15 C 362/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ’ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno : Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 22. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v té části, kde se žalobkyně domáhá po žalované úroku ve výši 36 % ročně z částky 16 500 Kč od 22. 8. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 929,78 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 5 500 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 12. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, uzavřené dne 22. 8. 2025 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Uvedla, že žalované poskytla úvěr ve výši 16 500 Kč, splatný do 21. 9. 2025, avšak žalovaná svůj závazek neuhradila, a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně uplatnila kromě jistiny i úrok ve výši 36 % ročně od 22. 8. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení od 22. 9. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 6 929,78 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 500 Kč, představující poplatky za upomínky a náklady inkasního řízení. Tvrdila, že žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, a proto se domáhala zaplacení všech uvedených nároků.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze žádosti o spotřebitelský úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 22. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 22. 8. 2025 soudu o spotřebitelském úvěru, kterou byl sjednán spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 16 500 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok 36 % ročně, úrok 488,22 Kč a RPSN 986055,54 % ročně. Úvěr se žalovaná zavázala splatit jednorázovou splátkou ve výši 20 453,11 Kč. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a sazebník poplatků. Splatnost úvěru byla 30 dnů s tím, že při překročení doby splatnosti činí RPSN 102623297,46 % a dále zde byly upraveny náklady na prodloužení doby splatnosti a další poplatky. Smlouva byla uzavřena online zadáním elektronického kódu. Žalovaná ve smlouvě uvedla svůj bankovní účet č. , č. účtu, .

6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 8. 2025 soud zjistil, že dne 22. 8. 2025 byla na účet č. , č. účtu, z účtu žalobkyně č. , č. účtu, zaslána částka 16 500 Kč. Platba byla identifikována variabilním symbolem , var. symbol, a zprávou „CreditGo půjčka ze dne 2025-08-22“.

7. Z dopisu ze dne 26. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 24 618,88 Kč a byla upozorněna, že za každou odeslanou upomínku je účtován poplatek 500 Kč.

8. Z dopisu ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 25 319,84 Kč s tím, že byla upozorněna, že za každou odeslanou upomínku je účtován poplatek 500 Kč.

9. Z dopisu ze dne 11. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 221,76 Kč s tím, že byla upozorněna, že za každou odeslanou upomínku je účtován poplatek 500 Kč.

10. Z dopisu ze dne 21. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 27 123,68 Kč s tím, že byla upozorněna, že za každou odeslanou upomínku je účtován poplatek 500 Kč.

11. Z přehledu úvěru soud zjistil, že k úvěru vedenému pod klientským ID , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , s administrátorem operator31, byla vykázána celková částka půjčky 30 993,05 Kč, z čehož činila neuhrazená částka 16 499,92 Kč. Úvěr byl ke dni 29. 10. 2025 ve 13:11:56 převeden do režimu „Moved to recovery“. Dále bylo uvedeno, že částka 16 500 Kč představovala poskytnutý úvěr a částka 0 Kč byla uhrazena jako „collected amount“. Dokument rovněž obsahuje údaj o kategorii klienta DeVries_Primar, o době inkasa 40 dnů, a o tom, že úvěr je aktuálně veden jako ve správě.

12. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k srpnu 2025 (ARAD) – opatřeno soudem z úřední činnosti - soud zjistil, že výše úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry v srpnu 2025 činila 7,96 % ročně.

13. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Mezi účastnicemi byla dne 22. 8. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 16 500 Kč, která byla téhož dne prokazatelně poukázána na účet žalované, avšak žalovaná svůj závazek splatit úvěr jednorázovou splátkou ve výši 20 453,11 Kč do 21. 9. 2025 nesplnila, dostala se do prodlení a přes opakované písemné výzvy k úhradě dluhu neuhradila žádnou část pohledávky. Ze smluvní dokumentace soud zjistil, že úvěr byl zatížen úrokovou sazbou 36 % ročně, byly sjednány vysoké hodnoty RPSN, poplatky a sankce za prodlení, přičemž z výpisu z registru ČNB vyplynulo, že obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů v srpnu 2025 činila 7,96 % ročně. Z přehledu úvěru soud doložil, že úvěr byl ke dni 29. 10. 2025 převeden do režimu vymáhání, přičemž nebyla uhrazena žádná část jistiny. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na uvedenou částku něčeho uhradila.

15. Za takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko ohledně žalované jistiny, jak vysvětleno a rozebráno dále.

16. Právní posouzení:

17. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 OZ ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 8. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. OZ, § 2 odst. 1 z. s. ú.), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 500 Kč. Takto poskytnutý úvěr měla žalovaná splácet s tím, že současně byla ve smlouvě sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 36 % ročně a RPSN 986055,54 % ročně v případě včasného splacení RPSN 102623297,46 % ročně.

25. Takto uzavřenou smlouvu soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 OZ), když je zřejmé, že sjednaný úrok a náklady úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy.

26. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěru v srpnu 2025 ve výši 7,96 % ročně a je tak zřejmé, že úrok ve výši 36 % ročně a náklady úvěru a RPSN byly sjednány ve výši několikanásobně přesahující 4násobek běžné úrokové sazby a takový úrok tak zcela zjevně odporuje dobrým mravům.

27. Z daného důvodu tak soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 8. 2025 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 OZ), kdy soud zde doplňuje, že v daném případě neshledal možnost pro aplikaci § 577 OZ, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019 – 99; ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57; ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40; ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61, v nichž vystupovala žalobkyně ve stejném procesním postavení, jako v řízení ve věci samé), právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 OZ).

28. Nárok žalobkyně tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná se měla obohatit tím, že získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 OZ) ve výši 16 500 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalované tak dosud v této výši přetrvává. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by uvedenou částku žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. – srov. výrok ad I.

29. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok ad II).

30. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány, tj. soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř., a to zejména s ohledem na výslovný souhlas žalobkyně s rozhodnutím bez jednání, a to i v případě posouzení věci toliko jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. případného částečného neúspěchu ve věci (srov. také nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I ÚS 3271/09).

31. Výrok o nákladech řízení (výrok ad III) je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci procesně úspěšnější. Soud rozhodl ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, dle kterého: „Za procesní úkony učiněné po 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 NáhŘíz, účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 OSŘ, paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 OSŘ ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT aplikovaného per analogiam“ a žalobkyni tak soud přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 2 úkony * 450 Kč za jeden úkon). Dále je náhrada nákladů řízení dána soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, který žalobkyně musela uhradit, aby mohla u soudu uplatnit své právo. Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí 1 900 Kč.

32. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).