15 C 322/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky trvale bytem adresa manželky zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela trvale bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o: rozvod manželství

I. Manželství [příjmení] [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce], [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] s tím, že z tohoto manželství se dne [datum] narodil nezletilý [jméno]. Manželka je občanskou [země] a manžel je občanem [země] [země]. Manželství účastníků bylo uzavřeno po roční známosti. Vztah byl před i po uzavření manželství velmi dobrý. Později se soužití zhoršilo, přestali si rozumět při řešení běžných problémů a při výchově syna. Postupně začalo docházet k poruchám ve vzájemné komunikaci, což vedlo k neshodám a následné ztrátě vzájemné úcty. Začalo docházet ke stupňujícímu se násilnému chování manžela, které vyústilo v opuštění domácnosti a bydlení v azylovém domě. Tato skutečnost vedla k definitnímu ochlazení citových vazeb. Důsledkem je hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství. Manželství neplní svou funkci a nelze očekávat jeho obnovení. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil, k návrhu se připojil. Soud učinil pokus o smíření účastníků avšak bez úspěchu. Pravomoc českého soudu. je dána dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, kdy nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Dle § 49 odst. zákona č. 91/2012 o mezinárodním právu soukromém platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Dle § 50 tohoto zákona se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Jelikož oba manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky, je rozhodným právem, právo české. Na základě oddacího listu účastníků a jejich nesporného tvrzení vzal soud za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum]. Účastníci spolu nežijí od [měsíc] [rok], na obnovení manželského soužití zájem nemají. Poměry nezletilého syna po dobu po rozvodu manželství byly upraveny dohodou rodičů schválenou rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (citovaný rozsudek). Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by zde byl zájem nezletilého dítěte na trvání manželství účastníků daný zvláštními důvody. Za příčinu rozvratu manželství oba účastníci shodně označili citové odcizení a rozdílnost povah s ohledem na jejich kulturu. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství. Soud pokládá za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. O poměrech dítěte účastníků (nezletilý [jméno], narozený dne [datum]) bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem [název soudu] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z. soud rozhodl o rozvodu manželství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).