sama (úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [celé jméno žalovaného]).

10. Žalovaný je [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalovaného], který [jméno] [příjmení] s [anonymizováno] od dětství často navštěvoval a oslovoval jí této. Ona podle jeho slov neměla děti a často k ní jezdil jako dítě bez rodičů na chatu v [anonymizováno] na prázdniny, někdy i se svým bratrem. Jako dospělý dostal žalovaný k užívání [značka automobilu] [anonymizováno]. Když bylo jeho bratrovi [jméno] [anonymizováno] let, [jméno] [příjmení] sepsala závěť ve prospěch [anonymizováno] [jméno], což se dlouhodobě v rodině vědělo. Vyprávěla žalovanému také o dobré přítelkyni-zůstavitelce, se kterou si vzájemně pomáhají. Asi před [anonymizováno] lety [jméno] [příjmení] na návštěvě u [role v řízení] žalovaného sdělila, že zůstavitelka nemá děti a jelikož už je starší, chtěla svůj byt odkázat právě jí. Pak už žalovaný uvedl na PČR, že mu volala [jméno] [příjmení], aby jí sdělil své iniciály, když se zeptal, proč uvedla, že zůstavitelka chce odkázat svůj byt přímo žalovanému, vybavení bytu [jméno] [příjmení] s tím, že pokud tato zemře dřív, měl by veškerý majetek dědit žalovaný. Žalovaný uvedl, že to, zda byla závěť skutečně sepsána nijak neověřoval, ale když byl pak později na návštěvě u [jméno] [příjmení] říkala mu, že zůstavitelka sepsala notářský zápis, kde mu odkázala byt a veškerý ostatní majetek [jméno] [příjmení]. V případě, že by [jméno] [příjmení] zemřela dřív, připadlo by všechno žalovanému. V roce [rok] však [jméno] [příjmení] vážně onemocněla rakovinou slinivky, a když byla ještě doma, volala žalovanému, že zůstavitelka chce žalovaného osobně poznat. Když přijel k [jméno] [příjmení] a šli ke dveřím zůstavitelky, tato ho oslovila slovy„ tak vy jste ten můj dědic“. Bavili se pouze chviličku na chodbě, šlo poznat, že zůstavitelka nechce, aby k ní někdo chodil do bytu, předali si na sebe telefonní kontakt a žalovaný jí řekl, že kdyby bylo cokoliv potřeba, že je pro ni k dispozici. [jméno] [příjmení] byla poté hospitalizována v nemocnici na [obec] a žalovaný byl veden u ní jako kontaktní osoba. V květnu [rok] zemřela. Žalovaný uvedl na PČR, že měli jako rodina klíče od bytu [jméno] [příjmení], do nějž po její smrtí jeli uklidit. Jeho [anonymizováno] zařizoval pohřeb, když však dorazili do bytu [jméno] [příjmení] viděli, že již je uklizený od zůstavitelky, proto ještě žalovaný zazvonil u jejích dveří, aby osobně zůstavitelce poděkoval za úklid a při té příležitosti zůstavitelka dala žalovanému klíče od svého bytu pro případ, že by bylo něco potřeba. Při vyklízení bytu [jméno] [příjmení] našel žalovaný opis notářského zápisu závěti ve svůj prospěch a v prospěch [jméno] [příjmení]. Bratr žalovaného byt [jméno] [příjmení] poté pronajal. Následně žalovaný zůstavitelce volal na pevnou linku zhruba jednou za 2 měsíce, jestli něco nepotřebuje a zůstavitelka vždy řekla, že nic nepotřebuje a případně se ozve. Zůstavitelka jej nikdy nekontaktovala. [anonymizováno] žalovaného v listopadu [rok] žalovanému volal, že zůstavitelka zemřela, že to ví od nájemníků svého bytu, kdy byla delší dobu v bytě mrtvá. Žalovaný volal na policii, kde uvedl, že bude zajišťovat kremaci v souladu s přáním v závěti, což žalovaný učinil, na PČR také uvedl, že netušil, že by zůstavitelka měla [anonymizováno] v [země], o této nemluvila ani [jméno] [příjmení]. Uvedl, že kdyby to žalovaný věděl, že by jí vyrozuměl o smrti. Protože se půl roku nikdo z notářů neozval, volal žalovaný na [název soudu], kde mu bylo sděleno telefonní číslo na notáře, který vysvětlil, že nejprve musí být stanoveno datum úmrtí. Notář také věděl, že by žalovaný měl být závětním dědicem. Poté žalovaný zjistil, že se ozvala údajná [anonymizováno] zůstavitelky a ta dědické řízení napadla ohledně neplatnosti závěti. Žalovaný vyloučil jakýkoliv nátlak ohledně závěti vůči zůstavitelce a vůči [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí v závěti bylo čistě na vůli zůstavitelky a na [jméno] [příjmení]. U sepsání závět žalovaný nebyl přítomen. Za důvod, proč byl závětí povolán jako dědic zůstavitelky žalovaný uvedl, že se domnívá, že to bylo poděkování [jméno] [příjmení] za celoživotní přátelství s vědomím, že by [jméno] [příjmení] byt stejně přepsala na žalovaného z důvodu, že byl její nejbližší rodina (úřední záznam o podání vysvětlení [celé jméno žalovaného]). 11. [role v řízení] žalovaného a [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] [jméno] potvrdila ohledně zůstavitelky a [jméno] [příjmení] v souvislosti s jejich závětmi stejné skutečnosti jako žalovaný a [jméno] [celé jméno žalovaného], že tedy [jméno] [příjmení] nemohla mít děti, pravidelně jezdili k její rodině na návštěvu, případně oni za [jméno] [příjmení] na chatu, kam si syna [anonymizováno] brali na prázdniny, znala také zůstavitelku, o které [jméno] [příjmení] často mluvila, oslovovala jí paní doktor, vzájemně si velice vypomáhaly a v roce [rok] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že zůstavitelka chce odkázat svůj byt jí, podivovala se nad tím proč, když jsou stejně staré, navíc by mohla umřít dřív. Následně jí [jméno] [příjmení] oznámila, že už je celá záležitost vyřešena a závětí zůstavitelka odkázala svůj byt žalovanému a veškerý ostatní majetek [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] také uvedla na to PČR, že [jméno] [příjmení] říkala, že zůstavitelku našla ve špatném stavu v bytě, volala jí záchranku, ta byla po nějakou dobu v nemocnici v souvislosti s páteří, kterou jí však nemohli operovat, protože měla špatné srdce. Když se z nemocnice vrátila [jméno] [příjmení] se o zůstavitelku starala a ta se z nemoci celkem dobře dostala. Následně byli se zůstavitelkou také s žalovaným představeni u dveří jejího bytu a dále pak byly v kontaktu telefonicky. Následně onemocněla [jméno] [příjmení] a po operaci v roce [rok] se o ní starala zůstavitelka. [příjmení] [jméno] [příjmení] o [jméno] [příjmení] 3 týdny pečovala a vypomáhala jí, když dojížděla za ní, ale následně jí zůstavitelka volala a sdělila, že [jméno] [příjmení] našla doma na zemi, volala jí záchranku, odvezli jí do nemocnice, ale večer již [jméno] [příjmení] zemřela. Žalovaný následně volal zůstavitelce, že [jméno] [příjmení] zemřela. Pak se všichni se zůstavitelkou setkali na posledním rozloučení s [jméno] [příjmení] a bylo domluveno, že do bytu [jméno] [příjmení] bude zůstavitelka dále chodit, občas zalije kytky, než si byt převezme [anonymizováno] [jméno]. Pak se [jméno] [příjmení] od žalovaného dozvěděla, že zemřela i zůstavitelka. O tom, že by zůstavitelka měla sestru v [země] o tom [jméno] [příjmení] nikdy nemluvila (úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení]).

12. Zůstavitelka zemřela dne [datum] a následně bylo zahájeno řízení o dědictví po zůstavitelce sp. zn. [spisová značka], které projednává pověřený soudní komisař [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se na notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] obrátila žalobkyně s výzvou, aby jí bylo sděleno, jak byla pohřbena zůstavitelka, zda pohřeb odpovídá závěti, aby jí bylo vyjasněno, jak byla sepsána závěť a zda byla zůstavitelka fyzicky přítomna v notářské kanceláři při sepisu, aby si notář vyžádal zprávu o zdravotním stavu zůstavitelky v době sepsání závěti v roce [rok], aby prodloužil lhůtu k projednávání dědického řízení o 30 dní, neboť uvedla, že si ze zůstavitelkou byly velmi blízké, kdy jezdila k zůstavitelce pravidelně na delší dobu 1-2 měsíce, kdy poslední návštěva se uskutečnila v letech [rok] [číslo]. Poté co odešla do důchodu si již se zůstavitelkou pravidelně psaly a byly v telefonickém kontaktu, protože již žalobkyně nemohla v důsledku problémů se zdravím absolvovat náročnou cestu. [příjmení] [jméno], znala i sousedku z domu, přítelkyni zůstavitelky. Uvedla, že věděla, že si pomáhaly vzájemně, dokonce i zůstavitelka také pomáhala rodině žalobkyně morálně i materiálně. V dopise notáři uvedla i povědomí a úrazu zůstavitelky v roce [rok], kdy si zlomila bércovou kost a pochroumal si koleno a museli jí operovat a v nemocnici strávila 2 měsíce, následná plánované operace musela být odkládána kvůli vleklému zánětu a v roce [rok] měla zůstavitelka infarkt, v důsledku toho byla znovu odkládána operace nohy a byly zjištěny další zdravotní problémy. Zůstavitelka si žalobkyni stěžovala na velkou dušnost, bolest hlavy, ztrátu koncentrace, často něco zapomínala, pletla si fakta a v polovině roku [rok] žalobkyni sdělila, že je pro ni obtížně soustředit se na psaní dopisů a že bude následně sama volat, a to také činila jednou měsíčně, kdy s žalobkyní zůstavitelka hovořila přinejmenším 40 minut. Naposledy jí však zůstavitelka volala [datum], pak se odmlčela a žalobkyně se domnívala, že je na plánované operaci kolena, že se ozve po návratu z nemocnice. Žalobkyně spoléhala na to, že zůstavitelka měla dostatek telefonních kontaktů na žalobkyni, že by se jí jistě někdo ozval, pokud by bylo něco nepořádku. Žalobkyně se podivovala nad tím, že ačkoliv věděla, s čím se [anonymizováno] léčí, kam chodí, kdy nakupuje, jaké jsou její výdaje, jakou má náladu, na co myslí, dokonce, že si uklízí sama, že jen okna myje někdo ze sousedů, tak nechápala, proč nikde nefiguruje jméno žalovaného, když jí s každodenními záležitostmi nepomáhal, nezajímal se o její zdravotní stav a ani nevěděl o její smrti. Zůstavitelka ani jednou nezmínila jeho jméno ani informaci o závěti. Žalobkyně v dopise závěrem uvedla, že má podezření, že žalovaný využil špatného zdravotního stavu a vysokého věku zůstavitelky se zištným úmyslem zmocnit se jejího bytu v rámci pozůstalosti ([anonymizováno] psaná listina opatřena překladem a označená jako výzva ze dne [datum] s překladatelskou doložkou). Dne [datum] byla žalobkyně odkázána notářem [anonymizováno] [příjmení], aby do tří měsíců ode dne doručení Usnesení, podala u [název soudu] proti žalovanému žalobu na určení, že je žalobkyně dědičkou po zůstavitelce (Usnesení [číslo jednací]).

13. Žalobkyně dne [datum] podala na [anonymizováno] pro [část Prahy] ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 202 tr. zákoníku, kdy v rámci prověřování tohoto oznámení, podali vysvětlení žalovaný, [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození]) 14. [jméno] [příjmení] na PČR uvedl, že v domě v [anonymizováno] bydlí 40 let, je členem výboru SVJ, kde bydlela i zůstavitelka a [jméno] [příjmení], se kterými řešil písemnosti týkající se domu. Věděl o nich, že se velmi spřátelily po smrti manžela [jméno] [příjmení], obě byly vdovy, vzájemně si pomáhaly, chodily na nákupy. Měl za to, že nemají žádné příbuzné. Uváděl, že zůstavitelka byla do své smrti velice samostatná a soběstačná, jen úklid u zůstavitelky prováděla paní [příjmení]. Po smrti [jméno] [příjmení] velmi rychle došlo ke změně vlastníka jejího bytu, který následně začal být pronajímán panem [celé jméno žalovaného]. K úmrtí zůstavitelky uvedl, že sousedé hlásili, že zůstavitelku 14 dní neviděli, domem se linul nepříjemný zápach, proto byla volána policie a bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela. Přivolané hlídce nebylo možné předat klíče od bytu, vstoupili do bytu přes balkonové dveře, následně byl byt zapečetěn. [jméno] [příjmení] uvedl, že zhruba 3 týdny po smrti zůstavitelky mu volal neznámý muž, který mu sdělil, že se o zůstavitelku staral, že má klíče od jejího bytu, že kdyby bylo cokoliv potřeba s bytem, že má klíče k dispozici. [jméno] [příjmení] se ještě do telefonu podivoval, že by ho zajímalo, jak se o zůstavitelku staral, když několik týdnů ležela mrtvá v bytě. Neznámé osobě sdělil, že byt je zapečetěn, že do něj vstupovat [jméno] [příjmení] nebude. Neznámou osobou, která volala [jméno] [příjmení] je žalovaný, který toto prostřednictvím svého zástupce na jednání dne [datum] potvrdil. [jméno] [příjmení] uvedl, že možná v roce [rok] potkal sousedku [jméno] [příjmení], která bydlí přímo pod bytem zůstavitelky, která mu sdělila, že slyšela v bytě nějaké kroky, jako by někomu něco upadlo a pak se hluk ztišil. [jméno] [příjmení] se šel podívat na pečetní pásky, které však byly neporušeny a dále to neřešil. [příjmení] [příjmení] se zeptal, jestli někdy viděla zůstavitelku s nějakým mužem nebo slyšela mužský hlas od ní z bytu a ta uvedla, že nikoho neviděla se zůstavitelkou ani neslyšela. Úplně stejně se [jméno] [příjmení] vyjádřili i sousedé [anonymizováno], bydlící na stejném patře. 15. [jméno] [příjmení] na PČR jakožto sousedka zůstavitelky a [jméno] [příjmení] uvedla, že její manžel vlastní firmu na úklid a ohledně úklidu se jí ozvala i zůstavitelka, u které uklízela od roku [rok], když vždy zavolala, co potřebuje a ona úklid provedla. Dle jejích slov bydlela zůstavitelka v bytě sama a do poslední chvíle byla samostatná. Vždy v úterý a v pátek si chodila na nákup, žádnou pečovatelku neměla. Jediný, s kým se hodně stýkala byla je [jméno] [příjmení], trávily spolu hodně času, vypomáhaly si. Občas se zůstavitelkou bavily o rodině, o jejím zesnulém manželovi, o jejich bývalé chatě. [jméno] [příjmení] se ptala, jestli za ní někdo přijede na Vánoce, ale vždy odpověděla, že nikdo, že nikoho nemá. Podle jména i přízvuku věděla, že není původně [příjmení], ale zůstavitelka o sobě moc nemluvila, více se [jméno] [příjmení] nevyptávala. Nevěděla vůbec o tom, že by měla mít sestru, nikdy se o ní nezmínila. Na dotaz [jméno] [příjmení] na zůstavitelku, co bude s bytem, až zemře, když nikoho nemá, zůstavitelka sdělila, že byt odkáže [jméno] [příjmení]. Jestli k tomu došlo, [jméno] [příjmení] nevěděla, zůstavitelka o tom nemluvila. Věděla však, že zůstavitelka v době své nemoci dala podpisové právo [jméno] [příjmení] v bance. [jméno] [příjmení] rovněž u [jméno] [příjmení] občas umývala okna. Moc se spolu nebavily. Následnou smrt [jméno] [příjmení] zůstavitelka velmi těžce nesla, každopádně dál fungovala velice soběstačně. [jméno] [příjmení] u ní nikdy nikoho cizího neviděla, zamykala se, dávala řetízek, byla hodně opatrná. Jednou jí řekla, že se k ní měl někdo dobývat, proto i v době úklidu i tak se v bytě zamykala. [jméno] [příjmení] se jí také ptala co bude dělat zůstavitelka s bytem, když by [jméno] [příjmení] zemřela a byt jí měla zůstavitelka odkázat, ta jí odvětila, že to měnit nebude a nechá to, jak to je. Začátkem listopadu 2020 měla jít [jméno] [příjmení] k zůstavitelce mýt okna, kdy ještě pár dní předtím sundavala závěsy a záclony, které si zůstavitelka sama prala a žehlila, avšak ohledně umytí oken už následně telefon nezvedala. Následně se [jméno] [příjmení] dozvěděla, že zůstavitelka zemřela. [příjmení] [jméno] [příjmení] věděla, že se mu ozval nějaký muž, který tvrdil, že se o zůstavitelku staral, k čemuž se však [jméno] [příjmení] divila, žádného muže u ní nikdy neviděla ani jej nepotkala (úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení]). 16. [jméno] [příjmení] na PČR uvedla, že byla sousedkou zůstavitelky a žalobkyně a členkou SVJ, kdy často komunikovala s nájemci v bytech. Zůstavitelku popsala jako velmi chytrou paní, která byla vždy orientovaná v čase, tak v místě, a i ve starším věku chodila sama 2× týdně nakupovat. Když jí několikrát nabízela pomoc, ona vždy odpověděla, že všechno zvládá sama a nic nepotřebuje. K zůstavitelce chodila pouze paní [příjmení] uklízet a jedině také [jméno] [příjmení], se kterou se zůstavitelka přátelila a měly se hodně rády. [jméno] [příjmení] se se zůstavitelkou také bavila několikrát o její rodině, když jí zůstavitelka řekla, že nemá žádnou rodinu. [jméno] [příjmení] vůbec nevěděla, že má [anonymizováno] v [země] [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že bydlela sama do poslední chvíle, také byla vždy orientovaná, řešila s ní záležitosti týkající se bytu. [jméno] [příjmení] a zůstavitelka žily v poslední době pouze pro sebe. Po smrti [jméno] [příjmení] byl její byt pronajat. O úmrtí zůstavitelky uvedla, že dlouho nevycházela z bytu a po zavolání policie byla zůstavitelka nalezena mrtvá. Následně cizí člověk kontaktoval pana [příjmení] s tím, že má klíče od bytu zůstavitelky a že je může zapůjčit v případě, že by bylo potřeba. Není také pravdou, že by se tento cizí muž o zůstavitelku staral, protože k ní nikdo cizí nechodil. Žalovaného či [jméno] [celé jméno žalovaného] z fotografie [jméno] [příjmení] nepoznala, nikdy se ženy o těchto mužích nezmínily. [jméno] [příjmení] od [jméno] [příjmení] věděla, že zůstavitelka sepsala závěť, kdy odkázala svůj byt [jméno] [příjmení]. Měla za to, že byty si vzájemně odkázaly. Uvedla, že se jí ženy nikdy nezmínily, že mají strach, že by jim někdo něco nařizoval nebo po nich požadoval, že by byly v určité době vystrašené. Uvedla, že nikoliv, že byly chytré, kdyby byly vystrašené, určitě by za ní přišly nebo by se obrátily na policii (úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení]).

17. Usnesením ze dne [datum] [anonymizováno] odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1.4 d tr. zákoníku, když bylo konstatováno, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty jakéhokoliv trestného činu, neboť závěť [jméno] [příjmení] byla původně sepsána již v roce [rok] za života jejího manžela a následně další v roce [rok], kdy dědic i obsah závěti zůstal stejný. Stejně tak zůstavitelka pořídila závěť v roce [rok], tedy [anonymizováno] let před svou smrtí, tedy pokud by byl na zůstavitelku vyvíjen jakýkoliv nátlak, mohla být tato závěť následně zrušena, změněna či se mohla zůstavitelka někomu svěřit, že k sepsání závěti byla donucena, což se do její smrti nestalo. Šetřením byly prokázány příbuzenské vztahy mezi rodinou [příjmení] a [jméno] [příjmení] a hluboké dlouholeté přátelství se zůstavitelkou. PČR bylo konstatováno, že závěti zůstavitelky i [jméno] [příjmení] byly sepsány u notáře, obsahovaly patřičné náležitosti a není pochyb o tom, že byly sepsány po předchozím rozmyslu a svobodné vůli zůstavitelek a byly učiněné několik let před jejich smrtí v různém časovém odstupu (Usnesení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Proti tomuto Usnesení podala žalobkyně stížnost dne [datum], kterou odůvodnila tak, že PČR dostatečně neprověřovala skutečnost, kterou uvedl [jméno] [příjmení], že se mu ozval muž, který o sobě tvrdil, že má přístup k bytu zůstavitelky a o zůstavitelku se staral a dále skutečnost, kterou zmínil [jméno] [příjmení], tedy tu, že od sousedky věděl, že po smrti zůstavitelky slyšela v jejím bytě kroky a zvuk upadnuvšího předmětu a také, že PČR dostatečně neohledala byt za účelem nalezení rukou psané závěti zůstavitelky (stížnost ze dne [datum]).

18. Svědek [jméno] [celé jméno svědka] uvedl, že mu kdysi volal známý [jméno] z [příjmení], což je manžel dcery žalobkyně, že se od [anonymizováno] [rok] nemohou spojit se sestrou jeho tchýně a požádal ho, aby v této věci něco zjistil, což svědek učinil tak, že se dostavil na adresu v [anonymizováno], objevil jmenovku se jménem [jméno] [příjmení], zeptal se na ni sousedů a ty mu sdělili, že tato osoba již zemřela, což sdělil svému známému [jméno] a současně také zjistil, že dědictví po zůstavitelce projednává [anonymizováno] [příjmení], který ho informoval o závěti ve prospěch žalovaného, což předal [jméno]. Asi za rok svědkovi volal advokát [anonymizováno] [příjmení], že bude nejspíš volán policií k výslechu, což se nestalo a následně asi před dvěma týdny mu stejný advokát sděloval, že bude volán k soudu jako svědek. Svědek sám uvedl, že má k dispozici fotku části dopisu od zůstavitelky určeného žalobkyni, který přeposlal notáři s tím, že vyhotovil překlad [anonymizováno] psaného textu a tento na výzvu zástupce žalobkyně přečetl:„ zatím se ještě držím [jméno], napíšu u notáře závěť, podle našich zákonů pokud ty a táta dokud ještě žijete, jste moji jediní dědici, po tátovo smrti mou dědičkou si pouze ty, pokud ti nebudu psát několik měsíců, nechci tě lekat, ale o vše je potřeba se postarat za včasu, pak napiš notáři na adresu Státního notářství pro [obec a číslo] - [část obce] a oni už ve věci dědictví vždy vědí, kdo zemřel“. Svědek je nyní v důchodu, dříve podnikal v oboru ostrahy a byl členem české komory detektivních služeb (výslech [jméno] [celé jméno svědka]).

19. Zástupce žalobkyně se v návaznosti na výslech svědka [celé jméno svědka] domáhal provedení důkazu kopií části dopisu čtenou svědkem, avšak tento důkaz byl zamítnut pro jeho nepřípustnost. Ačkoliv se žalobkyně bránila tím, že jde o důkaz nový, který vyplynul ze svědecké výpovědi, že jej žalobkyně dosud neměla k dispozici, soud tomuto tvrzení neuvěřil, když svědek sám uvedl, že jde o dopis zůstavitelky určený přímo žalobkyni, není tedy žádného důvodu, ani jej žalobkyně nevysvětlila, proč by se žalobkyně o tomto dopisu, nezmínila již v samotné žalobě či později, pokud by ho skutečně měla k dispozici.

20. Žalobkyně vyžadovala, aby soud svým prostřednictvím zjistil ošetřujícího lékaře zůstavitelky za účelem vyžádání si zdravotní dokumentace a posouzení jejího zdravotního stavu v době sepisu závěti, když se za tímto účelem soud obrátil na [anonymizována dvě slova] postupem dle § 128 o.s.ř., přičemž [anonymizováno] sice potvrdila, že zůstavitelka byla jejím pojištěncem, avšak s ohledem na § 24 a) zákona č. 551/1991 Sb. odmítla sdělit informaci o ošetřujícím lékaři zůstavitelky, v důsledku povinnosti zachovávat mlčenlivost a toto ještě následně podrobněji vyložila a potvrdila dne [datum] (sdělení [anonymizováno] č. l. 69 a 73 ze dne [datum] a [datum]).

21. V souvislosti s absencí informace o ošetřujícímu lékaři a zdravotní dokumentace zůstavitelky, byla žalobkyně dle § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena o tom, že dostatečně netvrdí, jak konkrétně byla zůstavitelka omezena ve svéprávnosti, že v tomto smyslu je potřeba doplnit tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, jinak se žalobkyně vystavuje neúspěchu ve věci. Žalobkyně však přes poučení žádné další nové tvrzení či nové důkazy netvrdila a neoznačila, nepožádala ani o lhůtu k doplnění, avšak své žalobní tvrzení rozšířila o tvrzení, že existuje závěť, kterou pořídila zůstavitelka a nachází se v zapečetěném bytě, což se dle žalobkyně nevylučuje s dalším tvrzením, že současně byla zůstavitelka omezena ve svéprávnosti a ani s dalším tvrzením, že byl na ní vyvíjen nátlak, aby sepsala závěť ve prospěch žalovaného. Žalobkyně rovněž navrhla, aby si soud od notáře vyřizující řízení o pozůstalosti vyžádal zprávu, zda se v zapečetěném bytě nenachází jiná další závěť zůstavitelky. Soud tento důkaz nepřipustil v důsledku toho, že ani nové tvrzení žalobkyně o existenci další jiné závěti bylo do řízení vneseno po uplynuté lhůtě koncentraci řízení, která skončila dne [datum]. V písemném závěrečném návrhu žalobkyně ještě požadovala, aby se soud řídil vyšetřovací zásadou a zdravotní dokumentaci obstaral sám ve veřejném zájmu. Tento požadavek však soud odmítá, neboť žalobkyně je v tomto řízení pánem sporu – dominus litis a je to ona, koho tíží břemeno tvrzení a důkazní. Konkrétní důkazy k provedení, potažmo tvrzení navrhuje v tomto případě žalobkyně a měla by tak činit včas. Nejenže žalobkyně svůj návrh na doplnění dokazování nenavrhla po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ani pak po poučení dle § 119a o.s.ř., ale ani závěrečném návrhu neuvádí, co by měl soud pro získání zdravotní dokumentace učinit.

22. Žalobkyně se taktéž svou neúčastí na posledním jednání dne [datum], které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku vzdala možnosti reagovat na poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve vztahu k tvrzenému nátlaku, či jinému ovlivnění zůstavitelky k sepisu závěti.

23. Soud vycházel z následujících hmotněprávních ustanovení a judikatury. Dle § 1494 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako o.z), je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. Dle § 1672 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle § 581 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Dle § 170 z.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s) platí, že v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

24. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a s ohledem na výše uvedená hmotněprávní ustanovení dospěl k dále uvedeným závěrům. Pokud se soud některému důkazu nevěnuje, případně se mu věnuje okrajově, je to z důvodu, že pro zjištění skutkového stavu nebyl významný.

25. Žaloba není důvodná.

26. Žaloba na určení neplatnosti závěti nerespektuje ust. § 170 z.ř.s. Tomuto ustanovení odpovídá požadavek na určení, že žalobkyně je dědicem (nebo, že jiná osoba není dědicem) po zůstavitelce. Sporné skutečnosti nebo právní otázky, které jsou pro takové určení významné (tj. např. neplatnost závěti), představují jen posouzení předběžné otázky, jejichž dopad se může projevit pouze v důvodech rozhodnutí. Ustanovení § 170 z.ř.s. neumožňuje, aby způsobilým předmětem sporného řízení, zahájeného na základě odkazu dědického soudu, bylo jen určení sporné skutečnosti nebo sporné právní otázky (neplatnosti závěti), byť by byla významná pro posouzení dědického práva. Žaloba v tomto rozsahu tudíž neodpovídala žalobě dle § § 170 z.ř.s. a soud se zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady žaloby na určení podle § 80 písm. c) o.s.ř.. Žalobkyní požadované určení však nemůže mít pro řízení o dědictví žádný význam, neboť představuje pouze posouzení předběžné otázky, že je závěť zůstavitelky neplatná a případný výsledek sporu nemůže ovlivnit dědické právo některého z dědiců, tj. neřeší otázku, zda účastník je či není dědicem a proto byla žaloba v tomto nároku ve výroku I. zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu.

27. Naproti tomu žaloba na určení, že žalovaný není dědicem po zůstavitelce požadavek na naléhavost právního zájmu splňuje, když tento je dán přímo ze zákona a to právě ustanovením § 170 z.ř.s. Žalobu v tomto rozsahu tudíž bylo možné projednat v meritu včetně vyřešení prejudiciální otázky týkající se platnosti závěti.

28. Soud má však za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní a to ve všech variantách svých skutkových verzích, vyjma tezi, že existuje jiná závět zůstavitelky, což bylo tvrzení nové a žalobkyně jej vnesla do řízení až po koncentrační lhůtě. V každém případě se tato trojice skutkových verzí vylučuje sama o sobě a svědčí spíše o tom, že žalobkyně se rozhodla zkusit všechny možnosti, které by mohly zpochybnit závěť zůstavitelky a zvrátit dědické řízení v její prospěch. Žádné z těchto tezí však soud po provedeném dokazování nemůže dát za pravdu.

29. Ve vztahu k nezpůsobilosti zůstavitelky pořídit závět jednak nebylo prokázáno, že by byla nesvéprávná a ani to, že by v okamžiku sepisu zápisu u notáře jednala v momentální duševní poruše ve smyslu § 581 věta druhá o.z. Notář ostatně před sepisem závěti její způsobilost osvědčil, naproti tomu bylo zjištěno, že zůstavitelka byla do posledních dnů zcela soběstačná a vše si zařizovala sama. Nakupovala si, vařila, obstarala si záležitosti ohledně bydlení a byla schopna také zařídit si úklid, když si ještě před svou smrtí domlouvala umytí oken, přičemž záclony a závěsy si měla sama prát a žehlit. Nic nesvědčí o tom, že by osm let před svou smrtí v době sepisu závěti zůstavitelka způsobilá nebyla, což vylučuje i fakt, že do své smrti svou poslední vůli nezměnila a toto deklarovala i na otázky ohledně závěti sousedce, ačkoli podrobnosti blíže nerozvíjela s ohledem na to, že si chránila soukromí.

30. Nebyl prokázán ani jakýkoli nátlak na zůstavitelku, natož ze strany žalovaného. Pouhé tvrzení žalobkyně o tom, že se zůstavitelka jednou svěřila sousedce, že se na ní někdo dobýval nedokládá nic o tom, že tak někdo činil v souvislosti se závětí. Bližší podrobnosti žalobkyně ani sama neudávala. Kdo je osobou s klíči nabízející součinnost členu společenství vlastníků domu, kde zůstavitelka bydlela a zemřela, vyjasnil sám žalovaný, když potvrdil, že to byl on, kdo nabízel spolupráci ve vztahu k bytu. Pokud také v telefonu udával, že se o zůstavitelku staral, nejde o nepravdivé tvrzení, když se zhruba každé dva měsíce zajímal o zůstavitelku, zda něco nepotřebuje, takto byli i domluveni a ona vždy potvrdila, že vše zvládá sama a toto také žalovaný logicky respektoval.

31. Ani třetí verze tvrzení, že by snad existovala jiná závět zůstavitelky než ta z [datum], ačkoli k této tezi soud nepřihlížel není vůbec pravděpodobná. Přátelský vztah zůstavitelky s [jméno] [příjmení] byl do její smrti neměnný, pevný, důvěřovaly si v otázce pomoci při zdravotních komplikacích a také ji vzájemně přijímaly. A neměnná zůstala i poslední vůle zůstavitelky ohledně svého majetku, který měla dle přání zůstavitelky nabýt právě [jméno] [příjmení] a pokud by nemohla, tak její [anonymizováno] – žalovaný. Obě měly také své úkony spojené s pozůstalostí dobře promyšlené, domluvené, závět sepsaly zodpovědně u notáře, v době zhoršeného zdravotního stavu [jméno] [příjmení] byl žalovaný se zůstavitelkou seznámen a dále po smrti [jméno] [příjmení], zůstavitelka uklidila její byt a dále byli s žalovaným v kontaktu. Související okolnosti potvrzuje rodina [příjmení] i sousedé a v tomto celku soud nevidí jakýkoli rozpor.

32. Pevné rozhodnutí [jméno] [příjmení] dokládající hluboké přátelství s [jméno] [příjmení] je nutno respektovat. Závět je tudíž ze všech uvedených důvodů platná a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Ačkoli místo posledního pobytu zůstavitelky bylo žalobkyní nesprávně v žalobě a potažmo v rozsudku označeno jako [adresa] a správně mělo být uvedeno [ulice a číslo], [obec a číslo], nic to nemění na závěru rozsudku, neboť zůstavitelka byla řádně označena ještě rodným číslem.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení ve výroku III. vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl v této věci plný úspěch, proto mu soud proti žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 35 574 Kč zahrnuje odměnu za zastoupení advokátem včetně jeho paušálních náhrad hotových výdajů podle vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 7x odměnu za úkon právní služby po 3 900 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 3 cit. vyhl. a dle § 11 odst.1 a § 7 cit. vyhl. (podání ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], podání ze dne [datum], jednání dne [datum], jednání dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], jednání dne [datum]), tj 27 300 Kč a 7x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhl.tj. 2 100 Kč. Souhrn odměny a náhrad advokáta byl zvýšen o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) v částce 6 174 Kč.